Akustická diagnostika doc. Dr. Ing. Pavel Němeček
Fyzika Co je zvuk Vlnění Vibrace Vlnění v pevných látkách HLUK Zvuk Vlnění ve vzduchu
Zvuk a hluk Zvuk Zvuk je mechanické vlnění pružného prostředí (vzduchu) v kmitočtovém rozsahu normálního lidského sluchu (20 Hz až 20 khz). Hluk Hluk je každý nežádoucí zvuk, který vyvolává nepříjemný nebo rušivý vjem nebo poškozuje lidské zdraví.
Hluk Kvalitativní stránka Řeší vztah Hluk Posluchač. Vyznačuje se silně subjektivními znaky. Bývá popsána kvalitativními ukazateli (vlastnostmi). Číselný popis často vyjadřuje bezrozměrnou (bez jednotky) míru naplnění určité vlastnosti. Zabývá se jí směr nazývaný akustický design. Kvantitativní stránka Popisuje především vlastnosti zdrojů, akustických prostředí a cest šíření zvuku. Je vyjádřena měřitelnými veličinami a lze ji popsat číselnými hodnotami. Na mnohé veličiny jsou dány limity. Má zázemí v legislativě. Má široké odborné a literární zázemí.
Akustický tlak p [Pa] Střídavý tlak superponovaný barometrickému tlaku je skalár, má vlnový charakter, je přímo měřitelný. Barometrický tlak se pohybuje kolem 10 5 Pa Akustický tlak se pohybuje v rozmezí 2.10-5 Pa (práh slyšitelnosti) až 2.10 2 Pa (práh bolestivosti).
Akustická rychlost u [m.s -1 ] Akustická rychlost (částicová rychlost) je rychlost, se kterou se částice vzduchu pohybují pod působením akustického tlaku kolem své rovnovážné polohy. je vektor, má vlnový charakter, je energetickou veličinou, je nepřímo měřitelná. Akustická rychlost se pohybuje v rozmezí 5.10-8 m.s -1 (práh slyšitelnosti) až 1,6.10-1 m.s -1 (práh bolestivosti).
Intenzita zvuku I [W.m -2 ] Intenzita zvuku je měřítkem akustické energie procházející jednotkou plochy. je vektor, má vlnový charakter, je energetickou veličinou, je nepřímo měřitelná. Je dána vzorcem : I p u Intenzita Výkon Plocha Síla Rychlost Plocha Tlak Rychlost
Akustický výkon W (P) [W] Akustický výkon je měřítkem celkové akustické energie, která je vyzářena ze zdroje nebo která prochází danou plochou. je skalár, má vlnový charakter, je energetickou veličinou, je nepřímo měřitelný. je základní a nejdůležitější veličinou popisující akustické vlastnosti zdroje zvuku Je dán vzorcem : W I. S
Rychlost zvuku ve vzduchu c [m.s -1 ] Rychlost zvuku je rychlost, se kterou se akustická informace šíří prostředím (pro naše účely především plynným vzduchem) je vektor, nemá vlnový charakter, je měřitelná. Pro 23 o C, 1013 hpa dosahuje hodnoty cca 344 m.s -1.
akustická veličina Harmonický akustický signál je popsán funkcí sinus nebo cosinus je základním signálem pro odvození akustických veličin A l čas
Základní vztahy pro harmonický signál x A sin( 2 ft ) l c f c T t = čas [ s ] = počáteční fáze l = vlnová délka [ m ] c = rychlost zvuku ve vzduchu [ m.s -1 ] f = frekvence signálu [ Hz ] T = perioda signálu [ s ]
Hladiny akustických veličin Plynou z Weberova-Fechnerova zákona, který zjednodušeně říká: akustické veličiny, která se mění řadou geometrickou vnímá lidské ucho řadou aritmetickou. násobky akustického signálu jsou uchem vnímány jako přírůstky. Převod geometrické řady na aritmetickou umožňuje funkce logaritmus
HLADINA L log x x 0 B L= hladina akustické veličiny [ Bel ] x = akustická veličina x 0 = vztažná (srovnávací) hodnota akustické veličiny x a x 0 musí mít energetický tvar L 10 log x x 0 db protože Bel by dával akustické veličině velmi hrubou stupnici, je jednotkou hladiny deci Bel - db
Hladina akustického tlaku [ db ] L p 10 log p p 2 2 0 20 log p p 0 p 0 = 2 10-5 Pa Na prahu slyšitelnosti je L p = 0 db Na prahu bolestivosti je L p = 140 db
Hladina akustické rychlosti [ db ] L u 10 log u u 2 2 0 20 log u u 0 u 0 = 5 10-8 m s -1
Hladina intenzity zvuku [ db ] L I 10 log I I 0 I 0 = 10-12 W m -2
Hladina akustického výkonu [ db ] L W 10 log W W 0 W 0 = 10-12 W
Matematické operace s hladinami Jedná se výhradně o sčítání a odčítání hladin. Sčítání hladin se provádí především pro odhad výsledného působení více zdrojů hluku. Odčítání hladin se provádí především pro odečet hluku pozadí z měřeného signálu.
