1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí

Makroekonomie (Bc) LS 2007/08 Podkladové materiály na cvičení (VZOR) PROGRAM 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS 3) Ekonomický růst, peníze, otevřená ekonomika 4) Makroekonomické nestability cyklus, nezaměstnanost, inflace, vnější nerovnováha 5) Stabilizační politiky měnová, fiskální, obchodní politika 6) Zápočtový test 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt Úvod 1. Který z uvedených problémů zařadíte k předmětu zájmu mikroekonomie a který k makroekonomii: 1) vláda by měla prostřednictvím své fiskální politiky udržovat nízkou míru nezaměstnanosti, 2) vysoké zisky monopolních výrobců by měly být maximálně zdaněny, 3) regulace nájemného destimuluje od výstavby nových bytů, 4) v důsledku znehodnocení kursu domácí měny došlo ke zdražení dovážených vstupů. 2. Které z uvedených tvrzení v předchozí otázce má charakter pozitivního sdělení a které je normativním soudem? 3. Doplňte vybrané charakteristiky makroekonomických subjektů: 1) vládní nákupy se skládají jednak z vládní spotřeby (G C ), jednak z vládních investic, 2) čisté úspory vlády zjistíme, odečteme-li od příjmů vlády spotřební nákupy vlády a investiční výdaje vlády 3) investiční výdaje jsou financovány jednak z podnikových zdrojů (GBS), jednak z osobních úspor obyvatelstva (PS), přebytku státního rozpočtu (BS) a ze zahraničí (NFI) 4) hrubé úspory podniků jsou tvořeny jednak nevyplacenými zisky, jednak opotřebením kapitálu 5) vládní výdaje se skládají jednak z nákupů (G), jednak z transferových plateb 4. Do vládních výdajů na nákupy výrobků a služeb patří: a) podpory v nezaměstnanosti,

b) platy vládních úředníků, c) penze válečných veteránů, d) všechny nabídky a c, e) žádná z nabídek. 5. Přiřadili byste následující tvrzení stoupenci keynesiánství nebo monetarismu: 1) vláda se musí soustředit na zajištění vysoké zaměstnanosti, (K) 2) vládní regulace má převážně destabilizující účinek, (M) 3) ekonomika si samočinně udržuje relativně nízkou nezaměstnanost, (M) 4) častým úkolem vlády je doplňovat poptávku soukromého sektoru. (K) Makroekonomické identity V určité ekonomice byly zjištěny tyto veličiny (v mld. Kč), HDP = HNP: opotřebení kapitálu 350 nevyplacené zisky. 160 spotřební výdaje domácností 3.300 export 660 příjmy vlády (= daně) 780 import 680 vládní nákupy 450 čisté soukromé domácí investice 580 transferové platby vlády. 540 Vypočtěte: 1) čisté úspory podniků, = nevyplacené zisky, tj. 160 Pozn. hrubé úspory podniků (GBS) jsou nevyplacené zisky+opotřebení kapitálu 2) osobní úspory, platí: I + (X-M) = PS + GBS + BS, I = opotřebení kapitálu + čisté soukromé domácí investice,tj. I = 350+580 = 930 X-M = export import, tj. X-M = 660-680 = -20 GBS = opotřebení kapitálu + nevyplacené zisky, tj. GBS = 350+160 = 510 BS = rozpočtový přebytek = daně vládní nákupy transferové platby, tj. BS = 780-450-540 = -210 Potom tedy: 930 20 = PS + 510 210 PS = 610 3) saldo vládního rozpočtu, tj. rozpočtový přebytek: 780-450-540 = - 210 Hrubý domácí produkt 1. Máme za úkol zjistit přidanou hodnotu. Od hodnoty produkce podniku odečteme mimo jiné též: a) dividendy, které podnik vyplatil, b) zisk podniku, c) hodnotu výrobků, které podnik prodal, d) daně ze zisku podniku, e) hodnotu spotřebované elektrické energie.

