Ekosystém stojatých vod. Lenitický ekosystém

Podobné dokumenty
Ekosystémy stojatých a tekoucích vod. Mgr. Pavla Řezníčková, Ph.D.

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Měření objemu malých vodních nádrží Tůně bathymetrická mapa - hloubkové profily dna, spojnice isobaty. Plochy mezi nimi (planimetr, čtverečkování aj.

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Rozdělení sladkých vod. Rybářská klasifikace (Antonín Frič) Oživení rybích pásem Biologická charakteristika vodního prostředí

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

Produkce organické hmoty

VODA. Voda na Zemi. Salinita vody CZ.1.07/2.2.00/ Modifikace profilu absolventa biologických studijních oborů na PřF UP. Ekologie živočichů 1

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha

Život ve stojatých vodách : benthos, jeho složky a cykly

Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti

molekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění

Limnologie = studium sladkovodních ekosystémů

2. Kteří z odborníků mohli vyslovit následující tvrzení?

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Základy hydrobiologie (limnologie, limnoekologie, limnobiologie) Jan Helešic (helesic&sci.muni.cz)

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

Seminární práce: Klimaxový biom sladkých vod - ekosystémy lentické

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice

HYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná

Vodní ekosystémy Práce v ekosystému rybník

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha

Hydrobiologie. Lentické (stojaté) vody: Materiál pro samostudium cvičení - MAKROFYTA. Rozdělení sladkých vod

Název vzdělávacího materiálu

CZ.1.07/2.2.00/

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

Potravní a produkční ekologie

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím

+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)

Ekologie II 8. Základy ekologie vodního prostředí

MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Vodní organismy a jejich formy

Vnitrozemské vody stojaté : typologie

Název školy: Střední zahradnická škola Rajhrad, Masarykova 198 Autor: Mgr. Vladimír ŠÁCHA Název projektu: Zkvalitnění výuky na SOŠz a SOU Rajhrad

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby

CVIČENÍ SE NENKONÁ. s ohledem na státní svátek NÁPLŇ PŘEDNÁŠKY 20/10/2015 JEZERA, MOKŘADY, NÁDRŽE ROZDĚLENÍ SLADKÝCH VOD

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Vlastnosti a klasifikace jezer

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

JEZERA. Iveta Navrátilová, Brno Zdroj:

Vodní ekosystém. vstupy z atmosféry odtok. vstupy z povodí (přítok) potravní vztahy (metabolismus, cykly živin)

23/10/2015 NÁPLŇ PŘEDNÁŠKY SPOLEČENSTVA TEKOUCÍCH VOD 1) VOLNÁ VODA (REOPELAGIÁL) PŘÍČNÝ PROFIL TOKU 3) PODŘÍČNÍ DNO (HYPOREÁL) 2) PÁSMO DNA (BENTÁL)

Téma 2: Voda jako biotop vnitrozemské vody

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE

Pesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství:

BIOLOGICKÁ PRODUKTIVITA K ČEMU? PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ EKOLOGICKÉ VZTAHY

KOUPACÍ JEZÍRKA V ZAHRADĚ. Ing. Jiří Šimka, tel , simka@volny.cz

Vliv odbahňování na bezobratlé živočichy litorálu ve stojatých vodách. Jan Sychra Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Molekula vody. Hustota. Viskozita

Zásady budování drobných vodních ploch

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

HYDROSFÉRA. Opakování

Zásady budování drobných vodních ploch

Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka

ZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Vodní ekosystém. vstupy z atmosféry odtok. vstupy z povodí (přítok) potravní vztahy (metabolismus, cykly živin)

Voda jako životní prostředí - světlo

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického

Prostor a čas čtyřrozměrný prostor

Biologická charakteristika vodního prostředí. Biologická charakteristika vodního prostředí. Biologická produktivita vod.

Dekompozice, cykly látek, toky energií

ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO VÝVOJE KVALITY VODY VE ZBYTKOVÝCH JEZERECH SHP

Hydrobiologie stojatých vod

Budování a obnova drobných vodních ploch (tůní)

Metodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero. RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv

Podle chemických vlastností vody 1. sladkovodní jezera 2. slaná jezera 3. brakická jezera 4. smíšená jezera 5. hořká jezera

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

Mgr. Jiří Procházka. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie

J i h l a v a Základy ekologie

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Hydrobiologie. Produktivita a produkce. Zařazení organismů do článků potravního řetezce. A) Primární produkce - PP

(Eko) Systémový přístup

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Seznam českých jezer zahrnuje přírodní jezera v České republice a umělá jezera, která nepatří mezi rybníky ani přehrady.

