I. Obecná komparační analýza

I. Obecná komparační analýza V souladu s metodickým materiálem MMR ČR pro tvorbu programu rozvoje obce (projekt CZ.1.04/4.1.00/62.00008) je prvotním východiskem analytické části PRO Sázava komparační analýza, spočívající v porovnání statistických dat, které vedle obce Sázavy vykazuje 5 jiných obcí v okolí, počtem obyvatel srovnatelných se : Sázava 3.786 obyv. (k 31.12.2014) Bystřice 4.336 obyv. (k 31.12.2014) Týnec nad 5.625 obyv. (k 31.12.2014) Kutná Hora 3.055 obyv. (k 31.12.2014) 4.596 obyv. (k 31.12.2014) Kutná Hora 4.732 obyv. (k 31.12.2014) Jsou porovnávány údaje týkající se: - obecných demografických charakteristik - věkové struktury obyvatelstva - vzdělanostní struktury obyvatelstva - socioekonomických charakteristik - dopravní dostupnosti a dojížďky do zaměstnání / školy - bydlení, domovního a bytového fondu Porovnávaná data jsou čerpána z veřejně dostupných zdrojů (databáze ČSÚ, katastr nemovitostí, případně další), doplněná o údaje týkající se vývoje počtu zaměstnanců dominantního zaměstnavatele v obci (Kavalierglass, a,.s.). Zdroje porovnávaných dat: ČSÚ sčítání lidu, domů a bytů 26.3.2011 (https://www.czso.cz/csu/sldb) ČSÚ další databáze (např. https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce) Katastr nemovitostí statistika katastrálních území (http://nahlizenidokn.cuzk.cz) Prováděcí vyhlášky k zákonu č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní www.rozpocetobce.cz monitor.statnipokladna.cz www.idos.cz www.mapy.cz Údaje o dopravních nehodách (http://maps.jdvm.cz/cdv2/apps/nehodyvmape/search.aspx) Kavalierglass, a.s. Obecně (a není-li uvedeno jinak) vychází se z údajů ze sčítání lidu 2011 (jde tedy o data k 26.3.2011), popřípadě data novější (k 31.12.2014, k 14.7.2015) DRAFT DRAFT DRAFT 1

1. Základní demografické údaje Graf č. 1 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce) 4000 3900 3800 3700 3600 3500 3400 3300 3200 3100 3000 2900 2800 Sázava -vývoj počtu obyvatel 1971-2014 (údaje k 31.12.) 1971 2 931 1981 3 678 1991 3 709 2001 3 732 2011 3 770 2014 3 786 1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006 2011 K 31.12.2014 Sázava vykazuje 3786 obyvatel. K výraznému nárůstu docházelo během sedmdesátých (resp. do poloviny osmdesátých) let 20. století, zejména vlivem přítomnosti významného průmyslového podniku. Během posledních 25 Sázava vykazuje prakticky setrvalý stav počtu obyvatel, s velmi mírným kolísáním, bez zjevného vzestupného či sestupného trendu. Graf č. 2 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce) 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 Vývoj počtu obyvatel 2003-2014 (údaje k 31.12.) 5 165 4 925 4 461 3 993 5 625 4 732 4596 4336 3 797 3 786 3 058 3 055 2003 2005 2007200920112013 Týnec nad Bystřice Sázava Z porovnávaných obcí vykazují během 11letého období podobný charakter vývoje počtu obyvatel. po počátečním nárůstu vykazuje pokles, ostatní obce pozvolný nárůst. DRAFT DRAFT DRAFT 2

Graf č. 3 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce) 110 Vliv migrace na počet obyvatel 2003-2014 (přepočteno na procenta) Bystřice Následující graf ukazuje, jak se na celkovém přírůstku či úbytku obyvatelstva podílí migrace (tj. přistěhování či odstěhování občanů). Sázava vykazuje, na rozdíl od ostatních obcí, prakticky setrvalý stav po celé období. 108 106 104 102 100 108,18 105,88 102,07 100,36 99,98 99,42 Týnec nad Sázava 98 2003 2005 2007 2009 2011 2013 Graf č. 4 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce) 2,13 2,86 Míra vlivu přirozeného a migračního přírůstku/úbytku na počet obyvatel 2003-2014 (přepočteno na procenta) 1,93 1,90 2,24 2,70 2,07 2,27 3,00 2,28 2,27 2,98 Další graf ilustruje, že obyvatelstvo Sázavy se v porovnání s dalšími obcemi v dlouhodobém horizontu mění relativně málo: např. ve Zruči je relativně malý poměrně počet nově narozených občanů (0,85 ), celkově ale Zruč vykazuje nejvyšší vliv přirozené i migrační změny počtu obyvatel (ať už směrem nahoru, nebo dolů), s výrazně větším vlivem migrace, než je vliv narození/úmrtí. Sázava má naopak ukazatel míry přírůstku/úbytku obyvatel nejnižší ze všech porovnávaných obcí, nízký je především vliv samotné migrace. 1,05 0,92 1,17 1,06 1,00 1,07 1,16 1,00 1,16 1,13 1,11 0,85 Bystřice Sázava Týnec nad Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí DRAFT DRAFT DRAFT 3

