Metodika stanovení závažných živelných a jiných pohrom pro potřeby veřejné správy

PUBLIKACE: Sborník "Fire Safety 2004", editor: doc. Dr. Ing. Michail Šenovský, vydavatel: VŠB - Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, ISBN: 80-86634-43-4, CD-ROM Metodika stanovení závažných živelných a jiných pohrom pro potřeby veřejné správy RNDr. Dana Procházková, DrSc. CITYPLAN, spol. s r.o. Praha Uvedené výsledky byly získány v rámci řešení projektu MMR 28/04 "Metodika pro odhad nákladů na obnovu majetku v územích postižených živelnou nebo jinou pohromou a návrh nouzových systémů komunikace mezi orgány veřejné správy při obnově". 1. Úvod Poučení z živelných a jiných pohrom (např. teroristické útoky v New Yorku 11.9.2001, Madridu 11.3.2004, Beslanu 3.9.2004, povodně 2002 ve střední Evropě, zemětřesení a následné tsunami v Indonésii 26.12.2004) je zcela jasné. Živelné a jiné pohromy budou vznikat v životním systému člověka, který zahrnuje člověka, celou lidskou společnost a její uspořádání, majetek, životní prostředí a technologie (včetně kritické infrastruktury), protože jsou inherentním jevem tohoto systému. Cílem člověka rozumného je přizpůsobovat se této situaci a vytvářet nástroje pro její řízení, což jinými slovy znamená budovat komplexní bezpečnost, v níž obnova je významným nástrojem, protože přispívá k trvale udržitelnému rozvoji celého sledovaného systému. Komplexní bezpečnost a nástroj řízení bezpečnosti pro její implementaci [1] vytváří nivó, z něhož vychází předložená metodika a další návazné metodiky postupně zpracovávané pro veřejnou správu, jejichž cílem je umožnit veřejné správě řídit záležitosti spojené s živelnými a jinými pohromami kvalifikovaně a s co nejmenšími ztrátami a náklady. Uvedený přístup zahrnuje všechny současné požadavky trvale udržitelného rozvoje, tj.: - - princip přiměřenosti nákladů (tj. vynaložené náklady na opatření musí být optimální - nesmí docházet k plýtvání), - - princip integrace (tj. činnosti v oblasti ochrany jednoho chráněného zájmu musí přihlížet k dopadům na ostatní chráněné zájmy - jde o nalezení vzájemné rovnováhy), - - princip předběžné opatrnosti (tj. preventivní a zmírňující opatření je třeba provádět i tehdy, když je velmi nízká pravděpodobnost, že k nežádoucímu krutému dopadu dojde, tj. nespoléhá se na hodnoty získané běžnými statistickými metodami, ale na metody založené na extrémních hodnotách nebo mezních odhadech),

- - princip prevence (tj. při rozhodování se bere v úvahu zkušenost, že v časovém úseku srovnatelném s lidským životem jsou preventivní opatření obecně schůdnější a finančně méně náročné než nápravná opatření a zcela to platí i když vezmeme v úvahu potřeby pro existenci dalších generací), - - princip synergie (tj. v případě, že jsou možná variantní řešení, tak by měla být preferována taková varianta, která je optimální z pohledu strategie i dostupných zdrojů - doporučuje se aplikace pro-aktivního řízení), - - princip subsidiarity (tj. problémy je nutno řešit na co nejnižší možné úrovni - doporučují se metodiky pro veřejnou správu na regionální úrovni), - - princip kultivace veřejného prostoru (tj. předpokládá se účast správy státu, veřejné správy, jejich výkonných a jiných složek, výzkumné a odborné základny, právnických a fyzických osob i občanů), - - princip partnerství (vztahy mezi subjekty životního systému člověka jsou rovnocenné), - - princip otevřenosti a transparence (podklady, rozhodnutí a jejich zdůvodnění jsou přístupné veřejnosti), - - princip exaktnosti (tj. vychází se z vědecky podložených, měřitelných a kontrolovatelných koncepčních úkolů a opatření, která jsou krátkodobého, střednědobého nebo dlouhodobého charakteru), - - princip uváženého přijímání ekologických a jiných závazků (tj. prosazuje se, že nelze přijímat ekologické a jiné závazky bez odpovědného ocenění jejich dopadů na další chráněné zájmy). 2. Souhrn poznatků o živelných a jiných pohromách Ohrožení od živelných a jiných pohrom nelze odstranit, protože jsou inherentní vlastností pohrom, tj. představují potenciál pohromy působit dopady na chráněné zájmy, a tím újmu na chráněných zájmech, škody a ztráty na majetku a infrastruktuře. Vhodným řízením bezpečnosti lze snížit četnost výskytu některých pohrom (např. havárií) nebo lze zabránit jejich nežádoucím dopadům a nebo alespoň tyto dopady zmírnit. Pohromy se člení na několik skupin podle typů procesů probíhajících uvnitř a vně Země jako planety, které je vyvolávají, a proto mají různá místa výskytu a různé charakteristiky. Na základě současných poznatků jejich možné velikosti závisí na regionálních procesech a velikosti jejich dopadů jak na regionálních procesech, tak na místních podmínkách. Jejich příčiny a charakteristiky jsou nesouměřitelné. Z hlediska chráněných zájmů, do kterých patří i majetek mají jedno společné, a to je jejich schopnost ničit, tj. působit na nich ujmu i škody. Analýza provedená v práci 1 ukazuje, že jen některé z živelných a jiných pohrom, které se na Zemi jako planetě vyskytují, mají zdroje nebo zdroje i dopady nebo jen dopady na území České republiky. Z nich pak jen některé vyvolají nebo mohou vyvolat kritickou situaci, při které může být vyhlášena krizová situace, po níž bude nutno provádět obnovu ve smyslu zákona č. 12/2002 Sb. Vůči některým je třeba provádět trvale opatření v územním plánování, projektování, výstavbě a provozu občanských a technologických objektů i infrastruktury. Práce [2-5] ukazují, že jednotlivé živelné a jiné pohromy mají svá specifika, tj.:

