Pamiatky Veľkej Moravy Medzi rokmi 833 a 907 sa na území dnešnej Českej republiky, Slovenska, Maďarska a Rakúska rozprestierala Veľkomoravská ríša. Prvý štát západných Slovanov vznikol spojením Moravského a Nitrianskeho kniežactva pod vládou kniežaťa Mojmíra, ktorý sa stal prvým veľkomoravským panovníkom. Veľká Morava zohrala významnú rolu v dejinách strednej Európy. Jej kniežatá boli uznávané nielen pre svoje vojvodcovské kvality, ale aj pre štátnické uvažovanie. Do histórie napríklad vstúpilo Rastislavove aj Svätoplukove úsilie o vytvorenie samostatnej cirkevnej organizácie. Jeho symbolom sa stala žiadosť kniežaťa Rastislava byzantskému cisárovi Michalovi III. o vyslanie učiteľa, ktorý mal prehĺbiť kresťanskú vieru na Morave a vzdelať dostatočný počet miestnych kniežat. Prišli Konštantín a Metod, ktorí položili základy moravskej cirkvi. Konštantín vytvoril najstaršie staroslovanské písmo hlaholiku. A preložil do staroslovienčiny základné liturgické texty. V roku 869 bol Metod vymenovaný za arcibiskupa a o desať rokov neskôr pápež Ján VIII. zaručil cirkevnú nezávislosť Veľkej Moravy s vlastnou arcidiecézou. Staroslovienčina bola spolu s latinčinou, gréčtinou a hebrejčinou uznaná ako štvrtý liturgický jazyk. V období najväčšieho rozmachu ríša zaberala územie dnešnej Moravy a Slovenska. Dnešnú Moravu a Slovensko s mocenským jadrom pri strednom a dolnom toku Moravy, dnešné Čechy so závislým kniežactvom Přemyslovcov, časti Horných a Dolných Rakús severne od Dunaja, oblasti pri hornej Visle a Odre a zrejme aj ďalšie oblasti, o ktorých historici doteraz vedú spory. Z mocenského experimentu slovanských barbarov sa vykľul štátny útvar, ktorého model sa nakoniec stal vzorom pre nové štáty strednej Európy. Veľká Morava bola len krátkou epizódou v živote naddunajských Slovanov, ale nemusíme sa za ňu hanbiť. Sprístupnené výsledky archeologických výskumov sú totiž dôkazom osobitej hmotnej kultúry a vypovedajú o vyspelej organizácii života na veľkomoravských hradiskách. Pre milovníkov poznania na obidvoch stranách československej hranice, ktorým nie je ľahostajné, kde žijú, nebude putovanie na slávne miesta Veľkej Moravy stratou času. PamÁtky Velké Moravy Mezi léty 833 a 907 se na území dnešní České republiky, Slovenska, Maďarska a Rakouska rozprostírala Velkomoravská říše. První stát západních Slovanů vznikl spojením Moravského a Nitranského knížectví pod vládou knížete Mojmíra, který se stal prvním velkomoravským panovníkem. Velká Morava sehrála významnou roli v dějinách střední Evropy. Její knížata byla uznávána nejen pro své vojevůdcovské kvality, ale i pro státnické uvažování. Do historie například vstoupilo Rostislavovo i Svatoplukovo úsilí o vytvoření samostatné církevní organizace. Jeho symbolem se stala žádost knížete Rostislava byzantskému císaři Michalovi III. o vyslání biskupa a učitele, který měl prohloubit křesťanskou víru na Moravě a vzdělat dostatečný počet místních kněží. Přišli Konstantin a Metoděj, kteří položili základy moravské církve. Konstantin vytvořil nejstarší staroslovanské písmo hlaholici. A přeložil do staroslověnštiny základní liturgické texty. Roku 869 byl Metoděj jmenován prvním moravským arcibiskupem a o deset let později papež Jan VIII. zaručil církevní nezávislost Velké Moravy s vlastní arcidiecézí. Staroslověnština byla spolu s latinou, řečtinou a hebrejštinou uznána jako čtvrtý liturgický jazyk. V době největšího rozmachu říše zaujímala dnešní Moravu a Slovensko s mocenským jádrem při středním a dolním toku Moravy, dnešní Čechy se závislým knížectvím Přemyslovců, části Horních a Dolních Rakous severně od Dunaje, oblasti při horní Visle a Odře a zřejmě i další oblasti, o nichž historikové dosud vedou spory. Z mocenského experimentu slovanských barbarů se vyklubal státní útvar, jehož model se nakonec stal vzorem pro nové státy střední Evropy. Velká Morava byla jen krátkou epizodou v životě naddunajských Slovanů, ale nemusíme se za ni stydět. Zpřístupněné výsledky archeologických výzkumů jsou totiž důkazem osobité hmotné kultury a vypovídají o vyspělé organizaci života na velkomoravských hradištích. Pro milovníky poznání na obou stranách česko - slovenské hranice, kterým není lhostejné kde žijí, nebude putování na slavná místa Velké Moravy ztrátou času. 1
