Křížovka / Sudoku Připravuje Zdenka Reisenauerová Kontakty společnosti 6 / 2008 Arabský pozdrav 3. díl tajenky Korejská dynastie Beduínský plášť Rozlehle Citoslovce posměchu Rodové znaky Národ žijící v Laosu Velký zavalitý žralok 1. díl tajenky Zasedání (zastarale) Sídlo společnosti Pražská plynárenská, a. s. Praha 1-Nové Město, Národní 37, 110 00 Tel.: 267 171 111 Fax: 267 171 030 www.ppas.cz Větrem navátá usazenina Důkaz o nepřítomnosti Kód Libye Souhlas Na nečetná místa Bulharská měna Typ fiatu Iniciály herce Soukupa Snížit motykou Vznášet se Iniciály zpěváka Hlase Část obličeje Břevno 4. díl tajenky Vojenský odvod (zastarale) Svinovací závěs Chmelová moučka Temnota Transformátor (slangově) Slovan Papoušek Těžký kov Draví ptáci Otec (knižně) Porost tisů Městnání krve Ohlasy (knižně) Domácky Olga Vůkol (knižně) Hlava kláštera Hudební značka Polní plevel Vstup Český herec Indiánský kmen Značka astatu 4 2 1 5 6 7 8 6 1 3 4 3 4 6 2 1 7 4 7 6 3 8 6 5 6 1 4 8 Tantalův syn Statečně Starověké arménské město Starší název genů Jednotka el. napětí Místo bez cest Lenoška Základní vzorek měřidla Rezervace v Českém krasu Mužské jméno 5 5. díl tajenky Usazenina Malý motor Rudost (knižně) Opravna lodí Kapalina Španělská plachetnice Sutura A sice Řídicí tyče vozů České město Usazený prach Iniciály Balzerové Minulého roku Možná 2. díl tajenky Značka ytterbia Dvakrát snížený tón Lov zvěře Pomůcka: Arapaho, Atala, Aza, idanty, Lao, lupulin, nava, Ri 6 2 4 7 3 8 1 8 7 Kratochvíle Planetka 1 2 3 4 4 7 6 2 1 3 5 9 Služby pro domácnosti a maloodběratele Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Pracovní doba: Pondělí až čtvrtek: 9.00 18.00 hodin Pátek od 9.00 do 12.00 hodin Zákaznická linka Pracovní doba: Pondělí až pátek: 7.00 19.00 hodin Tel.: 840 555 333 Fax: 267 174 222 www.ppas.cz www.spoluproprahu.cz Služby pro střední odběratele a velkoodběratele Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Tel.: 267 174 404 422 Fax: 267 174 414 Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C I. P. Pavlova), autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města). Dceřiné společnosti Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4 Tel.: 267 171 111 Fax: 267 171 030 www.ppdistribuce.cz Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 245, 267 172 451 Fax: 267 174 245 e-mail: info@ppsd.cz www.ppsd.cz Informační služby energetika, a. s. U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 903 Fax: 267 174 903 e-mail: ise@ise.cz www.ise.cz Prometheus, energetické služby, s. r. o. U Plynárny 500, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 935, 267 172 255 Tel./fax: 267 174 300 e-mail: info@prometheusgas.cz www.prometheusgas.cz Pražská plynárenská Správa majetku, s. r. o., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 397 Fax: 267 173 438 www.ppsm.cz Pragoplyn, a. s. Jungmannova 36/31 110 00 Praha 1-Nové Město Tel.: 221 092 253 Fax: 267 174 253 Redakce časopisu Adresa redakce: Národní 37, 110 00 Praha 1. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: předseda Ing. Milan Jadlovský, 1. místopředseda Ing. Dagmar Hartmanová, 2. místopředseda Mgr. Štěpán Švenda. Členové redakční rady: Miroslav Vránek, Ing. Jana Hnízdilová, Blanka Hlomová, Ing. Jiří Šach, Ing. Jana Frýdecká, Ing. Marek Sukup, Ing. Tomáš Svatoň, František Erben, Jiřina Nováková, Ivo Kult, Ing. Zuzana Brožová, Ing. Hana Schusterová, Rudolf Novák, Zuzana Floriánová, Jefim Fištejn, Renáta Váňová. Sekretariát: Renáta Váňová, tel.: 221 092 718, e-mail: renata.vanova@ppas.cz. www.ppas.cz. Vydavatel: Gallery, s. r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2. MĚSÍČNÍK KONCERNU PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ, a. s. www.ppas.cz Světová premiéra čisticích vozidel na zemní plyn v Praze Na návštěvě u zákazníka: Pivovar a restaurace U Fleků Rozhovor s PhDr. Eliškou Fučíkovou, CSc. Tomáš Krejčíř: Při taneční soutěži jsem měl speciální výživu Foto archiv Tomáše Krejčíře
Aktuality Pražská plynárenská, a. s., upravuje od července 2008 ceny zemního plynu D ůvodem této úpravy je nárůst nákupních cen zemního plynu, vázaných na ceny ropných derivátů a černého uhlí na světových trzích. Pokračující oslabování amerického dolaru k české koruně přispívá ke zmírnění nárůstu nákupních cen zemního plynu způsobeného dramatickým zvyšováním cen ropy v posledních měsících. Na návštěvě u zákazníka Pivovar a restaurace Pivovar a Restaurace U Fleků, Křemencova 11, 110 00 Praha 1 www.ufleku.cz Otevírací doba: Pondělí až neděle 9.00 23.00 hodin Text Jan Žákovec s použitím materiálů Pivovaru U Fleků Foto archiv Pivovaru U Fleků, M. Veselý Prodejní ceny zemního plynu pro pražské domácnosti se v průměru zvyšují o 9,55 %. Pro zákazníky z kategorií domácnosti a maloodběratelé jsou prodejní ceny zemního plynu stanoveny na třetí čtvrtletí 2008. Kompletní ceník prodejních cen zemního plynu platných od 1. července 2008 je k dispozici na internetových stránkách www.ppas.cz. Příklady porovnání celkových ročních plateb za zemní plyn u typických zákazníků Pražské plynárenské, a. s., v kategorii domácnost podle cen platných od 1. dubna a od 1. července letošního roku. Domácnost se spotřebou zemního plynu na vaření a ohřev vody: odpovídající roční odběr: 6,3 MWh náklady při cenách od 1. 4. 2008: 6 748,40 Kč náklady při nových cenách od 1. 7. 2008: 7 340,70 Kč změna ročních nákladů + 592,30Kč (+8,78%), tj. 49,40 Kč měsíčně Domácnosti se spotřebou zemního plynu na vaření, ohřev vody a topení: odpovídající roční odběr: 27,5 MWh náklady při cenách od 1. 4. 2008: 25 715,10 Kč náklady při nových cenách od 1. 7. 2008: 27 829,00 Kč změna ročních nákladů + 2 113,90 Kč (+8,22%), tj. 176,15 Kč měsíčně Dagmar Hartmanová Světová premiéra čisticích vozidel na zemní plyn v Praze V polovině května vyjela do ulic hlavního města Prahy dvě zcela nová vozidla Pražských služeb, a. s., Mercedes Econic s pohonem na zemní plyn. Automobily jsou určeny pro údržbu a čištění komunikací, navíc filtrující prachové částice PM 10 z ovzduší. Pražské služby, a. s., ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy a Pražskou plynárenskou, a. s., tak pokračují v ekologickém projektu, který má za cíl přispět ke zlepšení životního prostředí v Praze. Naše hlavní město se projektem plynofikace svozových a čisticích vozidel zařadilo mezi další evropské metropole, jakými jsou například Madrid, Berlín, Paříž, ale i menší města Švédska nebo Švýcarska, které už výhody komunálních vozů na tento ekologický pohon využívají, V Jezdíme na zemní plyn ozy měly začátkem května velmi úspěšnou světovou premiéru na 15. Mezinárodním veletrhu životního prostředí v Mnichově IFAT 2008. Vozidla tohoto typu jsou naprostou novinkou a v žádné jiné světové metropoli zatím neoperují. Hlavní město Praha je první! Na nových vozech je umístěn slogan»děláme teď 3 více pro Prahu a vaše plíce«tzn.: automobily: 1. jezdí na zemní plyn CNG, 2. bezprašně zametají, 3. filtrují PM 10 z ovzduší. PM 10 jsou neviditelné prachové částice, které způsobují různá onemocnění dýchacího ústrojí, jakými jsou např. chronická bronchitida nebo obstrukční nemoci plic. V neposlední řadě je nespornou výhodou těchto vozů i jejich přídavné odhlučnění, které umožní čištění silnic i v noci nebo nad ránem a vstávání do čistých ulic se tak stane každodenní samozřejmostí. Pražské služby, a. s., a hlavní město Prahy si od nové investice slibují především zlepšení kvality životního prostředí v Praze a ulehčení lidem s respiračními obtížemi.s novými vozy významně klesají i náklady. Čisticí vozy jsou poháněny zemním plynem, který je nejen levnější, ale