Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města JIHLAVA. MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města JIHLAVA MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem, prosinec 2010

Obsah 1 Úvod. 4 2 Slovníček základních pojmů....... 6 3 Charakteristika města, základní demografické údaje... 7 3.1 Počet obyvatel.......... 7 3.2 Index stáří...... 8 3.3 Průměrný věk... 11 3.4 Střední délka života... 11 4 Úmrtnost celková 15 4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem 15 4.2 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů.. 17 4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen.. 18 4.4 Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny)... 19 4.5 Absolutní celková úmrtnost podle věku... 21 5 Úmrtnost podle příčin úmrtí...... 23 5.1 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění.. 25 5.2 Úmrtnost na zhoubné nádory.... 30 5.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy. 35 5.4 Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života.... 40 5.5 Absolutní úmrtnost podle příčin... 43 6 Reprodukční zdraví.... 43 6.1 Počet narozených dětí...... 43 6.2 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost...... 45 6.3 Potratovost...... 47 6.4 Vrozené vývojové vady....... 49 7 Infekční onemocnění.. 49 7.1 Incidence syfilis a kapavky.... 49 7.2 Incidence tuberkulózy.... 51 7.3 Incidence salmonelózy.. 51 7.4 Incidence kampylobakterióz..... 52 7.5 Incidence hepatitid.... 53 8 Incidence nádorových onemocnění... 54 8.1 Incidence nádorů celkem... 55 8.2 Incidence nádorů tlustého střeva... 59 8.3 Incidence nádorů konečníku..... 59 8.4 Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic.. 60 8.5 Incidence nádorů kůže.. 60 8.6 Incidence nádorů prsu... 61 2

8.7 Incidence nádorů děložního hrdla..... 61 8.8 Incidence nádorů těla děložního... 62 8.9 Incidence nádorů vaječníků.. 62 8.10 Incidence nádorů prostaty..... 63 9 Závěry.... 64 3

1 Úvod Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý z nás rozumí, protože toto slovo používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás nic nebolí, že nám nic není. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Zdraví má totiž mnoho aspektů, které se mění v průběhu života v závislosti na širokém spektru faktorů a okolností. Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, stovek, někdy i tisíců faktorů. Obecně je nazýváme determinanty zdraví, případně rizikovými faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí životního stylu (způsobu života), životního a pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam samozřejmě má i úroveň zdravotní péče, zejména léčby a prevence. To vše, za spolupůsobení celé řady dalších faktorů, utváří kvalitu našeho zdraví. Střetávají se zde především momenty biologické podstaty člověka, přírodní i společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Lidské zdraví bývá ovlivňováno zejména čtyřmi základními skupinami determinant průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu. Graf č. 1: Vliv jednotlivých skupin determinant na lidské zdraví v % 15% 15% 50% 20% životní styl životní a pracovní prostředí úroveň zdravotní péče genetická zátěž Zdravotní stav obyvatelstva obecně, i v jednotlivých regionech, tzn. i ve městě Jihlavě, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisejí. Ukazatelé zdravotního stavu jsou ve své podstatě založeny především na dvou důležitých událostech na úmrtí nebo na vzniku nemoci. K té první skupině ukazatelů patří zejména střední délka života a úmrtnost, a to jak celková, tak na jednotlivé diagnózy, a také úmrtnost novorozenecká a kojenecká. Ve druhé skupině ukazatelů, mající vztah k onemocnění, patří k těm nejdůležitějším zejména výskyt některých závažných neinfekčních tzv. civilizačních nemocí a úrazů, podobně jako výskyt vybraných infekčních nemocí. Zdravotní stav obyvatelstva má samozřejmě velmi významný vliv na rozsah, strukturu a dostupnost zdravotní péče a na utváření a obsah zdravotní politiky v daném místě, podobně 4

jako na přijímání potřebných opatření ve všech oblastech, které se zdravím, a případně s životním prostředím, významným způsobem souvisejí. Ve městech má analýza zdravotního stavu nezbytnou úlohu při tvorbě tzv. plánu zdraví, podobně jako při strategických, ale i běžných rozhodováních zastupitelstva či rady města či obce. Ukazatelé zdravotního stavu se dají vyjádřit a zhodnotit různými způsoby. Základními údaji jsou absolutní údaje (počty/čísla), které zachycují skutečné absolutní počty zemřelých nebo nemocných celkově i podle jednotlivých kritérií (např. podle příčin, tj. diagnóz, podle věku, pohlaví apod.). Tyto údaje však nelze v žádném případě srovnávat mezi jednotlivými územími (např. mezi městem, okresem, krajem a ), a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Tyto absolutní údaje lze s určitou mírou opatrnosti srovnávat v určité časové řadě v jednom jediném místě (např. městě) a posuzovat tak trend vývoje. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech na určitý konstantní počet obyvatel, na tzv. konstantu ve většině případů na 100 tisíc obyvatel (ale např. v případě kojenecké a novorozenecké úmrtnosti jsou údaje přepočítávány na 1 tisíc živě narozených dětí). Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a republikovým průměrem se používají tzv. standardizovaná data. Ta samozřejmě vychází z absolutních údajů, jsou přepočtena na relativní údaje (především na 100 tisíc obyvatel) a následně tzv. věkově standardizována, tzn. přepočtena (ve všech srovnávaných oblastech a ve všech letech) na stejnou věkovou strukturu, tzn. jako kdyby všude a ve všech letech žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat např. úmrtnost v různých oblastech státu (města, okresy, kraje) mezi sebou a průměrem. Umožňuje to získané standardizované údaje srovnat i s hodnotami v různých jiných státech. K výpočtům se používají různé standardy, většinou však a je to použito i v této práci se využívá tzv. evropský standard (tzn. jakýsi evropský věkový průměr). Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k okolnosti, že zejména trend vývoje je ovlivňován velikostí tzv. statistického souboru, to znamená počtem obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory v tomto případě ukazatelé vztahující se k městu mívají mnohem výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům srovnávaných, ale výrazně větších území (zejména ve vztahu ke kraji či ). Poznámka: Předkládané analýzy byly zpracovány na základě vstupních dat připravených Ústavem zdravotnických informací a statistiky v Praze. 5