Součet a rozdíl hladin - početně Základní vzorec zní : Pro součet L C 10 log n i 1 L i 10 10 Pro rozdíl
Součet hladin - početně Pro n shodných zdrojů o hladině L L C L 10 log n Dva shodné zdroje zvýší původní hladinu vždy o 3 db Vypnutí jednoho ze dvou shodných zdrojů se hladina sníží vždy o 3 db.
Součet hladin - graficky LC L1 L (L1 L2 )
Rozdíl hladin - graficky L 2 = hluk pozadí [db] L = celková hladina [db] L1 L L (L1 L2 )
Poznámky Součet dvou shodných hladin zvyšuje hodnotu o 3 db. Sčítat hladiny, mezi nimiž je rozdíl větší než 10 (15) db je prakticky zbytečné. Výsledek je roven přibližně vyšší hladině ze sčítanců. Odčítat hladiny, jestliže je odstup hluku pozadí větší než 10 (15) db je prakticky zbytečné. Výsledek je roven původní hladině. To ukazuje na hodnotu bezpečného odstupu hluku pozadí. Odčítat hladiny, pokud je hluk pozadí nižší o méně než 2 db se nedoporučuje. Důvodem je velká variabilita při odečtu L a především vysoká hladina hluku pozadí, která příliš ovlivňuje celkovou hladinu. To ukazuje na nepřípustnou hodnotu hluku pozadí. Nejpřesnější stanovení výsledných hladin je jejich měření.
Lidské ucho třmínek sluchový nerv kladívko rovnovážné ústrojí kovadlinka ušní boltec zvukovod bubínek kulaté okénko oválné okénko hlemýžď Eustachova trubice
Zvukoměr
Mikrofon nejdůležitější část měřícího řetězce převodník změny akustického tlaku na změnu jiné (elektrické) veličiny kondenzátorové mikrofony : - konstrukční jednoduchost - vysoká citlivost - provozní stálost
Mikrofon
Mikrofon
Vlivy prostředí : Mikrofon vítr ( nežádoucí účinky lze eliminovat speciálním krytem ) vlhkost ( do 90 % nemá vliv POZOR na kondenzaci ) teplota ( rozsah použití -25 o C až 70 o C ) atmosférický tlak ( v rozmezí 10% jen zanedbatelný vliv ) mechanické chvění ( nutná ochrana ) elektrostatická a magnetická pole ( zanedbatelný vliv )
Váhové filtry křivky stejné hlasitosti
Váhové filtry Přizpůsobují frekvenční charakteristiku měřeného signálu charakteristice lidského ucha (křivkám stejné hlasitosti) Uplatňují se především při měření celkových (širokopásmových) hladin Standardizovány jsou 4 váhové filtry : A, B, C a D
Váhové filtry
Průměrování Jedná se o zpracování časového průběhu signálu s cílem získat průměrnou hodnotu: za předem stanovenou dobu Lineární průměrování za stanovenou dobu, která předchází aktuálnímu času Exponenciální průměrování
Lineární průměrování Po nastaveném čase měřidlo ukončí měření a indikuje průměrnou hodnotu. Každá část časového signálu má v průměrné hodnotě stejnou váhu. Používá se především v hygienické oblasti a při stanovení akustických vlastností zdrojů zvuku.
Exponenciální průměrování Probíhá trvale. Používá se pro vyhlazení časového průběhu. Měřidlo indikuje průměrnou hodnotu za právě uplynulou dobu (časovou konstantu) Používá se při monitorování hluku, popisu proměnlivých dějů a při normalizovaných měřeních.
