STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD

STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD Metodický pokyn Souběžná realizace zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů svazek C účinnost od 1. 5. 2016 Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3

Metodický pokyn - svazek C úvodní ustanovení str. 1 (1. 5. 2016) Úvodní ustanovení Tento metodický pokyn upravuje postup Státního pozemkového úřadu při majetkoprávním vypořádání pozemků v rámci souběžné realizace dvou právních předpisů, a to podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o Státním pozemkovém úřadu) a podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o půdě). Účel a cíle aktualizace metodického pokynu k 1. 5. 2016 Posílení procesní pozice SPÚ v soudních sporech o vydání náhradních pozemků. Cílem aktualizace metodického pokynu je umožnit žalobci účast na veřejných nabídkách pozemků bez ohledu na jím podané žaloby a přitom minimalizovat riziko dvojího plnění téhož nároku žalobce. Působnost Organizačními jednotkami zapojenými do procesů a činností vyplývajících z tohoto metodického pokynu jsou 1. Krajské pozemkové úřady; 2. Pobočky krajských pozemkových úřadů v návaznosti na kompetence stanovené ředitelem daného krajského pozemkového úřadu.

Metodický pokyn - svazek C úvodní ustanovení str. 2 (1. 5. 2016) Zásadní změny Aktuální změny jsou v textové části metodických pokynů vyznačeny tučným písmem s podtrženou kurzívou. Stejným způsobem zůstávají i nadále vyznačeny změny, k nimž došlo aktualizací tohoto metodického pokynu ke dni 1. 8. 2015 a aktualizací ke dni 20. 10. 2015. Stávající znění metodického pokynu stanovilo, že uzavření smlouvy o bezúplatném převodu k uspokojení restitučních nároků s osobou, která se zároveň domáhá vydání náhradních pozemků soudní cestou, je možné pouze tehdy, pokud celková hodnota pozemků žalovaných i pozemků, které mají být převedeny smluvně, nepřekročí evidovaný zůstatek nevypořádaných restitučních nároků. V opačném případě stávající metodický pokyn bránil uzavření převodní smlouvy, leda by nabyvatel žalobce prokázal zpětvzetí či částečné zpětvzetí žaloby v takovém rozsahu, aby nedošlo k přečerpání jeho nároků. Aktualizovaný metodický pokyn v kapitole 5 zajišťuje žalobcům rovnocennou účast ve veřejných nabídkách pozemků, jako mají ostatní oprávněné osoby resp. právní nástupci (bez ohledu na podanou žalobu). Tím je odstraněn jeden z důvodů, na jehož základě mohlo být dovozováno, že SPÚ svévolně brání žalobcům účastnit se v nabídkách. Důležitý je též výslovně uvedený požadavek, aby (s ohledem na 11a odst. 7 zákona o půdě) žadatel o převod pozemků na základě veřejné nabídky podle zákona o půdě nebo žalobce jednoznačně určil, z jakého nároku má být cena pozemků uhrazena. Zákon o půdě zakazuje (pod sankcí zneplatnění všech žádostí podaných do téže nabídky) uplatňování téhož nároku pro zisk různých pozemků. V tomto duchu je též upraven Soutěžní řád pro vyhodnocení výzvy k podání nabídky nároků na převod pozemků podle zákona o půdě a dále postup při vyhodnocování žádostí do nabídky pozemků podle zákona o půdě popsaný v kapitole 9 písmeno D.

Metodický pokyn - svazek C úvodní ustanovení str. 3 (1. 5. 2016) Obsah počet stránek Metodického pokynu Souběžná realizace zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů 1-198 I. Úvod čísla stránek II. 1/ Obecná část 1-3 2/ Přechodná a závěrečná ustanovení 4 Přípravná fáze 3/ Obecné zásady 5-11 4/ Vymezení pozemků, které nelze převádět nebo jejichž převody jsou možné jen 12-19 za stanovených podmínek 5/ Nároky oprávněných osob a právních nástupců 20-28 III. Realizační fáze 6/ Převod na obce, kraje, uživatele pozemků v zahrádkových nebo chatových osadách a vlastníky staveb A 1/ Bezúplatné převody na obce a kraje podle 7 odst. 1 a 3 zákona o SPÚ 29-40 A 2/ Bezúplatné převody na obce a kraje podle 7 odst. 2 a 4 zákona o SPÚ 41-465 B/ Úplatný převod na obec podle 10 odst. 1 zákona o SPÚ 47-53 C/ Úplatný převod na uživatele v zahrádkových nebo chatových osadách podle 10 odst. 3 zákona o SPÚ 54-60 D/ Úplatný převod na vlastníka (spoluvlastníka) sousedícího pozemku podle 6 zákona o prodeji půdy 61-68 7/ Převod na vlastníka (spoluvlastníka) sousedícího pozemku podle 11 zákona o SPÚ 69-76 Řád pro vyhodnocení výzvy k podání nabídky kupní ceny pro 11 zákona o SPÚ 77-84 8/ Převod na základě veřejné nabídky podle 12 zákona o SPÚ 85-104 Řád pro vyhodnocení výzvy k podání nabídky kupní ceny pro 12 zákona o SPÚ 105-112 9/ Převody pozemků na oprávněné osoby a právní nástupce podle zákona o půdě 113-125 Řád pro vyhodnocení výzvy k podání nabídky nároků na převod pozemků podle zákona o půdě 126-133 Převody pozemků mimo veřejnou nabídku dle 11a zákona o půdě 134-143 10/ Prodej ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku dle 13 zákona o SPÚ 144-151 Soutěžní řád veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku dle 13 zákona o SPÚ 152-161 11/ Společná ustanovení pro postup podle zákona o SPÚ a změně některých souvisejících zákonů 162-190 12/ Převod podle 21 odst. 2 zákona o SPÚ na osoby, které zřídily trvalý porost na pozemcích ve vlastnictví státu 191-198 IV. Související dokumenty - přílohy Seznam příloh Přílohová část metodického pokynu