- - velké pohromy se vyskytují zřídka, a proto pro stanovení jejich velikostí a maximálních dopadů se musí použity přístupy respektující zákon velkých čísel, tj. algoritmy založené na extrémních nebo mezních odhadech, - - velikosti pohrom jsou měřené různými mírami kvalitativními nebo kvantitativními, jež nejsou souměřitelné s tím, že souměřitelnost velikostí živelných a jiných pohrom se dá pro potřeby odezvy a obnovy dosáhnout pomocí kategorizace nouzových situací, které pohromy vyvolají nebo mohou vyvolat, - - pohromy se nevyskytují pravidelně v časové ose a rovnoměrně v území, - - charakteristiky dopadů a jejich rozložení jsou také proměnné v území a v čase (viz např. vliv složení svrchní zemské kůry, topografie terénu, meteorologické podmínky - vyplývá z analýzy map, scénářů pohrom apod.); - - existují místa nebo objekty v území, které působí nebo za určitých podmínek mohou působit eskalaci dopadů (systematické nebo náhodné anomálie vůči okolí, domino efekty); - - nežádoucí dopady na chráněné zájmy a tím i na majetek mají jen ty z pohrom, jejichž velikost převýší určitou hodnotu. Z pohledu řízení bezpečnosti je nutno postupovat pro-aktivně, kontinuálně hodnotit situaci a provádět opatření preventivní, zmírňující a ochranná proti pohromám kritickým a pohromám specifickým, jejichž dopady jsou střední až velmi vysoké, tj. nouzové situace, které vyvolají spadají do kategorie 3 až 5 [2,5]. Na základě současné právní úpravy v ČR obnovu majetku po živelných a jiných pohromách je třeba sledovat u pohrom kritických, které vyvolávají nouzové situace kategorie 5 a pro jejichž zvládnutí může být nebo musí být vyhlášena krizová situace. 3. Požadavky na nástroje pro potřeby veřejné správy Aby se zajistil trvalý rozvoj území, je třeba rozhodovat na základě obecných i specifických znalostí o živelných a jiných pohromách. Proto se v rámci práce [2] připravuje systém nástrojů pro veřejnou správu na stanovení: - - závažnosti živelných a jiných pohrom, které se mohou vyskytnout na území, které spravuje daná veřejná správa, - - vhodných metod odhadů nákladů na obnovu majetku v územích postižených živelnou nebo jinou pohromou, - - rozumné výše finanční rezervy v rozpočtu příslušné úrovně veřejné správy, která bude přijatelná jak z hlediska zranitelnosti spravovaného území, tak z hlediska možností územní veřejné správy. Uvedené nástroje představují metodiky, kterými je nutno zpracovat data pro území z předmětné oblasti. Metodika pro veřejnou správu musí mít takovou formu, se kterou veřejná správa může pracovat a zároveň být funkční, operativní a účinná. Tj. např. nelze stanovit, že veřejná správa bude sbírat data, hodnotit je i interpretovat, protože takto se v rozumné společnosti v současné době problémy mnohaoborové a mezioborové neřeší, a to z důvodu vysoké odborné a časové náročnosti. Výstupy metodiky musí být formulovány tak, aby byly vhodné a transparentní pro pracovníky veřejné správy, u nichž nelze předpokládat vysokou odbornost pro

každou živelnou a jinou pohromu. Vhodné jsou zejména rozhodovací matice (někdy též označované rizikové matice) - viz údaje a odkazy uvedené v [2], mapy, zobrazení pomocí software GIS aj. 4. Co potřebuje veřejná správa znát pro řízení bezpečnosti o živelných a jiných pohromách v území, které spravuje Při řízení bezpečnosti na území ČR musí veřejná správa vycházet ze znalostí o živelných a jiných pohromách, tj. pro rozhodování musí znát odpovědi na následující základní otázky: 1. 1. Jaké živelné a jiné pohromy se na území spravovaném veřejnou správou mohou vyskytnout a jaké mají dopady? 2. 2. Kde se živelné a jiné pohromy na území spravovaném veřejnou správou mohou vyskytnout a jak jsou územně rozloženy jejich dopady? 3. 3. Za jakých podmínek se živelné a jiné pohromy na území spravovaném veřejnou správou mohou vyskytnout a jaké podmínky mohou způsobit eskalaci jejich dopadů? 4. 4. Jak často se živelné a jiné pohromy na území spravovaném veřejnou správou mohou vyskytnout? 5. 5. Od jaké velikosti mají živelné a jiné pohromy na území spravovaném veřejnou správou nežádoucí dopady, které působí škody na chráněných zájmech, tj. i na majetku? 6. 6. Jaké škody na majetku může vyvolat maximální možná živelná a jiná pohroma určená na specifikované hladině věrohodnosti na území spravovaném veřejnou správou a jaké jsou její dopady na majetek? 7. 7. Co se proti nežádoucím dopadům živelných a jiných pohrom dá dělat na území spravovaném veřejnou správou na úseku územního plánování, projektování, výstavby a provozu občanských i technologických objektů a infrastruktury a popř. v dalších oblastech jako jsou monitoring, inspekce, vzdělání aj., aby se zabránilo výskytu pohrom, kterým lze zabránit nebo aby se zabránilo nežádoucím dopadům a nebo alespoň, aby se nežádoucí dopady zmírnily preventivními opatřeními, připraveností, vhodnou odezvou na pohromu a obnovou, při níž bude respektována prevence ztrát a cíle udržitelného rozvoje? 8. 8. Jaká opatření vůči konkrétním živelným a jiným pohromám na území spravovaném veřejnou správou jsou žádoucí v oblasti technické, organizační, finanční, sociální, právní, vzdělání a výchovy? 9. 9. Jaká nepřijatelná a zbytková rizika (tj. nežádoucí dopady s pravděpodobností výskytu vyšší než stanovená mez) s ohledem na možné živelné a jiné pohromy na území spravovaném veřejnou správou zůstanou, když se provedou racionální opatření, která může veřejná správa zajistit v oblasti technické, organizační, finanční, sociální, právní, vzdělání a výchovy? 10. 10. Jak provádět obnovu majetku po živelné a jiné pohromě na území spravovaném veřejnou správou, aby se racionálně využily zdroje, síly a prostředky, aby se zamezilo dalším ztrátám, aby se zvýšila odolnost proti živelným a jiným pohromám a aby se nastartoval další rozvoj území a lidské

