Sborník studentské konference GLOBE Games 2013, Litvínov y prezentovaných projektů 1
OBSAH Řešení problémů životního prostředí Česko-anglické gymnázium České Budějovice - Aby se mu lépe vedlo... 4 ZŠ Dačice - Zdroje znečištění vody a břehů Moravské Dyje v katastru města Dačice... 5 ZŠ Ledeč nad Sázavou - Povodně na Olešenském potoce a jejich příčiny... 6 ZŠ Křesomyslova, Praha 4 - Ornitologická stezka...7 Vědecký projekt - Ověřování Hypotézy ZŠ Josefa Bublíka, Bánov - Rašení pupenů...9 Gymnázium GLOBE, Brno - Měření přírůstů dřeva jehličnanů v závislosti na množství srážek...10 ZŠ Bystřice nad Pernštejnem - Platí pranostika Medardova kápě?...11 ZŠ Lískovec, Frýdek-Místek - Vyšší nebo nižší teplota?...12 ZŠ Dělnická, Karviná Nové Město - Mlýnka...13 ZŠ T. G. M., Moravské Budějovice - Moravskobudějovické letokruhy...14 SOŠ Otrokovice - Voda a její vlastnosti...15 Gymnázium Voděradská, Praha 10 - Odbahnění vodní nádrže Hostivař...16 ZŠ Třebíč - Ověřování platnosti vybraných pranostik fotografováním...17 ZŠ Vsetín - Tůňko, tůňko, kdo v tobě přebývá II....18 Pozorování a měření v souvislostech ZŠ a MŠ Albrechtice - Srovnání okamžité teploty vzduchu s okamžitou teplotou vody...20 Gymnázium, Kadaň - Vliv klimatu na rašení a opad listů topolu černého...21 SPŠ Karviná - Kam se ptáčku kam schováš?...22 ZŠ Kunratice, Praha 4 - Vývoj velikosti pupenu a délky větvičky Zlatice převislé v období leden duben 2013...23 ZŠ Pod Marjánkou, Praha 6 - Rosničky pod Marjánkou... 24 SVČ Domeček, Valašské Meziříčí - Závislost teploty vody na teplotě vzduchu... 25 ZŠ Vítkov, Komenského - Kam s ním?... 27 2
Řešení problémů životního prostředí Česko-anglické gymnázium České Budějovice ZŠ Dačice ZŠ Ledeč nad Sázavou ZŠ Křesomyslova, Praha 4 3
Aby se mu lépe vedlo... Česko-anglické gymnázium, Třebízského 1010, České Budějovice Kučerová Veronika*, Brůha Edwin, Novotná Markéta, Velemínský Jakub em této práce je odhalit problém týkající se vody v okolí Česko-anglického gymnázia a tento problém prakticky řešit K odhalení problému jsme využili metodiky vytvořené Sdružením Tereza. Nejpalčivějším problémem bylo znečištěné koryto Dobrovodského potoka. Vytvořili jsme plán řešení problému, kontaktovali správní orgány a ve spolupráci s vedením školy určili termíny, ve kterých jsme provedli úklid koryta Dobrovodského potoka. Koryto potoka je v současnosti vyčištěno do poloviny své délky. Po celé délce vyčištěného toku jsou na vhodných místech vyvěšeny informační letáky, seznamující občany s významem potoka pro jejich život i pro život rostlina živočichů. Odpad byl odvezen pracovníky Povodí Vltavy. Dopravní značení bude Odborem dopravy Magistrátu České Budějovice znovu osazeno na původní místo. Do práce se zapojili studenti Eko-semináře spolu s dobrovolníky z řad studentů nižšího gymnázia a jejich rodiče. Jarní úklid koryta je nutno každoročně opakovat jako prevence před častými povodněmi. Do práce by bylo vhodné zapojit i další školu v okolí. Klíčová slova: Odpad, Potok, Povodně, Úklid, Životní prostředí 4