také šetrnější k životnímu prostředí. Jak ukazují první průzkumy, ve srovnání s předchozím naftovým modelem úspora nákladů na pohonné hmoty činí 47 %. Pražské služby Service point začal sloužit zákazníkům v obchodní kanceláři v Michli O dběratelé z kategorie Domácnost a Maloodběratel mají díky terminálu Service point přístup nejen na internetové stránky Pražské plynárenské, a. s., a jejích dceřiných společností, ale také na weby Pražských vodovodů a kanalizací, a. s., Pražské energetiky, a. s., Pražských služeb, a. s. a také Magistrátu hlavního města Prahy. Na terminálech budou moci odběratelé plynu provádět změny ve svých účtech prostřednictvím elektronických formulářů. Terminály budou navíc vybaveny tiskárnami lidé si tak budou moci odnést požadované informace nebo tiskopisy domů. Služba je určena zejména těm, kteří nemají přístup na internet. Miroslav Vránek Text Jan Žákovec Foto Dorek Hanuš tak počítají, že investice do nových vozů se jim vyplatí nejen ekologicky, ale také ekonomicky. Slavnostní křest nových CNG čisticích vozidel se konal 19. května 2008 v dolní části Václavského náměstí. Dvě nová vozidla Mercedes Econic s pohonem na zemní plyn, určená pro údržbu a čištění pražských komunikací, společně představili primátor hl. m. Prahy Pavel Bém s generálním ředitelem Pražských služeb, a. s., Patrikem Romanem, místopředsedou představenstva Pražské plynárenské, a. s., Eckartem Baumem a radním hlavního města Prahy pro oblast životního prostředí Petrem Štěpánkem. Další záměry Pražské plynárenské, a. s., prozradil Eckart Baum:»Vážíme si rozvíjející se spolupráce s Pražskými službami v oblasti plynofikace dopravy. V letošním roce postavíme v areálu Pražských služeb Pod Šancemi novou CNG plnicí stanici. Ta bude určena jak pro komunální vozidla, tak i pro veřejnost. Pro další rozvoj plynofikace dopravy je velice důležité vybudovat v Praze dostatečnou síť veřejných stanic zemního plynu. Do roku 2012 plánujeme vybudovat v Praze dalších 6 nových veřejných CNG stanic. Pražská plynárenská se hodlá nadále zasazovat o zlepšení životního prostředí v Praze, podporuje proto všechny aktivity města v této oblasti.«v letošním roce Pražské služby, a. s., nakoupí dalších pět vozidel s pohonem na CNG, na které Praha přislíbila dotaci ve výši 2 mil. Kč. Vozy na CNG jsou prvním krokem ekologického projektu s cílem v Praze postupně obměnit stávající naftová svozová a čisticí vozidla. Vozy na zemní plyn budou využívány především v ekologicky nejvíce zatížených oblastech, především proto v centru města. Smíchej ve správném poměru čtyři druhy sladu (nezapomeň na tmavý pražený), rozšrotuj, vystři ve vystírací kádi, smíchaný s vodou zahřívej na 38 stupňů, zapařuj na 50 stupňů, přepusť do rmutovací pánve, v ní zahřívej na teplotu 75 stupňů a posléze až do varu, přemísti zpět do kádě, kterou teď nazveš scezovací, a nech chvíli odpočinout. Když mláto klesne ke dnu, přečerpej sladinku do druhé pánve mladinové. Přidej ždibec (vlastně pořádnou nůši) chmele a 2 hodiny vař. Potom přečerpej přes chmelový cíz na chladicí stok, na němž se dvanáctka změní na třináctku, nech přetéci přes deskový chladič, který mladinu ochladí na 7 stupňů. Poté ji nech natéci do pětadvacetihektolitrových kádí ve spilce, přidej kvasnice a nech kvasit. Po 13 dnech přečerpej do nerezových tanků, nechej 30 dnů uležet a můžeš čepovat tmavý ležák s rubínovou jiskrou, pravou originální třináctkou s téměř 5 procenty alkoholu. Ale pozor! Zdárný výsledek se dostaví pouze v případě, že to vše vykonáš ve starobylém, ale přitom moderním pivovaře U Fleků. Nádvoří pivovaru Rytířský sál Trocha historie nikoho nezabije Nejrozšířenějším a také nejběžnějším středoevropským kvašeným nápojem bylo pivo, považované za»tekutý chléb«. Zprvu se pivo vařilo podomácku. Teprve od 14. století začala převažovat výroba městská, klášterní a panská. Jan Hus v jednom svém traktátu napsal, že»v Čechách mají pivo i staré, i mladé, i husté i tenké«. Husté (tučné) pivo popíjeli měšťané a mniši, kdežto tenké (řídké) bylo určeno chudým vrstvám a venkovanům. Rok 1499 je udáván jako rok založení našeho nejznámějšího minipivovaru. Tehdy byl starobylý právovárečný dům U dvou strak zakoupen sladovníkem Vítem Skřemencem a ten v něm založil pivovar. Po něm se také jmenuje ulice, v níž pivovar stojí, dnes se však už neví, kdy a jak z jeho jména zmizelo»s«. V průběhu staletí vystřídal dlouhou řadu majitelů. V roce 1762 zakoupil za peníze své manželky Doroty podnik Jakub Flekovský, po němž dostal pivovárek jméno. Z třicetileté války zbyly v omítce zazděné dvě dělostřelecké koule, které Švédové vystřelovali na nedalekou vodárenskou věž u Mánesa. Letopočet 1843 je významný tím, že se U Fleků začíná vařit Flekovský tmavý 13 ležák po bavorském způsobu, jaký zde můžeme ochutnat i v současnosti. Od roku 1921 byl pivovar s restaurací ve vlastnictví rodiny Brtníků, a to až do roku 1949, kdy byl podnik znárodněn a přešel pod národní podnik Pražské pivovary. Na počátku devadesátých let 20. století byly restaurace i pivovar Brtníkům vráceny. Díky své malebnosti se za pomoci promyšleného marketingu stal žádanou turistickou atrakcí především pro zahraniční klientelu. Pozvání na prohlídku Nejde ale jen o kvalitu pivního moku. Pivovar sám o sobě je i architektonickou památkou, která slučuje různé stavební slohy gotiku, renesanci, baroko i různé úpravy z konce 19. století. Pravděpodobně každému, kdo prošel Křemencovou ulicí, utkvěly v paměti bohatě zdobené hodiny v průčelí pivovaru jako vývěsní štít. Jejich číslice jsou nahrazeny písmeny z názvu»pivovar U Fleků«. Na vrcholu je zlatý medvěd brtník jako patron dnešních majitelů rodiny Brtníků. Areál restaurace je rozčleněn na několik místností a sálů s originálními názvy: Staročeská, Velký sál, Kufr, Akademie (v ní se v minulém století scházely známé postavy české kultury), Rytířský sál zvaný Emauzy (upravený a zařízený v romantickém duchu), Jitrnice (s gotickou klenbou), Václavka (s barevnými kolážemi) a Chmelnice (sídlo flekovského kabaretu). Každá z místností má svou bohatou historii a může se pochlubit unikátní výzdobou, o niž se postarali význační čeští umělci, patřící ke stálým hostům restaurace. V jedné z místností pivovaru je strop 2 U PLYNÁRNY 6/2008 3
Zákaznická karta Pražské plynárenské, a. s. z jedlového dřeva, jehož stáří historici odhadují na téměř šest set padesát let. V osmi sálech a restauračních prostorách může pivovarská restaurace U Fleků najednou pohostit více než dvanáct stovek návštěvníků. Flekovská kabaretní show znamená dobré jídlo, vynikající pivo a skvělou zábavu. Nabízí velmi originální podívanou jak pro českého, tak pro zahraničního diváka. V programu můžete vidět tanečně revuální čísla od české polky přes baroko až po temperamentní latinskoamerické rytmy a nechybí ani humor srozumitelný opravdu každému. Chloubou podniku je samotný minipivovar, především historická varna z počátku století, chladicí štoky a kvasné kádě ve spilce, zhotovené z dubového dřeva podle starých vzorů. Současná podoba pivovaru je výsledkem rekonstrukce v roce 1986, z níž pivovar vyšel jako moderní a přitom unikátní historický provoz. Každému, kdo restauraci a pivovar U Fleků navštívil jistě utkvěla v paměti, nebo lépe na jazyku, lahodná a nezaměnitelná chuť flekovského třináctistupňového ležáku. Ten se i dnes vaří podle starobylých receptur. Výstav piva je v porovnání s velkými pivovary zanedbatelný, avšak uvědomíme-li si, že slouží výhradně pro potřeby jediné restaurace, náš pohled na množství se změní, protože ve stísněných prostorách uprostřed městské zástavby se ročně uvaří zhruba 2 