Stroje pro okopaniny, technické plodiny a zeleninu

e e e Stroje pro okopaniny, technické plodiny a zeleninu Interní učební text e Ing. Antonín Dolan, Ph.D. ČeeeeeeeeČeeeeeeeeeeee6

Úvod Předložený učební text je určen studentům Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor bakalářského studia Zemědělská technika, obchod, servis a služby. Je zpracován podle osnov předmětu Stroje pro okopaniny, technické plodiny a zeleninu. Slouží k osvojení teoretického základu, který je nutný pro praktická cvičení. Učební text obsahově zapadá do souboru skript a učebnic z oblasti mechanizace rostlinné výroby. Jeho úkolem je seznámit posluchače se základními mechanizačními prostředky a postupy při pěstování a zpracování výše zmíněných plodin a získat přehled o technické terminologii. Osnova předmětu: 1. Brambory - význam, zařazení v osevním postupu, stroje na přípravu půdy, sázecí stroje, kultivace. 2. a 3. Brambory - stroje na sklizeň, části sklízečů. 4. Brambory - posklizňová úprava, linky. 5. Brambory - skladování, typy skladů, mechanizace. 6. Cukrová a krmná řepa - význam, zařazení v osevním postupu, příprava pudy, přesné setí, kultivace. 7. Cukrová řepa - sklizeň, části sklízečů. 8. Cukrová řepa - skladování a zpracování, výroba cukru. 9. Len - význam, zařazení v osevním postupu, příprava pudy, setí. 10. Len - stroje na sklizeň a rosení, jejich části. 11. Len - posklizňové zpracování, tírna. 12. Chmel - význam, zařazení v osevním postupu, zakládání chmelnic. 13. Chmel - sklizeň a posklizňová úprava. 14. Zelenina- stroje na setí, sázení, kultivaci a sklizeň. Úkolem praktických cvičení je názorně seznámit posluchače s probíranou látkou a ověření znalostí písemnými testy a protokoly. Garant předmětu: Ing. Dolan Antonín, Ph.D. Děkuji tímto Ing. Marii Šístkové, CSc. za pomoc při grafickém zpracování schémat tohoto učebního textu. Autor

Obsah strana 1. Brambory... 4 1.1 Význam brambor, produkce... 4 1.2 Morfologie brambor... 5 1.3 Zařazení v osevním postupu, vegetační doba... 6 1.4 Příprava půdy... 6 1.5 Sázení brambor... 8 1.6 Kultivace během vegetace... 11 1.7 Chemická ochrana... 12 1.8 Příprava ke sklizni... 13 1.9 Sklizeň... 14 1.9.1 Vyorávače brambor... 15 1.9.2 Sklízeče brambor... 16 1.9.2.1 Části vyorávačů a sklízečů... 17 1.9.2.2 Konstrukční řešení sklízečů... 29 1.9.3 Technika sklizně... 30 1.10 Posklizňová úprava brambor... 30 1.10.1 Příjem a dávkování... 31 1.10.2 Dávkování... 32 1.10.3 Oddělování zbytků příměsí... 34 1.10.4 Předtřídiče... 35 1.10.5 Přebírací stoly... 35 1.10.6 Pytlovací váhy... 36 1.11 Trendy v Evropě... 36 1.12 Skladování brambor... 37 1.12.1 Vliv teploty při skladování... 38 1.12.2 Vliv vlhkosti při skladování... 38 1.12.3 Vliv světla při skladování... 38 1.12.4 Typy skladů brambor... 39 1.12.5 Způsoby větrání ve skladech brambor... 43 1.13 Zpracování brambor... 44 1.13.1 Zpracování konzumních brambor... 45 1.13.2 Zpracování krmných brambor... 46 2. Cukrová a krmná řepa... 48 2.1 Podzimní agrotechnika... 49 2.2 Jarní zpracování půdy... 49 2.3 Osivo... 49 2.4 Setí... 50 2.5 Používané secí stroje... 50 2.6 Ošetření během vegetace... 53 2.7 Pěstování řepy na semeno... 56 2.8 Pěstování krmné řepy... 56 2.9 Sklizeň cukrové řepy... 57 2.9.1 Ořezávání chrástu... 58 2.9.2 Vyorávání bulev... 61 2.9.3 Čištění bulev... 62 2.10 Technika sklizně... 63

2.11 Sklizeň krmné řepy... 63 2.12 Sklizeň řepy na semeno... 63 2.13 Používané sklizňové stroje v České republice... 63 2.14 Skladování a zpracování cukrové a krmné řepy... 63 2.15 Výroba cukru... 65 2.16 Skladování a zkrmování krmné řepy... 66 3. Len a konopí seté... 68 3.1 Vlastnosti lnu... 68 3.2 Příprava půdy... 70 3.3 Setí lnu... 71 3.4 Ošetření lnu během vegetace... 71 3.5 Konopí seté... 72 3.6 Sklizeň lnu... 73 3.6.1 Příprava sklizně... 74 3.6.2 Vlastní sklizeň... 74 3.6.2.1 Vytrhávací ústrojí... 76 3.6.2.2 Odebírací dopravník... 76 3.6.2.3 Vyčesávací mechanizmus... 77 3.7 Sušení tobolek a výčesků... 78 3.8 Mlácení tobolek... 79 3.9 Agrotechnické požadavky na sklizňové stroje... 79 3.10 Rosení a sběr... 79 3.11 Sklizeň olejnatého lnu... 80 3.12 Sklizeň konopí... 80 3.13 Posklizňové zpracování stonků lnu... 81 4. Chmel... 82 4.1 Vlastnosti chmelu... 82 4.2 Zakládání chmelnic... 83 4.3 Výsadba chmele... 84 4.4 Ošetřování nově založených chmelnic... 85 4.5 Sklizeň a posklizňová úprava chmele... 86 4.6 Hodnocení a nákup chmele... 91 4.7 Snížená konstrukce chmelnic 91 5. Zelenina... 93 5.1 Setí a sázení... 93 5.2 Ošetření během vegetace... 94 5.3 Sklizeň kořenové zeleniny... 94 5.4 Sklizeň cibulové zeleniny... 95 5.5 Sklizeň košťálové zeleniny... 96 5.6 Sklizeň zeleného hrášku... 96 5.7 Sklizeň rajčat... 97 5.8 Sklizeň okurek... 97 5.9 Zpracování zeleniny... 97 Seznam použité literatury... 99 Seznam použitých vzorců...105

1. Brambory 1.1 Význam brambor, produkce Význam brambor je dán jejich vysokými produkčními schopnostmi hlíz, které obsahují látky důležité pro výživu člověka, zvířat a zpracovatelský průmysl. V České republice se průměrná spotřeba konzumních brambor pohybovala kolem 110 kg na osobu za rok, v posledních létech se snižuje spotřeba i plochy pěstování (viz tabulka č. 1 a 2). Tabulka č. 1 - Plochy a výnosy brambor a cukrovky v České republice Rok Brambory Cukrová řepa 1920 391125 173866 1935 492871 131793 1950 468220 176616 1970 229301 130836 1990 109664 118813 2011 26450 58328 2015 23000 53800 Tabulka č. 2 - Spotřeba vybraných potravin na osobu a rok 1989 2014 Maso 97,4 kg 77,4 kg Vejce 336 ks 245 ks Ovoce mírného pásma 53,6 kg 43,4 kg Ovoce jižní 16,9 kg 31,2 kg Zelenina 68,7 kg 77,8 kg Těstoviny 3,1 kg 7,1 kg Rýže 3,9 kg 5,2 kg Brambory 82,8 kg 68,6 kg Minerální voda a nealko nápoje 108,5 l 278 l Pivo 151 l 148,6 l Zdroj: ČSÚ (2015) 4

