JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a Výchova Studijní obor Dramatická výchova Ticho hrochu Dokumentace bakalářského absolventského projektu Autoři: Gabriela Veselá, Jana Nechvátalová, David Tchelidze Vedoucí práce: MgA. Kamila Kostřicová Oponent práce: MgA.M.T. Růžička Brno 2015
Obsah Úvod...2 Anotace...2 1. Popis struktury programu...3 2. Popis průběhu programů - srovnání jednotlivých realizací...3 3. Zhodnocení vlastní práce a práce týmu...4 4. Zhodnocení práce účastnických skupin...4 5. Závěr...4 Finanční vyúčtování projektu...4 Foto Příloha...4 Video záznam...5 Úvod V rámci projektu jsme se snažili spojit aktivizaci diváka s představením podle předlohy, kdy naším vedlejším cílem bylo vyvolání zájmu o předlohu a tím hlavním umožnit účastníkům výrobu vlastní loutky a vyzkoušet si práci s ní, přičemž v rámci představení byly použité rozmanité způsoby práce s loutkou a maskou, což mělo účastníky motivovat k vlastní práci a poskytnout jim motivaci. Zároveň jim mohlo sloužit jako inspirace a skutečně některé děti spontánně v rámci své hry s hotovými maňásky přehrávaly situace ze zhlédnutého představení. Anotace Bakalářský projekt Ticho hrochu má formu představení s využitím principů divadla předmětu a bezprostředně navazující dílny. V rámci dílny měly děti možnost si vytvořit vlastní loutku a masku a vyzkoušet si její možnosti skrz herní jednání. V případě skupin z Pedagogické střední školy studentky nejdříve v diskuzi analyzovaly témata představení a dále měly možnost reflektovat využití divadla pro děti z pohledu jejich budoucí profese a získaly určitý náhled na to, jakým způsobem takové představení vzniká. Anotace komunikovaná cílovým skupinám: Šaman kmene TamTam zve všechny malé diváky k nahlédnutí do dějin své vesnice uprostřed savany! Tři krátké, veselé pohádky, trochu postavené na hlavu, ale vždy s jasným ponaučením, pro vás zahrají studenti ateliéru Dramatická výchova JAMU. Příběhy napsaly samy africké děti přesně tak, jak si je pamatují z vyprávění svých maminek a babiček. Setkáte se jak s loutkami zvířátek savany, tak s maskami lidu opáleného kontinentu a vtipnou stínohrou. Po představení budou mít děti možnost vyzkoušet si manipulaci s loutkami a vyrobit si vlastního maňáska nebo masku.
1. Popis struktury programu Program Ticho hrochu byl vystavěn jako interaktivní pohádka s následnou dílnou po představení. Jako úvod sloužila samotná pohádka složená ze třech příběhů z prostředí Africké savany. Děti jsme se rozhodli vtáhnout do příběhu pomocí rámce na začátku jsme je přivítali na území kmene Tam- Tam. Následně museli projít přijímacím rituálem zde jsme použili rytmickou skupinovou aktivizační hru, při níž se děti měly možnost uvolnit (tleskání, dupání, křik) a díky tomu se smazala hranice mezi námi a publikem. Děti se následně přirozeně zapojovaly do děje a to i ve chvílích, kdy jsme na to nebyli vyloženě připravení. Samotné tři příběhy byly odlišené různým způsobem zpracování v prvním příběhu byli použiti maňásci (Panter a Opice), v druhém hra s předmětem loutka z ovoce (O neposlušném chlapci) a v posledním velké papírové masky (O neposlušné dívce). Vždy byl přítomen vypravěč, který byl vně příběhu, seděl mezi dětmi, usměrňoval děj a interakce a zajišťoval rytmický doprovod. Na konci jsme dětem ukázali knižní předlohu, prošli jsme jednotlivé příběhy a děti měly možnost srovnání s původním zpracováním (které je zajímavé výtvarně, protože jde o komixovou stínohru). V rámci dílny měly děti možnost vyrobit si vlastní loutku maňáska z ponožky a velkou papírovou masku. Díky předchozímu představení byly motivované, protože viděly všechny možnosti loutky. Dětem jsme vysvětlili základní principy fungování loutky že hraje očima, že u masky je potřeba mít velmi výrazné oči, aby ožila. Děti si pak práci s loutkou mohly vyzkoušet tou nejlepší cestou samy si s nimi začaly hrát a zkoušely si mj. i situace z našeho představení (nejoblíbenější byl souboj Pantera s Opicí). S maskami si zkoušely živé sochy. Taky jsme je vedli k základnímu principu, že jsou potřeba výrazné a jasné pohyby těla, aby maska dobře fungovala. 2. Popis průběhu programů - srovnání jednotlivých realizací 15.5.2015 Střední Pedagogická škola Boskovice pro nás byla zároveň skupinou testovací. Realizace proběhla u dvou tříd druhého ročníku. Na začátku jsme měli úvod mimo roli, kdy jsme studentkám vysvětlili, co se bude dít, objasnili jsme jim zaměření a cíle našeho projektu a požádaly je, aby na představení nahlížely kritickým okem, aby nám mohly poskytnout zpětnou vazbu pro případná zlepšení. Následnou dílnou prošly stejným způsobem, jako děti. Celkem tedy proběhly dvě realizace. 16.5.2015 Naší první dětskou skupinou byly děti z volnočasového kroužku Lišáci v centru Lata (pobočka Lužánek). Skupina se skládala ze 14 dětí ve věku 4-5 let. Proběhl celý program, po
