Pro svou velkou členitost a pevnost jsou již od konce 19. století hojně vyhledávané horolezci, kteří je označují jako Krkavčí skály.

Podobné dokumenty
Čertovy kameny. I. Hřib

Píkovická jehla a H.K.Stáří Praha

Hruboskalsko. Dešťové údolí. O Smítkův poklad 2015: Terénní manuál. kdy, s kým, poznámka

Rumpál. Průvodce skalní oblastí. Rumpál

Zpracoval a vydal horolezecký klub Babí Lom - Kuřim v roce Vydání tohoto průvodce podpořil Městský úřad v Kuřími.

NAD VESNICÍ KLOKOČÍ. KLOKOČSKÝ PRŮCHOD (Prochoda) Masiv. Masivy táhnoucí se od Klokočkého průchodu kolem věže Radnice až ke hřbitovu.

Jedlák Vánoční věž a okolí

Bílý potok *** 1. Zbojnické skály - Sektor 1 PRŮVODCE LEZENÍM NA MORAVĚ

DRÁTNÍK. Název Drátník nebo též Dráteničky pochází z doby, kdy ještě na Milovech a v okolí byly hamry na výrobu kovového zboží.

Radyňské skály. 1. Velká skála. 2. Svatební stěna. 3. Andrejšky. 4. Ostrá hůrka

technického rázu. Možnosti prvovýstupů byly tímto takřka vyčerpány. V 80. letech přibylo několik cest na III. masivu, prostoupených místními lezci a

Ludvíkov Žofka *** PRŮVODCE LEZENÍM NA MORAVĚ

1 Šestiskobová 4+ J.Jiříček - V.Šmída, Vlevo od S hrany šikmo vzhůru po rampě pod převis, traverz doprava na hranu a vlevo od ní nahoru

Rabštejn Oblast Rabštejna patři mezi největší a nejznámější oblasti v Jeseníkách. Lezecká oblast Rabštejn se nachází 4 kilometry jižně od Sedla

ČESKÝ RÁJ BORECKÉ SKÁLY

Kreutzberg. Na osazení stabilních jistících prostředků se kromě prvovýstupců finančně spolupodíleli ČHS, společnost Voda Kamarád, a HORCE.

Mrtnická skála-bouldry

Macocha **** 1. Klenba PRŮVODCE LEZENÍM NA MORAVĚ

Městské skály. 1. Vyhlídka. 2. Zadní blok

ČIMA V BRNÉ. Prosba Nedělejte, prosím, ve skalách ani v okolí nepořádek. Své odpadky si, prosím, odneste sebou. Pěknou polezenici přejí

SKALNÍ OBLASTI V ČECHÁCH Saša Krško Pro začínající lezce, horolezce pohodáře a výcvik vysokohorských turistů

Horolezecký průvodce. 222 cest

Horolezecký průvodce POUSTEVNA

Vysoký vrch. Přístup

Autem: Hromadnou dopravou: Bydlení a ob erstvování: Lezecká omezení: Nesla ovat od borovi ky na balkón nad Malou poštolkou!!

Skály v okolí Bělé pod Pradědem

HOROLEZECKÝ MINIPRŮVODCE LEZENÍM V BANÁTU

KLOKOČSKÉ OKRAJE. ALMA MATER Masiv. KLENBA Masiv. STRAŠIDLO Masiv. ZDÁNLIVKA Masiv. Pás okrajů táhnoucích se nad silnicí.

Skály v okolí Bělé pod Pradědem

94. Sněhová věž 95. Malá jehla 96, Dóm 97. Malý dóm 98. Východní věž 99. Východní roh

Rakousko, Berchtesgadenské Alpy

Horolezecký průvodce oblasti Mařenka. Jiří Šplíchal, Jiří Lužnický, Igor Novák, Miloš Sládek, Jiří Pěnkava, Jiří Skandera, František Kutta

BETLÉMSKÉ SKÁLY centrální část

KOZELKOVSKÁ DVANÁCTKA

ŽEHROV pracovní verze

Horolezecký průvodce

Informace o stavu lezeckého objektu Kočičí kameny (platnost ke dni )

Členité sklaní skupiny v této oblasti (Drátník, Čtyři palice, Pasecké skály a další) jsou přitažlivé pro horolezce po celý rok.