společnosti se všemi položkami (životním prostředím, majetkem, infrastrukturou, službami apod.), na nichž je závislá? 11. 11. Jaká forma řízení a provádění obnovy majetku po živelné a jiné pohromě na území spravovaném veřejnou správou je vhodná a jak ji lze realizovat? 12. 12. Jak vytvořit finanční rezervu veřejné správy na racionální obnovu majetku po živelné a jiné pohromě na území spravovaném veřejnou správou? 5. Co je nutné pro pro-aktivní, kvalifikované řízení bezpečnosti Pro racionální řízení bezpečnosti s ohledem na živelné a jiné pohromy je nutno dle podrobné analýzy [2] zajistit: 1. 1. Kvalitní datové soubory o pohromách, jejich systematické doplňování, spravování, udržování a ukládání s tím, že budou obsahovat i soubory o historických pozorováních, které budou mít vypovídací schopnost o extrémních pohromách. 2. 2. Určit odborně správné metody pro určení veličin jako jsou ohrožení, riziko, četnosti apod. (viz návrh směrnice v příloze). Pro zajištění bezpečnosti se musí respektovat, že velké pohromy s ničivou silou se vyskytují zřídka, a proto se musí použít přístupy respektující zákon velkých čísel, tj. algoritmy založené na extrémních hodnotách nebo mezních odhadech. 3. 3. Určit kvalifikované zásady pro-aktivního řízení s cílem minimalizovat různé újmy, škody na majetku, ztráty i náklady na zajištění odezvy a obnovy. 4. 4. Stanovit odpovědné instituce, které budou odpovídat za odborně správné podklady pro potřeby rozhodování veřejné správy v předmětné oblasti. 5. 5. Kodifikovat položky 1 až 4 v právním řádu ČR. To znamená vybudovat systémové zázemí pro řízení bezpečnosti s ohledem na živelné a jiné pohromy. 6. Filosofie řízení živelných a jiných pohrom Přírodní jevy, technologie používané člověkem, velké zásahy do životního prostředí, nežádoucí jevy a konflikty v lidské společnosti představují bezesporu určitá rizika pro člověka, jeho majetek, životní prostředí, kritickou infrastrukturu a v neposlední řadě i stát. Je známo, že vždy existuje hranice, do které je riziko přijatelné pro lidskou společnost. Za touto hranicí je dopad daného rizika na společnost tak veliký, že dané riziko již není pro ni přijatelné a je nutno zabezpečit jeho snižování. Snižování jakéhokoliv rizika je spojeno se zvyšováním nákladů, s nedostatkem znalostí, technických prostředků, apod. Proto se v praxi hledá hranice, na kterou je únosné riziko snížit tak, aby vynaložené náklady byly ještě rozumné. Tato míra rizika (určitá optimalizace) je většinou předmětem vrcholového řízení a výsledkem politického rozhodování, při kterém je z hlediska zajištění trvalého rozvoje nutné, aby se využily současné vědecké a technické poznatky a zohlednily ekonomické, sociální a další podmínky. Rizika a jejich velikost si člověk uvědomuje nejvíce po nějaké katastrofické události, která má větší rozsah, když při této katastrofě není sám postižen. Rizika pro

člověka znamenají jak velké pohromy (např. živelné pohromy, průmyslové havárie), tak zdánlivě malé jevy denního života (pád tašky ze střechy, nerovný chodník). Skutečností je, že člověk si více uvědomuje rizika od katastrofických událostí a rizika denního života opomíjí. Cílem vrcholového řízení ohrožení a z nich plynoucích rizik, vyvolaných výskytem pohrom přírodních, technologických, společenských a environmentálních je zabezpečit racionální chování jednotlivců i skupin lidí za nouzových situací, které vzniknou při výskytu těchto pohrom. Pro uvedený cíl je třeba: - - danou situaci (tj. pohromu a její dopady) rozpoznat, - - pochopit ji, - - vědět a uvědomit si: * * co zmírňuje dopady, * * jak je třeba se chovat, * * co je třeba provádět, aby se chránilo zdraví a životy lidí, majetek, životní prostředí, kritická infrastruktura a lidská společnost. Je také pravdou, že cílem uvědomělého vrcholového řízení ohrožení a z nich plynoucích rizik spojených s technologickými haváriemi není zakázat tyto lidmi prováděné činnosti (historie lidského rodu ukazuje, že se to důsledně nikdy nepovedlo), ale buď je omezit, když sledovanou činnost lze nahradit jinými přijatelnějšími činnostmi se srovnatelným výsledkem nebo ji "hlídat", tj. provozovat pod kontrolou, tj. řídit ji, viz filosofie a koncepce systémů řízení založených pracemi 3,5,7-11. Přírodní procesy a jevy i technologie vedoucí k pohromám se vyznačují řadou nejistot a řadou neurčitostí. Totéž platí pro škodlivé environmentální a společenské jevy. Zatímco nejistoty lze ocenit pomocí aparátu matematické statistiky, neurčitosti lze pouze odhadnout na základě důkladné znalosti zdrojového procesu a jevu a pomocí speciálních metod a expertů. Proto se používají rozmanité přístupy a metody hodnocení. Pomocí multikriteriálního hodnocení založeného na verbální stupnici lze srovnávat živelné a jiné pohromy a jejich charakteristiky, které jsou nesouměřitelné, tj. jsou produktem procesů planetárních i lidmi prováděných (provozovaných), které jsou: - - řízeny různými zákonitostmi, - - probíhají (žijí) v různých časových stupnicích. Tj. lze navzájem jistým způsobem srovnávat pohromy spojené s geologickými procesy jako jsou zemětřesení s pohromami spojenými s meteorologickými pohromami, které jsou spojené s procesy v atmosféře i s pohromami, které vyvolávají technologické havárie atd. Speciální metody matematické statistiky používající algoritmy založené na teorii extrémních hodnot nebo mezních odhadů dovolují stanovit pro živelné a jiné pohromy maximální očekávané velikosti, ohrožení i dopady, které respektují řídký výskyt katastrofických jevů, a tím dovolují zajistit vyšší bezpečnost sledovaných chráněných zájmů.

Pohromy, které znamenají ohrožení chráněných zájmů a z nich plynoucí rizika mají obvykle nízkou pravděpodobnost výskytu a velké dopady, což způsobuje, že se těžko hodnotí. Přesto v řadě zemí a v řadě specifických mezinárodních organizacích (IAEA, OECD, EU aj.) již existují právní předpisy, které obecně určují postupy na hodnocení ohrožení od pohrom, jejichž pravděpodobnost výskytu: - - není zanedbatelná, - - je sice zanedbatelná, ale dopady na chráněné zájmy jsou nedozírné a jsou vytvořeny postupy na zvládnutí rizik, které výskyt pohromy vyvolá nebo může vyvolat. Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách i v EU je systematická činnost v této oblasti a v jejím rámci se systematicky naplňují a provozují různé databáze. Na základě světových praktik a praktických zkušeností autora se jako nejvhodnější způsob jeví: - - vypracování normativních materiálů pro živelné a jiné pohromy, které postačí veřejné správě pro řešení běžných úkolů na úseku řízení bezpečnosti včetně obnovy majetku po živelných a jiných pohromách (řada normativů je v technických normách a jen některé z nich je třeba doplnit či přepracovat s ohledem na nové poznatky), - - stanovení institucí, které pro detailnější úkoly z oblasti řízení bezpečnosti, obnovy po živelných a jiných pohromách, regionálního rozvoje apod. zpracují na požádání veřejné správy územně a časově specifická hodnocení dle stanovených norem a standardů nebo při použití jiných postupů prokáží soulad předkládaných výsledků s výsledky získanými doporučeným způsobem. Pro zajištění komplexní bezpečnosti a s ní spojené obnovy majetku po živelných a jiných pohromách se musí na základě výše citovaných metodických materiálů založených na pojetí komplexní bezpečnosti vycházet z expertního hodnocení dat získaných pozorováním alespoň v době historické, tj. za posledních 1000 let u živelných pohrom a u dalších pohrom z adekvátních časových intervalů, které zaručí, že datový soubor je schopen vypovědět o možných extrémních jevech. Datové soubory pro tento účel musí být sestaveny tak, aby umožnily získat žádoucí výsledky, tj. musí zohledňovat nejistoty a neurčitosti v místě a čase. Jinak analýzy, hodnocení či výpočty nebudou ani správné, ani konzistentní a rozhodování budou prováděna formou případ od případu bez jednotného metodického rámce, což odporuje odborným postupům a koncepčním přístupům vyspělých zemí. Abychom však zjistili, co je reálné, musíme zavést odborné postupy a opírat se o datové soubory a metody, které odpovídají danému účelu a jsou kvalifikované. Data musí být shromážděna postupem "cíleně v čase a místě". Protože jde o vysoce kvalifikovanou práci, je třeba uložit příslušné úkoly vědeckým a výzkumným pracovištím ČR. V souladu se současnými znalostmi je třeba do vrcholového řízení bezpečnosti zavést následující obecnou metodiku: 1. 1. Určit seznam relevantních živelných a jiných pohrom. 2. 2. Provést analýzu poznatků a zkušeností, spojených s každou relevantní živelnou a jinou pohromou s cílem:

