Inovace v životním pojištění v prostředí EU

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišt ovnictví Inovace v životním pojištění v prostředí EU Bakalářská práce Autor: Sergiy Kovalov Bankovní management Bankovnímanaţer specialista (investičníbankovnictví) Vedoucí práce: doc. Ing. Miroslav Flaška, CSc., Praha Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 25.04.2012 Sergiy Kovalov

Poděkování Za odbornou pomoc při zpracování předkládané práce chci na tomto místě poděkovat vedoucímu práce doc. Ing. Miroslavu Flaškovi, CSc.

Anotace Tato práce je věnována pojištění a pojišťovnictví jak v rámci České republiky, tak částečně v celosětovém měřítku. Práce je rozdělena do několika oblastí. V první části se autor věnuje hlavním přístupům k pojištění. V části druhé je uveden velice podrobný rozbor pojistného trhu a subjektů, které na něm působí. Poslední kapitola v této práci je věnována vývojovým tendencím na pojistných trzích. Práce vyuţívá celou řádu vědeckých metod, mezi nejdůleţitější patří analýza a syntéza a matematicko-statistický aparát. Hlavním cílem práce je provedení základní analýzy ţivotního a částečně i kapitálového pojištění se soustředěním na trhy zemí EU a na Českou republiku. Ústřední hypotézou této práce je následující tvrzení: pojistný trh se neustále rozvije a nabízí obrovský prostor pro další růst. Klíčová slova:pojištění, pojistný trh, hospodářská krize, zemětřesení v Japonsku. Annotation This work is dedicated to insurance in the Czech Republic and partly in the whole Word. The work is dividend into several areas. In the first part the author deals with the main approaches to insurance. The second part gives a very detailed analysis of the insurance market and the bodies which it operates. The last chapter in this work is dedicated to development trends in the insurance markets. The paper uses a variety of scientific methods, the most important are the analysis and synthesis of statistical and mathematical apparatus. The main objective is to implement basic life insurance analysis and partly capital insurance analysis with a focus on EU countries and the Czech Republic. The central hypothesis of this paper is the following statement: the insurance market is constantly developing and offering tremendous scope for further growth. Keywords: insurance, insurance market, the economic crisis, an earthquake in Japan

Obsah Úvod... 7 1. Hlavní přístupy k pojmům pojištění a pojišt ovnictví... 8 2 Pojistný trh, jeho subjekty... 11 2.1 Subjekty pojistného trhu... 12 2.1.1 Pojišt ovny a jejích klienty... 12 2.1.2 Pojistní brokeři... 13 2.1.3 Ostatní subjekty pojistného trhů... 14 2.2 Pojistné, pojistné plnění... 14 2.3 Stav českého pojistného trhů... 16 2.4 Hlavní tendence světového pojistného trhů... 17 3 Řešení ţivotních rizik pojistnými produkty... 18 3.1 Poslání ţivotního pojištění... 20 3.2 Ţivotní pojištění a finanční trhy... 21 3.3 Tradiční produkty... 22 3.3.1 Pojištěni pro případ smrti... 22 3.3.2 Pojištění pro případ doţití... 23 3.3.3 Pojištění pro případ smrti nebo doţití... 24 3.3.4 Důchodové pojištění... 25 3.3.5 Pojištění více ţivotů a skupinové pojištění... 26 3.4 Nové produkty... 27 3.4.1 Univerzální ţivotní pojištění... 27 3.4.2 Investiční ţivotní pojištění... 28 3.4.3 Moderní investiční ţivotní pojištění... 29 3.4.4 Indexově vázané ţivotní pojištění... 29 4 Vývojové tendence na pojistných trzích... 31 4.1 Pojištěnost a vývoj pojištěnosti... 32 5

4.1.1 Vývoj pojištěnosti v podmínkách Evropské Unie... 33 4.1.2 Vývoj pojištěnosti v podmínkách České republiky... 35 4.2 Zvyšování významů ţivotního pojištění... 36 4.2.1 Vývoj v podoběproduktů ţivotního pojištění... 36 4.2.2 Vývoj ve vyuţití ţivotního pojištění ze stavů obyvatelstva... 38 5 Kapitálové ţivotní pojištění... 39 5.1.1 Česká pojišťovna... 39 5.1.2 Produkty... 40 5.1.3 Rozsah - ţivotní pojištění Multirisk... 41 5.1.4 Ţivotní pojištění v British Insurance Life and Terminal Illness... 42 5.1.5 Ţivotní pojištění v British Insurance Ţivotní pojištění Benefit... 43 5.1.6 Srovnání kapitálových ţivotních pojištění... 44 5.2 Změny v ţivotním pojištění po vstupu do EU a výhled do budoucnosti... 46 Závěr... 50 Seznam literatury a zdrojů... 51 Seznam obrazků... 54 6

Úvod V této práci bych se chtěl zabývat velice zajímavým a aktuálním tématem, jedná se o pojištění jak v českém měřítku, tak i v celosvětovém. Pojištění je podnikání, které je velmi staré, jelikoţ ještě staří Římané se snaţili rozdělit riziko. Samozřejmě v současné době pojištění se dostalo na zcela novou úroveň, v současné době se ale jde pojistit téměř všechno od ztráty zaměstnání aţ do pojištění majetku. Podnikání v oblasti pojištění je velice výnosné. Kromě toho pojištění plní i velmi silnou sociální funkci, jelikoţ přebírá na sebe část toho, co by jinak musel odnést stát. Moje práce je rozdělena do několika oblastí. V první části se věnuji hlavním přístupům k pojištění. Na tuto část bych chtěl navázat popisem pojisteného trhu a subjektů, které se na něm vyskytují. V této oblasti velice podrobně rozeberu jak stav aktuálního českého trhu, tak i hlavní tendence na celosvětovém trhu pojištění. Na závěr k této kapitole bych se chtěl věnovat produktům pojistného trhu, bude se jednat jak o aktuální produkty, tak i o nové tendence a produkty, které se teprve zavádějí, ale mají velice pěknou budoucnost. V této oblasti je naprosto nutné popsat poslední události, které ovlivnily pojistný trh jedná se bezesporu o finanční krizi, která sice vypukla v USA, ale velice rychle se rozšiřila po celém světě. Další událost měla regionální vliv, jednalo se o zemětřesení v Japonsku, které velice negativním způsobem ovlivnilo japoskou ekonomiku a přírodu. Poslední kapitola v mé práci je věnována vývojovým tendencím na pojistných trzích. V této části práce jsem se věnoval třem oblastem: pojištění a pojištěnosti, zvýšování významu ţivotního pojištění a změnám v ţivotním pojištění po vstupu do EU stejně jako výheldu do budoucnosti. Ve své práci jsem vyuţíval celou řadu vědeckých metod, mezi nejdůleţitější patří analýza a syntéza. Kromě toho v mé práci našel uplatnění i matematicko-statistický aparát. Dále ve své práci jsem vyuţíval relevantní českou odbornou literaturu věnovanou dané problematice. Hlavním cílem mé práce je provedení základní analýzy ţivotního a částečně i kapitálového pojištění se soustředěním na trhy zemí EU a na Českou republiku. Ústřední hypotézou této práce je následující tvrzení: pojistný trh se neustále rozvije a nabízí obrovský prostor pro další růst. 7

