ELIMINACE VODNÍHO STRESU CELERU BULVOVÉHO (APIUM GRAVEOLENS L. VAR. RAPACEUM) ÚČINKEM VYBRANÝCH SORBENTŮ Elimination of water stress of celery (Apium graveolens L. var. rapaceum) using selected sorbent agents Škarpa P. 1, Boček S. 2, Hejduk S. 3 1 Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně 2 Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně 3 Ústav výživy zvířat a pícninářství, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně Abstrakt Cílem nádobového pokusu bylo zjistit vliv vybraných minerálních půdních kondicionérů (bentonitu a zeolitu) a syntetického půdního kondicionéru Agrisorb ve směsi s pískem na růst, výnosové a jakostní parametry u celeru bulvového. Bentonit i zeolit byly aplikovány ve směsi s pískem v poměru 0, 10 a 20 %. Agrisorb byl přidán v doporučené dávce výrobcem 2 g/kg substrátu. Aplikované sorbenty zvýšily obsahy N a K v nati a množství K a Mg v bulvách. V důsledku vysokého podílu bentonitu ve směsi se výnos redukoval. Směs písku a zeolitu v poměru 90:10 se projevila zvýšením produkce bulev o 14,8 %, jeho vyšší podíl (20 %) výnos dále nezvyšoval. Nejvyšší produkce a obsah sušiny byly zjištěny na variantě s přípravkem Agrisorb. Klíčová slova: hydrosorbenty, bentonit, zeolit, Agrisorb, celer bulvový, výnos, obsah živin, obsah sušiny Abstract In a preliminary research the effects of selected mineral hydroabsorbents (bentonite and zeolitite) and synthetic soil conditioner Agrisorb on growth, yield and quality of celery were investigated in pot cultivation of celery. Bentonite and zeolite were mixed with sand in a volume ratio of 0; 10 and 20 %. Agrisorb was added at the recommended dose of producer 2 g/kg substrate. Sorbents increased contents of N and K in leaves and content of K and Mg in roots. Bentonite reduced yield of celery root as a result its high ratio in substrate. Mixture of sand and zeolite in the ratio 90:10 increased celery production by 14.8 %. Higher ratio of Zeolite (20 %) did not increase yield. The highest yield and dry matter content were found on the variant with Agrisorb. Key words: hydroabsorbents, bentonite, zeolite, Agrisorb, celery, yield, nutrients content, dry weight Úvod Deficit vody patří k nejčastějším abiotickým faktorům vyvolávajícím stres u rostlin. Příčinou je velmi často průběh počasí s nevyrovnanými srážkami. Vlastní příjem vody rostlinou je také závislý na obsahu živin a solí v půdě a na půdní reakci. Vodní stres snižuje aktivitu enzymů, zvyšuje degradaci chlorofylu, snižuje především intenzitu fotosyntézy, omezuje transport látek, růst a akumulaci sušiny. Při silném stresu může dojít až úhynu rostlin. Ke stresu dochází rovněž i při nadbytku vody, kdy po vytěsnění vzduchu z půdy se u rostlin projevuje asfyxie kořenů, což má za následek zpomalení růstu kořenové soustavy a omezení celé řady rostlinných funkcí (Hnilička, Hniličková, Bláha, 2003). Obvyklou cestou eliminace stresu z nedostatku vody je aplikace doplňkové závlahy u pěstovaných kultur. S ohledem na omezené zdroje vody i s cílem redukovat náklady na zavlažování se hledají cesty úspor 604