2 Slovníček základních pojmů Individuální zdraví: je to nejen nepřítomnost nemoci, ale současně i stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody. Veřejné zdraví: je zdravotní stav určité populace, určité skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Přirozený přírůstek: je dán rozdílem mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob v daném roce a v daném území. Vyjadřuje se buď v absolutních číslech nebo častěji v relativních, v přepočtu na každých tisíc obyvatel v daném území. Střední délka života při narození: je střední hodnota počtu let, které zbývají do smrti x-letému člověku (v tomto případě v tomto roce narozenému) za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu. Střední délka života se za kraje počítá za období dvou let (předchozího a uvedeného). SDR standardizovaná úmrtnost celková nebo podle příčin: jedná se o úmrtnost, která je přepočtena na každých 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. věkový standard (zde evropský), tj. jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury, tj. stejného věku. Standardizace se provádí proto, aby se mohla úmrtnost v jednotlivých územích a letech srovnávat. Perinatální úmrtnost: vyjadřuje počet mrtvě narozených a do 7 dnů života zemřelých novorozenců na každých tisíc celkem narozených dětí. Novorozenecká úmrtnost: vyjadřuje počet novorozenců zemřelých do 28 dnů svého života na každých tisíc živě narozených dětí. Kojenecká úmrtnost: vyjadřuje počet zemřelých dětí do 1 roku věku připadající na tisíc živě narozených dětí. Incidence: vyjadřuje počet všech nových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (event. mužů nebo žen) na 100 000 obyvatel (nebo mužů či žen) v rámci určitého období (nejčastěji roku). Prevalence: vyjadřuje počet všech existujících onemocnění v určitém čase v určité populaci (tj. bez ohledu na datum vzniku). 6

3 Charakteristika města, základní demografické údaje 3.1 Počet obyvatel V Jihlavě žije v posledním desetiletí více než 50 tisíc trvale bydlících obyvatel. Jejich počet se ve sledovaném devítiletém období, tj. v letech 2001 2009, nepatrně zvýšil a to o cca 600 obyvatel, což odpovídá zhruba jednomu procentu. V Jihlavě trvale žije více žen než mužů v průměru o 1.250 (tj. o 5%) více. Nárůst počtu mužů je ve sledovaném období výrazně vyšší než tomu je u žen mužů žilo v roce 2009 v Jihlavě o 426 více (tj. o 1,7%) a žen o 175 více (tj. 0,7%) než v roce 2001. Tabulka č. 1: Základní demografické údaje pro město (údaje vždy k 31.12.) Ukazatel / rok 2001 2003 2005 2007 2009 Počet obyvatel celkem 50 377 50 100 50 859 50 795 51 222 Děti ve věku 0 14 let 7 562 7 118 7 002 6 762 6 893 Senioři ve věku 65 a více let 6 954 7 107 7 290 7 579 7 979 Muži 24 481 24 393 24 824 24 865 25 037 Ženy 25 896 25 707 26 035 25 930 26 185 Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel ve městě v letech 2001 2009 ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let CELKEM MUŽI + ŽENY 8 200 7 800 0-14 65 + 7 400 7 000 6 600 2001 2003 2005 2007 2009 Populace stárne nejen v celé Evropě, v, ale samozřejmě i ve městě Jihlavě. Jak vyplývá z výše uvedené tabulky a grafu, došlo v posledních letech k významnému poklesu počtu dětí a naopak ke značnému nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let. Za posledních 9 let došlo 7

k poklesu počtu dětí v Jihlavě o 8,8% (tj. absolutně o 669), naopak k navýšení počtu seniorů o 14,9% (tj. absolutně o 1.025)! V roce 2003 došlo ve městě historicky poprvé k tomu, že počet osob starších 65-ti let byl vyšší než byl počet dětí ve věku do 14-ti let. Zatímco v roce 2001 žilo v Jihlavě ještě o 600 dětí více než seniorů, v roce 2009 žilo v Jihlavě již o 1.086 dětí méně než bylo seniorů. Bohužel je jisté, že tento trend pokračuje, a bude pokračovat i v následujících letech. Nebude na škodu udělat malý odhad, malou prognózu. Pokud by trendy v poklesu počtu dětí a nárůstu počtu seniorů pokračovaly i v příštích letech podobným tempem, je z následujícího grafu patrné, že v roce 2015 bude v Jihlavě žít přibližně pouze 6.100 dětí (oproti roku 2001, kdy zde žilo více než7 a půl tisíce dětí) a zhruba 8.800 seniorů (tj. zhruba o 2 tisíce více než tomu bylo počátkem tohoto století a desetiletí). Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel ve městě v letech 2003 2008 ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let CELKEM MUŽI + ŽENY s prognózou do roku 2015 9 000 8 000 0-14 65 + 7 000 6 000 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 3.2 Index stáří Tento velmi nepříznivý vývoj a stárnutí populace potvrzuje i tzv. index stáří. Ten je dán poměrem mezi počtem seniorů starších 65-ti let a počtem dětí ve věku do 14-ti let (v přepočtu na 100 obyvatel, tj. de facto v přepočtu na procenta). V devítiletém sledovaném období (2001 2009) došlo jak ve městě Jihlavě, tak i v kraji Vysočina a v k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu. Velmi nepříznivá pro město je zajisté skutečnost, že je zde index stáří poměrně výrazně vyšší než tomu je v obou srovnávaných oblastech. Poměr seniorů vůči dětem je v v krajském městě trvale zhruba o 10% vyšší než tomu je v celém kraji. Svědčí to jednoznačně o tom, že v Jihlavě žijí starší lidé než tomu je v kraji i v! V Jihlavě bylo v tomto období zaznamenáno navýšení indexu stáří o plných 24%, zatímco v o méně než 20%. Z následujících grafů je také zřejmé, že hodnoty indexu stáří jsou u mužů i u žen trvale vyšší než je průměr v kraji a v. Rozdíly (pro město Jihlavu v negativním slova smyslu) jsou vyšší u žen v průměru je index stáří vyšší o 17% než 8

v kraji (u mužů je průměrný rozdíl vyšší o 5%). Postupné navyšování tohoto indexu je u jihlavských mužů i žen prakticky stejné jako na Vysočině a v. Za pozornost stojí zajisté i fakt, že tento index, charakterizující stáří populace, je u žen výrazně vyšší než u mužů. Odpovídá to samozřejmě tomu, že ženy se dožívají výrazně vyššího věku než muži (cca o 6 let). Zatímco u mužů je trvale, tj. ještě i v roce 2009, tento index nižší než 90. Znamená to, že v populaci žije stále více chlapců než seniorů mužů starších 65 let (v roce 2001 to bylo o více než 30%, v roce 2009 už ale pouze o 11%). U žen byl již v roce 2002 tento poměr vyšší než 120, a v posledních letech se dokonce pohybuje nad hodnotou 140! Znamená to, že v Jihlavě žije o 40% více seniorek než dívek do 14 let. Graf č. 4: Index stáří [100*(65+/(0-14)] srovnání města Jihlavy, kraje Vysočina a CELKEM MUŽI + ŽENY v letech 2001 2009 120 110 100 90 80 Vysočina 2001 2003 2005 2007 2009 Graf č. 5: Index stáří [100*(65+/(0-14)] obyvatel města Jihlavy SROVNÁNÍ MUŽŮ A ŽEN v letech 2001 2009 160 140 120 muži ženy 100 80 60 2001 2003 2005 2007 2009 9

Graf č. 6: Index stáří [100*(65+/(0-14)] srovnání města Jihlavy, kraje Vysočina a MUŽI v letech 2001 2009 90 80 70 60 Vysočina 2001 2003 2005 2007 2009 Graf č. 7: Index stáří [100*(65+/(0-14)] srovnání města Jihlavy, kraje Vysočina a ŽENY v letech 2001 2009 150 140 130 120 110 100 Vysočina 2001 2003 2005 2007 2009 3.3 Průměrný věk O tom, že ve městě Jihlavě žijí poměrně výrazně starší lidé než tomu je v průměru v České republice a v kraji Vysočina svědčí i srovnání průměrného věku zde žijících obyvatel. 10