Naturfreunde Klettersteig-Garten Weichtalhaus. Rakousko, Rax-Schneeberg-Gruppe

Sázavská žula. Nejhezčí lezení je na Jílovské věži a na Kýlech. Výška stěn je 8 15 metrů. Orientace převážně JV JZ.

Horolezecký průvodce

Dodatky k horolezeckému průvodci ČESKÝ RÁJ. Zbirohy. Poslední aktualizace Josef Koudelka - 1 -

ČTYŘI PALICE (730 m n. m.)

KLOKOČSKÉ OKRAJE. ALMA MATER Masiv. KLENBA Masiv. STRAŠIDLO Masiv. Pás okrajů táhnoucích se nad silnicí.

Čeřínek. Skalní mísy Přední skála u Čeřínku. Formanská studánka u Čeřínku

Mini boulderový průvodce závodními bouldery HOJ Boulder IV. 2009

Přílepská skála. Zpracoval horolezecký klub Rakovník 1994.

Lužické hory. Lužické hory

ZAJIŠTĚNÉ CESTY

KURZ HOROLEZECTVÍ - část 6.

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice

Letní vysokohorská turistika 2014 Lienzké Dolomity

HOROLEZECKÝ PRŮVODCE VÝŘÍ SKÁLY ZDENĚK DĚDEK HUBKA PAVEL ZELINÁŘ TŮMA

Horolezecký průvodce

Průvodce "Zadní Doubice"

Základní geomorfologická terminologie

VRCHOLKY.CZ. Pruvodce oblasti Rájec

Dodatky k horolezeckému průvodci ČESKÝ RÁJ. Zbirohy. Poslední aktualizace Josef Koudelka - 1 -

Hradiště Přístup: GPS:

Rabštejn ***** PRŮVODCE LEZENÍM NA JESENICKU

Základní geomorfologická terminologie

Obr Přibližné umístění lokalit v okolí Turnova. Mapa byla převzata z

Základní geomorfologická terminologie

2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály.

ZAJIŠTĚNÉ CESTY

Přírodní rezervací Račí údolí přes Čertovy kazatelny a zříceninu hradu Rychleby

Pravidla lezení ve skalních oblastech České republiky

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.

Kozelka Stát Česká Republika Kraj Západní Čechy Materiál sopečný tuff Charakter kolmé, lišty a dírky Jišténí kruhy, bohrháky Klasifikace 3 až 9

T. B. Trnavské balvany

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/38

Lanškroun, Společenský dům bývalá Langerova vila čp. 335, stavebněhistorický průzkum

Plotny u Malešova. Šimákovská stěna Ještě před tím projdeme pod impozantní polověžě Šimákovská stěna. Poskytuje kolmé a dobře odjištěné lezení.

Pravidla lezení ve skalních oblastech České republiky

8 Přílohy Seznam příloh:

FOTODOKUMENTACE SOUČASNÉHO STAVU

Jeskyně ve Hvozdecké hoře

Okruh z Luhačovic na východ

Dálkový pochod na 50 km. Start: hod.

Autor: Zden k Vaník (1986) P ístup:

Hazmburk Vladislav Rapprich

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Vápencové lezení za humny

ZAJIŠTĚNÉ CESTY KRUŠNÉ HORY

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

EXPEDICE DOLOMITI DI SESTO

ČESKY. Okolo Sokolova PĚŠÍ VÝLETY OKOLO SOKOLOVA

ØÍ ù c 2. Horolezecký prùvodce. Lezec Publishing

Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, Mělník tel.:

Lávka přes budovy. Lávka umožňující pohyb min 10 osob mezi budovami Zajištěná zábradlím, které bude splňovat nosnost pro kotvící body

Po Šluknově a okolí. (vůdcovská práce) Antonín Matějka

Salzburgsko: Pidinger

Dolní Oldřiš, dům č.e. 3, stavebněhistorický průzkum Přízemí, bývalé stáje č. A105, celkový pohled k východu.