2. V určité ekonomice byly naměřeny následující veličiny (mld. Kč), HDP = NHP: vládní nákupy. 350 čistý export... 30 osobní daně.. 210 celkové výdaje vlády 640 spotřební výdaje domácností... 650 hrubé soukromé domácí investice 220 nepřímé daně mínus subvence.. 220 import.. 40 opotřebení kapitálu 180 Vypočtěte: 1) export, NX = X-M, -30=X-40, X = 10 2) transferové platby vlády, celkové vládní výdaje jsou součtem vládních nákupů (výdajů), tj. G a transferů (TR). Celkové vládní výdaje jsou 640, platí tedy: 640=G+TR, přičemž G=350, TR = 640-350 = 290 3) čistý domácí produkt (NDP), HDP = C+I+G+NX, HDP = 650+220+350-30=1190, NDP=HDP-opotřebení kapitálu, tj. 1190-180 = 1010 4) hrubý národní důchod = HDP nepřímé daně zmenšené o subvence Pozn.: hrubý národní důchod zahrnuje veškeré důchody (tj. příjmy) jednotlivých vlastníků výrobních faktorů a opotřebení kapitálu. Hrubý národní produkt kromě hrubého národního důchodu zahrnuje ještě nepřímé daně snížené o subvence. Nepřímé daně totiž jsou obsaženy v cenách statků (tj.v tržních cenách), tudíž musí být součástí HDP. Subvence potom zvyšují důchody podniků, ale nejsou součástí HDP. Platí tedy HDP = hrubý národní důchod + (nepřímé daně subvence). Výraz v závorce můžeme nazvat nepřímé daně zmenšené o subvence. V našem příkladě platí: HDP= 1190, nepřímé daně zmenšené o subvence = 220 Hrubý národní důchod = 1190-220=970 Pozn: národní důchod je potom roven hrubému národnímu důchodu mínus opotřebení kapitálu, v našem případě 970-180 = 790. 3. V jiné ekonomice bylo naměřeno (v mld. Kč), HDP = HNP: osobní úspory.. 280 opotřebení kapitálu.. 450 transferové platby vlády.. 630 nepřímé daně mínus subvence. 210 daně ze zisků podniků.. 140 osobní daně 410 spotřební výdaje domácností.. 2.400 Vypočtěte: 1) osobní důchod, YD+osobní daně, YD = C+PS = 2400+280=2680, Os. Důchod 2680+410 = 3090 2) osobní disponibilní důchod, YD = C+PS = 2400+280=2680 4. Komentujte tvrzení: jestliže v daném roce ve sledované ekonomice reálný produkt vzrostl a cenová hladina také vzrostla, pak musel být nominální produkt stabilní. nesprávné

2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Celkové výdaje 1. Uvažujme ekonomiku, ve které existují pouze sektory domácnosti a podniky, a kde byl naměřen vývoj následujících veličin (v mld. Kč): disponibilní důchod úspory domácností 1.600 150 2.000 250 2.400 350 2.800 450 Zapište rovnici spotřební funkce pro tuto ekonomiku. Spotřební funkce má tvar C = Ca+ c*yd. Pro osobní úspory/úspory domácností platí: PS = YD-C Známe PS (osobní úspory/úspory domácností) a YD (disponibilní důchod). Můžeme tedy vyjádřit osobní úspory (PS) např. pro první a druhý řádek. PS = YD (Ca+c*YD) 150 = 1600-(Ca+c*1600) 250 = 2000-(Ca+c*2000) Jedná se o dvě rovnice o dvou neznámých. Pro jejich řešení: - např. z druhé rovnice vyjádříme Ca: Ca = 2000-c*2000-250, - Takto vyjádřené Ca dosadíme do první rovnice, tj: 150 = 1600-(2000-c*2000-250 +c*1660), vypočteme c = 0,75 - Takto vyjádřené c dosadíme do druhé rovnice: Ca = 2000-0,75*2000-250, Ca = 250. Spotřební funkce má tedy tvar: C = 250 + 0,75*YD To, zda výsledek (tvar spotřební funkce) platí můžeme experimentálně ověřit pro třetí a čtvrtý řádek zadání 350 = 2400-(250+0,75*2400) 450 = 2800-(250+0,75*2800) 2. Roste-li HDP zkoumané země a současně roste HDP v zahraničí, pak pod vlivem právě těchto okolností čistý export zkoumané země: a) klesá, b) roste, c) stagnuje, d) čistý export není vývojem žádného HDP ovlivněn e) nelze jednoznačně určit.