V Jihlavě je průměrný věk trvale žijících občanů v průměru téměř o půl roku vyšší než v a o téměř rok vyšší než v kraji Vysočina. Zatímco v roce 2001 dosahoval průměrný věk v Jihlavě výše 39 let, v roce 2009 to bylo již více než 41 let. Navýšení za posledních 9 let je o plné dva roky, což odpovídá i kraji i České republice. Graf č. 8: Průměrný věk obyvatel srovnání města Jihlavy, kraje Vysočina a CELKEM MUŽI + ŽENY v letech 2001 2009 41 40 39 38 Vysočina 2001 2003 2005 2007 2009 3.4 Střední délka života Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Tento ukazatel vychází z celkové (standardizované) úmrtnosti a vyjadřuje, jakého věku by se dožil člověk, narozený v daném roce, pokud by zůstala stejná úmrtnost. Někdy je tento ukazatel také nazýván pravděpodobná délka dožití. Není to tedy průměrná délka života nyní žijící populace (průměrný věk dožití), jak se někdy mylně lidé domnívají, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento ukazatel odpovídá. Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Čím vyšší věková kategorie se zvolí, tím lepší je informace o tzv. předčasném umírání populace. Obecně lze konstatovat, že se střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) v celé, v jednotlivých územích (krajích i městech) u obou pohlaví, prodlužuje. Znamená to, že lidé v mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Bohužel, přesné údaje tohoto ukazatele za město nejsou k dispozici, proto v následujících grafech i hodnoceních jsou analyzována data za okres, kraj Vysočina a. Nicméně se domníváme (i po konzultaci s dalšími odborníky), že údaje za okres jsou velmi podobné s daty za město, podobně tomu je i jednotlivými trendy. 11

Graf č. 9: Střední délka života při narození u MUŽŮ v okrese, v kraji Vysočina a v v letech 2000 2009 75 74 73 72 71 okres Vysočina 2000 2001 2002 2009 Na výše uvedeném grafu je znázorněn vývoj střední délky života při narození u mužů za posledních 10 let. Od roku 2000 je patrný vzestup ve všech třech sledovaných souborech. Po celou dobu sledování jsou hodnoty střední délky života při narození v okrese (a tím s největší pravděpodobností i ve městě Jihlavě) pod úrovní kraje Vysočina a velmi obdobné s hodnotami v. Muži narození v posledním desetiletí v Jihlavě i v tomto okrese se v průměru dožijí o půl roku věku nižšího věku než v průměru muži z celého kraje Vysočina. Pravděpodobná délka dožití je v roce 2009 u mužů v Jihlavě 74,4 let, je o 4 měsíce nižší než v kraji Vysočina a za 10 let se prodloužila o plné tři roky. Graf č. 10: Střední délka života při narození u ŽEN v okrese, v kraji Vysočina a v v letech 2000 2009 82 81 80 79 78 okres Vysočina 2000 2001 2002 2009 Střední délka života při narození u žen je v okrese a městě velmi obdobná jako na celé Vysočině, a trvale vyšší (v průměru o 7 měsíců) než jsou tyto hodnoty pro celou. Její 12

prodlužování je však v Jihlavě pozvolnější (za posledních 10 let o 1,6 let) než tomu je v kraji Vysočina (o 2,5 let). Rozdíly mezi sledovanými oblastmi jsou však málo výrazné, statisticky nevýznamné. Pravděpodobná délka dožití je v roce 2009 u žen v Jihlavě 80,7 let je o 6,3 roků vyšší než u mužů (v je rozdíl 5,9 let). Srovnání střední délky života při narození mezi muži a ženami lze v okrese (městě) spolehlivě provést pouze v pětiletých intervalech. To dokumentuje následující graf. Je z něj patrné, že ženy mají již více než dvě desetiletí šanci se dožívat o 6-7 let vyšší věku než muži. U mužů se střední délka života za 20 let prodloužila o 5,7 let a u žen o 4,9 let. Graf č. 11: Střední délka života při narození u ŽEN a MUŽŮ v okrese (městě) v letech 1985 2005 80 78 76 74 72 70 68 66 muži ženy 1985 1990 1995 2000 2005 Střední délka života ve 45-ti nebo 65-ti letech poskytuje lepší obraz o tzv. předčasné úmrtnosti. Jsou zde eliminovány příčiny zkracující život v nižších věkových skupinách, především úrazy, ale i např. infekční onemocnění v dětství apod. Tento ukazatel dává lepší obraz o vypořádávání se s chronickými onemocněními. Střední délka života ve věku 65 let vyjadřuje, jakou mají v průměru nyní žijící lidé v tomto věku ještě šanci dlouho žít. Muži v okrese (městě) ve věku 65 let měli v roce 2009 v průměru ještě šanci se dožít 15,2 let, což je prakticky stejná hodnota jako v i v kraji Vysočina (rozdíly nejsou statisticky významné). Střední délka života se i v tomto věku prodlužuje (samozřejmě mnohem méně výrazněji než při narození) za 10 let došlo v okrese (městě) k prodloužení naděje dožití v tomto věku o 1 a půl roku. U žen v okrese (městě) ve věku 65 let je pravděpodobnost dožití o 3 a půl roku vyšší než u mužů. Rozdíl je tudíž výrazně nižší než při narození. I tento ukazatel má trvale stoupající, tj. pozitivní trend. Za 10 let se pravděpodobnost dožití u pětašedesátiletých žen v okrese zvýšila o 1,1 rok. Střední délka života u 65-ti letých žen v okrese Tábor a s největší pravděpodobností i u žen ve městě Tábor trvale mírně vyšší (v průměru o 2 měsíce) než je tomu v. Rozdíly však nejsou významné. 13

Grafy č. 12 a 13: MUŽI: Střední délka života ve věku 65 let v okrese, v kraji Vysočina a v v letech 2000 2009 16 15 14 okres Vysočina 13 2000 2001 2002 2009 ŽENY: 19 18 17 16 okres Vysočina 2000 2001 2002 2009 Graf č. 14: Střední délka života u MUŽŮ a ŽEN ve věku 65 let v okrese v letech 1985 2005 18 16 14 12 10 muži ženy 1985 1990 1995 2000 2005 14

