III. Návrh NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne.. 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 587/2006 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava vzájemného převodu důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropských společenství Vláda nařizuje podle 105a odst. 4 a 5 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 314/2012 Sb., a podle 15 odst. 5 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření: Čl. I Nařízení vlády č. 587/2006 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava vzájemného převodu důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropských společenství, se mění takto: 1. V názvu nařízení vlády se slova Evropských společenství nahrazují slovy Evropské unie. 2. V 1, 2 odst. 2, 2 odst. 6, nadpisu 3, 3 odst. 1 a v 3 odst. 3 až 6 se slova Evropských společenství nahrazují slovy Evropské unie. 3. Na konci 1 se doplňuje věta Toto nařízení dále upravuje převod prostředků účastníka důchodového spoření v souvislosti s převodem důchodových práv.. 4. V 2 odst. 1 se slovo poměrné nahrazuje slovem příslušné. 5. V 2 odst. 2 větě první se slova 34 odst. l nahrazují slovy 33 odst. 2 a 34 odst. 1, 2 a 5 a za slova doba pojištění se vkládají slova včetně doby výkonu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod. 6. V 2 odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova a v případě další žádosti o převod důchodového práva se za rozhodné období pro stanovení osobního vyměřovacího základu považuje období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po kalendářním roce, v němž byla podána předchozí žádost o převod důchodových práv. 7. V 2 odst. 3 větě první se slovo Poměrná nahrazuje slovem Příslušná a za slovo vypočte se vkládají slova, je-li rozhodným dnem den přede dnem dosažení důchodového věku,. 8. V 2 odst. 3 se za větu první vkládá věta Příslušná část základní výměry starobního důchodu se stanoví, je-li rozhodným dnem den, ve kterém žadatel dosáhl důchodového
věku nebo pozdější den, ve výši základní výměry starobního důchodu platné k rozhodnému dni.. 9. V 2 odst. 3 větě třetí se slovo Poměrná nahrazuje slovem Příslušná a za slovo výměry se vkládají slova stanovená podle věty první. 10. V 3 odst. 1 a v 3 odst. 4 se slova Evropských společenstvích nebo jejich institucích nahrazují slovy Evropské unii nebo jejích institucích. 11. Poznámka pod čarou č. 2 zní: 2) Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví.. 12. V 3 odst. 3 větě první se slova devizového trhu České národní banky platným ke dni nahrazují slovy vyhlášeným Českou národní bankou pro den. 13. Za 3 se vkládají nové 3a a 3b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 3 znějí: 3a Převod prostředků důchodového spoření Byl-li žadatel účasten i důchodového spoření 3) a požádal o převod důchodových práv podle 2, jsou předmětem převodu též prostředky účastníka důchodového spoření, které penzijní společnost převedla podle 15 odst. 5 zákona o důchodovém spoření na účet České správy sociálního zabezpečení. 3b Převod důchodových práv zaměstnanců dalších institucí Toto nařízení se vztahuje obdobně na převod důchodových práv zaměstnanců Evropské centrální banky a Evropské investiční banky, jde-li o důchodové systémy těchto institucí. ------------------------------------------------- 3) Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů.. 14. V příloze se ve vysvětlivce r za slova pro výpočet, doplňují slova pokud je tento věk nižší než důchodový věk žadatele; není-li tomu tak, je r rovno nule, a slova Evropských společenství se nahrazují slovy Evropské unie. Čl. II Přechodné ustanovení Převod důchodových práv zaměstnanců Evropské centrální banky a Evropské investiční banky podle 3b nařízení vlády č. 587/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, se vztahuje na osoby, které jsou těmito zaměstnanci ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení nebo se těmito zaměstnanci staly po tomto dni. 2
Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem třetího následujícího po jeho vyhlášení. kalendářního měsíce 3
O d ů v o d n ě n í Obecná část A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) 1. Identifikace problémů, cílů, kterých má být dosaženo, a rizik spojených s nečinností 1.1. Identifikace problémů Novelizace nařízení vlády č. 587/2006 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava vzájemného převodu důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropských společenství, se navrhuje ze tří důvodů. Prvním z nich je rozhodnutí o žádosti představitelů Evropské investiční banky (dále jen EIB ) a Evropské centrální banky (dále jen ECB ) o umožnění převodů důchodových práv občanům, kteří byli účastni v systému důchodového pojištění v ČR před svým nástupem do zaměstnání vuvedených bankách, do důchodového systému těchto bank a převodu jejich důchodových práv z důchodového systému těchto bank do systému základního důchodového pojištění v ČR po skončení jejich zaměstnání v uvedených bankách a po zahájení výdělečné činnosti v ČR, pokud o takový převod do důchodového systému ČR požádají. Na zaměstnance předmětných bank se totiž nevztahuje přímo aplikovatelný předpis EU, tj. nařízení Rady č. 259/68, kterým se vydává služební řád pro úředníky Evropských společenství a pracovní řád pro ostatní zaměstnance Evropských společenství (dále jen Nařízení ), který zakotvuje oprávnění úředníků a ostatních zaměstnanců EU požádat o převod jejich důchodových práv získaných v systému důchodového pojištění členského státu EU do důchodového systému EU určeného pro tyto osoby a dále o zpětný převod jejich důchodových práv získaných v důchodovém systému EU do systému důchodového pojištění kteréhokoliv členského státu EU, a to na základě jejich dobrovolné volby. Na základě tohoto přímo aplikovatelného předpisu byla Česká republika povinna umožnit převod důchodových práv českým zástupcům, kteří se stali po vstupu ČR do ES úředníky institucí ES, tj. byli přijati do služebního poměru podle uvedeného Nařízení. Aby takový převod byl realizovatelný, došlo s účinností od 1. ledna 2007 k novele zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon o důchodovém pojištění ), do kterého bylo vloženo ustanovení 105a umožňující převody důchodových práv v souladu s Nařízením. Toto ustanovení zároveň obsahuje zmocnění pro vládu ČR nařízením stanovit bližší podmínky a způsob převodu získaných důchodových práv. Na podkladě tohoto zmocnění přijala vláda nařízení č. 587/2006 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava vzájemného převodu důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropských společenství, jež nabylo účinnosti od 1. ledna 2007. Předmětná právní úprava se však na zaměstnance ECB a EIB nevztahuje, protože nejsou úředníky ve služebním poměru podle výše uvedeného Nařízení. 4
Představitelé ECB a EIB proto požádali ministra práce a sociálních věcí ČR o uzavření dohody o dobrovolném umožnění převodů důchodových práv svým českým zaměstnancům. O požadavku ECB a EIB byli ministrem práce a sociálních věcí informováni ekonomičtí ministři vlády ČR na poradě konané dne 7. března 2012, kteří se vyjádřili k požadavku EIB a ECB kladně. MPSV bylo uloženo připravit návrh na změnu právní úpravy, která by požadované převody umožnila. Důvodem je skutečnost, že se podle konsolidovaného znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie se zapracováním změn učiněných Lisabonskou smlouvou jedná o instituce EU postavené naroveň jejím hlavním institucím jako je Evropský parlament, Evropská rada či Evropská komise. O umožnění