skončení představení měly děti možnost seznámit se s předlohou a potom jsme přešli k samotné dílně, v rámci níž jsme dětem vysvětlili, jak fungují maňásci a papírové masky a děti měly možnost si samy vyzkoušet výrobu a hru s maňáskem/maskou. 18.5.2015 Naší druhou dětskou skupinou byl volnočasový kroužek Řemesla v centru Lata. Skupina se skládala z 12 dětí ve věku 6-8 let. Proběhl celý program, po skončení představení měly děti možnost seznámit se s předlohou a potom jsme přešli k samotné dílně, v rámci níž jsme dětem vysvětlili, jak fungují maňásci a papírové masky a děti měly možnost si samy vyzkoušet výrobu a hru s maňáskem/maskou. 25.5.2015 Další dvě realizace proběhnou na Latě pro dvě skupiny dětí z dramaťáku, 4-5let. 3. Zhodnocení vlastní práce a práce týmu Na tvorbě projektu jsme se podíleli všichni rovným dílem. Při práci na představení jsme se snažili zvát si na zkoušky další osobu jako vnější oko, nezávislého pozorovatele, který nám pomáhal svými připomínkami. Kolektivní režie má svá úskalí a tímto jim děkujeme za věcné připomínky a dobré nápady. Co se týče výtvarné stránky, nejvíc práce odvedla Jana, která má v tomto ohledu nejvíce zkušeností a tak použití maňásci a masky jsou především výsledkem její práce. Při představení působil David jako průvodce vypravěč. Představení stojí především na energii herců, kteří musí svým nasazením vtáhnout děti do děje maňásci musí být živí, aby děti viděly jejich možnosti a byly motivované do práce na následné dílně. To se nám myslím dařilo, většinou nás po představení zasypaly a okamžitě chtěly jít na maňáscích a maskách pracovat. 4. Zhodnocení práce účastnických skupin Je dobře, že jsme s projekt prezentovali i na střední pedagogické škole, protože tam jsme dostali věcnou zpětnou vazbu a mohli inscenaci ještě upravit. Zároveň jsme se přesvědčili o tom, co funguje, co je potřeba změnit popřípadě vynechat. Jelikož se děvčata budou ve své praxi pravděpodobně také zabývat tvorbou inscenací pro děti předškolního věku, myslíme si, že byly tyto dvě prezentace v Boskovicích jak pro nás, tak pro ně, přínosné. Když jsme hráli pro děti, představení komunikovalo velmi účelně a přímočaře a děti reagovaly otevřeně a živěji. Překvapilo nás, jak byly bystré a jakou měly schopnost předvídat. Představení tím neutrpělo, naopak. Zdálo se, že se děti baví. Dávaly pozor, zapojovaly se a při výtvarné dílně si většina z nich vyrobila jak masku, tak maňáska, se kterými si potom hrály. Zaujetí jsme zaznamenali i u větších dětí kolem osmi let, které se bez problému zapojily.
5. Závěr Závěrem bych rád doplnil, že jsme na zkoušení měli krátkou dobu, přesto nám šla práce od ruky a brzo jsme se shodli na inscenačním postupu. Jedinečná předloha původních afrických pohádek inspirovala všechny. Potom už byla jen zábava vymýšlet jednotlivé a akce. Každý příběh vždy režíroval někdo z nás tak, že jsme se v režii vystřídali. Matěj Růžička nám poradil, že máme neprakticky vymyšlenou scénografii s meotarem. Vyřešili jsme ji tedy jednoduše prázdným prostorem, ohraničeným provazem. Doprostřed se postavil fíkus, který byl strom, zároveň i úložiště maňásků a ovoce. Inscenace Ticho, hrochu se nám ověřila jako fungující tvar, který působí jak na děti, tak na dospělého. Každá repríza je specifická protože se nebráníme ji uzpůsobovat podle reakcí. Je potřeba být připravený improvizovat. Děti projdou přijímacím rituálem kmene TamTam a od té doby sedí do kruhu v naší bezprostřední blízkosti. Tím se otevírá prostor pro jejich spontánní participaci, kterou rozvíjíme. závěr obsahující možná teoretická východiska pro práci se zvolenou formou a postupy - závěry se mohou týkat práce s předlohou, inscenační práce - jak uvést předlohu na jeviště, scénografie i herecké práci, procesu zkoušení a ověřování programu s dětmi...a samozřejmě hlavně procesu hraní ve školkách, hereckému fixování, fungování jevištního tvaru s diváky, míry improvizace, procesu tvorby příběhu - co funguje co naopak ne...apod. apod. Finanční vyúčtování projektu Položka Látky Paměťový drát Ponožky Pytlíky Plsť Papíry Tavné tyčinky Obálky Fotokarton Náklady 60 Kč 21 Kč 29 Kč 105 Kč 11 Kč 11 Kč 45 Kč 39 Kč 11 Kč CELKEM 332 Kč
Foto Příloha Kompletní fotodokumentaci naleznete v online galerii zde: http://1drv.ms/1fiukjf
Video záznam Kompletní videodokumentaci naleznete online zde: http://1drv.ms/1fiuwzs Krátké video z první části programu naleznete na youtube: http://youtu.be/etwnkde924a