4 Úmrtnost celková 4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem Celková úmrtnost (tj. na všechny příčiny) je v této kapitole, pokud nebude uvedeno jinak, vždy tzv. věkově standardizována (jako tzv. SDR viz kapitola Slovníček základních pojmů na str. 6). Takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují zcela validní, nezkreslené srovnávání úmrtnosti v různých populacích na různých územích, lišících se svou velikostí i věkovou strukturou. Prvotní absolutní údaje jsou relativizovány, tj. přepočteny na 100 tisíc obyvatel a následně ještě přepočteny na tzv. evropský věkový standard. Tím se vyloučí vliv rozdílného věkového složení obyvatelstva srovnávaných územních celků. Výsledná čísla sice již nejsou vůbec totožné s absolutními počty zemřelých, ale umožňují spolehlivé srovnávání populací v různých místech i v různém čase. Výsledné údaje tak v této kapitole vyjadřují počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100 tisíc obyvatel daného území s vyloučením možných rozdílů, které mohou být dány různým věkovým složením obyvatel. Pokud chceme získat lepší obrázek o vývoji daného ukazatele ve sledovaných územích je možno křivkami, které spojují hodnoty v jednotlivých letech, proložit úsečku, která pak vyjadřuje trend vývoje daného ukazatele (v tomto případě celkové standardizované úmrtnosti). Z většiny uvedených grafů v této Analýze je také patrné, že konkrétní hodnoty u menších populací (u města Jihlavy) výrazně více kolísají, než u velkých souborů tj. velkých populací (v ). Graf č. 15: Celková úmrtnost ve městě Jihlavě a v v letech 2003 2008 CELKEM MUŽI A ŽENY 900 850 800 750 700 650 600 Z uvedeného grafu je zřejmé, že celková úmrtnost v posledních letech v celé České republice, (ale i ve všech krajích a okresech a s největší pravděpodobností i ve všech městech a obcích) poměrně výrazně klesá. Je to trend patrný nejen v, ale také ve všech zemích Evropské unie. Mimochodem, mnozí lidé, často i politici, interpretují tuto skutečnost nepříliš objektivně. Mnohdy se užívají argumenty o tom, že se naše zdraví výrazně zlepšuje s poukázáním na stále 15

klesající úmrtnost s tím, že není třeba dalších investic do primární, případně sekundární prevence, ale zapomíná se na to, že ve většině zemí EU úmrtnost lidí klesá výrazněji než v. Pokles úmrtnosti je v Jihlavě o něco vyšší než tomu je průměrně v rozdíl však není významný. Zatímco v poklesla standardizovaná úmrtnost za daných šest let o 17%, tak v Jihlavě o 26%. Pokles úmrtnosti za pouhých 6 let je zřejmý v letech 2007-08 zemřelo v Jihlavě v průměru za rok o 35 lidí méně než tomu bylo každým rokem v letech 2003-04. Bohužel, poslední data pro Jihlavu jsou k dispozici za rok 2008 proto nabízíme odhad, jak může situace vypadat při zachování stávajících trendů úmrtnosti např. v roce 2012. I zde je patrné, že trend úmrtnosti v Jihlavě má poněkud pozitivnější vývoj než v. Celková úmrtnost v Jihlavě by v roce 2012 měla být zhruba o 30% nižší než tomu bylo počátkem tohoto století, v přepočtu na absolutní údaje to znamená, že by ročně mohlo v Jihlavě umírat zhruba o 120 140 osob méně než počátkem století. Graf č. 16: Celková úmrtnost ve městě Jihlavě a v v letech 2003 2008 s prognózou vývoje do roku 2012 CELKEM MUŽI A ŽENY 1000 900 800 700 600 500 2009 2010 2011 2012 Graf č. 17: Celková úmrtnost MUŽŮ A ŽEN ve městě v letech 2003 2008 s prognózou vývoje do roku 2012 1300 1100 muži ženy 900 700 500 300 2009 2010 2011 2012 16

Z předcházejícího grafu je patrné, že úmrtnost (standardizovaná) mužů je dlouhodobě vyšší (horší) než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku. U mužů je mírně příznivější vývoj (trend) úmrtnosti klesá v posledních letech o něco zřetelněji, než tomu je u žen, což dokladují i proložené trendy v podobě přímek. 4.2 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů Celková (věkově standardizovaná) úmrtnost mužů samozřejmě také v posledních letech poměrně výrazně klesá. Graf č. 18: Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě, v kraji Vysočina a v v letech 2003 2008 1300 1200 1100 Vysočina 1000 900 800 Graf č. 19: Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě ve srovnání s úmrtností v v letech 2003 2008 1300 1200 1100 1000 y = -39,7x 900 800 y = -47,1x 17

Z výše uvedených grafů je zřejmé, že úmrtnost mužů je v Jihlavě nižší než je průměr v celém kraji Vysočina a v, podobně tomu je i vývojovým trendem. Rozdíl je vyšší oproti průměru v. V přepočtu na 100 tisíc mužů umírá v Jihlavě v posledních třech letech každým rokem cca o 98 mužů méně ve srovnání s průměrem v. Jinými slovy to znamená, že kdyby v Jihlavě byla úmrtnost na stejné úrovni jako je průměrná úmrtnost v, umíralo by v Jihlavě každým rokem zhruba o 24 mužů více než tomu ve skutečnosti je. 4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen Graf č. 20: Celková úmrtnost ŽEN ve městě, v kraji Vysočina a v v letech 2003 2008 800 700 Vysočina 600 500 400 Graf č. 21: Celková úmrtnost ŽEN ve městě ve srovnání s úmrtností v v letech 2003 2008 800 700 600 500 400 18

Podobně jako u mužů, i u žen celková úmrtnost na všechny příčiny v posledních letech poměrně výrazně klesá, tzn. že má pozitivní trend. Je to logické, pokud již mj. víme o prodlužující se střední délce života, která je vlastně jejím zrcadlovým obrazem. Pokles v Jihlavě je za 6 let v přepočtu na počet zde žijících žen zhruba o 8 zemřelých žen ročně, což za celé období odpovídá poklesu zhruba o 26%. Podobně jako u mužů je i úmrtnost žen v Jihlavě nižší než je v a v kraji Vysočina. Oproti umírá každým rokem v Jihlavě v přepočtu na 100 tisíc žen zhruba o 125 žen méně. To ve skutečnosti odpovídá tomu, že kdyby v Jihlavě byla úmrtnost žen na stejné úrovni jako je průměrná úmrtnost v, umíralo by zde každým rokem zhruba o 33 žen více než tomu ve skutečnosti je. Graf č. 21 ukazuje srovnání celkové úmrtnosti žen v Jihlavě a v s proložením vývojové regresní přímky. Ta potvrzuje již uvedenou skutečnost úmrtnost žen v Jihlavě je nižší než je průměr v ale i ukazuje, že trend této úmrtnosti je v Jihlavě podobně jako u mužů pozitivnější, tzn. úmrtnost klesá rychleji než v. Při stávající úmrtnosti by měl být rozdíl v roce 2012 výraznější viz graf č. 22. Graf č. 22: Celková úmrtnost ŽEN ve městě a v kraji Vysočina v letech 2003 2008 s prognózou vývoje do roku 2012 800 700 600 500 y = -25,0x 400 300 y = -31,0x 2009 2010 2011 2012 4.4 Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny) Přestože je v úvodu této Analýzy uvedeno, že absolutní údaje není vhodné příliš srovnávat, jsou zde tato srovnání využita. To proto, že jsou použita pouze ke srovnání úmrtnosti ve městě Jihlavě bez srovnávání s jinými populacemi. V Jihlavě se počet obyvatel a jejich věková struktura během sledovaných šesti let příliš nezměnila, proto je možno toto srovnání použít. Navíc tyto údaje jsou srozumitelnější pro představu o skutečných počtech zemřelých osob. V posledních třech letech umírá každým rokem v Jihlavě zhruba stejný počet lidí v průměru 439 lidí, z toho je průměrně 228 mužů a 211 žen. Trendy úmrtnosti v absolutních hodnotách ve sledovaných šesti letech potvrzují již uvedený vývoj ve standardizované úmrtnosti jsou u mužů i žen výrazně klesající, pokles je v absolutních hodnotách u mužů i žen prakticky shodný. 19