3. V následující tabulce (v mld. Kč) opravte chyby (nezávisle proměnnou je HDP), M a = 0, MPM = 0,1. Dále: 1) vyjádřete graficky, 2) vypočtěte souřadnice průsečíku linií M a NX. HDP export import čistý export 3 000 360 300-60 3 300 360 320-30 3 600 360 360 0 3 900 360 390 30 4 200 350 420 60 Platí: NX = X-M a současně M = Ma + m*y, přičemž Ma=0 a m = 0,1 První řádek: M = 0,1*3000 = 300, NX = 60 a nikoliv -60 Druhý řádek: M = 0,1*3300 = 330 a nikoliv 320, NX = 30 a nikoliv 30 atd. Rovnovážný produkt (model 45 ) 1. Ve dvousektorové ekonomice dojde ke zvýšení plánovaných investičních výdajů o 2 mld. Kč. Produkt následně vzroste do nové rovnovážné úrovně. Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu je 0,9. Vypočtěte, jak se změní spotřební výdaje. Nejprve musíme spočítat změnu HDP. Platí Y = (1/(1-c))* I, přičemž c = 0,9 a I = 2, Y = 20 Změna spotřebních výdajů: C = c* Y, tj. 0,9*20=18 2. Ve dvousektorové ekonomice dojde ke snížení investičních výdajů o 7 mld. Kč. Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu činí 4/5. Vypočtěte, jak se změní rovnovážný produkt. Platí Y = (1/(1-c))* I, přičemž c = 0,8 a I = -7, Y = - 35 3. Popište osy, doplňte potřebné linie a v grafu vyjádřete vliv zvýšení mezního sklonu k úsporám na rovnovážný produkt.

Rovnováha v modelu AD AS 1. Vyjádřete graficky, jaký vliv bude mít na agregátní poptávku: 1) pokles úrokové sazby, 2) pokles cen akcií, 3) pokles populace, 4) snížení sazby důchodové daně. 2. Vyjádřete graficky, jaký vliv bude mít v krátkém období na agregátní nabídku: 1) růst kvalifikace pracovní síly, 2) zvýšení dovozních cel. 3) růst cen ropy na světových trzích, 4) katastrofální sucho postihující danou zemi Použijte rostoucí křivku agregátní nabídky. 3. Graficky znázorněte chování agregátní nabídky: 1) podle přístupu klasické ekonomie a vyjádřete vliv poklesu produktivity výrobních faktorů, 2) podle základního keynesiánského přístupu v krátkém období a vyjádřete vliv růstu disponibilního množství pracovníků. 4. Uvažujme ekonomiku, ve které se roste agregátní poptávka (např. pod vlivem měnové politiky); agregátní nabídka je beze změny. Jak se růst AD projeví v dlouhém období ve vývoji: - zaměstnanosti, - reálného produktu, - cenové hladiny, a to: - podle názorů monetaristů, - podle názorů keynesiánských ekonomů? Zaměstnanost a reálný produkt se nezmění, cenová hladina vzroste. Shodují se monetaristé i keynesiánci. 5. Jak se bude (přibližně) vyvíjet nominální HDP, jestliže peněžní zásoba vzroste o 5 % a rychlost oběhu peněz poklesne o 15 %? pokles přibližně o 10 %.