Pohansko Místo bylo osídleno už v časně slovanském období, tzn. v 6. a 7. století. Velkého významu však nabylo až v 9. století, v době Velké Moravy. Tehdy zde vznikl nejprve palisádou hrazený dvorec jako sídlo příslušníka rodící se moravské nobility, který si k němu brzy přistavěl zděný kostel. Kolem poloviny 9. století byl dvorec přestaven, rozrostlo se také osídlení v jeho okolí. V té době bylo toto osídlení s výrazně zastoupenou řemeslnickou složkou alespoň zčásti obehnáno palisádovým opevněním a v jeho okolí vznikala další neopevněná předhradí. Někdy v poslední třetině 9. či spíše až na přelomu 9. a 10. století byla na místě původního opevnění, uzavírajícího oválnou plochu s cca 28 ha, vybudována nová hradba s dřevohliněnou konstrukcí a čelní kamennou zdí, čímž vzniklo výrazné centrum obrany na nejjižnější výspě Velké Moravy v jejím závěrečném období. V téže době byl na předhradí zbudován také druhý kostel, rotunda. Také v jeho okolí se pohřbívalo ještě po zániku velkomoravského státu. Co uvidíte V současnosti je obvod hradiska dobře patrný, neboť jej vytyčují vyvýšené linie valového opevnění a v jeho rámci se nacházející pozůstatky prvního objeveného kostela. Na ploše hradiska byla v roce 2003 vybudována hypotetická konstrukce pohanského kultovního objektu (obětiště), vahadlová studna z 9. století a jedno obydlí polozemnicového typu, a to přímo na místě jejich objevu (měřítko 1:1). 2 3
Správcem celé lokality a také liechtensteinského loveckého zámečku, který byl v letech 1810-1812 vybudován k loveckým účelům v místech někdejšího obranného valu, je Městské muzeum a galerie v Břeclavi. To v zámečku v roce 2010 zřídilo expozici představující výsledky archeologických výzkumů lokality. Přibližuje návštěvníkům každodenní způsob života, obživy a také řemesla velkomoravského centra. Vrchol výstavy se nachází v hlavním sále zámečku, kde je prezentována elita tehdejšíspolečnosti církev, vojenství, dálkový obchod i vysoce postavení členové nobility. Expozice představuje jak originální předměty, tak repliky, ale i množství doplňujících textů, obrazových materiálů a filmů. Určeno dětem Zámeček Pohansko nabízí vedle běžných individuálních a kolektivních prohlídek expozice také řadu příležitostných akcí, zejména pro školáky a rodiny s dětmi. V nadcházejícím období využije břeclavské muzeum zkušeností s programy k 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Pro individuální dětské návštěvníky chystá motivující pracovní listy v mutacích pro první a druhý stupeň základních škol. Ve spolupráci se základnou Masarykovy univerzity na Pohansku muzeum vytváří komplexní program pro děti na téma práce archeologa v terénu. Muzeum nabídne v roce 2014 program pro žáky základních škol s možností praktických ukázek, na letní období pak připravuje Noc se Slovany na Pohansku. Jak se tam dostanete Od nádraží ČD v Břeclavi autobusem městské hromadné dopravy na zastávku před areálem Gumotexu v Bratislavské ulici. Odtud ulicí K Pohansku pěšky cca 4 km k zámečku Pohansko. Pokud jedete automobilem, pak po silnici II/ 425 na Bratislavskou ulici, před Gumotexem odbočit na ulici K Pohansku. Asi po dvou kilometrech před bránou do obory je parkoviště. Další zhruba 2 kilometry nutno absolvovat pěšky nebo na kole oborou až k zámečku. Jak a kdy je otevřeno Zámeček Pohansko s expozicí, která je již čtvrtou prezentací archeologických výzkumů, zahájených zde v 50. letech 20. století, je pro návštěvníky zpřístupněn od dubna do října. Otevřeno je od úterý do neděle vždy od 10 do 18 hodin. Od listopadu do konce března je zavřeno. Po předchozí domluvě se správcem objektu je možno expozici navštívit i mimo sezónu. Kontakty a informace www.muzeumbv.cz pavel.gajda@muzeumbv.cz Pavel Gajda, provoz zámečku Tel.: +420 519 374 248 mobil: +420 739 236 640 4 5
Mikulčice Slovanské hradiště Lokalita asi 3 km jihovýchodně od středu Mikulčic na pravém břehu řeky Moravy. Toto místo bylo od začátku 9. století centrem moci Moravanů. Lze oprávněně předpokládat, že Valy u Mikulčic byly krystalizačním centrem vzniku moravského státu za knížat Mojmíra I. (vládl 833 až 845/846) a Rostislava (846 až 870). Pravděpodobně zde po většinu času pobýval také kníže Svatopluk (871 až 894) a po něm Mojmír II. (894 až 905?). Právě sem zřejmě přišla v roce 863 byzantská misie Konstantina Filosofa a Metoděje a nějaký čas zde i působila. Násilný zánik mikulčického centra je spojován s útokem staromaďarských bojovníků. Mikulčické hradisko je nálezově nejbohatší archeologickou lokalitou z období 9. století na Moravě. Tato národní kulturní památka nyní, spolu s lokalitou Kopčany na slovenském břehu řeky Moravy, aspiruje na zápis do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Co uvidíte Stálou expozici v pavilonu II a v exteriérech pak kopie základů osmi mikulčických kostelů a knížecího paláce. Starší stálá muzejní expozice Velkomoravské