Grafy č. 23 25: Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě v letech 2003 2008 celkem muži + ženy: 520 500 - muži + ženy 480 460 440 420 y = -11,1x muži: 270 260 - muži 250 240 230 220 210 y = -5,5x ženy: 250 240 - ženy 230 220 210 200 y = -5,6x 20

Graf č. 26: Srovnání počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN (v absolutních hodnotách) ve městě Jihlavě v letech 2003 2008 280 260 muži ženy 240 220 200 Z grafu je patrné, že v posledních třech letech v Jihlavě umírá více mužů než žen. Průměrně každým rokem zemře o 18 mužů více než žen. 4.5 Absolutní celková úmrtnost podle věku Uvedené grafy absolutní úmrtnosti podle věkových skupin samozřejmě ukazují především na to, že úmrtnost v seniorském věku je oproti nižším věkovým skupinám výrazně několikanásobně vyšší. Graf č. 27: Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Jihlavě v letech 2003 2008 podle základních věkových kategorií MUŽI 200 160 120 80 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 40 0 21

Graf č. 28: Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Jihlavě v letech 2003 2008 podle základních věkových kategorií ŽENY 240 180 120 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 60 0 Zřejmě nejzajímavějším závěrem je skutečnost, že počet zemřelých mužů do tzv. seniorského věku, tj. od 64 let (tj. v mladém a středním věku ) je dlouhodobě a trvale výrazně vyšší než u stejně starých (mladých) žen. Tuto skutečnost nejlépe dokládá následující graf. Zatímco každým rokem zemře v Jihlavě do 65. roku věku v průměru 32 žen, tak v mužské části populace zemře v průměru 74 osob, tj. více než dvojnásobek (o 128% více). Za pozornost stojí i skutečnost, že v průměru každý týden v Jihlavě zemřou dva lidé mladší 65-ti let a každé tři týdny pak v průměru 1 člověk mladší 45-ti let. Celkem každým rokem umírá v Jihlavě na nejrůznější příčiny v průměru 17 mladých lidí ve věku do 45-ti let. Hlavní příčiny tzv. předčasných úmrtí (tj. do seniorského věku) budou podrobněji popsány v kapitole 5.4. Graf č. 29: Srovnání absolutního počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN ve městě Jihlavě ve věku do 65 let a z toho ve věku do 44 let v letech 2003 2008 80 60 40 muži do 65 let muži do 44 let ženy do 65 let ženy do 44 let 20 0 22

5 Úmrtnost podle příčin úmrtí Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv. kardiovaskulární onemocnění). Nejinak tomu je i v Jihlavě, a to jak u mužů, tak i u žen. V celkovém součtu na tato onemocnění, k nimž patří zejména srdeční infarkty a cévní mozkové příhody (ale i mnohá další onemocnění), umírá v Jihlavě 49% lidí. Tento podíl je prakticky srovnatelný s podílem v celé, kde na tato onemocnění umírá 51% lidí. Na druhém místě v příčinách úmrtí jsou zhoubné nádory (tzv. novotvary) s více než 31%, což je o 4,5% více než v (zde necelých 27%). V součtu mužů i žen jsou na 3. místě v příčinách smrti poranění (úrazy) a otravy vč. úmyslného sebepoškození s 6,1% (v 7,4%). Souhrnem se dá uvést, že úmrtnost na zhoubné nádory je v Jihlavě poměrně vyšší než tomu je v průměru v, což je vyrovnáno nižšími hodnotami úmrtnosti u ostatních hlavních příčin smrti. Tabulky č. 2 4: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Jihlavě a v (průměr z let 2003 2008) v % muži + ženy: Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 49,2 50,8 Zhoubné nádory (novotvary) 31,2 26,7 Poranění (úrazy) a otravy 6,1 7,4 Ostatní příčiny 13,5 15,1 muži: Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 44,3 45,4 Zhoubné nádory (novotvary) 33,5 29,3 Poranění (úrazy) a otravy 8,7 10,4 Ostatní příčiny 13,5 14,9 ženy: Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 54,2 56,3 Zhoubné nádory (novotvary) 28,7 24,0 Poranění (úrazy) a otravy 3,4 4,4 Ostatní příčiny 13,7 15,3 Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti v Jihlavě značné rozdíly. Ženy umírají na kardiovaskulární onemocnění podílem výrazně častěji v 54 %, muži na tyto nemoci umírají 23

méně pouze v 44%. Muži naopak častěji umírají na některý ze zhoubných nádorů (v 34% oproti 29% u žen) a na úrazy a otravy (v 9% oproti 3% u žen). Největší rozdíly oproti procentuálnímu podílu v jsou u úmrtní na zhoubné nádory u žen v Jihlavě častější příčina o 4,7%, u mužů pak o 4,2%. Grafy č. 30 32: Podíl hlavních příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Jihlavě (průměr z let 2003 2008) v % celkem muži + ženy: 6,1% 13,5% 49,2% 31,2% KVO novotvary úrazy ostatní 13,5% muži: 8,7% 44,3% 33,5% KVO novotvary úrazy ostatní 13,7% ženy: 3,4% 54,2% 28,7% KVO novotvary úrazy ostatní 24