formou zefektivňování závlahových systémů. Další možností je obohacení půdy (substrátu) tzv. půdními kondicionéry, které zlepšující fyzikální, chemické a biologické vlastnosti a působí mj. pozitivně právě na zvyšování vodní kapacity. Kromě tradičně využívaných organických látek (rašelina, kompost apod.) se nabízí použití přírodních minerálních půdních kondicionérů bez obsahu organické složky, jako jsou jíly, jílové nerosty, zeolity a tufogenní horniny (Wallace a Terry, 1998). Mezi nejčastěji využívané minerální kondicionéry patří montmorillonitický jíl bentonit. Časté využití v zemědělství mají i zeolity (vodnaté alumosilikáty), které půdu zkypřují a zadržují v ní vodu a živiny (Allen a Ming, 1995, Mumpton, 1999, Kithome et al., 1999). Na trhu se objevují v řadě komerčních přípravků (Uher a Balogh, 2004). Dále je možné využít syntetické půdní kondicionéry, tzv. hydroabsorbenty, řazené mezi pomocné půdní látky, které neobsahují účinné množství živin, ovšem biologicky, chemicky nebo fyzikálně ovlivňují půdu a zlepšují účinnost hnojiv. Nejpoužívanějšími jsou hydroabsorbenty na bázi propenamidových polymerů (dříve polyakrylamidy PAM) a propenamidpropeonátové kopolymery (dříve polyakrylamidakrylátové kopolymery PAA). Přípravky se aplikují do půdy formou suchého prášku nebo granulí, po kontaktu s vodou nabobtnají, absorbují vodu a vytvoří gelové částice. Jako vedlejší efekt je možné ocenit příznivý vliv na rozvoj půdní mikroflóry a zlepšování půdní struktury (Sloup, 2011). Užitím hydroabsorbentů lze snížit závlahovou dávku vody při ekonomické efektivnosti (El-Hady a Wanas, 2006). Hydroabsorbenty lze využít v zemědělství, lesnictví, školkařství, při ozelenění a rekultivaci krajiny, ve veřejném prostoru měst, v parcích a zahradách, v architektuře interiérů i v aranžování květin (Van Cotthem, 1996). Cílem předkládané studie bylo v simulačním nádobovém pokusu zjistit vliv vybraných minerálních půdních kondicionérů, konkrétně bentonitu a zeolitu, a syntetického půdního kondicionéru Agrisorb na růst, výnosové a jakostní parametry u celeru bulvového, který patří mezi druhy zeleniny nejnáročnější na vodu. Materiál a metodika V nádobovém pokusu realizovaném ve vegetační hale Ústavu agrochemie, půdoznalstvím, mikrobiologie a výživy rostlin na Mendelově univerzitě v Brně byl sledován účinek vybraných sorbentů na výnosové a kvalitativní parametry celeru bulvového (Apium graveolens L. var. rapaceum). Vegetační pokus byl založen v Mitscherlichových nádobách formou pískové kultury navážením 6,5 kg písku (křemitý písek chemicky čistý) ve směsi s vybranými sorbenty, jak ukazuje tabulka 1. Tab. 1 Schéma pokusu Poměr písek : sorbent v % hm. 1. Kontrola-písek 100 : 0 2. Bentonit 90:10 90 : 10 3. Bentonit 80:20 80 : 20 4. Zeolit 90:10 90 : 10 5. Zeolit 80:20 80 : 20 6. Agrisorb Doporučená dávka výrobcem 2 g/kg substrátu K pokusu byl použit nadložní bentonitický jíl z otevřeného kaolinového ložiska Osmosa na Karlovarsku (Sedlecký kaolin a.s. Božičany). Jde o typ vápenato-hořečnatého bentonitu s obsahem montmorillonitu (63,2 hm. %), sideritu (12,1 hm. %), kaolinitu (5,7 hm. %), muskovitu (4,5 hm. %), sodného živce sanidinu (8,7 hm. %), TiO 2 jako anatasu (4,2 hm. %) a křemene (1,6 hm. %). 605