V celosvětovém měřítku se předpokládá roční nárůst produkce okolo 1 % při zachování velikosti osázených ploch na stávající úrovni, což představuje asi 18 milionů hektarů. Nárůst produkce bude tedy dosahován zvyšováním hektarových výnosů. Největší tempo nárůstu produkce se předpokládá zejména v Rusku a na Ukrajině. Ke konzumním účelům je určeno 70 % produkce, na sadbu 10 % a 4 5 % pro zpracovatelský průmysl. Ke krmení hospodářských zvířat se využívají převážně odpady po úpravě stolních a konzumních brambor. 1.2 Morfologie brambor Brambory patří do čeledi lilkovitých. Rostlina je tvořena: - nadzemní částí - stonek s listy a plody (dvoupouzdrá bobule) - podzemní částí - stolony (oddenky) uzly a kořínky a větvemi na jejichž koncích (vrcholech) se vytváří zásobní orgány-hlízy. Brambory se rozmnožují buď generativně (z plodů) pro účely šlechtění nových odrůd, nebo vegetativně z hlíz. Látkové složení hlíz brambor je tvořeno vodou (až 75 %) a sušinou (až 25 %). Sušina je tvořena: škroby 15 25 %, cukry 2 %, vlákninou a polysacharidy do 3 %, dále vitamíny, minerálními látkami, barviva, et c. Tabulka č. 3 - Fyzikální vlastnosti hlíz Minimální Střední Maximální Hmotnost hlíz jednoho keře v g 300 750 2000 Počet hlíz jednoho keře v ks 5 15 20 Hmotnost hlízy v g 20 40-80 410 Měrná hmotnost hlíz v g.cm -3 1,06 1,09 1,13 Součinitele tření: - na dřevěné podložce 0,41 - na ocelové podložce 0,35 - na pryžové podložce 0,19 5

1.3 Zařazení v osevním postupu, vegetační doba Brambory jsou považovány za zlepšující plodinu osevního postupu, zejména proto, že se k nim používají vysoké dávky organických hnojiv a během vegetace dochází ke zpracovávání půdy (kypření a ničení plevelů). Pěstují se především v bramborářském výrobním typu s lehčími až středně těžkými půdami. Dobře snáší i mírně kyselé půdy s PH 5,5-6,5. V osevním postupu se zařazují jako předplodina pro ozimé i jarní obiloviny (nejvýhodnější se jeví jako předplodina pro jarní ječmen). Následují po ozimých obilovinách. Vzhledem k možnostem napadení brambor škůdci (háďátko) se smí na stejném pozemku pěstovat minimálně po třech letech. Při výskytu vážnějších chorob (rakovina, mor) se odstup prodlužuje až na deset let. Vegetační dobou se u brambor považuje doba od vysazení do fyziologického vyzrání hlíz. Sklizeň se však provádí většinou o 14 až 20 dní dříve. Vegetační doba činí: u velmi raných odrůd 90-100 dní, u raných u poloraných u polopozdních u pozdních u velmi pozdních nad 6 100-110 dní, 110-125 dní, 130-140 dní, 150 dní, 150 dní. Po sklizni se využívá důležitá vlastnost hlíz tzv. dormance, což je vlastně stav hlíz, ve kterém při zachování určitých podmínek nevyklíčí. 1.4 Příprava půdy Příprava půdy pro brambory začíná již po sklizni předplodiny, kdy se provádí podmítka do hloubky až 12 cm z důvodů uchování půdní vláhy a ničení plevelů. Následovat musí její ošetření z důvodu ničení vzešlých semen plevelů a výdrolu (mechanicky např. branami, nebo chemicky desikanty). Na podzim je vhodné zaorat chlévskou mrvu v dávce 200 až 250 q.ha -1 společně s průmyslovými hnojivy. Při vhodných klimatických podmínkách lze využít i zelené hnojení společně s třetinovou až poloviční dávkou chlévské mrvy. Při nepříznivých klimatických podmínkách kdy nelze provést podzimní orbu, je možné využít i jarní zaorávku chlévské mrvy. Je však třeba brát na zřetel možné prodloužení vegetační doby. Jarní příprava půdy spočívá v urovnání pozemku z hrubých brázd. K tomu se používají především smyky s bránami. Současně lze přidat i dávku průmyslových hnojiv. Před vlastní sadbou se půda nakypří do hloubky 12 až 14 cm u středních půd, nebo až do hloubky 16 cm u těžších půd. K tomu se používají kombinátory s prutovými válci. Při větším výskytu hrud lze použít i rotavátory, nebo rotační brány. Tento způsob je však více energeticky náročný a lze mu předejít včasnou

a správnou agrotechnikou. Při vysokém výskytu kamenů se v poslední době využívají stroje pro odkamenění pozemků. Na pozemku se vytvoří speciálním pluhem hluboké rýhy (viz obrázek č. 1) až do hloubky 60 cm (dle mocnosti ornice), čímž se na poli vytvoří záhony, které jsou poté prosety separátorem, kde dochází k oddělení kamenů (viz obrázek č. 2). Větší kameny jsou ukládány do zásobníku, menší pak pomocí příčného dopravníku do vytvořených hlubokých rýh, kde jsou vlastně mimo pracovní hloubku sklizňových strojů a během vegetace mají též meliorační efekt. U takto vytvořených záhonů odpadá během vegetace plečkování za účelem kypření půdy. Plečkuje se pouze proti plevelům. Takto odkameněná půda je i odolnější vodní erozi. Obrázek č. 1 - Vytváření rýh pro odkamenění pozemku Obrázek č. 2 - Separátor kamenů Při jarní přípravě půdy se proto prosazuje trend spojování pracovních operaci přípravy půdy s aplikaci hnojiv do jediné pracovní operace a uplatněním prvků precizního zemědělství. Pohyb soupravy po pozemku je přitom snímán a traktor 7

je řízen systémem družicového navádění. Trajektorie pohybu je uložena do paměti počítače pro následné navádění sazeče na řádky při sazení, lokálním přihnojení před a při sázení. 1.5 Sázení brambor Sázením se reguluje organizace porostu. Prakticky můžeme ovlivňovat spon (vzdálenost) hrůbků a vzdálenost hlíz v řádku. Spony a vzdálenosti volíme podle velikosti sadby, odrůdě a účelu pěstování, půdně klimatických podmínek, úrovně agrotechniky, hnojení a chemické ochrany. Optimální počet rostlin z hlediska dosažení nejvyšších výnosů je 40 až 60 tisíc na jeden hektar. Dříve se používal běžně spon 62,5 cm, dnes se používá spon 75 cm a zkouší se i větší spony (90 cm, případně sázení do záhonů). Větší spony jsou výhodnější zejména pro využití větší a výkonnější mechanizace, u které se používají širší pneumatiky, které potom nepoškozují boky hrůbků. Současně se zvyšováním sponu a při zachování optimálního počtu rostlin na jednotce plochy, je nutno zkrátit vzdálenost hlíz v řádku a zamezit vynechávkám vysázených hlíz. Při sponu 75 cm je vzdálenost v řádku u raných a sadbových brambor 30 cm, u polopozdních a pozdních 28 až 31 cm. Hloubka sázení závisí na velikosti sadby a půdně klimatických podmínkách. Hloubkou sázení se reguluje rychlost vzcházení a umístění hnízda hlíz v hrůbku. V praxi se hloubka sázení pohybuje v rozmezí 4 až 6 cm pod úrovní rovného pozemku. Při větší hloubce sázení se prodlužuje vegetační doba (pozdější vzcházení) a při vlastní sklizni jsou sklizňové stroje zatěžovány větším množstvím hmoty, která prochází jejich pracovními orgány a tím dochází i k většímu poškození sklízených hlíz. Doba sázení závisí na teplotě půdy, která by se měla pohybovat v rozmezí 8 až 10 C v hloubce 10 cm pod povrchem, přičemž jako nejzazší termín pro sázení považujeme konec druhé dekády května (rané až o měsíc dříve). Vlastní technologický proces sázení je ovlivněn použitou sadbou (naklíčená nebo normální). V podstatě však lze rozdělit do několika základních fází: - vytvoření rýhy pro sadbu, - nabrání hlízy ze zásobníku a její pravidelné uložení do rýhy, - případné dávkování průmyslových hnojiv přímo k hlízám, - vysoké nahrnutí hrůbku na vysázené hlízy. Sázecí stroje se dělí na: Automatické, Poloautomatické (dle nabírání hlíz ze zásobníku). 8