200 hektolitrů tmavého piva. K pětistému výročí výroby piva v pivovaru U Fleků bylo v roce 1999 v budově bývalé sladovny nově otevřeno pivovarské muzeum. V renovovaných výstavních prostorách lze shlédnout ukázky pivovarských strojů, nářadí a nádob a zároveň se seznámit s dávnou historií výroby piva v Praze. Nejzajímavější částí muzea je renesanční místnost, ve které se sušil slad horkým kouřem ze spalovaného dřeva. Muzeum dokonale zapadá do romantického prostředí pivovaru U Fleků a umocňuje jeho neopakovatelnou atmosféru. Kvasné kádě ve spilce Akademie Bez plynu by to nešlo Před 1. světovou válkou byly U Fleků veškeré hostinské místnosti osvětlovány pomocí plynových lustrů a jiných svítidel. Dnes o tom svědčí ve zdech zazděné plynovodní trubky a dobové pohledy. Scezovací korýtko Typické menu»u Fleků«V současnosti je zemní plyn U Fleků využíván při výrobě piva, pro vytápění a přípravu teplé vody a pro vaření. V pivovaru plynový hořák ohřívá rmutomladinovou měděnou pánev. Vzhledem k tomu, že se jedná o přímý ohřev, je míchadlo doplněné měděným řetězem s velkými oky, který zamezuje připékání v průběhu technologického procesu. Pánev z roku 1934 byla nejprve otápěna uhlím, poté od 70. let minulého století svítiplynem a od záměny v 80. letech zemním plynem. Pro bližší představu, objem 1 várky je 60 hl. Uhlím se topilo a sušil slad až do 70. let minulého století. Současná centrální plynová kotelna v místě bývalé sladovny slouží pro vytápění a přípravu teplé vody pro téměř celý areál pivovaru U Fleků. Osazena je 2 nízkotlakými stacionárními kotli Vaillant. Vzhledem k rozsáhlosti areálu pivovaru zde také najdete i několik nástěnných kombinovaných plynových kotlů pro vytápění místností a kanceláří Pro někoho zůstávají»flekovi«poutním místem pražských a českých pivařů, někdo v něm vidí turisticky zajímavou historickou památku, určitě jednu z nejnavštěvovanějších v naší republice, nepochybně je i nejznámější pražskou hospodou. Dnes je také místem kulinářských zážitků. Pro vaření je samozřejmě využíván zemní plyn. A to nejen na moderním sporáku s 8 plynovými hořáky různých velikostí, ale i ve dvou speciálních plynových pánvích. Šéfkuchař restaurace Jan Šmíd nám při naší návštěvě sdělil, že flekovská kuchyně připravuje stále stejný jídelníček, nepodléhající nijak módním trendům současnosti. Přednost mají osvědčená jídla klasické české kuchyně připravované podle starých receptur a postupů. Ke specialitám pivovaru patří proslavený flekovský guláš, flekovská bašta, pivní sýr s topinkami nebo pražská šunka. Pro vaření nebo přípravu minutek je plyn naprostou nezbytností. Varna s mladinovou pánví, vytápěnou plynem Kosmetika GERnétic V červnovém vydání časopisu představujeme partnera, kterého jistě ocení všechny ženy, jedná se o kvalitní francouzskou kosmetiku GERnétic. Hovořili jsme s paní Alenou Kimlovou, která nám vylíčila dokonalost péče GERnétic. Paní Kimlová je absolventkou prestižních kurzů v Laboratoires GERnétic Synthése ve Francii. V České a Slovenské republice patří k vyhledávaným špičkovým odbornicím v oblasti kosmetické péče. Co vás přivedlo ke kosmetice? Narodila jsem se ve znamení Raka a od malička jsem ráda pečovala o druhé. Ve svém povolání jsem si přála obklopit své klienty pocitem citlivé péče a starostlivosti. Tento postoj se nyní snažím předávat novým kosmetičkám GERnétic. Proč jste si pro svou práci zvolila právě francouzskou kosmetiku GERnétic? V době, kdy GERnétic v České republice začínal, byl jednou z mála kosmetik, která nabízela péči o celé tělo. A nejen to. Lišil se od všech ostatních kosmetických značek, které jsem znala: GERnétic totiž člověka pojímá komplexně a snaží se vždy odstranit příčinu problémů ne jen jejich následek. Co to znamená v praxi? Znamená to, že aktivní látky kosmetiky GERnétic nepůsobí pouze na pokožku, ale zároveň harmonizují a vitalizují celý organismus, zlepšují činnost vnitřních orgánů. To vše pak můžeme pozorovat i na zlepšení stavu pokožky. Jaká pomoc pro naši pleť je v jarním období nejúčinnější? Salony GERnétic nabízejí vysoce účinnou Hydratační kúru pro každý typ pleti. Tato kúra obsahuje tři důležité kroky, které ve výsledném efektu zajistí maximum osvěžení a hebkosti: Hloubkové čištění spojené s tonizací, hydratací a konečně i s regenerací. Jako první krok jsem zmínila hloubkové čištění. I tato část ošetření je však příjemná GERnétic je unikátní svou šetrností vůči pleti, a nepoužívá žádné mechanické způsoby čištění. Hydratační kúru je dobré spojit s intenzivní domácí péčí. Kde si klientka může přípravky pro domácí péči zakoupit? Jednoduše přímo v salonu kosmetičky. Jsme pyšní na to, že GERnétic může klientce poskytnout to nejcennější: Profesionální Beauty servis. Co to přesně je? Ve zkratce dokonalá kosmetická péče. Ta spočívá v bezplatné diagnostice pleti, v navržení způsobu salonního ošetření a výběru nejvhodnějších přípravků pro domácí péči. GERnétic otevírá klientce svět bezpečí, intimity a profesionální, účinné pomoci. Ženy milují masáže. Najdou je v salonech GERnétic? Určitě. Masáže GERnétic vycházejí z francouzské Dotekové terapie (Le Toucher Thérapeutique). Jedná se o zvláštní druh velmi jemné masáže, který dokáže navodit úplné uvolnění celého organismu a současně zajistit maximální účinnost nanášených aktivních látek. Jaký druh masáže doporučujete? Vhodné jsou různé druhy Relaxačních efleráží. Tato ošetření uvolní svalové a psychické napětí, nastartují čistící mechanismy v organismu a odstraní únavu. Spojují v sobě výjimečné účinky krystalizované mořské soli z chráněných lokalit a vzácných esenciálních olejů (citronová tráva, ravensara, levandule aj.). Mořská sůl má vysoký obsah minerálů (hořčík, železo, zinek atd.), esenciální oleje zase dodávají tolik důležité nenasycené mastné kyseliny (kyselina linolová omega 6, kyselina olejová nebo kyselina palmitolejová a další). Na závěr nám prosím řekněte, kde mohou klientky vyzkoušet kosmetiku GERnétic, případně se informovat na podrobnosti? Klientky nás mohou kontaktovat na adrese: Kosmetické centrum GERnétic Slánská 10, Praha 6 Tel.: 602 501191, 235 325 659 e-mail: info@gernetic.cz www.gernetic.cz Kosmetické salony: Praha 1, Salon hotelu AMARILIS, tel.: 721 209 100 Praha 4, Kosmetika YVETTE, tel.: 602 228 488 Praha 6, Kosmetický salon RS Sport Centrum, tel.: 725 772 596 Praha 6, Kosmetické centrum GERnétic, tel.: 602 501 191 Ještě jednou děkuji za rozhovor a přeji vám nové spokojené klientky Zuzana Floriánová Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže s kosmetikou GERnétic na straně 11. Na 1 vylosovaného výherce čeká cestovní taštička GERnétic»Vanity case«s přípravky řady Marine line v hodnotě 2400 Kč. Naše čtenáře upozorňujeme na to, že se Zákaznickou kartou PP, a. s., mají v salonech GERnétic slevu ve výši 10% na ošetření a 5% na nákup kosmetiky GERnétic Představení partnerů Pražské plynárenské, a. s., pro držitele Zákaznické karty Cestovní kancelář Blue Style Cestovní kancelář Blue Style, s. r. o., je jedním z předních českých touroperátorů specializující se na letecké zájezdy do Řecka (Zakynthos, Chalkidiki, Kréta, Rhodos), Turecka, Tuniska, na ostrov Djerba, do Egypta a Bulharska. Na českém trhu působí od roku 1997 a nabízí širokou škálu kvalitních ubytovacích kapacit od apartmánů, přes 2* a 3* hotely až po luxusní 4* a 5* rezidence. Důraz klade především na kvalitu poskytovaných služeb. V loňském roce vycestovalo s CK Blue Style více než 96 000 klientů. Z důvodu velkého zájmu ze strany klientů organizuje odlety nejen z Prahy, ale také z Ostravy, z Brna, Karlových Varů a Pardubic. Poskytnutá sleva pro držitele