KOZELKOVSKÁ DVANÁCTKA

KZ KROCENÍ DIVOKÉ HORY

Společné poznávání Zlínska a Trenčínska aplikací twinningu a ICT

Zápis č. 1/2010. I. Kontrola úkolů ze zápisu č. 1/2009

c dagjan Jak tam došlapete Po čem si tam budete šlapat Pověst o vzniku skal Současnost... 4

Transkript:

Skalní oblasti ČR Lužické hory Okolí Horního sedla KRKAVČÍ SKÁLY (FELLEROVKA) publikováno dne: 31.7.2015 kompletní informace najdete na serveru: http://www.skalnioblasti.cz hodnocení: *** počet cest: 84 výška skal: 10 25 m hornina: Pískovec typ klasifikace: JPK lezení: bez omezení Krkavčí skály (Vraní skály) jsou významnou skupinou skal (500 m), vystupující z lesů nad Krásným dolem, asi 1 km západně od Horního Sedla a 1 km jihovýchodně od Popovy skály. Skály jsou tvořeny velmi pevným pískovcem se slepencovými polohami, prostoupeným na jižních stěnách horizontálními i vertikálními puklinami. Zpevnění pískovce snad způsobila čedičová hornina, o níž někteří autoři předpokládají, že kdysi vyplňovala hlubokou a postupně se zužující skalní rozsedlinu, která rozděluje skalní masiv podélně od severovýchodu k jihozápadu na dvě mohutné, rovnoběžně stojící řady skal. V jihovýchodní řadě je nejrozsáhlejší skalní blok, na jehož severovýchodním okraji vyčnívají dva vrcholky Šachtových věží, severovýchodně od něj je dvojvrcholová skála Hruška a skále na jihozápadě se říká Krkavčí hnízdo. V severozápadní řadě skal je největší Fellerova věž a západně od ní Krkavec. Nejmohutnější Fellerova věž je morfologicky i historicky nejcennější horolezeckou věží Lužických hor. Pojmenována je po žitavském profesoru Theodoru Fellerovi, který spolu s libereckým fotografem Adolfem Gahlerem a Ferdinandem Siegmundem vystoupil na její vrchol již 17. června 1894, ale za pomoci provazového žebříku. Horolezecký prvovýstup uskutečnili 21. května 1904 Karl Kirchhof a Franz Salomon. Bez horolezeckého vybavení se dá vystoupit na jižní část Vraních skal pod vrcholky Šachtových věží, odkud je výhled přes Krásný důl na Popovu skálu a nejbližší lesnaté vrchy. K severu je vidět do údolí Lužické Nisy s Hrádkem nad Nisou, na německou Žitavu a do výběžku polského území, jemuž dominuje elektrárna Turów. Z lesů na západní straně vyčnívá protáhlý Hvozd a vzdálenější kupa Luže. Historie: Přístup: Prvovýstupy: Pro svou velkou členitost a pevnost jsou již od konce 19. století hojně vyhledávané horolezci, kteří je označují jako Krkavčí skály. Orientačně nejjednodušší je přístup po zelené značce od Horních skal. Praktičtější je následující přístup: Od rozcestníku značených cest u kapličky na nejvyšším místě silnice jedeme asi 400 m směrem na Hrádek nad Nisou, odbočíme doleva po tenké asfaltce a jedem asi 300 m až na její konec, možnost zaparkovat (nebo pěšky či na bicyklu od kapličky zkratkou po červené značce vlevo od silnice). Doleva po lesní vozové cestě (závora) asi 600 m ke skalám. Nebo správcem oblasti Radek Černický. OVK: OVK Jizerské a Lužické hory Správce: správce: Černický Radek telefon: 777938590 e:mail: Cernicky.r@seznam.cz MALÁ HRUŠKA Obr.1: Malá Hruška JZ stěnka (2002) SESTUPOVÁ, III (Písk.Sasko),, Od J přes balvany do sedla mezi Hruškou a Malou Hruškou a prostředkem stěny přímo na tření na vrchol.

