DRASLÍK NEPOSTRADATELNÝ PRVEK PRO VÝNOS A KVALITU OVOCE Význam hnojení ovocných kultur draslíkem Pěstování ovoce má v Českých zemích dlouholetou tradici. Podle posledních zpráv jeho výměra dosahuje 18 897 ha, z toho přes 9000 ha tvoří jabloně. Současný stav a pěstitelská úroveň ovšem není uspokojivá a s ní souvisí i nedostatečná úroveň výživy.
Výživa a hnojení ovocných kultur představuje velmi složitý proces, do kterého zasahuje celá řada faktorů. Ovocné kultury se svými nároky a vlastnostmi výrazně liší od jednoletých plodin. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že: Rostou mnoho let na stejném místě, Přijímají živiny z velkého objemu půdy a z různých hloubek, Některé druhy vytvářejí základ úrody v předcházejícím roce (diferencují květní pupeny), Potřebné živiny nelze zapravovat do prostoru kořenového systému každoročně. Z bilance odběru živin ovocnými kulturami vyplývá, že ze všech hlavních biogenních prvků jsou nejnáročnější na draslík. Jeho průměrný obsah v plodech je 1,7 x vyšší než dusíku, 7,5x vyšší než fosforu, 8x vyšší než vápníku a 17 x vyšší než hořčíku. Proto je draslík třeba považovat za živinu, která významně ovlivňuje výnos ovoce, jeho nutriční hodnotu a kvalitu a věnovat zvýšenou pozornost hnojení touto živinou.
Draslík v půdě Dynamika draslíku v půdách ovocných sadů a tím i zásobování ovocných kultur touto živinou, je určena v minerálních půdách převážně uvolňováním z půdní zásoby do půdního roztoku a ke kořenům stromů a keřů. Protože kořeny mohou přijímat draslík bezprostředně z půdního roztoku, který však v průměru obsahuje pouze 4 37 kg K.ha -1, má uvolňování draslíku mimořádný význam pro zásobování ovocných stromů a keřů touto živinou. Rozdělení zásob půdního draslíku v půdách ovocných sadů je do následujících forem: 1. Draslík vodorozpustný je součástí půdního roztoku a tvoří pohotovou zásobu přijatelného K pro rostliny. Představuje v půdě především rozpustné draselné soli (KCl, K 2 SO 4, KNO 3, K 2 CO 3 a pod.). Přitom tato forma K představuje pouze velmi malý podíl z výměnného draslíku (1 10 %) a tvoří část draslíku využitelného rostlinami. 2. Draslík výměnný představuje podíl půdního draslíku vázaný na půdních koloidech a vytváří hlavní zásobu přijatelného draslíku rostlinám. Jeho množství velmi kolísá a závisí na druhu a složení půdy, stupni zvětrávání, ph půdy a vodním režimu a z velké části na hnojení draselnými hnojivy. Výměnný draslík představuje pouze 0,8 3 % z celkového K v půdě. Pro výživu rostlin má mimořádný význam. Při nasycení sorpčního komplexu draselnými ionty je třeba mít na zřeteli relace k ostatním kationtům, zejména hořčíku. Při vysokém obsahu K dochází k depresi příjmu Mg. Proto by měl být poměr Mg : K přibližně 3:1. 3. Draslík nevýměnný tvoří více než 95 % z veškerého draslíku v půdě. Není přístupný pro rostliny a patří sem draslík pevně vázaný v krastalové mřížce silikátových minerálů, fixovaný a organicky vázaný draslík. Klesne-li podíl draslíku z celkové kationtové výměnné kapacity půdy pod 2 %, stává se tato živina pro ovocné dřeviny limitující pro kvalitu a při hlubším poklesu i pro kvantitu produkce. Naopak při vzestupu podílu nad 5 % hrozí zhoršení příjmu hořčíku a vápníku. Při porovnání výsledků dvou posledních cyklů agrochemického zkoušení půd v ČR vyšlo najevo, źe se obsah přístupného draslíku v půdách sadů snižuje. Konkretně se jedná o hodnotu 31 mg K.kg -1 Význam draslíku v metabolismu ovocných kultur Draslík je v ovocných kulturách zastoupen pouze v iontové formě. Není stavebním prvkem organických látek. V rostlině je velmi nestabilní. Má důležité fyziologické funkce, ve kterých nemůže být zastoupen jinými kationty. Produkční schopnost rostlin, jejich odolnost i kvalita ovoce jsou úrovní draselné výživy výrazně ovlivňovány. Negativně se projevuje nedostatečná i nadměrná výživa draslíkem.
U ovocných kultur plní draslík následující významné funkce: aktivuje četné enzymatické reakce, má výrazný vliv na hospodaření s energií, zvyšuje čistý výkon fotosyntézy, zvyšuje odolnost stromů a keřů proti mrazu, vláhovému deficitu, chorobám a škůdcům, plní funkci při otevírání a zavírání průduchů změnami osmotického tlaku, rostliny lépe překonávají vodní stres, ovlivňuje využití přijatého dusíku (syntéza bílkovin), ovlivňuje tvorbu a kvalitu plodů, jejich skladovatelnost, podporuje syntézu vitamínu C v plodech, zvyšuje odolnost vůči mrazu, má pozitivní vliv na vyzrávání dřeva a růst výhonů, podporuje syntézu sacharidů a kyselin, čímž ovlivňuje chu ové vlastnosti ovoce příznivě ovlivňuje pevnost dužniny u bobulovin.