Zákaznické karty PP, a. s.: 12 % sleva na katalogový prodej 07 % sleva na first minute prodej 07 % sleva na last minute prodej Slevy se vztahují na dospělé osoby a všechny dospělé doprovodné osoby. Slevy lze uplatnit na prodej na našich kmenových pobočkách nebo prodej přes internet. V případě internetového prodeje již nelze uplatnit slevu 300 Kč na internetový prodej. V případě zájezdů na Last minute je nutné pro získání slevy zájezd rezervovat minimálně 7 dní před odletem.uvedené slevy nelze kombinovat s dalšími slevami. Slevy se vztahují na základní ceny zájezdů a nevztahují se na povinné příplatky, případné poplatky za víza apod. Více informací naleznete na níže uvedených pobočkách: Praha 1, Jindřišská 27, tel: 226 036 010 Praha 1, Palladium, náměstí Republiky 1, tel.: 225 771 661 Praha 6, OC Šestka, Fajtlova 1090, tel.: 225 023 444 Call centrum: 226 036 036 e-mail: info@blue-style.cz www.blue-style.cz Aktuální nabídky zájezdů na Last Minute a katalogy zasíláme zdarma. SPA Hotel Felicitas Tento nový hotel má nejen ideální polohu na lázeňské kolonádě naproti centrální fontáně, ale hlavně splňuje vysoký standard nabízených služeb pod jednou střechou. Hotel nabízí 52 komfortních pokojů, designovou restauraci s kavárnou, v letních měsících je v provozu letní terasa. Součástí hotelu je moderní balneologické centrum, kde je možné využít vodoléčebné procedury, ale také elektroléčbu, oxygenotherapii, kryoterapii, různé druhy léčebných masáží a další. Nechybí ani vlastní bazén s whirpoolem a wellness centrum. Dále je hotelovým hostům k dispozici půjčovna jízdních kol a kolečkových bruslí. Poskytnutá sleva pro držitele Zákaznické karty PP, a. s.: 10 % sleva z léčebných a relaxačních pobytů Adresa: SPA Hotel Felicitas Nám. T. G. Masaryka 1437/III, 290 01 Poděbrady Tel.: 325 605 200 www.laznefelicitas.cz Aktuální informace o Zákaznické kartě a přehled partnerů naleznete na www.ppas.cz, nebo v letáku v našich obchodních kancelářích. Přejeme vám hodně příjemných zážitků s vaší Zákaznickou kartou PP, a. s. 4 U PLYNÁRNY 6/2008 5
Rozhovor s PhDr. Eliškou Fučíkovou, CSc. Jefim Fištejn Foto Martin Vlček, Jan Žákovec Mediální zájem o vaši činnost se prudce zvýšil v souvislosti s nedávnou výstavou Albrecht z Valdštejna a jeho doba. Čím byla v porovnání s jinými výstavami tak zajímavá, že ji navštívilo tolik lidí? Obrovský zájem o valdštejnskou výstavu byl rozhodně neobvyklý, počet návštěvníků podstatně převýšil všechna očekávání. Pro nás samotné to bylo velké překvapení, nečekali jsme, že by tato jistě kontroverzní historická osobnost přitáhla tolik zájemců o dobu, v níž Valdštejn žil, i o něho samého. Ale zdá se, že to téma přišlo v pravý čas, mohlo se zdát aktuální. Možná to bylo také proto, že velkých výstav věnovaných významným osobnostem českých dějin a usilujících o nový pohled na ně, je u nás pořád ještě poměrně málo. Bylo v souvislosti s touto výstavou něco, co se vymykalo normálním zvyklostem - třeba to, že část exponátů byla dopravena z ciziny? Bylo něco, co byste vypíchla jako pozoruhodnou zvláštnost této výstavy? Myslím, že ani ne. Způsob, jakým byla výstava připravována, byl do jisté míry rutinní, základ tvořily exponáty Dobrá výstava musí práce neobejde. Platí to zvlášť tehdy, když pojal nějaké podezření. Také my jsme od počátku přípravných prací intenzívně spolupracovali jak s restaurátory, tak s odborníky na technické vědní obory, kteří mají k dispozici veškerou potřebnou techniku. A když dovážíte exponáty z ciziny, jak se to stalo právě v případě poslední expozice Albrecht z Valdštejna a jeho doba také tam ověřujete pravost exponátů? Nebo se spolehnete na to, že dodavatele, ať už je to muzeum, nebo soukromá sbírka, jsou natolik renomovaní, že sem nemohou dodat nějaký padělek? Většinu vyžádaných exponátů by měl kurátor výstavy znát z autopsie - to znamená, že by si je měl prohlédnout dřív, než se rozhodne o jejich vystavení. Například obraz z Rohrau jsem viděla už na výstavě věnované třicetileté válce a věděla jsem proto, že jejich původ sahá až do doby Valdštejnovy. Ne vždy je ovšem možné podmínku vidět exponát předem dodržet. Tam, kde to nejde, je důležité aspoň vědět, že si půjčujete exponáty ze seriózní odborně zpracované sbírky, kde jsou ty předměty uchovávány delší dobu, že byly vystavovány a publikovány. V tom případě je možné spolehnout se na to, že je dílo ve sbírce dobře vedeno. Mimochodem, jaká je tržní nebo aukční vyvolávací hodnota nejdražších exponátů, které jste dováželi a jaká byla pojistná částka na celou výstavu? Abych řekla pravdu, tohle je aspekt výstavy, který mě zajímá nejméně. Já předkládám seznam exponátů instituci, v tomto případě Národního muzeu, která výstavu pořádá. Ta osloví všechny zapůjčitele, oni pošlou vyplněné formuláře, na kterých uvedou nejen technické údaje k exponátu, jeho stav, ale také pojistnou hodnotu. Často se stává, že pojistná hodnota je tak obrovská, že nezbývá, než se vzdát žádosti o zápůjčku. Ale u valdštejnské výstavy se to naštěstí u žádného exponátu nestalo. Všechno, co jsme chtěli, jsme také dostali. Rezignovat jsme museli jen na ty předměty, jichž doprava byla finančně náročná. Zapůjčené věci musí být řádně pojištěny i na dobu transportu. Na pojistnou hodnotu se tedy musíte zeptat v Národním muzeu, protože to je skutečně jedna z těch mála věcí, o které se kurátor výstavy nemusí přímo starat. z našich sbírek. A pokud je lze doplnit zahraničními zápůjčkami, je to pro návštěvníky vždycky nejen zajímavé, ale často nezbytné pro naplnění výstavního záměru. Pro nás bylo důležité, že se podařilo získat ze zahraničí exponáty, které jsou málokdy půjčovány. To se týká obrazů z Rohrau, ze soukromé sbírky rodiny Harrachů, které sice už byly vystavovány, u nás ale ne, ačkoliv jsou pro ilustraci českých dějin velice důležité, a také, především Bucquoyův portrét, mimořádně obtížné pro transport. Nebo portréty Albrechta z Valdštejna, Tillyho a švédského krále Gustava II. Adolfa z dílny slavného flámského malíře Antona van Dycka z Bavorských státních sbírek v Mnichově. Alte Pinakothek obvykle díla ze svých sbírek nepůjčuje vůbec, nebo jen zcela výjimečně. Když jsme přišli s žádostí o zápůjčky, oznámilo nám vedení sbírky, že považuje projekt za tak mimořádný a zajímavý, že ochotně půjčí všechno, o co požádáme. Taková výstava má pro diváka, který exponáty z té doby většinou nikdy neviděl,v podstatě vzdělávací a informační hodnotu. Má také nějaké vedlejší efekty? Třeba objevný význam pro kunsthistoriky nebo historiky obecně? Mohou tam najít dosud neznámé skutečnosti, nový pohled na dobové vazby? Byla jsem velmi překvapena tím, jak reagovali na výstavu kolegové historici a historici umění. Z té strany přichází vždycky nejdůležitější, a také bych řekla, nejkrutější kritika, která se může objevit. Proto jsem byla překvapená, že ve většině případů byla jejich reakce nad očekávání příznivá. Oceňovali hlavně to, že se na ni poprvé objevily některé exponáty, které dosud neznali, nebo že díla už vystavovaná, dostala v novém kontextu nový smysl, novou výpovědní hodnotu. Důležité bylo i to, že se podařilo restaurovat, a tak zachránit několik neznámých děl, která vzhledem ke stavu zachování byla jinak odsouzena ke zkáze. Vy jste byla kurátorem, ale jestli tomu dobře rozumím, také dramaturgem této výstavy. Co vlastně to slůvko obnáší, když mluvíme o expozicích výtvarného umění nebo o historických výstavkách? Víme, co to znamená v divadelnictví, ale co to je být dramaturgem výstavy? V tomto smyslu se na výstavě podílel také kolega Čepička z Vojenského historického ústavu. Pro výstavy se slovo dramaturg