- - v daném konkrétním místě a pro stanovené časové intervaly určit ohrožení od dané živelné či jiné pohromy, tj. maximální velikost živelné či jiné pohromy a jejich dopadů v daném místě, četnost výskytu včetně pravděpodobnosti výskytu této velikosti v určených časových intervalech, - - pochopit rizika od dané živelné či jiné pohromy v širokých souvislostech a určit cíle z pohledu bezpečnosti, - - projednat všechny aspekty rizik a aspekty řízení bezpečnosti z pohledu integrovaného systému (společnosti), - - identifikovat zdroje všech rizik, zranitelnosti, utrpení a možné ztráty spojené s danou živelnou či jinou pohromou v daném místě, - - vyjasnit možné problémy, spouštěcí mechanismy a podmínky při vzniku živelné či jiné pohromy, - - vytvořit možné scénáře živelné či jiné pohromy, - - zhodnotit dopady všech možných scénářů živelné či jiné pohromy, zvláště z pohledu bezpečnostních aspektů, - - odděleně zvážit újmy a škody na životech, majetku a životním prostředí, - - zvážit záznamy, empirické důkazy, zkušenosti a expertní posudky. 3. 3. Provést hodnocení dopadů každé sledované živelné či jiné pohromy s ohledem na: - - objektivní kvantifikaci všech parametrů a jejich neurčitosti, - - výsledky citlivostní analýzy pro dynamickou situaci, - - existující fyzikální omezení a špatně určitelné hranice některých charakteristických parametrů, - - definovaný charakter dopadů živelné či jiné pohromy i velikost možných dopadů, - - četnost výskytu živelné či jiné pohromy, - - výsledky aplikace pravděpodobnostního přístupu. 4. 4. Provést ocenění sledované živelné či jiné pohromy s ohledem na: - - věrohodnost odhadnutého ohrožení (v absolutní i relativní míře), - - přijatelnost ohrožení (z hlediska jednotlivce i společnosti), - - ekonomický dopad na společnost a existující fondy pro obnovu ve společnosti, - - náklady a zisky při regulaci nejzávažnějších dopadů živelné či jiné pohromy, - - analýzu nákladů a užitků s ohledem na velikost rizik od dané živelné či jiné pohromy, - - přijatelnost, snížení nebo přenos rizik od dané živelné či jiné pohromy. 5. 5. Regulovat činnosti v dané oblasti s cílem: - - minimalizovat, zmírňovat a zvládat dopady živelné či jiné pohromy, tj. aplikovat opatření, aby se: změnila pravděpodobnost výskytu živelné či jiné

pohromy a/nebo jejich dopadů; snížila velikost dopadů; opatřily zdroje na odezvu na (zásah proti) dopady živelné či jiné pohromy a na následnou obnovu, - - zvážit všechny možnosti na snížení velikosti dopadů živelné či jiné pohromy, tj.: zavedení bezpečnostních opatření v projektu z pohledu prevence, ochrany a omezení škod; snížení neurčitosti v informacích o dopadech živelné či jiné pohromy, soustavný monitoring klíčových částí technologie z hlediska velkých dopadů v případě živelných či jiných pohrom, oprava a vylepšování systému řízení; zavedení norem a aplikování QC (kontroly kvality) na všech stupních; vytvoření hloubkové obrany (defencein-depth) na paralyzování malých selhání; redukce pravděpodobnosti výskytu lidských chyb nebo zvrhlostí (výcvik a kultura bezpečnosti). 6. 6. Soustavně ověřovat přijatou metodiku vrcholového řízení bezpečnosti s cílem: - - testovat účinnost strategií na snížení dopadů živelných a jiných pohrom, - - získávat nezávislý bezpečnostní audit a inspekci dopadů živelných a jiných pohrom, - - ustanovit metodu na hlášení událostí, která zahrnuje odezvy společnosti na dopady živelných a jiných pohrom, - - sledovat mechanismy zpětné vazby s cílem poučit se ze zkušeností a případně změnit priority ve vrcholovém řízení, - - vytvořit programy, které zahrnují způsoby řízení, výcvik a postupy v případě dopadů dané živelné či jiné pohromy, - - zhodnotit celkové narušení systému (společnosti) ve všech fázích (včetně všech narušení systému, která jsou vyvolána zásahem proti dopadům živelné či jiné pohromy), - - zavést mechanismus QA (kontroly jakosti) tak, aby všechny části byly optimálně vyváženy, - - spojitě monitorovat, posuzovat a vylepšovat systém vrcholového řízení. Uvedenou metodiku prosazuje OSN při svých aktivitách IDNDR i ISDR, tj. i při zasedání v Kobe v lednu 2005, které se soustředilo na zajištění obnovy po krizi v jihovýchodní Asii vyvolané silným zemětřesením se specifickou vyzařovací charakteristikou a následným tsunami. Zavedení uvedené metodiky do praxe v ČR je možno provést směrnicí, jejíž návrh je v příloze. Návrh zmíněné směrnice pro hodnocení ohrožení a z nich plynoucích rizik upravuje: - - pojmy, které jsou nezbytné pro řízení bezpečnosti (dosud legislativou neupraveno), - - cíle řízení bezpečnosti a jeho integrální části krizového řízení v České republice (stanovené přesně v intencích ústavního zákona č. 110/1998 Sb., který je obecný), - - způsob výběru specifických a kritických živelných a jiných pohrom v území,

