Tato akce je spolufinancována Plzeňským krajem a Evropskou unií v rámci Společného regionálního operačního programu grantové schéma Podpora sociální integrace v Plzeňském kraji. Popis aktuální sociální situace Komunitní plánování sociálních služeb na území pověřených obecních úřadů Stod a Dobřany (Verze k připomínkování) Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní Čechy 2007 strana 1/27
Obsah: I. Úvod... 3 I.1 Cíl analýzy... 3 I.2 Způsob sběru a zpracování dat. 3 II. Obecná charakteristika území.. 3 II.1 Vymezení řešeného území.. 3 II.2 Správní obvod ORP Stod 5 II.3 Vnitřní a vnější vztahy regionu 7 II.3.1 Spádovost a vyjížďka z obcí.. 7 II.3.2 Svazky obcí. 8 II.3.3 Sídelní struktura mikroregionu.. 9 III. Obyvatelstvo území POÚ Stod a Dobřany. 9 III.1 Počet obyvatel a jeho vývoj 9 III.2 Pohyb obyvatelstva 10 III.3 Obyvatelstvo podle věku a pohlaví 13 IV. Trh práce. 14 IV.1 Zaměstnanost 14 IV.1.1 Míra nezaměstnanosti a její vývoj. 14 IV.2 Struktura uchazečů o zaměstnání. 16 IV.2.1 Podle věku.. 16 IV.2.2 Podle kvalifikace. 17 IV.2.3 Podle skupin uchazečů o zaměstnání.. 17 IV.2.4 Podle délky nezaměstnanosti.. 17 IV.2.5 Podle nabídky pracovní síly.. 18 IV.3 Aktivní politika zaměstnanosti 19 IV.3.1 Ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání.. 19 V.3.2 Rekvalifikace. 20 V. Kriminalita. 21 VI. Sociální péče. 23 VI.1 Dosavadní výstupy komunitního plánování sociálních služeb.. 23 VI.2 Program rozvoje města Dobřany 23 VI.3 Sociální dávky.. 23 VI.3.1 Příspěvek na péči 23 VI.3.2 Dávky sociální péče 24 VI.3.3 Průkazy mimořádných výhod.. 25 VI.4 Sociální a související služby v regionu 25 VI.4.1 Senioři a osoby se zdravotním postižením 25 VI.4.2 Děti a mládež ohrožené sociálním vyloučením.. 26 strana 2/27
I. Úvod Popis aktuální sociální situace na území POÚ Stod a Dobřany I.1 Cíl analýzy Tato analýza byla zpracována pro projekt zavádějící a realizující proces komunitního plánování sociálních služeb (dále jen KPSS) na části území pověřených obecních úřadů Stod a Dobřany. Analýza popisuje aktuální sociální situaci v tomto regionu. Jejím hlavním cílem je shromáždit statistické údaje využitelné při procesu KPSS. Obsahuje obecné informace o území, jeho obyvatelstvu a vybraných společenských jevech, které jsou shromážděny a uspořádány tak, aby byly užitečným podkladem pro práci všech účastníků procesu KPSS. I.2 Způsob sběru a zpracování dat Vytvoření popisu aktuální sociální situace daného regionu znamená především sběr, třídění a zpracování statistických údajů, které jsou již vytvořeny. Stěžejními zdroji informací obsažených v této analýze jsou publikace v elektronické podobě získané na úřadech, v místních organizacích, na internetu apod. Při použití již zpracovaných materiálů je nutno vždy počítat s relativní mírou výpovědní hodnoty, protože vznikaly na základě různých metodik, často i bez nich. Vždy je lépe takto získané údaje ověřit z více zdrojů, v případě zásadních dat zpracovat průzkum vlastní. 1 II. Obecná charakteristika území II.1 Vymezení řešeného území Tato studie zahrnuje 15 obcí, které se nacházejí v okresu Plzeň-jih 2 ve správním obvodu ORP Stod, kde Stod a Dobřany jsou obcemi s pověřenými obecními úřady a mají statut města. Součástí této analýzy nebude 9 obcí z POÚ Holýšov, které sice spadají do správního obvodu ORP Stod, ale jsou zahrnuty v KPSS pro oblast Horšovskotýnska a Holýšovska. K 1.1.2007 čítalo území, pro které je realizován proces komunitního plánování sociálních služeb, 15 731 obyvatel. Na území správního obvodu obce Stod působí jeden dobrovolný svazek obcí. Jedná se o Mikroregion Radbuza. 1 Návrh konkrétních metodik pro komunitní plánování sociálních služeb, Komunitní plánování, o.p.s., 2005, s.44. 2 Okres Plzeň-jih vznikl v roce 1960 z území dřívějšího okresu Blovic a části dřívějších okresů Plzeň-venkov, Přeštice, Stod, Blatná, Rokycany, Horažďovice a Klatovy. V uvedeném roce přešly do okresu 194 obce. Během dalších let docházelo postupně k různým administrativně-správním změnám. Výsledkem je správní rozdělení okresu k 31.12. 2005, kdy okres Plzeň-jih zahrnoval 99 obcí. Jako jeden z mála okresů v České republice neměl a nemá okres Plzeň-jih vlastní okresní město. Jeho funkci nahrazovalo město Plzeň a 6 měst, lokalizovaných rovnoměrně v rámci okresu. Reforma územní veřejné správy byla legislativně završena schválením zákona č. 314/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem (POU) a stanovení obcí s rozšířenou působností (ORP) ve znění pozdějších předpisů. Vymezení ORP vycházelo ze stanovisek zastupitelstev obcí, z určení minimálního počtu obyvatel v příslušném správním obvodu a ze souhrnu geografických kritérií (dostupnost centra, hustota osídlení, dojížďka za prací aj.). Okres Plzeň-jih, který dříve spravoval okresní úřad, se administrativně rozdělil na 4 ORP (Blovice, Nepomuk, Přeštice a Stod). strana 3/27
Řešené území tvoří tyto obce a části obcí: Název obce Název části obce 1 Dnešice Černotín Dnešice 2 Dobřany Dobřany Šlovice Vodní Újezd 3 Honezovice Honezovice Hradišťany 4 Hradec Hradec 5 Chotěšov Hoříkovice Chotěšov Losina Mantov Týnec 6 Kotovice Kotovice Nový Záluží 7 Lisov Lisov 8 Líšina Líšina 9 Nová Ves Nová Ves 10 Přestavlky Lažany Přestavlky 11 Stod Lelov Stod 12 Střelice Střelice 13 Ves Touškov Mířovice Ves Touškov 14 Vstiš Vstiš 15 Zemětice Čelákovy Chalupy Zemětice strana 4/27