1. Hlavní přístupy k pojmům pojištění a pojišt ovnictví Pojem pojištěnína trhu je hodně specifickým předmětem obchodu, tento předmět není moţné přirovnávat k jiným předmětům a je moţné nahlíţet na něj z různých pohledů. Proto Proto v odborné literatuře existují různé definice tohoto pojmu. Ještě před 200 lety ekonom Karl H. Borch věnoval pozornost různým definicím pojištění a hlávně se zabýval Laussanskou a Cambridgeskou školou. V Cambridgské škole Alfred Marshall se priblížil k rozvití ekonomické teorie pojištění. V jeho knize Principy (1890) mluví o pojistném jako o ceně, kterou člověk musí platit, aby se zbavil zla nejistoty. 1 V Laussanské škole Leon Walras (1874) videl pojištění jako nástroj k odstranění nejistoty spojené se všemi ostatními ekonomickými aktivitami. 2 Kromě těchto pojmů Karl H. Borch také ve své knízepíše o Adamovi Smithu, který chápal pojištění v jeho základním smyslu, to znamená jako vykoupení z nejistoty, co plně vyjadřuje podstatu významu pojištění. V průběhu let tyto nepřestné pojmy se rozvíjely spolu s pojistným trhem. Proto dnes definice pojištění jsou mnohem rozsáhlejší a jsou zaloţené hlávně na přerozdělování a tvorbě rezerv. Docela dobře vysvětluje tento pojem ve své knize Pojistný trh V. Cejková: pojištění lze definovat především jako vztahy tvorby a rozdělování rezerv v závislosti na riziku a používání těchto rezerv k úhraděpotřeb, které jsou v jednotlivých případech výskytu náhodné, vcelku však odhadnutelné. 3 Hodně definic jsou záloţené jenom na pojmu rizika. Tak T. Cipra ve svém díle pojistná matematika vysvětluje tento pojem takto: Pro svět, ve kterém žijeme, je příznačnánepřebernárada nejistot a nahodilostí. pojištění má v takovém světěmísto jako nástroj finanční eliminace negativních důsledku nahodilosti. 4 Společným pro tyto definice je to, ţe pojištění je druhem sluţby nebo zboţí, který má velmi specifické vlastnosti, a jejedinečným ve své podobě. Jestli se díváme na tento pojem ze strány 1 BORCH, Karl Henrik. Economics of insurance. Amsterdam, NY [US]: North-Holland, 1990. str. 3. 2 BORCH, Karl Henrik. Economics of insurance. Amsterdam, NY [US]: North-Holland, 1990. str. 3. 3 CEJKOVÁ, Viktória. Pojistný trh. Praha: Grada Publishing, 2002. str. 18. 4 CIPRA, Tomáš. Pojistná matematika: teorie a praxe. Praha: Ekopress, 2006. str. 15. 8

přerozdělování rezerv, tak jedinečnost spočívá v tom, ţe v případě pojištění se jedná o dlouhodobé obchody, oproti jiným trhům, kde kupující získá svoji protihodnotu aţ v důsledku realizacepojištěného rizika jako určitéčástinashromáţděných rezerv. Tento obchod má velice rizikový charakter, a dopředu není moţné zjistit, jestli kupujícímu navrátí jeho vklad. Pojišťovnictvím se chápezvláštní nevýrobní odvětví v ekonomice, které se zabývá zajišťovací, pojišťovací a zábrannou činností. Pojišťovny také mohou podle právních předpisů vykonávat i jinou investiční nebo podnikatelskou činnost. Úlohou pojišťovnictví je úhrada pojistných událostí a pojistná ochrana aj. 5 Nejčastěji se v pojišťovnictví věnuje pozornost tvorbě technických rezerv, jejích správnému uţití, správě těchto rezerv a pojistné ochraně. Pojišťovnictví se skládá skoro ze všech zajistitelů, pojistitelů, pojišťovací asociace a zprostředkovatele. Mezi jeho pojišťovací činností patří správa pojištění, uzavírání pojistných smluv a poskytování plnění z pojistných smluv. Jestli hovoříme o tvorbě technických rezerv, tak pojiš tovnictví se tady zabývá nakládáním s aktivy technických rezerv. Jestli se věnujeme zajišťovací činnosti, tak tady pojišťovnictví se zabývá jenom uzavíráním se zajišťovnami zajistných smluv a zábrannou činností. Pojišťovny vykonávají v rámci pojišťovnictví pojistné operace ve prospěch pojistníků a pojištěných. Pojišťovnictví v poslední době má dynamicky se rozvíjející charakter a je důleţitou pro trţní ekonomiku hlávně tím, ţe neutralizuje realizaci rizik domácností, občanů, podnikatelů a firem. Na činností pojišťovnictví jsou závislé určité odvětví ekonomiky. Oni vytváří důleţitou a vzácnou moţnost k realizaci další podnikatelské činnosti prostřednictvím pohybu peněţních prostředků a jejich následným přerozdělováním přes pojistné rezervy. Coţ bylo vyvolanodlouhou prodlevou mezi kumulací kapitálu, který byl získaný, a eventuelní povinností vydání části kumulovaného kapitálu na likvidaci pojistné události a škody, dle podmínek, které byly popsané v pojistné smlouvě. Pojišťovny berou účast prostřednictvím svého podílu na finančním trhu, v daném období, kdy pojišťovnamá dostatek volného kapitálu, a to pomoci investování do větší části rychle likvidovaných investic volného kapitálu. Pojiš tovny mají takovou moţnost hlávně kvůli reţimu volného trţního hospodářství a svobodě podnikání. 5 Čejková, V.: Pojišťovnictví. Brno: MU, 2005, 164 s. 9

Struktura pojišťovnictví: 6 Pojišťovnictví Státní dozor v pojišťovnictví Komerční pojišťovny / Zajišťovny Druţstevní pojišťovny Zprostředkovatelé (agenti, makléři, makléřské firmy) Asociace (svazy) pojišťoven Asociace zprostředkovatelů pojištění Asociace pojišťovacích makléřů Jiné asociace Do základních prvků nezávislého pojišťovnictví patří: Moţnost pojištěného: Pojištěný má moţnost zvolit si konkrétní specifické pojištění, pojistitele a pojistné podmínky. Moţnost pojišťovny: Nezávislé pojišťovnictví má moţnost určovat všeobecné pojistné podmínky, pojistné sazby, volbu investic určité časti pojistných rezerv a výběr rizik. V dnešní době v ČR existují 2 pojišťovací systémy: systém sociálního pojištění, který je charakterizovaný přímou účastí státu v oblasti sociálního pojištění a zabezpečení, státního zájmu. systém komerčního pojištění, který je realizován pojišťovnami a komerčními principy. 6 Čejková, V.: Pojišťovnictví. Brno: MU, 2005, s. 81. 10

2 Pojistný trh, jeho subjekty Během procesu rozdělování a realizace hrubého domácího produktu se vytvářejí trvale volné a dočasně peněţní prostředky, které jsou soustřeďované v rezervách apeněţních fondech. Fungování pojistného trhu 7 má skoro stejný princip přerozdělování peněţních prostředků. V případě pojišťovnictví rezerv sevytvářejí, jestli vznikne nutnost hraditnáhodné potřeby, a není moţné dopředu stanovit, jestli budou tyto rezervy pouţity na akumulaci nebo spotřebu. Pro rezervyje charakterní, při splnění určitých podmínek, které jsou propsané v zákoně, pojistných podmínkách, vyhlášce, pojistné smlouvěapod., nárok na jejich čerpání. Pojistný trh zahrnuje specifické principy, jako je princip podmíněné návratnosti, solidárnosti nebo princip neekvivalentnosti. Typickou pro pojistný trh je skutečnost, ţe na něm se střetává poptávka a nabídka po pojistné ochraně. Na pojistném trhu mezi předměty obchodů patří zajištění a pojištění. Jedním z nejdůleţitějších odvětví ekonomiky je pojišťovnictví, které na pojistném trhu nabízí své zboţí nebo sluţby, to znamená pojištění nebo zajištění, které je zvláštním druhem sluţby a je fiktivním. Tento druh sluţby se na pojistném trhu nabízí, a následně prodává a v důsledku kupující mázaplatit za tuto sluţbu. Rizikem v této situaci je to, ţe je pravděpodobnost toho, ţe kupující získá svojiprotihodnotu aţ v důsledku realizaci pojištěného rizika. To znamená, ţe se mluví o rizikové a neurčité návratnosti peněţních prostředků kupujícího. Specifický také pojistný trh tím, ţe na něm hlavní roli hraje nabídka. Tady se o klienty, které mohou přijit v budoucnu, uchází zajistitelé, pojistitelé a zprostředkovatelé. Jestli na trhu převládá nabídka, znamená to, ţe se stává zárukou soutěţe, na kterou má vliv pojistné produkty a tvorba cen, stejně jako u jiných segment, které jsou součásti finančního trhu. Tuto soutěţivost v určité míře ovlivňuje dozor v pojišťovnictví a nástroje, které mu patří, co částečně omezuje konkurenci a trţní soutěţ. Z toho vyplývá, ţe zásahy státu ovlivňují pojistný trh. 7 DAŇHEL, J., a kol. Pojistná teorie. 1. vyd.praha: ProfessionalPublishing, 2005. 332 s.,isbn 80-86419-84-3. 11