Dle sázecího ústrojí: Kotoučové, Pásové (elevátorové, lžičkové), Řemenové, Napichovací. Záběr od 2 do 12 řádků. Dle agregace: Nesené, Polonesené, Závěsné. Na sázecí stroje jsou kladeny agrotechnické požadavky zejména na možnost regulace hloubky sázení v rozmezí 6 12 cm, možnost změny vzdálenosti hlíz v řádku v rozmezí 20 40 cm, množství vynechávek do 8 %, množství dvojáků do 30 %. Pracovní rychlost se pohybuje do 8 km.h -1. Pracovní části sázecích strojů: - naorávací radlice - je tvořena radlicí s kypřícím ostřím a prodlouženými bočnicemi, mezi které vypadávají sázené hlízy. U lehčích půd lze užít k vytváření rýhy i šikmo ke směru jízdy postavené kotouče. - sázecí ústrojí automatické nebo poloautomatické (u naklíčené sadby). U většiny v Evropě vyráběných strojů se používají dva základní konstrukční typy: - kotoučové sázecí ústrojí (viz obrázek č. 3), - pásové s nabíracími lžičkami (viz obrázek č. 5), - zřídka řemenové (viz obrázek č. 6). - zahrnovací ústrojí je tvořeno buď zahrnovací radlicí, nebo šikmo ke směru jízdy postavenými kotouči (pro lehčí půdy). Obrázek č. 3 - Sázecí stroj s kotoučovým sázecím ústrojím 9

U kotoučového sázecího ústrojí je pro zachování kvality sázení, zejména pro množství vynechávek a dvojáků, důležitá velikost nabírací a přítlačné síly přidržovače (viz obrázek č. 4 a výpočet dle vztahu 1): Obrázek č. 4 - Výpočet nabírací síly Ft 1. cos β FN1. sin β + G (1) F t1 = f. FN1 f- koeficient tření na kovu F t 2 = f. FN 2 f. FN1.cos β + f. FN 2 G + FN1 F = F cos β + F sin β = N 2 N1. t1 F cos β N 1. + FN1 f f F.cos β + f. F.cos β + F. f sin β G + F.. sin β 2. N1 N1 N1 N1 F N 1 2 ( f.cos β + f.cos β + f.sin β sin β ) G. F N 1 G 2 f cos β + sin β 2 ( f 1). sin β. sin β Obrázek č. 5 - Pásové sázecí ústrojí s nabíracími lžičkami 10

Obrázek č. 6 - Řemenové sázecí ústrojí V technice pro sázení se v evropských podmínkách projevuje trend ve spojování strojů na přípravu půdy s aplikátory hnojiv a sazeči v jediném stroji. Ověřují se technická zařízení pro řízení sazečů pomocí družicového navádění. Novinkou v sázecí technice je zařízení pro přihnojování nejen minerálními, ale i organickými hnojivy ve formě kompostu. V USA a nyní již i některé firmy v EU instalují na sazeč i protierozní zařízení lopatového typu vytvářející mezi hrůbky důlky nebo hrázky částečně zabraňující odtoku dešťové vody. 1.6 Kultivace během vegetace Provádí se z důvodu rozrušení půdního škraloupu a ničení plevelů. Kultivace se provádí již před vzejitím porostu (naslepo) pomocí lehkých síťových bran s krátkými hřeby. Následuje kultivace po vzejití, ke kterému se opět používají lehké síťové brány, ale s delšími hřeby. Během vlastní vegetace se ke kultivaci používají hrobkovače, a to buď s pasivními pracovními orgány radličkové (viz obrázek č. 7), nebo s aktivními pracovními orgány - rotační pro těžší půdy. 11

Obrázek č. 7 Radličkový hrobkovač 1.7 Chemická ochrana Provádí se před sázením (premergentně) nebo po vzejití porostu (postemergentně). Jejím účelem je hlavně ochrana proti plísni bramborové (fungicidy) a proti mandelince bramborové (insekticidy viz obrázek č. 8). Obrázek č. 8 Mandelinka bramborová Při nasazení postřikovačů se využívají kolejové meziřádky vytvářené při technologii organizace porostu v systému záhonového odkameňování. 12

1.8 Příprava ke sklizni Příprava ke sklizni spočívá ve sklizení souvratí, které jsou většinou osety směskami a v odstranění natě z porostu brambor. Odstranit nať lze chemicky pomocí desikantů s odstupem asi 20 dní před zahájením vlastní sklizně, nebo mechanicky: - sečením, - sežehnutím plamenem, - vytrháváním, - rozbíjením. Nejčastěji používaným způsobem je rozbíjení natě pomocí rozbíječů. Agrotechnické požadavky na tyto stroje stanoví velikost rozbitých částí natě do 15 cm při výšce řezu nad povrchem 5 cm a odstranění natě ze 75 %. Dle konstrukce se dělí na: - kladívkový (viz obrázek č. 9), - cepový (viz obrázek č. 10), - řetězový (viz obrázek č. 11), - dopravníkový (viz obrázek č. 12). Obrázek č. 9 - Kladívkový rozbíječ natě Skládá se z kladívkového rotoru s osou rotace vodorovně, kolmo ke směru jízdy, na kterém jsou volně otočná, rovnoměrně umístěná kladívka o rozdílné délce dle tvaru hrůbku. Kladívka svými spodními okraji při obvodové rychlosti kolem 30 m.s - 1 rozbíjí nať. Tyto stroje jsou dvou, čtyř nebo šestiřádkové s možností rozmístění kladívek s různou délkou podle používané rozteče řádků. Obrázek č. 10 - Cepový rozbíječ natě 13

Od kladívkového se liší pouze tvarem pracovních orgánů. Obrázek č. 11 - Řetězový rozbíječ natě Zde jsou pracovním orgánem článkové řetězy upevněné na svislé hřídeli. Obvodová rychlost se pohybuje kolem 50 m.s -1. Odstraňuje nať pouze v prostoru nad hrůbky a má proto nižší účinnost proti předcházejícím typům. Obrázek č. 12 - Dopravníkový rozbíječ natě Je tvořen nekonečným dopravníkem umístěným horizontálně, kolmo na směr jízdy. Na jeho povrch jsou připevněny ostré nože. Jeho účinnost je srovnatelná s řetězovým drtičem natě. 1.9 Sklizeň Podle vlastních technologických postupů se dá sklizeň rozdělit: 1. Sklizeň přímá - pracovní operace následují v přímé posloupnosti. Patří sem sklizeň jednofázová - pomocí sklízečů (nejčastěji) a dvoufázová - pomocí vyorávačů, které nakládají hlízy i s příměsemi. 2. Sklizeň dělená - zde je odděleno vyorání na povrch pozemku a následující ruční nebo mechanizovaný sběr. 3. Sklizeň kombinovaná, při které se hlízy vyorávají sklízečem a ukládají se do nevyoraných řádků (viz obrázek č. 13). Tímto řádkováním se zvyšuje výkonnost sklizňového prostředku, neboť se zvyšuje procentické zastoupení hlíz ve sklízené směsi. Vyorané hlízy na povrchu osychají, což má vliv na zlepšenou skladovatelnost hlíz. 14