3) Ekonomický růst, peníze, otevřená ekonomika Ekonomický růst 1. Míra nezaměstnanosti činí 9 %, nominální produkt vzrostl o 15 % a tempo růstu reálného produktu mínus 3 %. Kolik činí (přibližně) míra inflace? Tempo růstu nom. HDP = tempo růstu reál. HDP + míra inflace 15 = -3+π, tedy π (míra inflace) = 18 % 2. Připomeňte si rovnici růstového účetnictví. Znáte následující údaje: - podíl práce na vytvořeném produktu činí 3/4, - průměrné tempo růstu práce činí 1 % ročně, - průměrné tempo růstu kapitálu činí 4 % ročně, - technologický pokrok přináší přírůstek produktu 1,5 % ročně. 1) vypočtěte průměrné roční tempo růstu potenciálního produktu, 2) určete typ ekonomického růstu. ad 1) Platí g Y = θ* g k + (1- θ)* g L + κ kde: g Y = tempo růstu potenciálního produktu, g k = průměrné tempo růstu kapitálu, g L = průměrné tempo růstu práce, κ = technologický pokrok, θ = podíl kapitálu na vytvořeném HDP, 1- θ = podíl práce na vytvořeném HDP Ze zadání plyne: 1- θ = 0,75, tj. θ = 0,25, g K = 4, g L = 1, κ = 1,5 %. Po dosazení vypočteme g Y = 3,5 %. Ad 2) bez technologického pokroku by tempo růstu činilo 2 % (=3,5-1,5). Z rozhodující míry (57 % = 2/3,5) se tedy na tempu růstu podílejí kvantitativní faktory, můžeme tak hovořit o extenzivním tempu růstu. 3. V dané ekonomice dochází k rozšiřování kapitálu (!), přičemž zásoba kapitálu roste v průměru o 2 % ročně. Vypočtěte (přibližně): 1) tempo růstu kapitálové vybavenosti práce, 2) tempo růstu práce, 3) tempo růstu potenciálního produktu (k tomu si sami doplňte hodnotu určité veličiny jaké?). ad 1) rozšiřování kapitálu = zásoba kapitálu na počtu pracovníků se nemění, tj. tempo růstu kapitálové vybavenosti práce = 0 % ad 2) pokud se zásoba kapitálu na počtu pracovníků nemění, tak tempo růstu práce musí být stejné jako tempo růstu kapitálu, tj. o 2 %. ad 3) je třeba si doplnit nějakou hodnotu tempa technologického pokroku. V případě rozšiřování kapitálu nepotřebujeme znát podíl práce ani podíl kapitálu na vytvořeném HDP, tempo růstu je potom rovno tempu růstu zásoby kapitálu a tempu růstu technologického pokroku. 4. Ekonomie strany nabídky doporučuje k udržení vysokého tempa ekonomického růstu: a) zvyšovat podpory v nezaměstnanosti, b) financovat tvorbu tzv. společensky účelných pracovních míst, c) zvyšovat agregátní nabídku všeobecnou pracovní povinností, d) snižovat míru zdanění důchodů, e) stimulovat agregátní poptávku nízkou úrokovou sazbou.

Peníze 1. Centrální banka prodá na otevřeném (volném) trhu vládní obligace za 6 mld. Kč podnikům a domácnostem prostřednictvím jejich šekových účtů u komerčních bank. Povinná míra rezerv, kterou banky přesně dodržují, je 20 %. Předpokládáme, že veškerý pohyb peněz probíhá v rámci bankovního systému. Vypočtěte: 1) celkové změny v povinných minimálních rezervách komerčních bank, Jak je uvedeno v bodě 3, celkové vklady poklesnou o 30 mld. Kč. Minimální rezervy bank se potom sníží o 0,2*30, tj. o 6 mld. Kč. 2) změnu v aktivech centrální banky, Centrální banka sníží držbu obligací o 6 mld. Kč a o danou částku zvýší držbu hotovostních peněz. 3) celkovou změnu v pasívech komerčních bank. Pasíva komerčních bank, jsou závazky těchto bank, čili peníze, které si u nich vkladatelé uložili. Pro celkové množství peněz, které si vkladatelé (podniky a domácnosti) uloží u komerčních bank v důsledku prodeje obligací za 6 mld. Kč platí (centrální banka prodává obligace, tj. ztahuje peníze z oběhu, tj. podniky a domácnosti posílají peníze ze svých účtů centrální bance): M= (1/rr)* D, kde M = celková změna množství peněz v oběhu, D = změna vkladů, rr= povinná míra minimálních rezerv (v desetinném tvaru) V našem případě: M = -6*(1/0,2) = - 30 mld.kč. 2. Centrální banka snížila sazbu povinných minimálních rezerv z 10 % na 6 % při původní výši rezerv 120 mld. Kč. O kolik se změnila peněžní zásoba (předpokládáme neexistenci přebytečných rezerv a existenci pouze depozitních peněz). Hodnotě 10 % PMR a výši rezerv 120 mld. Kč odpovídá množství peněz v oběhu (tj. peněžní zásoba) ve výši 1200 mld. Při PMR 6 % stačí rezervy ve výši 72 mld., přebývá tedy 120-72 = 48 mld. rezerv. Banky tyto peníze začnou půjčovat. Při neexistenci přebytečných rezerv a existenci pouze depozitních peněz (tj. kdy neexistuje hotovost), potom musí být dané půjčky opět uloženy u bank, tj. stanou se z nich vklady. Těchto volných 48 mld. Kč tak zvýší celkem množství peněz v oběhu (výpočet provedeme prostřednictvím vzorečku jednoduchého peněžního multiplikátoru M= (1/rr)* D, kde M = celková změna množství peněz v oběhu, D = změna vkladů, rr= povinná míra minimálních rezerv (v desetinném tvaru)): M = 1/0,06*48 = 800 mld. Kč. 3. Na grafu trhu peněz vyjádřete změny vedoucí k poklesu transakční rychlosti oběhu peněz: 1) při stabilní poptávce po penězích, 2) při stabilní nabídce peněz. 4. Jestliže činí nominální úroková sazba činí 15 %, tempo růstu reálného produktu je mínus 3 % a roční míra inflace 17 %, pak roční reálná úroková sazba činí přibližně.. %.