vlastně nepoužívá, ale ve skutečnosti funguje skutečně podobně, jako na divadle. Když odborník vybere téma, musí se postarat o naplnění libreta výstavy tak, aby oslovilo diváka, vyprávělo nějaký příběh, bez ohledu na to, je-li to životní dílo jednoho umělce, nebo obraz určité doby. Pokud se tak nestane, pokud kurátor řadí exponáty bez hlubší vnitřní souvislosti, potom se to většinou projeví poklesem zájmu návštěvníků. Ti si totiž přejí, aby byli provedeni dílem autora nebo dobou, a chtějí, aby je exponáty oslovovaly. Měli jsme těžkou úlohu, protože soubor námi vybraných děl byl velmi různorodý tzn. ze všech možných oblastí historie a výtvarného umění. Propojit je tak, aby diváci přecházeli od exponátu k exponátu a pořád se měli na co dívat, aby stále poutaly jejich pozornost, je vždy obtížné. Takže nejtěžší na každé výstavě je sestavit ji tak, aby oslovila diváka nějakým, já tomu říkám, příběhem. Je to trošku zjednodušující vyjádření, ale pro laika srozumitelnější. Divák musí být vtažen do toho, co mu chcete sdělit, musí přijmout vaši linii vyprávění, procházet výstavou a odcházet s představou, že byl, nechci říct poučen, ale že si z toho odnáší určité poselství, poučení nebo obohacení. Po celé dny jste obklopena krásou výtvarného umění, esteticky vyhlížejícími předměty. Neměla jste chuť někdy sama malovat? Ne, nikdy v životě mě to nenapadlo, protože tolik soudnosti mám, abych věděla, že mi k tomu chybí nadání. Vyrůstala jsem v kulturním prostředí, můj tatínek byl sběratel, a proto mi od prvního okamžiku, co jsem začala vnímat svět, nechyběl kontakt s živým uměním. Tatínek se stýkal se spoustou zajímavých osobností nejen současného výtvarného umění, ale i literárního. Dlouho jsem vlastně nevěděla, čím chci být. A když jsem se v necelých sedmnácti letech musela rozhodnout, co budu studovat, zdálo se mi, že dějiny umění v době, kdy jsem vyrůstala, byly, pokud člověk správně zvolí specializaci, oborem jen málo zpolitizovaným, kde se člověk setkává s krásnými a útěšnými věcmi. Že to je obor, který člověku poskytuje únik z totalitního systému a dovoluje nahlédnout do minulých zajímavých časů a jejich kultury. Proto jsem tedy začala studovat dějiny umění. Dnes je velkou módou ukládat peníze do uměleckých předmětů, zejména do výtvarných děl. Víme ale, že na trhu je spousta padělků. Na plný plyn jedou padělatelské dílny, existují celé padělatelské školy. I pro profesionála bývá někdy obtížné odlišit padělek od originálu. Jak je to u vás, když dáváte dohromady nějakou výstavu? Může se stát, že mezi vystavované exponáty pronikne také nějaký padělek? Nebo stalo se to v minulosti? Stát se to samozřejmě může. Ale my jsme dnes v úplně jiné situaci, než jaká byla v době, když jsem začínala svou profesionální kariéru. Dnes už existuje množství spolehlivých podpůrných metod velice důležitých pro naši práci, způsobů, jak se dopracovat toho, abychom poznali, zda dílo je nebo není pravé. Seriózní průzkum uměleckého díla se neobejde bez úzké spolupráce mezi historikem umění, restaurátorem a dalšími odborníky na chemicko-technologický rozbor. Existuje řada detekčních metod, a je-li historik umění poctivý, chce-li se vyvarovat zbytečných omylů, tak se bez této spolu- nabízet silný příběh Možná byste mě ale mohla vysvětlit věc, která mi vždycky připadala trochu divná. Rodina Valdštejnů má česko-německý původ a zde tradičně má jméno Valdštejnů, což je srozumitelné pro každého, kdo trochu umí německy. Ale v cizině, už i v sousedním Německu, většinou se používá jejich rodové jméno Wallenstein. Třeba Schiller používal právě toto jméno, které je ovšem švédského původu. Chápu, že byla Třicetiletá válka, byli tu Švédové, ale proč třeba i Němci používají švédské a ne německé znění jména? A jak původně Valdštejnové se stavili k těmto dvěma variantám jména? Valdštejnové používají jméno Waldstein jako formu svého jména od 15. století až do dnešní doby. Takže forma Wallenstein se sice objevovala už za života Albrechta z Valdštejna, ale většinou v cizích zemích, např. ve Švédsku, v Itálii nebo ve Francii. Dodnes žijící příslušníci početné rodiny, jak už bylo řečeno, používají von Waldstein německou historickou podobu jména, která se, jak už bylo řečeno, vyskytuje od středověku. To, že se dnes v angličtině běžně používá forma Wallenstein, a že tak činí dokonce také Němci, to je skutečně do značné míry vina Schillerova. Napsal své třídílné drama o Wallensteinovi s touto podobou jména a všichni ji najednou začali používat, ačkoliv je ahistorická a nepatří potomkům Valdštejnova rodu. Další otázka míří do budoucna: co chystáte teď, na co se mohou těšit Pražané nebo návštěvníci Prahy? Nejsem si úplně jista, jestli se na příští výstavu mohou těšit Pražané. Z iniciativy pana senátora Jirsy z Hluboké, který je zároveň tamním starostou, se Národní památkový ústav rozhodl připravit velkou výstavu, jaká byla věnována Valdštejnovi a jeho době, která by byla věnována úloze rodu Schwarzenbergů, a to nejen v českých dějinách, ale také v historii celého středoevropského regionu. Zatímco u Valdštejna jsme pracovali s rodinou českého původu, a to už od středověku, tak tentokrát bude představen rod, který se v českých zemích trvale usadil teprve v 17. století, ale důležité historické kontakty s nimi a majetky zde měl už od 15. století. Tuším, že to bude nesmírně zajímavé, obzvlášť dnes, když každý ví, že k této rodině patří i náš současný ministr zahraničí. PhDr. Eliška Fučíková Vystudovala Filozofickou fakultu UK, obor dějiny umění, v roce 1967 získala titul PhDr. a kandidát věd. Od roku 1966 byla zaměstnána v Ústavu dějin umění ČSAV, od roku 1991 pracovala v několika významných funkcích v Kanceláři prezidenta republiky, naposledy jako ředitelka Odboru památkové péče KPR. Široký záběr aktivit a činností: V současné době pracuje v Kanceláři Senátu Parlamentu ČR, je členkou vědecké rady Národního památkového ústavu, Institutu restaurování a konservačních technik v Litomyšli, Národního komitétu dějin umění, byra Mezinárodního komitétu dějin umění a několika dalších významných kulturních a vědeckých institucí. Publikuje v našich a zahraničních odborných časopisech, je autorkou samostatných knižních publikací a katalogů výstav. Účastní se mezinárodních kongresů a konferencí v mnoha zemích Evropy a v USA. Kromě uvedených aktivit a zastoupení přednáší ve vzdělávacích programech pro odbornou i laickou veřejnost. Je autorkou a konzultantkou výstavních a dramaturgických plánů řady významných galerií. Podílí se na přípravách rekonstrukcí památkových objektů a děl, zabývá se způsoby jejich restaurování, možnostmi jejich ochrany a případné odborné likvidace vzniklých škod. Bývá pravidelně členkou komisí pro habilitační řízení, je konzultantkou i autorkou oponentských posudků mnoha vědeckých prací. Z poslední doby můžeme jmenovat nejméně dvě výstavy, které měly největší ohlas a jejichž autorkou a kurátorkou byla Dr. Eliška Fučíková. Jsou to výstavy»rudolf II a Praha rudolfínská«a»albrecht z Valdštejna a jeho doba«. Ale to nebyl skutečně hlavní důvod. Ten rod je zajímavý tím, že jeho členové působili v mnoha zemích Evropy, pocházejí z Frank, působili v Bavorsku, Nizozemí, Rakousku, ve Štýrsku, a to všechno se na osudech té rodiny projevilo. V každé generaci Schwarzenbergů byla nějaká významná osobnost evropských dějin. Jen pro příklad, zakladatel orlické větve, Karel ze Schwarzenbergu, porazil v čele císařského vojska Napoleona v bitvě u Lipska. Jižní Čechy, které od dob Rožmberků tvořily specifický region - a na tuto tradici Schwarzenbergové úspěšně navázali -, si velký projekt, který by