- - opatření pro zvládnutí dopadů specifických a kritických živelných a jiných pohrom, - - postup pro hodnocení v případě, že na území ČR se vyskytne živelná či jiná pohroma nepředvídaná na základě systematického hodnocení ohrožení a z nich plynoucích rizik, - - matice odpovědnosti pro hodnocení, zvládnutí a obnovu. Dále je třeba zajistit, aby se při obnově zabránilo dalším ztrátám a aby zdroje a prostředky se využily efektivně 12. Proto je třeba sestavit koncepci prevence ztrát při obnově a zavést povinnost zpracovávat program prevence ztrát při obnově. V souladu s poznatky v předchozích kapitolách Program prevence ztrát má dva cíle: - - provádět takové činnosti, které mohou redukovat výskyt dalších dopadů pohrom (lze např. u technologických pohrom), - - provádět takové činnosti, které minimalizují potenciální (tj. zmírňují) dopady relevantní pohromy. Prevence ztrát při obnově v každém konkrétním případě zahrnuje: - - vytvoření koncepce prevence ztrát, - - identifikace a vyhodnocení všech ohrožení a možných dopadů, - - určení priorit obnovy, - - vytvoření skupiny programů, které minimalizují možné ztráty. 7. Dosavadní výsledky projektu 28/04 Doposud byly vytvořeny pro oblast řízení bezpečnosti s ohledem na živelní a jiné pohromy čtyři nástroje, a to: - - metodika stanovení relevantních živelních a jiných pohrom na území. Výstup je ve formě matice, na jejímž základě lze provést kvalifikované a transparentní rozhodnutí o tom, které živelné a jiné pohromy mohou způsobit kritickou situaci, pro jejíž zvládnutí může být nebo musí být vyhlášena krizová situace a bude nutná obnova majetku ve smyslu zákona č. 12/2002 Sb., - - metodika na stanovení největší očekávané velikosti živelní a jiné pohromy v území pro odpovídající časové intervaly, tj. u živelných pohrom pro 50, 100, 200, 500, 1000 a 10000 let (tj. padesátileté, stoleté. pohromy). Výstup pro každou živelnou nebo jinou pohromu je ve formě matice, na jejímž základě lze provést kvalifikované a transparentní rozhodnutí o tom, od které velikosti živelná a jiná pohroma může způsobit kritickou situaci, pro jejíž zvládnutí může být nebo musí být vyhlášena krizová situace a bude nutná obnova majetku ve smyslu zákona č. 12/2002 Sb. (např. při dodržení filosofie technických norem založených na prevenci stoletých pohrom by neměly nastat vážné škody při stoleté pohromě, ale při víceleté, tj. dvousetleté a vyšší již ano), - - metodika na stanovení poklesu velikosti dopadů živelné či jiné pohromy s růstem vzdálenosti od místa vzniku živelné či jiné pohromy. Výstup pro každou živelnou nebo jinou pohromu je ve formě scénáře, mapy nebo grafu, na jejichž základě lze provést kvalifikované a transparentní rozhodnutí o tom od které vzdálenosti (měřeno od místa vzniku živelné nebo jiné pohromy) a popř. i

s ohledem na azimuty již dopady živelné či jiné pohromy nepůsobí újmu a škody na chráněných zájmech, tj. i na majetku. Tím se vymezuje oblast, ve které živelná a jiná pohroma nemůže způsobit kritickou situaci, pro jejíž zvládnutí může být nebo musí být vyhlášena krizová situace a kde nebude nutná obnova majetku ve smyslu zákona č. 12/2002 Sb., - - metodika na stanovení anomálií v územním rozložení dopadů. Výstup pro každou živelnou nebo jinou pohromu je ve formě scénáře, mapy, na jejichž základě lze provést kvalifikované a transparentní rozhodnutí o existenci zranitelných míst, ve kterých dojde nebo může dojít k eskalaci dopadů živelné nebo jiné pohromy, tj. ve kterých živelná a jiná pohroma může na rozdíl od okolí způsobit kritickou situaci, pro jejíž zvládnutí může být nebo musí být vyhlášena krizová situace a bude nutná obnova majetku ve smyslu zákona č. 12/2002 Sb. 8. Příklad - metodika stanovení závažných živelných a jiných pohrom pro potřeby veřejné správy Pojetí Především jsou řešeny otázky z pohledu obnovy. Cílem je řešit vše potřebné a neplýtvat zdroji, sílami a prostředky na aspekty, které nejsou pro veřejnou správu relevantní. Předpoklady 1. 1. Na úrovni republiky jsou vymezeny pojmy, stanoveny principy hodnocení ohrožení, hodnocení a řízení rizika a principy řízení bezpečnosti (viz příloha). 2. 2. Z důvodu zajištění bezpečnosti se respektuje, že velké živelné či jiné pohromy s ničivou silou se vyskytují zřídka, a proto se používá hodnocení respektující zákon velkých čísel, tj. algoritmy založené na extrémních nebo mezních odhadech. 3. 3. Odlišují se velikosti maximálních živelných a jiných pohrom a jejich dopadů založené na pozorovaných datech (tzv. maximální pozorované 2,3 ) a velikosti získané specifickými algoritmy založenými na teorii extrémních hodnot či mezních odhadů (tzv. maximální očekávané 2,3 ). 4. 4. Protože se srovnávají nesouměřitelné živelné a jiné pohromy a jejich charakteristiky a specifika, používá se verbální stupnice. Nouzové situace se dělí do kategorií 0,1,.,5 takto: 0 - dopady zanedbatelné, 1 - dopady velmi malé, 2 - dopady malé 3 - dopady střední 4 - dopady vysoké 5 - dopady velmi vysoké 4. 4. Pravděpodobnosti výskytu velikosti živelné či jiné pohromy odpovídající největší očekávané pohromě za 100 let na úrovni věrohodnosti 0.05 v případě živelných pohrom se dělí do kategorií, např. takto:

menší než 10-6 / rok - pravděpodobnost zanedbatelná v rozmezí 10-5 / rok až 10-6 / rok - pravděpodobnost velmi malá v rozmezí 10-4 / rok až 10-5 / rok - pravděpodobnost malá v rozmezí 10-3 / rok až 10-4 / rok - pravděpodobnost střední v rozmezí 10-2 / rok až 10-3 / rok - pravděpodobnost vysoká větší než 10-2 / rok - pravděpodobnost velmi vysoká V případě pohrom, jejichž příčinou jsou technologické havárie se sledují pravděpodobnosti výskytu velikosti pohromy odpovídající největší očekávané pohromě za 10 let na úrovni věrohodnosti 0.05 a v případě pohrom vyvolaných kriminálními nebo teroristickými činy se sledují pravděpodobnosti výskytu velikosti pohromy odpovídající největší očekávané pohromě za 1 rok na úrovni věrohodnosti 0.05 atd. 5. 5. Konkrétní postup závisí na tom, zda stát zajistí normativy pro jednotlivé živelné či jiné pohromy, které musí být v ČR sledovány nebo ne, a proto se dále provádí rozlišení v tomto smyslu. Požadavky 1. 1. Použít pojmy specifikované v příloze. 2. 2. Aplikovat postup uvedený v odstavci 6 pro kvalifikované vrcholové řízení bezpečnosti a ustanovení uvedená ve směrnici, jejíž návrh je v příloze. 3. 3. Použít soubory dat, které jsou relevantní cílům řízení bezpečnosti 2,5]. 4. 4. Data o pohromách musí být zpracována odborně správným postupem. Je třeba použít kvalifikované metody hodnocení 2,5. 5. 5. Musí být určeny dále uvedené hlavní charakteristiky živelných a jiných pohrom: četnost, velikost, podstata či příčina vzniku, místo výskytu, dynamika rozvoje, velikost dopadů (schopnost ničit). 6. 6. Je třeba zohlednit poznatky o pohromách shrnuté v práci 2. Cíl metodiky Pro potřeby veřejné správy roztřídit živelné a jiné pohromy sledované v ČR do následujících kategorií: 1. 1. Živelné a jiné pohromy, jejichž dopady ve sledovaném období mohou být vysoké až velmi vysoké a pravděpodobnost jejich výskytu bude malá až velmi vysoká (tj. cca jedenkrát za 100 let či za 10 let či za 1 rok apod. u pohrom, které žijí v jiných časových měřítcích), které mohou vyvolat kritickou situaci, při níž se musí nebo bude třeba vyhlásit krizovou situaci, a tudíž bude potřeba provádět obnovu majetku po krizové situaci. 2. 2. Živelné a jiné pohromy, jejichž dopady ve sledovaném období mohou být malé až vysoké a pravděpodobnost jejich výskytu bude zanedbatelná až vysoká, u kterých není předpoklad pro vyvolání kritické situace, při níž může být vyhlášena krizová situace, a tudíž nebude potřeba provádět obnovu majetku po krizové situaci. Vůči těmto pohromám však musí být prováděna opatření v územním plánování, projektování, výstavbě a provozu objektů.