Zeolit použitý v experimentu je certifikovaná půdní pomocná látka ZeoSand (Zeocem, a.s., Slovensko) o zrnitosti 0,5 1 mm s kationovou výměnnou kapacitou min. 70 mmol/100 g, složená především z klinoptilolitu (84 %), dále obsahující cristobalit (8 %), illit (4 %) a živec (3 4 %). Agrisorb (AgroProtec s.r.o.) je komerční hydroabsorbent, práškový koncentrát, organická polymerní sloučenina (akrylamid kopolymer kyseliny akrylové, s obsahem draselné soli). Použité směsi sorbentů s pískem byly podrobeny chemickému rozboru, který je uveden v tabulce 2. Tab. 2 Základní agrochemické ukazatele vybraných substrátů Obsah přístupných živin v mg.kg ph/cacl -1 substrátu (Mehlich 3) 2 P K Ca Mg 1. Kontrola-písek 5,88 0,0 0,8 0 0,0 2. Bentonit 90:10 7,78 13,5 31,0 536 143,8 3. Bentonit 80:20 7,98 16,3 65,3 1160 291,5 4. Zeolit 90:10 6,15 0,0 1245,0 728 15,8 5. Zeolit 80:20 6,05 0,0 2914,0 1642 32,4 6. Agrisorb 5,16 0,0 431,7 0 0,0 Celer odrůdy Kompakt byl vyset ve skleníku dne 15. března 2009 a po napikýrování do minisadbovačů o počtu 160 buněk byl předpěstován ve skleníku do doby výsadby. Nádobový pokus byl založen ve čtyřech opakováních od každé varianty, přičemž výsadba proběhla 18. května 2009 v počtu 2 ks sazenic do jedné nádoby. V průběhu vegetace byly nádoby pravidelně zalévány, 1. července 2009 vyjednoceny na jednu rostlinu na nádobu, přihnojeny hnojivem Kristalon Start (19 % N, 6 % P 2 O 5, 20 % K 2 O + 3 % MgO) v termínech 25. května, 23. června a 19. července 2009 (1 g, 2 g a 1 g hnojiva na nádobu) a hnojivem Kristalon Plod a květ (15 % N, 5 % P 2 O 5, 30 % K 2 O + 3 % MgO) v termínech 13. srpna a 14. září 2009 (1 g a 2 g hnojiva na nádobu) formou zálivky. Dne 7. října 2009 byly nádoby přemístěny do studeného skleníku a jednotně zavlaženy na hodnotu maximální vodní kapacity a ponechány dále bez závlahy. V termínech 14. října, 19. října a 30. října 2009 byla stanovena vlhkost substrátů půdním vlhkoměrem ThetaProbe Soil Moisture Sensor - ML2x (Delta-T Devices). Sklizeň byla provedena 13. listopadu 2009. Po sklizni byl u celeru zjištěn a hodnocen výnos bulev a listů, u bulev byla stanovena celková sušina po vysušení vzorku do konstantní hmotnosti při 105 C. Dále byly provedeny chemické analýzy rostlinné hmoty (bulev i listů) na obsah N, P, K, Ca, Mg a vypočítán jejich odběr rostlinou. Vzorky rostlinné hmoty pro stanovení živin byly vysušeny při teplotě 60 C, rozemlety na mlýnku a homogenizovány. Takto připravená rostlinná hmota byla mineralizována ve směsi H 2 SO 4 a H 2 O 2 (Zbíral 2005). Množství dusíku bylo v mineralizátu stanoveno metodou dle Kjeldahla. Obsah K, Ca a Mg byl stanoven metodou atomové absorpční spektrofotometrie (AAS) na přístroji Carl Zeiss Jena AAS-30. Obsah P byl z extraktu stanoven kolorimetricky na přístroji UV/VIS spektrofotometr (ATI Unicam 8625). Obsahy Zn, Mn a Mo byly stanoveny v mikrovlnném rozkladném systému (Ethos 1, Milestone) metodou AAS na přístroji ContraAA 700 firmy ChromSpec. Pro hodnocení výsledků byl použit program Statistica Cz 9. Účinek aplikace sorbentů na sledované charakteristiky byl hodnocen jednofaktorovou analýzou variance (ANOVA). Rozdíly mezi sledovanými variantami byly hodnoceny následným testováním dle Fishera (LSD) při 95% (p < 0,05), 99% (p < 0,01) a 99,9% (p < 0,001) hladině významnosti. 606