Obrázek č. 13 - Kombinovaný způsob sklizně 1.9.1 Vyorávače brambor Podorají hrůbky brambor, rozruší je a uvolní hlízy. Agrotechnické požadavky: - podíl příměsí do 50 %, - ztráty nižší jak 1 t.ha -1, - poškození hlíz do 1,7 mm 15 %, 1,7-5 mm 8 %, nad 5 mm 3 %. Podle ukládání hlíz se dají rozdělit na: - rozmetací i s příměsemi - do strany (viz obrázek č. 14) Obrázek č. 14 - Rozmetací vyorávač Rozmetací kolo se používá u vyorávačů brambor s uložením vyoraných hlíz do strany. Je tvořeno 6 8 prutovými vidlicemi s přímkovými nebo zahnutými prsty. Obvodová rychlost je 3,5 5 m.s -1, pro těžší půdy i více. Šířka rozhozu je omezena záchytnou clonou. 15

- prosévací - za stroj nebo do řádků (viz obrázek č. 15). Obrázek č. 15 - Prosévací vyorávač - nakládací - do souběžně jedoucího dopravního prostředku (viz obrázek č. 16) Obrázek č. 16 - Nakládací vyorávač 1.9.2 Sklízeče brambor Vyorávají hlízy, oddělují příměsi a nakládají hlízy do zásobníku, nebo do souběžně jedoucího dopravního prostředku, případně i pytlují nebo paletují. Agrotechnické požadavky jsou v oblasti poškození hlíz stejné jako u vyorávače, liší se pouze v požadavku na příměsi (10 %) a na ztráty (1,6 t.ha -1 ). Schéma sklízeče je na obrázku č. 17. Pracovní proces obsahuje vyorání hlíz, prosévání ornice, drcení hrud, oddělení organických příměsí, rozdružení, přebírání a nakládání. Radlice podorá hrůbky, ornice se prosévá na prosévacím ústrojí, k němuž je přičleněn drtič hrud, který drtí hroudy větší a křehčí než brambory, následuje oddělovač natě a organických příměsí, hlízy a nečistoty padají na hrotový překulovač, který vynese zbytky ornice, organických příměsí a část kamenů a hrud, ostatní se skutálí na příčný dopravník, který směs dopraví k vynášecímu dopravníku, následuje předtřídič, který směs rozdělí na dvě skupiny dle nastavené velikosti, 16

následuje mechanické rozdružení a ruční dotřídění. Čisté hlízy postupují buď do zásobníku, nakládacího dopravníku nebo pytlovacího zařízení. Nečistoty vypadávají zpět na povrch pozemku nebo do zásobníku. Obrázek č. 17 - Kombinovaný sklízeč brambor 1.9.2.1 Části vyorávačů a sklízečů 1 Radlice Radlice se dělí dle tvaru a pohonu na: - pevné (pasivní ) - ploché, korýtkové, polokorýtkové a dělené (viz obrázek č. 18) - poháněné (aktivní) - talířové a vibrační (viz obrázek č. 19) 17

Obrázek č. 18 - Pevná vyorávací radlice Obrázek č. 19 - Aktivní vyorávací radlice Pevná radlice je vlastně jednostranný klín, jehož činnost závisí na výšce zadní hrany h, její délce l a velikosti elevačního úhlu α (viz obrázek č. 20). Obrázek č. 20 - Hodnoty pevné radlice 18

Při velké hodnotě elevačního úhlu má radlice lepší samočistící schopnost proti nalepení zeminy, ale hrozí nebezpečí přepadávání hrůbku dopředu a do strany. Pro písčité půdy se volí úhel 14, pro těžké půdy větší. Optimální délka radlice je 350 400 mm, delší radlice má větší pracovní odpor. Úhel sevření 2γ zajišťuje přeřezávání organických zbytků a jejich klouzání po ostří. Talířová poháněná radlice dosahuje největší hloubky vyorání pod středem hrůbku, takže odřezává utužené boky hrůbku a do stroje vniká méně hrud. Pod středem hrůbku se také nachází největší počet hlíz. Průměr radlice je až 1 000 mm, obvodová rychlost 2-2,8 m.s -1. Pracovní odpor je oproti pevné radlici několikanásobně nižší, je však energeticky a konstrukčně náročnější a umožňuje nižší pracovní rychlosti. Vibrační radlice je vlastně pevná radlice připevněná ke kmitavému prosévacímu roštu. Má nejnižší pracovní odpor a hmota hrůbku je nadhozením dobře rozdrobena. Vedení radlic v půdě je řešeno pomocí profilových vodících válců, které svou přítlačnou silou také částečně rozrušují půdní škraloup a hroudy. 2 Prosévací ústrojí Slouží k prosévání ornice a podle konstrukce se dělí na: - prosévací dopravníky, - prosévací rošty, - prosévací bubny, - prutová a rozmetací kola. Prosévací dopravník (viz obrázek č. 21) je tvořen ocelovými pruty o průměru 9 13 mm, které jsou navzájem spojeny háčky, přivařeny k článkovému řetězu nebo uchyceny do pryžových pásů (viz obrázek č. 22). Obrázek č. 21 - Prosévací dopravník 19

Obrázek č. 22 - Uchycení prosévacích prutů Účinnost prosévání (optimální parametry) závisí na vzdálenosti mezi pruty, vrstvě půdy na dopravníku a intenzitě natřásání. Vzdálenost mezi pruty je 25 28 mm. Vrstva půdy na dopravníku a se rovná podílu součinů průřezu hrůbku S, pracovní rychlosti v a šířky dopravníku b s rychlostí dopravníku v d dle vztahu 2:.. (2) Při vyšší rychlosti dopravníku je na něm tenčí vrstva a tím je prosévání účinnější. Poměr rychlosti dopravníku a pojezdové rychlosti je v rozmezí od 1-2,5. Vyšší rychlost dopravníku zvyšuje jeho opotřebování, poškozuje hlízy a vyžaduje větší délku dopravníku. Rychlost dopravníku je v rozmezí 1,6-2,5 m.s -1. Optimální plocha dopravníku pro jeden řádek je 2,5 m 2. Stoupavost dopravníku je na počátku 25 a pak klesá na 15. Ke zvýšení intenzity natřásání jsou k dopravníku přiřazeny natřasače, a to poháněné nebo nepoháněné (viz obrázek č. 23). Rozdíl mezi minimálním a maximálním poloměrem natřasače způsobuje časové a prostorové změny pohybu dopravníku. Intenzita prosévání bude tím větší, čím větší je poměr poloměrů. Pohybuje se kolem 2. Vzdálenost natřasače od přední kladky je 0,3 0,4 m. Poháněné natřasače jsou účinné i při nižší rychlosti dopravníku. Prosévací dopravníky mají poměrně nízkou účinnost, jsou však konstrukčně jednoduché a pracují kvalitně i na svazích. 20

Obrázek č. 23 - Natřasač Prosévací rošty (viz obrázek č. 24) jsou vlastně dvě vibrační roštová síta kývající se proti sobě. K prvnímu bývá připevněna pevná vibrační radlice. Pohon je od klikové hřídele, rošty jsou zavěšeny na čtyřech výkyvných ramenech. Prosévací rošty účinně oddělují zeminu, nejsou však vhodné do kamenitých půd, kde se do jejich otvorů zasekávají kameny a poškozují hlízy. Obrázek č. 24 - Prosévací rošty 21