3. 3. Živelné a jiné pohromy, jejíchž dopady a pravděpodobnosti výskytu nepatří do kategorií vyšších, tj. 1 a 2. Postup pro veřejnou správu: 1. 1. Použít příslušné normativní materiály pro sledované živelné a jiné pohromy na území ČR, zpracované pro potřeby řízení bezpečnosti, které obsahují hlavní charakteristiky živelných a jiných pohrom: četnost, velikost, podstata či příčina vzniku, místo výskytu, dynamika rozvoje, velikost dopadů (schopnost ničit). To znamená, že pro každou sledovanou živelnou či jinou pohromu jsou stanoveny tzv. "maximální očekávaná pohroma", tj. velikost, která se vyskytne nebo může vyskytnout během stanoveného časového intervalu (u živelných pohrom 100 let, u jiných pohrom pak jiných, které jsou stanoveny podle údajů uvedených výše) na hladině věrohodnosti 0.05 a jsou určeny dopady na životy a zdraví lidí, majetek, životní prostředí a kritickou infrastrukturu na sledovaném území. V analýze ohrožení se uvádí diagram vývoje jednotlivých událostí (scénář) - rychlost nástupu pohromy, četnost výskytu, pravidelnost výskytu, trvání pohromy, rozsah dopadů apod. Analýzy obsahují i parametry pro případnou predikci maximálních dopadů, seznam možných příznaků, které lze použít pro varování atd. Na základě těchto dat a místních zranitelností lze pak určit rizika, podle místních podmínek určit nepřijatelná rizika, která působí destruktivně na chráněné zájmy. (V dalším postupu se tato rizika buď snižují a nebo se připravují opatření na jejich zmírnění). 2. 2. V případě, že příslušné materiály v bodě 1 výše nejsou k dispozici obrátit se na příslušná, vládou určená výzkumná pracoviště, aby ve smyslu přílohy a zásad v odstavci 6 podala informaci o velikosti ohrožení a projevech od sledovaných živelných a jiných pohrom na území spravovaném danou veřejnou správou, tj. hlavní charakteristiky živelných a jiných pohrom: četnost, velikost, podstata či příčina vzniku, místo výskytu, dynamika rozvoje, velikost dopadů (schopnost ničit). Výzkumná pracoviště podle postupu v příloze a zásad v odstavci 6 v souladu s úrovní poznání, např. 2,5,7-11 u každé živelné pohromy, jejíž pravděpodobnost výskytu je (není-li právním předpisem stanoveno jinak) větší než 5 x 10-2 za rok provedou: a) a) na základě relevantních dat pro řízení bezpečnosti hodnocení ohrožení od stanovené pohromy v určeném časovém intervalu s ohledem na data o stanovené pohromě v relevantním území; není-li jinými právními předpisy stanoveno jinak, bere se při hodnocení v úvahu časový interval 100 let, b) b) hodnocení rizik v jednotlivých důležitých místech specifikovaných veřejnou správou na základě hodnoty ohrožení, stanovené dle písmene a), a místní zranitelnosti. Hodnocení ohrožení i rizik u měřitelných živelných a jiných pohrom provedou příslušná výzkumná pracoviště vhodnými algoritmy pro zjištění extrémních hodnot na základě deterministického nebo pravděpodobnostního přístupu dle postupů upravených technickou nebo jinou normou v oboru, do jehož věcné působnosti živelná či jiná pohroma spadá. Hodnocení na základě inženýrského úsudku, analogie či teoretického modelu jsou možná jen v případech, kdy není dostatek dat. V těchto případech však musí být založen monitoring, na jehož základě budou výsledky předmětných metodik ověřeny. V případě pohrom, které nejsou exaktně měřitelné, příslušná výzkumná pracoviště použijí k jejich klasifikaci verbální stupnice

a hodnocení provedou specifickými metodami agregace dle postupů upravených technickou normou v příslušném oboru. Příslušná výzkumná pracoviště zajistí, aby všechny živelné či jiné pohromy, které mohou na základě hodnocení ohrožení vyvolat nouzovou situaci, jejíž zvládnutí vyžaduje účast speciálních složek a náklady ze strany státu (tj. kategorie 2 či vyšší) byly monitorovány. Monitoring musí být založen na současném vědeckém a technickém poznání a musí být prováděn organizací mající příslušnou akreditaci. Za monitoring musí odpovídat resort, do jehož věcné působnosti živelná či jiná pohroma patří dle kompetenčního zákona (tj. v ČR dle zákona č. 2/1969 Sb. v platném znění). Příslušná výzkumná pracoviště popíší pro každou sledovanou živelnou či jinou pohromu dopady, které na území mohou nastat, jejich územní rozložení (scénáře, mapy izolinií) a četnost nebo pravděpodobnost výskytu pohromy. 3. 3. Stanovit rozhodovací (rizikovou) matici pro sledované místo / území takto: Protože dopady živelných či jiných pohrom v území i pravděpodobnosti jejich výskytu se mění nebo mohou měnit na území spravovaném danou veřejnou správou, je třeba stanovit v případě dat pro území pro každou sledovanou pohromu maximální dopady v území a nejvyšší pravděpodobnost výskytu. Tyto hodnoty vynést do tabulky. Příklad je uveden v tabulce 1. Tato tabulka obsahuje pohromy označené písmeny A, B,..,H. Hodnoty v ploše určují hodnoty ohrožení, pomocí kterých se rozhoduje, jaká opatření je nutno provádět, aby byla zajištěna bezpečnost v území spravovaném veřejnou správou. Tabulka 1. Kategorie pohrom ve sledovaném území. Velmi vysoké Pravděpodobnost G Vysoké výskytu H C A Střední Malé E B Velmi malé F D Zanedbatelné Dopady zanedbatelné velmi malé malé střední vysoké velmi vysoké 4. 4. Provést interpretaci dat o pohromách ve sledovaném místě nebo v celém území. Tj. nastane-li případ uvedený v tabulce 1, interpretace z hlediska řízení bezpečnosti je následující: * * pohromy A, B jsou kritické, tudíž mohou vyvolat na sledovaném území nebo jeho části kritickou situaci, při které může být vyhlášena krizová situace, a tudíž bude třeba dělat obnovu majetku po krizové situaci. Z pohledu řízení bezpečnosti je třeba dělat preventivní a zmírňující opatření v územním plánování, projektování, výstavbě a provozu občanských a technologických objektů i infrastruktury,