SESTUPOVÁ VAR., IV (Písk.Sasko),, Ze sedla stěnou mírně vpravo na tření na vrchol. SEVERNÍ SPÁRA, III (Písk.Sasko),, Vpravo v SZ (údolní) stěně spárou do sedla mezi Hruškou a Malou Hruškou a Sestupovou na vrchol SEVERNÍ CESTA, V (Písk.Sasko), Jiří Novák(4), J. Pavelka, 8. 8. 1981, Vpravo v SZ stěně stěnou a Z hranou na vrchol. POZDNÍ CESTA, VIIb (Písk.Sasko), Miroslav Machovič, Tomáš Melichar(1),, 28. 7. 1975, Uprostřed SZ stěny spárou a stěnou k velkému převisu (kruh), vpravo spárou přes něj a po stupních na vrchol. POZDNÍ CESTA VAR., VIIb (Písk.Sasko), Petr Slanina(2), Vratislav Votýpka, 3. 7. 1986, Od kruhu vlevo přes převis (kruh), hranou a po stupních na vrchol. ÚDOLNÍ CESTA, VI (Písk.Sasko), Jiří Novák(4), Jiří Paseka, 23. 5. 1986, Vlevo v SZ stěně spárou na polici, stěnou krátce vzhůru, vlevo na hranu a na tření na vrcho.l RÁĎOVA CESTA, VIIIb (Písk.Sasko), Radek Černický, Kamil Krečman, 14. 8. 2000, Středem jižní stěny ke kruhu.poté na polici (smyce) a přímo na vrchol. JIŽNÍ CESTA, V (Písk.Sasko), Miroslav Machovič, B. Čechlovský, 20. 6. 1973, Uprostřed J stěny stěnou a sokolíkem na polici a po stupních na vrchol. HRUŠKA

Obr.1: Hruška K. Turpiš 25.4.2015 STARÁ CESTA, VIIa (Písk.Sasko), němečtí lezci, 1910, Vlevo od J hrany z balvanu na poličku (hrot) a stěnou (umělé stupy) na vrchol NĚMECKÁ CESTA (KOUTOVÁ), VIIb (Písk.Sasko), němečtí lezci, 1930, Zprava od Z hrany do kouta a koutovou spárou přes převis (kruh), doleva stěnou krátce vzhůru a traverz vpravo zpět do spáry a jí na vrchol NĚMECKÁ CESTA PŘÍMÁ VAR., VIIIa (Písk.Sasko),, 30. 7. 1979, Od kruhu spárou přímo. Poznámka:první známý přelez P.Plachecký, V.Pavlíček ČIHULOVA CESTA, VIIb (Písk.Sasko), Josef Čihula, Miroslav Machovič, 12. 8. 1957, Uprostřed SZ stěny spárou (kruh) k 2. kruhu, traverz doprava do spáry Německé cesty. ČIHULOVA CESTA PŘÍMÁ VAR., VIIIb (Písk.Sasko), Petr Slanina(2), 7. 8. 1988, Z traverzu přímo přes kruh na vrchol. Poznámka:(původně byla tato varianta součástí cesty Exitus Xa, která vedla přes 2 kruhy

vpravo od Čihulovy cesty, pro malou vzdálenou mezi cestami zrušena) ŽLUTÝ PARADOX, IXb (Písk.Sasko), Petr Slanina(2), Vratislav Votýpka, 10. 6. 1986, Čihulovou cestou 3 m vzhůru, vlevo spárou na poličku a hranou k 1. kruhu, stěnou přímo k 2. kruhu a vpravo k borháku. Vpravo žlábkem na vrchol ŽLUTÝ PARADOX VAR. KULATÝCH OBDÉLNÍKŮ, VIIc (Písk.Sasko), Petr Slanina(2), Vratislav Votýpka, 26. 6. 1986, Ze sedla mezi Hruškou a Malou Hruškou vpravo stěnou (kruh) k 2. kruhu. Poznámka:(původně samostatná cesta přes další dva kruhy, zrušena pro malou vzdálenost mezi cestami) BOŽÍ HNĚV, IXb (Písk.Sasko), Petr Slanina(2), Vratislav Votýpka, 26. 6. 1986, Tupou V hranou (2 kruhy) na vrchol. TŘETÍ NA ŘADĚ, VIIIc (Písk.Sasko), Petr Slanina(2), Jiří Svatoš, 7. 8. 1988, Uprostřed JV stěny stěnou a žlabem (2 kruhy) na vrchol ZDÁNÍ KLAME, VIIIc (Písk.Sasko), Petr Slanina(2), Vratislav Votýpka, 26. 6. 1986, J hranou na poličku staré cesty a doleva ke kruhu. Stěnou mírně vlevo přes 2. kruh na vrchol. ŠACHTOVÁ VĚŽ VÝCHODNÍ Vrcholová kniha je umístěna 5m pod vrcholem, za velkým balvanem cesty ďábelská hrana. Obr.1: Šachtová věž II. východní Z hrana STARÁ CESTA, I (Písk.Sasko),, 27. 6. 1891, Od JV suťovým svahem do sedla mezi Šachtové věže (nebo od jihu průlez úzkým komínem), hranou a stěnou doprava. Poznámka:1. známý výstup Willy Kahl, H. Scholze SEVEROZÁPADNÍ KOUT, III (Písk.Sasko),, Vpravo v SZ stěně koutovou spárou do sedla. KÁMEN ÚRAZU, VIIb (Písk.Sasko), Petr Slanina(2), Vratislav Votýpka, 11. 6. 1986, SZ koutem 8 m vzhůru a vlevo stěnou (kruh) na poličku, doprava zářezem na vrchol. SILOVÝ DÝCHÁNEK, VIIc (Písk.Sasko), Vratislav Votýpka, Milan Kulda, Petr Červeň, 7. 8. 1984, Jako první cesta na rampu, krátkým koutem k převísku a doleva ke kruhu, převislou hranou na vrchol. PRVNÍ CESTA, V (Písk.Sasko), Tomáš Schreier, Jiří Zárybnický, 8. 1967, SZ koutem 4m a doleva na rampu. Uprostřed stěny doleva spárou na polici, vpravo spárou na vrchol. PEPKOVA CESTA, VIIa (Písk.Sasko), Josef Zárybnický, Tomáš Schreier, 19. 8. 1969, Vpravo v SZ stěně koutem k převísku, přes něj ruční spárou na rampu a přímo ke kruhu, spárou na vrchol. ĎÁBELSKÁ HRANA, VIIc (Písk.Sasko), Jiří Zárybnický, J. Bistiak, 3. 8. 1968, Vlevo od Pepkovy cesty přepad z bloku a doleva na hranu, po ní ke kruhu a doleva k balvanu (vrcholová kniha), hranou na vrchol. ĎÁBELSKÁ HRANA VAR., VIIc (Písk.Sasko), Vratislav Votýpka, Jiří Svatoš, Petr Červeň,