Prosévací buben (viz obrázek č. 25) se používal dříve zejména při prosévání zeminy při sklizni cukrové řepy. Obrázek č. 25 - Prosévací buben Prutové (paprskové) kolo se používá při prosévání cukrové řepy, bude probráno v jiné kapitole. 3 Drtiče hrud Používají se: - mačkací válce, - prutové přítlačné pásy, - pryžové clony. Mačkací válce (viz obrázek č. 26) mačkají hroudy větší a měkčí než jsou hlízy. Částečně oddělují i hlízy od natě a stolonů. Jsou tvořeny pneumatickými pryžovými válci a jsou umístěny mezi první a druhý prosévací dopravník. Jsou nahuštěny na přetlak 0,01 0,05 MPa, mají protiběžné otáčky o obvodové rychlosti 1,2 1,5 krát větší než je rychlost dopravníku. Průměr válců je mezi 280 350 mm, mezera mezi válci nebo mezi válcem a dopravníkem je regulovatelná v rozmezí od 0 do 130 mm. Obrázek č. 26 - Mačkací válce Přítlačný prutový pás (viz obr. č. 27) je tvořen pruty s pryžovými návleky, které jsou zavěšeny nad horní větví prosévacího dopravníku. Zpomalují rychlost hmoty na dopravníku a dotýkají se horní vrstvy. Intenzita rozbíjení hrud se reguluje změnou výšky zavěšení. 22

Obrázek č. 27 - Přítlačný prutový pás Pryžové clony (viz obrázek č. 28) jsou tvořeny několika pryžovými řetězy zavěšenými nad horní větví prosévacího dopravníku. Intenzita drobení hrud se reguluje změnou počtu clon. Obrázek č. 28 - Pryžové clony 4 Oddělovače natě a rostlinných zbytků Slouží k oddělení zbytků natě a organických příměsí, přičemž nesmí poškozovat hlízy. Používají se dva konstrukční typy: - válcový (viz obrázek č. 29) - dopravníkový (viz obrázek č. 30) Obrázek č. 29 - Válcový oddělovač natě 23

Obrázek č. 30 - Dopravníkový oddělovač natě Válcový oddělovač natě je konstrukčně jednodušší. Pruty přitlačí nať a ta je třením vtažena mezi válce a vypadává volně na povrch pozemku. Dopravníkový oddělovač je tvořen prutovým dopravníkem s mezerami 150 200 mm. Na příčkách dopravníku jsou připevněny háčky k zachycení natě. Směs propadává přes tento dopravník většinou na pásový překulovač. Horní větev dopravníku je někdy natřásána pomocí již známého natřasače, aby se oddělily hlízy, které ještě pevně drží s natí. Ke stejnému účelu se dají také používat přídavná zařízení jako přitlačovací, nebo protiběžné pásy. 5 Rozdružovací zařízení Jeho úkolem je oddělit kameny a hroudy. Využívají se k tomu rozdílné fyzikální vlastnosti směsi hlíz, hrud a kamenů, jako jsou měrná objemová hmotnost, tvar, povrch, pevnost, pružnost, součinitel tření a valení, aerodynamické vlastnosti, pohlcování rentgenových paprsků nebo akustických vln apod. Účinnost každého typu rozdružovacího zařízení se dá hodnotit pomocí rozdružovací účinnosti η dle vztahu 3: Qb + Qk η= qb + qk [ % ] (3) Kde: Q b a Q k je množství brambor a kamenů a hrud, které nebyly rozdruženy (vstupní směs) q b a q k je množství brambor, kamenů a hrud po rozdružení (výstupní směs) Na kombinovaných sklízečích se k rozdružení používají: - překulovací dopravníky (viz obrázek č. 31) - válcové kartáče nebo pryžové prsty (viz obrázek č. 33) 24

Obrázek č. 31 - Překulovací dopravník K rozdružení směsi zde dochází na základě rozdílného součinitele valení a rozdílné objemové hmotnosti. Konstrukčně se jedná o nekonečný pás s hladkým nebo hrotovým povrchem. Pohyb pásu může být buď napříč, nebo proti směru toku směsi. Sklon dopravníku je plynule měnitelný podle vlastností směsi. Působení sil na překulovacím dopravníku lze přirovnat k pohybu kulového tělesa po nakloněné rovině (viz obrázek č. 32): Obrázek č. 32 - Schéma sil působících na pásovém překulovači S nárůstem úhlu roste sinusová složka tíhy tělesa a zmenšuje se normálová složka m.g.cos α. Snižuje se i valivý odpor Fy, který je úměrný normálové složce tíhy m.g. Při překročení stabilního stavu (sinusová složka je větší než valivý odpor) se těleso dává do pohybu. Obrázek č. 33 - Válcové kartáče 25

Válcový kartáč je vyroben ze silonového kartáče, který se otáčí proti směru pohybu směsi na horizontálním hrotovém dopravníku a jeho rovina otáčení je odkloněna. Hroudy a kameny se zamáčknou mezi hroty dopravníku, kdežto hlízy jsou smeteny stranou. Využívá se zde tedy rozdílná měrná hmotnost. Válcové kartáče mohou být nahrazeny pásovým kartáčem, pryžovými prsty nebo pouze pevnou plochou. Otáčky jsou potom šikmo ke směru pohybu hrotového pásu. Na stacionárních pracovištích se k rozdružení směsi používají: - napichovací válec (viz obrázek č. 34), - kapalinové rozdružovadlo (viz obrázek č. 35), - rentgenové rozdružovadlo (viz obrázek č. 36), - pneumatické rozdružovadlo, - akustické rozdružovadlo, - odrazový válec. Obrázek č. 34 - Napichovací válec K rozdružení zde dochází podle rozdílné pevnosti složek směsi. Před toto rozdružovadlo bývá přiřazen předtřídič, neboť se tímto způsobem rozdružují pouze drobné hlízy určené k silážování nebo přímému zkrmování, u kterých nám nevadí jejich mechanické poškození. Obrázek č. 35 - Kapalinové rozdružovadlo 26

Jedná se nádobu, která je naplněna emulzí vody a jílu o takové hustotě, při které hlízy plavou na povrchu a nečistoty klesají ke dnu. K rozdružení tedy dochází podle rozdílné objemové hmotnosti. Toto rozdružovací ústrojí má velmi vysokou účinnost, spotřeba vody se pohybuje kolem 40 l na jednu tunu brambor. Je použitelné tam, kde nám nevadí navlhčení povrchu hlíz, tedy u hlíz určených k přímému zpracování nebo zkrmování. Obrázek č. 36 - Rentgenové rozdružovadlo K rozdružení zde dochází na základě různého oslabení průchodu rentgenových paprsků směsí. Proud směsi je na specielním pásu rozdělen tak, že jednotlivé složky směsi postupují za sebou k zářičům. Při průchodu nežádoucího tělesa proudem paprsku uvede vyhodnocovací zařízení do chodu vyhazovač, který nežádoucí příměs odstraní. Stejný princip se používá i u akustického rozdružovacího ústrojí, kde směs prochází místo rentgenovými paprsky akustickými vlnami. Pneumatické rozdružovací ústrojí (přetlakové nebo podtlakové) je velmi energeticky náročné, ačkoliv jeho předností je velmi malé mechanické poškození hlíz. Využívá se zde rozdílné objemové hmotnosti a aerodynamických vlastností směsi Odrazový válec pracuje na principu rozdílné pružnosti příměsí a hlíz. Směs dopadá na otáčející se pás ze speciálního patentovaného materiálu a hlízy se odráží dál než příměsi. 6 Třídící ústrojí Jeho úkolem je rozdělit rozdružené hlízy podle velikosti. U mobilních sklízečů se jedná hlavně o oddělení malých odpadních hlíz. Na stacionárních třídičkách se pak hlízy třídí podle ČSN do čtyř velikostních skupin. K třídění se používají: - třídící síta rovinná (viz obrázek č. 37) - třídící síta dopravníková (viz obrázek č. 38) - třídící válečky (viz obrázek č. 39) 27