2.1 Subjekty pojistného trhu Na pojistném trhu, jako specifický druh peněţní sluţby, se uskutečňuje nabídka a poptávka, a to v oblasti přenášení rizika pojištěním. Jestli peněţní trh v určitém státě je důvěryhodný a solidní, znamená to, ţe na tomto území je úspěšná a zdravá ekonomika, a fungování sféry je na dobré úrovni. Základní rysy pojistného trhu jsou skoro stejné jako u jiných trhu. Aby střet nabídky a poptávky byl hladký, mezi pojistiteli a klienti vstupují zprostředkovatelé pojištění, mezi které patří poradci, makléři, agenti apod. Kvůli tomu, ţe pojištění je zaloţeno na principu rezerv, většinou jsou k dispozici dočasně volné peněţní prostředky v pojišťovnách. Nabídka a poptávka po takovýchprostředcích tvoří vedle prvoplánového věcného pojistného trhu také investiční pojistnýtrh, pomoci kterého pojistný trh ještě více prolíná do finančních trhů. Podstatou věcného pojistného trhu jepřevládání nabídky, co částečně vymezuje způsoby, díky kterým seprodávají pojistnéprodukty. 2.1.1 Pojišt ovny a jejích klienty Přebírat na sebe smluvně nebo jinak definovaná rizika svých klientů je hlavním předmětem činnosti pojišťovny 8. Plnění závazku klienta nastává v budoucím období, kdy dojdek události, která je definovaná ve smlouvě, a má na klienta nepříznivý dopad. Za takovou sluţbu pojišťovna inkasujepojistné. Pojišťovny jsou ve většíně případů konstruované v podobě komerčních subjektů akciovýchspolečností nebo jako státní a vzájemné pojišťovny. Cílem komerčních pojišťoven je dosaţení výnosuz pojišťovací činnosti nebo z operací, které probíhají na finančním trhu. Základem fiungování státních a vzájemných pojišťovenmohou byt i neziskové principy. Klienti (pojištění a pojistník) jsou následujícími účastníky pojistného vztahu. Pro vznik pojištění, je zapotřebí, aby byla uzavřena pojistná smlouva mezi pojišťovnou a klientem, jestli pojištění nevznikne prostřednictvím jiné skutečnosti, jako například zákonného ustanovení. 8 ZÁKON č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a další zákony z oblastipojišťovnictví 12

2.1.2 Pojistní brokeři Úkolem pojišťovacích zprostředkovatelů (brokeřů) je spojit prodejce pojišťovacích sluţeb a kupce, v průběhu působení na trhu, aby v důsledku byla uzavřena pojišťovací smlouva. 9 Kromě toho broker nachází pro určitého zákazníka optimálního pojistitele. Pojistní brokeři jsou mezičlánkem, který usnadňuje styk pojistitele s klientem, a funguje s cílem dosaţení ziku a jako samostatný podnikatelský subjekt. 10 Existuje několik důvodů, proč je zapotřebí vyuţívat sluţeb brokeřů: - pojišťovací zprostředkovatel je seznámen s trhem, a můţe pomoct sjednat pro zákazníka nejvíce vyhovujícího pojistitelé; - prozkoumat trh pro brokera je mnohem snadnější, jelikoţ se v něm vyzná a existuje tam velký počet pojistitelů; - zprostředkovatel můţe díky svým ználostem trhu najít nejoptimálnější sluţbu s nejníţšími náklady; - brokeři pomáhají, jestli se klient nemůţe rozhodnout co vybrat pojištění nebo samopojištění; Brokeři můţeme rozdělit podle několika kriterií: první je pro kolik pojišťoven zprostředkovatel sjednává pojistné smlouvy, pro jednu nebo více; druhou kriterií je, jaký je rozsah jeho činnosti. Nejčastěji je moţné potkat brokera, který má sjednanou smlouvu pouze s jedním pojistitelem. Existují samozřejmě i zprostředkovatelé v klasickém pojetí, úkolem kterých je uzavření smluv s více pojistitelí. Existuje také specifický typ zprostředkovatele makléř, který má za úkol, na základě sjednané s klientem smlouvy nebo plné moci, hledat nejvíce vyhovující pojistnou ochranu. Charakteristickým rysem klasického makléře je samostatné vytvaření pojistného kmenu, aktualizace pojistné smlouvy podle podmínek trhu, které se pořád mění, a nakonec podílení na likvidaci škody. 9 Zdroj: http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/predmety/?p=pojis&page=prednasky, (2012-03-31). 10 Zdroj: http://finance.bleskove.net/clanek/pojistny-trh.html, (2012-03-29). 13

2.1.3 Ostatní subjekty pojistného trhů Orgány dozoru nad pojišťovnictvím, úkolem kterých je kontrola dodrţování pravidel legislativního rámce a státní regulace pro pojišťovnické podnikání, jsou významným subjektem pojistného. Asociace pojišťoven také obsahuje neposlední místo na pojistném trhu. Tento subjekt hájí zájmy pojišťoven, je orgánem, který sdruţuje pojišťovny, organizuje spolupráci mezi nimi a také je samoregulačním výrazným faktorem tohoto trhu.vznikla Česká asociace pojišťovenještě v roce 1994 11 a členem Evropské federace národních asociací pojistitelůstala vroce 1998. V dnešní době tato asociace se skládá z29 členů a podíl členskýchpojišťoven v ČR na celkovém předepsaném pojistném je 97,8%. 12 Je moţné také potkát orgán pojišťovací ombudsman ve státech, kde je ochrana spotřebitelů na výsoké úrovni a trţní ekonomika nosí výspělý charakter. Zabývá se tento orgán hlávně ochranou spotřebitele pojišťovací sluţby. 2.2 Pojistné, pojistné plnění Základním ukazatel jakéhokoliv pojistného trhu je předepsané pojistné. Pomoci tohoto ukazatele se hodnotí výkonnost všech komerčních pojišťoven za konkrétní období. 13 Předepsané pojistné pro pojišťovnu představuje souhrn veškerých plateb, které byly ve výhledu pojistného předepsaného klientům v pojistných smlouvách za konkrétní období. Výši předepsaného pojistného ovlivňuje řada faktorů, které je moţné najit v pojistné smlouvě, a mezi ně patří: počet smluv, které byly sjednané velikost pojistných částek, které byly sjednané v daných pojistných smlouvách druhy rizik, které je moţné pojišťovat přístupy, které je vhodnépouţívají v průběhu oceňování těchto rizik 11 CAP pusobila i v dobe CSFR od roku 1991, po rozpadu federativní republiky roku 1993 zanikla. 12 Zdroj: Ceskáasociacepojištoven (www.cap.cz), (2012-03-29). 13 Čejková, V. a Nečas, S. Pojistný trh. Brno : MU Brno, 2005. ISBN 80-210-3661-3 14