Reálná úroková sazba (r ) je přibližně dána rozdílem: nominální úroková sazba (i) mínus míra inflace (π) V našem příkladě r = 15-17 = -2 5. Předpokládejme, že úroková sazba se tvoří na trhu peněz. Dojde-li k poklesu nominálního HDP, jak se bude vyvíjet úroková sazba: poklesne Otevřená ekonomika 1. Tabulka vyjadřuje následující náklady práce: země A země B potraviny 3 1 oděvy 4 2 Určete komparativní výhody, zvolte si některý z mezinárodních směnných poměrů oděvy : potraviny (nikoliv náhodně!): 1 : 1 1 : 1,5 1 : 2 a vypočtěte přínosy z obchodu pomocí spotřebních košů. Země B vyrábí s nižšími náklady jak potraviny, tak oděvy než země A. Jinak je to s komparativními výhodami:pokud se země B rozhodne vyrábět oděvy, tak pokud vyrobí1 oděv, tak nevyrobí 2 potraviny. Pokud se země A rozhodne vyrábět oděvy, tak nevyrobí 4/3 = 1,33 potravin. Opačně: pokud se země B rozhodne vyrábět potraviny, tak, pokud vyrobí 1 potravinu, nevyrobí ½ oděvu. Pokud se země A rozhodne vyrábět potraviny, tak nevyrobí ¾ = 0,75 oděvu. Země A má tedy komparativní výhodu v oděvech, země B v potravinách. V zemi A činí relativní cena jednoho oděvu 4/3 (=1,33) potraviny, v zemi B činí relativní cena jednoho oděvu 2 potraviny. Mezinárodní směnný poměr (relativní cena) se musí pro jeden oděv pohybovat mezi těmito hodnotami. Z výše nabízených poměrů tak připadá do úvahy pouze 1 oděv za 1,5 potraviny. Před specializací bylo potřeba na koš složeny z jednotky potravin a z jednotky oděvů v zemi A 7 hodin práce, v zemi B 3 hodiny práce. Po specializaci (kdy A vyrábí oděvy a B potraviny) je na daný koš potřeba: - pro zemi A hodin práce 6,66 hodin práce. (Za 4 hodiny vyrobí jednu jednotku oděvů, kterou si nechá, a za další 2,66 hodiny práce vyrobí 0,66 jednotky oděvů, které smění za jednotku potravin pozn.: při mezinárodním směnném poměru 1 oděv za 1,5 potraviny, platí reciproční poměr 1 potravina za 0,66 oděvů). - pro zemi B 2,5 hodiny práce (za 1 hod. vyrobí jednu jednotku potravin, kterou si nechá a za další 1,5 hod. vyrobí 1,5 jednotky potravin, které smění za jednotku oděvů). 2. Český finanční investor srovnává podmínky doma a v SRN k vytvoření ročního termínovaného vkladu v bance (v příslušné národní měně). Likvidita aktiv doma a v zahraničí a jejich riziko je stejné, zdanění výnosů také, transakční náklady zanedbáme. Za jakých okolností bude investovat svá finanční aktiva v SRN, je-li očekávané zúročení doma vyšší než v zahraničí? očekává zhodnocení marky (tj. znehodnocení koruny) 3. Zakreslete měnový trh s počátečním rovnovážným kurzem 120 JPY/1 USD a vyjádřete: 1) vliv silného poklesu úrokových sazeb v USA, 2) vliv růstu dovozu japonských aut do USA.