Souhrnná charakteristika SO ORP STOD- rok 2004 Počet obcí 24 Počet částí obcí 41 Počet katastrálních území 38 Hustota obyvatelstva (obyv./km 2 ) 82,4 Počet obyvatel k 31.12.2004 21 349 Průměrný věk 39,4 Registrovaná míra nezaměstnanosti v % 5,95 Souhrnná charakteristika POÚ STOD a POÚ DOBŘANY- rok 2005 Počet obcí 15 Počet částí obcí 30 Počet obyvatel k 1.1.2007 15731 Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz II.2 Správní obvod ORP Stod Správní obvod Stod leží ve střední části Plzeňského kraje, jihozápadně od krajského města. Po 1.1.2003 vznikl z části z bývalého okresu Plzeň jih a Domažlice. Hraničí s pěti správními obvody Plzeňského kraje (Plzeň, Přeštice, Horšovský Týn, Stříbro a Nýřany). Správní obvod zahrnuje 24 obcí, z nichž tři (Stod, Dobřany a Holýšov) jsou zároveň obcemi s pověřenými obecními úřady. Rozlohou 25 915 ha patří mezi třetí nejmenší v kraji, hustotou 82,0 obyvateli na 1 km2 je po Plzni nejvíce zalidněný. Třetina území je pokryta lesními porosty a na 388 ha se nachází vodní plochy. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Radbuza spadající do povodí Berounky. Důležitá mezinárodní dopravní spojnice mezi Plzní a hraničním přechodem do SRN Folmavou procházející územím zatěžuje okolní obce hlukem a emisemi a částečně tak zhoršuje životní prostředí. Zbývající část území má vcelku příznivé životní prostředí venkovského charakteru. Centrem správního obvodu je město Stod ležící 25 km jihozápadně od krajského města. 3 Ve městě žije cca 3,5 tisíce obyvatel, čímž se řadí mezi nejmenší město správního obvodu. V roce 1960 byl ve Stodě zřízen ústav sociální péče a tři roky později zde byla postavena nemocnice. Školství v roce 2005 na okrese zastupovalo 39 mateřských škol, 28 základních škol, dále 1 gymnázium, 2 střední odborné školy a 4 střední odborná učiliště. Na území mikroregionu fungují čtyři úplné základní školy v Dobřanech, Chlumčanech, Chotěšově a Stodě. Malotřídky (1.-5. ročník) jsou v sídlech Hradec, Ves Touškov, Vstiš. Z dalších zařízení jsou to základní umělecké školy Dobřany a Stod, Dům dětí a mládeže Stod, Domov mládeže Stod. Střední školství, v mikroregionu reprezentované Integrovanou střední školou ve Stodě, odpovídá podle dokumentu Strategie mikroregionu Radbuza potřebám oblasi. V území není zastoupeno vysoké školství. Vyjížďka studentů do středních a vysokých škol do Plzně jako centra školství regionu je velká. Pro potřeby zdravotnictví fungovala v okrese 1 nemocnice, 19 ostatních samostatných zdravotnických zařízení, 1 odborný léčebný ústav a 13 lékáren a výdejen léků. Zdravotní péči zajišťovali 196 lékařů. Na jednoho lékaře připadali 352 obyvatelé. Průměrné procento pracovní neschopnosti činilo v roce 2005 v okrese 7,096 %. Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz, viz Charakteristika okresu PJ a Strategie mikroregionu Radbuza 3 První zmínky o osadě pochází z roku 1235 z doby vlády Václava I. V té době náležela nedalekému klášteru premonstrátorů v Chotěšově. Pro obec je důležitý rok 1315, kdy nechal král Jan Lucemburský povýšit vesnici na městys. V té době nastává velký rozvoj obce, neboť leží na důležité obchodní stezce. Za vlády Karla IV. dostává město další výhody a práva jako dědičné, soudní a další. Katastrofou pro město byla třicetiletá válka, kdy v obci zůstalo jen cca 230 obyvatel. To mělo za následek přistěhování rodin z Teplé a Bavorska a tím i germanizaci tohoto území. V roce 1850 se stává Stod městem. Po druhé světové válce byla většina německého obyvatelstva odsunuta do Německa. V současnosti se jen 50 obyvatel hlásí k německé národnosti (SLDB 2001). strana 5/27
Mikroregion Radbuza (zdroj Strategie mikroregionu Radbuza) Služby v mikroregionu jsou soustředěny zejména do měst a větších obcí (Dobřany, Stod, Chotěšov, Chlumčany). V oblasti jsou služby méně rozvinuté, přesto z hlediska zaměstnanosti obyvatel mikroregionu zaujímá terciární sektor druhé místo. V mikroregionu funguje dominantní státní zdravotnické zařízení okresu Plzeň-jih, nemocnice s poliklinikou ve Stodě. Toto zařízení vytváří nezbytný základ zdravotní péče v území. Ostatní nestátní zařízení jsou po území rozptýlena, a i když převažují zařízení základní péče, lze za stávající situace hodnotit podle Strategie mikroregionu Radbuza síť zdravotnických zařízení jako vyhovující. Psychiatrická léčebna Dobřany je státním zdravotnickým zařízením, jenž zřizuje Ministerstvo zdravotnictví ČR. Léčebna s kapacitou 1350 lůžek má celorepublikový význam. S ohledem na demografickou situaci mikroregionu Radbuza s převahou obyvatelstva v poproduktivním věku je území nedostatečně vybaveno sociálními zařízeními. V oblasti fungují tři domy s pečovatelskou službou v Dobřanech, Chlumčanech, (které však nespadají do řešeného území), Chotěšově a ve Stodě. Dalším zařízením sociálního typu je Domov pro osoby se zdravotním postižením ve Stodě a Stacionář Stodské nemocnice a.s. Důležitým rozvojovým předpokladem k dosažení stabilizace a rozvoje lidských zdrojů v mikroregionu Radbuza je zvýšení imigrace obyvatel. Zapojení obyvatel do dění v obcích, obnova a rozvoj kulturních a sportovních tradic jsou nutné pro udržení silného vztahu místního obyvatelstva ke svému sídlu a zároveň k vytvoření vztahu obyvatel nových. Obyvatelé území nemají podle Strategie mikroregionu Radbuza dostatečné možnosti kulturního vyžití, za kulturou vyjíždějí zejména do nedaleké Plzně. Velkým problémem je sportovní vyžití obyvatelstva. Negativně se projevuje malé množství moderních kvalitních sportovišť. Podpora sportovních zařízení ze strany obcí může vést k dalšímu zvýšení jejich počtu i v menších sídlech mikroregionu. Zdroj: Strategie mikroregionu Radbuza (str. 12-15), 1999, -platnost tohoto dokumentu je plánována na období 2001-2010 strana 6/27
Popis aktuální sociální situace na území POÚ Stod a Dobřany Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz II.3 Vnitřní a vnější vztahy řešeného regionu Okres Plzeň-jih leží v jihozápadní části Plzeňského kraje. Hraničí se všemi ostatními okresy kraje a částečně krajem Jihočeským a Středočeským. Sever okresu představuje území, které vykazuje těsné vazby s městem Plzní a tvoří pro něj silné zázemí. Nejsevernější část patří přímo k plzeňské aglomeraci. S rostoucími vzdálenostmi vliv Plzně na přilehlá území klesá. II.3.1 Spádovost a vyjížďka z obcí Územím okresu probíhá několik důležitých dopravních tras. V železniční dopravě je to zejména trať Plzeň-České Budějovice, jejíž elektrifikace významně ovlivňuje rychlost dopravy. Neméně významné jsou i tratě Plzeň-Klatovy (Železná Ruda) a Plzeň-Domažlice v návaznosti na přechody do SRN. Přes území okresu vede celkem 872 km silnic, z toho dálnic 12 km, silnic I. třídy 92 km a to ve směrech na České Budějovice, na Klatovy a na Domažlice. Silnic II. třídy je o okrese 226 km a III. třídy 543 km. Následující tabulka zachycuje počty obyvatel, kteří z jednotlivých obcí vyjíždějí za prací a do škol. U každé obce je uvedeno hlavní centrum vyjížďky jejích pracujících. Z údajů z roku 2004 vyplývá, že z většiny obcí vyjíždějí jejich obyvatelé do Plzně nebo do Stoda. strana 7/27
Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí Kraj, okres, obec vyjíždějící zaměstnaní celkem z toho ženy Vyjížďka z obce za prací v % ze zaměstnaných celkem vyjíždějící denně hlavní směr denní vyjížďky obec počet Vyjížďka z obce do škol vyjíždějící žáci, studenti a učni v % ze žáků, studentů a učňů Kraj celkem 103 367 41 372 39,1 88 213 x x 34 328 37,1 V tom okres: Domažlice 14 770 6 125 50,5 12 762 x x 5 041 50,6 Klatovy 16 632 6 436 40,6 13 630 x x 6 721 44,0 Plzeň-město 8 565 2 772 10,8 6 032 x x 1 817 6,8 Plzeň-jih 19 759 8 167 60,9 17 703 x x 6 270 56,4 Plzeň-sever 21 548 9 011 60,6 19 263 x x 6 505 53,0 Rokycany 11 630 4 556 54,0 10 106 x x 3 755 49,5 Tachov 10 463 4 305 41,8 8 717 x x 4 219 44,5 Obce okresu PJ Dnešice 283 119 76,1 260 Plzeň 72 118 97,5 Dobřany 1 576 604 55,5 1 371 Plzeň 812 396 40,2 Honezovice 70 31 72,9 61 Stod 30 39 97,5 Hradec 183 82 86,7 163 Stod 79 31 53,4 Chotěšov 716 279 57,6 650 Plzeň 258 141 35,8 Kotovice 97 55 81,5 91 Nýřany 21 36 97,3 Lisov 43 20 93,5 37 Stod 19 12 100,0 Líšina 62 26 89,9 59 Stod 25 15 100,0 Nová Ves 69 32 85,2 63 Plzeň 51 19 100,0 Přestavlky 91 36 87,5 85 Chlumčany 24 32 100,0 Stod 653 264 38,4 573 Plzeň 224 150 29,2 Střelice 44 21 91,7 40 Stod 24 24 88,9 Ves Touškov 106 47 66,3 94 Stod 39 32 64,0 Vstiš 138 61 77,1 132 Dobřany 39 49 76,6 Zemětice 104 45 81,9 96 Plzeň 25 33 100,0 Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz, Dojížďka za prací a do škol v Plzeňském kraji (na základě výsledků SLDB 2001) za rok 2004 II.3.2 Svazky obcí Na řešeném území se nachází Mikroregion Radbuza, ležící v Plzeňském kraji, v západní části okresu Plzeň-jih, vznikl v březnu roku 1999. Je tvořen obcemi v okolí měst Dobřany a Stod s téměř 18 000 obyvateli. Mikroregion se rozkládá na rozloze 194 km 2, je přirozeným spádovým územím při řece Radbuze, po které byl pojmenován. Mikroregion Radbuza tvoří 17 obcí okresu Plzeň-jih: Dnešice, Dobřany, Honezovice, Hradec, Chlumčany, Chotěšov, Kotovice, Lhota, Lisov, Líšiná, Nová Ves, Přestavlky, Stod, Střelice, Ves Touškov, Vstiš, Zemětice Obce v rámci svazků na řešeném území spolupracují na rozvoji regionu v různých oblastech. Obsah strategických dokumentů (Plán rozvoje Mikroregionu Radbuza, 1999 a Vize rozvoje města Dobřany, 2006) však naznačuje, že rozvoj sociálních služeb zatím nepatří mezi priority svazků. KPSS by tuto situaci mohlo pomoci změnit. strana 8/27
II.3.3 Sídelní struktura mikroregionu V mikroregionu Radbuza jsou dvě obce se statutem města, Dobřany a Stod, kde žije přibližně polovina obyvatel. Největšími sídly mikroregionu jsou Dobřany (5 694 obyvatel), Stod (3 582 obyvatel), Chotěšov (2 562 obyvatel), Chlumčany (2 403 obyvatel), které však nespadají do námi řešeného území. V sídelní struktuře se kloubí klasické venkovské seskupené osídlení s řádovým půdorysem s obcemi lokálního spádového charakteru. I přesto, že dvanáct obcí mikroregionu je do 500 obyvatel, ve zbývajících pěti žije 84 % obyvatel celého mikroregionu, což ukazuje velkou disproporcialitu mezi velikostí jednotlivých sídel, kde chybí sídla od 1000-2000 obyvatel. Hierarchická struktura sídel je atypická. Dominující obcí jsou Dobřany, svojí rozlohou a hlavně počtem obyvatel zařazené jako hlavní rozvojové sídlo s rozhodující koncentrací socioekonomických aktivit. Jako sídlo s dobrými rozvojovými předpoklady je hodnocen Stod. Za zmínku stojí skutečnost, že tradiční města Dobřany a Stod mají svoje satelity, na které hlavní centrum přenáší některé funkce. Pro město Dobřany je to obec Chlumčany, pro město Stod obec Chotěšov. Obce Chlumčany a Chotěšov jsou řazeny mezi sídla, u nichž se předpokládá stabilizace či posílení pozice sídelní struktury. Tyto obce plní v omezené míře funkce subregionálního centra. Ostatní obce mikroregionu Radbuza jsou venkovského charakteru. Zdroj: Strategie mikroregionu Radbuza (str. 12-15), 1999, -platnost tohoto dokumentu je plánována na období 2001-2010 III. Obyvatelstvo POÚ Stod a Dobřany III.1 Počet obyvatel a jeho vývoj K 1.1.2007 bylo na území POÚ Stod a Dobřany, pro které je realizován proces komunitního plánování sociálních služeb, 15 731 obyvatel. Nejnižší průměrný věk obyvatel je v obcích Nová ves, Střelice a Dobřany. Naopak nejvyšší průměrný věk obyvatel je v obcích Zemětice, Přestavlky a Líšina. Počet obyvatel a průměrný věk a věkové složení obyvatel na území POÚ Stod a Dobřany k 1.1.2007 Název obce Počet obyvatel Průměrný věk Věková skupina celkem muži ženy celkem muži ženy 0-14 15-64 65+ Dnešice 802 405 397 40,0 39,6 40,4 122 561 119 Dobřany 5 943 2 956 2 987 38,0 36,7 39,3 978 4 289 676 Honezovice 229 118 111 39,8 39,7 39,8 32 167 30 Hradec 492 247 245 38,4 36,9 40,0 85 355 52 Chotěšov 2 673 1 329 1 344 41,5 40,2 42,7 373 1 867 433 Kotovice 273 134 139 39,3 40,4 38,3 46 186 41 Lisov 100 47 53 43,6 41,1 45,9 11 76 13 Líšina 145 79 66 44,6 41,1 48,7 14 105 26 Nová Ves 217 100 117 36,1 36,4 36,0 45 153 19 Přestavlky 203 114 89 45,0 42,1 48,7 20 148 35 Stod 3 551 1 833 1 718 41,9 40,6 43,2 440 2 565 546 Střelice 130 65 65 36,5 36,8 36,3 23 95 12 Ves Touškov 303 151 152 39,8 38,0 41,6 59 201 43 Vstiš 408 224 184 38,1 36,2 40,5 65 296 47 Zemětice 262 137 125 45,7 44,8 46,8 26 181 55 Zdroj: www.czso.cz, viz Seznam měst a obcí plzeňského kraje, 2007 strana 9/27