převodu usilují obě banky již několik let a u řady členských států EU s tímto požadavkem již uspěly. Novelou zákona o důchodovém pojištění provedenou zákonem č. 314/2012 Sb. došlo s účinností od 5. září 2012 k upřesnění ustanovení 105a zákona o důchodovém pojištění, a to tak, že se nově vymezilo, že se jeho ustanovení umožňující převody ze základního důchodového systému ČR do důchodového systému institucí EU a obráceně budou vztahovat na další úředníky nebo ostatní zaměstnance institucí EU, na které se nevztahuje Nařízení, pouze tehdy, pokud půjde o instituce stanovené vládou v nařízení č. 587/2006 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava vzájemného převodu důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropských společenství. Stanovení jasných pravidel týkajících se osobního rozsahu ustanovení 105a zákona o důchodovém pojištění a podmínek rozhodování týkajících se převodu důchodových práv ze systému základního důchodového pojištění ČR je klíčové i pro Českou správu sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ ) která, jako jediný z nositelů důchodového pojištění, centrálně za ČR agendu převodu důchodových práv fakticky realizuje, a to i pro příslušníky ozbrojených sil, tj. rozhoduje o převodech, poukazuje do EU příslušné finanční částky a vede podrobnou statistiku převodů. Je proto žádoucí, aby přesně věděla, kterým zaměstnancům institucí EU musí požadované převody umožnit, protože na všechny zaměstnance, kteří pracují v institucích EU, se Nařízení nevztahuje. Jedná se zejména o zaměstnance různých agentur EU a také mezinárodních organizací, jako je např. Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Evropský patentový úřad a mnoho dalších. Případné rozšíření možnosti převodů důchodových práv na zaměstnance dalších institucí EU tam, kde to přímo aplikovatelný předpis EU, tj. Nařízení, členskému státu přímo neukládá, nebude bez předchozího souhlasu vlády a úpravy nařízení vlády možné. Druhým důvodem novelizace nařízení je upřesnění, resp. doplnění stávající právní úpravy o řešení některých situací, které v době vzniku tohoto nařízení nebylo možné předvídat, a proto ani upravit, protože s tak originálním řešením převodu důchodových práv neměla ČR žádné praktické zkušenosti. Jedná se např. o způsob výpočtu pojistněmatematického ekvivalentu v případě osoby, která uplatnila žádost o převod důchodových práv až po dosažení důchodového věku. 5
Jak při výpočtu finanční částky stanovené jako převáděné důchodové právo získané ČR, tak i při převodu důchodových práv získaných v důchodovém systému EU do systému českého důchodového pojištění se pro výpočet jednotkové hodnoty odloženého důchodu podle vzorce obsaženého v příloze nařízení používá veličina r, která je definována jako rozdíl mezi důchodovým věkem žadatele a věkem, kterého v celých rocích dosáhl ke dni rozhodnému pro výpočet. Pokud je důchodový věk žadatele shodný s věkem při uplatnění žádosti o převod, je uvedený rozdíl nula a stejnou hodnotu je pro veličinu r třeba použít při výpočtu jednotkové hodnoty odloženého důchodu v případě, že žádost o převod je uplatněna po dosažení důchodového věku. Současná definice veličiny r dává ale zápornou hodnotu. Dále jde o případ, kdy byla žádost o převod důchodových práv z ČR podávána opakovaně, protože úředník Evropské komise využil možnosti, kterou mu Nařízení dává, a poté, co byla převedena jeho důchodová práva z důchodového systému ČR do důchodového systému EU, přerušil svou kariéru v Evropské komisi, vrátil se zpět do ČR a po dobu tří let zde pracoval ve státní správě; následně poté, co opět začal pracovat pro Evropskou komisi, požádal o druhý převod získaných důchodových práv z ČR do důchodového systému EU a ČSSZ byla povinna i této druhé žádosti o převod vyhovět. Navržené