Metodický pokyn - svazek C textová část str. 1 (1. 5. 2016) I. Ú V O D 1) Obecná část Tento metodický pokyn vydává Státní pozemkový úřad (dále jen SPÚ ) k zajištění jednotného postupu a působnosti všech organizačních útvarů a organizačních jednotek SPÚ při naplňování základních ustanovení zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 503/2012 Sb., event. zákon o SPÚ ), zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o půdě ), zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Metodický pokyn nabývá účinnosti dne 20. března 2014. SPÚ je příslušný hospodařit s nemovitostmi, které byly podle jiného právního předpisu ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. ve správě Pozemkového fondu České republiky (dále jen PF ČR ). Dále je SPÚ příslušný hospodařit s pozemky nabytými podle 15 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravující nakládání s majetkem státu ve prospěch jiných osob, se na tyto nemovitosti vztahují jen tehdy, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. SPÚ je dále příslušný hospodařit se stavbami využívanými k vodohospodářským melioracím pozemků a souvisejícím vodním dílům ve vlastnictví státu, které ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. spravoval PF ČR, pokud PF ČR ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a související vodní díla ve vlastnictví státu nespravoval, je SPÚ příslušný hospodařit s těmito stavbami a vodními díly dnem nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. Zákonem č. 206/2011 Sb. došlo s účinností od 19. 7. 2011 ke zrušení ustanovení 17 zákona č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen devizový zákon ), který upravoval nabývání nemovitostí cizozemci. Z hlediska nabývání pozemků postupem dle zákona o půdě je tak nyní jedinou rozhodující podmínkou vlastnictví restitučních nároků, za které může právní nástupce oprávněné osoby získat naturální náhradu. Právním nástupcům oprávněných osob lze převádět náhradní pozemky dle 11a zákona o půdě bez ohledu na jejich státní občanství, či trvalý pobyt. Zákonem č. 131/2006 Sb., s účinností od 14. 4. 2006, byl stanoven konkrétní postup při převodech náhradních pozemků přímo v zákoně o půdě, a to v ustanovení (dále jen ust. ). 11a zákona o půdě. Zákonem č. 178/2006 Sb., s účinností od 5. 5. 2006, dochází k zásadní změně ve vypořádávání nároků v důsledku nevydání původního pozemku, kdy oprávněné osobě náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak ( 14 odst. 9). Dne 12. 3. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 75/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

Metodický pokyn - svazek C textová část str. 2 (1. 5. 2016) Dnem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., v platném znění (dále jen Občanský zákoník, event. NOZ ), který nahrazuje zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a který dává větší práva jak majitelům nemovitosti, tak nájemcům. Zároveň se také rozšiřují povinnosti a zodpovědnost s nemovitostmi spojené. Dnem 1. 1. 2014 nabyl též účinnosti zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen katastrální zákon, event. NKatZ ), kterým se ruší zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky. Dále dne 1. 1. 2014 nabyly účinnosti vyhlášky: č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, kterou se ruší vyhláška č. 26/2007 Sb., č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, kterou se ruší vyhláška č. 162/2001 Sb., č. 359/2013 Sb., o stanovení vzoru formuláře návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu, kterou se ruší vyhláška č. 401/2011 Sb. Právní úprava katastrálního zákona, zejména oblast týkající se zápisu vlastnických a jiných věcných práv, má úzkou návaznost na celou řadu právních předpisů týkajících se nemovitostí a právních vztahů, kde je nutné uvést např. nový občanský zákoník, občanský soudní řád, exekuční řád, insolvenční zákon, zákon o veřejných dražbách, stavební zákon a vyvlastňovací zákon. Tato část metodických pokynů se věnuje problematice převodů zemědělských pozemků prováděných podle zákona o SPÚ a zákona o půdě. V této oblasti zavedl občanský zákoník změny, které ovlivnily stávající proces převodu pozemků, jak je podrobněji popsáno v následujících kapitolách. Jedná se např. o chápání stavby jako součásti pozemku, vznikla nová úprava předkupního práva při rozdílném vlastnictví, časové omezení předkupního práva v případě spoluvlastnictví a pojmy nájem/pacht, přestavek. S ohledem na skutečnost, že SPÚ má zajištěn on-line bezúplatný dálkový přístup do databáze ČUZK (ISKN), nebude již po klientech vyžadováno doložení výpisů z LV, a to u veškerých typů převodů dle tohoto metodického pokynu. Pro účely ověření skutečností z katastru nemovitostí bude odpovědným zaměstnancem vyhotoven výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu.... Zásadní změny, které přinesl zákon o SPÚ jsou následující: pozemky určené územně plánovací dokumentací (dále jen ÚPD ) k zastavění stavbou pro bydlení jsou převáděny obcím bezúplatně, je vypuštěn bezúplatný převod pozemků veřejným výzkumným institucím, které provádí výzkum v zemědělských nebo lesnických oborech, bylo zvýhodněno postavení oprávněné osoby při nabývání pozemku, tj. byla snížena hranice výše restitučního nároku - ze 70 % na 50 % z ceny pozemku - pro uplatnění přednosti před nájemcem, přednostní úplatný převod oprávněným uživatelům pozemků v zahrádkových a chatových osadách způsobem podle zákona o SPÚ je časově omezen. Podání žádosti bylo omezeno do 31. 12. 2013, u převodů podle zákona o SPÚ se nově stanoví minimální délka trvání předkupního práva na 5 let, veřejné nabídky pozemků budou vyhlašovány tak, že veškeré pozemky připravené pro nabídku budou nejprve nabídnuty způsobem podle (novelizovaného) 11a zákona o půdě, pozemky, které takto nebudou převedeny, může SPÚ zařadit do nabídky vytvořené podle 12 zákona o SPÚ, před uzavřením kupní smlouvy přibyla povinnost zkoumat, zda nabyvatel nemá nedoplatky u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, u prodejů je zkrácena maximální délka splátek ze 30 na 10 let.

Metodický pokyn - svazek C textová část str. 3 (1. 5. 2016) Zásadní změny, které přinesl nový občanský zákoník, jsou následující: podle ustanovení ( 489) občanského zákoníku je nově zaváděn pojem věci, věc v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí, pojem nové věci zahrnuje pojem pozemek, ale sám nový občanský zákoník jej stejně jako starý občanský zákoník nevymezuje. Pozemek je pro právní účely definován v novém katastrálním zákoně, součástí pozemku je prostor nad jeho povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen stavba ) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech ( 506 odst. 1), nově přijatý občanský zákoník vychází ze dvou východisek ( 3054 3061) a to den účinnosti zákona 1. 1. 2014 a dále, zda stavba a pozemek byly k tomuto datu ve vlastnictví téhož subjektu (ke sjednocení právního režimu v případě rozdílných vlastníků má sloužit vzájemné předkupní právo vlastníka stavby a vlastníka pozemku ( 3056), pacht ( 2332) na rozdíl od nájmu, kdy má nájemce právo věc užívat, se pachtýři zakládá právo věc užívat i požívat. Jestliže nájem má v oblasti věcných práv svou obdobu v osobní služebnosti užívání, potom pacht ji má v osobní služebnosti požívání. Nejčastějšími věcmi přenechávanými k propachtování jsou nemovitosti pozemky, věc plodonosná ( 2338) - může být pouze předmětem pachtu. V případě ztráty plodonosných vlastností pozemků nebo pouhá závada na této věci eliminující výnos z této věci, zakládá právo na zánik propachtované věci nebo výpovědi z nájmu bez výpovědní lhůty. pacht zemědělský ( 2345) - je-li propachtován zemědělský nebo lesní pozemek, je ujednán zemědělský pacht. Je-li pacht ujednán na dobu delší než dva roky a není-li smlouva uzavřena v písemné formě, má se za to, že pacht byl ujednán na dobu neurčitou,