Zdroje znečištění vody a břehů Moravské Dyje v katastru města Dačice Základní škola Dačice, Boženy Němcové 213, okres Jindřichův Hradec Boudová Veronika*, Koudelková Kateřina, Svoboda Ondřej, Škardová Aneta em tohoto projektu bylo nalézt zdroje znečištění vody a břehů řeky Moravské Dyje. Popřípadě uskutečnit některé kroky, které povedou k nápravě. Pomocí anketních lístků mezi veřejností a spolužáky jsme si vybrali hydrologický problém na území Dačic, kterým jsme se chtěli zabývat. Část toku protékající územím Dačic, jsme důkladně prozkoumali v terénu. Zmapovali jsme tak možné zdroje znečištění. Abychom se dozvěděli více o Moravské Dyji, zjišťovali jsme informace z literatury, internetu a zúčastnili jsme se přednášky v Městské knihovně Dačice Řeka Moravská Dyje jako součást systému NATURA 2000. Otázky týkající se znečištění řeky jsme položili i našim spoluobčanům. Získané informace jsme následně vyhodnotili. Stanovili jsme si 2 výzkumná stanoviště, na kterých jsme jednou týdně prováděli měření teploty, průhlednosti a ph vody. Jedno stanoviště spadalo do území Evropsky významné lokality. Ve zmapovaném čtyřkilometrovém úseku jsme našli černou nelegální skládku, pouze dva přirozené přítoky, 11 odpadních rour a odpadky na březích řeky. Provedli jsme 6 měření. Průhlednost byla 4x nižší na stanovišti Toužín (stanoviště za městem v EVL). Měření ph bylo na obou stanovištích poměrně vyrovnané, 3x nižší ph na stanovišti Toužín. Naše téma se nám podařilo prosadit mezi několik hlavních témat města Dačice. Závěr Budeme i nadále provádět měření, z něhož budeme moci vyvodit závěry. Pokusíme se ještě navázat spolupráci s povodím Dyje a Odborem životního prostředí MÚ Dačice a navrhnout možné řešení. Klíčová slova: Moravská Dyje, řeka, znečištění 5
Povodně na Olešenském potoce a jejich příčiny ZŠ Ledeč nad Sázavou, Nádražní 780, Ledeč nad Sázavou Lukšíčková Sabina*, Dvořák Jakub, Altmanová Eliška, Pajer Tomáš em našeho projektu je zjistit příčiny povodní na Olešenském potoce. Měřili jsme hladinu Olešenského potoka ve dnech od 2.3.2013-11.4.2013. Pomocí odborné literatury jsme zjišťovali informace o Olešenském potoce a vzniku povodních. Vytipovali jsme si v mapě problémová místa a jeli je do terénu nafotit. Vytvořili jsme anketu a z jejích výsledků jsme zjistili mnoho zajímavých věcí o následcích záplav. Zjistili jsme, že na horním toku Olešenského potoka jsou špatně obhospodařované prudké svahy. Na některých svazích jsou nevhodné osázená pole a na jiných zase špatně osázené lesy. Budeme se snažit upozornit na nevhodně osázené svahy v horním toku potoka. Doporučujeme je osázet vhodnými plodinami např. trvalým travním porostem, svazenkou, obilím s pícninami a místo jehličnanů více sázet listnaté stromy a keře. Z našich měření vodní hladiny jsme zjistili, že na jaře skutečně vodní hladina stoupá, voda postupně opadá, ale neznamená to, že se nemůžou vyskytnout bleskové povodně v průběhu roku. Klíčová slova: povodně, příčiny, měření vodní hladiny, vhodné plodiny Povodně v roce 2004 Současný stav (18.4.2013) 6
Ornitologická stezka ZŠ Křesomyslova, Křesomyslova 2, 14000 Praha 4 Kamila Starkbaumová*, Michaela Stejskalová, Štěpán Rovenský, Tomáš Haken Využít umístění naší školy v místě, kde je hodně stromů a vytvořit hnízdní podmínky pro co nejvíce druhů ptáků, ty sledovat, fotit a přikrmovat. Zároveň o naší činnosti informovat veřejnost a také využít znalostí z měření pedologie a udělat průzkum stavu půdy na záhonech a v nových kompostérech. Na záhonech pěstovat např. slunečnici jako krmivo pro ptáky - praktická měření (ph, struktura půdy ) - pozorování - focení - kreslení - práce s odbornou literaturou Stezka byla úspěšně otevřena, v letošním roce se k nám vrátily pozorované druhy ptáků a objevily se i další druhy, rehek zahradní opět zahnízdil na loňském místě, děti fotí a kreslí (bude využito do další soutěže), měření ph a dalších vlastností ukázalo, že kompost je kvalitní, ale půda na zahradě a v záhonech je kyselejší, proto je důležité dále doplnit záhony kompostovanou půdou. Závěr Pedologická měření z Globe byla úspěšně využita i pro oblast, která úplně nesouvisí s Globe, lepro děti bylo užitečné a zábavné vidět význam výsledků Globe měření i z ornitologického pohledu. Klíčová slova: budka, kompost, krmítko, ornitologická stezka, ph, půda 7