Obrázek č. 37 - Rovinná síta Jedná se o pevná kmitavá síta, zavěšená na perech nad sebou. Používají se u třídičů s nižším výkonem, síta mechanicky poškozují hlízy, velikost ok v sítech je odstupňována asi po 5 mm tak, že se směrem propadu zmenšuje. Bývají 2-4 pod sebou. Obrázek č. 38 - Dopravníková síta Síta s odlišnou velikostí ok se řadí za sebe od nejmenší a postupně se zvětšuje. Tato síta mají vysokou výkonnost, jsou citlivá na kameny a příměsi, nejsou tak přesná jako rovinná síta. Obrázek č. 39 - Třídící válečky 28

Vzdálenost mezi válečky je seřiditelná. Seřazují se buď za sebou (zde se vzdálenost postupně zvětšuje) nebo i pod sebou (zde se vzdálenost ve spodních řadách zmenšuje). Toto třídící ústrojí minimálně poškozuje hlízy, mají nízkou poruchovost a vysokou výkonnost při malých rozměrech oproti sítům. V menší míře se ke třídění hlíz používají i třídící řemeny. Jedná se vlastně o několik klínových řemenů vedle sebe, které se postupně vějířovitě rozbíhají. 7 Přebírací dopravníky Slouží pro ruční přebírání, zejména k odstranění zbytků příměsí a vadných nebo poškozených hlíz. Konstrukčně se jedná o pásový dopravník s podélnými přepážkami pro příměsi a hlízy. V některých případech má přebírací dopravník měnitelný sklon. Na jeho konci pak mohou hlízy spadávat na nakládací dopravník do souběžně jedoucího dopravního prostředku, nebo spadávat do násypky či pytlů nebo palet. Přebrané příměsi vypadávají volně na povrch pozemku nebo do vlastního zásobníku, který se vyprazdňuje na kraji pozemku. 1.9.2.2 Konstrukční řešení sklízečů Většinou se jedná o jedno a dvouřádkové stroje, výjimečně i s větším záběrem. Z hlediska agregace s energetickým prostředkem mohou být samojízdné, návěsné a tažené. V poslední době se z hlediska minimálního poškození hlíz využívá způsob boční vyorávky, při kterém kola tažného prostředku jedou mimo sklízenou plochu (viz obrázek č. 40). Obrázek č. 40 - Boční vyorávka Rozšiřuje se především trend vybavování sklízečů samovyprazdňovacími zásobníky, které jsou šetrnější s ohledem na mechanické poškození hlíz při překládce na odvozné dopravní prostředky. Ověřují se nove systémy sklízečů, kde samovyprazdňovací zásobník je zaměněn za velkokapacitní skladovací ohradovou paletu, umožňující skladování bez další manipulace. Veškeré technické inovace na sklízečích a vyorávacích nakladačích směřuji k eliminaci zdrojů mechanického poškozování hlíz při sklizni a na dopravních odvozných prostředcích. 29

Zásobníky sklízečů a vyorávačů mohou být nově vybavovány i vážicím zařízením a řídicím systémem Can Bus (Iso Bus). 1.9.3 Technika sklizně Jak již bylo řečeno, před sklizní je nutné uvolnit souvratě a odstranit nať. Při vlastní sklizni se souprava pohybuje po pozemku záhonovým způsobem. 1.10 Posklizňová úprava brambor Posklizňová úprava brambor je soubor prací se sklizenými hlízami před jejich expedicí k odběrateli, popřípadě jejich uložení, nebo zpracování. Přitom se dosahuje určitého požadovaného stupně jakosti hlíz, které jsou dány ČSN nebo specifickými požadavky odběratele nebo zpracování. Požadavky se liší dle jednotlivých druhů (sadbové, stolní, krmné a průmyslové). Před vlastní posklizňovou úpravou se hlízy krátký čas skladují ve skladovacích prostorech, které musí být odolné proti účinkům mrazu a deště. U sadbových brambor je hlavní požadavek kladen na zajištění odrůdové jednotnosti, velikostní roztřídění a odstranění vadných hlíz a příměsí. Odrůdová jednotnost se zajišťuje již před posklizňovou úpravou na skládkách, kde nesmí dojít ke smíchání s jinými odrůdami. Požadavek velikostního roztřídění je předpokladem kvalitní práce sazečů. Hlízy se třídí do třech velikostních skupin (podsadba, sadba a nadsadba). U stolních brambor nevyžadujeme tak velkou přesnost jako u sadby co se týká velikosti a odrůdové jednotnosti. Požadavky se přizpůsobují zejména dalšímu zpracování. U krmných brambor jsou požadavky určeny způsobem zkrmování. Při každodenním zkrmování hrozí riziko dlouhého skladování a tím i zvýšení skladovacích ztrát a zvyšují se nároky na skladovací prostory. Výhodnější je z těchto důvodů silážování brambor, při kterém se nároky na skladovací prostory snižují až o 20 % a zhruba o stejnou úroveň i skladovací ztráty. Je však nutné odstranění příměsí. U průmyslových brambor se posklizňová úprava většinou neprovádí. Brambory se odvážejí přímo ke zpracovateli, který úpravu provádí sám. Posklizňová úprava se provádí na posklizňových linkách (viz obrázek č. 41). 30

Obrázek č. 41 - Obecné blokové schéma posklizňové linky Na posklizňové lince se provádí tyto hlavní pracovní operace: - příjem a dávkování, - oddělení zbytků příměsí, - předtřídění, - meziskladování, - třídění a oddělení vadných hlíz, - vážení nebo paletizace, - naskladnění. 1.10.1 Příjem a dávkování Jedná se o spojovací článek mezi sklizní a posklizňovou úpravou, ve které nejčastěji dochází k poškození hlíz. Hlízy se zde vyklápí do zásobníků nebo násypek (viz obrázek č. 42 a 43). Nesmí padat z velké výšky (sklápění do boku) a nesmí padat mimo zásobník. Skladovací prostor musí mít dostatečnou kapacitu, jinak by bylo nutné hlízy skladovat volně na hromadách, kde hrozí nebezpečí napadení plísní bramborovou a skládkovými chorobami. Je-li nutný tento postup, skladují se hlízy maximálně do výšky vrstvy jeden metr, jinak je nutné nucené větrání. Násypky a zásobníky mají skloněné dno. Sklon je dán sypným úhlem hlíz 35 45. Kapacita má odpovídat jednodennímu výkonu posklizňové linky z důvodu možného přerušení přísunu hlíz z důvodu nepříznivých sklizňových podmínek. Z důvodů nepříznivých klimatických podmínek je vhodné, aby tyto prostory byly zastřešeny. 31

Obrázek č. 42 - Příjmový zásobník 1.10.2 Dávkování Obrázek č. 43 - Příjmová násypka Provádí se z důvodu zabezpečení pravidelného přísunu brambor na další zařízení. Používá se několik konstrukcí: - hrabicový (viz obrázek č. 44), - vibrační žlab (viz obrázek č. 45), - žebrovaný dávkovací válec (viz obrázek č. 46), - dávkovací válce (viz obrázek č. 47). Obrázek č. 44 - Hrabicový dávkovač brambor 32

Jeho výkonnost je dána a dá se regulovat sklonem dopravníku a vzdáleností a výškou hrabic. s plochými pružinami s vinutými pružinami Obrázek č. 45 - Vibrační dávkovací žlab Je vhodný pro suché brambory, jeho nevýhodou je hlučnost. Obrázek č. 46 - Žebrovaný dávkovací válec (turniketový dávkovač) Regulace dodávaného množství se provádí pomocí změny počtu otáček. Válec pracuje po celé spodní délce násypky, jeho nevýhodou je snadná možnost poškození hlíz. 33