Graf č. 5 (Zdroj: Katastr nemovitostí http://nahlizenidokn.cuzk.cz; údaje evidované v KN ke dni 14.7.2015) 48,21 Poměr počtu rekreačních objektůk celkovému počtu individuálních staveb Lze předpokládat, že velmi zásadní pro Sázavu je výrazně sezónní/rekreační charakter: počet obyvatel, kteří jsou reálně v obci přítomni v obci, nejspíše velmi výrazně narůstá v období letních měsíců. Tito obyvatelé přitom mohou a nemusejí být v obci trvale hlášeni. 13,23 31,22 SÁZAVA Bystřice Týnec nad 6,35 13,97 9,50 Protože míru nesouladu mezi reálným počtem fyzicky přítomných obyvatel, a počtem obyvatel úředně hlášených k trvalému pobytu, nelze z dostupných zdrojů spolehlivě kvantifikovat, vycházíme z porovnání údajů o počtu rekreačních objektů v obci podle aktuální evidence v katastru nemovitostí. Podle těchto údajů Sázava celkem zřetelně a jednoznačně vyčnívá z obvyklých mezí, a to i v porovnání s obcemi, které taktéž leží na řece Sázavě a u nichž lze též předpokládat významný počet objektů v jejich rekreačních osadách (Týnec nad, ). Tento charakter je ještě více patrný, vezmeme-li v úvahu, že Sázava je nejbližší spádovou obcí také pro menší katastrální území v blízkém okolí, z nichž mnohé vykazují převážně (či dokonce skoro výhradně) rekreační zástavbu, s dočasnou přítomností obyvatel pouze během letní rekreační sezóny: Graf č. 6 (Zdroj: Katastr nemovitostí http://nahlizenidokn.cuzk.cz; údaje evidované v KN ke dni 14.7.2015) Podíl rekreačních objektů na celkovém počtu individuálních staveb - podle jednotlivých kat.území, včetně okolí objekty pro rekreaci celkem RD + objekty pro rekreaci 62,68 2677 49,39 739 18,38 365 408 53,61 80,42 83,97 75 52 97 152189 110131 48,21 1564 754 87,06 498572 39,13 18 46 82,42 408495 1678 Uvedená charakteristika je velmi významná: má-li být pro obyvatele reálně v obci pravidelně přítomné (byť třebas jen po část roku) zajištěn rozumný standard adekvátní občanské vybavenosti, nepochybně to klade velké nároky nejen na obec samotnou resp. samosprávu (např. údržba městského inventáře a veřejných prostranství, údržba zeleně, odpadové hospodářství, udržování místních komunikací v dobrém stavu), ale i na soukromé subjekty v obci vyvíjející ekonomickou činnost, resp. poskytující služby (obchody, zdravotnické služby, sociální servis, jiné služby), kde sezónní charakter takové činnosti je už z principu určitou nevýhodou. DRAFT DRAFT DRAFT 4

2. Věková struktura obyvatelstva Věkovou strukturu obyvatelstva Sázavy ukazují následující grafy v obvyklé stromové struktuře pro ilustraci trendu prvý s daty k poslednímu dni roku 2014, druhý s daty o 5 let dřívějšími. Graf č. 7-8 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce) Sázava -věková struktura k 31.12.2014 nad 85:17 80-84: 29 75-79: 38 70-74: 82 65-69: 157 60-64: 149 55-59: 129 50-54: 104 45-49: 120 40-44: 162 35-39: 146 30-34: 133 25-29: 107 20-24: 114 15-19: 96 10-14: 87 5-9: 124 0-4: 93 Muži Ženy 36 49 63 96 137 174 133 121 107 172 140 122 117 100 71 78 82 101 Sázava -věková struktura k 31.12.2009 nad 85:5 80-84: 25 75-79: 45 70-74: 48 65-69: 94 60-64: 166 55-59: 155 50-54: 132 45-49: 105 40-44: 118 35-39: 173 30-34: 150 25-29: 147 20-24: 116 15-19: 115 10-14: 93 5-9: 94 0-4: 115 Muži Ženy 24 51 60 74 100 141 169 130 123 109 177 143 135 120 107 72 81 84 mužů: 1887 žen: 1899 celkem: 3786 mužů: 1896 žen: 1900 celkem: 3796 Ve srovnání s údaji pro celou ČR zřejmě nevykazuje Sázava žádnou významnou anomálii: Graf č. 9 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce) - věková struktura k 31.12.2014 Muži Ženy DRAFT DRAFT DRAFT 5