4. Vyjádřete graficky měnový trh EUR, na kterém ČNB svými kurzovými intervencemi prostřednictvím svých měnových rezerv snaží udržet kurz (cenu) eura ve výši 27 CZK/1 EUR v podmínkách rostoucího zájmu německých finančních investorů o česká finanční aktiva. Čím může být způsoben tento rostoucí zájem? Vyšší úrokovou mírou českých aktiv. 4) Makroekonomické nestability cyklus, nezaměstnanost, inflace, vnější nerovnováha Hospodářské cykly (teorie konjunktury) 1. Ve zkoumané ekonomice bylo pozorováno, že reálný HDP byl v 1. čtvrtletí nižší, než v předchozím čtvrtletí a totéž se opakovalo v následujícím čtvrtletí. Šlo o recesi? Ano recese = pokles HDP po 3 po sobě jdoucí čtvrtletí 2. Je-li ekonomika postižena stagflací, jak se vyvíjejí: - reálný produkt, (klesá) - nezaměstnanost., (roste) - cenová hladina (míra inflace).. (roste) 3. Při přehřátí konjunkury se vyvíjejí: - reálný produkt., (roste nebo stagnuje) - zaměstnanost, (roste nebo stagnuje) - cenová hladina (míra inflace).. (roste) Nezaměstnanost 1. Z následujících údajů (v mil.) vypočtěte míru nezaměstnanosti (v %): celkový počet obyvatel 200 dospělé obyvatelstvo 180 počet nezaměstnaných 5 počet zaměstnaných (vč. sebezaměstnaných) 95 počet osob v důchodovém věku 40

Míra nezaměstnanosti: nezaměstnaní ku ekonomicky aktivním. Ekonomicky aktivní = zaměstnaní nezaměstnaní. V našem příkladě tedy: 5/(5+95) = 0,05, tj. 5 % 2. Zakreslete trh práce s keynesiánskými nepružnými nominálními mzdovými sazbami tak, aby byla vyjádřena cyklická nezaměstnanost. 3. Lidé, kteří dali výpověď a hledají lépe placenou práci, tvoří: a) cyklickou nezaměstnanost, b) frikční nezaměstnanost, c) a + b současně, d) skrytou nezaměstnanost, e) nepatří mezi nezaměstnané. 4. Jaký dopad na trhy práce bude mít snížení (případně zrušení) zákonné minimální mzdy? Aplikujte tuto otázku na grafu trhu nekvalifikované práce s nerovnovážnou mzdovou sazbou. 5. Ve sledované ekonomice je pozorována 8 % skutečná míra nezaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti je 6 % a tempo růstu potenciálního reálného produktu činí 3 %. O kolik procent (a v jakém směru) se musí změnit aktuální reálný produkt, aby během jednoho roku bylo dosaženo přirozené míry nezaměstnanosti? Aplikujte Okunův zákon s koeficientem citlivosti kolísání produktu 0,02. Platí: u* = 6, u = 8. Protože je skutečná nezaměstnanost 2 procenta nad přirozenou nezaměstnaností, tak při koeficientu 0,02 je skutečný HDP 4 % pod potenciálním HDP (viz. Y/Y* = 1+ 0,02(8-6), tj. Y/Y* = 0,96, tj. skutečný produkt činí 96 % potenciálního produktu. Chceme-li se dostat během jednoho roku na přirozenou míru nezaměstnanosti, musí jednak ekonomika vzrůst na úroveň potencionálního produktu (tj. o 4 %) a jednak musí absorbovat tempo růstu potenciálního HDP, tj. 3 %. Celkem tak musí ekonomika vzrůst o 7 %. Inflace 1. Komentujte tvrzení: cenová hladina je stabilní pouze tehdy, jsou-li stabilní ceny všech statků ve sledovaném souboru statků. nesprávné