10. 9. 1985, Po hraně (kruh), zleva přes převis a doprava na hranu. ĎÁBELSKÁ HRANA DOMEČEK Z KARET, VIIb (Písk.Sasko), Petr Slanina(2), Milan Kulda, 22. 7. 1986, Od kruhu varianty přímo po hraně, od kruhu originální cesty opět přímo po hraně na vrchol. JÍZDA KRÁLŮ, VIIc (Písk.Sasko), Jan Šimon, Ladislav Škalda, 10. 5. 1977, Z balvanu při SV stěně překrok a doprava na tření ke kruhu. Lámavou spárou na vrchol. JIHOVÝCHODNÍ HŘBET, V (Písk.Sasko),, Vlevo od JV hrany a po hřbetu na vrchol. ŠACHTOVÁ VĚŽ ZÁPADNÍ STARÁ CESTA, I (Písk.Sasko),, 27. 6. 1891, Vvpravo v JV stěně průlez komínkem (nebo od Hrušky po suťovém svahu) do kouta na SV straně. Vnitřním komínem na vrchol. Poznámka:1. známý přelez Willy Kahl, H. Scholze JIŽNÍ CESTA, II (Písk.Sasko),, Komínem nebo náhorní hranou na balvan při jižní stěně, překrok a stěnou vpravo na J vrchol, přechod na vrchol. DLOUHÉ KROKY, VI (Písk.Sasko), Jiří Novák(4), Vratislav Votýpka, R. Pavelka, 9. 8. 1981, Vlevo od Jižní cesty hranou (spárky) na jižní vrchol, přechod na vrchol. JZ KOUT, I (Písk.Sasko),, 1903, V koutě spárou a komínem. Poznámka:1. známý přelez Josef Matouschek, J. Gustav JEŘABINOVÁ CESTA, VI (Písk.Sasko), Jiří Novák(4), J. Pavelka, 8. 8. 1981, Vpravo od J hrany spárou na předvrchol a komínem na vrchol. TUTON SPÁRA, (), Jiří Svatoš, Motl, 16. 7. 1981, Vpravo v SZ stěně spárou v koutě na předvrchol a komínem na vrchol. PRÁZDNINOVÁ CESTA, VI (Písk.Sasko), Vratislav Votýpka, Milan Kulda, 30. 6. 1984, Vlevo od Tuton spáry spárou ke kruhu a stěnou vpravo ke spáře. JANINA HRANA, VIIa (Písk.Sasko), Jiří Svatoš, J. Novák, 16. 8. 1981, Vpravo od Severní stěny stěnou, spárou a vlevo hranou přes kruh, výše doleva komínem na vrchol. SEVERNÍ STĚNA, VIIa (Písk.Sasko), Miroslav Machovič, H. Vojtíšek, 6. 6. 1971, Uprostřed jižní stěny podél spáry (hrot) na lavici, vlevo spárou a komínem na vrchol. BRONZOVÝ PAROHY, VIIIb (Písk.Sasko), Petr Slanina(2), René Škoda, 30. 5. 1987, Vpravo od hrany vpravo od Hrádecké cesty stěnou přes borhák na polici, přes převis ke kruhu a žebrem a stěnou na vrchol. HRÁDECKÁ CESTA, VI (Písk.Sasko), Jiří Novák(4), Vratislav Votýpka, J. Pavelka, 9. 8. 1981, Vlevo v SZ stěně šikmo vpravo koutem ke kruhu a doleva podél spáry pod kout Staré cesty, stěnou vpravo od kouta na vrchol. HONIMÍRA ČOUDIPÍRKOVÁ, VIIIc (Písk.Sasko), Milan Kulda, Robert Výtiska, 1. 10. 1995, Od nástupu Hrádecké cesty stěnou přímo (2 borháky, kruh) pod kout. KRKAVČÍ HNÍZDO Obr.1: Krkavčí hnízdo JV stěna (2002)