Vědecký projekt Ověření hypotézy ZŠ Josefa Bublíka, Bánov Gymnázium GLOBE, Brno ZŠ Bystřice nad Pernštejnem ZŠ Lískovec, Frýdek-Místek ZŠ Dělnická, Karviná Nové Město ZŠ T. G. M., Moravské Budějovice SOŠ Otrokovice Gymnázium Voděradská, Praha 10 ZŠ Třebíč ZŠ Vsetín 8
Rašení pupenů Základní škola Josefa Bublíka, Bánov, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace Balouchová Simona, Hrbáč Jakub *, Janíková Eliška, Zálešáková Adéla em studie bylo posoudit, zda platí: čím nižší nadmořská výška, tím dříve raší pupeny dřevin Na dvou lokalitách s rozdílnou nadmořskou výškou (Bánov, 250 m n. m., Lopeník, 550 m n. m.) jsme sledovali rašení pupenů 3 druhů dřevin lípa srdčitá, bříza bělokorá, šeřík obecný. Zároveň jsme prováděli hydrometeorologická měření sledovali jsme maximální a minimální teploty a relativní vlhkost. Lípa srdčitá na obou stanovištích měla spící pupeny ještě 24. 4. 2013, ostatní dřeviny vyrašily téměř současně na obou lokalitách. Závěr Naši hypotézu jsme nepotvrdili ani nevyvrátili. Příčinou není rozdíl v nadmořské výšce (300 m), ale spíše zvláštní konec zimy. V březnu byly teploty poměrně vysoké, ale 31. 3. 2013 napadlo 30 cm sněhu, který odtával 14 dní. Poté teploty prudce vyskočily vzhůru na obou lokalitách a rašení pupenů se tak urychlilo. Klíčová slova: rašení, pupeny 9
Měření přírůstů dřeva jehličnanů v závislosti na množství srážek Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno Havčinská Darja *, Mati Gabriela, Drugová Veronika, Pavlíková Kristýna em práce bylo vyhodnotit přírůsty dřeva borovice lesní v okolí školy a tyto údaje porovnat s množstvím srážek ve vybraných letech. Vzorky dřevin byly odebírány pomocí Preslerova nebozezu. Vývrty byly po nalepení na pevnou podložku osmirkovány, aby byly zřetelnější jednotlivé letokruhy. Pak byly vyhodnoceny extrémní roky (jak nejmenší, tak i největší přírůsty). Pro tyto extrémní roky jsme vyhledali v údajích HMÚ roční úhrny srážek v Brně. U všech odebraných vzorků jsme našli shodu v 60. letech minulého století, kdy byly přírůsty největší. Naopak nejmenší přírůsty dřeva byly v první polovině 90. let. Průměrný roční úhrn srážek v Brně je přibližně 500 mm. V 60. letech byly naměřeny roční srážky přes 600 mm a v 90. letech pouhých 350 mm za rok. 1 mm srážek představuje 1 litr vody na metr čtvereční. naší práce potvrdily hypotézu, že při vyšším ročním úhrnu srážek dochází také k intenzivnějšímu růstu dřeva. Klíčová slova: Přírůsty, úhrn srážek, letokruhy 10