Mikulčice - Knížecí hrad v údolní nivě řeky Moravy byla v návštěvnickém centru (pavilon I) od roku 1997 do roku 2013. V současné době prochází pavilon I celkovou rekonstrukcí, která má být ukončena v květnu 2015 otevřením moderně zařízeného návštěvnického centra s 30 metrů vysokou vyhlídkovou věží. Plánovaná nová stálá expozice bude prezentovat Mikulčice jako významné slovanské a velkomoravské sídlo s bohatou historií doloženou archeologickými nálezy vysoké výpovědní hodnoty. V muzejním pavilonu II je stálá expozice Velkomoravské Mikulčice Druhý kostel a sakrální architektura knížecího hradu, vyznamenaná cenou Gloria Musaealis jako nejlepší muzejní výstava roku 2008. Expozice poskytuje emotivní zážitek ze spojení mluveného slova, hudby, filmové projekce s přímou prohlídkou muzejních exponátů, jimž dominují originální archeologické terény II. mikulčického kostela, odkrytého v roce 1954. V expozici jsou kromě otevřených hrobů také ukázky zdejší řemeslnické dovednosti bojové sekyry, ukázky textů psaných hlaholicí, či předměty vztahující se k duchovnímu životu nebo k denní potřebě. Cenná jsou pozlacená nákončí, železné ostruhy, šperky, gombíky a další nálezy, mezi nimiž nechybí ani zlatý solidus, mince byzantského císaře Michala III., která platila v době příchodu věrozvěstů sv. Konstantina a Metoděje na Moravu. Po prohlídce s průvodcem pavilonu II je možno absolvovat samostatně několik pěších okruhů kolem základů kamenných staveb nebo projít přírodovědnou stezku až k starým ramenům řeky Moravy. Pro domácí i zahraniční návštěvníky je k dispozici také mobilní průvodce podstatnou částí areálu. Určeno dětem Hromadné návštěvy probíhají v určených termínech pro více škol a tříd najednou. Individuální návštěvy se konají celoročně pro jednotlivé třídy a skupiny dětí, pondělky jsou vyhrazeny nejmenším dětem z mateřských škol. Speciální program na míru je možno vytvořit podle přání malých i větších návštěvníků. K příkladům atraktivních pořadů patří Pohádka o princezně Dobroslavě pro děti z mateřských škol, tematické pořady Velkomoravský den či Den s archeologem pro děti ze 4.,6.,7. a 9. ročníku ZŠ, vědomostní soutěž Cyrilometodějská olympiáda atd. Vedle hromadných akcí může Slovanské hradiště žákovským skupinám obvyklou komentovanou prohlídku obohatit aktivitami 6 7
jako jsou: píšeme a čteme hlaholici, slovanská šatna, velkomoravské šperky, hra špalíkovaná, střelba z luku, povídání v táboře Velkomoravanů či opékání špekáčků. Jak se tam dostanete Autem po silnici I/55, odbočení na hradiště je dobře vyznačeno. V Mikulčicích pozorně sledujte směrovku Vykopávky. Parkoviště je v bezprostřední blízkosti recepce. Autobusy Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje staví v Mikulčicích na návsi, další 3 km nutno absolvovat pěšky. Při cestě vlakem vystupte ve stanici Lužice, pak následuje pěší (nebo cyklistická) túra zhruba 7 km po silnici do Mikulčic a k archeologické lokalitě. Jak a kdy je otevřeno Hlavní sezóna trvá od začátku dubna do konce října. Od dubna do června a od začátku září do konce října je ve všední dny kromě pondělí otevřeno od 9 do 16.30 hod., o víkendech a svátcích o 9 do 17.30 hod. V červenci a srpnu je v pondělí otevřeno od 10.30 do 14.30 hod., ve všední dny od 9 do 16.30 hod., o víkendech a svátcích do 18.30 hod. Prohlídka s průvodcem trvá jednu hodinu. Organizátorům hromadných výprav se doporučuje objednání poštou, e-mailem nebo telefonicky. Prohlídky jsou organizovány v hodinových intervalech. Kontakty a informace http://www.masaryk.info/slovanske-hradiste-mikulcice info@mikulcice-valy.info tel. +420 518 357 293 Kopčany Kostol sv. Margity Antiochijskej Kostolík sv. Margity Antiochijskej sa nachádza na dohľad západne od Kopčian. Je to kamenná, maltou spájaná stavba kostolíka s obdĺžnikovitým presbytárom. Základy kostola boli zahĺbené do už vytvorenej kultúrnej vrstvy s nálezmi keramiky mikulčickej produkcie, ktoré sa datujú do druhej polovice 9. až prvej polovice 10. storočia. Kostol tak mohol byť postavený najskôr v záverečnom období Veľkej Moravy. Archeologické výskumy doložili v jeho okolí aj v jeho interiéri veľmi intenzívne pochovávanie, ktorého počiatky siahajú do čias Veľkej Moravy, a ukladanie nespálených tiel pokračuje až do neskorého stredoveku či raného novoveku. Výskumy objavili taktiež zvyšky základov na západnej strane kostola. Snáď ide o malú sálovú predsieň, v ktorej bol nájdený jeden z kostrových hrobov so šperkmi zo záverečného obdobia Veľkej Moravy. Neďaleko sa nachádza ďalšie archeologické nálezisko sídlisko a pohrebisko v polohe Kačenáreň, odkiaľ pochádzajú nálezy dokladajúce spojitosť týchto miest s Mikulčicami. Čo uvidíte Kostolík sv. Margity Antiochijskej je záujemcom o veľkomoravskú históriu voľne prístupný v poliach medzi riekou Moravou (ktorá túto lokalitu oddeľuje od areálu Slovanského hradiska v Mikulčiciach) 8 9