představil svébytnost tohoto území, rozhodně zaslouží. Přesahy jejich působení i mimo rámec jižních Čech tvoří z něj ideální téma pro nadnárodní spolupráci. Těším se na přípravu výstavy, i když jsem se k ní dostala trochu oklikou. Zajímali mě Schwarzenbergové, kteří v rudolfinské době působili ve významných funkcích na bavorském wittelsbašském dvoře a měli čilé kontakty s císařem Rudolfem II. a jeho rezidencí na Pražském hradě. Teď jsme ve stadiu, kdy hledáme spolupracovníky, kteří by pokryli široké spektrum aktivit Schwarzenbergů v průběhu staletí a hlásí se jich opravdu dost a s mimořádně zajímavými tématy. Vím, že ústřední topení Valdštejnského paláce, a také Pražského hradu, je teď plynové. Je proto logické se zeptat, jak hodnotíte tepelné vlastnosti právě tohoto nosiče z hlediska potřeb vystavovaných exponátů? Nepoškozuje to historický nábytek nebo výtvarná díla? Důležité je, že je to medium čisté, bez kdysi nebezpečného spadu popílku, a dovolující v prostoru Valdštejnské jízdárny udržovat stabilní teplotu a vlhkost. To je dnes pro výstavní prostory naprosto nezbytná podmínka, kterou je třeba doložit dlouhodobými záznamy, žádáte-li o zapůjčení exponátů nejen ze zahraničí, ale i z našich sbírek. Když jsem se před deseti lety přestěhovala na Malou Stranu, stala jsem se poprvé ve svém životě uživatelem ústředního plynového o topení, a proto vím, jak nesmírně usnadňuje člověku život. Pro výstavní prostory, pro které má regulace a stabilita teploty zásadní význam, je použití plynového vytápění samozřejmě ještě důležitější. Vyznamenání, výroční ceny: Za svoji rozsáhlou vědeckou, pedagogickou a publikační činnost i za řadu jednotlivých realizovaných projektů obdržela Dr. Fučíková mnoho domácích i zahraničních ocenění, vyznamenání, titulů a výročních cen, jako například: Victoria and Albert Museum, Londýn, Sylvia Lennie England Annual Lecture, za významého badatele v renesančním umění, Londýn, Royal Fine Art Commision, za přínos památkové péči, Londýn, Cena za nejlepší světový katalog roku 1988 Minda de Ginsburg Award, Paříž, Herderova cena za rok 1998 Vídeň a Hamburk, Cena ČSAV za katalog výstavy Rudolf II. a Praha, 1998, cena Inženýrské akademie ČR za restaurování Svatovítské mozaiky, 2000, rytíř francouzského řádu věd a umění, Francie 2003. 6 U PLYNÁRNY 6/2008 7
V Galerie Smečky / Zahájení výstav úterý dne 20. května 2008 byla slavnostně zahájena dosud největší a nejnáročnější výstava, kterou pro Galerii Smečky organizačně zajistila společnost Gallery za kurátorství mladé literární teoretičky, odbornice na experimentální poezii Olgy Stehlíkové. Vernisáž zahájil Ing. Milan Jadlovský spolu s Jaroslavem Kořánem, za kurátorku vystoupila paní Eva Krátká. Pro ty z hostů, kteří by snad neměli zcela jasno, co vernisáž znamená a jak se na ní chovat, přednesl nepřehlédnutelný a výrazově nezaměnitelný herec Radomil Uhlíř krátkou stať z pera Ladislava Nováka: Vernisáž slavnostní zahájení výstavy obrazů. O tom, jak se chovat na vernisáži, píše sice Guth-Jarkovský na str. 273 278 svého Společenského katechismu a Marie Laudová-Hořicová na str. 135 své Společenské výchovy. Ačkoliv zmíněná stať Gutha- -Jarkovského je velmi vyčerpávající, považuji za svoji povinnost upozornit účastníky vernisáží na několikerá nebezpečí, která jim hrozí. Tato nebezpečí jsou v podstatě trojího druhu: Kritizuje-li účastník hlasitě vystavovaná díla, posmívá-li se jim a jejich autorům, nešetrně se jich dotýká, čmárá po nich nebo je poškozuje jiným způsobem, může být zpolíčkován a vyhozen. Toto nebezpečí je zvláště hrozivé na skupinových výstavách, kde je přítomno více vystavujících umělců. P»Básnivá koláž«další, v pořadí již 10. výstava v Galerii Smečky zahájena»sny, situace a hry«od tímto názvem uspořádala dne 6. května v Galerii Smečky Pražská plynárenská spolu s herci Činoherního klubu»derniéru«úspěšné výstavy Josky Skalníka. Texty, které charakterizovaly tvorbu malíře, jeho životní postoje a filosofii přednesli herci Ondřej Vetchý, Jaromír Dulava a Michal Pavlata. Čtení mistrovsky podbarvil a dramatičnost přednesu potrhl svými improvizacemi jazzman Jiří Stivín. Mezi hosty tohoto přátelského setkání nechyběly i známé osobnosti kulturního a společenského života. Přednesené texty, ale i neformální a spontánní výměna vlastních zážitků pramenící z dlouholetého společného přátelství, byly nejen úsměvné, ale nutily k zamyšlení a snad až rozjímání nad vlastním životem. Zde je malá ochutnávka z malířovy úvahy: V opačném případě, projevuje-li účastník s vystavenými díly až bouřlivý souhlas, upadne rázem v oprávněné podezření u všech tak staropanensky (tj. neplodně) ctnostných byrokratů, neboť již Jeho Veličenstvo císař František Josef II. blahé paměti prohlásilo, že žádný milovník moderního umění (a my bychom mohli na tomto místě plným právem ponechat jen slova»žádný milovník umění«) nemůže být řádným otcem, disciplinovaným občanem a zbožným věřícím. Největší nebezpečí hrozí však tomu účastníku, který vystavená díla tiše a soustředěn pozoruje. Takovému účastníku může se stát, že některé z vystavených děl zcela nepozorovaně do něho vstoupí, rychle se v něm počne rozrůstat, bujet, vyhánět výhonky, aby nakonec úplně rozrušilo jeho duševní rovnováhu, což je to nejhorší, co může potkat vážného a své důstojnosti si vědomého člověka. Proto zkušený účastník prochází podle vystavených děl s lehce ironickým úsměvem na rtech. Zastaví-li se před nějakým dílem, nejpozději po pěti vteřinách pokrčí rameny nebo se obrátí k nejbližšímu diváku s posměšnou poznámkou:»co to má znamenat?«podaří-li se mu na konci této otázky, která vlastně otázkou není, vydat blíže nedefinovatelný, ale velmi výmluvný zvuk, vyjádří tím dostatečně svoji naprostou superioritu nad vystaveným dílem. Oproti tomu literární ukázku, pokud je na vernisáži čtena, odmění všichni účastníci hlasitým, a ovšem též zcela zaslouženým potleskem. A tak se tomu stalo i na této vernisáži zhruba 200 hostů odměnilo herce vřelým potleskem a s úsměvem se jali vychutnávat rozmanitou poetičnost děl. Ostatně přijďte i vy, srdečně vás zveme na výstavu 26 básníků kolážistů! V minulosti jsem si musel vytvořit pro malování prostor»oázu klidu a rozjímání«, obklopen čím dál hektičtějším světem absurdních problémů a neřešitelných společenských situací. Technický pokrok došel k bodu, že člověk je doslova zahlcen informacemi. Úplně přirozená je otázka, zda člověk stále sílící tok informací ve svém životě vůbec potřebuje. Sám si myslím, že nepřetržitý proud novinek je nejenom zavádějící, ale přímo zničující, že člověk, aniž by to tušil, přestává být sám sebou a stává se v tomto světě globalizace čím dál více konzumentem. Stále silněji cítím, jak je pro mne důležité žít a tvořit v oáze klidu, obklopen přírodou. Čím dál silněji toužím po klidu v duši a rozjímání v přírodě mi tento pocit klidu pomáhá umocňovat Jiří Stivín, Václav Havel a Joska Skalník Galerii Smečky najdete v ulici Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1. Otevřeno je od úterý do soboty od 11 do 18.30 hodin. Děti, studenti, důchodci a zdravotně postižení mají vstup zdarma, stejně jako držitelé Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Ostatní zaplatí 10 korun. Tel.: +420 222 210 268 Tel./fax: +420 222 210 272, e-mail: galerie.smecky@ppas.cz, www.galeriesmecky.cz Vaříme na zemním plynu M áte početnou rodinu tři malé děti. Zlobí s jídlem? Jak to s manželkou řešíte? Nejstarší 11letá Dora jí celkem dobře, zato 8letý Adam žije ze vzduchu, do toho je problém něco dostat a 3letý David je asi největší jedlík rodiny, takže to celkem zvládáme. Většinou se dětí