Průměrné měsíční hodnoty srážek [mm] 22,32 15,12 32,86 28,8 34,41 30 15,81 53,32 46,8 60,3 60,76 90,21 Platí pranostika Medardova kápě? ZŠ Bystřice n. P., Nádražní 615, 593 01 Bystřice nad Pernštejnem Pivková Dagmar *, Tracy Balievová, Andrea Danielová, Adéla Dospíšilová, Nika Filipová em této studie bylo zjistit, zda spadne nejvíce srážek v ČR koncem jara a začátkem léta. Chtěly jsme dokázat, že nejvyšší úhrny v ČR se vyskytují v červnu a červenci. K naší práci jsme použily naměřená data spolužáků, ale i naše data. Množství srážek jsme musely přepočítávat z ml na mm. Pro výpočet jsme musely znát poloměr srážkoměru a množství spadlých srážek v ml. 1 mm srážek odpovídá 1 litru vody spadlé na plochu 1 m2. Pro přepočet srážek z ml na mm platí vztah: množství v mm 1000 množství v ml r 2 za předpokladu kruhové nádoby, kdy poloměr r dosazujeme v mm. Data za každý měsíc jsme sečetly a vypočítaly průměrnou denní hodnotu srážek, ze kterých jsme sestavili graf. Grafy jsme rozdělili po čtyřech měsících. Porovnávaly jsme hodnoty srážek na naší škole od roku 1997 do roku 2012 s hodnotami Českého hydrometeorologického ústavu, pobočka Hradec Králové Svratouch. Od roku 1997 do 2012 jsou nejvyšší průměrné měsíční srážky v červenci 90,21 mm a srpnu 60,76 mm. Ve Svratouchu jsou průměrné měsíční srážky také v červenci 134,82 mm a srpnu 80,03 mm. Naše hypotéza byla potvrzena z 50 %, protože nejvíce srážek nespadne v červnu a červenci, ale v červenci a srpnu, a proto také pranostika Medardova kápě neplatí na 100 %.Klíčová slova: srážky, pranostika, srážkoměr, meteostanice, povodně Průměrné měsíční srážky od 1997 do 2012 ZŠ Bystřice n. P., Nádražní 615 160 140 120 100 80 60 40 20 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec mě 11
Vyšší nebo nižší teplota? ZŠ Lískovec, K Sedlištím 320, Frýdek-Místek Lucie Adamusová* em práce bylo zjistit, zda budou vyšší maximální a minimální teploty naměřené přístroji v meteobudce nebo digitálním čidlem v meteostnici. Obě teploty jsme zaznamenávali každý školní den (vyjma pondělka), zanesli do grafu a vyvodili závěr. Maximální a minimální teplotu jsme využili pro výpočet průměrné denní teploty a posléze i průměr měsíčních teplot. Vše jsme opět porovnali. Maximální a minimální teploty nám vycházely různě. V každém měsíci došlo k tomu, že některé dny byla naměřená teplota vyšší v meteobudce a v některé dny zase v meteostanici. Nelze jednoznačně určit, zda budou naměřené teploty vyšší v meteobudce nebo v meteostanici. Klíčová slova: Maximální a minimální teplota, odchylka teplot, porovnávání teplot 12
Mlýnka ZŠ Dělnická, Sokolovská 1758/1, Karviná Nové Město, 735 06 Pastuszková Simona *, Ledwoňová Veronika, Jaňurková Markéta, Malcharová Hana em práce bylo ověřit, zda kvalita vody ve strouze Mlýnka je po rekonstrukci parku, kterým protéká, stejná, jako před ní. Naměřenou teplotu vody, ph, konduktivitu a zákal z března a dubna letošního roku jsme porovnali s údaji získanými v březnu a dubnu 2006, tedy v období před rekonstrukcí parku. pěti měření z roku 2006 a pěti měření z roku 2013 jsme převedli do grafů a porovnali. Naměřené hodnoty ph se v zásadě nelišily. Konduktivitu jsme letos naměřili nižší než v roce 2006. Letošní měření probíhala v období, kdy tál sníh, a tudíž množství rozpuštěných látek je méně koncentrované. Naopak zákal byl letos větší. Tající sníh s sebou strhává nečistoty (prach, hlínu, písek). Můžeme konstatovat, že kvalita vody ve strouze Mlýnka je po rekonstrukci parku stejná jako před ní. Klíčová slova: teplota vody, ph vody, konduktivita, zákal 13