* * pohromy C, D jsou specifické, tj. mohou vyvolat nouzové situace kategorie 3-4, a proto s nimi musí počítat odezva. Z pohledu řízení bezpečnosti je třeba dělat preventivní a zmírňující opatření v územním plánování, projektování, výstavbě a provozu občanských a technologických objektů i infrastruktury, * * pohromy G, E, H jsou relevantní a měly by být zvládnuty běžnými standardními prostředky odezvy. Z pohledu řízení bezpečnosti dosavadní opatření prováděná v územním plánování, projektování, výstavbě a provozu občanských a technologických objektů i infrastruktury jsou dostatečná, a tudíž je nutná jen pravidelná kontrola jejich účinnosti, * * pohroma F je relevantní a měly by ji zvládnout občané bez výkonných složek na základě své výchovy a zkušeností. Zde je výchova a vzdělání hlavním nástrojem pro bezpečnost. Požadavek na to, že výpočty a hodnocení musí provádět odborná instituce je nutný, protože jen odborník zná všechny potřebné zákonitosti a charakteristiky, např. u zemětřesení se musí vědět, že intenzity zemětřesení se zmenšují se vzdáleností od ohniska zemětřesení, že však mohou v důsledku místní stavby existovat území, ve kterých je intenzita zemětřesení vyšší než v okolí (tj. existují anomálie) a že až od určitého intervalu intenzit lze vždy očekávat ničivé dopady zemětřesení, viz. obrázek 1, který je převzat z práce 7. Obr. 1. Průměrné ztráty při intenzitách zemětřesení dle 7. Pozn. Stupnice MM a stupnice MSK-64 používaná v ČR jsou analogické. 9. Závěr Výsledky aplikace metodik rovněž dovolují provádět kvalifikovaná rozhodnutí v řadě úseků řízení, tj. dovolují identifikovat oblasti, ve kterých z pohledu řízení bezpečnosti je třeba provést zodolnění (protože dosavadní opatření nejsou dostatečná), dělat další preventivní a zmírňující opatření nebo dělat a kontrolovat účinnost stávajících opatření v územním plánování, projektování, výstavbě a provozu občanských a technologických objektů i infrastruktury.

S ohledem na podstatu a specifika živelných a jiných pohrom je z odborného pohledu, který výzkum musí zastávat z pohledu svého poslání, nutno prověřit existující postupy a buď je upravit nebo nově vypracovat přesné postupy hodnocení ohrožení pro každou z živelných a jiných pohrom, které jsou v ČR relevantní (tj. mají dopady na území a za určitých podmínek působí reálné škody na majetku i na ostatních chráněných zájmech). Dále pak je třeba vytvořit kritéria pro kategorizaci velikosti živelných a jiných pohrom, jejich dopadů, ohrožení a také existujících zranitelností u majetku a u ostatních chráněných zájmů apod. Dalšími projekty je třeba pro potřeby jednotlivých metodik vytvořit expertní skupiny, které zpracují pro každou adekvátní živelnou nebo jinou pohromu pokyny pro postupy v dosud otevřených problémech. V těchto expertních skupinách by neměli být jen experti z výzkumných ústavů, kteří zajišťují monitoring pohromy a základní zpracování dat, ale i experti, kteří mají dostatečné odborné znalosti a znají potřeby praxe, tj. způsob fungování veřejné správy a mají zkušenosti ve tvorbě předpisů. Literatura 1 D. Procházková: Komplexní pohled na problematiku bezpečnosti. In: Současnost a budoucnost krizového řízení. ISBN 80-239-3503-8. T-soft, Praha 2004, 10p. 2 D. Procházková: Teoretický rozbor problému - část 1 a Metodiky 1-4. Odborná zpráva č. 2. Projekt MMR 28/04. Knihovna MMR ČR Praha 2005. 3 D. Procházková: Seismické inženýrství na prahu třetího tisíciletí. Praha 2002, ISBN 80-238-8661-4. 4 D. Procházková: Poučení z dlouhodobého výpadku elektrického proudu ve východní části USA a Kanady v r. 2003. In: Environmentální aspekty podnikání. ISSN 1211-8052. CEMC, Praha 2004, 9-12. 5 D. Procházková, J. Říha: Krizové řízení. MV-GŘ HZS ČR, ISBN 80-86640-30-2, Praha 2004 - v tisku. 6 D. Procházková: Pojmy. Zpráva č. k projektu MMR 28/04 smlouva, č. WB 28200452, Č.j.: 24512/2004-52, CES 3010. CITYPLAN spol. s r.o. Praha 2004, 45p. 7 Global Blueprints for Change - Summaries of the Recommendations for Theme A "Living with the Potential for Natural and Environmental Disasters",Summaries of the Recommendations for Theme B "Building to Withstand the Disaster Agents of Natural and Environmental Hazards",Summaries of the Recommendations for Theme C "Learning from and Sharing the Knowledge Gained from Natural and Environmental Disasters". ASCE, Washington 2001. 8 Průkazná dokumentace k jaderným elektrárnám ČR. Archiv. ČEZ Praha. 9 US RG 1.70: Regulation Guide 1.70. Revision 3. Standard Format and Content of Safety Analysis Reports for Nuclear Power Plants. LWR Edition, November 1978. Office of Standards Development, U.S. Nuclear Regulatory Commission 1978. 10 COMAH Safety Report Assessment Manual: UK- HID CD2, London 2002, 570p. 11 IAEA: Safety Guides and Technical Documents. IAEA, Vienna.