Časové konstanty Číselně jsou dány exponentem 2 (... 2-4 ; 2-3 ; 2-2 ; 2-1 ; 2 0 ; 2 1 ; 2 2 ;...)s Jsou dány standardizované časy: FAST 1/8 s SLOW 1 s IMPULS 0,035 s (indikace impulsu) + 2 s (pomalý pokles)
Časové konstanty
Časové konstanty
Frekvenční analýza s konstantní absolutní šířkou pásma FFT f C f S 2 f H s konstantní relativní šířkou pásma CPB f C f S f H
Frekvenční analýza s konstantní absolutní šířkou pásma FFT [db/20,0u Pa] Autospectrum(Signal 1) - Input Working : Input : Input : FFT Analyzer 90 80 70 60 50 40 30 20 0 2k 4k 6k 8k 10k 12k 14k 16k 18k 20k 22k 24k [Hz]
Frekvenční analýza s konstantní relativní šířkou pásma CPB [db/20,0u Pa] Autospectrum(Signal 1) - Input1 Working : Input : Input : CPB Analyzer 90 80 70 60 50 40 30 20 31,5 63 125 250 500 1k 2k 4k 8k 16k [Hz]
Frekvenční analýza CPB Oktáva zdvojnásobení kmitočtu 31,5 63 125 250 500 1k 2k 4k 8k 16k Hz Zlomky oktáv 1/3 1/6 1/12 1/24
Pásmové filtry a šířka pásma Šířka pásma = f 2 f 1 Centrální frekvence = f 0 B 0 0 Zvlnění (šum) Ideální filtr - 3 db Reálný filtr a definice 3 db šířky pásma f Frekvence 1 f 0 f 2 f 1 f 0 f 2 n f2 f1 2 f 2n 2 f S 2 f 1 f S Frekvence 2n 1 2
Zvukové pole Zvukové pole prostor v němž se šíří zvukové vlny. Na zvukové pole má vliv : šíření zvuku ohyb a odraz vlnění akustické vlastnosti prostředí členitost prostředí.
Zvukové pole Základní typy zvukového pole pole volné (bezdozvukové) pole difúzní (dozvukové)
Zvukové pole - volné Šíření vln pouze směrem od zdroje hluku.
Zvukové pole - volné L p L u L I pro r 2 = 2 r 1 je L p2 - L p1 = - 6 Se zdvojnásobením vzdálenosti od zdroje hluku ve volném zvukovém poli klesne hladina akustického tlaku o 6 db.
Zvukové pole - volné Orientační závislost útlumu zvuku ve vzduchu vlivem fyzikálních a chemických vlastností vzduchu
Zvukové pole - difúzní
Měření zvuku (hluku) Měření zvuku Technická měření Hygienická měření Stavební akustika Ostatní měření
Technická měření Cíle Sledovat akustický signál z pohledu : zdrojů, velikosti energie, přenosových cest, akustického výkonu. hluk není prvotně sledován z hygienického hlediska. hluk může být porovnáván s legislativně danými limity. Prostředky měření celkových hladin, měření akustického výkonu, frekvenční analýza, multispektrální analýza,
Měření zvuku (hluku) Technická měření Hladina akustického tlaku Hladina intenzity zvuku a akustického výkonu Akustická diagnostika
Výhody měření Hladina akustického tlaku jednoduchost měření, konstrukční jednoduchost snímače, legislativní zázemí, základ pro odvozené veličiny (akustická rychlost, intenzita zvuku), rozšířenost měřidel, dostupnost odborné literatury.
Hladina akustického tlaku Nevýhody měření akustický tlak je skalár, akustický tlak není energetická veličina, měřením je udána akustická situace v měřicím bodě, což nelze obecně vztahovat k určitému zdroji.
Hladina akustické intenzity Je odvozené z měření hladin akustického tlaku, je výrazně energetickou veličinou, měření je prováděno na dvoukanálovém měřidle speciální sondou.
Výhody měření Hladina akustické intenzity intenzita zvuku je vektor, dává informaci o směru šíření akustické energie prostorem, měření intenzity zvuku je nejlepším podkladem (z definice) pro stanovení akustického výkonu, intenzita zvuku je podkladem pro mapování zvukových polí a identifikaci zdrojů hluku, při měření intenzity zvuku lze určit kvalitu zvukového pole (volné difúzní).
Nevýhody měření Hladina akustické intenzity vysoká pořizovací cena měřidel, při jakékoliv konfiguraci sondy nelze měřit v celém frekvenčním pásmu (20 Hz 20 khz), vyšší nároky na odbornost operátorů a jejich zkušenosti s akustickými měřeními.