Moravskobudějovické letokruhy Základní škola Tomáše Garrigua Masaryka, Náměstí Svobody, Moravské Budějovice Bohuslav Doležal*, Iva Jurková, Petr Rokoský, Jan Cech, Karel Chromý a Zdeněk Žádník em této studie bylo prokázat, že rozhodující pro šíři letokruhů je množství srážek a že vzdálenost mezi letokruhy závisí na některých geografických podmínkách. Odběr vzorků - vzorky jsou odebírány tak, aby byl získán průřez dřevem kolmý na směr růstu, který obsahuje co nejvíce letokruhů od jádra po okraj kmene. Je třeba vybrat místo, kde není letokruhový profil narušen sukem nebo jiným poškozením dřeva. Vyhodnocování Vzorky se zabrousili do dřevěných forem, vyfotili a na počítači jsme je zvětšili a vytiskli. Ručně jsme udělali grafy skeleton plot. Tyto grafy se porovnávali s norskou školou Eidskog. Celkem se odebralo více než 80 vzorků, z toho se jich 20 vyhodnotilo. Šířka letokruhů je proměnlivá v jednotlivých letech, vzorky vykazují změny šíře letokruhů. Nepodařilo se však prokázat přímou závislost na množství srážek. Nenalezla se totiž shoda mezi odebranými vzorky a sledovanými srážkami. Šíři letokruhů určuje spíše kvalita podloží než klimatické vlivy. Les má totiž trvalé mikroklima. Klíčová slova: Dendrochronologie, Les, Letokruhy, Odběr, Vzorky Skeleton plot 14
Voda a její vlastnosti Střední průmyslová škola Otrokovice, třída T. Bati 331, 765 02 Otrokovice Aleš Hanáček, Kristýna Hlobilová, Soňa Kratochvílová, Petra Kvasničková em této práce bylo zjistit změny hodnot ph a průhlednosti vody v přírodní vodní nádrži Štěrkoviště v Otrokovicích za dobu 10ti let. V týdenních intervalech byly odebírány vzorky vody z vodní nádrže Štěrkoviště. Září až duben vlastní měření, starší hodnoty byly převzaty z databáze hydrodat naší školy (vše měřeno v rámci projektu Globe). U vzorků byly stanoveny hodnoty ph a průhlednosti vody. Hodnoty byly upraveny do grafické podoby a vyhodnoceny změny za 10 let. Průměrná hodnota ph se za dobu 10ti let změnila z hodnoty 8 na 7,5. Průhlednost vody zůstává po celou dobu stejná. Ke změnám dochází pouze v průběhu roku, konkrétně v letních měsících dochází k poklesu průhlednosti. Domníváme se, že ke snížení hodnoty ph došlo v důsledku změn v ovzduší (kyselé deště). Hodnota průhlednosti se mění pouze v průběhu jednoho roku, na konci léta. V tomto období dochází k nárůstu mikroorganismů a také většímu využití nádrže k rekreačním účelům (plavání, motorové čluny, rybáři.). V ostatních měsících probíhá samočistící proces ve vodě, kdy je průhlednost vody velmi dobrá. 15
Odbahnění vodní nádrže Hostivař Gymnázium Voděradská 2, Praha 10 Strašnice, 100 00. Petrov Michal *, Sejkora Jiří, Klíma Tomáš, Dolečková Anna, Zahrádková Lenka em naší studie bylo zjistit, zda-li přineslo odbahnění Hostivařské Přehrady nějakou změnu. Srovnávání oficiálních hodnot poskytnutými Lesy Praha a našich naměřených na stejných místech, kde byla naměřena data oficiální. Šlo o měření viditelnosti, ph a vodivosti. Také jsme zjišťovali vliv odbahnění na návštěvníky Hostivařského lesoparku anketou. Při porovnání dat bylo zjištěno mírné zlepšení. Anketa potvrzuje, že lidé smýšlí pozitivně o odbahnění. Také anketa dokázala vysokou návštěvnost lesoparku díky přehradě a neoblibu mola mezi širokou veřejností. Můžeme potvrdit, že naše hypotéza byla správná, ovšem pouze mírně. Řeka je stále dosti znečištěna. Na základě ankety došlo ke změnám. Klíčová slova: Hostivařská, Odbahnění, Přehrada. 16