Jak se v praxi na datech projevuje stárnutí populace (Sázavu nevyjímaje), ukazuje následný graf vytvořený opět z dat za roky 2009 a 2014: Graf č. 10 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce) Věková struktura rok 2009 a 2014 -procentuální rozložení 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 31.12.2009 31.12.2014 Při porovnání údajů o věkové struktuře Sázavy s daty za celá, resp. za jsou u obyvatelstva Sázavy patrné dvě odlišnosti: 1. Největší procentuální zastoupení má populace u, i populace Středočeského e v kategorii občanů věku 35-39 let. U Sázavy je to u kategorie o 5 let starší. 2. Druhý významný vrchol grafu, je u všech 3 křivek v kategorii 60-64 let, Sázava však vykazuje znatelně nejvyšší procentuální zastoupení (a to na úkor kategorií mladších, s rovnoměrným rozptýlením v jejich rámci). Graf č. 11 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce) Věková struktura 31.12.2014 - procentuální porovnání 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 SÁZAVA DRAFT DRAFT DRAFT 6

Ukazatel průměrného věku obyvatelstva nevykazuje ve srovnání s pěti vybranými obcemi Středočeského e významnější odchylky: Graf č. 12 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce) Porovnání průměrného věku obyvatel - k 31.12.2014 Celkem Muži Ženy 48,0 46,0 44,0 42,0 40,0 38,0 36,0 34,0 32,0 30,0 46,8 44,9 43,0 43,8 42,3 43,1 44,1 43,9 41,5 42,5 42,5 40,8 39,9 40,9 41,0 40,7 41,5 39,8 Týnec nad SÁZAVA Bystřice Totéž lze říci i o porovnání věkové struktury: Graf č. 13 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce) Porovnání věkové struktury obcí - k 31.12.2014 0-9 let 10-19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60-69 let 70-79 let 80 let a více 100 75 50 25 0 5,56 4,77 3,47 5,00 3,46 4,11 8,52 8,66 6,74 7,64 7,37 6,07 15,64 13,66 14,99 15,61 16,30 12,82 14,22 12,12 13,29 12,85 11,50 12,86 13,77 13,72 13,56 14,78 14,82 14,86 14,58 15,22 15,80 12,87 14,29 15,73 11,90 11,72 12,13 10,35 11,57 12,25 8,99 8,16 10,02 8,89 8,77 9,59 8,05 11,55 10,83 11,64 10,57 11,81 Týnec nad SÁZAVA Bystřice DRAFT DRAFT DRAFT 7

3. Vzdělanostní struktura obyvatelstva Graf č. 14 a) i) (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) 3,06 7,63 26,38 Sázava (okr. ) 20,66 37,89 základní, vč. nedokončeného střední bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné, nástavbové vysokoškolské Zajímavé je porovnání z hlediska vzdělanostní struktury obyvatel. Sázava společně se Zručí nad vykazují relativně vyšší podíl obyvatelstva s nižšími úrovněmi dosaženého vzdělání, a to v porovnání jak s ostatními čtyřmi obcemi, tak i s průměrem ČR, Středočeského e či u. 4,08 12,46 18,04 4,26 11,46 17,35-4,25 9,76 18,14 27,10 32,99 28,19 33,61 28,80 35,69 3,79 9,06 30,32 Bystřice 16,67 36,79 Týnec n. 4,22 9,76 30,04 17,34 35,60 3,55 7,29 27,21 17,62 41,33 3,97 7,44 28,85 18,96 37,43 3,44 6,38 25,01 22,46 38,85 DRAFT DRAFT DRAFT 8

Ještě více zřetelné je to při srovnání procentuálního podílu ních kategorií: podíl občanů se základním, příp. neúplným základním vzděláním je v Sázavě nad průměrem, naopak podíl občanů s VŠ vzděláním pod průměrem: Graf č. 15 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) Vzdělanostní struktura -podíl osob s vysokoškolským a základním vzděláním 18,04 17,35 18,14 12,46 11,46 9,76 vysokoškolské základní 20,66 22,46 16,67 17,34 17,62 18,96 7,63 9,06 9,76 7,29 7,44 6,38 DRAFT DRAFT DRAFT 9