Příznaky nedostatku draslíku u ovocných kultur Přiměřený růst ovocných dřevin a zdravá listová zeleň svědčí o harmonické výživě. Disproporce ve výživě se projevují specifickými příznaky, které je možné do určité míry identifikovat podle vizuálních symptomů. Příznaky nedostatku draslíku je možno pozorovat v případě, když v listech jádrovin klesne obsah K pod 0,5 % a v listech peckovin se sníží pod 1 %. K typickým příznakům deficience K patří: rozpad chlorofylu v listech, okrajová nekróza listů, vodnaté skvrny na listech, předčasný opad listů, drobné a špatně vybarvené plody, snížená syntéza cukrů, aromatických látek a špatné chu ové vlastnosti, náchylnost k vadnutí, snížená skladovatelnost ovoce. Tab. 1 Odběr živin ovocnými druhy v období plné plodnosti (kg.ha -1 ) Ovocný druh N P K Jabloně 90 20 120 Hrušně 70 15 90 Třešně 80 20 90 Višně 120 26 120 Švestky 105 26 120 Broskvoně 130 30 150 Rybíz 133 22 70 Angrešt 80 18 100 Jahodník 60 18 65 Hnojení ovocných kultur draslíkem Problematika hnojení ovocných kultur je značně široká, což vyplývá z jejich rozdílných nároků na draslík, stáří stromů a keřů, plodnosti a odrůdových zvláštností. Ovocné kultury mají k dispozici delší období pro příjem živin a vytvářejí si určité zásoby v kořenech, kůře a dřevě pro následující vegetační období. Vzhledem k tomu, že značná část kořenů ovocného stromu přrijímá živiny ze starších zásob a z hlubších půdních vrstev, klade se důraz na přípravu půdy a její optimální vyhnojení již před založením ovocného sadu. Vychází se z výsledků AZP a hladina draslíku se upravuje do hloubky 40 cm.
Tab. 2 Obsah draslíku v půdách ovocných sadů podle Mehlicha III Obsah Draslík (mg.kg -1 ) půda lehká střední těžká nízký do 100 do 125 do 180 vyhovující 101 220 126 250 181 310 dobrý 221 340 251 400 311 490 vysoký 341 500 401 560 491 680 velmi vysoký nad 500 nad 560 nad 680 Pohyblivost draslíku v půdě je omezena a navíc důležitou roli hraje vzájemný poměr K : Mg. Pokud jsou k dispozici výsledky AZP, dosycuje se půda osminásobkem roční dávky draslíku na výnosovou úroveň I (u jádrovin do 5 t.ha -1, u peckovin do 3 t.ha -1 ) a devítinásobkem ročního normativu hořčíku (tab. 3).
Tab. 3 Roční normativy draslíku a hořčíku pro ovocné kultury Obsah živiny v půdě kg.ha -1 K Mg nízký 100 70 vyhovující 66 55 dobrý 42 40 vysoký 0 0 Aby vysázené stromy dobře rostly, je třeba živiny promíchat v celém profilu a docílit vyplavení škodlivého balastu do mimokořenové zóny. Toho se docílí několikanásobným zpracováním půdy ve dvouletém období přípravy pozemku. Pokud byla půda v sadu vyhnojena draslíkem před jeho založením na optimální hladinu, potom se v období po výsadbě a během celé doby plodnosti ovocných stromů uplatňuje tzv. nahrazovací systém hnojení, který spočívá v aplikaci pouze takového množství draslíku, které se odčerpá výnosem (listy, dřevo, plody), čímž se udržuje obsah K v půdě na požadované úrovni (tab. 4). Tab. 4 Dávky hlavních živin pro ovocné kultury (kg.ha -1 ) Ovocný Do poč. plodnosti Na poč. plodnosti V plné plodnosti druh N P K N P K N P K Jádroviny 10 9 33 50 18 66 100 26 100 Peckoviny 30 13 50 60 22 83 100 35 125 Bobuloviny 50 18 50 60 22 66 70 26 83 Pro dosažení kvalitní produkce ovoce se doporučuje zejména síranová forma draselných hnojiv. To platí zvláště pro bobuloviny, které jsou citlivé na chlór. Na půdách s deficitem hořčíku by měla být aplikována draselná hnojiva s obsahem tohoto prvku. Při použití draselných hnojiv s chlórem je bezpodmínečně nutné aplikovat tato hnojiva rovnoměrně v podzimním období, aby se chloridový iont během zimy přemístil do hlubších půdních vrstev. Přitom za suchého období je tento proces omezován. K přihnojování ovocných kultur během vegetačního období se nedoporučují draselná hnojiva s chlórem, protože může dojít ke zvýšení koncentrace iontů v půdním roztoku.
Autor: Doc. ing. Jaroslav Hlušek, CSc., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav agrochemie a výživy rostlin Zemědělská, 613 Brno International Potash Institute Coordinator Central & Eastern Europe CH-4001 Basel/Switzerland P.O. Box 1609 Phone: +41 61 2 61 29-22/23/24, Telefax: +41 6 1 2 61 29-25 E-mail: ipi@ipipotash.org Website: www.ipipotash.org