2. Statistický úřad hypotetické ekonomiky pracuje s košem spotřebních statků A, B, C. Základním obdobím je r. 1997. ceny (v Kč) statek váha 1997 1998 1999 A 0,1 10 12 15 B 0,2 100 105 120 C 0,7 200 400 600 Poraďte si s následujícími úkoly: 1) jaké byly indexy CPI v r. 1997, 1998, 1999? 2) jaká byla roční míra inflace v r. 1997, 1998, 1999? Ad 1) Index CPI = v * P bo / v * P zo Kde index bo značí běžné období, zo základní období v = váha, P = cena v daném období. CPI1997: = (0,1*10 +0,2*100+0,7*200 )/ (0,1*10 +0,2*100+0,7*200 ) = 1,00 CPI1998 = (0,1*12 +0,2*105+0,7*400 )/ (0,1*10 +0,2*100+0,7*200 ) = 1,73 CPI1999 = (0,1*15 +0,2*120+0,7*600 )/ (0,1*10 +0,2*100+0,7*200 ) = 2,49 Ad 2) Protože v roce 1997 jsou ceny běžného a základního období shodné, nelze v tomto roce inflaci spočítat. V roce 1998 činila roční inflace 73 % - lze zjistit z CPI: rozdíl (1,73-1,00)*100 Pro rok 1999 musíme spočítat nový CPI, ve kterém jako ceny základního období použijeme ceny roku 1998. Důvodem je skutečnost, že měříme roční inflaci, tj. o kolik se zvýšila inflace ve srovnání s předcházejícím rokem. CPI1999 = (0,1*15 +0,2*120+0,7*600 )/ (0,1*12 +0,2*105+0,7*400 ) = 1,47. Inflace tak činila 47 %. Poznámka: roční inflaci za rok 1999 můžeme též vypočítat i z CPI1999 a CPI1998, ve kterých jsou jako ceny základního období vzaty ceny roku 1997. Stačí když tyto CPI vydělíme, konkrétně když spočteme podíl CPI1999/CPI1998 = 2,49/1,73 3. Nominální HDP vzrostl z 2500 mld. Kč na 3000 mld. Kč. Reálný HDP se nemění na úrovni 2000 mld. Kč. Vypočtěte, o kolik procent a v jakém směru se změnil deflátor HDP. Rozeberte podrobněji. deflátor HDP = nominální HDP/reálný HDP. Původní hodnota deflátoru HDP tedy činila 2500/2000 = 1,25. Nová hodnota deflátoru je: 3000/2000 = 1,5. Deflátor HDP tak vzrostl o 25 procentních bodů. 4. Pohybujeme-li se po stabilní krátkodobé Phillipsově křivce zleva doprava, pak: 1) míra inflace klesá 2) míra nezaměstnanosti roste 5. S růstem míry inflace je v případě stabilní dlouhodobé Phillipsovy křivky spojen: a) pokles míry nezaměstnanosti, d) všechny situace a, b, c jsou možné, b) růst míry nezaměstnanosti, e) žádná z nabídek. c) stabilní míra nezaměstnanosti,

Vnější ekonomická nerovnováha 1. Komentujte tvrzení: deficitní běžný účet platební bilance nemůže být nikdy doprovázen deficitním finančním účtem platební bilance. nesprávné 2. Hypotetická ekonomika vykazuje dlouhá léta přebytek dovozu statků nad jejich vývozem, přičemž tento deficit financuje zahraničním dluhem dovozců. Jaká salda budou v těchto letech vykazovat (od ostatních součástí platební bilance abstrahujeme): - běžný účet (= čistý export).(deficitní), - finanční účet.(přebytkový), - měnové rezervy centrální banky..(beze změny) 3. Co můžeme říci o čistém exportu, jestliže v daném období vykázala vláda vyrovnaný rozpočet a hrubé soukromé investiční výdaje byly přesně profinancovány soukromými úsporami? Vyjděte ze základní makroekonomické identity (téma č. 1). čistý export je nulový. 4. Jestliže součet běžného a finančního účtu platební bilance (abstrahujeme od kapitálového účtu a od chyb a opominutí) vykázal kladné saldo, pak muselo dojít: a) jen k přebytku běžného i finančního účtu, b) jen k přebytku běžného a k deficitu finančního účtu, c) jen k deficitu běžného a přebytku finančního účtu, d) všechny nabídky a, b, c jsou možné, e) žádná z nabídek. 5. Rostou-li měnové rezervy centrální banky (přičemž centrální banka nepřijímá úvěry ze zahraničí), pak peněžní zásoba v dané ekonomice klesá. 5) Stabilizační politiky měnová, fiskální, obchodní politika Měnová politika 1. Komentujte tvrzení: v důsledku prodeje vládních cenných papírů centrální bankou na otevřeném trhu se dá očekávat (funguje-li keynesiánský mechanismus měnové politiky) pokles nominální úrokové sazby. Jak tomu bude při zvýšení sazby povinných minimálních rezerv? úroková sazba vzroste 2. Opravte schéma keynesiánského mechanismu měnové politiky (v krátkém období), klesáli nabídka peněz (M): HDP, L M i I (C, G, NX) AD - P 3. Monetaristický přístup k měnové politice navrhuje: a) jemné dolaďování ekonomiky, b) stabilní tempo růstu nabídky peněz,