Metodický pokyn - svazek C textová část str. 4 (1. 5. 2016) 2) Přechodná a závěrečná ustanovení Promítnutí změn obsažených v právní úpravě je zapracováno jak do textové části metodických pokynů, tak do části přílohové. V metodickém pokynu je rovněž respektována organizační struktura a kompetence jednotlivých pracovišť SPÚ tak, jak je dána současně platným Organizačním řádem. V metodických pokynech jsou zobecněny dosavadní zkušenosti (z aplikace pokynů na všech úsecích činnosti, z rozhodovací praxe soudů a jiných státních orgánů) a jsou upraveny i některé vzory. Metodické pokyny jsou rozděleny na textovou část (v členění úvod, přípravná fáze a realizační fáze) a na část přílohovou, která pro snadnější orientaci v samotných vzorech listin obsahuje rovněž seznam příloh. Účelem metodických pokynů je sjednotit praxi všech Krajských pozemkových úřadů (dále jen KPÚ ), aby nedocházelo k neodůvodněně rozdílnému přístupu SPÚ k třetím osobám. Ředitel KPÚ, resp. vedoucí oddělení KPÚ a vedoucí poboček KPÚ, jsou povinni všechny své podřízené s metodickými pokyny seznámit, umožnit jim k metodickým pokynům přístup a kontrolovat, zda se jimi řídí. Současně jsou všichni zaměstnanci SPÚ, povinni na požádání kteréhokoliv klienta SPÚ mu tento metodický pokyn poskytnout k nahlédnutí. Celé znění metodických pokynů, včetně vzorů uvedených v přílohové části je pro všechny zaměstnance SPÚ závazné. Tímto metodickým pokynem se nahrazuje metodický pokyn svazek C Souběžná realizace zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů textová část ze dne 20. 10. 2015.

Metodický pokyn - svazek C textová část str. 5 (1. 5. 2016) II. PŘÍPRAVNÁ FÁZE 3) Obecné zásady A. Vysvětlení pojmů a náležitostí pro tento MP a) Před nakládáním SPÚ s pozemky (viz 2 písm. a) katastrálního zákona) musí být vždy předmětné pozemky zapsány v katastru nemovitostí ve vlastnictví státu, s nimiž je příslušný SPÚ hospodařit. Při převodech pozemků musí být vždy v listinách uvedena obec a katastrální území. K parcelním číslům musí být vždy uvedeno, zda se jedná o druh pozemkové evidence stavební nebo pozemkové (při společné číselné řadě daného katastrálního území se nerozlišuje). Dále musí být vždy uveden druh evidence: katastr nemovitostí, zjednodušená evidence - evidence nemovitostí, zjednodušená evidence - pozemkový katastr, zjednodušená evidence - přídělový plán, grafický příděl nebo jiný podklad, zjednodušená evidence - parcela z jiného katastrálního území. Pokud je předmětem převodu (listiny) nově utvořený pozemek na základě geometrického plánu, musí být v listině uveden popis vzniku nového pozemku. Geometrický plán je neoddělitelnou součástí listiny. Parcelou se v katastru podle 2 písm. b) katastrálního zákona rozumí pozemek, který je: geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Vymezení parcely je jen evidenční záležitostí a nemůže nic měnit na vlastnickém právu k pozemku, a proto soud nemůže určovat, jaká je ve skutečnosti výměra parcely, neboť stanovení výměry parcely je jen věcí katastrálního úřadu, který parcely eviduje. O pozemcích se vedle dosavadních údajů katastru, jako je příslušnost do katastrálního území, parcelní číslo, výměra parcely, druh pozemku, způsob využití pozemku a způsob ochrany nemovitostí dále podle nové prováděcí vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen NKatV ) evidují: číslo listu vlastnictví, na kterém je evidována stavba jiného vlastníka, než je vlastník pozemku, pokud tato stavba není součástí práva stavby, číslo listu vlastnictví, na kterém je evidováno právo stavby k pozemku, údaje o budově, která je součástí pozemku a která je hlavní stavbou na pozemku, a to: a) číslo popisné nebo evidenční budovy, bylo-li přiděleno, b) příslušnost budovy k části obce, jde-li o budovu s číslem popisným nebo evidenčním, c) typ stavby (bod 3 přílohy ke NKatV), d) způsob využití stavby (bod 4 přílohy k NKatV), e) souřadnice definičního bodu budovy v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), údaje o vodním díle, které je součástí pozemku, obdobné údajům o budově, údaje o pozemku, na kterém stojí stavba, která je: a) součástí tohoto pozemku, b) samostatnou věcí, není součástí pozemku, údaje o pozemku, na kterém stojí stavba, která: a) je součástí práva stavby zřízeném na tomto pozemku, b) není součástí pozemku, je ve vlastnictví jiného vlastníka, než je vlastník pozemku,