Výsledky a diskuze Z tabulky 3 je patrné signifikantní (p < 0,05) navýšení obsahu dusíku v nati celeru u všech variant s použitými sorbenty. Zvýšení obsahu dusíku vlivem aplikace zeolitů popisují v literatuře Gul et al. (2005), kteří zaznamenali v jeho obsahu u jarní kultury salátu pěstovaného ve směsi zeolitu s perlitem nárůst z 2,90 na 3,31 až 3,44 %. Podobně Lošák et al. (2010) uvádějí průkazné zvýšení obsahu N v jednoletém porostu jetelovinotrav vlivem půdní aplikace Agrisorbu. Gul et al. (2005) rovněž uvádí navýšení obsahu draslíku, jehož koncentrace se zvýšila z 5,31 až na 6,90 %. V našem pokusu se průkazně (p < 0,05) zvýšil obsah tohoto makroprvku v nati celeru, jak uvádí tabulka 3. Příčinou může být vysoký obsah K ve směsích se zeolitem (tab. 2), ale také vysoká schopnost zeolitu poutat a následně uvolňovat kationty, zejména NH 4 + a K + (Harland et al. 1999, Maloupa et al., 1999). Naopak množství vápníku bylo signifikantně nejvyšší na variantě s pískem (tab. 3). Podobně z výsledků, které prezentuje Gul et al. (2005) je patrné snížení obsahu Ca v salátu na variantách se zeolitem při jeho pěstování v podzimním termínu. Naopak Ghazvini et al. (2007) popisují nárůst koncentrace Ca v pletivech jahod z 0,08 na 0,20 % po aplikaci zeolitu, podobně i Lošák et al. (2010) v jetelotravních směskách. Tab. 3 Obsah živin v nati celeru v % abs. sušiny Obsah živin v % absolutní sušiny N P K Ca Mg 1. Kontrola-písek 1,27 a ± 0,05 0,10 a ± 0,00 2,67 a ± 0,17 3,69 c ± 0,16 0,33 c ± 0,02 2. Bentonit 90:10 1,54 b ± 0,06 0,13 b ± 0,02 3,71 b ± 0,09 2,53 b ± 0,06 0,46 d ± 0,03 3. Bentonit 80:20 1,58 b ± 0,05 0,11 ab ± 0,00 4,83 c ± 0,23 2,48 b ± 0,07 0,28 bc ± 0,04 4. Zeolit 90:10 1,47 b ± 0,03 0,12 ab ± 0,01 5,93 d ± 0,06 2,30 b ± 0,18 0,22 ab ± 0,02 5. Zeolit 80:20 1,49 b ± 0,05 0,10 a ± 0,01 5,73 d ± 0,28 1,81 a ± 0,08 0,18 a ± 0,02 6. Agrisorb 1,58 b ± 0,06 0,11 ab ± 0,00 5,15 c ± 0,21 2,27 b ± 0,20 0,24 ab ± 0,02 Pozn: Hodnoty v tabulce jsou uvedeny jako průměr ± směrodatná chyba. Mezi průměry označenými různými písmeny byl zjištěn signifikantní rozdíl (P < 0,05) Fisherův LSD test. Zatím co byla mezi natí a bulvou v obsahu fosforu (r = 0,817) a draslíku (r = 0,679) zaznamenána signifikantní závislost (p < 0,001) obsahy dusíku mezi sledovanými orgány rostlin nekorelovaly (r = 0,012). Jak uvádí tabulka 4, nejnižší množství dusíku v bulvě bylo zaznamenáno na variantě se sorbenty zeolitem a Agrisorbem. Ghazivini et al. (2007) prezentuje v pokusech s jahodami průkazný pokles dusíku obsaženého v plodech (z 1,74 na 1,19 %) vlivem zvyšujícího se podílu zeolitu ve směsi s perlitem. Tab. 4 Obsah živin v bulvách celeru v % abs. sušiny Obsah živin v % absolutní sušiny N P K Ca Mg 1. Kontrola-písek 1,79 bc ± 0,06 0,21 ab ± 0,01 1,91 a ± 0,04 0,36 bc ± 0,01 0,09 a ± 0,00 2. Bentonit 90:10 1,87 cd ± 0,03 0,25 b ± 0,04 2,07 ab ± 0,04 0,32 a ± 0,00 0,15 cd ± 0,01 3. Bentonit 80:20 2,05 d ± 0,09 0,18 a ± 0,01 2,07 ab ± 0,05 0,36 ab ± 0,01 0,16 d ± 0,01 4. Zeolit 90:10 1,61 a ± 0,06 0,20 ab ± 0,01 2,43 c ± 0,07 0,36 ab ± 0,02 0,11 b ± 0,00 5. Zeolit 80:20 1,67 ab ± 0,04 0,18 a ± 0,01 2,53 c ± 0,09 0,42 d ± 0,02 0,14 c ± 0,00 6. Agrisorb 1,63 ab ± 0,08 0,20 ab ± 0,00 2,19 b ± 0,12 0,40 cd ± 0,00 0,10 ab ± 0,00 Pozn: Hodnoty v tabulce jsou uvedeny jako průměr ± směrodatná chyba. Mezi průměry označenými různými písmeny byl zjištěn signifikantní rozdíl (P < 0,05) Fisherův LSD test. Při jednocení celeru byla zjištěna hmotnost vyjednocených rostlin, která je uvedena v tabulce 5. Z uvedených hodnot je patrné negativní působení většího podílu bentonitického jílu na růst rostlin celeru. Naproti tomu průkazně (p < 0,05) vyšší hmotnost sušiny rostlin na variantě s Agrisorbem a zeolitem v poměru 90:10 svědčí o optimálních vlhkostních podmínkách pro jejich vývoj. 607