ptáme, co si dají a pak to stejně skončí u palačinek, pizzy, nebo těstovin. To jsou jejich nejoblíbenější jídla. Jak často se scházíte pravidelně všichni u stolu? Většinou jen na večeři a o víkendech. Vzpomenete si na své oblíbené jídlo z dětství? Kdo u vás doma vařil? Já jsem vždycky miloval a dodneška miluju svíčkovou na smetaně. Od maminky i od tatínka. Oba vaří výborně. Ráno musíte být v televizi na Snídani s Novou v brzkých hodinách. Stíháte se nasnídat? Snídám až v televizi, většinou jogurt, nebo tvaroh s nějakým ovocem. Jste sportovní typ. Udržujete si nějak kondici? Chodíte po soutěži Bailando někam tancovat? Tancuju stále na plesech s mou taneční partnerkou z Bailanda. Začátkem dubna jsme měli poslední vystoupení na Žofíně. A v příští sezoně v tom budeme pokračovat. Musel jste v době taneční soutěže pozměnit jídelníček? Držel jste dietu? Měl jsem speciální výživu, která se jmenuje Nutricare. Je to takový program, kdy vám dovezou nutričně vyvážené jídlo kamkoli kdykoli. To bylo moc fajn, nemusel jsem řešit, kdy co budu jíst. Jaký máte názor na diety? Diety jsou podle mě k ničemu. Vždycky, když skončí, tak člověk stejně často sklouzne k původním nešvarům. Jediné, co funguje, je trvalá změna jídelníčku, pestrá strava, hodně pohybu a hlídat se. Pěstujete si sami doma bylinky, zeleninu? Máme toho na zahradě spoustu. Libeček, mateřídoušku, oregano, pažitku, bazalku, mátu a kdoví co ještě. Zeleninu většinou kupujeme. Pustí vás občas žena doma ke sporáku? Užíváte si to, nebo to bývá z donucení? Já vařím rád, i když maximálně jednou dvakrát týdně. Pronikly na váš stůl nové potraviny z ciziny, třeba kuskus, mořské plody, sushi? Kuskus máme moc rádi, mořské plody jím jen já, manželka ani děti ne, takže si občas koupím krevety nebo chobotničky, ale ryby jíme rádi a celkem často. Na sushi spíš zajdeme do restaurace. Experimentujete doma ve vaření, přidáváte si podle sebe koření apod., nebo se držíte přesně kuchařek a vše odvažujete? Mám své oblíbené druhy jídel, kdy vařím s kuchařkou, a samozřejmě často se pustím i do improvizací, ale vždycky je to variace na dané téma, a možná proto to většinou dopadne dobře. Máte své oblíbené kuchařské knihy? V poličce v kuchyni je asi 10 kuchařek, každá je specializovaná, ryby, saláty, moučníky apod. Jak a kdy jste se naučil vařit? Základy jsem pochytal od rodičů, pak kolej na VŠ a postupně během manželství. Musíte mít denně maso, nebo vám vyhovují i vegetariánská jídla? Většinou mám aspoň jednou denně maso v nějaké podobě, i když je to třeba jen šunka, ale mám rád i různé saláty, Text Blanka Dražanová Foto archiv Tomáše Krejčíře Tomáš Krejčíř: Při taneční soutěži jsem měl speciální výživu zeleninová rizota či sladké teplé pokrmy, jako jsou buchtičky s krémem nebo krupicová kaše. Mlsáte s dětmi sladkosti? To je jediné, co milují naše děti bez výjimky, třeba medovník sníme skoro na posezení. Nebo čokolády. A samozřejmě zmrzliny! Dáte nám svůj recept na dobré jídlo? Podělím se s vámi o velmi jednoduchý a přitom, myslím, velmi chutný a snad i zdravý způsob úpravy kuřete. Zdravá úprava kuřete podle Tomáše Krejčíře 1 kuře nebo 6 celých kuřecích stehen, malá hlávka zelí, sůl, kmín, sladká paprika, trochu vody Nakrouháme zelí do pekáče, podlijeme asi 1 dcl vody, kuře naporcujeme, dobře prosolíme, spíš více než méně, zasypeme paprikou a kmínem. Přikryjeme a strčíme do trouby rozehřáté na 200 C. Pečeme asi 90 minut, a tak jednou za 20 minut otevřeme a pomažeme šťávou, která z kuřete vytéká, popřípadě mírně podlijeme. Během té doby zelí i kuře krásně změknou a zelí přijme chuť kuřete, takže je aromatické a velmi chutné. Nepřidáváme žádný tuk, takže je to dietní jídlo, i když chutná naprosto skvěle. Podáváme s čerstvou zeleninou a chlebem nebo brambory. A já si k tomu dávám ještě nealko pivo. Teď jsem na to dostal chuť, jdu si koupit kuře. Foto Zdeněk Lhoták 8 U PLYNÁRNY 6/2008 9
Historický seriál Rusové Mezi velkými evropskými vědci, kteří významným způsobem přispěli k rozvoji světového plynárenství, nemohou určitě chybět takové osobnosti, jako byl objevitel možnosti výroby plynu podzemním zplyňováním uhlí nebo destilací ropy: Dmitrij Ivanovič Mendělejev, ani vynálezce výroby plynu vysokotepelným štěpením kapalných uhlovodíků: Vladimír Grigorjevič Šuchov. Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834 1907) obr. 1 Mendělejev je pravděpodobně nejslavnějším světovým chemikem. Narodil se 8. února 1834 v Tobolsku na Sibiři. Vystudoval na petrohradské universitě chemii a později se stal na této universitě profesorem. Dne 6. 3. 1869 formuloval na zasedání ruské chemické společnosti zprávu o svém geniálním objevu periodickém zákonu chemických prvků. Jeho vědecký záběr byl velmi široký. V r. 1875 např. vynalezl stratostat* pro výzkumné lety ve stratosféře, který ale nebyl z rozhodnutí carské vlády realizován. Věnujme se však tomu, čím ovlivnil tento učenec vývoj světového plynárenství. Byl to především jeho boj o rozvoj ruského naftového průmyslu a chemické zpracování ropy. Známý je jeho výrok:»nafta není palivo, pálit lze i bankovky«(1880). Při hledání důmyslnějšího využití nafty destiloval v r. 1881 ropný olej s přehřátou parou a získal tak kromě normálních frakcí velká množství plynu. Napsal o tom:»je třeba zpracovat poznatky o působení páry na těžké oleje a naftu.«tak začal ces- po vyčištění odváděn přímo k nějakému velkému odběrateli v blízkosti. Tehdy se však jeho nápad ještě neujal. Nebylo na něj ale zapomenuto. V roce 1913 bylo podle něj v Rusku započato s pokusy s podzemním zplyňováním uhlí a v r. 1932 bylo přikročeno ke stavbě prvního, již opravdového pokusného podzemního generátoru v Lisičansku. Princip lisičanského podzemního generátoru je na obr. 2. V roce 1938 byla v Rusku uvedena do trvalého provozu podmoskevská plynárna s podzemním generátorem. Výroba plynu podzemním zplyňováním uhlí se prováděla později v celé řadě dalších zemí, jako např. v USA, Velké Británii, Francii, Polsku, Belgii, Maroku a jinde. Podzemní generátor byl úspěšně vyzkoušen v 50. letech i v Čechách. Další světový rozvoj této technologie výroby plynu zastavily až objevy ložisek přírodního zemního plynu naftového, či karbonského v 50. a 60. letech 20. století. Mendělejev ještě za svého života získal na 130 zahraničních poct a uznání. Nikdy se však kupodivu nestal řádným členem ruské akademie věd. Mendělejev zemřel v Petrohradě dne 2. února 1907. * Stratostat letecký balon se vzduchotěsnou gondolou pro výstup do velkých výšek (nad 10 000 m). Vladimír Grigorjevič Šuchov (1853 1939) obr. 3 Obr. 2 Schéma podzemního generátoru v Lisičansku A zdí oddělená část uhelné sloje, a zděná stěna, p potrubí přívodu vzduchu, k žárový kanál, v šikmé vrty s výbušninami, 1, 2, 3 stoupací, větrná a žárová jáma, 4 spojovací chodba Co přinesli Evropané světovému plynárenství 16. část Obr. 4 Schéma olejové plynárny A retorta B olejová nádrž C přívod oleje do retorty D plynojem 1 3 Šuchov byl všestranný ruský vědec, jehož technické objevy a vynálezy zasahovaly do různých oborů. Již od mládí udivoval každého svojí neobyčejně hlubokou znalostí matematiky a fyziky. Mohl se věnovat vědeckému teoretickému bádání, on však dal přednost praktickému inženýrství. Známé jsou jeho nápady z oblasti stavebnictví, jako jsou visuté střechy, různé příhradové konstrukce apod. Stavěl železniční mosty, vodárenské věže, obrovské nádražní klenby. V metalurgii se uplatnil jako konstruktér vysokých pecí a pro naftový průmysl konstruoval cisternové lodě, naftové nádrže a dokonce i naftové hořáky. Navrhl také první naftové potrubí na světě. Pro chemiky konstruoval plynojemy a tak by se dalo pokračovat. Mnohé jeho vzorce a výpočtové metody se staly nezbytnou pracovní pomůckou inženýrů na celém světě. Jeho nejvýznamnějším vynálezem z hlediska plynárenského oboru je jistě jeho přístroj na nepřetržitou frakční destilaci ropy a na nepřetržité získávání plynu Dětská soutěž s časopisem Pražské plynárenství Libeňský plynojem Kulový tlakový plynojem představoval ve své době světovou technickou novinku. Byl prvním v Čechách a jedním z prvních kulových tlakových plynojemů na světě. Zprovozněn byl v roce...