a medzi obcou Kopčany. V objekte so starostlivo zreštaurovaným exteriérom stále pokračujú práce smerujúce k obnove interiéru. Pamiatka, označovaná za jedinú dochovanú kamennú stavbu neskorého veľkomoravského obdobia, je hlavne cieľom cykloturistov prechádzajúcich krajinou. Pomerne časté sú aj návštevy zahraničných odborníkov, ktorí prichádzajú do obce špeciálne s cieľom prezrieť si túto stavbu. Interiér zatiaľ nie je prístupný verejnosti. Lokalita však poskytuje ojedinelú možnosť silného zážitku všetkým, ktorí dokážu vychutnať chvíľu tichého, ničím nerušeného zamyslenia nad cestami duchovného hľadania a spirituality našich dávnych predkov. Je to do značnej miery dané práve ojedinelou opustenosťou tejto sakrálnej pamiatky uprostred krajiny. Na konci júna 2013 bola v kopčianskom žrebčíne (barokový klenot, nechal ho postaviť koncom 40. rokov 18. storočia František Lotrinský) otvorená múzejná expozícia zoznamujúca s najstaršími dejinami Kopčian aj s históriou archeologického výskumu kostolíka sv. Markéty a s ďalšími veľkomoravskými nálezmi. Je teda možné spojiť návštevu tejto expozície s cestou ku kostolíku a naopak. V neďalekom susedstve je ruina objektu niekdajšej hájovne kačenárne. Tá sa má v budúcnosti zmeniť na turistické informačné stredisko budúceho Mikulčicko-Kopčianskeho archeoparku. Obec má pripravené množstvo projektov smerujúcich k vytvoreniu atraktívneho turistického cieľa. V kopčianskom cisárskom žrebčíne, ktorý je architektonickou dominantou širokého okolia, ale aj dejiskom turisticky príťažlivých akcií priateľov jazdeckého športu, bola otvorená taktiež historická stajňa s expozíciou, ktorá predstavuje historický inventár žrebčína. Určené deťom Ako sa tam dostanete Kostolík je na bicykli aj autom dobre prístupný asfaltovou poľnou cestou, vychádzajúcou z Masarykovej ulice. Príjazd je možný až ku kostolíku, len posledných 200 metrov sa asfaltový povrch mení na štrkový. Odbočky z cesty I/2, prechádzajúcej obcou, rovnako ako z Masarykovej ulice, sú dobre vyznačené. Lokalita leží v blízkosti Záhorskej cyklomagistrály č. 004 (červená) z Holíča do Moravského sv. Jána. Vo fáze stavebnej dokumentácie je teraz výstavba lávky pre peších a cyklistov cez rieku Moravu s cestami prepájajúcimi archeologické náleziská Mikulčice a Kopčany. Ako a kedy je otvorené Kostolík sv. Markéty Antiochijskej je prístupný celoročne bez obmedzenia, prehliadka interiéru je však možná iba v čase, kedy sa tu konajú práce. Návšteva múzejnej expozície po dohode na správe žrebčína (Stanislav Matulík, tel. +421 905 206 768; jack.kopcany@centrum.sk; www.kopcany.sk/hipos). V sezóne 2014 budú už pravidelné otváracie hodiny. Kontakty a informácie www.kopcany.sk obec@kopcany.sk tel. +421 346 604 010 Lokalita zatiaľ neponúka žiadne programy pre školopovinnú mládež. Je plne na pedagogickom sprievode alebo na rodičoch, ako dokážu využiť spojenie návštevy tohto miesta s poznávaním ďalších veľkomoravských aj iných cieľov (Holíč, Skalica) v okolí. 10 11
12 13
Velkomoravské lokality na mapě Bojná Výšinné hradisko s mohutným valom a dvoma bránami na hrebeni kopca nazývaného Valisko. Tu bola nájdená veľká kolekcia kovových predmetov (ostrohy, hroty šípy, remeselnícke a poľnohospodárske nástroje, bronzové zlatené plakety a bronzový zvon so železným srdcom). Lokalita je dostupná len pomocou terénnych automobilov a pešo. Bratislava Na území hlavného mesta SR bolo najvýznamnejšie veľkomoravské sídlo v areáli Hradu. Na hradisku existoval dvojpriestorový kamenný palác a niekoľko menších príbytkov, ale aj trojloďová bazilika. Nálezy, vystavené v Mestskom múzeu, naznačujú význam Bratislavského hradu ako správneho a cirkevného centra širšej oblasti v rámci moravského kniežactva. Brno - Staré Zámky u Líšně Výzkumy zjistily osídlení snad ze všech období pravěku, avšak největšího významu dosáhlo hradisko v době Velké Moravy. Byly zde zjištěny bytelné hradby, domy i zpevněné komunikace. Hradisko nedaleko dnešního hřbitova zřejmě hrálo roli regionálního centra Mojmírovců. Plocha je neoznačená, z větší části zemědělsky využívaná. Břeclav Pohansko Lokalita na okraji Břeclavi s muzejní infrastrukturou. Devín Hradisko nad sútokom Moravy a Dunaja. Našli sa tu zvyšky sakrálnej stavby s trojlístkovým uzáverom. Devín je považovaný za hraničnú