KRÁTKÁ HRANA, II (Písk.Sasko),, Krátkou západní hranou na jižní věžičku. ZE SOUTĚSKY, I (Písk.Sasko),, Od jihu členitou stěnkou na polici. TALÍŘOVÁ STĚNA, IV (Písk.Sasko),, Prostředkem severní stěny (železné placky) na lávku. Doprava přes převis na další polici a spárou na temeno. CESTA STŘEDEM, VI (Písk.Sasko), Petr Binhák, Milan Kulda, V. Trostz, B. Binhák, 8. 12. 1985, Vlevo v severní stěně po železných plackách ke kruhu a stěnou na temeno. KRACHLOVÉ ORGIE, III (Písk.Sasko), Tomáš Ramseidl, Zdeněk Strnad(2), 10. 6. 2012, Na pravé hraně západní stěny koutem do jeskyně, z ní komínem do krachlí a po nich doleva na vrchol. FELLEROVA VĚŽ Poprvé byl vrchol dobyt s umělými pomůckami 17.6.1894, Theodor Feller, Adolf Gahler, Ferdinand Siegmund, výstup vedl dnešní Honzovou variantou a v horní části Šachtovou stěnou. Obr.1: Fellerova věž V hrana (2002)

Obr.2: Felerovka K. Turpiš 25.4.2015 KIRCHHOFFŮV KOMÍN, V (Písk.Sasko), Karl Kirchhof, Franz Salomon, 21. 5. 1904, Vlevo v údolní stěně přes stupně a na tření doprava k žlabu uprostřed stěny, žlabem a komínem na vrchol. NORMÁLNÍ CESTA KAUSCHKOVA VAR., IV (Písk.Sasko), Rudolf Kauschka, F. Steppes, M. Tischer, 10. 7. 1904, Jako Kirchhoffův komín, v polovině komína traverz vlevo na velkou polici na východní hraně, stěnkou a mělkou spárou na vrchol. NORMÁLNÍ CESTA (VÝCHODNÍ HŘEBEN), V (Písk.Sasko), Karl Kirchhof, Rudolf Blumrich, 23. 5. 1905, Úplně vlevo v údolní stěně po rampě doleva na travnatou polici (viklan). Spárou v úzké stěně pod velký převis, traverz vlevo za hranu a podél ní na velkou polici, stěnkou a mělkou spárkou na vrchol. NORMÁLNÍ CESTA MÜLLEROVA VAR., VI (Písk.Sasko), Wilhelm Müller, Rudolf Kauschka, 1907, Od nástupu Kirchhoffova komína klikatou, místy převislou spárou pod velký převis. NORMÁLNÍ CESTA JIŽNÍ VAR., V (Písk.Sasko),, Vpravo od JV hrany koutovou spárou na