5.1 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění Jak již bylo uvedeno, lidé nejčastěji umírají na kardiovaskulární onemocnění nebo-li onemocnění srdce a cév. Nejinak tomu je i v Jihlavě. Úmrtnost na tato onemocnění je nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Zvláště u žen způsobují více než polovinu úmrtí (54%). U obou pohlaví je rovněž patrný v posledních letech v počtu zemřelých na tato onemocnění sestupný trend tento pozitivní vývoj se významnou měrou podílí i na snižování celkové úmrtnosti. Podíl úmrtnosti na tyto příčiny z celkového počtu úmrtí se v posledních letech v Jihlavě poměrně výrazně snižuje zatímco v letech 2003 2004 byl podíl 53%, tak v letech 2007 2008 již pouze 44%. Úmrtnost na onemocnění srdce a cév je v Jihlavě nižší než v a to nejenom podílem (%) ze všech úmrtí (viz předcházející kapitola), ale i ve standardizovaných, tj. srovnatelných hodnotách. Níže uvedený graf toto velmi dobře ukazuje, je z něj dále zřejmé, že trend poklesu úmrtnosti na onemocnění srdce a cév je v Jihlavě výrazně větší než tomu je v průměru v celé. Graf č. 33: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ A ŽEN CELKEM ve městě Jihlavě a v v letech 2003 2008 500 450 400 350 300 250 y = -21,2x y = -34,7x Také další graf dokazuje, že i úmrtnost na onemocnění srdce a cév u mužů je v Jihlavě ve sledovaném období nižší než je průměr v a na Vysočině. Úmrtnost na tato onemocnění je u mužů v Jihlavě nižší oproti i kraji v průměru o 50 zemřelých mužů na každých 100 tisíc mužů, což při cca 25 tisících žijících mužů v Jihlavě odpovídá rozdílu zhruba 12 13 mužů ročně. O tolik méně v Jihlavě zemře mužů oproti průměru v a na Vysočině (po provedení standardizace, která smaže populační rozdíly v jednotlivých územích). Nebo naopak, kdyby v Jihlavě byla stejná úmrtnost na onemocnění srdce a cév jako je na celé Vysočině nebo v, umíralo by na tato onemocnění v Jihlavě každým rokem o zhruba 12 13 mužů více. 25

Graf č. 34: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v v letech 2003 2008 600 500 Vysočina 400 300 Následující graf potvrzuje skutečnost, že v Jihlavě na kardiovaskulární onemocnění umírá méně lidí než tomu je v ostatních hodnocených oblastech. Úmrtnost žen na tato onemocnění je v Jihlavě dlouhodobě nižší než v a v celém kraji Vysočina. Zatímco průměrná standardizovaná úmrtnost žen na onemocnění srdce a cév dosahuje za sledované období v Jihlavě hodnoty 295 (na 100 tisíc žen), v i na Vysočině je průměr na úrovni 335 zemřelých žen na 100 tisíc žen za rok. Znamená to, že v Jihlavě zemře na tato onemocnění v průměru za rok (po provedené standardizaci) o 10 žen méně, než by tomu bylo při stejně vysoké úmrtnosti jako je v či v kraji. Graf č. 35: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u ŽEN ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v v letech 2003 2008 450 400 Vysočina 350 300 250 200 26

Následující grafy znázorňují vývoj úmrtnosti na onemocnění srdce a cév v absolutních hodnotách ve městě Jihlavě. Víceméně tyto trendy korespondují s trendy ve výše uvedených grafech standardizované úmrtnosti a ukazují, že trend je v posledních letech u mužů i u žen velmi pozitivní. Srovnání s, ani s krajem provedeno být nemůže, protože se jedná o absolutní, tudíž neporovnatelné, hodnoty. Grafy č. 36 38: Zemřelí v absolutních hodnotách na onemocnění srdce a cév ve městě Jihlavě v letech 2003 2008 muži a ženy (celkem): 280 260 240 - muži + ženy 220 200 180 160 muži: 130 120 - muži 110 100 90 80 ženy: 150 135 - ženy 120 105 90 27

Následující grafy ukazují úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v Jihlavě podle tří základních věkových skupin, tj. do 44 let, ve věku od 45 do 64 let a konečně v seniorském věku, tzn. ve věku vyšším nad 65 let. Je zřejmé a poměrně logické, že nejčastěji na tato onemocnění umírají lidé starší 65 let, nicméně skutečnost, že v průměru každým rokem umře na onemocnění srdce a cév v Jihlavě 30 lidí mladších 65 let věku, a z toho 2 osoby do 44. roku věku, je zajisté poměrně alarmující. Je také zřejmé, že mnohem častěji na onemocnění srdce a cév umírají mladší muži než ženy ročně v Jihlavě zemře do 65. roku věku 9 žen a 21 mužů. Graf č. 39: Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév ve městě Jihlavě v letech 2003 2008 v základních věkových skupinách 120 100 80 60 40 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 20 0 Graf č. 40: Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév ve městě Jihlavě v letech 2003 2008 v základních věkových skupinách 160 120 80 40 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 0 28

Každým rokem zemře v Jihlavě v průměru (za sledované období) na onemocnění srdce a cév 225 osob, z toho 104 mužů a 121 žen. Znamená to, že každý měsíc zemře v Jihlavě na tato onemocnění 19 lidí. Nejvíce osob na tato onemocnění zemřelo v roce 2003, a to 216, nejméně pak o třetinu méně v roce 2008 to kardiovaskulární onemocnění v Jihlavě zemřelo 179 lidí. Srovnání počtu zemřelých žen a mužů v absolutních hodnotách v letech 2003 2008 zachycuje následující graf, z něhož je mj. patrný sestupný, tj. pozitivní, trend vývoje u mužů i žen a skutečnost, že ženy na tato onemocnění umírají častěji než muži. Jak bylo doloženo předcházejícími grafy, tak především ve vyšším věku, tj. ve věku vyšším než 65 let. Rozdíly se však v průběhu daného období snižují, trend vývoje je u žen pozitivnější než u mužů. Graf č. 41: Srovnání počtu zemřelých mužů a žen (v absolutních počtech) na onemocnění srdce a cév ve městě Jihlavě v letech 2003 2008 160 140 ženy muži 120 y = -9,2x 100 80 y = -6,0x 29

5.2 Úmrtnost na zhoubné nádory Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na zhoubné nádory (novotvary) v Jihlavě na ně umírá více než 31% lidí, přitom muži umírají na nádory častěji (33,5% ze všech úmrtí mužů) než ženy (28,7% ze všech úmrtí žen). Trend úmrtí na tato onemocnění je, podobně jako u nejčastější příčiny, tj. kardiovaskulárních nemocí, rovněž sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že naopak celorepublikově (tzn. i v Jihlavě) výskyt zhoubných nádorů vzrůstá, je tato skutečnost dána především stále se zlepšující léčbou novotvarů a jejich dřívější diagnostikou. Přát si můžeme zejména to, aby stále nižší úmrtnost na zhoubné nádory byla dána i stále efektivnější sekundární prevencí, tj. tzv. monitoringem a včasným odhalováním prvních stádií zhoubných nádorů. Méně příznivější je pro Jihlavu skutečnost, že zde (v přepočtu na 100 tisíc obyvatel a po tzv. standardizaci) umírá na zhoubné nádory více lidí, než je průměr v. Rozdíly byly počátkem tohoto desetiletí poměrně významné, výrazně se snižují díky pozitivnějšímu trendu pokles počtu úmrtí je v Jihlavě příznivější, což dokládá následující graf i konkrétní údaje. Zatímco v letech 2002 2004 zemřelo v Jihlavě každým rokem na novotvary v průměru o 32 osob (v přepočtu na 100 tisíc obyvatel) více než v, tak v letech 2005 2008 jsou rozdíly již minimální a činí v průměru 9 zemřelých osob (na 100 tisíc obyvatel). Graf č. 42: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory MUŽŮ A ŽEN ve městě Jihlavě a v v letech 2003 2008 300 280 260 240 220 200 180 y = -12,1x y = -6,8x 30

Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory je u mužů v Jihlavě v posledních pěti letech víceméně obdobná jako je kraji Vysočina a v rozdíly jsou nepatrné, nevýznamné. Ve všech sledovaných populacích má tato úmrtnost mírně sestupný, tj. pozitivní trend, v Jihlavě je tento vývoj nejpozitivnější. Průměrná každoroční úmrtnost za posledních pět let je v Jihlavě 250 zemřelých mužů na každých 100 tisíc mužů (v 242 a na Vysočině 247). Graf č. 43: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u MUŽŮ ve městě Jihlavě, v okrese, v kraji Vysočina a v v letech 2003 2008 440 400 Vysočina 360 320 280 240 U žen je v průměru úmrtnost na zhoubné nádory v Jihlavě nepatrně vyšší než v kraji i než v, zejména v poslední čtyřech letech. Rozdíly však nelze hodnotit jako statisticky významné. Průměrná každoroční úmrtnost je v Jihlavě 174 zemřelých žen na 100 tisíc žen (v 166 a na Vysočině 153). Graf č. 44: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u ŽEN ve městě Jihlavě, v okrese, v kraji Vysočina a v v letech 2003 2008 200 180 160 140 120 Vysočina 31

Následující grafy znázorňují vývoj úmrtnosti na zhoubné nádory v Jihlavě v absolutních hodnotách. Tyto trendy korespondují s vývojem ve výše uvedených grafech standardizované úmrtnosti a ukazují, že v Jihlavě je trend úmrtnosti na zhoubné nádory v posledních letech u mužů poměrně pozitivní, naopak úmrtnost u žen má vzestupnou tendenci znamená to, že v Jihlavě v posledních letech umírá na zhoubné nádory stále více žen. Jedná se o skutečnost, která není v běžným jevem. Grafy č. 45 47: Zemřelí (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Jihlavě v letech 2003 2008 muži + ženy (celkem): 170 160 - muži + ženy 150 140 130 y = -3,8x muži: 110 100 - muži 90 80 70 60 y = -4,5x ženy: 75 70 - ženy 65 60 y = 0,7x 55 32

Další graf, týkající se úmrtnosti na zhoubné nádory, nabízí přímé srovnání úmrtnosti mužů a žen v Jihlavě na zhoubné nádory v absolutních počtech. Muži umírají na tato onemocnění častěji průměrně každým rokem zemře na novotvary o 15 (tj. o 23%) mužů více než žen. Dlouhodobý (šestiletý) trend, který je u mužů i pře nárůst v počtu zemřelých v posledních dvou sledovaných letech poměrně pozitivní, u žen je (jak již bylo v předcházejícím textu uvedeno) mírně vzrůstající (tj. negativní). Graf č. 48: Srovnání počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN (v absolutních počtech) na zhoubné nádory ve městě Jihlavě v letech 2003 2008 110 100 ženy muži 90 80 70 60 50 V průměru každým rokem umírá v Jihlavě na některý ze zhoubných nádorů 148 osob, z toho je 82 mužů a 66 žen. Znamená to, že každý měsíc na tato zhoubná onemocnění umírá v tomto městě 12 lidí. Graf č. 49: Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Jihlavě v letech 2003 2008 v uvedených věkových skupinách 80 70 60 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 50 40 30 20 10 0 33

Podobně jako u úmrtnosti na onemocnění srdce a cév, tak i u úmrtnosti na zhoubné nádory, logicky ve věkové struktuře zemřelých převažují osoby ve věku nad 65 let. Možná překvapující, a zajisté ne příliš radostná, je však skutečnost, že 31% ze všech lidí, kteří na zhoubný nádor zemřou, umírá před 65. rokem svého věku. U mužů tento podíl činí dokonce hodnotu 36% (u žen pak 25%). Průměrně každým rokem v Jihlavě umírá na zhoubné nádory 46 lidí (z toho 29 mužů a 17 žen) dříve než se dožije tohoto seniorského věku. Graf č. 50: Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Jihlavě v letech 2003 2008 v uvedených věkových skupinách 60 50 40 30 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 20 10 0 Následující graf dokládá, že se výskyt zhoubných nádorů v posledních letech v Jihlavě (podobně jako v celé ) poměrně významně zvyšuje a naopak, že úmrtnost na zhoubné nádory mírně klesá. Toto postupné rozevírání se nůžek má příčinu zejména ve stále zlepšující se léčbě a diagnostice a na straně druhé v nepříliš kvalitní primární prevenci a podpoře zdraví. Graf č. 51: Srovnání výskytu zhoubných nádorů s počtem zemřelých na ně ve městě Jihlavě v letech 2003 2008 v % (rok 2003 = 100%) MUŽI A ŽENY 140% 130% 120% 110% výskyt úmrtnost y = 0,05x 100% 90% 80% 70% y = -0,02x 34

5.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy V součtu obou pohlaví jsou úrazy (případně ostatní poranění, otravy a úmyslné sebepoškození) po kardiovaskulárních nemocech a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou úmrtí. V Jihlavě na ně umírá téměř 9% mužů (8,7% oproti 10,4% v ) a více než 3% žen (3,4% oproti 4,4% v ) z celkového počtu zemřelých mužů a žen. V součtu obou pohlaví umírá na úrazy, poranění a otravy v Jihlavě 6,1 % lidí, kdežto v průměru v celé České republice 7,4% lidí. Dá se proto konstatovat, že v Jihlavě v přepočtu na 100 tis. obyvatel zemřelo ve sledovaném období na úrazy (ev. otravy) méně lidí než v a v kraji Vysočina. Každoroční rozdíl oproti je v průměru 13 zemřelých osob na 100 tisíc obyvatel. V přepočtu na počet obyvatel v Jihlavě to znamená každoroční rozdíl zhruba 6 osob. Tyto závěry dokumentují i následující grafy. Naopak dlouhodobý trend vývoje této úmrtnosti je v Jihlavě méně příznivější než tomu je v v republice počet zemřelých na úrazy a otravy klesá výrazněji než tomu je v Jihlavě. Graf č. 52: Úmrtnost (standardizovaná) MUŽŮ A ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě Jihlavě a v v letech 2003 2008 70 60 50 y = -3,0x 40 y = -0,6x 30 20 Standardizované hodnoty úmrtnosti na poranění a otravy u mužů i žen v Jihlavě, především z důvodu statisticky malých souborů, poměrně výrazně kolísají, a to mnohem více než v dalších, větších hodnocených územích. Přesto se dá konstatovat, že úmrtnost na úrazy a ev. otravy je u obou pohlaví v Jihlavě nižší než je průměr v a nepatrně, nevýznamně nižší i než v kraji Vysočina. Ve srovnání s umíralo v Jihlavě na úrazy a otravy zhruba o 4 muže a 2 ženy méně než by tomu bylo při shodné úmrtnosti s. To dokumentují následující dva grafy. 35