Demografický vývoj okresu je do jisté míry závislý na předchozím dlouhodobém vývoji a na věkové struktuře obyvatelstva. Počet obyvatel okresu Plzeň-jih má v retrospektivě klesající tendenci, v posledním desetiletí se známkami stagnace. Zatímco za léta 1980 1991 vykázal okres Plzeň-jih nejvyšší úbytek počtu obyvatel (- 5 004), v desetiletí 1991 2001 již úbytek činil pouze - 49. Situace v minulých desetiletích byla dána blízkostí krajského města Plzně. Rozsáhlá bytová výstavba v Plzni včetně možnosti zaměstnání byly zásadní a určující důvody pro přesídlování obyvatelstva z okresu do města. Stagnující vývoj počtu obyvatel okresu Plzeň-jih byl v minulém desetiletí ovlivněn přirozenou měnou (rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých) a migrací obyvatel (rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými). Snižování počtu živě narozených a stejná, avšak pomalejší, tendence v počtu zemřelých v jednotlivých létech mají vliv na růst záporného přirozeného přírůstku. Úbytek obyvatelstva přirozenou měnou za léta 1991-2001 dosáhl hodnoty 2 470 obyvatel, tj. 3,6 % (o 36 osob na 1 000 obyvatel). Migrací se za uvedené desetiletí naopak zvýšil počet obyvatel o 2 428, tj. 3,6 % (o 36 osob na 1 000 obyvatel). Vývoj počtu obyvatelstva ve správních obvodech obcí s POÚ Stod a Dobřany Obce s POÚ Počet obyvatel (sčítání lidu) 1970 1980 1991 2001 Dobřany 7 031 6 920 7 048 7 161 Stod 9 099 8 846 8 177 7 928 Zdroj: http://www.czso.cz/xp/edicniplan.nsf/kapitola/13-3201-06-2006-12 III.2 Pohyb obyvatelstva V období mezi lety 1991 a 2001 se snížil počet obyvatel v přepočtu na 1 000 obyvatel o 0,6 %. Tzn., že se počet obyvatel téměř nezměnil. Migrace je ovlivněna zejména značným poklesem vystěhovalých v průběhu desetiletí a na druhé straně téměř stagnací počtu přistěhovalých. Hodnota počtu přistěhovalých se během celého desetiletí pohybuje kolem 1 000 obyvatel s mírným výkyvem v létech 1993 (933 obyvatelé) a 1994 (905 obyvatel). Počet vystěhovalých klesl z 1 110 obyvatel v roce 1991 na 801 obyvatele v roce 2001. Hodnotíme-li dlouhodobý vývoj z hlediska demografických ukazatelů je patrné, že došlo k významnému poklesu úmrtnosti (ze 14,2/1 000 obyvatel v roce 1991 na 11,5/1 000 obyvatel v roce 2001); prodloužil se během desetiletí průměrný věk (z 38,1 let na 39,6 let). K hodnocení demografického vývoje přispívá i hodnocení ukazatele porodnosti (počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel). Počet živě narozených má v celém období desetiletí klesající tendenci. V roce 2001 se živě narodily 574 děti, což proti roku 1991 (797) představuje pokles o 28 % a svědčí o nízké úrovni reprodukce. V populačním vývoji má své místo i ukazatel potratovosti. Počet potratů od roku 1991 klesá z 687 potratů na 295 v roce 2001. V přepočtu na 1 000 obyvatel představovala potratovost pokles z 10,1 na 4,3. Zdroj: www.czso.cz, SLDB 2001 strana 10/27
Pohyb obyvatel v obcích POÚ Stod a Dobřany za rok 2006 Název obce počet obyvatel k 1.1.2006 Narození Zemřelí Přistěhovalí z ČR Přistěhovalí z ciziny Vystěhovalí do ČR Vystěhovalí do ciziny Přirozená migrace Celkový přírůstek obyvatel Počet obyvatel k 31.12. 2006 Dnešice 795 7 11 21 17 17 10 11 7 802 Dobřany 5 868 76 54 189 30 152 14 53 75 5 943 Honezovice 231 1 0 3 0 6 0-3 -2 229 Hradec 468 4 6 30 0 4 0 26 24 492 Chotěšov 2 656 28 31 64 19 52 11 20 17 2 673 Kotovice 261 5 3 15 0 5 0 10 12 273 Lisov 97 0 1 6 0 2 0 4 3 100 Líšina 149 3 5 5 0 7 0-2 -4 145 Nová Ves 197 1 5 27 0 3 0 24 20 217 Přestavlky 207 1 4 4 0 5 0-1 -4 203 Stod 3 569 38 31 77 2 98 6-25 -18 3 551 Střelice 128 1 1 10 0 8 0 2 2 130 Ves Touškov 300 2 3 7 0 3 0 4 3 303 Vstiš 415 6 3 9 0 16 3-10 -7 408 Zemětice 269 1 7 6 0 7 0-1 -7 262 Z předchozí tabulky vyplývá, že se počet obyvatel mírně zvyšuje z 15610 v lednu 2006 na 15731 v prosinci 2006. Největší přírůstek obyvatel zaznamenaly Dobřany, Hradec a Nová ves. Naopak úbytek obyvatel lze konstatovat zejména ve Stodě a to zejména z důvodu změny bydliště na území ČR. Pohyb obyvatelstva podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v roce 2005 Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působnost í Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhování m Celkový přírůstek Sňatky Rozvody Plzeňský kraj 5 445 5 846-401 5 708 3 397 2 311 1 910 2 745 1 683 Blovice 102 129-27 280 159 121 94 30 30 Domažlice 380 416-36 552 574-22 -58 180 109 Horažďovice 120 139-19 191 179 12-7 48 29 Horšovský Týn 155 161-6 346 234 112 106 69 39 Klatovy 497 524-27 769 571 198 171 233 162 Kralovice 207 251-44 411 361 50 6 99 53 Nepomuk 107 146-39 273 223 50 11 60 26 Nýřany 494 507-13 1 340 722 618 605 234 121 Plzeň 1 793 1 887-94 3 326 3 065 261 167 992 587 Přeštice 206 193 13 484 316 168 181 88 71 Rokycany 399 516-117 832 599 233 116 212 148 Stod 210 241-31 571 389 182 151 115 74 Stříbro 194 145 49 394 288 106 155 78 51 Sušice 245 277-32 392 338 54 22 119 60 Tachov 336 314 22 825 657 168 190 188 123 strana 11/27
Na základě následující tabulky si můžeme udělat rámcovou představu o hypotetickém vývoji základní trojiční věkové struktury populace v Plzeňském kraji. Ta by, dle uvedených údajů měla zachovat tendence vývoje let 1991 2004, ba ještě zaznamenat další snižování podílu osob ve věku do 14 let a to provázející zvyšování podílu obyvatel ve věku 65 a více let. Projekce obyvatelstva Plzeňského kraje do roku 2050 Skutečný Projekce bez započtení migrace stav 2004 2005 2010 2020 2030 2050 Celkem 549 618 545 385 538 606 519 166 490 646 421 550... v tom ve věku:......0-14 let 80 199 77 962 72 607 69 430 60 388 51 435......15-64 389 337 387 161 377 965 337 060 310 892 230 210......65+ 80 082 80 262 88 034 112 676 119 366 139 905 z toho ženy 280 463 278 109 274 506 264 773 250 817 215 519...v tom ve věku:......0-14 let 39 075 37 959 35 421 33 795 29 392 25 035......15-64 193 413 192 353 187 610 167 067 153 946 113 500......65+ 47 975 47 797 51 475 63 911 67 479 76 984 Jestliže byl tento poměr k roku 2004 prakticky vyrovnaný, pak lze na zákl. projekce do roku 2050 očekávat nenápadné ale trvalé snižování podílu osob do 14 let (na 12,2%), který by měl být roku 2050 takřka třikrát nižší než podíl osob ve věku 65 let a více (33,2%). Znatelný bude zřejmě rovněž postupný přesun osob ze skupiny 15 64 let do skupiny seniorů, který jsme mohli již zaznamenat na vývoji za časovou řadu 1991 2004. Tento vývoj (bez zahrnutí migrace) by mohl roku 2050 znamenat snížení podílu obyvatelstva v produktivním věku takřka na 50% z úhrnu a nárůst osob důchodového věku na třetinu celkového počtu populace. Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz, Obyvatelstvo Plzeňského kraje v letech 1991 až 2004, SLDB, Plzeň 2007 strana 12/27