Metodický pokyn - svazek C textová část str. 6 (1. 5. 2016) údaje o jednotkách, jsou-li vymezené v budově, která je součástí pozemku (pouze o jednotkách vymezených podle NOZ). b) Společné jmění manželů (dále jen SJM ) v nové právní úpravě občanského zákoníku přináší komplexní pojetí majetkových práv manželů. Manželské majetkové právo představuje soubor právních ustanovení týkajících se majetkových poměrů manželů v tom nejširším slova smyslu. Do zákona byly zapracovány zkušenosti, které za dlouhá léta ne zcela dokonalé právní úpravy a vyvíjející se praxe nasbírala judikatura, a která se už také v praxi v nemalé míře vžila. Nová právní úprava tak nejen rozšiřuje ustanovení stávající právní úpravy, ale také přináší ustanovení zcela nová, posilující postavení manželů v majetkových vztazích a ochranu třetích osob v souladu s celkovým vývojem majetkových vztahů ve společnosti. Oblast SJM se v občanském zákoníku nachází od 560, 561, 708 až 753, 764 až 770, 3020, 3021, 3038 až do 3040. SJM je specifická forma spoluvlastnictví, která může vzniknout jen mezi manžely a má vlastní úpravu odlišnou od obecného spoluvlastnictví. Patří do něj majetek, který získá jeden nebo oba po dobu trvání manželství, i dluhy, které ve stejné době vznikly jednomu nebo oběma. Občanský zákoník pomůže manželům přizpůsobit majetkové uspořádání více svým potřebám, ale zároveň také posílí ochranu třetích osob. Podle nových pravidel spadá společné jmění manželů vždy pod jeden z následujících režimů, tj. režim zákonný, režim smluvený, nebo režim založený na rozhodnutí soudu. a) Při zákonném režimu je součástí společného jmění vše, co jeden z manželů, nebo oba, nabyli za trvání manželství. Tedy od okamžiku svatby do rozvodu, či úmrtí jednoho z nich. Co se týče spravování jmění v zákonném režimu, platí v podstatě stejná pravidla jako doposud. Toto jmění spravují buď oba manželé, nebo jeden z nich na základě jejich dohody, přičemž zavázáni jsou oba společně a nerozdílně. Manželé mohou své společné jmění domluvou rozšířit či zúžit. Také snoubenci mohou ještě před svatbou své budoucí poměry v manželství upravit. Úprava rozsahu musí být vždy provedena ve formě notářského zápisu. V současné době jsou manželské smlouvy pro účely dědického řízení vedeny Notářskou komorou v Centrální evidenci manželských smluv od 1. 7. 2009. Nově by měl vzniknout veřejný seznam, do něhož se na návrh alespoň jednoho z manželů bude zapisovat, v čem si manželé dohodli režim odchylný, od zákonného. Zápis provede bez zbytečného odkladu ten, kdo smlouvu sepsal, a není-li to možné, ten, kdo seznam vede. Budou-li smlouva a vše, co zákonný majetkový režim manželů mění, zapsány do veřejného seznamu, budou změny ujednané manžely účinné vůči třetím osobám. Zákon vyžaduje, aby smlouva obsahovala ujednání, že zápis smlouvy bude do seznamu proveden. Důraz se klade na shodu vůle obou manželů, k podání žádosti o zápis může být ovšem i jeden z manželů druhým manželem zmocněn ve smlouvě nebo mimo ni. Toto ustanovení by mělo chránit například i věřitele. Součástí SJM nejsou věci, které: slouží osobní potřebě jednoho z manželů (například oblečení, sportovní vybavení), jeden z manželů nabyl darem, děděním, nebo odkazem, ledaže dárce či zůstavitel projevil jiný úmysl (například dostane-li jeden z manželů od rodičů auto, bude náležet pouze jemu, pokud rodiče nestanoví jinak), nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech (například finanční kompenzace za újmu na zdraví), nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví (například pokud prodá auto, které patří výlučně jemu), nabyl jeden z manželů náhradou za ztrátu, poškození, nebo zničení svého výhradního majetku (například když pojišťovna zaplatí škodu na autě, které je ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, do SJM nepatří dluhy veřejnoprávní, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž přitom šlo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny

Metodický pokyn - svazek C textová část str. 7 (1. 5. 2016) (např. dluh na daních nebo dluhy vznikající z porušení právní povinnosti - typicky povinnost nahradit způsobenou škodu), do SJM rovněž nepatří dluhy týkající se výlučného majetku jednoho z manželů, v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, Součástí SJM jsou určité věci, u kterých by to nemuselo být na první pohled zřejmé: zisk z výlučného majetku (bude-li tedy mít jeden z manželů ještě před svatbou akcie, pravidelně vyplácené dividendy se stanou součástí společného jmění manželů, též zaplacené nájemné z bytu vlastněného před manželstvím jedním z manželů se stává součástí SJM), stejně tak je součástí společného jmění mzda každého z manželů, nebo podíl jednoho z manželů v družstvu nebo obchodní společnosti, stane-li se během trvání jeden z manželů společníkem. NOZ přitom výslovně stanoví, že mzda se stává součástí SJM v okamžiku, kdy s ní jeden z manželů může nakládat. To znamená v momentě, kdy ji dostane vyplacenou, a ne v okamžiku, kdy mu na ni vzniká nárok, vše to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství (s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů), dále co jeden z manželů nabyl darem, děděním nebo odkazem (ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, anebo nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, a nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku), podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva (viz novinky týkajících se bytových družstev a společenství vlastníků jednotek jsou v zákoně o obchodních korporacích od 727), do SJM zahrnuje pouze dluhy vzniklé za trvání manželství, které lze převzít, čili smluvně se zavázat k jejich splnění. (typickým příkladem může být půjčka), i ty, o kterých druhý z manželů neví musí se však jednat o dobrovolně převzatý dluh, tzn. takový, který vzniká z vůle manžela (manželů), nejčastěji uzavřením smlouvy, Velkou novinkou je změna v chápání dluhů jednoho z manželů. Zatímco dosud byly součástí společného jmění závazky, jež za trvání manželství vznikly, nový občanský zákoník hovoří o dluzích převzatých, a to i takových, o kterých druhý manžel vůbec neví. Jestli daná věc patří do společného jmění, nebo do výlučného vlastnictví, je zásadní pro posouzení, kdo je oprávněn s takovou věcí disponovat a rozhodovat o ní (kdo spravuje, ten rozhoduje). Další novinkou je posílení postavení manžela - nepodnikatele. Jestliže chce jeden z manželů část společného jmění, jejíž hodnota přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, použít k podnikání, je při prvním takovém použití nutný souhlas nepodnikajícího manžela. V případě, že nepodnikající manžel souhlas neudělí, může se domáhat neplatnosti takového jednání, tj. dovolat neplatnosti jednání jednoho z manželů, s nímž druhý manžel nesouhlasí. b) Smluvený režim: představuje situaci, kdy si manželé nebo snoubenci upraví manželský majetkový režim odlišně od zákonného režimu. Může spočívat v zavedení režimu oddělených majetků, rozšíření či zúžení společného jmění manželů nebo vzniku společného jmění ke dni zániku manželství. V rámci smluveného režimu mohou snoubenci a manželé uzavřít i smlouvu týkající se správy společného jmění. Smluvně lze také upravit majetkové poměry pro případ rozvodu. Tyto smlouvy musí mít formu veřejné listiny. Na rozdíl od současné