pevnosť sídlo veľmoža, ležiace v mieste najvýznamnejšej prístupovej komunikácie na Veľkú Moravu. Devín s múzeom je miestom oficiálnych osláv, pri ktorých sa spomína veľkomoravská (staroslovenská) minulosť. Chotěbuz-Podobora Hradisko v těsném sousedství silnice na hranici ČR a Polska. Akropole v nejlépe chráněné části ostrožny, obehnané palisádou a valem s příkopem. Doložena byla zdejší železářská výroba. Vývoj hradiska (vzniklo již v 8. století) byl svázán s polským Slezskem. Na původních místech bylo nově vystavěno opevnění a sídlištní objekty. Areál spravuje muzeum v Českém Těšíně. Kopčany Lokalita na slovenskom brehu rieky Moravy s múzejnou expozíciou. Mikulčice Lokalita na moravském břehu řeky Moravy s muzejní infrastrukturou. Modrá u Velehradu Lokalita s vybudovaným archeoskanzenem. Moravany nad Váhom - Ducové Veľmožský dvorec z 9. storočia na vrcholku medzi obcami Ducové a Hubina neďaleko Piešťan. V areáli boli dve rozmerné zrubové stavby a kamenná rotunda, pri ktorej sa našlo 17 kostrových hrobov. Teraz je lokalita obohnaná drevenou palisádou, kameňmi sú vytýčené základy rotundy. Nálezy je možné vidieť v Balneologickom múzeu v Piešťanoch. Olomouc Předvelkomoravská lokalita se nacházela na jižním předměstí Olomouce. Stopy velkomoravského osídlení byly objeveny na více místech historického jádra města. Datování získaných nálezů ukazuje, že většího významu nabývá olomoucké osídlení až na sklonku existence Velké Moravy, kdy se sem přesunula část obyvatelstva z Maďary ohroženého jihu. Osvětimany Výšinné hradiště sv. Klimenta v Chřibech, národní kulturní památka. V 9. století zde stály obytné stavby, zřejmě i dílna na výrobu okras z barevných kovů, a kostel zasvěcený sv. Klimentovi. Byl zde nalezen zlatý solidus císaře byzantského císaře Theofila. Z hradiska jsou dnes patrny pozůstatky vnějšího opevnění a kameny vytčené základy kostela. Pobedim Hradisko z prelomu 8. a 9. storočia na pravobrežnej nive Váhu, neďaleko Piešťan. Zástavbu tvorili jednopriestorové príbytky, ďalej výrobné objekty (kováčne) a studňa. Na hradisku sa našli stopy života vyššej spoločenskej vrstvy, ale taktiež doklady remeselnej výroby. Hradisku iste náležala rola regionálneho správneho centra. Teraz je miesto dotknuté poľnohospodárskou činnosťou. Přerov Archeologické výzkumy v prostoru Horního náměstí doložily opevnění, tedy významný opěrný bod ze začátku 11. až konce 12. století, ale velkomoravské hradisko zde prozatím doloženo není, přestože odsud pocházejí četné doklady života v 9.-10. století. Například nálezy keramiky a dva kostrové hroby v nichž se našly zlaté a stříbrné náušnice. Rajhrad Hradiště oválného tvaru bylo zničeno při výstavbě benediktinského kláštera a při regulaci Svratky. Zjištěny byly zbytky kamenných destrukcí související se stavbou opevnění, keramické zlomky, kostěné nástroje, žernovy a dva depoty železných předmětů, dokládající osídlení v době Velké Moravy. Z hradiska bohužel nelze již prezentovat skoro nic. Skalica Veľkomoravská lokalita leží 7 km juhovýchodne od centra mesta. Na mohylovom pohrebisku bolo preskúmaných asi 70 z celkového počtu 100 mohýl. Medzi nálezmi sa objavili napr. keramické nádoby, nože, šidlá, ale aj meč, ostrohy, kopije alebo gombíky a náušnice. Charakter nálezov dokladá previazanosť tunajších obyvateľov s centrami v Starom Meste a Mikulčiciach. Staré Město Lokalita s muzejní infrastrukturou. Strachotím a Dolní Věstonice Lokalita Strachotím (název obce je Strachotín) byla osídlena již v pravěku. V 9. století zde vznikl nejprve velmožský dvorec, kolem pak bylo v závěrečném období Velké Moravy vybudováno hradisko, které však v půli 10. století zaniklo. Hradisko je nenávratně ztraceno, lokalita byla zaplavena Novomlýnskými jezery. Trenčín Na hradnej výšine bolo zistené osídlenie z obdobia Veľkej Moravy. Našli sa pozostatky rotundy, do značnej miery podobné kostolu č. IX v Mikulčiciach. V okolí rotundy sa pochovávalo, hroby sú však chudobne vybavené a obsahujú nálezy až z poveľkomoravského obdobia. Napriek tomu existujú závery, že hradný kopec bol v 9. storočí slovanským hradiskom. Uherské Hradiště Národní kulturní památka na Výšině sv. Metoděje připomíná, že v místech, která si už na přelomu 8. a 9. století vybrali misionáři z Itálie, vyrostlo v 9. století sakrální centrum jaké nemá na Moravě srovnání. Arcibiskup Metoděj zde podle všeho působil až do své smrti v roce 885. Lokalita má podobu památníku v přírodě s vytyčenými základy sakrálního komplexu. Znojmo Lokalita s nově vybudovanou muzejní expozicí. 14 15