4. Socioekonomický profil obyvatelstva 4.1. Obecná socioekonomická charakteristika Graf č. 16 a) b) (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) Sázava (okr. ) 5,66 47,08 47,26 Poměr počtu ekonomicky aktivních a ekonomicky neaktivních občanů je zhruba 50:50, stejně jako je tomu i v celém e. (Obdobné údaje vykazuje i celá, či jednotlivé porovnávané obce.) Ekonomicky aktivní celkem - zaměstnaní, nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem -nepracující důchodci, žáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou 3,72 47,05 49,24 Sázava ovšem vykazuje oproti jiným obcím nejvyšší podíl osob, jejichž ekonomicky aktivita nebyla při sčítání lidu 2011 zjištěna. Graf č. 17 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) 5,47 Procentuální podíl osob s nezjištěnou ekonomickou aktivitou 5,17 5,66 3,72 3,79 3,07 3,02 3,67 4,17 SÁZAVA Bystřice Týnec nad DRAFT DRAFT DRAFT 10

4.2. Zaměstnanost Velmi dobrá je aktuální pozice Sázavy z hlediska zaměstnanosti. Podíl nezaměstnaných osob činí 3,30. Sázava přitom vykazuje příznivé údaje o zaměstnanosti dlouhodobě. (Ukazatel podílu nezaměstnaných osob, tj. poměr počtu uchazečů o zaměstnání ve věku 15 64 let k počtu všech obyvatel ve stejném věku, nahrazuje dříve používaný ukazatel míry nezaměstnanosti.) Graf č. 18 (Zdroj: ČSÚ; https://vdb.czso.cz) Nezaměstnanost (podíl nezaměstnaných osob k 31.12.2014) 7,46 6,36 4,07 3,30 3,67 3,38 5,13 3,27 4,82 Podíl pracujících důchodců na celkovém počtu důchodců je v Sázavě průměrný. Graf č. 19 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) Procento pracujících důchodců 8,99 10,10 8,49 7,82 7,19 8,56 7,74 7,74 5,19 DRAFT DRAFT DRAFT 11

4.3. Zaměstnanost dominantní zaměstnavatel Následující tři grafy ilustrují velkou míru ekonomické závislosti obyvatelstva na zaměstnavatelích v obci, konkrétně v případě Sázavy jde o jediného zaměstnavatele (Kavalierglass, a.s.). Ukazatel počtu zaměstnanců v obci je brán z vyhlášek k zákonu o rozpočtovém určení daní. Jde o číslo, které sumarizuje údaje poskytnuté všemi zaměstnavateli sídlícími v obci příslušným finančním úřadům pro účely rozdělování celostátního výnosu daně ze závislé činnosti. Toto číslo dáváme do poměru s počtem obyvatel. Sázava vykazuje velmi nadprůměrné hodnoty, a to i v rámci celé České republiky. (Vyšší hodnoty vykazuje např. Mladá Boleslav, taktéž s významným průmyslovým podnikem v pozici klíčového zaměstnavatele, a to setrvale kolem 100.) Důležitý je přitom i trend v čase: vývoj ukazatele během 8 let poměrně přesně (byť s určitým časovým zpožděním) kopíruje ekonomickou kondici dominantního zaměstnavatele. Graf č. 20 (Zdroj: ČSÚ; https://www.czso.cz/csu/xs/mesta_a_obce ; prováděcí vyhlášky k zákonu 243/2000 Sb., o rozp. určení daní) 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 Podíl počtu zaměstnanců místních zaměstnavatelů a počtu obyvatel v období 1.1.2007-1.1.2015 2008 57,62 2007 60,20 1.1.2015 22,76 2009 51,91 2010 32,85 1.1.2015 55,47 1.1.2015 24,23 2011 35,74 2012 41,22 2013 40,33 2014 49,96 1.1.2015 34,64 1.1.2015 32,34 1.1.2015 40,77 0,00 Bystřice Sázava Týnec nad Další grafy vyjadřují výrazný podíl, kterým se zaměstnanci Kavalierglass, a.s. podílejí na celkovém počtu zaměstnanců všech zaměstnavatelů v obci. Graf č. 21 a 22 (Zdroj: Kavalierglass, a.s.; prováděcí vyhlášky k zákonu 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní) Počet zaměstnanců -celkem a Kavalierglass, a.s. 2 269 2 179 1 971 zaměstnanci celkem zaměstnanci Kavalierglass, a.s. 2100 1247 1344 1554 1881 1520 Podíl počtu zaměstnanců Kavalierglass, a.s. na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnanci Kavalierglass, a.s. 66,32 70,46 1 460 1 348 1 306 827 879 977 1 071 1 316 1 412 64,35 61,86 66,26 65,40 62,87 69,96 67,24 DRAFT DRAFT DRAFT 12