Metodický pokyn - svazek C textová část str. 8 (1. 5. 2016) právní úpravy je v novém zákoně pamatováno na to, že smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu. Snoubenci či manželé (úprava však nepůsobí zpětně) se mohou dohodnout na tom, že: budou mít oddělená jmění to znamená, že cokoli jeden z manželů nabude, získává do svého výlučného vlastnictví, vyhradí vznik společného jmění až ke dni zániku manželství do společného jmění patří jen ten majetek nabytý za trvání manželství, který v den zániku manželství je stále ve vlastnictví jednoho z manželů, rozšíří či zúží rozsah v případě rozšíření mohou do společného jmění patřit i věci zákonem jinak vyloučené (například věci sloužící osobní potřebě). Ustanovení ( 720) výslovně upravuje dosud poněkud nejasnou otázku účinků jednak smluv uzavíraných snoubenci, jednak smluv uzavíraných manžely. NOZ stanoví, že smlouva snoubenců o manželském majetkovém režimu nabývá účinnosti uzavřením manželství. Týkáli se smlouva již existující věci zapsané do veřejného seznamu, lze provést do tohoto seznamu změnu až po uzavření manželství. V (odst. 2) je pak stanoveno, že pokud se týká smlouva manželů o manželském majetkovém režimu již existující věci zapsané do veřejného seznamu, nabývá smlouva v této části účinky vůči třetím osobám zápisem do veřejného seznamu, ledaže tento zákon stanoví jinak. c) Režim založeného rozhodnutí soudu: oproti původní právní úpravě, která zrušení společného jmění manželů soudem nepřipouští, může soud společné jmění manželů zrušit nebo zúžit na návrh manžela ze závažných důvodů. Závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Tento režim lze změnit dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu. Zákon v ( 728) pamatuje na situaci, kdy obtíže manželů v souvislosti se společným jměním není nutné řešit podstatnějšími zásahy a to v případech jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění. V takovém případě může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno. Soud bude muset ovšem přesně stanovit pravidla výkonu správy, např. obdobně, jak se to nabízí, jsou-li manželé schopni se dohodnout. Přitom by nemělo být rozhodné, jaká je v konkrétním případě podoba společného jmění, významné je pouze, zda existuje. Zánik manželství představuje rovněž zánik společného jmění manželů. Při vypořádání společného jmění manželů se vychází z předpokladu, že podíly obou manželů na majetku jsou stejné. Ideální variantou vyrovnání je uzavření dohody v písemné formě, nedojde-li k ní, na návrh některého z manželů provede vypořádání společného jmění manželů soud. V zákonem vymezeném rozsahu výjimek věcí, které náleží do společného jmění, došlo k vynechání výslovného uvedení věcí vydaných v restitucích, neboť se má za to, že restituce jsou již majetkoprávně stabilizovány. V souvislosti s účinností nového občanského zákoníku nabyl účinnosti i nový katastrální zákon, který mimo jiné zavádí některá nová pravidla pro podávání návrhů na vklad vlastnického práva a jiných práv do katastru nemovitostí. Nový katastrální zákon spadá do soukromého práva a definuje veškeré údaje o nemovitostech včetně práv k těmto nemovitostem a jejich geometrické a polohové určení. Zákon o katastru nemovitostí odpovídá na nový občanský zákoník, který upravuje oblast nemovitostí (stavby na pozemcích, které budou vlastněny stejným majitelem, již budou

Metodický pokyn - svazek C textová část str. 9 (1. 5. 2016) součástí pozemku). Nově se budou stavby zapisovat do evidence, pouze v případech, pokud nebudou součástí pozemku. Podle nového katastrálního zákona se k návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí bude přikládat listina (pouze stanovený formulář), která obsahuje náležitosti stanovené v 14 odst. 1 katastrálního zákona, a která je podkladem pro navrhovaný vklad (například kupní smlouva, smlouva o zřízení služebnosti nebo jiného věcného břemene, smlouva o zřízení zástavního práva a podobně), zásadně pouze v jednom vyhotovení, bez ohledu na počet účastníků vkladového řízení. Po provedení vkladu katastrální úřad zašle účastníkům vkladového řízení pouze vyrozumění o provedení vkladu. Účastníkům řízení nebude zasílat vkladovou listinu s doložkou potvrzující provedení vkladu. Tato skutečnost by měla být ve smluvní dokumentaci odpovídajícím způsobem reflektována. Zejména výplata kupní ceny z úschovy by již neměla být podmíněna předložením kupní smlouvy s potvrzením katastrálního úřadu. V případě, že je účastník vkladového řízení zastoupen, musí být přílohou návrhu na vklad plná moc, na které nově musí být úředně ověřený podpis zastoupeného účastníka řízení. Podle předchozí právní úpravy stačila plná moc bez úředního ověření podpisu. Nová právní úprava stále rozlišuje zápis vkladem, záznamem a poznámkou. Stanoví však jiná kritéria pro určení, která skutečnost bude zapsána vkladem, záznamem a poznámkou. Platí přitom, že práva, která dosud byla zapisována vkladem, budou i nadále zapisována vkladem. Vkladem se zapisují na základě návrhu vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence těchto práv. Vkladem však budou zapisovány i nové druhy věcných práv podle nového občanského zákoníku (například právo stavby, přídatné spoluvlastnictví, zákaz zcizení nebo zatížení) a také nájem a pacht. Vkladem se do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence těchto práv (viz 11 NKatZ): právo vlastnické, právo stavby, věcné břemeno, zástavní právo, předkupní právo, budoucí výměnek, případné spoluvlastnictví, správa svěřeneckého fondu, výhrada vlastnického práva, výhrada práva zpětného prodeje, zákaz zcizení nebo zatížení, výhrada práva lepšího kupce, ujednání o koupi na zkoušku, nájem, pacht, vzdání se práva na náhradu škody na pozemku. Po podání návrhu na vklad následuje zaplombování nemovitosti. Celý proces je zakončen rozhodnutím o povolení vkladu práva a zápisem v katastru. Záznamem se budou zapisovat práva odvozená od vlastnického práva, zejména právo hospodařit s nemovitostí (například právo hospodařit s majetkem státu, majetek statutárního města svěřený městské části a podobně). Záznam je určen pro specifické případy, kdy nedojde ke změně vlastníka (vlastníkem je stát, kraj nebo obec), ale pouze k zaevidování organizačních složek stát a státních organizací, které s majetkem hospodaří. Poznámkou budou zapisovány významné informace týkající se evidovaných nemovitostí stanovené zákonem (například výhrada přednostního pořadí, přednostní právo ke zřízení věcného práva, výhrada, že upevněný stroj není součástí pozemku, svěřenecké nástupnictví nebo informace o stavbě, která není součástí pozemku). Poznámka má upozornit na právně významné skutečnosti, které se pojí s evidovanými nemovitostmi nebo jejich vlastníky. Jedná se kupříkladu o usnesení o nařízení exekuce, prohlášení konkurzu atd. Účelem je upozornění, že vlastník nesmí nakládat s nemovitostí. Návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí podává u příslušného katastrálního úřadu, převádějící. Správní poplatky se, dle ust. 21a odst. 1 zákona o půdě a dle ust. 8 odst. 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, nevyměřují. Dle sdělení Ministerstva financí (viz čj. MF-111316/2013/62-6201 z 19. 12. 2013) k vybraným dopadům zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, v souvislosti s úplatnými převody nemovitých věcí z vlastnictví České republiky a do