změny nařízení vlády, které vycházejí z praktických zkušeností ČSSZ získaných při realizaci převodů důchodových práv, jsou nezbytné pro zakotvení pravidel pro výpočet nároků, které byly výkladem MPSV individuálně vyřešeny způsobem, jež umožnil o předmětných žádostech o převod rozhodnout a která budou novelizací začleněna do stávající právní úpravy, aby se stejným způsobem postupovalo i v budoucnu. Navrhovaná novelizace nařízení vlády tak přinese zvýšení právní jistoty v případech, které dosud nařízením vlády výslovně upraveny nebyly. Výklad MPSV byl přijat také z toho důvodu, aby se eliminovaly ekonomické náklady na převod, protože finanční částka stanovená jako převáděné důchodové právo získané v ČR se zvyšuje o úrok, který náleží od data podání žádosti o převod do dne, který předchází dni faktického převodu finanční částky z účtu ČSSZ na účet v důchodovém systému EU. Posledním důvodem novelizace nařízení vlády č. 587/2006 Sb. je stanovení konkrétních podmínek převodu prostředků účastníka podle ustanovení 15 odst. 4 a 5 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, tj. realizace nového zmocnění podle 15 odst. 5 tohoto zákona. V případě, že o převod důchodových práv podle ustanovení 105a zákona o důchodovém pojištění požádá pojištěnec, který byl současně účastníkem důchodového spoření, bude předmětem převodu podle ustanovení 15 zákona o důchodovém spoření také výše prostředků, které má tento účastník penzijního spoření na svém účtu. 1.2. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Současné nařízení vlády nabylo účinnosti k 1. lednu 2007. V průběhu jeho účinnosti se projevila potřeba upravit některé dílčí a nařízením vlády dosud výslovně neupravené skutečnosti. Současně došlo k novelizaci 105a zákona o důchodovém pojištění tak, že v nařízení vlády budou výslovně stanoveny další subjekty, kterým bude rozhodnutím vlády převod důchodových práv umožněn, a to za totožných podmínek jako úředníkům 6
Evropská unie. Dále je třeba reagovat na zákon o důchodovém spoření, kdy vpřípadě podání žádosti o převod z průběžného systému důchodového pojištění bude současně umožněn převod naspořených finančních prostředků ze systému důchodového spoření. 1.3. Identifikace dotčených subjektů Dotčenými subjekty jsou na straně České republiky ČSSZ, Ministerstvo financí a penzijní společnosti, které jsou nositeli důchodového spoření. Na druhé straně pak žadatelé o převod, mezi které se vedle úředníků Evropské unie a jejich institucí, na jejichž služební poměr se vztahuje Nařízení, nově navrhuje zařadit i zaměstnance ECB a EIB. 1.4. Popis cílového stavu Cílem návrhu novelizace nařízení vlády je provedení dílčích změn tohoto nařízení vlády tak, aby bylo umožněno zaměstnancům ECB a EIB převádět důchodová práva získaná v ČR do důchodového systému uvedených bank. Současně jim bude umožněn i obrácený převod, pokud se pro něj dobrovolně rozhodnou. Dále je třeba doplnit stávající právní úpravu o stanovení podmínek nezbytných pro výpočet pojistněmatematického ekvivalentu převáděných důchodových práv z důchodového systému ČR do důchodového systému EU zohledněním praktických zkušeností s aplikací nařízení vlády, tj. překlenout neexistenci právní úpravy pro atypické případy, jejichž řešení bylo řešeno výkladem a které se v budoucnosti mohou opět vyskytnout. Dále se stanoví, že předmětem převodu budou i prostředky důchodového spoření, pokud byl žadatel jeho účastníkem. 