Tento ukazatel je moţné sledovat za celý pojistný trh nebo můţeme ho rozdělit na neţivotní a ţivotní pojištění. Toto rozdělení je velice aktuální v současnosti, jelikoţ význam ţivotního pojištění se pořád mění.ještě před nějakou dobou ţivotní pojištění bylovyuţíváno jako nástroj ke krytí rizika úmrtí (zabezpečení pozůstalých), ale s časem se situace změnila, a ţivotní pojištění se pouţívá jako nástroj ke krytí potřeb lidí ve stáří. Obrázek 1. Předepsané pojistné v ČR (v mil. Kč) Zdroj: Výroční zpráva ČAP 2009, Výroční zpráva ČNB 2001, vlastní zpracování údajů Částka, kterou pojišťovna musí vyplatit klientovi v situaci, ţe dojde k pojistné události, nazýváme pojistné plnění. Pojistné plnění se vyplácí pojišťovnou v případě neţivotního aţivotního pojištění, ale je mezi nimi několikvýznamných rozdílů. Jestli v případě neţivotního pojištění částka, která se má vyplatit v případě uskutečnění pojistné události, odvíjí od toho, jak velká je škoda na pojištěném májetku, tak u ţivotního pojištění tato částka je předem sjednána. Existuje ještě jeden rozdíl, který spočívá v tom, ţe v neţivotním pojištění není moţné vědět, jestli nastane pojistná událost a bude vyplaceno pojistné plnění, můţe také nastat situace, ţe z jedné pojistné smlouvy několikrát bude vyplaceno pojistné plnění. V ţivotním pojištění je situace úplně jiná, jelikoţ pojistné plnění je vţdycky vyplaceno a jenom jednou. 15

Následující graf znázorňuje situaci kolik vyplatili pojistného plnění členové České asociace pojištění v letech 1995 aţ 2009. Obrázek 2. Vyplacené pojistné plnění v ČR (v mil. Kč) Zdroj: Výroční zpráva ČAP 2009, vlastní zpracování údajů 2.3 Stav českého pojistného trhů V roce 2011 český pojistný trh po mnoha letech poprvé klesl. České pojišťovny získaly z pojistného v roce 2011 116,3 miliardy korun, cooproti předchozímu roku je pokles o 0,3 procenta. Ţivotní pojištění mělo rostoucí tendenci a vzrostlo o 1,9 procenta, neţivotní naopak kleslo, ato o 1,6 procenta. Pro příklad, předloni pojistný trh vzrostl o osm procent. 14 Trh ţivotního pojištění pokračuje ve svém růstu. U obchodu, které jsou spojené s nynějšími smlouvami, byl zafixovan hlávně zájem o produkty s jednorázově placeným pojistným, a objem těchto obchodů stoupl o pětinu. Ale zajimavé je to, ţe v celku se pozoroval pokles jednorázově placené ţivotní pojištění, ato o 700 milionů Kč. Dobré byly výsledky u běţně placeného pojistného, které stouply skoro o miliardu korun. Naopak špatnou byla skutečnost, ţe kleslo celkové mnoţství smluv ţivotního pojištění, více neţ o 100.000, i kdyţ objem pojistného stoupl. 14 Zdroj: http://www.finance.cz/zpravy/finance/341053-cesky-pojistny-trh-po-mnoha-letech-rustu-loni-klesl-o- 0-3-pct/, (2012-03-29). 16

Pozitivní výsledky podnikatelského pojištění s růstem předepsaného pojistného o 2,1 procenta, nezmohly změnit pokles neživotního pojištění. Výsledky neživotního pojištění ukázaly pokles oproti předchozímu roku o 1,2 miliardy Kč, a hlavní příčinou takových výsledků byl velký pokles u pojištění vozidel, obzvlášť u povinného ručení, ato více než o osm procent. Taková situace nejpravděpodobněji přivede k tomu, že pojišťovny budou muset změnit svou strategii při bojování o klienta, jinak situace se bude nadále zhoršovat. Nejmocnějšími hráči na trhu i nadále zůstavají finanční skupiny VIG (Česká podnikatelská pojišťovna, Kooperativa, Pojišťovna České spořitelny) a skupina Generali PPF Holding (Generali, Česká pojišťovna, Česká pojišťovna Zdraví). Pojišťovna ČS vykázala největší meziroční nárůst předepsaného pojistného, ato více než o 800 milionů korun. Výsledky Allianz pojišťovny a ČSOB Pojišťovny stouply skoro o 400 milionů. Největšími pojišťovny na trhu s předepsaným pojistným (v mld. Kč) a podílem na trhu v procentech byly: 15 - Česká pojišťovna 31,3; 26,9 - Kooperativa 22,8; 19,5 - Allianz 9,4; 8,1 - Generali 8,4; 7,3 - ČSOB Pojišťovna7,4; 6,3 - Pojišťovna ČS 6,1; 5,2 - Česká podnikatelská pojišťovna 5,8; 5 - UNIQA 5,2; 4,5 - ING 5,1; 4,4 2.4 Hlavní tendence světového pojistného trhů V této kapitole bych chtěl vymezit určité trendy, které se daly pozorovat na světovém pojistném trhu. Zaprvé je nutné říct, ţe ceny neţivotního pojištění průběţně klesaly, tato tendence se zachovala od roku 2004 16. 15 Zdroj:http://www.cap.cz/news.aspx?aktualita=71&list=vweb/Aktuality, (2012-03-31). 17

Pojišťovnictví velice rychle se dostalo z finanční krize nebylo zaznamenáno nějakých velkých krachů pojišťoven. Pojišťovny velice vhodným způsobem zareagovaly na obnovu kapitálových trhů. Výspělé ekonomické země světa poprve od období krize začaly vykázovat sice mírný, avšak růst. Rozvojový svět roste rychlejším tempem. Státní zásahy do daného sektoru byly minimální. Na druhou stranu roste regulace daného odvětví ze strány státu. Zajímavostí posledních let bylo to, ţe ve světě nedošlo k velkým katastrofám, samozřejmě s výjimkou Japonska, o kterém budu mluvit dále. Bohuţel negativní tendencé je to, ţe se zvýšuje počet osob ţijících v oblastech, kde se vyskytují zemětřesení. Přebytek pojišťovacího trhu v roce 2010 činil 545 mld. USD, coţ přitahovalo další kapitál do odvětví. Experti se shodují, ţe se jedná o rekordní úroveň přebytku 17. Zemětřesení v Japonsku mělo 9 stupňů podle Richterové stupnice. Ekonomická škoda byla naprosto obrovská jednalo se o 200-300 mld. USD. Výše pojistené škody se odhaduje ve výši 20-35 mld. USD. Jaderná elektrárna Fukushima, která byla v dané oblasti, nebyla vůbec pojištěna 18. 3 Řešení životních rizik pojistnými produkty Jakýkoliv ekonomický subjekt pořád podléhá nebezpečí, ţe můţe nastat nějaká škoda. Právě proto člověk ztrácí jistotu a v důsledku se mluví o nejistotě (osoby, věci nebo majetku). Kvůli těmto nejistotám, které se vyskytují v ekonomii a v jiných vědách, se pouţívá pojem riziko, který přímo souvisí s nejednoznačností výsledků jevů a procesů v ekonomice a který se rozumí jako moţnost objevení událostí, výsledek kterých můţe být jiným, neţ se chtělo. 19 Riziko je moţné měřit prostřednictvím jednotlivé hodnoty pravděpodobnosti. Na základě povahy určitého procesu nebo jevu můţeme rozdělit riziko na: - čisté riziko výhradně negativní odchylky od cíle (nebezpečí ztrát); - spekulativní riziko mohou být jak záporné, tak i kladné odchylky. 16 Zdroj: http://www.renomia.cz/docs/prezentace%20pro%20aspar%2013042011.pdf, (2012-03-31). 17 Zdroj: http://www.renomia.cz/docs/prezentace%20pro%20aspar%2013042011.pdf,, (2012-03-31). 18 Zdroj: http://www.toare.co.jp/english/html/pdf/2011_insurance.pdf, (2012-03-31). 19 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Pojišťovnictví a pojištění. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000. ISBN 80-245- 0023-X. str. 5 18