Metodický pokyn - svazek C textová část str. 10 (1. 5. 2016) vlastnictví České republiky je umožněno zvolit poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí kupujícího (nabyvatel). V případech smluv o uplatněném převodu nemovitých věcí z vlastnictví České republiky, u nichž bude návrh na vklad vlastnického práva k nemovité věci do katastru nemovitostí podán po 1. 1. 2014, bude postupováno již podle nové právní úpravy daně z nabytí nemovitých věcí, obsažené v zákonném opatření Senátu, tj. úplatná nabytí nemovitých věcí z vlastnictví České republiky nebudou od daně osvobozena (s výjimkou případů, kdy by toto nabytí bylo osvobozeno s ohledem na vybrané nabyvatele za podmínek podle 6 odst. 1 písm. a) nebo b), popř. 6 odst. 2 písm. a) zákonného opatření Senátu). Půjde-li o nabytí vlastnického práva k nemovité věci koupí nebo směnou, poplatníkem daně bude převodce. Nová právní úprava současně připouští, aby v těchto případech byl poplatníkem nabyvatel nemovité věci, avšak tato změna poplatníka daně musí být mezi převodcem a nabyvatelem výslovně ujednána v kupní nebo směnné smlouvě. Pokud tedy Česká republika (SPÚ) v postavení převodce nebude poplatníkem daně, musí příslušná převodní smlouva obsahovat zmíněnou dohodu, že poplatníkem daně je nabyvatel nemovité věci. Poznámka: Zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., byl zrušen zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Smlouvy, které se týkají nemovitostí, musí mít písemnou formu a nabývají účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí. V případě, že smlouvu o převodu pozemku uzavře jen jeden z manželů, zapíše ho katastrální úřad jako vlastníka. Pokud pozemek převedený pouze jednomu z manželů patří ze zákona do společného jmění manželů, zapíše tuto skutečnost katastrální úřad do katastru záznamem na základě ohlášení manželů doloženého dle zákona o katastru nemovitostí a též katastrální vyhlášky. V případech, kdy je pozemek nabýván do společného jmění manželů a smlouva není uzavírána oběma manželi, vyžaduje tento metodický pokyn doložení prohlášení manžela kupujícího obsahující jeho souhlas s uzavřením kupní smlouvy druhým z manželů (viz 713/1 a 714 NOZ). Může však nastat situace, že uvedené prohlášení, jímž by bylo možno prokázat souhlas s kupní smlouvou, není k dispozici. I přes to doporučujeme smlouvu s jedním z manželů uzavřít. Pokud manžel, který nedal s uzavřením smlouvy souhlas, podá u soudu žalobu na určení neplatnosti takové smlouvy, bude muset manžel-kupující poté případně prokázat, že předmětný pozemek do společného jmění manželů nepatří. K výše uvedenému je nutné ještě poznamenat, že manželé mohou rozšířit nebo zúžit zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů. Musí se však tak stát smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu. Předmětem smlouvy mohou být i jen jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Týká-li se smlouva nemovitostí, nabývá účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí. S ohledem na výše uvedené je většina typových smluv a dokumentů zpracována variantně, tzn. jak pro případ, že smlouvu bude uzavírat jeden z manželů, tak i pro případ, že ji budou uzavírat oba manželé. Protože některé katastrální úřady vyžadují, aby u kupujících byl uveden rodinný stav, je záhlaví smlouvy a návrhu doplněno o položku rodinný stav. Tato položka bude vyplňována pouze v případě, že tento údaj bude vyžadován příslušným katastrálním úřadem. Protože je různá praxe katastrálních úřadů i pokud jde o vyžadování dalších listin v souvislosti s převodem na osoby, u nichž je rodinný stav ženatý - vdaná, nejsou povinně vyžadovány další typy dokumentů. KPÚ tedy vyhotovuje smlouvu a z databáze Restituce dle požadavku ČÚZK vyhotovuje formulář Návrh na zahájení vkladového řízení dle 14 odst. 1 katastrálního zákona. Tento formulář je podkladem pro navrhovaný vklad (například kupní smlouva, smlouva o zřízení služebnosti nebo jiného věcného břemene, smlouva o zřízení vlastnického, zástavního nebo předkupního práva), který se podává pouze v jednom vyhotovení, bez ohledu na počet účastníků vkladového řízení.

Metodický pokyn - svazek C textová část str. 11 (1. 5. 2016) Jestliže je katastrálním úřadem vyžadována další listina, např. prohlášení druhého manžela, je v kompetenci KPÚ doplnit návrh na vklad vlastnického práva v součinnosti s kupujícím o listinu požadovaného znění. B. Příprava pozemků pro převod Postup SPÚ při identifikaci - lustraci pozemků ve vlastnictví státu, s nimiž je příslušný SPÚ hospodařit, je upraven v metodických pokynech SPÚ. a) Postup SPÚ při převodu zemědělského pozemku, u něhož vlastnické právo státu zapsané v katastru nemovitostí nelze doložit listinnými doklady Pokud KPÚ zjistí, že je v katastru nemovitostí vedeno vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku nebo k jeho ideální části, které nelze doložit listinnými doklady, zveřejní KPÚ v souladu s ust. 20 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb., jeho zamýšlený převod a současně vyzve k podání případných námitek vlastnického práva jiných osob k tomuto pozemku ve lhůtě 3 měsíců od vyhlášení této výzvy. Oznámení o zamýšleném převodu a výzvě se vyhlásí zveřejněním (viz Příloha č. 3.1) na úřední desce obecního úřadu v obci, na jejímž území se zemědělské pozemky nacházejí s tím, že příslušný obecní úřad potvrdí den jeho vyvěšení a den jeho sejmutí. Oznámení o zamýšleném převodu se rovněž vyhlásí zveřejněním na úředních deskách KPÚ. Zveřejnění na webových stránkách SPÚ a na elektronické úřední desce SPÚ zajistí Odbor řízení restitucí. První den zveřejnění na úřední desce SPÚ je dnem vyhlášení výzvy. Termíny pro vyvěšení stanovuje ústřední ředitel SPÚ. Postup podle 20 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb. je možné uplatnit i v případě realizace převodu pozemků podle zákona o půdě. Při postupu podle 20 zákona č. 503/2012 Sb., v případě, že vlastnické právo k převáděnému pozemku nelze doložit jinými doklady, nahrazuje se nabývací titul prohlášením o vlastnickém právu podle 20 zákona č. 503/2012 Sb., které se dokládá k návrhu na vklad vlastnického práva (viz Příloha č. 3.2). b) Průběh vlastnických hranic zemědělských pozemků V případě, že není možné v terénu jednoznačně určit vlastnickou hranici a tato nepřesnost brání vyhotovení znaleckého posudku, zadá KPÚ vytyčení hranice pozemku. V případě pozemků spolu sousedících ve vlastnictví státu, s nimiž je příslušný SPÚ hospodařit, jejichž výměra je u zahrad nižší než 100 m² a u ostatních druhů (kultur) pozemků, kromě zastavěných ploch a nádvoří, je nižší než 1.000 m², požádá KPÚ, v souladu s 2, 10, 11 a 12 vyhlášky o katastru nemovitostí příslušný katastrální úřad o sloučení těchto pozemků a teprve po sloučení je navrhne k převodu. c) Slučování parcel jednoho vlastníka v rámci digitalizace souboru geodetických informací Proti sloučení parcel v rámci obnovy katastrálního operátu může jejich vlastník v řízení o námitkách dle 45 odst. 2 zákona o katastru nemovitostí, podat námitku. V souladu s Prozatímním návodem ČÚZK pro obnovu katastrálního operátu z roku 1998 se v případě uplatnění důvodné námitky od tohoto sloučení ustoupí. Pronájem/pacht některého ze slučovaných pozemků, s nimiž je příslušný SPÚ hospodařit, považuje ČÚZK za důvodnou námitku. Aby sloučením parcel, s nimiž je příslušný SPÚ hospodařit, nedocházelo ke znevýhodnění nájemců těchto pozemků při převodech dle 12 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., doporučuje se KPÚ uplatňovat v případě pronájmu některého ze slučovaných pozemků, výše uvedenou námitku.