4.4. Podnikatelská aktivita Jedním z faktorů socioekonomického prostředí je míra podnikatelské aktivity obyvatelstva. Konzultace na živnostenském odboru MÚ potvrdila, že statistické údaje o počtu osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) nejspíše vycházejí z počtu všech vydaných živnostenských oprávnění, bez ohledu na to, je-li činnost reálně provozována nebo ne. Počet (a podíl) skutečně provozovaných živností bude tedy zřejmě nižší. To ovšem platí pro všechny obce (resp. i ČR,, ), proto jsou údaje uvedené v grafu porovnatelné. Sázava v daném ohledu výrazně nevybočuje z hodnot obvyklých pro celostátní průměr, v rámci u je patrný poněkud vyšší podíl osob činných v pozici zaměstnanců, a naopak nižší podíl osob samostatně výdělečně činných; zřejmě ale nejde o výrazné odchylky. Graf č. 23 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) Podíl počtu zaměstnanců a OSVČ na ekonomicky aktivním obyvatelstvu 70,23 70,27 70,85 71,50 72,90 70,78 71,02 71,81 76,69 11,60 12,99 13,86 12,54 12,14 13,68 14,49 14,12 9,16 zaměstnanci pracující na vlastní účet Početní zastoupení různých forem podnikání je ukázán zde. Jak je obvyklé i v jiných obcích, výrazně převažuje podíl živností, provozovaných fyzickými osobami. Graf č. 24 (Zdroj: ČSÚ; https://vdb.czso.cz) Sázava -počet podnikatelských subjektů družstva 2 jiné obchodní společnosti 51 akciové společnosti státní 2 ostatní 74 zemědělští podnikatelé 12 svobodná povolání 60 živnostníci 688 státní akciové společnosti jiné obchodní společnosti družstva živnostníci svobodná povolání zemědělští podnikatelé ostatní DRAFT DRAFT DRAFT 13

Pokud jde o procentuální zastoupení různých forem podnikání, Sázava nevybočuje z obvyklých hodnot. Největší zastoupení má podnikání provozované fyzickými osobami na základě živnostenského zákona. Svobodnými povoláními se má na mysli podnikání jiné než živnostenské (např. lékaři, advokáti apod.) nebo činnosti provozované na základě autorského zákona (umělecké profese), případně jiné. Graf č. 25 (Zdroj: ČSÚ; https://vdb.czso.cz) 25,00 Poměr počtu ekon. subjektů k počtu obyvatel 20,00 1,58 1,89 1,69 1,70 1,21 ostatní 15,00 1,50 zemědělští podnikatelé 10,00 18,17 19,14 18,70 17,95 17,12 13,74 svobodná povolání 5,00 živnostníci 0,00 1,35 1,87 1,39 1,22 1,11 1,29 obchodní společnosti DRAFT DRAFT DRAFT 14

5. Další sociodemografické ukazatele Poněkud vyšší ve srovnání s ostatními obcemi i v rámci republikového (resp. ského či ního) průměru je v Sázavě míra rozvodovosti: Graf č. 26 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) Rozvodovost (podíl rozvedených na celkovém počtu občanů) 10,28 9,91 8,93 10,41 9,12 9,64 8,73 8,41 10,20 Taktéž podíl neúplných domácností na celkovém počtu domácností je v Sázavě nadprůměrný. Přitom výrazněji v případě domácností s ekonomicky závislými (nezletilými) dětmi, což představuje významnější sociální riziko, než v případech domácností, kde děti nezávisí na vyživovací povinnosti rodičů. Graf č. 27 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) Podíl neúplných domácností na celkovém počtu domácností neúplné domácnosti se závislými dětmi neúplné domácnosti bez závislých dětí 15,00 10,00 5,00 0,00 6,21 6,16 6,40 5,61 7,28 6,29 6,83 6,69 6,56 7,72 7,05 6,20 4,84 4,76 5,82 5,60 6,35 5,83 DRAFT DRAFT DRAFT 15