Aplikace sorbentů se signifikantně projevila na výnosu celeru (p < 0,05). Zatímco směs písku s bentonitem výnos redukovala, a to při poměru jílu a písku 90:10 o 14,3 % a při poměru 80:20 průkazně (p < 0,05) o 23,2 %, suplementace zeolitů se projevila jeho zvýšením. Důvody snížení výnosů celeru u varianty s bentonitem mohou souviset s vysokým obsahem aplikovaného jílu, kdy vizuálně došlo k rozplavení a vytvoření krusty na povrchu kultivačních nádob. Snížení výnosů může mít tedy příčinu v nevhodné struktuře substrátu, vytěsnění vzduchu z pórů. Gloser a Prášil (1998) upozorňují na nebezpečí nedostatku vzdušných pórů v těžkých jílovitých půdách v důsledku zvýšeného obsahu vody v půdě. Na druhou stranu Pokorný et al. (2001) uvádějí, že se bentonit obvykle používá v dávce 20 t/ha, v případě přidávání do substrátů může být zastoupen až do 20 % celkového objemu. Tab. 5 Hmotnost rostlin celeru při jednocení (1. 7. 2009) Hmotnost rostlin při jednocení v g v sušině 1. Kontrola-písek 2,75 bc ± 0,30 2. Bentonit 90:10 1,94 b ± 0,30 3. Bentonit 80:20 0,68 a ± 0,06 4. Zeolit 90:10 2,32 bc ± 0,42 5. Zeolit 80:20 1,90 b ± 0,15 6. Agrisorb 2,93 c ± 0,44 Pozn: Hodnoty v tabulce jsou uvedeny jako průměr ± směrodatná chyba. Mezi průměry označenými různými písmeny byl zjištěn signifikantní rozdíl (P < 0.05) Fisherův LSD test. Zeolit v experimentu s celerem zvýšil výnos oproti variantě s pískem v průměru o 14,8 %, přičemž jeho 20% podíl ve směsi měl srovnatelný vliv s variantou 90:10 (tab. 6). Podobně Gul et al. (2005) uvádějí více než 26% navýšení hmotnosti rostlin salátu pěstovaného v zeolitu nebo jeho směsi s perlitem. V literatuře je dále účinek aplikace zeolitu, který resultoval zvýšením výnosu, popsán u pepřovníku (Loboda, 1999), rajčat (Djedidi et al., 1997) a jabloní (Polat et al, 2004, Milosevic, Milosevic, 2009). V experimentu Bazzocchi et al. (1996) byl zaznamenán pozitivní vliv 12,5% podílu zeolitů na výnos celeru při snížené dávce hnojiv. Ghazivini et al. (2007) zaznamenali nejvýraznější navýšení výnosu jahod pěstovaných ve směsi 50:50 (zeolit:perlit), kdy vyšší dávka zeolitu produkci redukovala. Uher a Balogh (2004) docílili v nádobovém pokuse se zeleninovou paprikou zvýšení výnosů stupňováním dávek zeolitu na 5% obsah v porovnání s kontrolou bez zeolitu, navíc zjistili průkazné zvýšení úrody v následujících dvou letech, protože zeolity působily rovněž jako pomalu rozpustné hnojivo. Tab. 6 Výnos bulev celeru a obsah sušiny Výnos bulev celeru v čerstvém stavu v g Obsah sušiny v % 1. Kontrola-písek 148,9 bc ± 9,7 18,21 a ± 0,81 2. Bentonit 90:10 127,6 ab ± 6,1 19,52 ab ± 1,29 3. Bentonit 80:20 114,3 a ± 8,4 20,76 ab ± 0,54 4. Zeolit 90:10 171,3 cd ± 11,3 19,01 ab ± 0,67 5. Zeolit 80:20 170,6 cd ± 10,9 20,92 ab ± 1,33 6. Agrisorb 181,3 d ± 7,8 21,39 b ± 0,79 Pozn: Hodnoty v tabulce jsou uvedeny jako průměr ± směrodatná chyba. Mezi průměry označenými různými písmeny byl zjištěn signifikantní rozdíl (P < 0,05) Fisherův LSD test. Statisticky průkazně (p < 0,05) se výnos celeru zvýšil po přidání komerčního hydroabsorbentu Agrisorb, a to o 21,8 % oproti variantě kontrolní (tab. 6). Pozitivní vliv Agrisorbu na výnos hlávkového salátu, především jeho ranost, je patrný z výsledků Petříkové et al. (2010). Agrisorb v dávce 3g/l substrátu při předpěstování sadby zvýšil u stresované varianty 608