Pojem riziko je těsně spojen s pojištěním. Přičemţ pojištění bere v úvahu jen čistá rizika. Čistá rizika mají subjektivní (závislou na lidské činnosti neopatrnost, povahové vlastnosti) a objektivní (nezávislou na lidské činnosti přírodní katastrofy) stránku. 20 Obrázek 3. Členění rizik podle příčiny vzniku rizika rizika přírodní rizika vyvolaná lidským faktorem rizika technická rizika vyvolaná lidmi Podle realizace rizika rozlišujeme následující rozměry rizika: - okamţik realizace rizika má jakékoliv riziko; - výskyt realizace rizika patří jenom rizikům s absolutní nahodilostí; - rozsah realizace rizika patří k takovým rizikům, které se mohou realizovat plně a částečně. Realizace rizika vede ke vzniku škody, která realizuje nebo konkretizuje rizika, kterými je někdo ohroţován. Škody mají různou povahu (materiální, nemateriální, věcné, majetkové a škody na osobách) a samozřejmě různé následky (neplánované výdaje, ztráta příjmů). V pojišťovnictví se pojem riziko pouţívá v několika smyslech: předmět, který je ohroţen nebezpečím nahodilého charakteru (budova, strojní zařízení, dopravní prostředek); událost, 20 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Pojišťovnictví a pojištění. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000. ISBN 80-245- 0023-X. str. 5 19

která škodu způsobuje zdroj rizika (úraz, havárie, poţár); pravděpodobnost toho, ţe vznikne událost náhodné podoby a se zápornými dopady. Na velikost rizika mají vliv závažnost a četnost. V závislosti na tom, jak velké jsou tyto charakteristiky, můţeme zjistit, jaké jsou realizace jednotlivých rizik a škody, které způsobují. Cílem všech ekonomických subjektů je udělat všechno proto, aby mohli mít schopnost předejít rizikům. Proto důleţitým je co nejrychleji rizika objevit a rozpoznat. Vyloučit riziko není moţné, je moţné jenom jej odvrátit nebo omezit jeho realizaci. V případě, ţe tyto metody nepomáhají, je moţné pouţít finanční krytí pomocí státu, pojištění nebo individuálního krytí. Krytí rizik pomocí pojištění znamená přenesení rizik, tvorbu rezerv na toto krytí (příspěvky na pojištění) v důsledku se pak riziko rozděluje mezi několik zúčastněných a kryjí toto riziko pomocí prostředků několika účastníků. 3.1 Poslání životního pojištění Ţádný člověk nemůţe vědět, kdy zemře a co se s ním můţe stát v průběhu ţivota. Pojistná událost má náhodný charakter, protoţe není moţné vědět, kdy a co se můţe stát. Víme jen, ţe určitě všichni zemřeme, avšak kdy se to stane, neví nikdo, proto na trhu existuje ţivotní pojištění. 21 Význam ţivotního pojištění je velký, přičemţ jak pro rodinu, jednotlivce, příbuzné, tak i pro společnost a národní hospodářství. Většinou přináší takové efekty: - Tlumení inflace doba, na kterou se sjednává ţivotní pojištění, trvá většinou 10 let nebo více. V tom případě člověk, který se rozhodl platit pojistné, svojí spotřebu odkládá, co má protiinflační povahu. - Výhodné financování investic velká část pojistného, které platí lidé, se hromadí jako úspory v jejich technických rezervách. Pojišťovna efektivně a obezřetně hospodaří s aktivy, zdrojem kterých jsou technické rezervy. Potom pojišťovny investují do finančních instrumentů jako například akcie, statní dluhopisy, potom mohou umisťovat finanční prostředky do bank na termínované vklady apod. Protoţe ţivotní pojištění trvá dlouhou dobu, má to pozitivní vliv na ekonomiku, jelikoţ toto 21 MESRŠMÍD, Jaroslav, Bedřich KOVÁŘ a Petr BOHUMSKÝ. Ţivotní pojištění. 1 vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4. Str. 9 20

dovoluje poskytovat střednědobé a dlouhodobé úvěry finančním institucím. Kromě toho oni dávají moţnost uskutečnit rozvojové záměry podniku a podporují likviditu banky apod. - Doplněk státního důchodového pojištění státnídůchodový systém je základem pro to, aby člověk byl zabezpečen ve stáří. Určité produkty ţivotního pojištění dávají moţnost doplnit nějakou část zabezpečení pomocí státu a jeho soukromé pojistné ochrany. Také ţivotní pojištění můţe napomáhat státu i v sociální oblasti. - Přínosy do státního rozpočtu ţivotní pojištění má dobrý význam pro stát i z ohledu daní. Můţeme sem zařadit zdanění zisku pojišťoven a zdanění určitých druhů pojistného plnění, to znamená rozdíl mezi výši pojistného plnění a tím, co bylo zaplacené jako pojistné (sráţková daň). Veškeré tyto efekty, které státy s vyspělou ekonomikou kladou za úkol rozvíjení ţivotního pojištění, pak vytváří pro takové pojištění různé daňové výhody. 3.2 Životní pojištění a finanční trhy Jedním ze segmentů finančního trhu je pojistný trh. Finanční trh zahrnuje nabídku a poptávku po instrumentech finančního charakteru, do kterých patří pojistná ochrana. Principem pojistného trhu je rozdělování a shromaţdování peněţních prostředků, v této situaci se hovoří o rezervách, ale ne o fondech. Pojišťovny mohou tyto prostředky kvůli časovému rozdílu mezi tvorbou, která se vytváří postupně, a konečnou výplatou pojistné částky zpětně investovat do ekonomiky, a tím pádem mají pozitivní vliv na hospodářský růst. Charakteristickým pro pojistný trh je také to, ţe zahrnuje nabídku a poptávku po pojistné ochraně. Na pojistném trhu je předmětem obchodů zajištění a pojištění. 22 Jednou z důleţitých součástí pojistného trhu, který provozují komerční pojišťovny, je ţivotní pojištění.rezervy, které se vytváří pomocí ţivotních pojistek (prostředky, které podle zákona pojišťovny vyčleňují a v následku spravují proto, aby mohly dostát svým závazkům, které vyplývají z pojistných smluv, v budoucnu), mají také název rezervoáry ekonomiky, protoţe je to zdroj, který hraje hodně důleţitou roli pro investiční aktivitu. 22 ČEJKOVÁ, V., NEČAS, S.: Pojistný trh. 1. vyd. Brno, ESF MU, 2005. 81 s. 21

Výše rezervy životního pojištění v poslední době pořad roste, což potvrzuje to, že životní pojištění je oblastí, která se v poslední době rozvíjí dynamicky. Investování rezerv probíhá podle přesných pravidel, což je obrovským potenciálem pro ekonomiku a konkrétně pro následující využití tohoto kapitálu. 3.3 Tradiční produkty Ţivotní pojištění s kaţdým rokem nabízí větší a větší nabídku svých produktů. Dlouhodobě k dispozici na pojistném trhu je samostatné pojištění pro případ doţití nebo pro případ smrti, nebo pojištění pro případ smrti nebo doţití, které dává moţnost pouţívat kombinaci spoření a pojištění. Výhodou tohoto pojištění je to, ţe člověk má záruku toho, ţe rodina bude zabezpečena v případě jeho smrti a ţe ve stáří můţe člověk získat zhodnocené úspory. 23 Ţivotní pojištění závisí na tom, jaký je pojistný zájem u lidí, kteří uzavírají pojistné smlouvy. Je moţné si zvolit důchodové pojištění, pojištění prostředků na výţivu dětí, pojištění věna, investiční pojištění nebo pojištění, které je spojeno s kapitalizačními smlouvami. Kromě toho ţivotní pojištění zahrnuje připojištění, jako například pro případ pobytu v nemocnici, úrazové, pro případ váţných chorob nebo pro případ nemoci. Pomocí ţivotních pojištění nebo dalších typů je moţné uskutečnit své přání nebo udělat svůj ţivot lepší a s dostatečným mnoţstvím peněz. Rozdíl v produktech ţivotního pojištění spočívá v tom, ţe u nich je různá velikost pojistné ochrany, výše pojistného a pojistné podmínky. Také často mívají v obchodě různé názvy. Zamezit nahodilé události pojištění samozřejmě nemůţe, ale můţe zamezit vyplacené pojistné plnění v případě úrazu, smrti, invalidity, coţ ulehčí člověku problémovou situaci. Díky příkladům jednotlivých pojištěných, je moţné znázornit, jaké ţivotní pojištění mělo vliv na realizaci plánů rodiny i v případě ztráty ţivitele (vyřešení problému bytu nebo studium dětí apod.). 3.3.1 Pojištěni pro případ smrti 23 MESRŠMÍD, Jaroslav, Bedřich KOVÁŘ a Petr BOHUMSKÝ. Životní pojištění. 1 vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4. Str. 9 22