DIVERZITA SPOLEČENSTEV BEZOBRATLÝCH ŽIVOČICHŮ LOMOVÉHO JEZERA V PRŮBĚHU JEHO NAPOUŠTĚNÍ

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Ekologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Studium složení společenstva řas a sinic mrtvého ramene řeky Bečvy v přírodní rezervaci Škrabalka

Vlastnosti a význam různých typů rybníků v ochraně přírody

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

5.Řeky s písčitým dnem Nová Guinea:

Jakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek. Delty

Programy opatření v plánech povodí ČR 2000/60/ES

Transkript:

Ekosystém stojatých vod Lenitický ekosystém

Fyziogeografické dělení Vodní tělesa recipienty přirozená jezera - ledovcová, tektonická, pobřežní, poříční, vulkanická a krasová tůně - poříční, nebeské, permanentní a temporální Geologický původ, počet a celková plocha hlavních typů jezer (Kalff, 2002) Původ Počet jezer % z celkového počtu jezer Celková plocha jezer (km 2 ) % z celkové plochy Glaciální 3, 875. 000 74 1. 247. 000 50 Tektonická 249. 000 5 893. 000 35 Pobřežní 41. 000 < 1 60. 000 2 Poříční 531. 000 10 218. 000 9 Vulkanická 1. 000 << 1 3. 000 << 1 Různé 567. 000 10 88. 000 4 Celkem 5, 264. 000 ~100 2. 509.000 100

umělá - rybníky - přehradní nádrže - umělé tůně lomy, pískovny - nádrže Klasifikace jezer a rybníků podle velikosti jejich plochy (Kalff, 2002) Typ Plocha (km 2 ) Počet jezer Celková plocha (km 2 ) Největší jezera > 10.000 19 997.000 * Velká jezera 10.000 100 1.504 686.000 Střední jezera 100 1 139.000 642.000 Malá jezera 1 0.1 ~ 1,110.000 ~ 288.000 Velké rybníky 0.1 0.01 ~7, 200.000 ~190.000 Jiné rybníky < 0.01 ND ND

20 největších světových jezer (km 2 ) (km 3 ) (m) Kaspické 374 000 Kaspické 78 200 Bajkal 1 741 Hořejší 82 100 Bajkal 23 000 Tanganjika 1 471 Aralské 66 900 (24 200) Tanganjika 17 827 Kaspické 1 025 Viktoriino 62 940 Hořejší 12 230 Malawi (Njasa) 706 Huronské 59 500 Malawi (Njasa) 6 140 Issyk-kul 702 Michiganské 57 750 Michiganské 4 920 Velké Otročí 614 Tanganjika 32 000 Huronské 3 537 Matana 590 Bajkal 31 500 Viktoriino 2 518 Crater 589 Velké Medvědí 31 326 Velké Medvědí 2 292 Toba 529 Tonle Sap 30 000 (11 000) Velké Otročí 2 088 Sarez 505 Velké Otročí 28 568 Issyk-kul 1 738 Tahoe 501 Čad 25 900 (2 500) Ontario 1 637 Hornindalsvatn 514 Erie 25 657 Aralské 1 090 (175) Chelan 489 Winnipeg 24 387 Ladožské 908 Kivu 480 Malawi (Njasa) 22 490 Titicaca 900 Quesnel 475 Balchaš 22 000 Reindeer 585 Adams 457 Ontario 19 000 Helmand 510 Fagnano 449 Ladožské 18 130 Erie 483 Mjøsa 449 Bangweulu 15 100 Hovsgol 480 Salsvatn 445 Maracaibo 13 010 Winnipeg 371 Manapouri 443

Fyzikální a biologické charakteristiky vybraných největších a nejstarších recentních starobylých jezer (Martens 1997) Jezero Stáří (mil.) Max. hloubka (m) Povrch (km 2 ) Objem (km 3 ) Počet druhů Endemismus (%) Bajkal 25-30 1700 31 500 23 000 1825 54 Tanganjika 9-12 1470 32 600 18 800 1119 56 Malawi/Njasa 4.5-8.6 785 30 800 8 400 A A Kaspické 2-3 1025 384 400 78 700 1495 27 Viktorino 0.75 70 70 000 2 760 B B Titicaca 3 284 8 448 8 959 533 13 Ochridské 2-3 295 348 51 C C Biwa 4 104 674 28 517 10 A - > 600 druhů cichlid (99 % endemismus); ostatní skupiny méně známé B 200 500 druhů cichlid (99 % endemismus); ostatní skupiny mnohem méně známé C bližší údaje nejsou k dispozici