Obrázek č. 47 - Dvojice dávkovacích válců Tato konstrukce zaručuje poměrně vysokou přesnost dávkování, umožňuje dálkové ovládání. Regulace dodávaného množství se provádí pomocí posuvného vibračního dna a naklápěcími deskami. 1.10.3 Oddělování zbytků příměsí Vstupní směs by již měla obsahovat pouze nepatrné množství příměsí. Odstraněny by měly být hroudy a kameny, stejně tak i organické příměsi, které by mohly být příčinou poruch posklizňových strojů. Zůstávají pouze ulpělé zbytky zeminy na hlízách. K jejímu odstranění se používají vibrační prosévací rošty (viz obrázek č. 48). Jejich práci může stěžovat vlhká zemina a drobné kameny, které mohou ucpávat nebo zalepovat mezery mezi pruty. Mohou se též používat prosévací řetězy - obdoba prosévacího dopravníku (viz obrázek č. 21). Obrázek č. 48 - Vibrační rošt na oddělení příměsí U směsi s vysokým obsahem příměsí se k jejich oddělení používají rozdružovadla (viz kapitola 1.9.2.1 Části sklízečů). 34

1.10.4 Předtřídiče Používají se k předběžnému velikostnímu rozdělení očištěných hlíz. Konstrukčně se používají rovinná síta (viz obrázek č. 37), pásová síta (viz obrázek č. 38) nebo třídící válečky (viz obrázek č. 39). Hlízy mají proměnlivé rozměry (šířka, délka, výška), které jsou závislé podle odrůd a podmínek pěstování. U předtřidičů s rovinnými síty se síta umisťují nad sebou a kmitají shodným nebo opačně orientovaným směrem. Síta jsou uložena na pružinách nebo vahadlech, poháněna jsou od klikového mechanizmu s optimálním zdvihem 50 mm. Klesání sít je 9. U přetřidičů s pásovými síty je vhodné přiřadit natřasač proti ucpávání ok sít hlízami. U předtřidičů s válečky je dosahována vysoká výkonnost při malé prostorové náročnosti. Válečky jsou konstrukčně jednoduché a mají nízkou poruchovost. Z hlediska volby profilu válečků se jeví nejlépe válečky se čtvercovými otvory, neboť se zde hlíza dotýká válečků pouze ve čtyřech bodech a nedochází proto k poškození hlíz otěrem o válečky. Klesání válečkové tratě se volí kolem 3. Skupiny válečků je možno řadit za sebou (zde se jejich vzdálenost postupně zvětšuje) nebo i pod sebou (zde se vzdálenost snižují ve spodních řadách). Výkonnost se pohybuje kolem 140 190 t.h -1 na jeden metr šířky. Maximální otáčky válečků by neměly přesáhnout 150.min -1. Jako předtřidič lze použít i řemenové třídící ústrojí. 1.10.5 Přebírací stoly Přebírací stoly (viz obrázek č. 49) se používají k odstranění vadných a jinak poškozených hlíz. Většinou jsou řešeny jako součást třídičů. Optimální šířka pásu s ohledem na ergonomické požadavky obsluhy je 40 50 cm, délka 70 cm. Hlízy se mají na pásu otáčet, aby bylo možné je vizuálně sledovat ze všech stran. Proto jsou na pásu kaskády (odpadají u válečkových přebíracích stolů) a pro správnou kvalitu práce je důležité správné a dostatečné osvětlení. 35

1.10.6 Pytlovací váhy Obrázek č. 49 - Přebírací stůl Používají se jako koncové výstupní zařízení brambor v případě expedice v pytlích k odběratelům (viz obrázek č. 50). Pro delší skladování nebo k zpracování na krmné účely se hlízy nakládají do palet nebo vaků, případně se dopravují pomocí pásových dopravníků. 1.11 Trendy v Evropě Obrázek č. 50 - Pytlovací váhy Trend v Evropě směřuje k tržní úpravě sklízených brambor. V oblasti sázení se používají prosévací odkameňovače (osm výrobců), sázecí stroje většinou dvouřádkové s možností úpravy pro záhonové sázení ve dvou nebo třech řádcích, k sazečům se přidávají adaptéry pro pásové hnojení jak tekutými, tak i granulovanými hnojivy. Rozbíječe natě jsou většinou dvou a čtyřřádkové, některé i s dopravníky pro boční odsun rozdrcené natě. Sklízeče jsou většinou dvouřádkové s přebíracími dopravníky, často i samojízdné. 36

1.12 Skladování brambor Pod pojmem skladování brambor se rozumí soubor opatření vytvářejících a upravujících podmínky, které vyhovují potřebám hlíz a účelu, pro který mají po skladování sloužit, až do doby zužitkování. Cílem je tedy udržet jakost a omezit ztráty. Ztráty během skladování jsou způsobeny především dýcháním hlíz, jejich vysycháním, hnilobou, případně namrznutím nebo klíčením. Lze je regulovat zejména úpravou skladovacích podmínek. Jsou závislé na odrůdě, vyzrálosti a poranění hlíz, výskytu chorob a skladovacích podmínkách (teplota, vlhkost, světlo) a době skladování. Prvním předpokladem kvalitního uskladnění je minimální poškození hlíz již při sklizni. Proto jsou pracovní orgány sklízečů pogumovány a výška volného pádu hlíz nemá překročit 20 cm. Při vlastní sklizni se stále častěji využívá boční vyorávka (viz obrázek 38), která umožňuje použití širších pneumatik energetického prostředku s vyšším výkonem a využití meziřádkové vzdálenosti 75 cm. Z vyjmenovaných způsobů sklizně se dobře jeví dělená sklizeň, při které získáme oschlé hlízy s nízkým podílem příměsí, čímž se zlepšuje vlastní skladovatelnost. U vyoraných hlíz na povrchu pozemku dochází ke zvýšení teploty hlíz (na každý stupeň zvyšující se teploty se snižuje poškození hlíz při následné manipulaci až o 10 %). Nebezpečí zelenání hlíz hrozí za 4-6 dní, pozornost je nutné věnovat i nebezpečí ranních mrazů. Tento způsob není příliš vhodný do kamenitých pozemků. Výkonnost tohoto způsobu při použití dvouřádkového vyorávače a jednořádkového sběrače odpovídá výkonnosti dvouřádkového sklízeče při přímé jednofázové sklizni. Důležitým uzlem pro uchování kvality hlíz jsou příjmová zařízení posklizňových linek. Vliv na kvalitu má také velikost a tvar vlastních hlíz. Hlízy větší než 57 mm jsou poškozovány až o 75 % více než hlízy v rozmezí 36 57 mm. Kulaté jsou poškozovány méně než nepravidelné tvary. Dalším z vlivů přímo ovlivňujících kvalitu hlíz při sklizni z hlediska skladovatelnosti je teplota vzduchu a půdy při sklizni. Při snížení okolní teploty z 10 na 3 4 C narůstá poškození 4 5krát. Při teplotě půdy 21 C je poškození hlíz zhruba 8 %, při teplotě půdy 3 C je poškození až 80 %. Velikost mechanického poškození hlíz a jeho druh je ovlivněn i odolností jednotlivých odrůd proti tomuto poškození a parametry pracovních orgánů sklizňových strojů, zejména rychlostí pohybu pásů, zrychlení při jejich otřesech, velikostí a druhem přepadů, tvrdostí povrchu prutů atd. Rychlost pásů by měla být v rozsahu 0,8 1 m.s -1, výška volného pádu na ocelové pruty maximálně do 200 mm, na pogumované do 250 mm, na beton do 150 mm a na brambory do 1000 mm. Ke snižování výšky pádu se používají kaskády z plátěných materiálů (viz obrázek č. 51). Velikost ztrát mohou ovlivnit i choroby, jako jsou bakteriální hniloby a plísně. Proti nim lze účinně bojovat zejména správným větráním skladovacího prostoru. Značné ztráty může způsobit též předčasné klíčení hlíz. Proti tomuto stavu se bráníme opět správným větráním a dále udržováním nízké teploty, 37