Staré Město Památník Velké Moravy Archeologické lokality z doby Velké Moravy se nacházejí na téměř celém intravilánu Starého Města u Uherského Hradiště. Dominantu představuje lokalita Na Valách, na níž je první osídlení Slovany doloženo již v 6. a 7. století. Na přelomu 8. a 9. století zde vzniklo cca 18 hektarové hradisko opevněné dřevohliněnou hradbou a příkopem, v jeho rámci pak velké pohřebiště a posléze kostel. Pohřbeni zde byli jak příslušníci nobility, tak i lidé chudí, zemědělci a řemeslníci. Doposud zde bylo prozkoumáno přes 2000 hrobů, což z pohřebiště dělá největší známou nekropoli Velké Moravy. Výzkumy doložily existenci dalších různě zaměřených areálů na území Starého Města. Např. mocenského (Na Dědině), řemeslnických (U Víta, Za Radnicí, Špitálky), obchodního (Na Špitálkách) a dalších. Byla zde doložena přítomnost nejméně tří zděných církevních staveb a z prozkoumaných hrobů pocházejí doklady o tom, že zde žila diferencovaná společnost na čele s bohatými velmoži a knížaty. Mocenský areál Na Dědině představoval přinejmenším příležitostné sídlo vládců Velké Moravy druhé poloviny 9. století, pokud ne sídlo dominantní. Osídlení v místech Starého Města bylo dominantní součástí tzv staroměstsko-uherskohradišťské sídelní mocenské aglomerace, zvané pravděpodobně již v době Velké Moravy jako Veligrad (toto pojmenování pro osídlení v místech Starého Města se prokazatelně vzpomíná v roce 1141 v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka). Staré Město bylo druhým významným centrem mojmírovského rodu. Co uvidíte Nad základy kostela a blízkými hroby v lokalitě Na Valách (národní kulturní památka) byl ve druhé půli 20. století vybudován Památník Velké Moravy. Od roku 2010 je tu nová multimediální expozice, věnovaná objevům na území Starého Města. Využívá dvou desítek figurín v životní velikosti s dobovými oděvy, obuví, vzácnými šperky a replikami zbraní. V centru expozice dominují nedotčené základy velkomoravského kostela, na přilehlé ploše jsou pak názorně představeny metody archeologické práce včetně odkrytých hrobů. Kromě poučení čeká na diváky i atraktivní multimediální program. Autoři ztvárnili výstavu jako životní příběh Mojslava, muže, jehož hrob byl v lokalitě nalezen. Návštěvníci Starého Města se nemusí spokojit jen s návštěvou Památníku, zajímavá bude i procházka dalšími velkomoravskými lokalitami po naučné stezce Deset velkomoravských zastavení. V nedalekém Uherském Hradišti se nabízí návštěva někdejšího působiště arcibiskupa Metoděje na Výšině sv. Metoděje, v sousední Modré pak prohlídka velkomoravského archeoskanzenu. Určeno dětem Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, které Památník Velké Moravy spravuje, připravuje pro děti a mládež od šesti let až po středoškoláky řadu programů ve volném cyklu Výpravy do minulosti. Patří mezi ně například 16 17
Záhada velkomoravského pokladu - netradiční interaktivní výukový program pro žáky 3. 7. tříd ZŠ, dále Šperkařství na Velké Moravě - interaktivní výukový program pro žáky 2. stupně ZŠ a studenty SŠ, ale i Dobrodružství písma - tvořivý výukový program pro žáky 2. stupně ZŠ a studenty SŠ, jehož cílem je přiblížit velkomoravské období, ale především působení cyrilometodějské misie, seznámení se základy hlaholice. Jak se tam dostanete Památník Velké Moravy v Jezuitské ulici, fakticky uprostřed Starého Města, je dobře přístupný automobilem odbočení z hlavní komunikace je dobře vyznačeno. Staré Město má dobré železniční spojení a řada autobusových linek je spojuje s nedalekým Uherským Hradištěm. Jak a kdy je otevřeno Památník je otevřen celoročně od pondělí do neděle od 9 do 12 a od 12.30 do 17 hodin. O víkendu začíná prohlídka expozice s průvodcem vždy v celou hodinu. Školní a hromadné výpravy je možno předem rezervovat na níže uvedeném telefonním čísle a e-mailové adrese. Kontakty a informace http://www.slovackemuzeum.cz; pamatnik@slovackemuzeum.cz; tel. +420 572 543 382; Památník Velké Moravy, Jezuitská 1885, 686 02 Staré Město Modrá u Velehradu Archeoskanzen Výšina a svah nad levým břehem potoka Salaška necelý kilometr od středu obce Modrá byly Slovany osídleny již v 8. století. Na nejvyšším bodu byl pak někdy na začátku 9. století, v rané fázi christianizace naddunajských Slovanů, postaven jednoduchý kostel. Patřil k nejstarším na Moravě. Nálezy zlatých a stříbrných okras z hrobů v jeho okolí jsou svědectvím, že sídliště, možná s dvorcem, bylo v době Velké Moravy domovem příslušníků moravských společenských elit. Až do poloviny 90. let 20. století bylo místo nálezu a zároveň Národní kulturní památka upraveno do podoby památníku v