6. Dopravní dostupnost, dojížďka do zaměstnání a škol Následující srovnání dobře ilustruje výrazně nízkou mobilitu občanů Sázavy ve srovnání s občany jiných obcí, resp. s republikovým (ským, ním) průměrem. Procento obyvatel, kteří dojíždějí do zaměstnání nebo do škol, je znatelně nízká. Může to být dáno buďto tím, že obyvatelé nemají potřebu dojíždění (tj. jejich potřeby v daném ohledu jsou plně saturovány v rámci obce), nebo tím, že dojížďka mimo obec je objektivně natolik problematická, že mnozí obyvatelé dávají přednost pracovním příležitostem v rámci obce, byť omezeným. S ohledem na jednoznačný fakt, že v obci výrazně dominuje (a to i v nabídce pracovních příležitostí) pouze jediný zaměstnavatel (viz část 4.3. shora) a že z hlediska studijních příležitostí a zajištění základního a středního školství je jedinou školou v obci Základní škola a mateřská škola Sázava (po jejím ukončení jsou všichni žáci v rámci povinné školní docházky odkázáni buď na dojíždění, nebo na celotýdenní pobyt v místě studia -např. na internátě či u příbuzných, a přesto ukazatel dojíždění do škol má Sázava nejnižší ze všech porovnávaných obcí, a také výrazně pod průměrem státu, e či u), je zřejmé, že platí druhá z obou hypotéz: obyvatelé dojíždět potřebují, je to ovšem spojeno s neúměrnými těžkostmi a komplikacemi. Ty jsou dány zřejmě jednak geograficky (geografická poloha obce), jednak kvalitou a dostatečností dopravní sítě a dopravního spojení. Graf č. 28 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) Podíl obyvatel vyjíždějících do zaměstnání a školy 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 7,51 7,49 7,65 19,76 21,05 19,66 6,11 14,88 7,81 7,41 19,88 20,90 8,67 24,46 7,78 8,45 19,66 22,26 0,00 vyjíždějící do zaměstnání vyjíždějící do škol Přirozenými spádovými uzly jsou pro Sázavu města, Kutná Hora, Kolín, Praha. Z hlediska hospodářských aktivit místních ekonomických subjektů, pracovních příležitostí obyvatelstva, možností studia či jiného vzdělávání mládeže i z hlediska trávení volného času obyvatel přitom stále většího významu nabývá v rámci toho Praha jako přirozené centrum celého Středočeského e. Jde o dlouhodobý, celkem jednoznačně zjevný trend. DRAFT DRAFT DRAFT 16

Následující tabulka ukazuje vzdálenostní a časové parametry pro silniční individuální, silniční autobusovou a vlakovou dopravu. Tabulka č. 1 (Zdroj: www.idos.cz, www.mapy.cz) ze Sázavy do silnice - osobní vozidlo Vzdálenost (km) Čas (h, min) Vzdálenost (km) silnice autobus Čas (h, min) Vzdálenost (km) železnice vlak Čas (h, min) a 25,5 34min 30-35 45min 1h5min 30 44min 56 min* Kutné Hory 37,5 45min 38 45 1h10min 1h58min** - - Kolína 37 49min 37 43 1h10min 1h55min** 46 1h34min*** Prahy**** 46 34min 44 1h17min 61 1h30min 1h42min *: nutný přestup Čerčany **: nutný přestup Uhl. ***: nutný přestup Ledečko ****: osobní vůz: Chodov, stanice metra. bus: stanice Praha Háje, stanice metra. vlak: stanice Praha Hl. nádr., stanice metra Z uvedených údajů jsou jasně patrné handicapy, které Sázava má z hlediska dopravní dostupnosti. Nejbližší větší města v okolí se nacházejí relativně daleko. Navíc dostupnost zvláště prostředky hromadné dopravy (ale i dopravy individuální) je značně komplikována nejen geomorfologickými danostmi, ale též nedostatečnou kapacitou a kvalitou dopravní sítě. Průměrná cestovní rychlost při cestě ze Sázavy do sídel výše uvedených je zachycena zde: Tabulka č. 2 (Zdroj: www.idos.cz, www.mapy.cz) ze Sázavy do Silnice osobní vozidlo Silnice autobus Železnice vlak cestovní rychlost (km/h) cestovní rychlost (km/h) cestovní rychlost (km/h) a 45 35,5 36 Kutné Hory 50 27,6 - Kolína 45,3 26 29,4 Prahy**** 81,2 34,3 38 To jsou hodnoty velmi nepříznivé, zvlášť v případě hromadné dopravy, a to zejména jde-li o trasu Sázava- Praha. Přitom právě spojení s Prahou dlouhodobě nabývá na významu (pracovní a studijní příležitosti) a tento trend bude nepochybně pokračovat. Pokud jde o autobusové spojení, je neuspokojivá situace do značné míry dána tím, že neexistuje žádný autobusový spoj, který by využíval dálnici D1. Sázava je konečnou autobusovou zastávkou v posledním pásmu dopravního systému ROPID, což v praxi znamená, že linka je vedena po silnici II. třídy č. 335 směr Stříbrná Skalice, a dále po silnici III. třídy č. 1083 a 1085 směr Jevany, se zastávkou v každé průjezdové obci. Limity spojení vlakového jsou dány technickými parametry trasy č. 212 a nutností přestupu v Čerčanech. DRAFT DRAFT DRAFT 17