Pojištění pro případ smrti kryje jenom riziko smrti, to znamená, ţe v případě realizace rizika, pojistná částka, která byla sjednána, je vyplacená osobě uvedené pojistníkem. Účelem výplaty tohoto pojistného plnění můţe byt jak úhrada závazků, které měl pojistník, nebo zabezpečení členů rodiny, které po něm pozůstali nebo dokonce úhrada nákladů, které byly spojené s pohřbem nebo smrtí aj. Tento druh pojištění také má název rizikové ţivotní pojištění. 24 Pojištění pro případ smrti můţe mít různou podobu. Rozděluje se toto pojištění podle způsobu sjednání pojistné doby na dočasné pojištění pro případ smrti a trvalé pojištění pro případ smrti. Dočasné pojištění pro případ smrti kryje riziko smrti pouze v mezích sjednané pojistné doby. Tento druh ţivotního pojištění je hodně populární u čerpání půjček nebo úvěrů, kdy se rozměr pojistné částky odvíjí od rozměru dluţné částky, a kdy v případě smrti by pojištěného pojistné plnění mělo pokrýt jeho závazek například vůči úvěrové instituci. V základní podobě dočasného pojištění pro případ smrti je popsána pojistná částka, která je pevně sjednaná, ale můţe také existovat i dočasné pojištění s pojistnou částkou, která klesá. Díky tomu, ţe pravděpodobnost toho, ţe člověk zemře, není vysoká, obzvlášť v mladém věku, pojistné za toto pojištění je také nevysoké. Trvalé pojištění pro případ smrti je takový druh pojištění, kdy pojistné pojištění bude vyplaceno kaţdopádně, otázkou zůstává jen Kdy? V praxi toto pojištění vypadá tak, ţe se určuje, jako reálný termín výplaty pojistného, maximální horní věk a placení pojistného je také omezeno maximálně do určitého věku. Pravděpodobnost toho, ţe člověk můţe zemřít, s kaţdým rokem roste. Proto i pojistné by mělo byt v souladu s touto pravděpodobností. Z toho vyplývá, ţe pojistné má růst s kaţdým proţitým rokem. V praxi se často pouţívá konstantně sjednané pojištění na celou dobu pojištění. Podstatou konstantního pojištění je to, ţe uţ ze začátku pojistník platí více za pojistné a je to jakoby rezerva pro příští roky. 3.3.2 Pojištění pro případ dožití 24 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Pojišťovnictví a pojištění. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000. ISBN 80-245- 0023-X. str. 67. 23

Jestli brát v úvahu nejjednodušší povahu tohoto pojištění, kdy pojistník platí běţné nebo jednorázové pojistné a obdrţí po dosaţení dne, který byl sjednán v pojistné smlouvě, pojistné plnění ve výši částky, která byla sjednaná, je to obdoba spoření, kde jde jen o tvorbu úspor. I kdyţ mezi spořením a pojištěním jsou nějaké rozdíly (pojišťovna ručí ne rozměrem reálného vkladu za vklady pojistníků, ale jestli placení pojistného bude přerušené, budou předloţené sankce, v závislosti na pojistné částce, která byla sjednaná), pouţití pojištění pro případ doţití v této podobě není běţné. Typické je pouţití takových druhů pojištění, které byly odvozené od pojištění pro případ doţití, jako například důchodové pojištění (podstatou kterého je opakované doţití se pojištěného), a také věnové (termínové) pojištění (podstatou kterého je doţití se finančně závislé osoby). 25 3.3.3 Pojištění pro případ smrti nebo dožití Je to hodně důleţitý druh pojištění, který představuje pojistnou ochranu širšího charakteru, protoţe bere v úvahu nejen zabezpečení rodiny pro případ úmrtí pojištěného, ale také má za úkol vytvářet prostředky pro případ doţití pojištěného. Pojistná částka, která byla sjednaná, se vyplácí, buď jestli pojištěný člověk zemřel, oprávněné osobě nebo pojištěnému, v případě doţití konce pojistné smlouvy. Základní výhoda tohoto pojištění, oproti jiným pojištěním, spočívá v tom, ţe pojistná částka je vyplacená v jakékoliv situaci. 26 Smíšené ţivotní pojištění, stejně jako pojištění pro případ doţití, má ještě název kapitálové pojištění. Podíl na zisku je také velkou výhodou smíšeného pojištění, která zajišťuje, ţe částka, která byla naspořena, není ohroţená potenciální inflací, a který pojišťovny obvykle k tomuto produktu nabízí. Další výhodou je velká nabídka různých typů připojištění, které nabízejí pojišťovny k smíšenému pojištění. Jejich podstatou je snadnější připojištění, a také nabízí výhodnější podmínky v situacích spojených s váţnými chorobami, úrazy a také invaliditou. V případě 25 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Pojišťovnictví a pojištění. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000. ISBN 80-245- 0023-X. str.68 26 MESRŠMÍD, Jaroslav, Bedřich KOVÁŘ a Petr BOHUMSKÝ. Životní pojištění. 1 vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4. Str. 40 24

invalidity se vytváří nárok, který poskytuje zproštění od placení pojistného, jestli invalidita u pojištěného je plná, coţ ho v důsledku zachraňuje od problémů finančního charakteru, které jsou spojené se zhoršením příjmových podmínek a s placením pojistného. Smíšené ţivotní pojištění zahrnuje několik variant: je moţné sjednat pro případ smrti několikanásobně větší částku, nebo pojistit se na stejnou částku, jako při pojištění pro doţití nebo pojištění s dvojí výplatou apod. Zajímavou variantou smíšeného pojištění je pojištění dvojce osob (druh-druţka, manţel-manţelka), podstatou kterého je výplata částky v případě úmrtí jednoho z dvojce nebo v případě doţití se vyplácí rovná částka oběma pojištěným. Výhodou je niţší pojistné. 3.3.4 Důchodové pojištění Důchodové pojištění se občas uvádí jako zvláštní typ pojištění, avšak je to ţivotní pojištění s určitými zvláštnostmi, jestli se týká plnění. U důchodového pojištění při doţití, oproti smíšenému pojištění, se důchodové splátky vyplácí pravidelně. Avšak důchodové pojištění nabízí i jednorázovou výplatu. To všechno znamená, ţe důchodové pojištění má větší nabídku ochrany, jestli nastane plná invalidita, a právě dává moţnost sjednat důchod dočasně. 27 Stát pomocí sociálního zabezpečení můţe poskytnout občanům jen základní zabezpečení, které se týká doby odchodu do důchodu, proto důchod, který zaručuje stát, hodně nivelizuje v důchodovém věku příjmy. Jestli lidé, kteří dostatečně vydělávají, nechtějí, aby se jejich ţivotní úroveň v tomto období o hodně zmenšila, musí si příjmy zabezpečit sami. V této situaci je důchodové pojištění skvělým řešením problému. Stejně jako u kapitálových pojištění, důchodové pojištění má výhody spojené s podílem na zisku a s placením pojistného v případě plné invalidity, kromě toho v tomto typu pojištění je moţné sjednat i výplatu důchodu dočasně, který je vyplacen po celou dobu od vzniku invalidity aţ do důchodového věku, kdy se začne vyplácet sjednaný základní důchod. Existuje několik variant a kombinací důchodového pojištění: 28 základní doţivotní důchod znamená v podstatě starobní důchod, který se vyplácí státem, liší se jenom tím, ţe můţe volit jednotlivé poloţky, jako 27 MESRŠMÍD, Jaroslav, Bedřich KOVÁŘ a Petr BOHUMSKÝ. Životní pojištění. 1 vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4. Str. 44 28 MESRŠMÍD, Jaroslav, Bedřich KOVÁŘ a Petr BOHUMSKÝ. Životní pojištění. 1 vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4. Str. 45 25