1.5. Zhodnocení rizika V případě nečinnosti nebude případným žádostem zaměstnanců ECB a EIB vyhověno, protože převod důchodových práv těchto zaměstnanců z důchodového systému ČR nebude možné realizovat, stejně tak ale i případný obrácený převod, tj. z důchodového systému ECB a EIB do průběžného důchodového systému ČR. Dále by bylo obtížné realizovat převody důchodových práv u žadatelů, kteří jsou účastníky důchodového spoření, čímž by nebyl naplněn 15 zákona o důchodovém spoření, tj. nebylo by realizováno zákonné zmocnění, a požadavek Nařízení, tj. nastal by stav odporující právu EU. 2. Návrh variant řešení Varianta 0 Zachovává se stávající stav popsaný v části 1.2. Varianta I Navrhovaná varianta řešení spočívá v přijetí návrhu novelizace nařízení vlády č. 587/2006 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava vzájemného převodu důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropské unie. Přijetí navrhované varianty povede zejména k zohlednění praktických zkušeností s aplikací předmětného nařízení, k umožnění 7
převodů důchodových práv zaměstnancům ECB a EIB a také k umožnění převodu prostředků, které bude mít žadatel o převod důchodových práv podle 105a zákona o důchodovém pojištění na svém účtu u penzijní společnosti v rámci důchodového spoření. 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů Varianta 0 U této varianty, která není v souladu s právem EU, mohou vznikat náklady spojené se soudními žalobami žadatelů o převod, popř. i ze strany Evropské komise. Varianta I Tato varianta bude mít finanční dopad v kapitole 313 (MPSV) státního rozpočtu, neboť bude znamenat zvýšení výdajů státního rozpočtu o částku nejméně 15 mil. Kč. Finanční dopady v případě umožnění realizace zmíněných převodů důchodových práv zaměstnanců ECB a EIB je možné stanovit jen rámcově. ČSSZ z údajů poskytnutých EIB odhaduje finanční náklady na částku 8,7 mil. Kč, a to pro prvních 21 potenciálních žadatelů o převod. Při kalkulaci odhadu možných finančních nákladů se vycházelo z výše průměrné částky, která byla ČSSZ již úředníkům Evropských institucí vyplacena na jednu uplatněnou žádost, a to z částky 418 888 Kč. Pokud se jde o ECB, byly prvotní náklady odhadnuty na částku 6,2 mil. Kč, neboť by v první fázi přicházelo v úvahu 15 žadatelů o převod. Odhad finančních nákladů však může být zavádějící, protože nejvyšší prozatím vyplacená částka, kterou ČSSZ poukázala pro jednoho úředníka a která závisí na délce doby pojištění v ČR a výši dosažených vyměřovacích základů, činila částku 2 707 852 Kč. Lze předpokládat, že tak, jak bude narůstat počet úředníků v institucích EU, bude vzrůstat i počet českých občanů v obou uvedených bankách, a proto se náklady na převod jejich důchodových práv mohou zvyšovat. Naproti tomu dojde v budoucnu ke snížení výdajů státního rozpočtu, neboť těmto osobám nebudou vypláceny důchody z českého důchodového pojištění, a to v zásadě ve stejném rozsahu. V dlouhém období jsou tedy dopady této změny na státní rozpočet neutrální. Návrh nemá dopad na jiné veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí, sociální oblast, na životní prostředí ani na rovné postavení mužů a žen. 4. Návrh řešení Za nejvhodnější řešení se považuje varianta I, a to přijetí návrhu na změnu nařízení vlády č. 587/2006 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava vzájemného převodu důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropské unie. 5. Implementace doporučené varianty a vynucování Za implementaci a vynucování nové právní úpravy bude odpovědná ČSSZ. Navrhovaná úprava tedy nepřinese vznik žádných nových institucí. 6. Přezkum účinnosti regulace Přezkum účinnosti nové právní úpravy budou v praxi průběžně provádět ČSSZ, MPSV a příslušné soudy ČR odpovědné za oblast důchodového pojištění, a to v rozsahu své působnosti. 8