přírodě, tedy s kameny vyznačenými základy. V roce 2000 byla v blízkosti památníku postavena hypotetická konstrukce kostela v měřítku 1:1, posvěcená zástupci všech církví v ČR. V letech 2003 a 2004 zde byl v jižní části svahu pod kostelem vybudován archeologický skanzen nazvaný Velkomoravské opevněné sídliště středního Pomoraví. Oba areály byly propojeny chodníky, takže pro návštěvníka vytvářejí jeden organický celek. Archeoskanzen je významným subjektem názorně osvětlujícím jednu z nejvýznamnějších etap našich dějin. Spolu s blízkým Velehradem patří k nejvýznamnějším turistickým destinacím celé Moravy. Co uvidíte Archeologický skanzen ilustruje v reálu představy archeologů o podobě opevněného, zčásti hrazeného sídliště z doby Velké Moravy. Jeho jednotlivé objekty byly postaveny na základě archeologických nálezů z významných lokalit středního Pomoraví, především Starého Města, Uherského Hradiště a také samotné Modré. Jednotlivé zemnice a polozemnice, chýše s kovářskými, 18 19
klenotnickými a dalšími řemeslnými dílnami, chlévy a další roubené hospodářské budovy, ale také například hypotetická rekonstrukce zděného velmožského paláce jsou lákavým cílem turistů, kteří si zde mohou udělat u představu jak asi život ve velkomoravské enklávě mohl vypadat. Ve velmožském paláci se každoročně mění tematické výstavy v roce cyrilometodějského výročí například výstava věnovaná vzdělávání velkomoravské nobility. K dispozici je prodej suvenýrů, občerstvení s nabídkou nápojů a základních pokrmů. Modrá jako celek představuje ideální spojení výsledků bádání archeologie a historie s rekonstrukčními možnostmi. Určeno dětem Vzhledem k přítomnosti koz, slepic, prasátek i obecního osla si tu přijdou na své především děti, pro které je lákavá i možnost čas od času si zde zahrát na velkomoravské lučištníky či alespoň sledovat bojovníky v dobové výstroji a výzbroji, jak statečně hájí domovské sídlo před nájezdníky. Archeoskanzen nabízí školám rozšířené programy na míru s odborným výkladem o Velké Moravě, s ukázkami života starých Slovanů v podání kostýmovaných průvodců, řemeslníků, válečníků a duchovních. Oblíbená je výroba keramiky, zbraní, pečení chleba a placek, lukostřelba, šperkařská výroba, výuka písma atd. Program na míru lze připravit po objednání na telefonu 777 807 368. Významným posílením turistické nabídky Modré je v těsném sousedství nově otevřená unikátní expozice přirozených mokřadních a sladkovodních ekosystémů Živá voda, která je stejně jako skanzen cílem školních zájezdů. Jak se tam dostanete Archeoskanzen leží v bezprostředním sousedství silnice ze Starého Města do Velehradu. Před vchodem do skanzenu je kapacitní parkoviště pro osobní vozy i autobusy. Skanzen je dobře dostupný také hromadnou dopravou autobusová zastávka je na dohled. Archeoskanzen je jedním z významných cílů na cyklotrasách 473, 5013, 5018, 5019, 5050, 5150 a 5151. (blíže na www.cykloserver.cz) Jak a kdy je otevřeno Otevřeno je v dubnu a listopadu od úterý do neděle (10-16 hod.); od 1. května do 31. října denně (9-17 hod.); od 1. prosince do 30. března pouze na objednání. Ceny vstupného s rozsáhlým systémem slev a kombinovaných slev při návštěvě sousedního areálu Živá voda na webu www.zivavodamodra.cz. Kontakty a informace www.archeoskanzen.cz; archeoskanzen@email.cz; tel. +420 572 501 823; mobil +420 724 178 591 20 21
Znojmo Hradiště sv. Hypolita Lokalita se nachází na západním okraji Znojma, od kterého je ze severu a východu oddělena hlubokým údolím Gránického potoka. Z jihu jí poskytují dokonalou ochranu příkré srázy údolí Dyje a Pivovarského potoka. Mohutné opevnění velkomoravského hradiště uzavírá sídlištní plochu téměř 21 ha, která je dnes z velké části zastavěna. Nejsnáze přístupnou severozápadní stranu chránil ještě nyní místy viditelný val původně dřevohlinitá hradba s čelní kamennou zdí. Před ní byl v délce 460 m vysekán ve skále 3 m hluboký a 8 m široký příkop. Na ploše hradiska byly odkryty i četné pozůstatky osídlení z různých období pravěku. Nálezy ostruh s háčky a litých bronzových kování napovídají, že zde již v 8. století sídlil velmož s bojovou družinou. Největšího významu však dosáhlo Hradiště v době Velké Moravy, kdy bylo regionálním správním centrem vládnoucích Mojmírovců. Plnilo roli důležitého strategického obranného bodu na jihozápadní hranici území Moravanů. Archeologové zde prozkoumali objekty jež měly podobu spodních částí srubových obydlí i hospodářských a výrobních stavení, za nejcennější označují zbytky dvou sakrálních staveb s hrobovými celky. V posledních letech se jejich pozornost