s omezenou závlahou výnos o 12 až 21 %. Rovněž v pokusu Koudely et al. (2011) dávka 3g Agrisorbu/l substrátu určeného k předpěstování sadby raného květáku navýšila hmotnost růžic, nikoliv však průkazně. Při optimální závlaze vykázala neošetřená kontrola dokonce vyšší tržní výnos. Obsah celkové sušiny jedlého podílu květáku byl na neošetřené kontrole vždy vyšší než na variantě Agrisorb v obou závlahových režimech. Snížení obsahu celkové sušiny autoři vysvětlují dehydratací pletiv rostlin, vystavených podmínkám vodního deficitu, což nekoresponduje s našimi výsledky, kdy obsah celkové sušiny bulev celeru byl na variantě ošetřené Agrisobem průkazně (p < 0,05) vyšší než u kontroly (tab. 6). Schopnost substrátů vázat vodu byla zjišťována následně po zavlažení na hodnotu maximální vodní kapacity v termínech 14., 19. a 30. října. Vlhkost substrátů stanovená půdním vlhkoměrem se u všech sledovaných substrátů snižovala v čase, jak uvádí graf 1. V jednotlivých termínech se hodnoty vlhkosti mezi sledovanými variantami průkazně (p < 0,05) lišily. Statisticky nejvyšší vlhkost (p < 0,05) byla zjištěna ve všech termínech na variantách se suplementací bentonitu v obou poměrech. Lze předpokládat, že nevhodný poměr mezi vodní a plynnou fází substrátů s bentonitem byl hlavní příčinou redukce výnosu. Graf 1 Průběh vlhkosti substrátů Závěr Sorbenty aplikované ve směsi s pískem významně zvýšily obsahy dusíku a draslíku v nati a množství draslíku a hořčíku v bulvách celeru bulvového. Aplikace sorbentů se signifikantně projevila na výnosu celeru. Bentonitické jíly ve směsi s pískem výnos redukovaly o 14,3 % až 23,2 % v důsledku jejich vysokého podílu ve směsi, který byl příčinou nevhodné struktury významně redukující vzdušný režim těchto substrátů, kde byla zaznamenána průkazně nejvyšší vlhkost. Na druhou stranu substrát vytvořený směsí písku a zeolitu v poměru 90:10 se projevil zvýšením produkce bulev celeru téměř o 15 %. Podíl zeolitu ve směsi na úrovni 20 % výnos dále nezvyšoval. Signifikantně nejvyšší produkce (181,3 g.nádoba -1 ) a obsah sušiny (21,39 %) byly zjištěny na variantě s přípravkem Agrisorb. 609
Dedikace Příspěvek byl zpracován s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Použitá literatura Allen, E. R., Ming, D. W. (1995): Recent progress in the use of natural zeolites in agronomy and horticulture. Nat. Zeolites, 93, 477 490. Bazzocchi, R., Giorgioni, M. E., Savelli, C., Casalicchio, G., Loschi, B., Passaglia, E. (1996): Effects of Italian zeolites on growth of celery (Apium graveolens L.) in sandy soil and on nitrogen leaching. Firts results. Colture Protette, 25(11), 91 97. Djedidi, M., Grasopoulos, D., Maloupa, E. (1997): The effect of different substrates on the quality of f. Carmello tomatoes (Lycopersicon escullentum Mill.) grown under protection in a hydroponic system. Chaiers Options Mediteraneenes, 31, 379 383. El-Hady, O. A., Wanas, S. A. (2006): Water and fertilizer use efficiency by cucumber grown under stress on sandy soil treated