7. Konzultace a zdroje dat Při koncipování hodnocení dopadů regulace k tomuto návrhu novely nařízení vlády byly využity poznatky ČSSZ z její rozhodovací činnosti a platné právní předpisy. Současně byl materiál předložen k připomínkám Asociaci penzijních fondů ČR, Ministerstvu financí a České národní bance, která k němu uplatnila technickou připomínku, jež byla do návrhu předmětné novely zapracována. 8. Kontakt na zpracovatele RIA JUDr. Dana Foltýnová, Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor sociálního pojištění Telefon: 221 922 613, e-mail: dana.foltynova@mpsv.cz B. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, a slučitelnost s právními akty EU Návrh nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, včetně Listiny základních práv a svobod, i mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána. Návrh nařízení vlády nemá charakter přímého transpozičního předpisu práva Evropské unie, avšak navazuje na Nařízení Rady č. 259/68, kterým se stanoví služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Společenství, v platném znění, a na další právní předpisy Evropské unie, zejména čl. 282 a násl. a čl. 308 a násl. (ustanovení o ECB a o EIB) a čl. 336 (ustanovení o služebním a pracovním řádu) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen SFEU ), jakož i na protokol o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (zejm. čl. 37 o pracovní řádu zaměstnanců ECB) a Protokol o statutu Evropské investiční banky, a ve smyslu těchto předpisů a charakteru a postavení ECB a EIB upravuje i převod důchodových práv zaměstnanců ECB a EIB ve vztahu k důchodovým právům získaným v ČR. Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora Evropské unie, svobody volného pohybu pracovníků vyplývající z článku 45 SFEU se mohou dovolávat i ti státní příslušníci EU, kteří pracují v jiném členském státu, nežli ve státu původu, pro mezinárodní organizace. 1 To platí tím spíše, pokud se jedná o ECB a EIB, které, i když se na jejich zaměstnance nevztahuje Nařízení, jsou integrovány do institucionální struktury EU. Z aplikace čl. 45 SFEU pak Soudní dvůr dovodil v několika případech rovněž důsledky pro oblast sociálního zabezpečení, zejména pak povinnost členských států zajistit, aby v důsledku využití volného pohybu pracovníků nebyli migrující pracovníci zaměstnaní u institucí EU znevýhodněni ve svých nárocích na dávky sociálního zabezpečení, včetně důchodových. Systém převodu nároků na důchod, jak je stanoven v Nařízení tím, že 1 Viz např. rozsudky Soudního dvora EU ze dne 15. března 1989 ve věci 389/87 a 390/87 Echternach a Moritz, ze dne 27. května 1993 ve věci C-310/91 Schmid a ze dne 16. prosince 2004 ve věci C-293/03 My. 9
umožňuje koordinaci mezi vnitrostátními systémy a důchodovým systémem EU, směřuje k usnadnění přechodu z vnitrostátních zaměstnání, veřejných nebo soukromých, do správy EU 2. Zavedení možnosti převodu důchodových práv rovněž pro zaměstnance ECB a EIB je proto zcela v souladu s cíli článku 45 SFEU a uvedenou judikaturou Soudního dvora. Návrh nařízení vlády je slučitelný s právem EU. C. Finanční dopad Návrh nařízení vlády má minimální finanční dopady na státní rozpočet, které jsou uvedeny v části A v bodě 3 u varianty I. Tyto finanční dopady budou kryty v rámci výdajů kapitoly 313 (MPSV). V počátečním období bude dopad na kapitolu 313 (MPSV) cca ve výši 15 mil. Kč, avšak z dlouhodobého hlediska bude dopad neutrální. Na ostatní veřejné rozpočty návrh nařízení vlády nemá vliv. D. Dopad na podnikatelské a životní prostředí Návrh nařízení vlády nemá vliv na podnikatelské ani na životní prostředí. E. Sociální dopady a dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen Návrh nařízení vlády se z hlediska pojištěnců, na které se navrhovaná právní úprava vztahuje (tj. zaměstnanců EU a zaměstnanců ECB a EIB), projeví pozitivně, neboť jednak upřesňuje jejich důchodové nároky, jednak umožní vzájemný převod důchodových práv i v případě volby zaměstnanců ECB a EIB. Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť právní úprava je pro obě pohlaví stejná. F. Dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Návrh nařízení vlády nemá negativní dopad na ochranu soukromí a osobních údajů; ochrana osobních údajů nových kategorií osob, na které se nově vztahuje nařízení vlády č. 587/2006 Sb., bude zajištěna stejně jako u všech ostatních pojištěnců, na které se toto nařízení vztahuje, neboť předložený návrh v této oblasti stávající úpravu nijak nemění. G. Zhodnocení korupčních rizik Návrh nařízení vlády nepřináší zvýšení korupčního rizika, neboť neobsahuje žádné ustanovení, které by mohlo být předmětem tohoto rizika; navrhované změny jsou jednak upřesňujícího rázu, jednak dílčím způsobem rozšiřují osobní rozsah nařízení vlády č. 587/2006 Sb., přičemž se však bude postupovat dosavadním způsobem podle daných pravidel, která přitom neobsahují možnost volné úvahy. 10
Zvláštní část K čl. I K bodům 1, 2 a 10 Se zřetelem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie a v návaznosti na terminologické změny ve služebním řádu úředníků Evropské unie a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie provedené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, EURATOM) č. 1080/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se mění služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců těchto společenství (tj. nařízení č. 259/68 ze dne 29. února 1968), kdy se v tomto služebním a pracovním řádu slova Evropská společenství nahrazují slovy Evropská unie, se provádějí obdobné terminologické úpravy i v nařízení vlády č. 587/2006 Sb., které vycházejí z důchodového systému upraveného v tomto služebním a pracovním řádu podle nařízení č. 259/68. K bodu 3 a bodu 13-3a Úprava obsažená v nařízení vlády se vzhledem k novému zmocnění v zákoně č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, a úzké provázanosti s problematikou převáděných důchodových práv doplňuje o převod prostředků účastníka důchodového spoření, pokud tento účastník požádal o převod svých důchodových práv podle předmětného nařízení. Podle ustanovení 15 zákona o důchodovém spoření požádá-li účastník důchodového spoření o převod důchodových práv do důchodového systému Evropské unie nebo jejich institucí podle 105a zákona o důchodovém pojištění, je penzijní společnost povinna sdělit České správě sociálního zabezpečení na základě její písemné žádosti do 5 pracovních dnů výši prostředků účastníka k datu, kdy její žádost obdržela. Pokud Česká správa sociálního zabezpečení následně písemně sdělí této společnosti, že účastník důchodového spoření spřevodem svých důchodových práv souhlasí, je penzijní společnost povinna převést prostředky účastníka nejpozději do 1 měsíce od obdržení tohoto sdělení na účet, který jí Česká správa sociálního zabezpečení ve svém písemném sdělení uvedla. Tyto prostředky účastníka pak budou předmětem převodu stejně jako finanční částka stanovená jako převáděné důchodové právo. K bodům 4, 7, 8 a 9 Při výpočtu finanční částky stanovené jako převáděné důchodové právo získané v České republice se podle 2 odst. 3 nařízení stanoví příslušná část základní výměry důchodu, která se zohlední při výpočtu převáděného důchodového práva. Podle tohoto ustanovení zohledněný poměr odpovídá poměru doby pojištění získané do rozhodného dne v českém důchodovém pojištění k celkové době pojištění, kterou může žadatel získat do dosažení důchodového věku. Doplňuje se, že je-li žádost o převod důchodového práva podána až v den dosažení důchodového věku nebo později, zohlední se při výpočtu převáděného důchodového práva plná výše základní výměry důchodu. K bodu 5 Při přípravě stávající právní úpravy se vycházelo z předpokladu, že k uplatnění žádosti o převod důchodových práv bude docházet pouze před dosažením důchodového věku žadatele. Praxe však ukázala, že nelze vyloučit situaci, kdy o převod důchodových práv požádá žadatel, který již dosáhl důchodového věku, avšak o starobní důchod z českého důchodového pojištění dosud nepožádal. V případech, kdy je žádost o převod 11