III.3 Obyvatelstvo podle věku a pohlaví Následující tabulky zachycují strukturu obyvatelstva podle věku v Plzeňském kraji, jeho správních obvodech i jednotlivých obcích řešeného území. Index stáří oproti roku 1991 markantně vzrostl, lze to ale považovat za obecný trend vývoje společnosti. V porovnání s ostatními správními obvody kraje je Stod na třetím místě s nejnižším indexem stáří v kraji. Struktura obyvatelstva a index stáří v Plzeňském kraji podle věku (v %) Kraj celkem v tom správní obvody: 0-14 15-64 65 + Index stáří 1) 1991 2003 1991 2003 1991 2003 1991 2003 Počet obyvatel Průměrný věk 2003 20,4 14,9 66,6 70,7 13,0 14,4 63,4 96,9 550 113 40,0 Blovice 19,6 15,2 64,9 68,9 15,5 15,9 79,4 104,2 11 022 40,3 Domažlice 21,3 15,8 66,2 70,9 12,5 13,2 58,4 83,8 39 228 39,0 Horažďovice 19,8 15,3 65,2 68,8 15,0 15,9 75,7 103,6 12 240 40,4 Horšovský Týn 20,7 15,2 66,3 71,6 13,1 13,3 63,3 87,5 13 495 39,4 Klatovy 20,8 15,2 65,6 71,0 13,6 13,9 65,2 91,6 50 268 39,5 Kralovice 21,2 15,7 65,6 70,5 13,2 13,9 62,4 88,5 21 896 39,4 Nepomuk 18,9 14,7 63,3 68,5 17,8 16,7 94,4 113,5 11 229 41,0 Nýřany 20,7 16,0 66,5 70,6 12,8 13,4 61,9 83,3 48 014 39,0 Plzeň 19,7 13,4 67,7 71,0 12,6 15,6 64,0 116,2 179 330 41,1 Přeštice 19,2 15,8 66,0 69,7 14,8 14,5 77,4 92,3 20 032 39,8 Rokycany 20,0 14,8 65,7 69,5 14,2 15,7 71,1 105,8 45 576 40,4 Stod 20,1 15,9 67,0 71,1 12,8 13,1 63,8 82,5 21 241 39,2 Stříbro 23,7 16,8 66,4 71,9 9,9 11,3 41,9 66,9 16 631 37,6 Sušice 19,9 14,6 65,2 69,2 14,9 16,2 74,8 110,8 24 969 40,7 Tachov 23,3 16,8 68,3 72,7 8,4 10,5 35,9 62,3 34 942 37,3 1) počet obyvatel ve věku 65 a více let připadajících na 100 dětí ve věku 0-14 let Pozn.: data se vztahují k 3. 3. 1991 (SLDB) a k 31. 12. 2003 Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz strana 13/27
IV. Trh práce IV.1 Zaměstnanost Popis aktuální sociální situace na území POÚ Stod a Dobřany (Ne)zaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice existují dva ukazatele nezaměstnanosti jeden od Ministerstva práce a sociálních věcí, druhý z Českého statistického úřadu. V médiích se převážně uvádí ta, kterou zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR na základě statistik úřadů práce (nezaměstnaní jsou ti, kteří se na úřadu práce zaregistrují). Míra nezaměstnanosti je pak podílem registrovaných nezaměstnaných na celkové pracovní síle. MPSV zjišťuje a zveřejňuje tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti vycházející z ekonomicky aktivního obyvatelstva. ČSÚ provádí každé čtvrtletí speciální šetření nazvané Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Na jeho základě (kromě jiného) stanovuje tzv. obecnou míru nezaměstnanosti, která je vyjádřena jako podíl nezaměstnaných podle VŠPS na součtu těchto nezaměstnaných a zaměstnaných VŠPS. 4 V rámci Plzeňského kraje patří okres Plzeň-jih k oblastem s nižší mírou nezaměstnanosti. Evidence za SO ORP Stod není bohužel dostupná. K 31.12.2005 bylo evidováno v okrese Plzeň-jih 1 863 uchazečů o zaměstnání, což odpovídá 4,74% míře registrované nezaměstnanosti. Ve srovnání s ostatními okresy podle nejnižší míry nezaměstnanosti zaujímal okres Plzeň-jih 1. místo v kraji. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazoval okres Tachov s 8,62%. Relativně příznivý trend v zaměstnanosti je dán polohou okresu (ve vztahu ke krajskému městu) a dopravní dostupností. Jde v podstatě o jakési zázemí krajského města, které poskytuje velké části obyvatel okresu nejen zaměstnání, ale také většinu školních, zdravotnických, kulturních a jiných služeb. K 31.12.2005 evidoval úřad práce v okrese Plzeň-jih 229 volných míst, tj. 8,1 uchazeče na 1 volné pracovní místo. Nezaměstnaní absolventi a mladiství představovali v okrese Plzeň-jih z celkového počtu nezaměstnaných 8,3 %. Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz, ( http://www.czso.cz/xp/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_plzen_jih) IV.1.1 Míra nezaměstnanosti a její vývoj Vývoj nezaměstnanosti v okrese Plzeň-jih v letech 2004-2007 je charakteristický snižováním počtu uchazečů o zaměstnání a nárůstem množství volných pracovních míst, což dokládá klesající míra nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti (uchazeči o VPM) v okrese Plzeň-jih v období od září 2004 do května 2007 Období Uchazeči Volná pracovní místa Míra nezam. 05/2007 1 155 524 3,4 % 01/2007 1 439 428 4,3 % 09/2006 1 663 442 4,1 % 05/2006 1 668 367 4,2 % 01/2006 1 935 294 4,8 % 09/2005 1 940 280 5,0 % 05/2005 1 815 327 4,6 % 01/2005 1 954 330 5,1 % 09/2004 1 868 314 4,9 % Ve srovnání s ostatními správními obvody Plzeňského kraje byl SO ORP Stod v roce 2005 třetím obvodem v kraji po Blovicích a Přešticích s nejnižší mírou nezaměstnanosti. 4 Nezaměstnanost zjišťovaná Českým statistickým úřadem na základě tzv. Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) je u nás méně známá či frekventovaná, používá se hlavně pro mezinárodní srovnávání a je zjišťována jak v zemích EU, tak zemích kandidátských. Zdroj: ČSÚ. strana 14/27
Nezaměstnanost podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (stav k 31. 12.2005) Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností Ekonomicky aktivní 1) Plzeňský kraj 285 674 Uchazeči o zaměstnání Míra nezaměstnanosti (%) 2) 2003 2004 21 650 21 051 2005 2005 celkem dosažitelní 2003 2004 celkem 20 500 19 315 7,58 7,37 7,18 6,76 Blovice 5 371 322 304 275 251 6,00 5,66 5,12 4,67 Domažlice 20 493 1 427 1 363 1 353 1 322 6,96 6,65 6,60 6,45 Horažďovice 6 028 403 550 485 469 6,69 9,12 8,05 7,78 Horšovský Týn 7 199 512 566 513 503 7,11 7,86 7,13 6,99 Klatovy 25 846 1 867 2 028 2 136 2 003 7,22 7,85 8,26 7,75 Kralovice 11 524 1 052 946 965 892 9,13 8,21 8,37 7,74 Nepomuk 5 448 346 347 349 333 6,35 6,37 6,41 6,11 1 Nýřany 24 513 468 1 461 1 470 1 350 5,99 5,96 6,00 5,51 6 6 Plzeň 95 017 987 390 5 868 5 385 7,35 6,73 6,18 5,67 dosažitelní Přeštice 10 220 445 518 550 522 4,35 5,07 5,38 5,11 1 1 Rokycany 23 337 950 832 1 712 1 595 8,36 7,85 7,34 6,83 Stod 10 908 616 649 624 590 5,65 5,95 5,72 5,41 1 Stříbro 8 738 009 913 883 872 11,55 10,45 10,11 9,98 Sušice 12 203 1 428 1 338 1 474 1 407 11,70 10,96 12,08 11,53 1 Tachov 18 829 1 818 846 1 843 1 821 9,66 9,80 9,79 9,67 Plzeňský kraj a příslušné POÚ Dosažitelní uchazeči celkem EAO Míra nezaměstnanosti Dobřany 138 3 855 3,6% Domažlice 553 12 513 4,4% Holýšov 137 2 992 4,6% Horšovský Týn 236 4 655 5,1% Kdyně 224 4 768 4,7% Město Touškov 185 3 857 4,8% Plzeň 4 024 87 516 4,6% Poběžovice 165 3 212 5,1% Přeštice 328 10 220 3,2% Rokycany 807 17 775 4,5% Staňkov 111 2 544 4,4% Stod 130 4 061 3,2% Dosažitelní uchazeči jsou uchazeči o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. strana 15/27