počátek výplaty, volby variant základního důchodu, volba jednorázové výplaty, odklad výplaty základního důchodu, coţ má vliv na výši pojistného a následovně důchodové splátky; dočasný důchod v případě plné invalidity přiznává se v případě plné invalidity a představuje obdobu invalidního důchodu, prostřednictvím výplat ze sociálního zabezpečení státu, důleţitým je to, ţe krytí takové invalidity zaleţí na volbě pojištěného; důchod pro pozůstalé slouţí pro zajištění příjmů pozůstalým, v případě smrti pojištěného, je to volitelná součást důchodového pojištění a kryje se buď před důchodem, nebo uţ v jeho průběhu; připojištění, např. pojištění invalidity. Důchodové pojištění je v poslední době hodně populární, a to hlavně kvůli svým výhodám, do kterých patří: krytí případných rizik (smrt, invalidita), výplata důchodu nezaleţí na výši pojistného, které bylo zaplacené nebo nabídka pojištění s dvojí výplatou. 3.3.5 Pojištění více životů a skupinové pojištění Skupinové pojištění je velice populární ve státech s vyspělou ekonomikou, protoţe náklady které vznikají ve firmě kvůli pojištění zaměstnanců, se odečítají. Většinou pro zaměstnance pojištěné na rizikové pojištění není příjmem, jenom v případě pojistného na pojištění se spořící sloţkou, povaţuje se pojistné jako příjem. 29 Skupinové pojištění je moţné rozdělit podle okruhu pojistníků a pojištěných na několik variant. Samozřejmě nejpopulárnějším je pojištění zaměstnanců zaměstnavatelem, avšak existuje také pojištění klientů stavebních spořitelen a bank při úvěrech, členů odborných organizací, členů sportovních klubů, drţitelů platebních karet nebo klientů cestovních kanceláří. Skupinové pojištění, oproti jiným pojištěním, má řadu výhod: 29 MESRŠMÍD, Jaroslav, Bedřich KOVÁŘ a Petr BOHUMSKÝ. Životní pojištění. 1 vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4. Str. 51 26

- niţší pojistné, kvůli niţším nákladům a jednodušší správy pojištění; - zkoumání zdravotního stavu je mnohem jednodušší. Kromě toho pojišťovny také nabízí zvláštní druhy pojištění jako rodinné pojištění a pojištění dětí a mládeţe, stavební pojištění a stipendijní pojištění. Kombinované pojištění dětí a mládeţe uskutečňuje pojistnou ochranu celé rodiny. Děti jsou uvedené také jako pojištěné osoby a podle smlouvy jsou také příjemci pojistných plnění. Vedle dětí jsou pojištěni také rodiče, nebo jiní členové rodiny. Samozřejmě plnění se zvyšuje s ohledem na to, kolik rodičů zemřelo. A samozřejmě v takových případech dochází ke zproštění od placení pojistného, a také pokračuje pojištění do konce pojišťovací doby a vyplácí se důchod (stipendijní pojištění) nebo sjednaná pojistná částka. 30 Mezi výhody takového pojištění patří moţnost pojištění úrazů jak u dětí, tak i rodičů, také vytvářejí kapitál, který bude v budoucnu pro dítě dobrou podporou, a také tady je poţadavek na podíl na zisku. 3.4 Nové produkty V důsledku měnících se potřeb pojišťovaných, pojišťovny začaly vytvářet nové podoby smíšeného ţivotního pojištění a ţivotního pojištění v celku, aby co nejlépe vyhověli finančním moţnostem a potřebám pojištěných. Kvůli tomu, s uplynutím doby, vzniklo univerzální ţivotní pojištění, podstatou kterého je uplatnění variantností, a také ţivotní pojištění, která jsou spojená s investicemi. 31 3.4.1 Univerzální životní pojištění Po úpravě smíšeného ţivotního pojištění, vzniklo univerzální ţivotní pojištění. Toto pojištění má pruţný charakter, coţ dovoluje pojištěným přizpůsobovat velikost pojistné ochrany podle svých finančních moţností a pomocí různých způsobů. Pojistník můţe zastavit placení 30 MESRŠMÍD, Jaroslav, Bedřich KOVÁŘ a Petr BOHUMSKÝ. Životní pojištění. 1 vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4. Str. 43 31 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Pojišťovnictví a pojištění. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000. ISBN 80-245-0023-X. str.69 27

pojistného dočasně nebo dodatečně zaplatit pojistné, nebo si můţe vypůjčit ze spořivé sloţky (není odečítán manipulační poplatek). 32 Univerzální pojištění zahrnuje dvě sloţky: - spoření (výplaty při doţití se daného věku); - výplaty v případě úrazu, smrti, invalidity apod. Vedou se tyto sloţky odděleně a pojímají je odlišnými způsoby. Základní sloţkou je riziková sloţka, kdyţ spořivá sloţka můţe být zrušena dočasně pojištěným, kromě toho spořivá sloţka občas můţe být investovaná do cenných papírů. 3.4.2 Investiční životní pojištění Podstatou investičního pojištění je to, ţe se pouţívá v případě smrti a doţití a takové pojištění má rezervotvorný charakter. 33 Mezi jeho výhody patří moţnost volit, kam bude pojištěný investovat své prostředky. To umoţňuje zhodnotit klientské prostředky lepším způsobem, coţ v důsledku přináší určité riziko toho, ţe bude dosaţeno menších výnosů. Právě proto pojišťovny při takovémto pojištění nezaručují výnosy a je doporučeno dlouhodobé pojištění. Klienti mají moţnost volit poměr mezi výši investice a výši rizikového pojištění, také rozhodují, jaké části prostředků budou rozděleny do investičních fondů, přičemţ pojistné pojišťovny přeměňují na podílové jednotky podle aktuálního kurzu. Z účtu klienta se jednou za měsíc odečítají jednotky na úhradu poplatků a úhradu rizikového pojištění. Na konci doby pojištění obdrţí pojistník své podílové jednotky v aktuální hodnotě jednorázově nebo pravidelně. Mezi výhody investičního ţivotního pojištění patří: moţnost rozhodovat o rozměru pojistného, které je určeno na investování, a o poměru investice a pojištění; 32 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Pojišťovnictví a pojištění. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000. ISBN 80-245-0023-X. str.69 33 MESRŠMÍD, Jaroslav, Bedřich KOVÁŘ a Petr BOHUMSKÝ. Životní pojištění. 1 vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-247-0146-4. Str. 41 28