(tajenka číselné křížovky) v Praze Libni na kopci nad křižovatkou Palmovka. Plynojem o průměru 20 metrů stojí na 8 ocelových nohách, celkem váží 270 tun. V květnu 1945 byl plynojem...(tajenka doplňovačky) a od té doby již k uskladnění plynu neslouží. Doplňovačka 1. pořídit opis 2. loupit 3. telefonovat 4. uvést do spánku 5. urovnávat postel 6. vrnět (kočka) 7. slepovat 8. motat 9. hledat východisko, řešení 10. vypustit vejce (slepice) Číselná křížovka Dosaď čísla vodorovným i svislým směrem. Dej pozor, aby se ti správně křižovala. 11 36 39 42 51 67 Soutěže 6/2008 2546 2937 5232 6217 8165 8932 18201 90131 26029872 44332052 Odpovědi prosíme zasílejte do 12. 7. 2008 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Renáta Váňová, Národní 37, 110 00 Praha 1-Nové Město nebo e-mail: renata.vanova@ppas.cz Nezapomeňte uvést výrazné označení Makovice 6/2008«a svoji zpáteční adresu a telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s. na téma: Správná odpověď z čísla 4/2008: Doplňovačka pro pohon motorů Písmenkový labyrint želízka ke kadeření Spojovačky pračky Výherci dětské soutěže z čísla 4/2008: Nelly Chytilová, Lovosice, Anežka Novotná, Praha 4 Eva Madejová, Kroměříž Soutěž s partnery Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Posláním soutěží se Zákaznickou kartou je předsta- vovat vám zajímavé partnery, kteří jsou zapojeni do programu Pražské plynárenské, a. s. Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku, která souvisí s jednotlivými partnery. Soutěž je otevřena pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud Zákaznickou kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného partnera. Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů! Kosmetika GERnétic GERnétic představuje špičkovou francouzskou kosmetiku a spojuje báječný pocit s příznivým vlivem na naše zdraví. Speciálně školená kosmetička provede analýzu pleti a navrhne osobní program, např. hydratační, liftingový, regenerační, ošetření očního okolí, z tělových procedur odstraňování celulitidy či nadváhy, modelaci a zpevnění poprsí, celotělové zábaly s detoxikačním a zeštíhlujícím účinkem. Přináší chvíle harmonie a celému tělu osvěžení a pohlazení. Adresa: Kosmetické centrum GERnétic Slánská 10, Praha 6 Tel.: 602 501 191, 235 325 659 www.gernetic.cz Sleva pro držitele Zákaznické karty PP, a. s., je: 10 % na ošetření, 5 % na nákup kosmetiky GERnétic Dnešní otázka: Jak na náš organismus působí relaxační efleráž? Na 1 vylosovaného výherce čeká cestovní taštička GERnétic»Vanity case«s přípravky řady Marine line v hodnotě 2400 Kč. Odpovědi prosíme zasílejte do 12. 7. 2008 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Renáta Váňová, Národní 37, 110 00 Praha 1-Nové Město nebo e-mail: renata.vanova@ppas.cz Nezapomeňte uvést výrazné označení Kosmetika GERnétic«a svoji zpáteční adresu a telefon. Správná odpověď z čísla 4/2008:»Kde se nacházejí na Slovensku termální lázně?«např. v Piešťanech, ve Velkém Mederu nebo v Dunajské Stredě Výherci soutěže z čísla 4/2008: Miluška Pospíšilová, Praha 3, Robert Sokol, Praha 2 Milada Wohlmuthová, Průhonice Čtenářská soutěž s časopisem U PLYNÁRNY tu k pozdější výrobě svítiplynu štěpením (krakováním) kapalných i plynných uhlovodíků. Zasloužil se dále o všestranné energetické a chemické využívání uhlí. Navrhoval»plné využití hořlavých plynů«, vznikajících při suché destilaci (žíhání za nepřístupu vzduchu) uhlí. Své úsilí zaměřil i na rozvoj ruského hutnictví a metalurgie a o využití plynu v tomto oboru. V knize Uralský železný průmysl v roce 1899 navrhl organizaci metalurgických závodů s maximálním rozvinutím plynového hospodářství, s používáním plynových motorů jako pohonných jednotek. Mendělejev se zapsal do historie plynárenského oboru dále svou myšlenkou, že je možno vyrábět plyn z uhlí přímo v zemi (in situ).»stačí zapálit uhlí pod zemí, přeměnit je ve svítiplyn, v plyn generátorový nebo vodní a vést jej rourami z papíru, nasyceného dehtem a ovinutého drátem«, napsal v roce 1882. Jde o technologii výroby plynu podzemním zplyňováním uhlí. Odpadla by tak těžba, doprava a úprava plynu před jeho přeměnou v plyn v karbonizačních pecích. Vyrobený plyn by byl Obr. 5 Plynárna pro výrobu svítiplynu z kapalných uhlovodíků v jednotlivých objektech a provozovnách (Amerika, 19. století) jejím štěpením, který vynalezl a patentoval v roce 1870. Dne 21. 11. 1891 získal Šuchov na svůj vynález privilegium č. 12926. Navázal tak nejen na zmíněné výsledky práce Mendělejevovy, ale také na vynález bratří Vasilije, Gerasima a Makara Dubininových, nevolníků z Vladimirské gubernie, kteří již v první čtvrtině 19. století vynalezli destilaci ropy a v blízkosti Grozného vystavěli první závod na světě na její čištění. Vyráběli»fotogen«jak tehdy nazývali petrolej. V plynárenství se uplatnila výroba plynu pro osvětlování a jiné účely štěpením kapalných uhlovodíků v žárových retortách za nepřístupu vzduchu (obr. 4). Naftovým plynem byly v 19. století osvětlovány Kyjev, Kazaň a mnohá jiná města. Plynárny vyrábějící plyn krakováním kapalných uhlovodíků v retortových pecích vznikaly i jako zařízení pro plynové osvětlování jednotlivých objektů, jako hotelů, provozoven, továrních budov apod. Rozšířeny byly v různých zemích (obr. 5). Rudolf Novák Odpovědi prosíme zasílejte do 12. 7. 2008 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny Renáta Váňová, Národní 37, 110 00 Praha 1-Nové Město nebo e-mail: renata.vanova@ppas.cz Nezapomeňte uvést výrazné označení Soutěž 6/2008«a svoji zpáteční adresu a telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s. Správná odpověď z čísla 4/2008: 1c) Novou oranžerii od architektky Evy Jiřičné najdete v areálu Pražského hradu 2b) Na Nobelovu cenu byl Arnošt Lustig navržen dvakrát 3b) Po italském vědci Evangelistu Torricellim byla pojmenována fyzikální jednotka torr Výherci soutěže z čísla 4/2008: Simona Štorková, Votice Hana Barnincová, Praha 10-Uhříněves Alena Svobodová, Praha 10 Dnešní otázky: 1. Nový slogan na CNG čisticích vozidel Pražských služeb, a. s., je: a) Děláme stále více pro Prahu a vaše plíce b) Děláme teď 2 více pro Prahu a vaše plíce c) Děláme teď 3 více pro Prahu a vaše plíce 2. Křemencova ulice, kde sídlí pivovar a restaurace U Fleků, je pojmenována po: a) Vítu Skřemencovi b) Vítu Křemencovi c) Jakubu Flekovském-Křemencovi 3.»Básnivá koláž«, 10. výstava v Galerii Smečky představuje návštěvníkům díla: a) 16 kolážistů b) 22 kolážistů c) 26 kolážistů Co najdete v příštím čísle 7 8/2008: Rozhovor s Margaret Atwood Na návštěvě u zákazníka: Museum Kampa Co přinesli Evropané světovému plynárenství Řešení sudoku na straně 12: 7 4 2 1 8 5 6 3 9 5 9 3 4 6 2 7 1 8 6 1 8 9 7 3 2 5 4 3 5 4 2 1 7 8 9 6 1 6 7 8 4 9 3 2 5 2 8 9 3 5 6 1 4 7 4 2 1 7 9 8 5 6 3 8 3 6 5 2 4 9 7 1 9 7 5 6 3 1 4 8 2 Tajenka křížovky na straně 12: Přijďte do našeho Plynárenského muzea v Michli. 5 4 8 7 3 1 6 9 2 1 9 6 2 4 5 8 7 3 7 3 2 8 6 9 1 5 4 2 8 7 3 5 4 9 1 6 4 1 3 6 9 8 7 2 5 9 6 5 1 7 2 3 4 8 3 5 4 9 8 7 2 6 1 6 2 9 4 1 3 5 8 7 8 7 1 5 2 6 4 3 9 10 U PLYNÁRNY 6/2008 11