VODY STOJATÉ eustatické vody stálé, minimální kolísání hladiny během roku astatické vody nestálé, velké kolísání hladiny, jejich existence časově omezena vlivem určitých podmínek systémy s relativně uzavřeným cyklem určující je: dotace vodou a ztráty vody srážky přítok podzemní vody odtok odpar - dopad na chemismus vody

Základní členění habitatů stojatých vod

Pelagiál volná voda epilimnion - horní, prosvětlená eufotická vrstva, trofogenní vrstva metalimnion - mezi nimi, skočná vrstva, termoklina hypolimnion - dolní vrstva s nedostatkem světla, trofolytická vrstva Společenstvo - plankton (organismy pasivně se vznášející ve volné vodě nebo s omezeným aktivním pohybem, např. korýši) - nekton (organismy aktivně plovoucí, např. ryby)

Bentál - dno litorál - příbřežní prosvětlená zóna bentálu profundál - část dna pod kompenzačním bodem, v přirozených mělkých nádržích chybí Společenstvo - obývá bentos

Litorál příbřežní prosvětlená zóna bentálu (toky ripál) odpovídá epilimnionu charakter a rozsah dán morfologií nádrže propustností vody pro světlo - epilitorál půda již není přeplavována, hladina závislá na výšce hladiny, přechod k terestrickému biotopu, z rostlin hygrofyty, mezofyty - eulitorál - dochází k velkému kolísání vody, převážně emerzní makrofyty (helofyty, hygrofyty) adaptace na vysoké teploty prohřívání - sublitorál - přechodná zóna, odpovídá termoklině, vymezený letní nízkou hladinou v hlubší části rostou natantní a submerzní hydrofyty, v mělčí části emerzní rostliny

Typy litorálu

Rostliny vyšší i nižší podle velikosti lze dělit: mikrofyty zelené řasy, sinice, rozsivky fytoplankton, perifyton, důležití primární producenti makrofyty většinou vyšší rostliny, ale i mechy, parožnatky, chaluhy, ruduchy Dělení makrofyt podle polohy rostlinných orgánů: 1. Hydrofyty vlastní vodní rostliny - submerzní ponořené, fotosyntetizující orgány pod hladinou - natantní splývavé, fotosyntetizující orgány na hladině nebo těsně nad ní 2. Helofyty - emerzní vynořené, fotosyntetizující orgány ve vzdušném prostředí

Vertikální proudění, míchání (mikce) nádrže, stratifikace

Teplotní stratifikace a cirkulace vody v nádržích

Mikce stratifikace a míchání holomiktická nádrž promíchává se celá - malé nádrže rybníky, tůně, jezera meromiktická nádrž promíchává se jen svrchní vrstva profundál je stabilní - hluboká tektonická jezera - slaná jezera monomiktická jezera 1x za rok arktická j. dimiktická jezera 2x za rok mírné pásmo polymyktická jezera více x za rok, tropické j., mělká j. atd.

Trofie Trofie čili úživnost obsah živin ve vodě Rozdělení vody podle obsahu živin oligotrofní - s malým obsahem živných látek mezotrofní - se středním obsahem živných látek eutrofní - s vysokým obsahem živných látek Stupeň trofie trofický potenciál Mp [mgl-1] 1 ultraoligotrofní (velmi slabě úživné až neúživné vody) <5 2 oligotrofní (slabě úživné) 5-50 3 mesotrofní (středně úživné) 50-200 4 eutrofní (silně úživné) 200-500 5 polytrofní (velmi silně úživné) 500-1000 6 hypertrofní (vysoce úživné) > 1000

Oligotrofní nádrže dobrá průhlednost,někdy s viditelností i více než 3 m dostatek kyslíku málo živin malá produkce organické hmoty v epilimniu abundance organizmů nízké, ale druhově bohaté mnoho stenooxybiontních živočichů v pelagiálu i bentálu roční přírůstek sedimentů je malý

Eutrofní nádrže bohaté na živiny, silnou organickou produkci velká produkce organické hmoty v trofogenní vrstvě vody bohatý déšť mrtvého planktonu, zvýšený přísun org. hmoty z vegetace litorálu - tvorba hnijícího bahna gyttja klesá množství kyslíku v profundálu - v zimě a v létě u dna kyslíkový deficitv bentálu žijí pouze euryoxybiontní živočichové (Chironomus, Tubifex, Chaoborus) vysoké abundance organismů, nízká diverzita typické bujení fytoplanktonu - vodní květ sinice ve vodě nasycené živinami léto vodní květ malá průhlednost