důchodového práva podána po dosažení důchodového věku, je třeba zohlednit případný výkon výdělečné činnosti konané po vzniku nároku na starobní důchod pro výpočet převáděné finanční částky. V případech kdy žadatel dosáhl jen nízkého nebo nulového vyměřovacího základu, je účelné i pro stanovení předpokládané procentní výměry důchodu použít obecného ustanovení o minimální výši procentní výměry důchodu. K bodu 6 V případě, že by bylo o převod důchodových práv z důchodového systému ČR požádáno podruhé, bude každý další převod samostatnou novou procedurou, která se vztahuje k jiným důchodovým právům získaným v jiném období než práva, která byla vypořádána prvním převodem. Počátek tohoto nového období začíná dnem, který následuje po dni podání první žádosti o převod. Tento den je logickým novým počátkem pro hodnocení všech skutečností ovlivňujících druhý nárok na převod, neboť všechny předcházející skutečnosti byly převodem vypořádány, a není proto opodstatněné je hodnotit znovu. To platí jak pro dříve dosaženou dobu pojištění či vyměřovací základy, tak i pro vyloučené doby. S takovýmto novým počátkem však nebylo dosud uvažováno. S možností vzniku druhého a dalšího vypořádání se nepočítalo ani při řešení problematiky převodu důchodových práv do systému EU. Pro druhý a každý další převod důchodových práv je proto třeba použít kritérií, která působí stejně jako kritéria ovlivňující ohodnocení důchodových práv při prvním převodu. K bodu 11 Legislativně-technická úprava spočívající v aktualizaci poznámky pod čarou. K bodu 12 Ustanovení se upravuje formulačně tak, aby bylo ve shodě se zákonem o České národní bance ( 35 zákona č. 6/1993 Sb.). K bodu 13-3b Převod důchodových práv, která získá zaměstnanec ECB a EIB v České republice, bude realizován za totožných podmínek, jaké jsou upraveny v předmětném nařízení. Totožná pravidla budou uplatněna i pro převod důchodových práv získaných v důchodovém systému ECB a EIB do systému českého důchodového pojištění. Vzhledem k tomu se stanoví, že se bude v těchto případech zaměstnanců ECB a EIB a důchodového systému ECB a EIB postupovat obdobně jako v případě důchodového systému EU. K bodu 14 Při výpočtu finanční částky stanovené jako převáděné důchodové právo získané v ČR i při převodu důchodových práv získaných v důchodovém systému EU do českého důchodového pojištění se pro výpočet jednotkové hodnoty odloženého důchodu podle vzorce obsaženého v příloze nařízení používá veličina r, která je definována jako rozdíl mezi důchodovým věkem žadatele a věkem, kterého v celých rocích dosáhl ke dni rozhodnému pro výpočet. Doplňuje se, že pokud je důchodový věk žadatele shodný s věkem při uplatnění žádosti o převod, je uvedený rozdíl nula a stejnou hodnotu je pro veličinu r třeba použít při výpočtu jednotkové hodnoty odloženého důchodu v případě, že žádost o převod je uplatněna po dosažení důchodového věku. 12
K čl. II V přechodném ustanovení se stanoví, že možnost převodu důchodových práv se v případě zaměstnanců ECB a EIB bude týkat jen těch osob, které jsou nebo se stanou těmito zaměstnanci za účinnosti navrhovaného nařízení; nebylo by důvodné vztahovat zpětně tuto možnost i na osoby, které těmito zaměstnanci byly jen v období přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, kdy možnost převodu důchodových práv nebyla stanovena. K čl. III Účinnost se navrhuje stanovit tak, aby byla minimálně dvouměsíční legisvakance, aby se ČSSZ mohla připravit na změny podle navrhovaného nařízení vlády, zejména uzavřít technickou dohodu s ECB a EIB o praktických podmínkách (dojednat formuláře, čísla účtů apod.) pro realizaci převodů důchodových práv. 13