Pro srovnání uvádíme parametry dopravního spojení s Prahou, jaké vykazuje obec, která je podobný svou velikostí i charakterem, leží stejně jako Sázava v říčním údolí, navíc v podstatně větší vzdálenosti; disponuje však autobusovým spojením využívajícím dálnici D1: Tabulka č. 3 (Zdroj: www.idos.cz, www.mapy.cz) do Prahy ze Individuální doprava osobní vozidlo Vzdálenost (km) Čas (h, min) Cestovní (km/h) rychlost Hromadná doprava autobus Vzdálenost (km) Čas (h, min) Cestovní rychlost (km/h) Zruče nad (D1) 62* 40min 90 67** 1h5min 61,9 Sázavy (mimo D1) 46* 34min 81,2 44*** 1h17min 34,3 *: Praha Chodov, stanice metra **: Praha Roztyly, stanice metra ***: Praha Háje, stanice metra Výše uvedené dokumentuje důležitost dálničního přivaděče, připojující obec na páteřní komunikaci (dálnice D1). Následující tabulka porovnává délku a časovou prostupnost lokálních komunikací, které připojují vybrané obce v Posázaví k dálnici D1. (Uvedené časové hodnoty nezohledňují technický stav komunikací a jejich zatížení těžkou nákladní dopravou): Tabulka č. 4 (Zdroj: www.mapy.cz) Nejbližší exit D1 (v závorce počet obyv. k 31.12.2014) Vzdálenost (km) Čas - pro os. vozidlo (min) Sázava(3786) 9,2 11 Ondřejov (1519) 7,2 9 Č. Šternberk (158) 3,5 4 Kácov(770) 5,7 7 (4732) 5,8 8 Nevyhovující dopravně bezpečnostní stav dálničního přivaděče ze Sázavy k dálnici D1 dokumentuje srovnání počtu a následků dopravních nehod v období 38 měsíců, ve srovnání se 2 jinými lokalitami Středočeského e, které jsou obecně považovány z hlediska dopravní bezpečnosti za rizikové: Tabulka č. 5 (Zdroj: http://maps.jdvm.cz/cdv2/apps/nehodyvmape/search.aspx) Místo Počet dopravních nehod 1.11.2011 31.12.2014 Počet nehod Počet úmrtí Počet zraněných Hmotná škoda těžce lehce ( tis. Kč) II /110, úsek Sázava D1 53 1 0 16 2,868 Křižovatka II/111 II/112 10 0 0 14 1,106 u obce Struhařov II/272 u obce Jiřice, směr Benátky nad Jizerou 33 0 5 19 3,267 DRAFT DRAFT DRAFT 18

7. Bydlení 7.1. Individuální výstavba, rodinné domy Procento rodinných domů, které nejsou obydleny, je v Sázavě ve srovnání s ostatními obcemi (s výjimkou Bystřice) nadprůměrné, taktéž je nad průměrem celostátním a ským. Z vysvětlivek ke sčítacím formulářům sčítání lidu SLDB 2011 vyplývá, že ve statistice jsou brány v úvahu pouze rodinné domy určené pro bydlení, resp. zkolaudované stavebním úřadem a vedené v katastru nemovitostí jako stavby pro bydlení. Nejsou zahrnuty rekreační objekty (viz část 1 shora). Graf č. 29 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) Procento neobydlených rodinných domů 18,22 19,72 27,11 22,81 26,52 19,89 20,72 20,25 20,65 Následující graf ukazuje počet obydlených rodinných domů přepočtený na 1000 obyvatel obce. Ukazatel je v rámci České republiky průměrný, jinak podprůměrný. Může to znamenat buďto relativně větší počet uživatelů jednoho rodinného domu, nebo preferenci bydlení v jiných objektech, než rodinných domech (nejspíše v bytových domech, případně ve stavbách pro rekreaci). Graf č. 30 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) 148,98 203,77 202,35 Počet obydlených rodinných domů na 1000 obyvatel 151,97 220,30 159,49 223,57 179,92 172,24 19,53 36,30 26,20 21,79 29,00 21,16 18,38 24,60 11,36 celkem z toho rok výstavby 2001 a mladší DRAFT DRAFT DRAFT 19