Ověřování platnosti vybraných pranostik fotografováním ZŠ Třebíč, Kpt. Jaroše 836, 674 01 Třebíč Adam Sladký*, Michal Špaček, Karel Kotoul, Tomáš Gross em této práce bylo zjistit, jaké množství pranostik vybraných v určitém období platí. Na každý měsíc od listopadu 2012 do února 2013 bylo vybráno 10 vhodných pranostik vztahujících se ke konkrétnímu dni a s předpokladem, že jejich platnost bude možné ověřit fotografováním. Ve vybraných dnech byly zhotoveny vhodné fotografie a zaznamenány potřebné meteorologické veličiny. Na základě toho bylo posouzeno, zda pranostika platila nebo neplatila. Na závěr bylo vyhodnoceno, kolik % vybraných pranostik celkem platilo a kolik neplatilo. Bylo zjištěno, že: - v listopadu 2 pranostiky platily a 8 pranostik neplatilo, - v prosinci, lednu a únoru vždy 6 pranostik platilo a 4 neplatily, - v období listopad 2012 únor 2013 platilo 20 pranostik a 20 pranostik neplatilo, tedy 50 % vybraných pranostik platilo a 50 % neplatilo. Pozorování a jeho výsledky potvrdily, že lidové pranostiky nemohou být považovány za spolehlivé informace k předpovídání počasí. Jedním z důvodů jsou patrně změny klimatu. Klíčová slova: Pranostika, Fotografie, Meteorologické veličiny. počet vybraných pranostik počet pranostik, které platily listopad 2012 10 2 8 prosinec 2012 10 6 4 leden 2012 10 6 4 únor 2012 10 6 4 celkem 40 20 20 celkem v % 100 50 50 počet pranostik, které neplatily 17
Tůňko, tůňko, kdo v tobě přebývá II. ZŠ Vsetín, Rokytnice 436, Vsetín, 755 01 Savková Noemi*, Sušňová Barbora, Kratochvílová Aneta, Kvapil Lukáš em bylo zjistit, čím je ovlivňován výskyt druhů živočichů v tůňce. Po dobu tří let jsme dvakrát ročně (jaro, podzim) prováděli odběry živočichů z hladiny, z planktonu a z bentosu. Celkem bylo provedeno 7 odběrů. Živočichy jsme určili do rodů. Dále jsme měřili ph a teplotu vody. Z GLOBE měření jsme využili teploty vzduchu v zimních měsících. Studovali jsme životní cykly živočichů. Zpracovali jsme živočichy do tabulek po jednotlivých kmenech. ph, teploty vody a vzduchu jsme zpracovali do grafů. Graficky jsme zaznamenali možné potravní vztahy. Hledali jsme souvislosti mezi měřenými fyzikálními jevy, mezi životními cykly živočichů a kolísáním výskytu druhů živočichů v tůňkách. ph významně neovlivňuje výskyt druhů živočichů v tůňkách. Dlouhodobé snížení teploty pod -10 C způsobuje promrznutí tůněk, což způsobí úhyn některých druhů živočichů, zejména korýšů a nymf hmyzu s proměnou nedokonalou. Teplota vody nemá vliv na měkkýše. Díky vývojovým cyklům některých druhů živočichů je nenalezneme v zimním a časném jarním období např. u perlooček, bruslařek a u larev komárů. Klíčová slova: Tůňka, vodní bezobratlí živočichové, teplota, ph, životní cykly 18
Pozorování a měření v souvislostech ZŠ a MŠ Albrechtice Gymnázium, Kadaň SPŠ Karviná ZŠ Kunratice, Praha 4 ZŠ Pod Marjánkou, Praha 6 SVČ Domeček, Valašské Meziříčí ZŠ Vítkov 19
Srovnání okamžité teploty vzduchu s okamžitou teplotou vody. ZŠ a MŠ Albrechtice, Školní 20, Albrechtice 735 43 Janulková Tereza*, Miechová Kateřina, Caldová Denisa, Keller Lukáš em této práce bylo porovnat některá data získaná z meteorologických a hydrologických měření, které žáci získávají na stanovištích na nádvoří školy a řece Stonávce v Albrechticích. Ze získaných dat jsme se pokusili stanovit závislost těchto dvou veličin. U meteorologických dat byly získávány hodnoty okamžité teploty vzduchu pomocí maximominimálního teploměru umístěného v meteorologické budce. U hydrologických dat byly získávány hodnoty teploty vody v řece Stonávce lihovým teploměrem v kovovém pouzdře. Získaná data z obou stanovišť byla porovnávána za období 2008 2013. Naměřené hodnoty teploty vody v letních obdobích