Míra registrované nezaměstnanosti, neumístění uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa podle okresů k 31. 12. 2005 Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Kraj, okresy Míra registrované nezaměstnanosti (%) Neumístění uchazeči o zaměstnání celkem z toho: Volná pracovní místa ženy absolventi škol a mladiství občané se zdravotním postižením dosažitelní uchazeči o zaměstnání Plzeňský kraj 6,45 20 500 11 039 1 528 3 151 19 315 3 940 Domažlice 6,45 2 080 1 144 150 397 2 035 371 Klatovy 8,59 4 092 2 140 294 486 3 876 497 Plzeň-město 5,53 5 507 3 012 411 827 5 051 2 086 Plzeň-jih 4,74 1 863 1 045 154 273 1 747 229 Plzeň-sever 5,79 2 520 1 343 225 268 2 318 417 Rokycany 6,78 1 712 957 120 356 1 595 146 Tachov 8,62 2 726 1 398 174 544 2 693 194 IV.2 Struktura uchazečů o zaměstnání IV.2.1 Podle věku Významným ukazatelem při hodnocení nezaměstnanosti se stává věková struktura uchazečů. Z tabulek vyplývá, že hlavní rizikovou skupinou uchazečů o zaměstnání na Plzni-jihu jsou obyvatelé ve věku 50-59let. Věková struktura uchazečů o zaměstnání v okresech Plzeňského kraje k 31.3.2007 do 19 20-39 40-59 60-64 nad 65 průměrný věk Domažlice 77 668 899 35 1,0 41,4 Klatovy 149 1496 1638 44 2,0 39,8 Plzeň-město 210 2349 2238 109 1,0 39,5 Plzeň-jih 53 540 637 31 0,0 40,9 Plzeň-sever 132 933 1020 51 1,0 39,8 Rokycany 70 538 674 49 1,0 41,1 Tachov 125 945 1205 50 1,0 40,8 Plzeňský kraj 816 7469 8271 369 7,0 40,2 Věková struktura uchazečů o zaměstnání na Plzni-jihu k 31.3.2007 Věk Počet uchazečů do 19 53 20-24 133 25-29 123 30-34 153 35-39 131 40-44 117 45-49 136 50-54 199 55-59 185 60-64 31 nad 65 0 strana 16/27
IV.2.2 Podle kvalifikace Popis aktuální sociální situace na území POÚ Stod a Dobřany Nejvyšší procento neumístěných uchazečů o zaměstnání je ze skupiny obyvatel se základním a středním odborným vzděláním. Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání na Plzni-jihu k 31.5.2007 Počet V % bez vzdělání 0 0 základní vzdělání 503 40,2 střední odborné (OU + OŠ) 531 42,4 střední odborné s maturitou (SOU +SOŠ) 126 10,1 střední všeobecné 39 3,2 vysokoškolské 52 4,1 celkem 1251 100,00 IV.2.3 Podle skupin uchazečů Struktura uchazečů o zaměstnání napovídá, že nejproblematičtější skupinou jsou osoby se zdravotním postižením (20,2%), osoby částečně invalidní (18,6%) a osoby pečující o dítě do 15 let (14,6%). Struktura uchazečů o zaměstnání k 31.3.2007 z toho Osoby Abs. Částeč. zdrav. VŠ do invalid znevýh 30 let ní odněné celkem OZP Plně invalid ní Ženy těh., kojící a matky do 9 měs. po porodu Osoby pečující o dítě do 15 Osoby potřebuj. zvláštní pomoc Domažlice 1680 361 0 307 54 5 14 127 15 Klatovy 3289 506 0 459 47 10 35 534 33 Plzeň-město 4907 856 10 569 277 53 83 269 20 Plzeň-jih 1261 255 1 235 19 8 14 184 3 Plzeň-sever 2137 282 0 237 45 6 60 196 0 Rokycany 1332 304 1 268 35 2 18 273 4 Tachov 2326 492 1 455 36 4 18 7 1 Plzeňský kraj 16932 3056 13 2530 513 88 242 1590 76 IV.2.4 Podle délky nezaměstnanosti Uchazeči o zaměstnání v evidenci pracovního úřadu Plzeň-jih se vyznačují nejnižší průměrnou délkou evidence v kraji. Délka nezaměstnanosti do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců nad 24 měsíců Uchaz.vyřazení z evidence celkem za 1. čtvrtletí 2007 Domažlice 223 129 116 77 128 297 384 Klatovy 434 309 200 101 269 449 737 Plzeň-město 804 419 360 189 405 536 1231 Plzeň-jih 207 114 86 47 85 149 373 Plzeň-sever 338 189 154 80 184 254 491 Rokycany 180 137 58 49 112 232 323 Tachov 258 148 115 79 165 355 423 Plzeňský kraj 2444 1445 1089 622 1348 2272 3962 strana 17/27
IV.2.5 Podle nabídky pracovní síly Následující tabulka mapuje disproporcionalitu nabízených a poptávaných pracovních míst k 31.5.2007. Lze konstatovat, že na Plzni-jihu převládá nabídka nad poptávkou v těchto pracovních oborech: nižší administrativní pracovníci, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a služby a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech. Naopak zde chybí kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci, vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech a ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci. Pracovní místa Nabídka pracovní síly (uchazeči o zaměstnání) Poptávka po pracovní síle (volná pracovní místa) Normální APZ Celkem abs. rel. abs. rel. abs. abs. Vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací 8 0,69 % 6 1,15 % 0 6 Vedoucí, ředitelé, kteří řídí malý podnik, organizaci, společnost /za pomoci nejvýše jednoho dalšího řídícího pracovníka/ 5 0,43 % 4 0,76 % 0 4 Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci/ 12 1,04 % 10 1,91 % 0 10 Vědci, odborníci a inženýři v biologických, 2 0,17 % 11 2,10 % 0 11 lékařských a příbuzných oborech Odborní pedagogičtí pracovníci 5 0,43 % 3 0,57 % 0 3 Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci 25 2,16 % 6 1,15 % 0 6 jinde neuvedení Technici ve fyzikálních, technických 40 3,46 % 21 4,01 % 1 22 a příbuzných oborech Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 9 0,78 % 16 3,05 % 0 16 Pedagogičtí pracovníci 5 0,43 % 1 0,19 % 0 1 Jiní pomocní odborní pracovníci 39 3,38 % 30 5,73 % 0 30 Nižší administrativní pracovníci /kromě 146 12,64 % 6 1,15 % 3 9 úředníků ve službách a obchodě/ Úředníci ve službách a obchodě 12 1,04 % 2 0,38 % 0 2 Obsluhující pracovníci 110 9,52 % 33 6,30 % 0 33 Prodavači, manekýni a předváděči zboží 87 7,53 % 11 2,10 % 2 13 Zadáno na méně míst 1 0,09 % 0 0,00 % 0 0 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví, rybářství, myslivosti - - orientovaní na trh Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů /kromě obsluhy strojů a zařízení/ 30 2,60 % 11 2,10 % 0 11 67 5,80 % 54 10,31 % 0 54 Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci 66 5,71 % 135 25,76 % 1 136 Výrobci a opraváři přesných přístrojů, umělečtí řemeslníci, polygrafové a pracovníci v příbuzných oborech 3 0,26 % 0 0,00 % 0 0 Ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci 38 3,29 % 46 8,78 % 1 47 Obsluha průmyslových zařízení 11 0,95 % 23 4,39 % 5 28 Obsluha stacionárních zařízení a montážní 26 2,25 % 35 6,68 % 0 35 dělníci Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení 64 5,54 % 48 9,16 % 0 48 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 122 10,56 % 0 0,00 % 7 7 zaměření na prodej a služby Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství a příbuzných oborech 3 0,26 % 0 0,00 % 0 0 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech 219 18,96 % 12 2,29 % 1 13 Celkem 1 155 524 21 545 strana 18/27
Zdroj: Nabídka a poptávka na trhu práce, Úřad práce PJ, k 31.5. 2007 IV.3 Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje MPSV ČR a úřady práce. Podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Úřad práce Plzeň-jih (dále jen úřad práce ) sestavuje každoročně nový program - vlastní strategii aktivní politiky zaměstnanosti, na jejímž základě poskytuje: - zaměstnavatelům a uchazečům o zaměstnání finanční příspěvky na vytváření pracovních míst k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti - uchazečům a zájemcům o zaměstnání zabezpečuje rekvalifikační kursy - uchazeče o zaměstnání podporuje při zahájení podnikání - uchazečům a zájemcům o zaměstnání poskytuje poradenské služby Úřad práce se zaměřuje zejména na podporu uchazečů o zaměstnání znevýhodněných na trhu práce. Definuje ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání, kterým věnuje zvláštní pozornost. Cílem úřadu práce je finančně podpořit zaměstnavatele, kteří zaměstnají takové uchazeče o zaměstnání, jež tuto pomoc potřebují ke svému pracovnímu uplatnění. Dalším cílem je poskytování poradenských aktivit, které přispívají k zajištění vhodného pracovního uplatnění uchazečů o zaměstnání na trhu práce a zvýšení zaměstnatelnosti uchazečů o zaměstnání. IV.3.1 Ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání Mezi ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání na okrese Plzeň-jih jsou počítány fyzické osoby do 25 let věku, absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku s délkou evidence nad 2 měsíce, fyzické osoby starší 50 let věku (délka evidence nad 2 měsíce), uchazeči o zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaní (v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců) a dále fyzické osoby se zdravotním postižením (délka evidence nad 2 měsíce), fyzické osoby pečující alespoň o 1 dítě do 10 let věku (délka evidence nad 2 měsíce), fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc (délka evidence dle individuálního posouzení konkrétního uchazeče) - těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Výše uvedené ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání mají vzhledem ke svému věku, zdravotnímu postižení, péči o dítě, případně absenci praxe ztížené uplatnění na trhu práce. Nejvíce jsou ohroženi ti, kteří mají kumulaci znevýhodňujících faktorů, což je dalším ztížením umístění na trhu práce. Plánovaný počet uchazečů zařazených do programu APZ dle jednotlivých nástrojů APZ v roce 2007 Nástroje APZ Plán 2006 Skutečnost 2006 Plán 2007 VPP (veřejně prospěšné 27 30 30 790 100,- práce) Odborná praxe absolventů - - SÚPM (společensky účelná 45 45 45 1 495 720,- pracovní místa) Rekvalifikace 71 33 35 1 000 000,- Předpokládaný objem finančních prostředků pro realizaci plánu APZ pro rok 2007 Předpokládaný náklad v Kč strana 19/27
CHPD,CHPM 25 19 20 500 000,- Příspěvek na dopravu - - - 250 000,- Příspěvek na zapracování 2 - - 125 000,- Překlenovací příspěvek 2 - - 125 000,- Celkem 170 127 130 4 285 820,- IV.3.2 Rekvalifikace Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Ukazatel Rekvalifikace uchazečů v 1. čtvrtletí roku 2007 Celkem Z toho: Uchazeči o zaměstnání po úspěšné rekvalifikaci Celkem Od počátku roku vyř. z evidence po úspěšné rek. rek. Ukončené Pokrač. Celkem Dále ve Celkem Úspěš- do dalš. sledován ně období 72 60 55 12 157 66 81 Účastníci rekvalifikací celkem Kategorie: osoby se zdravotním po- 10 9 9 1 22 12 9 stižením fyzické osoby do 25 let 12 7 6 5 17 5 12 péče o dítě do 15 let 13 12 11 1 40 15 23 starší 50 let 12 10 9 2 39 20 13 evidence delší než 6 měsí 51 44 43 7 110 28 73 Typ rekvalifikace: profesní rekvalifikace 11 8 5 3 9 6 3 pro D profesní rekvalifikace 5 3 2 2 10 5 5 pro THP rozšíření kvalifikace 5 2 2 3 25 14 5 kurz IT 51 47 46 4 112 40 68 Zdroj: Nabídka a poptávka na trhu práce, Úřad práce PJ, k 31.5. 2007 strana 20/27
V. Kriminalita Popis aktuální sociální situace na území POÚ Stod a Dobřany Ve srovnání okresů v rámci Plzeňského kraje bylo na Plzni-jihu v roce 2005 evidováno 1206 trestných činů, méně trestných činů bylo spácháno pouze v okrese Rokycany. Trestné činy podle okresů v roce 2005 Pramen: Policejní prezidium ČR Kraj, okresy Zjištěné trestné činy celkem z toho hospodářská kriminalita obecná kriminalita Trestné činy na 1 000 obyvatel Objasněné trestné činy Plzeňský kraj 15 138 1 776 12 277 27,5 6 648 Domažlice 1 220 146 986 20,7 727 Klatovy 1 795 230 1 421 20,5 950 Plzeň-město 7 436 812 6 260 45,7 2 310 Plzeň-jih 1 206 145 950 17,5 621 Plzeň-sever 1 251 138 967 16,8 697 Rokycany 915 103 732 20,0 507 Tachov 1 315 202 961 25,5 836 Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz Řešené území spadá pod dvě obvodní oddělení Policie ČR ve Stodě a v Dobřanech. V roce 2007 evidovala tato oddělení celkem 185 trestných činů a 292 přestupků. Evidence kriminality podle jednotlivých obvodních oddělení Policie ČR na řešeném území Ukazatel Stod (k 31.5. 2007) Dobřany (k 10.7.2007) Trestné činy - celkem 93 92 Objasněno v % 51,61% 73,91% z toho: Násilná kriminalita 2 2 Objasněno v % 100% 100% Majetková kriminalita 58 37 Objasněno v % 25,86% 37,84% z toho: Krádeže vloupáním 25 10 Objasněno v % 12% 40% Krádeže prosté 30 26 Objasněno v % 36,67% 34,62% Hospodářská kriminalita 16 18 Objasněno v % 87,5% 100% -k 30.6.2007 Přestupky - celkem 130 161 z toho: Veřejný pořádek a občanské soužití 3O 43 Majetek 59 87 Doprava 41 31 pouliční prostituce ( 46/2) 0 0 strana 21/27
