VY_32_INOVACE_DEJ_29 Marshallův plán Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Československo 1945-48 Předmět: dějepis, příp. hospodářské dějiny Výstižný popis způsobu použití výukového materiálu ve výuce: Pracovní list určený k frontální výuce či partnerské nebo skupinové práci. Skládá se z textu vzpomínky Josefa Lesáka, tehdejšího mladého poslance za národně socialistickou stranu, na poválečnou dobu a okolnosti kolem nepřijetí Marshallova plánu československou vládou. Za textem jsou připojeny otázky a úkoly týkající se textu a poválečné československé politiky. Žáci na základě pracovního listu pochopí úlohu SSSR v poválečném světě a jeho sílící vliv na Československo.
Marshallův plán Začátkem července 1947 se stala aktuální naše účast na Marshallově plánu, k níž jsme byli francouzskou a anglickou vládou předběžně pozváni. Na zasedání vlády 4. 7. 1947 informoval ministr Masaryk, že ještě téhož dne večer jsou k němu ohlášeni velvyslanci Francie a Velké Británie, kteří přinesou oficiální písemné pozvání Československa k účasti na Marshallově plánu. To urychlilo rozhodnutí vlády, která se jednomyslně, tedy i hlasy komunistických ministrů, k účasti přihlásila. Program jednání naší delegace v Moskvě: 1. smlouva ČSR-Francie, 2. obchodní jednání ČSR-SSSR, 3. účast na Marshallově plánu. Gottwald ovšem svévolně pořadí projednávaných problémů při jednání se zástupci SSSR J. V. Stalinem, V. M. Molotovem a chargé d affaires Bodrovem změnil a na první místo dal Marshallův plán. Naši účast na plánu obhajovali Masaryk a Drtina. To však Stalin velmi energicky označil jako za proryv fronta 1 a po chvíli ještě dodal, že naše účast je vopros družby 2. Byli jsme totiž tehdy z celého východního sovětského bloku jediní, kdo hodlali do Paříže jet. Československá vláda tak byla nucena pod nátlakem Stalina revokovat vlastní jednomyslné usnesení a účast v Paříži odmítnout. Když ministři Drtina a Ripka informovali v našem poslaneckém klubu (tj. národně socialistickém pozn. aut.) o jednáních v Moskvě a ústupu naší vlády v Praze, vystoupili především poslanci za mládež a poslankyně za ženy velmi ostře proti tomuto rozhodnutí vlády. Na jejím stanovisku to však nic nemohlo změnit. ( ) Když oba ministři vysvětlovali poslancům po jednoznačném Stalinově stanovisku nesmírně těžkou situaci československé vlády, dodali, že se sice nechceme uzavřít do ulity a strkat hlavu do písku před překotným vývojem kolem nás, ale že rovněž nechceme udělat něco, co by znovu zavdalo příčinu k velmocenským sporům, které by mohly eventuálně ohrozit existenci našeho státu. Domnívali jsme se, řekli ministři, že i na poli mezinárodním je nutno hrát takovou úlohu, která odpovídá možnostem, velikosti, celkové úrovni a významu toho kterého státu. Ministr Drtina přitom použil tento příměr: Perou-li se dva vrabčáci o červa, buď je jeden z nich veselý ten, kdo stačil červa včas spolknout, nebo oba spokojeni, jestliže se jim podařilo červa přetrhnout. Kdo je na tom však špatně vždycky, to je právě ten červ. A my jsme v žádném případě ze své republiky nechtěli udělat červa pro velmocenské zobáky. ( ) Za dané situace nebylo možné nerespektovat stanovisko Sovětů. Celý svět pochopí a opravdu již tehdy pochopil, že jsme při svém pozdějším odmítnutí nepostupovali podle jednomyslné vůle celé Národní fronty a podle vůle převážné většiny obyvatelstva, a rozhodně ne v souladu s hospodářskými zájmy naší země, ale že jsme jen a jen respektovali přání SSSR. 1 mimo linii 2 otázka spolupráce, přátelství
Otázky a úkoly k textu: 1. Jaký byl postoj československé vlády k přijetí Mashallova plánu v červenci roku 1947? 2. Kdo obhajoval Marshallův plán na jednání se Stalinem v Moskvě? Jaký byl postoj Stalina k naší účasti na setkání v Paříži? 3. Jak rozumíte příměru o vrabčácích a červu? Proč se Československo přizpůsobilo vůli Sovětů, i když to pro ně nebylo z hospodářského hlediska vůbec výhodné? 4. K následujícím fotografiím přiřaďte jména československých poslanců. Pomocí různých zdrojů zjistěte informace o jejich působení v politice, příp. zajímavosti z jejich života. 1. 2.
3. a/ Hubert Ripka b/ Prokop Drtina c/ Jan Masaryk Řešení: 1. Československá vláda se jednomyslně, tedy i hlasy komunistických ministrů, k účasti na Marshallově plánu přihlásila. 2. Jan Masaryk, Prokop Drtina; Stalin považoval naši účast na pařížském setkání za nežádoucí. 3. červ = ČSR, dva vrabčáci = USA (nabízející Marshallův plán) a SSSR (odmítající přijetí plánu); Československo se nechtělo stát zdrojem konfliktů mezi velmocemi, protože by mu to nepřineslo nic dobrého. Proto se podvolilo vůli Sovětů, čímž se zároveň připojilo k zemím podléhajícím vlivu SSSR. 4. 1c, 2b, 3a např. Jan Masaryk (1886-1948) syn prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a jeden z nejvýznačnějších československých diplomatů první poloviny 20. století; mimo jiné velvyslancem v Londýně (1925 1938), ministrem zahraničí Benešovy exilové vlády a nakonec taktéž ministrem zahraničí ve vládě Klementa Gottwalda; v únoru 1948 odmítl odstoupit s ostatními demokratickými ministry - několik dní poté za nevyjasněných okolností zemřel Dr. Prokop Drtina (1900-1980) - český právník a politik; před druhou světovou válkou tajemníkem prezidenta Edvarda Beneše a během ní působil jako jeho blízký spolupracovník a pod pseudonymem Pavel Svatý také jako komentátor českého vysílání londýnského rozhlasu; po válce se stal ministrem spravedlnosti a byl jedním z demokratických ministrů, kteří v únoru 1948 podali demisi; jako významný obhájce demokratického zřízení byl po tomto komunistickém puči perzekvován a vězněn; podpořil Chartu 77
Dr. Hubert Ripka (1895-1958) - významný český politik, poválečný poslanec a ministr zahraničního obchodu do r. 1948, novinář a historik Zdroje: LESÁK, Josef. Čas oponou trhnul-. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2000. ISBN 80-7168-735-9. http://cs.wikipedia.org/wiki/jan_masaryk http://cs.wikipedia.org/wiki/prokop_drtina http://cs.wikipedia.org/wiki/hubert_ripka Pokud není uvedeno jinak, jedná se o autorskou práci.