Graf č. 53: Úmrtnost (standardizovaná) MUŽŮ na poranění, úrazy a otravy ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v v letech 2003 2008 100 80 60 40 Vysočina Graf č. 54: Úmrtnost (standardizovaná) ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě Jihlavě, v kraji Vysočina a v v letech 2003 2008 40 30 20 10 0 Vysočina Následující grafy znázorňují absolutní počty zemřelých na poranění, úrazy a ev. otravy v Jihlavě v letech 2003 2008, a to celkem, a následně i podle pohlaví. S ohledem na poměrně velmi malé statistické soubory, hodnoty v jednotlivých letech logicky dost výrazně kolísají. Přesto lze uzavřít, že v Jihlavě každým rokem v průměru umírá 25 lidí na tyto příčiny z toho je 18 mužů a 7 žen. Ukazuje to na smutnou skutečnost, že každý měsíc zemřou v průměru v Jihlavě v důsledku úrazu či poranění 2 lidé. Trend vývoje je nepříznivý zejména u mužů, každým rokem v průměru zemře o jednoho muže víc. 36

Grafy č. 55 57: Zemřelí v absolutních hodnotách na poranění, úrazy a otravy ve městě Jihlavě v letech 2003 2008 muži + ženy celkem: 32 28 24 20 16 y = 0,3x - muži a ženy muži: 22 18 y = 0,8x 14 - muži 10 ženy: 12 10 8 6 4 - ženy y = -0,5x 2 37

Jak již bylo konstatováno, úmrtí na poranění, úrazy a otravy jsou častější u mužů než u žen. Není to samozřejmě specifické pouze pro Jihlavu, ale jedná se o běžný jev v celé. Předcházející grafy i následující graf to dokazují a jak již bylo uvedeno každým rokem v průměru umírá v Jihlavě na tyto příčiny v průměru více než dvojnásobný počet mužů (18 oproti 7 ženám). Z grafu je taky patrné, že dlouhodobý trend je u mužů mírně vzrůstající (negativní), zatímco u žen je trend naopak mírně klesající (pozitivní). Graf č. 58: Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy ve městě Jihlavě v letech 2003 2008 SROVNÁNÍ MUŽŮ A ŽEN 25 20 15 10 5 0 ženy muži Grafy na následující straně ukazují na rozložení úmrtnosti na poranění, úrazy a otravy podle základních věkových skupin. Zde již neplatí to, co bylo uvedeno u úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění a zhoubné nádory. V součtu obou pohlaví je sice nejvyšší úmrtnost u nejstarší věkové skupiny, tj. u seniorů, nicméně rozdíl již není příliš markantní. U mužů jsou úrazy a ev. otravy v obou mladších věkových skupinách naopak častější než v seniorském věku každým rokem zemře v Jihlavě na následky úrazů v průměru 12 mužů mladších 65 let, z toho 6 jich je mladších 44 let, a 5 seniorů. U žen jsou i úrazy častější v seniorském věku v průměru každým rokem zemře na tuto příčinu v Jihlavě 5 seniorek a 2 ženy mladší 65 let. Tuto věkovou analýzu lze tedy uzavřít konstatováním, že úrazy a případně otravy jsou jako příčina smrti typické spíše pro mladší věkové skupiny. 38

Grafy č. 59 61: Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy ve městě Jihlavě v letech 2003 2008 v základních věkových skupinách muži + ženy celkem: 14 10 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 6 2 muži: 10 8 6 4 2 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let ženy: 10 8 6 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 4 2 0 39

5.4 Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života Jistě velmi zajímavým zjištěním je analýza úmrtnosti na jednotlivé příčiny ve věku do 65 let. Jedná se o analýzu tzv. předčasných úmrtí znamená to, že jsou zde započítána pouze úmrtí osob, které zemřely před dožitím tzv. seniorského věku. Tato úmrtnost mnohem lépe ukazuje na její nejzávažnější příčiny. Následující tabulky a grafy taktéž srovnávají procentuálně podíly jednotlivých příčin u této tzv. předčasné úmrtnosti s podíly příčin celkové úmrtnosti (tj. všech zemřelých vč. v seniorském věku). V některých aspektech jsou značné rozdíly. Lidé do seniorského věku významně méně umírají na onemocnění srdce a cév, na které umírá 28% z nich, kdežto u celkové úmrtnosti je to polovina. Tato onemocnění jsou typickými příčinami úmrtí pro osoby starší 65 let. Nejčastější příčinou úmrtí lidí do seniorského věku jsou v Jihlavě zhoubné nádory umírá na ně téměř 42% z nich. U žen je tento podíl dokonce ještě vyšší každá druhá žena do tohoto věku umírá právě na některý ze zhoubných nádorů! Muži významně více před svým seniorským věkem umírají na úrazy jedná se o 16% z nich. U žen je tato příčina mnohem méně častější, na následků úrazů umírá jen 7% z nich. Větší zastoupení mají u mladších věkových skupin i tzv. ostatní příčiny smrti. Tabulky č. 5 7: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Jihlavě (průměr z let 2003 2008) v % celkem a do věku 65 let muži + ženy: muži: ženy: Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl % % % Onemocnění srdce a cév 49,2 27,8-21,4 Zhoubné nádory (novotvary) 31,2 41,6 + 10,4 Poranění (úrazy) a otravy 6,1 13,1 + 7,0 Ostatní příčiny 13,5 17,5 + 4,0 Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl % % % Onemocnění srdce a cév 44,3 28,3-16,0 Zhoubné nádory (novotvary) 33,5 37,8 + 4,3 Poranění (úrazy) a otravy 8,7 15,8 + 7,1 Ostatní příčiny 13,5 18,1 + 4,6 Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl % % % Onemocnění srdce a cév 54,2 26,8-27,4 Zhoubné nádory (novotvary) 28,7 50,3 + 21,6 Poranění (úrazy) a otravy 3,4 7,0 + 3,6 Ostatní příčiny 13,7 16,0 + 2,3 40

Grafy č. 62 64: Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Jihlavě (průměr z let 2003 2008) v % srovnání celkem a ve věku do 65 let celkem celkem muži + ženy: ve věku do 65 let 13,5% 49,2% 13,1% 17,5% 27,8% 6,1% 31,2% 41,6% KVO novotvary úrazy ostatní KVO novotvary úrazy ostatní celkem muži: ve věku do 65 let 8,7% 13,5% 44,3% 18,1% 28,3% 15,8% 33,5% 37,8% KVO novotvary úrazy ostatní KVO novotvary úrazy ostatní celkem ženy: ve věku do 65 let 3,4% 13,7% 54,2% 7,0% 16,0% 26,8% 28,7% 50,2% KVO novotvary úrazy ostatní KVO novotvary úrazy ostatní 41

Grafy č. 65 67: Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Jihlavě (průměr z let 2003 2008) v % srovnání celkem a ve věku do 65 let celkem muži + ženy: 50 40 celkem % ve věku 65 let % 30 20 10 0 KVO novotvary úrazy ostatní muži: 50 40 30 celkem % ve věku 65 let % 20 10 0 KVO novotvary úrazy ostatní ženy: 60 50 40 30 20 10 0 celkem % ve věku 65 let % KVO novotvary úrazy ostatní 42