c) regulaci úrokové sazby jako zprostředkující cíl měnové politiky, d) zavést centrální plánování výroby, e) cílem měnové politiky je tzv. plná zaměstnanost. 4. Centrální banky používají jako nástroje své měnové politiky častěji obvykle operace na otevřeném (volném) trhu nebo změny sazby povinných minimálních rezerv? Proč? Změna povinných minimálních rezerv má výraznější dopady. 5. Restriktivní měnová politika projevující se ve změně agregátní poptávky (nikoliv agregátní nabídky) povede v keynesiánském pojetí dlouhodobě k tomu, že: - reálný produkt (a zaměstnanost):.., zůstane nezměněn - cenová hladina (míra inflace).. klesne Totéž interpretujte v monetaristickém přístupu. V dlouhodobém hledisku stejné. Fiskální politika 1. Komentujte tvrzení: mezi vestavěné stabilizátory fiskální politiky patří povinné minimální rezervy komerčních bank. nesprávné 2. Ve sledované ekonomice činil deficit strukturálního rozpočtu 20 mld. Kč, skutečný rozpočet však vykázal přebytek 30 mld. Kč. Jaké bylo saldo (jeho výše a znaménko) cyklického rozpočtu? cyklický deficit: = skutečný deficit strukturální deficit, v našem případě tedy: 30 (-20) = 50. 3. Čím se vyznačuje ekonomika (v zaměstnanosti a produktu), ve které je ve zkoumaném období skutečný deficit rozpočtu stejně vysoký jako strukturální deficit? Je na úrovni potenciálního HDP. 4. Zakreslete Lafferovu křivku a vyjádřete na ní pokles daňové sazby, se kterým zároveň dojde k růstu daňového výnosu. 5. Jakou kombinaci měnové a fiskální politiky doporučíte v ekonomice s tzv. plnou zaměstnaností, ve které chce vláda snížit rozpočtový deficit a zvýšit soukromé investiční výdaje? restriktivní fiskální politika, expanzivní monetární politika

Obchodní politika 1. Komentujte tvrzení: zesilování protekcionistických opatření se dá očekávat zejména v ekonomice procházející hlubokou recesí (prodiskutujte dále tento problém v ekonomice s tzv. plnou zaměstnaností). správné důvod: ochrana domácí produkce 2. Protidumpingové clo je takové, které: a) reaguje na zavedení cla v zahraničí, b) reaguje na nízké zahraniční ceny dosažené např. subvencemi, c) zcela zabrání dovozu, d) ochraňuje nově vznikající odvětví, e) žádná z nabídek. 3. Rovnovážná cena určitého statku v uzavřené ekonomice byla 15 Kč. Po otevření ekonomiky dochází k dovozu (při dokonale elastické světové nabídce) při ceně 12 Kč plus clo 2 Kč. Vypočtěte: 1) Jak vysoký příjem ze cla vláda obdrží, pokud je množství nabízené domácími výrobci 11 mil. jednotek a poptávané množství činí 19 mil. jednotek? (19-11)*2= 16 mil. Kč 2) Jaké výše dosahuje prohibitivní clo? 15-12 = 3 Kč. 4. Dojde k silnému znehodnocení kursu domácí měny. Dá se očekávat (v dlouhém období) výraznější reakce exportu v případě lékařských přístrojů nebo v případě štěrkopísků? Proč? štěrkopísky dají se snadněji substituovat 5. Společný trh se vyznačuje volným pohybem ve třech součástech mezinárodních ekonomických vztahů, a to: 1), 2)., 3). volný pohyb zboží a služeb, osob, kapitálu