with acrylamide hydrogels. Journal of Applied Sciences Research, 2 (12), 1293 1297. Gloser, J., Prášil., I. (1998): Fyziologie stresu. In. Fyziologie rostlin. Praha: Academia, 412 458. Gul, A., Erogul, D., Ongun, A. R. (2005): Comparison of the use zeolite and perlite as substrate for crisp-head lettuce. Scientia Horticulturae, 106, 464 471. Harland, J., Lane, S., Price, D. (1999): Further experiences with recycled zeolite as a substrate for the sweet pepper crop. Acta Hort., 481, 187 194. Hnilička, J., Hniličková, H., Bláha, L. 2003: Působení vnějších negativních faktorů na rostliny, abiotické stresory. In. Rostlina a stres. Praha: VÚRV, 9 34. Kithome, M., Paul, J. W., Lavkulich L. M., Bomke, A. A. (1999). Effect of ph on ammonium adsorption by natural zeolite clinoptilolite, Commun. Soil Sci. Plant Anal., 30 (9&10), 1417 1430. Loboda, B. P. (1999): Agroecological assessment of using substrates from zeolite-containing rocks in greenhouse grown sweet peppers. Agrokhimiya, 30(2), 67 72. Lošák, T., Hlušek, J., Jandák, J., Filipčík, R., Straková, M., Janků, L., Hutyrová, H., Knotová, D., Lošák, M., Ševčíková, M. (2010): The effect of soil applications of zeolite, agrisorb and lignite on the chemical composition of clover-grass mixtures grown in arid conditions of South Moravia. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, LVIII(5), 247 254. Maloupa, E., Samartzidis C., Couloumbis P., Komnin, A. (1999): Yeild quality and photosynthetic activity of greenhouse- grown "Madelom" Roses on Perlite- Zeolite Substrate mixtures. Acta Horticulturae, 481, 97 99 Milosevic, T. and N. Milosevic (2009): The effect of zeolite, organic and inorganic fertilizers on soil chemical properties, growth and biomass yield of apple trees. Plant Soil and Environment, 55 (12), 528 535. Mumpton, F. A. (1999): Uses of natural zeolites in agriculture and industry, Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A., 96 (7), 3463-3470. Petříková, K., Pokluda, R., Jurica, M., Jezdinský, A. (2010): Pozitivní vliv hydroabsorbentu v kultuře hlávkového salátu při snížené zásobě vody. Zahradnictví, 9 (11), 26 28. Pokorný, E. (2001): Rekultivace. Brno: MZLU Brno, 128 s. Polat, E., Karaca, M., Demir, H., Naci-Onus, A. (2004): Use of natural zeolite (clinoptilolite) in agriculture. Journal of Fruit Ornamental and Plant Research, 12, 183 189. Sloup, J. (2011): Studium stresových faktorů ovlivňujících školkařskou produkci. Brno, Mendelova univerzita v Brně, Dizertační práce, 226 s. Uher, A., Balogh, Z. (2004): Využitie zeolitov pri zúrodňovaní piesočnatých pôd v záhradníctve. Acta horticulturae et regiotecturae, 7 (1), 9 11. 610
Van Cotthem, W. (1996): Hydroabsorbční polymery nové možnosti využití. In Salaš, P.. Využití hydroabsorbentů pro potřeby zahradní architektury, zahardnické produkce a lesnictví. Brno: MZLU Brno, 3 13. Wallace, A., Terry, R. E. (1998): Handbook of soil conditioners: Substances that enhance the physical properties of soil. New York: Marcel Decker, Inc., 596 s. Zbíral, J. (2005): Plant analysis. JPP Central Institute for Supervising and Testing in Agriculture, Brno, Czech Republic, 192 s. Kontaktní adresa 1. autora: Ing. Petr Škarpa, PhD, Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, Brno 613 00, e-mail: petr.skarpa@mendelu.cz. 611