případně i chemickými látkami (retardátory), je možné využít i radioizotopy záření (ozáření 15 000 Rö zastaví klíčení na deset měsíců). 1.12.1 Vliv teploty při skladování Obrázek č. 51 - Kaskáda Hlízy brambor vyžadují pro uchování kvalitativních ukazatelů na počátku skladování teplotu kolem 15 C po dobu 10 14 dní a stálý přívod vzduchu pro vydýchání a zahojení ran. Během stadia klidu (dormance) se teplota snižuje na rozmezí 3 8 C, aby se předešlo předčasnému klíčení. Klesne-li skladovací teplota během tohoto období pod dolní mez, omezují hlízy dýchání a začnou přeměňovat škroby na cukry - hlízy sládnou. Před vyskladněním se teplota postupně zvyšuje o 0,5 1 C za den na okolní teplotu v období asi 14 21 dní před vlastním vyskladněním. Dýcháním hlíz dochází samozřejmě ke ztrátám na hmotnosti - asi 2 %. Nejnižší intenzita dýchání je při 4 C. Se zvyšováním intenzity dýchání se zvyšuje teplota ve skládce a s ní i obsah CO2, proto je nutné prostor skládky větrat. 1.12.2 Vliv vlhkosti při skladování Při nízké relativní vlhkosti vzduchu ve skládkovém prostoru hlízy nadměrně vysychají. Optimální hodnota relativní vlhkosti by se měla pohybovat v rozmezí 85 93 %, k jejímu ovlivnění se používají zvlhčovače vzduchu, případně větrání. 1.12.3 Vliv světla při skladování Světlo způsobuje zelenání povrchu hlíz. Tento stav je nežádoucí u stolních brambor, naopak žádaný je u brambor určených na sadbu, neboť se přitom zpevní slupka a hlízy jsou odolnější proti chorobám. Hlízy se již před uskladněním mohou nechat jeden den na povrchu pozemku na přímém slunci. Na konci skladování se pak sadba pomocí světla a zvýšenou teplotou přivádí do stavu plné klíčivé pohotovosti. 38

1.12.4 Typy skladů brambor Při skladování brambor se doporučuje co nejmenší omezení mechanických zásahů na hlízy při příjmu do skladů. Provádíme tedy pouze odstranění příměsí, případně třídění a odstranění vadných hlíz a ostatní manipulace se provádí až při vyskladnění. Tím se sníží celkové ztráty na hmotě až o 2 %. Dle časových požadavků na délku uskladnění se sklady dělí na trvalé a dočasné, dle systému skladování na skladování volně ložených brambor (hranoly, boxy) a paletové. 1 Dočasné sklady - krechty (viz obrázek č. 52) Obrázek č. 52 - Typy krechtů Tento typ většinou nezajišťuje všechny faktory optimálního skladovacího klimatu. Dochází proto ke zvýšení skladovacích ztrát v extrémních případech až 30 %. Mají však nízkou investiční náročnost. Výběr stanoviště se řídí zejména propustností půdy a nízkou hladinou spodní vody. Malé krechty 20x2 m není nutné vybavovat větracím kanálem pro nucené větrání. Místo zakrytí hlínou je možné použít i izolační panely. Šířka krechtu pro sadbové brambory je 120 150 cm, pro ostatní 150 200 cm. Zahloubení je 15 20 cm. Horní větrání může být též řešeno zesílenou vrstvou slámy nebo svislými truhlíky o velikosti 15 x 15 cm, napojenými na spodní větrací kanál v roztečích po třech metrech. Tloušťka vrstvy slámy je 20 25 cm po slehnutí. Vrstva zeminy se zesiluje podle poklesu teploty vzduchu a hřeben krechtu se zakryje, klesne-li teplota hlíz na 2 C. Tento způsob uskladnění může být používán i k uskladnění mrkve apod. Obdobou krechtů je i v USA užívaný systém skladů typu A. Vyhloubí se zemina do hloubky až 2 m, která se vyhrne do stran. Na takto vyhloubenou zeminu se postaví dřevěná konstrukce ve tvaru A, která se zakryje a na kterou se položí balíky slámy a zahrnou se přebytečnou zeminou. Vzniklé štítové strany se vyzdí a nechají se v nich otvory pro větrací kanály s aktivním větráním. 39

2 Trvalé sklady Jako trvalé sklady brambor se používají sklepy a bramborárny. Sklepy musí být dobře přístupné, izolované a větrané. Hlízy se skladují na podlahových roštech asi 20 cm nad podlahou nebo přímo na podlaze, větrání se provádí v kanálech. Vrstva uskladněných brambor ba neměla přesahovat dvě třetiny výšky sklepa. V bramborárnách můžeme skladovat hlízy v paletách nebo volně v boxech. Při skladování v paletách je možné oddělení menších partií a snadná kontrola zdravotního stavu hlíz a s tím souvisí i operativnost zásahů v průběhu skladování. Nevýhodou palet je jejich investiční náročnost a malé využití obestavěného prostoru. Stavebně jsou bramborárny většinou řešeny jako trvalé haly s dřevěnými izolovanými stěnami a s rozvody větracího vzduchu. Výhodou bramboráren je možnost aktivního větrání s využitím automatizace, mechanizované naskladnění a vyskladněné, vysoké vrstvy uskladněných brambor, velké kapacity, návaznost na linky posklizňové úpravy, využití obestavěného prostoru až 80 % a izolace proti vnějším vlivům. U paletových boxů je možné použít logisticky systém např. od firmy Tolsma Track & Trace umožňující sledovatelnost oběh palet ve skladech (naskladnění, skladování až na výstup zboží vyskladněni). Standardní jsou v současné době dřevěné ohradové palety na 1 1,5 tuny, ale vývojový trend směřuje i k větším velikostem. Při skladování brambor se mohou prostřednictvím palet šířit infekce a infikovat následně uložené brambory. Proto je čištění a dezinfekce palet po každém vyskladnění brambor zásadní. Je možné i používat palety se zdvojeným dnem pro lepší prostup větracího vzduchu do vnitřku palety. Bramborárny se podle technologie dopravy dělí na: - průjezdné, - s jedním vjezdem, - s několika vjezdy, - halové, - neprůjezdné. Průjezdné bramborárny (viz obrázek č. 53) mají po obou stranách boxy. Průjezd je široký asi 4,5 m dle používaných dopravních prostředků, naskladňovacího a vyskladňovacího zařízení. Mohou být řešeny i jako dvoupodlažní, v horním patře je pak umístěna linka posklizňové úpravy, případně sklad obilí nebo strojů. Plnění a vyprazdňování boxů je provedeno pomocí dopravníků. 40

Obr. č. 53 - Průjezdná bramborárna Do bramboráren s jedním nebo několika vjezdy (viz obrázek č. 54) se může pouze zajíždět pozpátku, což je vhodné pro nákladní automobily se sklápěním dozadu. Plnění boxů je pomocí dopravníků s příjmovou částí a stavitelným ramenem do stran a do výšky. Tyto bramborárny mají nižší stavební náklady a vyšší využití obestavěného prostoru, jsou však vázány na nákladní automobily. Boxy jsou až 15 m dlouhé a 4-6 metrů široké. 41