v průběhu pojištění lze měnit výši pojistného; zaplatit mimořádné jednorázové pojištění je moţné kdykoliv; je moţné odčerpávat naspořené prostředky; pojištěný si sám volí investiční strategii; moţnost ukončit pojištění kdykoliv; zvyšovaní pojistného a pojistné částky podle míry inflace; pomocí investičního pojištění je moţné vstoupit na trh s minimálními prostředky. 3.4.3 Moderní investiční životní pojištění Mezi novinky v investičním ţivotním pojištění patří realokace, funkce Stop-loss a zamykání výnosů. Podstatou těchto novinek je bezpečnost ochrany a návratnost investic. 34 Realokace je zaloţena na principu, ţe pojistník samostatně nastaví dobu trvání a zahájení, na konci kterých poměrnou část vlastních investic chce převést do investičního fondu, do kterého patří ochrana kapitálu. Výsledkem realokace je to, ţe investice, která patří klientovi, se stává konzervativnější a nepodléhá výkyvům, které se vyskytují na finančním trhu. Cílem zamykání výnosů je ochrana klientových investic, které uţ jsou dosaţené, před moţným sníţením její hodnoty, kvůli sníţení ceny podílů ve fondech, kde jsou vyšší investiční rizika. Kdyţ předem nastavený limit bude přesáhnut výnosem, dojde k jeho přesunu. Přesaţená částka se převede do investičního fondu s ochranou kapitálu. Funkce Stop-loss dává moţnost přesunout investice, jestli došlo k poklesu hodnoty pod ztrátu, která byla předem definovaná. Jestli tato ztráta je překročená nebo dosaţená automaticky se převede do investičního fondu s ochranou kapitálu. Větší význam této funkce je na konci účetního období, kde je pravděpodobnost zotavení trhu mizerná. 3.4.4 Indexově vázané životní pojištění 34 Zdroj: http://www.euro.cz/detail.jsp?id=23800, (2012-03-10). 29

Tento produkt je ještě nazýván v odborné praxi jako Index Linked. Je to druh investičního ţivotního pojištění, podstatou kterého je garantovaná minimální výnosnost. Následující zhodnocení pojistného záleţí na strategii investování (konzervativní, progresivní), která byla zvolena, kromě jiného, v průběhu pojištění tuto strategii měnit. 30

4 Vývojové tendence na pojistných trzích V poslední době se v České republice pozoroval růst pojistného trhu, avšak začátek roku 2012 ukázal poklesy pojistného trhu za rok o 0,3 %. Ani to, ţe v poslední době je velice populární investiční ţivotní pojištění nezlepšuje situaci s pojištěním neţivotním, pojistné, které se sníţilo o 1,6 %. Takţe v roce 2011 vývoj pojistného trhu vypadal takto: 35 - ceny pojištění motorových vozidel o hodně poklesly; - ubývá počet lidí, kteří chtějí zabezpečit ţivotní rizika; - pojistná ochrana podnikatelů je stále vyšší. Jestli budeme brát v úvahu rok 2011, trh ţivotního pojištění vzrostl o 1,9 %, coţ je lepším výsledkem oproti roku 2010. Zvětšil se zájem o produkty, podstatou kterých je jednorázové placení pojistného, a to skoro o 20,5 %. Avšak jestli brát v úvahu celkový kontext jednorázového pojištění, tak byl zaznamenán zřejmý pokles. Pozitivním je to, ţe je stále více lidí, kteří si předepsali běţně placené pojistné. Negativním se však stalo to, ţe s objevením nových produktů a rostoucí tendencí pojistného, pokleslo celkové mnoţství smluv ţivotního pojištění. U neţivotního pojištění se pozoruje nepříznivý vývoj, i kdyţ vývoj podnikatelského pojištění je na dobré úrovni. Trh neţivotního pojištění v celku, oproti minulému roku, poklesl o 1,2 mld. Kč, tak se stalo kvůli výraznému poklesu pojištění vozidel, hlavně kvůli pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Specialisté této sféry předpokládají, ţe v příštích letech ceny pojištění vozidel uţ klesat nebudou, protoţe není uţ pro další pokles prostor, a pojišťovny budou muset změnit svoji strategii pro boj o klienta. Mezi nejsilnější hráče na pojistném trhu patří následující skupiny: Generali PPF Holding (Generali pojišťovna, a.s., Česká pojišťovna, a.s., Česká pojišťovna ZDRAVÍ, a.s.) a skupina VIG (Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Kooperativa pojišťovna, a.s., Pojišťovna České spořitelny, a.s.). Mezi favority v objemu předepsaného pojištění patří pojišťovna České spořitelny, objem předepsaného pojistného, který dosáhl hodnoty 800 milionů korun. Allianz pojišťovna, a.s a ČSOB Pojišťovna, a.s. dosáhli hodnoty 400 milionů korun. 35 Zdroj: http://www.cap.cz/news.aspx?list=vweb/aktuality&aktualita=71, (2012-03-10). 31

Obrázek 4. Vývoj předepsaného pojistného a HDP Zdroj: www.cap.cz 4.1 Pojištěnost a vývoj pojištěnosti Podle evropského pohledu je pojištění nejdůleţitějším ukazatelem toho, jakou má úroveň pojistný trh. Pojištění se pouţívá pro formulaci kapacity pojistného trhu. To znamená, ţe formuluje jakou má schopnost obsáhnout pojistné pole pojistný trh, podstatou kterého je soubor předmětů, majetků, osob nebo kterýchkoliv jevů, které je moţné pojistit v daném území nebo státě. Pojištění se vyjadřuje poměrem předepsaného pojistného k hrubému domácímu produktu pomocí běţných cen a uvádí se v procentech. 36 Podle uvedeného grafu dole je vidět, jak se vyvíjelo pojišťovnictví v České republice během poslední doby. Jestli nastává skutečnost, ţe tento ukazatel začíná klesat, znamená to, ţe předepsané pojistné rostou pomaleji neţ HDP. Pojišťovnictví České republiky v dnešní době ještě nedosáhlo hodnot vyspělých evropských států, ale kaţdoroční mírné zvýšení tohoto ukazatele potvrzuje to, ţe Česká republika má potenciál v tomto směru. 36 Čejková, V.: Pojistný trh. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 2002. 119 s. ISBN: 80-247-0137-5. 32

Obrázek 5. Podíl pojistného na HDP Zdroj: www.cap.cz, výroční zpráva 2010. 4.1.1 Vývoj pojištěnosti v podmínkách Evropské Unie V evropských státech se v poslední době pořád zlepšuje situace s pojistným trhem. Výsledky zemí, které jsou členy CEA, dosáhly v roce 2010 hodnoty 3,6 % oproti 3,0 %, které byly dosaţené v roce 2009. Na takový pozitivní vývoj mělo vliv rychlejší zotavení v oblasti neţivotního pojištění, jehoţ tempo se zvýšilo z 0,5 % na 2,6 %. Jestli hovoříme o ţivotním pojištění, tak tady naopak poklesl tento ukazatel, z hodnoty 4,6 % na hodnotu 4,2 %. Největší část neţivotního pojištění, kolem 30%, obsazuje pojištění vozidel, potom zdravotní pojištění, které tvoří 25 %, a pojištěním majetku, které tvoří 19,5 %. 37 37 Zdroj: http://www.cap.cz/itemf.aspx?list=dokumenty_01&view=pro+web+v%c3%bdro%c4%8dn%c3%ad+zpr%c3 %A1vy, (2012-03-10). 33

Obrázek 6. Průměrné pojistné na 1 obyvatele Zdroj: Eurostat. V roce 2009 hodnota pojistného na obyvatele dosahovala 1800 eur, coţ bylo poklesem, oproti předchozím letům. V roce 2010 hodnota pojistného na obyvatele zase začala růst. V EU průměrné pojistné na obyvatele činí 1 887 eur, coţ odpovídá úrovni roku 2008. Kvůli tomu, ţe se v jednotlivých zemích tempo růstu lišilo a dosáhlo pozitivních hodnot ne ve všech oblastí, ukazuje tento ukazatel na to, ţe krize roku 2009 byla překonána. Obrázek 7. Vývoj pojistného na HDP v ČR a v EU Zdroj: CEA, Eurostat. EU (27) 34