soustřeďuje do neopevněného předhradí, kde zkoumají obrovské kostrové pohřebiště. Dosud objevili více než 500 hrobů s bohatou výbavou. Předpokládají, že zatím prošetřili jen necelou třetinu této nekropole, která bude patřit k největším na Moravě. Co uvidíte Nadační fond sv. Hypolita v jednom původně polorozpadlém a postupně zcela rekonstruovaném objektu někdejšího proboštského statku s podporou Jihomoravského kraje a města Znojma vybudoval a v červnu 2013 otevřel muzejní expozici. Ta dokumentuje historii i výsledky archeologických výzkumů této velkomoravské lokality, započatých ve druhé polovině 20. století. Moderní expozici vytvořil tým několika pedagogických pracovníků, absolventů a studentů Masarykovy univerzity, jejíž Pedagogická fakulta zde realizuje archeologický výzkum, ve spolupráci s Fakultou architektury VUT v Brně. Poutavá expozice má i významnou popularizační roli, neboť seznamuje návštěvníka s historickými souvislostmi velkomoravské epochy v dějinách střední Evropy. Prezentace dokáže zaujmout jak školní mládež, tak dospělé návštěvníky. O architektonickou stránku expozice a modely se postarali studenti brněnské architektury. Náplň expozice tvoří jak dokumenty a předměty z historie Velké Moravy, tak nálezy z výzkumů na Hradišti sv. Hypolita. V areálu před rekonstruovanou budovou muzea najdeme zatím nedokončenou stavbu slovanské polozemnice, která je prvním objektem plánované výstavby malého archeoskanzenu. Atraktivní zázemí tohoto velkomoravského turistického cíle představují další zajímavosti historického města Znojma. Celému Hradišti dnes vévodí komplex budov kláštera a proboštství, které od poloviny 13. století patří řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Určeno dětem Muzejní expozice byla otevřena teprve v létě 2013 a její provozovatel Nadační fond sv. Hypolita využil k jejímu zpřístupnění studentů, kteří zde pokračují v práci archeologických výzkumech. Expozice je koncipována tak, že může být dobře využita pedagogickými pracovníky základních i středních škol k rozšíření znalostí z historie. Žádné specializované programy pro školní mládež zatím nejsou k dispozici, studenti budoucí učitelé dějepisu je však pro léto 2014 připravují. 22 23
Jak se tam dostanete Přístup do Znojma Hradiště je možný autobusovými linkami Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje č. 801 a 817, které vyjíždějí od vlakového nádraží ve Znojmě. Příjezd autem je snadný trasa ze středu Znojma vede Pražskou ulicí, kde je vyznačena odbočka na Mašovice a Podmolí. Na Hradišti je k dispozici volná plocha k parkování automobilů. Cyklisty přivede na Hradiště značená cyklotrasa č. 5000 ze Znojma, která pokračuje ve dvou větvích do Národního parku Podyjí. Pěšky je Hradiště dosažitelné po zelené turistické značce od znojemského hradu. Kontakty a informace Jak a kdy je otevřeno Muzejní expozice je pro veřejnost otevřena od začátku dubna do konce září od 9 do 17 hodin. Prohlídka s průvodcem (průvodcovskou službu zajišťují studenti Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity) vždy po hodině, první v 9.00 hod., poslední v 16.00 hod. Lze uskutečnit i individuální či skupinové prohlídky mimo běžné otevírací hodiny, nutné objednání několik dní dopředu. www.znojmo-hradiste.wz.cz; vedoucí výzkumu doc. PhDr. Bohuslav Klíma, CSc., tel. +420 739 677 307, BohuslavKlima@seznam.cz; zástupce vedoucího výzkumu Mgr. Lukáš Kratochvíl, tel. +420 739 251 275, lukin.kratochvil@seznam.cz; org. vedoucí Mgr. Petra Čermáková, tel. +420 731 575 918, cermakovapetra@seznam.cz 24 25
PamÁtky Velké Moravy Pamiatky Veľkej Moravy Tato publikace vznikla v rámci projektu Studie: Možnosti využití kulturně historického dědictví Velké Moravy jako turistického potenciálu destinace, který byl spolufinancován z Operačního programu přeshraniční spolupráce Slovenská republika Česká republika 2007-2013 pod registračním číslem CZ/FMP.10/0262. Studii je možno vyžádat na info@ccrjm.cz. Partnery projektu jsou Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, Centrála cestovního ruchu Východní Moravy a obec Kopčany. Táto publikácia vznikla v rámci projektu Štúdia: Možnosti využitia kultúrno-historického dedičstva Veľkej Moravy ako turistického potenciálu destinácie, ktorý bol spolufinancovaný z Operačného programu cezhraničnej spolupráce Slovenská republika - Česká republika 2007-2013 pod registračným číslom CZ/FMP.10/0262. Štúdiu je možné vyžiadať na info@ccrjm.cz. Partnermi projektu sú Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, Centrála cestovního ruchu Východní Moravy a obec Kopčany. 26