Akustický výkon Jediná akustická konstanta charakterizující zdroj hluku (výrobek, stroj, zdroj zvuku apod.) Je vyžadován legislativou Je udáván na výrobcích (lednice, sekačky, stroje apod.) Existují vzorce, ze kterých je možné na základě znalosti akustického výkonu stanovit hladiny akustického tlaku v obecném bodě prostoru Existují metodiky (normy) pro jeho výpočet v různých polích
Akustický výkon Dán skalárním součinem vektoru intenzity zvuku a normálového vektoru plochy W I S S I W I S cos( ) S
Z definice plyne: Akustický výkon Je nutné stanovit plochu a měřit tak, aby sonda byla rovnoběžná s normálou k této rovině Sonda zachytí kosinovou složku vektoru intenzity Z toho plyne: Minimalizovat úhel stanovení intenzity, čímž se zlepší reaktivita a sníží chyba Normálový vektor plochy by měl směřovat ke zdroji zvuku
Hladina akustického výkonu Volné pole: L p L u L I Ve volném poli lze zaměnit L I a L p Avšak: LI 10log S L 10log S Akustický tlak je skalár (nemáme informaci o vektoru šíření) Nemáme informaci o kvalitě pole (nutno řešit korekcemi) Nelze oddělit aktivní (šířící se) a reaktivní (nešířící se) intenzitu L L W W p
Plocha S Kvádr S 4 ( a b a c b c) S 2 ( d v š v) d š a = d/2 b = š/2 c = v v min 9 měřicích bodů d = 2a š = 2b
Plocha S Polokoule S 2 r 2 min 10 měřicích bodů Obalová plocha Kopíruje vnější povrch objektu
1/3 oktávová multispektra
1/3 oktávová multispektra
Doba dozvuku T V 0,164 S
Identifikace zdrojů hluku měřením akustického tlaku měřením akustické intenzity
Identifikace zdrojů hluku
Matematické simulace z dat získaných od výrobce z experimentáně získaných hodnot simulace v ještě neexistující lokalitě
Hygienická měření Cíle Sledovat akustický signál z pohledu : působení na člověka, ochrany zdraví, technické hledisko je až druhotné (v okamžiku řešení situace) existují jasné legislativní limity. Prostředky měření celkových hladin, měření akustického výkonu, frekvenční analýza, měření speciálních hygienických veličin, statistické hodnocení.
Základní hygienické výpočty SEL db SEL L 10 log eq T L(t) L eq 1s čas T
Schéma výpočtu L eq z dílčích hodnot L eq1 (T 1 ) SEL 1 (T 1 ) T n i 1 T i L eq2 (T 2 ) SEL 2 (T 2 ) L eqi (T i ) SEL i (T i ) n db SEL i i 1 SEL 10log SEL (T) L eq (T) n 10 i 1 SEL i 10 L eqn (T n ) SEL n (T n ) L eq SEL 10logT SEL i Leq i 10log T i SEL L 10log T i i eq i
Stavební akustika Cíle Sledovat akustický signál z pohledu : šíření v uzavřených prostorech, útlumu stavebními konstrukcemi, převládá technické hledisko měření, cílem je i hygienický dopad. Prostředky měření celkových hladin, měření akustického výkonu, frekvenční analýza, měření speciálních stavebních a izolačních veličin, statistické hodnocení.
Akustická diagnostika Využívá vyzařování zvukové energie ze stroje jako nositele informace o jeho technickém stavu. Využívá stejné nástroje zpracování signálu jako vibrační diagnostika. Využívá stejné (podobné) přístrojové vybavení jako vibrační diagnostika.