Metodický pokyn - svazek C textová část str. 12 (1. 5. 2016) 4) Vymezení pozemků, které nelze převádět nebo jejichž převody jsou možné jen za stanovených podmínek Obecně se převody podle zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, týkají zemědělských pozemků definovaných v 1 zákona o půdě. A. Pozemky, které nelze převádět podle 6 zákona č. 503/2012 Sb. - platí pro postup podle obou zákonů, pokud není stanoveno jinak. Sdělení a ověření příslušných orgánů státní správy provedená podle 2 zákona č. 95/1999 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2012, nebo provedená podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mohou být použita k převodům podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V souladu s ustanovením 22 odst. 13 zákona o SPÚ je třeba bezúplatné převody na kraje, obce, veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce započaté podle zákona č. 95/1999 Sb. nebo zákona č. 569/1991 Sb. dokončit podle těchto právních předpisů. Z toho důvodu je nutné pro sdělení jednotlivých institucí ohledně převoditelnosti používat i po 31. 12. 2012 tiskopisy podle 2 zákona č. 95/1999 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2012. 1) Sdělení Ve smyslu 6 zákona č. 503/2012 Sb., na žádost KPÚ, sdělí příslušné orgány státní správy písemně obecně do 30 kalendářních dnů, zda konkrétní pozemky, označené údaji podle katastru nemovitostí, nejsou z převodu vyloučeny. Závazná sdělení podle jednotlivých ustanovení dle 6 zákona č. 503/2012 Sb., bude KPÚ vyžadovat následovně: ad písm. a) Zda na vydání pozemku (nebo jeho části) bylo či nebylo uplatněno právo např. podle zákona o půdě, nebo podle zákona č. 243/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zda v katastrálním území, kde se pozemek nachází, již bylo pravomocně rozhodnuto o všech nárocích na vydání pozemků uplatněných podle výše uvedených zákonů a tato rozhodnutí byla zapsána v katastru nemovitostí, sdělí Oddělení restitucí KPÚ a předá informaci Oddělení správy majetku KPÚ Oddělení realizace převodů. (vzory žádostí a sdělení viz Přílohy č. 4.1a, 4.1b, 4.1c), V žádosti bude pozemek označen údaji podle katastru nemovitostí; pokud se KPÚ nedohodne s příslušným Oddělením správy majetku KPÚ jinak, bude přílohou žádosti u KN parcel stav původní pozemkové knihy nebo v přídělových oblastech stav uvedený v přídělových listinách, přídělových plánech. ad písm. b) ba) Zda je pozemek (nebo jeho část) určen závaznou částí schváleného územního plánu nebo regulačního plánu k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury anebo je touto stavbou již zastavěn, sdělí obecní úřad popř. obecní úřad obce s rozšířenou působností (vzory žádostí a sdělení viz Přílohy č. 4.3a, 4.3b a č. 4.4a, 4.4b) - přílohy 4.4 se používají pro pozemky zastavěné.

Metodický pokyn - svazek C textová část str. 13 (1. 5. 2016) V případě, že obec podá neúplné nebo nepřesné sdělení, anebo v případě jiných pochybností, bude vyžádáno konečné stanovisko příslušného úřadu územního plánování (dále jen ÚÚP ), (vzory žádostí a sdělení viz Přílohy č. 4.5a, 4.5b), - viz sdělení pro ÚÚP. bb) Zda je pozemek (nebo jeho část) určen rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury nebo je již takovouto stavbou zastavěn, sdělí příslušný stavební úřad (vzory žádostí a sdělení viz (Přílohy č. 4.7a, 4.7b a č. 4.8a, 4.8b) - přílohy 4.8 se používají pro pozemky zastavěné. Převod pozemků uvedených v písm. b) do vlastnictví obce je však možný. Důvodem pro vyřazení pozemku z převodu podle písm. b) není jeho využití ke zřízení technické infrastruktury - viz zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen stavební zákon ). Jedná se o nadzemní nebo podzemní vedení sítí energetických, vodovodních, stokových, telekomunikačních, popř. o jiná vedení, např. o produktovody. ad písm. c) Zda je pozemek určen podle schváleného návrhu pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření, a zda pozemek, bude využit pro společná zařízení v rámci pozemkové úpravy, sdělí příslušná pobočka KPÚ (vzor žádosti a sdělení viz Přílohy č. 4.2a, 4.2b). Pozemek, u něhož je uvedeno, že bude využit pro společná zařízení v rámci pozemkové úpravy, je vyloučen z převodů podle zákona o půdě. Sdělení se nevyžaduje při převodu pozemků zastavěných. ad písm. d) Zda o převodu pozemku na jiné osoby bylo rozhodnuto podle zákona č. 92/1991 Sb., v platném znění, sdělí Ministerstvo financí ČR (dále jen MF ČR ), (Praha 1, Letenská 15, PSČ 110 00). Do žádosti je nutné uvést název subjektu, na jehož LV byl pozemek evidován před zápisem na LV SPÚ, včetně IČ tohoto subjektu, pokud je známo (vzor žádosti a sdělení viz Přílohy č. 4.17a, 4.17b). ad písm. e) Zda se pozemek podle zákona č. 222/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nachází ve vojenském újezdu, sdělí příslušná vojenská ubytovací a stavební správa (seznam správ viz Příloha č. 4.18; vzor žádosti a sdělení viz Přílohy č. 4.19a, 4.19b). Sdělení se nevyžaduje při převodu pozemků zastavěných. ad písm. f) Zda se pozemek nachází v národní přírodní rezervaci, národní přírodní památce, v 1. a 2. zóně národního parku, sdělí - Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ), odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny (Praha 10, Vršovická 65, PSČ 100 10) pro katastrální území nacházející se mimo Národní park (dále jen NP ) a pro hraniční katastrální území (vzor žádosti a sdělení viz Přílohy č. 4.12a, 4.12b), - příslušná správa NP pro katastrální území nacházející se na území NP a pro hraniční katastrální území (vzor žádosti a sdělení viz Přílohy č. 4.14a, 4.14b). Sdělení se nevyžaduje při převodu pozemků zastavěných. ad písm. g) Zemědělské pozemky tvořící rezervu státních pozemků vymezených nařízením vl. 218/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou pozemků bezúplatně převáděných ve