Následující tabulka porovnává rozsah zjištěné a objasněné kriminality v období od ledna do května roku 2006 a 2007. Z údajů vyplývá nárůst počtu trestných činů, ale zároveň obdobná úspěšnost jejich objasnění jako v minulém období. Porovnání kriminality za období 1.1.2006-31.5.2006 a 1.1.2007-31.5.2007 Kriminální činnost Plzeň-jih 1.1.2006-31.5.2006 1.1.2007-31.5.2007 % % zjištěno objasněno zjištěno objasněno Násilná kriminalita 10 8 80 10 6 60 Mravnostní kriminalita 5 5 100 2 1 50 Krádeže vloupáním 115 35 30,43 103 20 19,42 Krádeže prosté 135 57 42,22 146 42 28,77 Ostatní majetková kriminalita 10 2 20 8 4 50 Ostatní kriminalita 47 46 97,87 30 28 93,33 Zbývající kriminalita 36 36 100 113 112 99,12 Hospodářská kriminalita 37 37 100 61 58 95,08 Celková kriminalita 395 226 57,22 473 271 57,29 Zdroj: Policejní prezidium ČR, Statistika kriminality 2007, http://www.mvcr.cz strana 22/27
VI. Sociální péče Popis aktuální sociální situace na území POÚ Stod a Dobřany Cílem této kapitoly je nastínit aktuální situaci v oblasti sociální péče na území POÚ Stod a Dobřany s důrazem na kvantitativní údaje o sociálně potřebných obyvatelích regionu, a to tak, aby sloužila jako obecný úvod k informacím od samotných uživatelů a poskytovatelů služeb, zpracovaným pro účely komunitního plánování v Analýze potřeb uživatelů sociálních služeb a Analýze poskytovatelů sociálních služeb. Sociální péče je určena lidem v nepříznivé sociální situaci, což je chápáno jako oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením. Zdroj: zákon č. 108/2006 Sb. VI.1 Dosavadní výstupy Komunitního plánování sociálních služeb Při mapování aktuální situace na řešeném území byl kladen důraz na zjištění názorů veřejnosti na to, jaké problémy v regionu je třeba prostřednictvím průzkumů realizovaných v rámci komunitního plánování řešit prioritně: V dotazníkovém šetření v 15 obcích řešeného území uváděli starostové obcí nejčastěji jako hlavní problém stárnutí obyvatelstva, nedostupnost pečovatelské služby v některých obcích a chybějící následnou péči o nesoběstačné seniory. Zmíněna byla i skupina dětí a mládeže a problematika trávení jejich volného času. Z výsledků ankety (116 respondentů) o potřebách veřejnosti v sociální oblasti, realizované v rámci projektu KPSS na území POÚ Stod a Dobřany vyplynulo, že občané regionu pociťují nejzávažnější problémy v sociální situaci seniorů, zdravotně postižených, rodin s malými dětmi a dětí z rodin v sociální krizi. VI.2 Program rozvoje města Dobřany Dalším informačním podkladem je Program rozvoje města Dobřany z roku 2006. Zde byly stanoveny mimo jiné tyto cíle rozvoje: Rozšíření nabídky pro volnočasové aktivity dětí a mládeže (Zřízení domu dětí a mládeže -např. jako pobočku DDM Stod). Vymezení rezervy pro bydlení pro seniory v ÚP. VI.3 Sociální dávky VI.3.1 Příspěvek na péči O potřebnosti sociálních služeb v oblasti péče o osoby v nepříznivé sociální situaci z důvodu zdravotního stavu lze nejlépe usuzovat podle evidence příspěvků na péči. Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách náleží osobám, které jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby. Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. stanovuje, kdo má nárok na příspěvek na péči a postup jeho získání. Podle stupně závislosti se liší výše příspěvku. Příspěvek slouží především k zajištění sociální péče příjemci příspěvku, jak již pomocí sociální služby nebo rodinným příslušníkem. strana 23/27
celkový počet vyplácených příspěvků do 18 let I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV. stupeň nad 18 let do 18 let nad 18 let do 18 let nad 18 let do 18 let nad 18 let 583 2 221 1 218 32 87 6 16 I.stupeň II.stupeň III.stupeň IV.stupeň ZSS OBJ KOM ZSS OBJ KOM ZSS OBJ KOM ZSS OBJ KOM 91 95 37 71 93 55 7 95 17 4 7 11 ZSS - zařízení sociálních služeb OBJ - osoba blízká nebo jiná KOM - kombinace obou výše uvedených způsobů K 31. 5. 2007 bylo evidováno SO ORP Stod celkem 583 vyplácených příspěvků na péči. 223 osob pobíralo příspěvek na péči I. stupně, 219 osob II. stupně, 119 osob III. stupně a 22 IV. stupně. 290 příspěvků je využíváno k úhradě péče ze strany osoby blízké nebo jiné, 120 osob využívá kombinace péče osoby blízké nebo jiné a sociálních služeb a 173 osob využívá příspěvek k úhradě pobytové sociální služby. Zdroj: evidence OSVZ MěÚ Stod VI.3.2 Dávky sociální péče Jednou z forem veřejně poskytované materiální pomoci osobám v nepříznivé sociální situaci je systém sociálních dávek (dávky sociální péče a státní sociální podpory). Jednorázové nebo opakující se (peněžité nebo věcné) dávky určené k zabezpečení základních životních potřeb jsou poskytovány v případě, že čisté peněžní příjmy občana, resp. domácnosti (společně posuzovaných osob) nedosahují životního minima a není možné je zvýšit vzhledem k věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním. Zdroj: typologie sociálních služeb podle MPSV, www.mpsv.cz Dávky sociální péče a příspěvky evidované MěÚ Stod v roce 2007 (Evidence jednotlivých jednorázových peněžitých příspěvků podmíněných zdravotním stavem.) Typ dávky/příspěvku Počet příjemců pro rodiny s dětmi měsíční opakovaná (PNP, kde se jedná o rodiny s dětmi) 18 pro uchazeče o zaměstnání měsíční opakovaná (HN) 19 pro rodiny s dětmi - jednorázová 13 3 + 16 propuštěných z výkonu trestu (mimořádná pro uchazeče o zaměstnání jednorázová okamžitá pomoc) věcná pomoc (sociálně potřebným) 0 kompenzační pomůcky opakované 56 (hole) kompenzační pomůcky jednorázové 1 příspěvek na telefon 0 příspěvek na individuální dopravu 1 jednorázový příspěvek při živelné pohromě 0 příspěvek na výživu 0 příspěvek na úpravu bytu 1 příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla 0 příspěvek na zakoupení motorového vozidla 2 příspěvek na provoz motorového vozidla 305 Zdroj: evidence OSVZ MěÚ Stod strana 24/27