Akustická diagnostika - Výhody Bezkontaktní snímání signálu (v bezpečné vzdálenosti) Propracovaná metodika zpracování a hodnocení naměřených hodnot Frekvenční analýza Celkové hladiny Akustický výkon Intenzita zvuku Subjektivní hodnocení Lze pracoval v on-line režimu
Akustická diagnostika - Nevýhody Rušení (maskování) signálu šumem z pozadí Logaritmická stupnice (lze přepočítat) Vyšší náklady oproti vibrační diagnostice
Transformátory Stroje s kontaktním rizikem Akustická diagnostika Vhodné aplikace Průjezdový test dopravních prostředků (např. tramvají) Výrobky s nízkou hlučností (např. klimatizace)
Akustické vlastnosti izolačních materiálů
Základní dělení akustické energie v izolačním materiálu W DOP W PROŠ W ODR W POH
Akustická pohltivost Vlastnost konstrukce zmenšit odraženou část akustické energie, Je popsána zvukovou pohltivostí, která nabývá hodnot od 0 do 1 Pohltivost a je rozeznávána pro kolmý a všesměrový dopad akustické vlny W W POH DOP
Rozdělení materiálů podle pohltivosti zvuku Materiály kmitající Materiály rezonanční Materiály porézní
Materiály kmitající Dopadající zvukové vlny uvádějí tento materiál do ohybového kmitání, přičemž v důsledku vnitřního tření dochází k absorpci energie změnou na teplo. Akustické vlastnosti jsou dány hmotností, tuhostí desky a tloušťkou zvukové mezery.
Materiály rezonanční Dopadající zvukové vlny dostanou do kmitavého pohybu vzduchový objem hrdla rezonátoru. Jakmile se jeho kmitočet dostatečně přiblíží k rezonančnímu kmitočtu, rozkmitá se i celý vzduchový objem. Část zvukové energie je tedy pohlcena v rezonátoru, zbytek je postupně vrácen do prostoru.
Materiály porézní Zvukové vlny dopadající na pórovité povrchy těchto materiálů vnikají do pórů a prostupují jimi. Vzduchové částice uvedené do pohybu zvukovou energií se třou o stěny pórů, čímž se značná část zvukové energie promění v energii tepelnou. Pohltivost je tím větší, čím větší je pórovitost materiálu.
Co ovlivňuje pohltivost Složení materiálu (vlákenný, porézní) Přítomnost vzduchu Tloušťka materiálu (až od l/4 tloušťky má materiál maximální účinnost) Při pohlcování zvuku se akustická energie mění především v energii tepelnou (třením částic vzduchu o povrch vláken)
16,00 20,00 25,00 31,50 40,00 50,00 63,00 80,00 100,00 125,00 160,00 200,00 250,00 315,00 400,00 500,00 630,00 800,00 1k 1,25k 1,6k 2k 2,5k 3,15k 4k 5k 6,3k 8k 10k akustická pohltivost - Průběh zvukové pohltivosti 1,20 1,10 1,00 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00-0,10 3 IT 4 IT 5 IT 3 a 4 a 5 a frekvence Hz
Akustická odrazivost Vlastnost konstrukce odrazit část akustické energie, Je popsána činitelem zvukové odrazivosti b b W W ODR DOP
Akustická průzvučnost Vyjadřuje schopnost materiálu propouštět akustickou energii Je definována jako: W W PROŠ DOP
Akustická neprůzvučnost Je vlastně opakem průzvučnosti Je vyjádřením izolačních vlastností materiálu Je definována jako: R W 10log W DOP PROŠ db R L L DOP PROŠ
Co ovlivňuje neprůzvučnost Složení materiálu (homogenní, těžký) Tloušťka materiálu (až od l/4 tloušťky má materiál maximální účinnost) Zvuk se od materiálu musí odrazit, zbytek energie do materiálu vstoupí a přemění se v teplo vnitřním tlumením Příklady: zděná příčka, pryž, asfaltová lepenka, olověný plech, dřevo. Obecně vše co je těžké a nepružné
Průběh neprůzvučnosti
Shrnutí k izolačním materiálům Izolační materiály jsou účinné od frekvence jejíž čtvrtina vlnové délky odpovídá tloušťce materiálu Nízké frekvence se těžko izolují f [ Hz ] l [ m ] l/4 [ m ] f [ Hz ] l [ m ] l/4 [ m ] 20 17,20 4,30 800 0,4300 0,1075 25 13,76 3,44 1k 0,3440 0,0860 31,5 10,92 2,73 1,25k 0,2752 0,0688 40 8,60 2,15 1,6k 0,2150 0,0538 50 6,88 1,72 2k 0,1720 0,0430 63 5,46 1,37 2,5k 0,1376 0,0344 80 4,30 1,08 3,15k 0,1092 0,0273 100 3,44 0,86 4k 0,0860 0,0215 125 2,75 0,69 5k 0,0688 0,0172 160 2,15 0,54 6,3k 0,0546 0,0137 200 1,72 0,43 8k 0,0430 0,0108 250 1,38 0,34 10k 0,0344 0,0086 315 1,09 0,27 12,5k 0,0275 0,0069 400 0,86 0,22 16k 0,0215 0,0054 500 0,69 0,17 20k 0,0172 0,0043 630 0,55 0,14
Shrnutí k protihlukovým materiálům Neprůzvučné materiály nás od zdroje hluku oddělují tvoří bariéru. Zabraňují především přímé vlně v šíření. Pohltivé materiály zabraňují, aby se ve společném prostoru (zdroj + posluchač) hluk šířil pomocí odrazů.