12 J. F. Gustin: Disaster Recovery Planning: a Guide for Facility Managers. The Fairmont Press, Inc., ISBN 0-88173-323-7 (FP), 0-13-009289-4 (PH). Lilburn 2002, 304p. Příloha Návrh směrnice pro hodnocení ohrožení a z nich plynoucích rizik Zdůvodnění Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) v platném znění, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) v platném znění a další zákony ukládají hodnocení rizik. Pro řízení bezpečnosti České republiky je třeba zajistit srovnatelnost rizik živelných a jiných pohrom s cílem stanovit racionální priority pro rozhodování a vybrat účinná opatření ke zvyšování bezpečnosti s tím, že opatření budou zajišťovat synergický efekt vedoucí ke zvýšení celkové (komplexní) bezpečnosti. Na základě současných znalostí největší problémy v oblasti bezpečnosti tvoří závislosti napříč subsystémy, které řídí veřejná správa. Proto je třeba zajistit souměřitelnost a srovnatelnost používaných veličin a pojmů. Návrh zavedení směrnice pro hodnocení ohrožení a z nich plynoucích rizik do právního řádu Pro zajištění bezpečnosti České republiky ve smyslu ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky v platném znění, vydává vláda České republiky Nařízení vlády, kterým do praxe zavádí směrnici, ve které se pro potřeby řízení bezpečnosti v České republice upravují pojmy, postup a metodiky zpracování dat, způsob výběru specifických a kritických živelných a jiných pohrom, opatření pro zvládnutí specifických a kritických živelných a jiných pohrom a matice odpovědnosti. Směrnice pro hodnocení ohrožení a z nich plynoucích rizik 1 Pojmy S cílem zajistit přesnou a odbornou komunikaci a srovnatelné výsledky na úseku řízení bezpečnosti a krizového řízení i v oblastech souvisejících se do praxe zavádí pojmy, jejichž seznam a výklad je v příloze. 2 (1) Řízení bezpečnosti a jeho integrální část krizové řízení v České republice zajišťují, že stát:

a) garantuje ochranu životů a zdraví občanů, majetku, životního prostředí a kritické infrastruktury a bezpečnost občanů, b) zvažuje všechny významné živelné a jiné pohromy (dále jen "pohromy") na území státu a proti jejich výskytu a popřípadě dopadům zajišťuje prevenci a připravenost, c) vytváří odborné zázemí, strukturu řízení, výkonné složky, prostředky a pomůcky k tomu, aby zabezpečil chráněné zájmy státu, tj. aby zajistil ochranu životů a zdraví občanů, majetku, životního prostředí a kritické infrastruktury a bezpečnost občanů, d) vytváří odborné zázemí, strukturu řízení, výkonné složky, prostředky a pomůcky k tomu, aby zajistil obnovu a rozvoj po každé pohromě. (2) Řízení bezpečnosti a jeho integrální část krizové řízení v České republice jsou chápány jako pro-aktivní způsob řízení rizik, tj. zahrnují: a) prevenci, to znamená zavedení systému, který zabraňuje výskytu pohrom a v případě jejich výskytu zmírňuje jejich dopady na chráněné zájmy státu, aktivní i pasivní, b) připravenost na zvládnutí pohrom, které se mohou vyskytnout, c) zvládnutí dopadu možných pohrom s přiměřenými ztrátami a přiměřenými zdroji, d) zajištění návratu území či státu do stabilizovaného stavu, obnovu a nastartování dalšího rozvoje. 3 Postup a metodika zpracování dat (1) V České republice jsou sledovány a analyzovány: a) přírodní (živelné) pohromy: laviny, horké vlhké letní dny, sucho, protržení hrází, povodně, zemětřesení, sesuvy svahů, řícení skal, lesní požáry, vichřice, tornáda, nadměrné dešťové nebo sněhové srážky, výrony plynů ze zemského nitra, b) technologické pohromy: nehody v chemickém a dalším průmyslu, indukovaná zemětřesení (důlní či horské otřesy, otřesy indukované přehradami, injektáží tekutin do zemského nitra, čerpáním tekutin ze zemského nitra, umělými explozemi), havárie při dopravě a skladování chemických materiálů, dopravní havárie, radiační havárie a velká znečištění životního prostředí, c) pohromy způsobené narušením rovnováhy v lidské populaci, životním prostředí, lidské společnosti a kritické infrastruktuře: i) defekty v životním prostředí: hromadné nákazy polních kultur, hromadné nákazy zvířat, ii) defekty v lidské populaci: nemoci, epidemie, pandemie, lidské chyby, iii) defekty v lidské společnosti, tj. defekty ve veřejné bezpečnosti a pořádku, šikana, diskriminace, kriminalita, terorismus, války, ozbrojené konflikty, iv) defekty v kritické infrastruktuře, tj. v ekonomické sféře, územní, organizační a společenské infrastruktuře, informačních technologiích, komunikacích, energetice, peněžnictví atd. (2) Data o pohromách musí být zpracována odborně správným postupem. Musí být určeny dále uvedené hlavní charakteristiky pohrom: četnost, velikost,

podstata či příčina vzniku, místo výskytu, dynamika rozvoje, velikost dopadů (schopnost ničit). (3) U každé pohromy, jejíž pravděpodobnost výskytu je, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, větší než 5 x 10-2 za rok, je nutno provádět: a) hodnocení ohrožení v celostátním měřítku v určeném časovém intervalu a s ohledem na data v území, jehož rozloha zajišťuje, že nejistoty a neurčitosti dat v čase a prostoru lze statisticky zhodnotit a lze odhalit extrémní jevy; není-li jinými právními předpisy stanoveno jinak, bere se při hodnocení v úvahu časový interval 100 let, b) hodnocení rizik na základě hodnoty ohrožení, stanovené dle písm. a), a místní zranitelnosti, c) řízení rizik (snížení velikosti rizika na přijatelnou míru pomocí snižování místní zranitelnosti), d) řízení bezpečnosti (další snížení rizika zaváděním preventivních opatření proti vybraným zranitelnostem). (4) Hodnocení ohrožení i rizik u měřitelných pohrom se provádí na základě deterministického nebo pravděpodobnostního přístupu dle postupů a algoritmů upravených technickou normou v oboru, do jehož věcné působnosti pohroma spadá. (5) Hodnocení na základě inženýrského úsudku, analogie či teoretického modelu jsou možná jen v případech, kdy není dostatek dat. V těchto případech však musí být založen monitoring, na jehož základě budou výsledky předmětných metodik ověřeny. (6) V případě pohrom, které nejsou exaktně měřitelné, se používá k jejich klasifikaci verbální stupnice a hodnocení se provádí specifickými metodami agregace dle postupů upravených technickou normou v příslušném oboru. (7) Dopady pohrom se klasifikují do následujících kategorií: 0: zanedbatelné z hlediska života občana, 1: nedůležité z hlediska občana, 2: důležité z hlediska občana, 3: závažné z hlediska společnosti, 4: velmi závažné z hlediska společnosti, 5: ohrožující existenci či podstatu společnosti. Pohromy, které mají dopady z kategorie 4 a 5 vyvolají nebo mohou vyvolat kritickou situaci na území různého rozsahu. (8) Všechny pohromy, které mohou mít na základě hodnocení dle odst. (3) či odst. (4) dopady náležící do kategorie 3 či vyšší musí být monitorovány. Monitoring musí být založen na současném vědeckém a technickém poznání a musí být prováděn organizací mající příslušnou akreditaci. Za monitoring odpovídá resort, do jehož věcné působnosti pohroma patří dle zákona č. 2/1969 Sb. v platném znění. 4 Způsob výběru specifických a kritických pohrom v území