Dystrofní nádrže vysoký obsah huminových látek (žlutohnědá barva chudé na sloučeniny N, P, Ca bohaté na huminové látky v koloidním stavu omezený rozvoj planktonu (řas a sinic) chudý zooplankton i zoobentos (kyselá voda) - v planktonu dominují perloočky Ceriodaphnia, Chydorus, Polyphemus, v bentosu Chironomus, Tubifex) Humus blokuje rozvoj baktérií rozkladný proces na dně se hromadí organická hmota nehnijící bahno Polyphemus pediculus velkoočka slatinná do 2 mm, v zarostlých, slatinných vodách

Primární produkce v různých typech jezer Oligotrofní horská jezera Eutrofní jezera

Oligotrofní vs eutrofní jezero

Rybníky cílevědomý chov vodních organismů akvakultura rybníky: uměle vytvořené, vypustitelné nádrže, určené k chovu ryb nebo vodní drůbeže, dnes ale i další účely (rekreace, chráněná území) typy - nebeské - napouštěcí intenzifikační polointezifikační ostatní podle přirozené produktivity (tj. bez přikrmování):

Organismy dle zdroje energie autotrofní org. - producenti heterotrofní org.- konzumenti kouskovači (drtiči) shredders sběrači collectors keškrbávači (spásači) scrapers (grazers) dravci (predators) heterotrofní org. - destruenti (dekompozitoři)

Potravní sítě

Autotrofní organismy fytoplankton sinice, řasy perifyton sinice, řasy makrofyta

Plankton fytoplankton sinice, řasy (viz přednáška doc. Kopp) zooplankton vířníci, korýši buchanky, perloočky v zimě zahrabaní ve dně Copepoda plankton, pak do dna diapauza Chaoborus denní vertikální migrace larvy Chironomidae - 1. stádia zvětšování odporu těla, zvětšení povrchu, sliz, plynné vakuoly Nekton ryby, velcí brouci, ploštice

Cyklomorfóza - komplex faktorů prostředí teplota, potrava, turbulence, světelný režim, predace

Brachionus sp. predátor Asplanchna sp.

Denní migrace

Schema pulzů základních abiotických faktorů a rozvoje planktonních organismů během roku

Sezónní cyklus zooplanktonu

Konzumenti vířníci, zooplankton - makrozoobentos larvy hmyzu, korýši, měkkýši, červi

Predátoři - larvy vážek (Odonata) - larvy i dospělci brouků (Coleoptera) - pijavice (Hirudinea) - dravé ryby - ptáci

Zvláštní typy stojatých vod Rašeliniště - rozsáhlá území, tvorba humifikované půdy Slatiny - vznikly zazemněním jezer a jiných nádrží, spodní voda Vrchoviště dotována vodou srážkovou Voda rašelinišť nízký obsah elektrolytů vysoký obsah huminových látek (hnědá barva) vysoký obsah CO 2, ph 3,5 5,5 Společenstva - tyrfobiontní a tyrfofilní organismy - řasy dvojčatkovití (Desmidiales) - kořenonožci, vířníci, perločky, vážky, chrostíci, vířníci Pylové analýzy v jednotlivých horizontech - sledování historického vývoje okolních lesních porostů, vliv člověka

Periodické (astatické) vody - tůně vznik - jarní záplavy, tání sněhu, zvýšení podzemní vody, deště Společenstva - osídlují živočichové s krátkým generačním cyklem - Daphnia, Moina, vířníci, hlístice, brouci - jarní druhy - žábronožka sněžní (Siphonophanes grubei), listonoh jarní (Lepidurus apus) ihned po rozmrznutí Adaptace živočichů k vyschnutí (diapauza) i vymrznutí

Pluviotelmy (napájené dešťovou či sněhovou vodou) Potamotelmy (plněné vodou při stoupnutí hladiny řek buď infiltrací podzemní vody nebo přímým zaplavením povodňovou vodou svrchu)

Malá velikost tůní tepelná kapacita vodního tělesa je malá (rychlé změny ve stratifikaci) ovlivnění okolním terestrickým prostředím je zásadní. Se zmenšující se plochou hladiny roste poměr jejího obvodu k ploše (intenzívní interakce s břehem) vodní sloupec je vzhledem k malému objemu a malé hloubce více ovlivněn procesy v sedimentech ve srovnání např. s velkými jezery (rychlý úbytek kyslíku s hloubkou a naopak přibývání rozpuštěných látek)

Zvláštní typy tůní dendrotelmy dutiny stromů fytotelmy úžlabí listů lithotelmy štěrbiny a pukliny skalisek Společestvo - larvy vířníků, pakomárců (Dasyhelea) a pakomárů (Metriocnemus)

Saliny abnormální existenční podmínky - vysoká koncentrace solí, kolísání salinity Společenstva - osídleny euryhalinními druhy - bičíkovci - Dunaliella halina - žábronožka - Artemia salina - břežnice - Ephydra riparia v pelagiálu