Shrnutí k protihlukovým materiálům Žádný materiál není univerzální. Vždy jsou problémy na nízkých frekvencích. Frekvenční spektrum hluku je důležitou informací Pozor na kvalitu protihlukových panelů. Hluk může unikat netěsnostmi a mezerami Brát v úvahu i ostatní vlastnosti protihlukových materiálů (hořlavost, nasákavost, toxicita, drolení, životnost, cena apod.)
Aplikace pohltivých materiálů Ideální je aplikace do kmitny akustické rychlosti Kmitna je od uzlu vzdálena o λ/4 Na stěně je uzel (částice nemohou kmitat) Na stěnu je nutné umístit materiál o minimální tloušťce λ/4 nebo Posunout materiál do polohy λ/4 od stěny
Metody snižování hluku
Metody snižování hluku Primární - Snižováním akustické emise zdroje hluku Sekundární - Snižováním akustické energie na cestě od zdroje k posluchači Terciální ochranou posluchače
Snižování akustické emise zdroje hluku Nejúčinnější z protihlukových úprav Často je založeno zejména na snižování vibrací Je zaměřeno na odstranění příčin nadměrných vibrací, tření, proudění kapalin a plynů U některých zařízení lze jen velmi obtížně (spalovací motor, vibrační lis )
Úpravy zvukového pole Změny akustické pohltivosti stěn Změny rozmístění zdrojů hluku Vkládání překážek mezi zdroj hluku a posluchače Zakrytování zdrojů hluku
Postup odhlučnění 1. Určit cíle (požadovaný hluk v místě hodnocení) 2. Identifikovat zdroje hluku, provést úvodní měření poznat základní stav 3. Organizačně zajistit, aby byly nepotřebné zdroje odstraněny (hlavně z hluku pozadí) 4. Zbylé zdroje uvést do řádného technického stavu (odstranit nadměrné vibrace) 5. Zdroj hluku obklopit neprůzvučným krytem. Vnitřní stranu vyplnit pohltivým materiálem. Respektovat: Chlazení Bezpečnost Ovladatelnost Přívody energií apod.
Postup odhlučnění 6. Zabránit odrazům zvuku, který prošel neprůzvučným krytem aplikací pohltivého materiálu v místnosti 7. Provést měření a situaci vyhodnotit (konfrontovat s cíli) 8. Pokud předchozí kroky nestačí a je třeba chránit obsluhu, nařídit osobní ochranné prostředky Po každém kroku je vhodné provést kontrolní měření
Hlavní zásady pro měření zvuku a pro práci se zvukoměrem Barometrický tlak je zdrojem chyby měření Zvukoměr je citlivé měřidlo Pozor na legislativu! Pozor na hluk pozadí
Desatero měření zvuku 1. Shrň a vyhodnoť informace o měření (proč, kde, podle čeho, jak, kdo zadává atd.), vyhodnoť rizika. 2. Zkontroluj kalibrační lhůty. 3. Zkontroluj měřidlo, proveď a zkontroluj nastavení parametrů měření a stav akumulátorů. 4. Před měřením justuj měřidlo korekce na barometrický tlak. 5. Chraň mikrofon vlákenným krytem. 6. Změř a vyhodnoť hluk pozadí. 7. Pokud existuje oficiální postup (norma atd.), použij jej. 8. Během měření zachovej klid (pozor na mobilní telefon) 9. Zaznamenávej všechny okolnosti, které jsou pro měření významné. 10. Po měření znovu justuj (odhal změnu).
Další doporučení Naměřené a zpracované hodnoty jsou určeny zadavateli měření Data archivuj Pozor na otřesy Pracuj především se stativem Fotografuj situaci při měření Pozor na déšť a vítr (max. 5 m.s -1 ) Měřidlo správně skladuj Měřidlo pravidelně čisti (pozor na kontakty a membránu mikrofonu)