travnatou polici ŠACHTOVÁ HRANA, IV (Písk.Sasko), Eduard König, Max Metze, 22. 9. 1907, 2 m vlevo od JV hrany mírně doprava na polici na hraně ( ), po hraně a jako východní hrana na vrchol. VIA GAUDIA, V (Písk.Sasko), Miroslav Machovič, M. Syrový, Zdeněk Strnad(1), 22. 6. 1969, 4 m vlevo od JV hrany podél spárky na velkou polici na hraně, traverz 2 m vlevo a jemnou spárkou na vrchol. ŠACHTOVÁ STĚNA, IV (Písk.Sasko), Rudolf Blumrich, 14. 8. 1905, 7 m vlevo od JV hrany stěnou, komínem (kruh) a spárou na poličku (blok), 4 m doleva do komína s vzpříčenými bloky a jím, později spárou přímo na vrchol. ŠACHTOVÁ STĚNA GAHLEROVA VAR., V (Písk.Sasko), Karl Gahler, 6. 8. 1905, Z poličky (blok) vpravo na hranu a dále šachtovou hranou. ŠACHTOVÁ STĚNA PŘÍMÁ VAR., V (Písk.Sasko),, 1937, Z poličky (blok) přímo na velkou polici. ŠACHTOVÁ STĚNA TYNDALOVA VAR., V (Písk.Sasko), Tyndal, 1922, 5 m vpravo od Ginzelovy cesty koutkem a vpravo spárou do komína s vzpříčnými bloky. PŘÍMÁ CESTA, VI (Písk.Sasko), Miroslav Machovič, Zdeněk Strnad(1), 22. 6. 1969, 2 m vlevo od Šachtové stěny spárkou (křížíme traverz Šachtové stěny) k převísku, přes něj přímo spárou k vrcholu. NO A CO, VIIIb (Písk.Sasko), Petr Slanina(2), Milan Kulda, 27. 10. 1996, 2,5 m vpravo od Ginzelovy cesty koutkem a doprava (bohrhák), stěnou přímo a jako Ginzelova cesta na vrchol. GINZELOVA CESTA, VIIa (Písk.Sasko), Wolfgang Ginzel, Hans Ginzel, 28. 8. 1954, Vlevo v jižní stěně koutem k výraznému převisu, 2 m doprava a spárou přes díru na polici. Vpravo od hrany na vrchol. GINZELOVA CESTA TOMÁŠOVA VAR., VIIa (Písk.Sasko), Tomáš Schreier, Jiří Zárybnický, 1967, Od nástupu převislou spárkou přímo. GINZELOVA CESTA HONZOVA VAR., VIIa (Písk.Sasko),, 1965, Od západu po hřbetu na polici a přes hladké stupně na velkou polici. Poznámka:1. známý přelez Jan Procházka, F. Šída ODDÍLOVÁ BRIGÁDA, VIIa (Písk.Sasko), Petr Slanina(2), Milan Kulda, 3. 7. 1986, Úplně vpravo v údolní stěně komínem na překlenutou polici a doleva na tření ke skobě. Doleva stěnou ke kruhu a šikmo vlevo na lávku. Doleva do Gahlerova komína a jím na vrchol. ŽLAB ŽITAVSKÉHO ALPENVEREINU, VIIc (Písk.Sasko), Gerold Jähne, D. Donath, 31. 8. 1991, Vpravo od Gahlerova komína na tření k žlábku a jím přes 2 kruhy na 1. polici Honzovy varianty a tou na vrchol. GAHLERŮV KOMÍN, V (Písk.Sasko), Karl Gahler, 17. 4. 1906, Vpravo v údolní stěně žlabem a komínem na polici na západní hraně. Doprava ke spáře šachtové stěny a jí na vrchol. HG, VIIc (Písk.Sasko), Vratislav Votýpka, Petr Binhák, 23. 10. 1984, Vvlevo od Gahlerova komína stěnou přímo (kruh). Žlábkem a stěnou na polici na západní hraně a jako Gahlerův komín na vrchol. VÝPADEK, VIIb (Písk.Sasko), Petr Slanina(2), Milan Kulda, 22. 7. 1986, Středem údolní stěny krátce na tření a koutem k žlábku Kirchhoffova komína, doleva na tření (bohrhák) k lávce a žlábkem ke kruhu. Stěnou přímo k lávce a doprava do Kirchhoffova komía. Jím 2 m vzhůru a vpravo spárou na vrchol. JO KRÁLIČÍ BOBKY, VI RP (JPK), Ondřej Sojka, Tereza Hauznerová, 14. 5. 2013, Zcela vlevo v JV stěně prostřední prstovou spárou nízkého předskalí n.v. TĚCH MÁM DOMA STOVKY, VI RP (JPK), Ondřej Sojka, Tereza Hauznerová, 14. 5. 2013, V pravo od c. Jo králičí bobky ruční spárou n.v. předskalí AV ZÁRYBOVÉ, VIIIa (Písk.Sasko), Radek Černický, Kamil Krečman,Stanislav Petreůj,Pavel Farský, 17. 9. 2011, Nástup od severovýchodu mezi cestami "Šachtová hran" a "Jižní varianta" přímo uprostřed z malého kamene dále středem stěny přes 1kruh pod převis k 2K přes něj mírně v pravo na balkon a na vrchol. KRKAVEC