Metodický pokyn - svazek C textová část str. 14 (1. 5. 2016) prospěch ústředních orgánů státní správy, pro které byla rezerva vytvořená (viz 3 odst. 3 zákona 503/2012 Sb.). Nebude-li KPÚ doručeno sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů ad písm. a) a f), ve lhůtě 30 dnů od obdržení žádosti o sdělení nebo pominou-li důvody, které brání převodu, jsou pozemky převoditelné. Jestliže mezi vydáním sdělení a přípravou pozemku k převodu nastal větší časový odstup, je nutno před uzávěrkou zadání dat pro nabídku ověřit, zda nedošlo ke změně zejména územně plánovací dokumentace a dalších skutečností potvrzených KPÚ. Sdělení dle písm. b) by nemělo být starší než 1 rok. 2) Církev, obce Před převodem ověří příslušné pracoviště KPÚ (převážně použitím informačního systému CIS), zda pozemek nebo jeho část není pro převod omezen ustanoveními podle 13 zákona č 428/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle zákona o půdě nebo podle zákona o SPÚ nelze převádět pozemky, na jejichž vydání byl uplatněn nárok podle zákona č. 428/2012 Sb., avšak k jejich vydání nedošlo, a to po dobu, kdy probíhá řízení podle tohoto zákona, nebo až do dne, kdy a) marně uplyne lhůta pro podání žaloby podle části páté občanského soudního řádu nebo pro uplatnění nároku na vydání věci u soudu (2 měsíce), b) uplyne lhůta 2 měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě podle části páté občanského soudního řádu, byla-li žaloba podána a nebylo- li podáno dovolání; bylo-li podáno dovolání, lhůta se prodlužuje do rozhodnutí dovolacího soudu, kterým se podanému dovolání nevyhoví, nebo c) uplyne lhůta 2 měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o nároku, byl-li nárok u soudu uplatněn a nebylo-li podáno dovolání; bylo-li podáno dovolání, lhůta se prodlužuje do rozhodnutí dovolacího soudu, kterým se podanému dovolání nevyhoví. U pozemků, které jsou z převodu podle zákona o půdě nebo podle zákona o SPÚ takto vyloučeny, vyznačí se tato skutečnost v programu Nabídka nemovitostí na formuláři Evidence dopisů stisknutím tlačítka zákon 139 a ponecháním prázdného zaškrtávacího políčka ÚP potvrzuje, že pozemek není dotčen majetkem. Stejný způsobem se označí i pozemky, které ke dni 31. prosince 1949 byly ve vlastnictví obce. Poznámka: Žádost o sdělení katastrálního úřadu se již neodesílá. U pozemků, které jsou v katastru nemovitostí evidovány na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle 9 odst. 6 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, se ověření podle bodu 2) nevyžaduje.

Metodický pokyn - svazek C textová část str. 15 (1. 5. 2016) 3) Administrace žádostí o sdělení, potvrzení Žádosti adresované MŽP a MF ČR zpracuje a rozesílá v elektronické podobě odbor ICT na základě podkladů KPÚ. Vytištění "sdělení" zajistí obě ministerstva. Jejich programy jsou upraveny tak, že rozliší rozpracované a nové případy a podle toho vytisknou náležitá "sdělení". MŽP zasílá "sdělení" příslušným KPÚ přímo, MF ČR odpovědi vrací ústředí SPÚ, odkud jsou rozesílány příslušným KPÚ. Potvrzení doručení žádostí o sdělení, které MF ČR obdrželo v elektronické podobě, bude zajišťovat odbor ICT a zpětně bude informovat KPÚ. V resortu MŽP v případech, kdy hraniční katastrální území zasahuje z části mimo NP, musí být žádosti zaslány dotčeným správám NP a MŽP - odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny. Automatické nasměrování žádostí na příslušné orgány ochrany životního prostředí je programově ošetřeno. Způsob zasílání žádostí ostatním zainteresovaným institucím je následující. KPÚ zasílá žádost o sdělení, pro soubor pozemků v jednom katastrálním území. Přílohou žádosti je předtištěný formulář pro "sdělení", příslušné instituce, a to rovněž pro soubor pozemků uvedených v žádosti. Výjimkou jsou katastrální úřady, které budou sdělení vydávat jako dosud, tedy k jednotlivým pozemkům. Dle potřeby se k žádosti přikládají další přílohy. Žádosti o sdělení, je nutno zasílat na doručenku s vyznačeným číslem jednacím žádosti. V případě, že žádost je předávána na příslušnou instituci osobně, nechá si její převzetí potvrdit na kopii. 4) Archivace sdělení, potvrzení Vzhledem k tomu, že sdělení, orgánů státní správy nejsou u případů realizovaných podle znění zákona o prodeji půdy platného do 6. srpna 2003 již povinnou přílohou návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, budou archivována samostatně po katastrálních územích. Výstupem z databáze bude Přehled o prověření pozemků podle 6 zákona č. 503/2012 Sb. (viz Příloha č. 4.20), který bude vždy součástí spisu převodní, kupní smlouvy. 5) Převod částí pozemků Bude-li předmětem převodu reálná část pozemku oddělená geometrickým plánem nebo pozemek vzniklý oddělením částí několika parcel, platí sdělení příslušných orgánů vydaná k původnímu/ním pozemku/ům ze kterého/ých byl převáděný pozemek oddělen nebo ze kterých vznikl. Při převodu takovýchto pozemků budou tedy využita sdělení příslušných orgánů vydaná k původnímu pozemku/ům. B. Pozemky, které nelze převádět z jiných důvodů platí pro postup podle zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 229/1991 Sb. Jedná se o pozemky: a) které nelze zatím zapsat v katastru nemovitostí do vlastnictví státu, s nimiž je příslušný SPÚ hospodařit nebo by zápis mohl být zpochybněn (např. běží soudní řízení nebo řízení podle 17 odst. 5 zákona o půdě); S těmito pozemky je možno nakládat až po vyjasnění vlastnictví. b) které KPÚ převádí na jiné osoby podle čl. II zákona č. 206/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti.., ve znění pozdějších předpisů nebo podle