Příznivé je, že sázavský domovní fond se vyznačuje poměrně nízkým procentem rodinných domů s rokem výstavby (či rekonstrukce) před rokem 1970, resp. 1920. Graf č. 31 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 Rodinné domy -procento domů postavených či rekonstruovaných před 45 a více lety 10,51 10,98 9,42 7,83 10,61 27,69 25,40 23,29 23,08 23,24 7,08 8,61 28,07 26,66 8,67 22,10 3,14 41,58 v l. 1920 až 1970 v r. 1919 a dříve Naopak nadprůměrný je podíl rodinných domů novějších. Graf č. 32 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Rodinné domy -procento domů postavených či rekonstruovaných před 25 a méně lety 10,72 14,30 9,44 11,07 9,67 10,63 6,52 10,91 9,50 9,20 7,47 8,50 8,66 7,08 8,50 8,18 5,23 4,28 v l. 1991 až 2000 v l. 2001 a později DRAFT DRAFT DRAFT 20

7.2. Bytové domy, nájemní bydlení Sázava vykazuje poměrně vysoký podíl bytových domů, které zůstávají ve vlastnictví obce. Statistika vychází z počtu bytových domů, ne bytů. Ve vlastnictví obce jsou přitom bytové domy menší, s malým počtem bytů. Graf č. 33 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) Podíl bytových domů ve vlastnictví státu či obce 40,38 14,68 12,91 22,62 28,92 19,12 11,64 5,77 13,04 Podíl nájemních bytů (bráno dle počtu jednotlivých bytů) je přitom relativně nízký. Lze předpokládat, že na počtu všech bytů nájemních se velmi výrazně podílí obecní bytový fond (byty vlastněné obcí). Např. družstevní nájemní bydlení se v Sázavě na rozdíl od porovnávaných obcí vůbec nevyskytuje. Graf č. 34 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) Podíl nájemního bydlení -počet nájemních bytů k celkovému počtu obydlených bytů 68,06 36,67 32,00 17,04 14,41 49,42 7,61 28,28 0,00 51,69 27,12 41,57 11,99 36,78 4,89 4,65 29,96 29,87 družstevní byty nájemní byty v bytových domech - jiné než družstevní Zde je ukázán průměrný počet bytů připadající na jeden bytový dům: Graf č. 35 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) 10,51 9,25 Průměrný počet bytů v bytovém domě SÁZAVA 10,18 8,91 Bystřice 6,94 Týnec nad 7,60 8,28 6,69 12,04 DRAFT DRAFT DRAFT 21

Na rozdíl od rodinných domů, u bytových domů je z hlediska jejich stáří situace nepříznivá: Sázava vykazuje výrazně vysoké procento počtu bytových domů (nikoli jednotlivých bytů) starších než 45 let (44,58 ), resp. než 95 let (dokonce 25,30 ). Jde o výrazně nejvyšší údaj ze všech porovnávaných. Graf č. 36 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 Bytové domy -procento domů postavených či rekonstruovaných před 45 a více lety 12,14 7,52 7,25 42,66 38,67 36,71 25,30 44,58 5,88 13,24 0,68 63,01 7,69 32,69 5,77 48,08 1,09 60,87 v l. 1920 až 1970 v r. 1919 a dříve Zároveň podíl nové zástavby v kategorii bytových domů je nízký, a pokud jde o zástavbu mladší než 15 let, dokonce nulový. Údaje přitom zohledňují rok výstavby, případně rok rekonstrukce bytového domu. Z vysvětlivek ke sčítacímu formuláři SLDB 2011 vyplývá, že rekonstrukce se bere v úvahu, pokud spočívá v nahrazení alespoň části nosných nebo obvodových zdí novými. V Sázavě jsou bytové domy, které byly po roce 2001 modernizovány např. zateplením obvodového pláště, ty s ohledem na výše uvedené nejsou ve statistice SLDB2011 vedeny v kategorii v l. 2001 a později ; tyto částečně modernizované bytové domy ovšem nejsou ve vlastnictví obce, ale v soukromém vlastnictví, spravované společenstvím vlastníků jednotek. Graf č. 37 (Zdroj: ČSÚ SLDB 26.3.2011; https://www.czso.cz/csu/sldb) 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Bytové domy -procento domů postavených či rekonstruovaných před 25 a méně lety 5,90 9,26 5,13 0,00 5,91 6,25 6,63 8,43 8,82 19,12 7,53 2,74 1,92 7,69 3,85 1,09 3,85 6,52 v l. 1991 až 2000 v l. 2001 a později DRAFT DRAFT DRAFT 22