Obr.1: Krkavec JV stěna STARÁ CESTA, III (Písk.Sasko), Rudolf Kauschka, 1904, Vpravo v jižní stěně doleva ubíhajícím žebrem na konec a stěnou vpravo na vrchol. PRAVÁ JIŽNÍ CESTA, V (Písk.Sasko), Miroslav Machovič, Josef Čihula, 1958, 4 m vlevo od nástupu Staré cesty stěnou a spárou na vrchol. JIŽNÍ CESTA STŘEDEM (KRAJKOVÁ), VI (Písk.Sasko), Josef Čihula, Miroslav Machovič, 1958, 2,5 m vlevo od Pravé jižní podél převislé spáry na polici a žlábkem na vrchol. TRAVERZOVÁ, IV (Písk.Sasko), Jan Šedina, F. Volkert, 1963, Vlevo v jižní stěně stěnou na rameno a na JZ hranu. Doprava po lávce a vzhůru na vrchol. ŠIKMÁ SPÁRA, VI (Písk.Sasko), Ladislav Sojka, 10. 10. 1982, Vpravo v údolní stěně 3 m vzhůru k doleva ubíhající spáře, tou a později vpravo krátkým žlábkem na polici. Doleva spárou na vrchol. ČIHULOVA CESTA, VIIb (Písk.Sasko), Josef Čihula, Jan Kyncl, 1963, 3m vpravo od Šikmé spáry doleva ubíhající spárou k výčnělku, 4m doleva spárou a doprava do Šikmé spáry. Jí na konec a žlábkem a stěnou na vrchol. LUŽICKÁ CESTA, VIIb (Písk.Sasko), Jiří Novák(4), Jiří Svatoš, J. Pavelka, 1981, Uprostřed údolní stěny doleva ubíhající spárou a vpravo další doleva ubíhající spárou ke kruhu. Místy převislou stěnou do žlábku Čihulovy cesty a tou na vrchol. CESTA CIK CAK, VI (Písk.Sasko), Josef Zárybnický, F. Volkert, Jiří Zárybnický, 20. 9. 1969, 3 m vpravo od Modřínové stěnou a doprava ubíhající spárou na konec. Doleva spárou na východní hřbet a po něm na vrchol. MODŘÍNOVÁ, VIIb (Písk.Sasko), Jiří Koprnický, Vratislav Votýpka, Petr Červeň, 18. 9. 1983, Úplně vlevo v údolní stěně přes velký převis a žebrem ke kruhu. Doleva klikatou spárou na východní hřbet a po něm na vrchol. KRKAVCOVÁ Skála se nachází mezi krkavčím hnízdem a záp. šachtovou věží. a) BIFIDUS ACTIV, VI (JPK), Ondřej Sojka, 1. 4. 2012, Ve středu stěny spárou do žlábku kruh a přímo na vrchol. b) ALOE VERA, V (JPK), Ondřej Sojka, 2. 4. 2012, V pravé části stěny přes žílu do žlábku, jím do komína a tím na vrchol. SAMEJ PTÁK, VII RP (JPK), Petr Slanina(2), Ondřej Sojka, 27. 10. 2013, V levé části stěny převisem a stěnou do spáry a tou n.v. Poznámka:dangerous :) TO SEM DUTEJ, VIIc (JPK), Ondřej Sojka stř. Petr Slanina(2), 27. 10. 2013, Severní stěnou přes římsu ke kruhu a přímo n.v.