jsou kolem 10 C a v zimních obdobích oscilují kolem 0 C. Získané hodnoty okamžité teploty vzduchu jsou velmi rozptýlené v závislosti na ročním období. Tyto hodnoty se pohybují v rozmezí 20 C až +40 C. Z našeho pozorování vyplývá, že naměřené hodnoty teploty vzduchu a tekoucí vody jsou na sobě závislé minimálně, ale nejde o přímou úměrnost. Při teplotě vzduchu nad 0 C je teplota vody kolem 10 C. Při záporných hodnotách teploty vzduchu je teplota vody kolem 0 C. Hodnoty okamžitých teplot ovzduší mají velký rozptyl, který souvisí s ročním obdobím. Hodnoty teploty vody jsou s minimálním rozptylem, proto je voda stabilnějším prostředím. Klíčová slova: Albrechtice, hydrologie, meteorologie, okamžitá teplota vzduchu, teplota vody. 20
Vliv klimatu na rašení a opad listů topolu černého Gymnázium, Kadaň, 5.května 620 Pavla Suchá, Iveta Miňhová, Tereza Šebelová em práce bylo posoudit, jaký vliv má klima na rašení a opad listů topolu černého. Pozorovali jsme rašení, růst listů, zbarvování a opad listů topolu černého podle GLOBE protokolů Budburst, Green Up a Green Down v roce 2012 a na jaře 2013. Porovnali jsme výsledky s pozorováním partnerů v projektu GLOBE v Norsku (boreální podnebí) a Španělsku (teplé suché podnebí). Protože se počasí jara 2012 a 2013 významně lišilo, porovnali jsme také sumu dosažených průměrných teplot před vyrašením topolu černého u vlastního pozorování. Rašení listů proběhlo v pořadí Španělsko Česká republika - Norsko. Opad listů nastal v Norsku o 3 týdny dříve než v České republice. Porovnání vlivu počasí jsme vzhledem k letošnímu zpožděnému jaru nedokončili. Naše hypotézy o vlivu klimatu na rašení listů se potvrdily. 21
Kam se, ptáčku, kam schováš? Střední průmyslová škola, Karviná, příspěvková organizace Topiař Michal, Tereza Orlová, Muresanová Markéta, Franz Ondřej em práce bylo porovnání teplot vzduchu a půdy. Z jejich porovnání navrhnout přezimujícím ptákům vhodné místo na přečkání mrazivých nocí. Teploty vzduchu a povrhu země a půdy se měřily od října do března. Sledovaly se maximální, okamžité, minimální a přízemní teploty vzduchu. U půdy byly sledovány teploty povrchu a teploty v 10, 20 a 30 cm. Měření probíhalo dvakrát denně, a to ráno v sedm hodin a v solární poledne. Informace o přezimujících ptácích byly studovány z internetových zdrojů a z rozhovoru s ornitologem. Ptáci byli pozorováni na krmítku u školy a v přírodě. Z porovnání teplot během zimních měsíců vyplynuly následující závěry. Teplota vzduchu je nejproměnlivější a často velmi dynamická. Teploty půdy jsou mnohem stabilnější. Mění se pomalu během dnů a téměř se nemění během jednoho dne. Závěr byl jediný možný. Aby ptáci přečkali zimu, měli by si v zimě vyhloubit jamku v půdě. Jelikož tak nečiní, vyplývá z toho, že teplota není jediným faktorem, který rozhoduje o místě přenocování. Klíčová slova: přezimování, ptáci, teplota půdy, teplota vzduchu 22
Vývoj velikosti pupenu a délky větvičky Zlatice převislé v období leden duben 2013 Základní škola Kunratice, Předškolní 420, Praha 4 Kunratice Zelenková Simona, Pavlasová Kristýna, Pavlasová Pavla, Koubek Richard a kol. Sledovat přírůstky větvičky zlatice převislé a vývoje jejích pupenů v souvislosti teplot průběhu jara V průběhu měsíců ledna až dubna byla pravidelně měřena délka přírůstků větvičky keře zlatice převislé na zahradě Simony Zelenkové v Jílovém u Prahy. Sledován byl také vývoj pupenů, jejich délka a stádium vývoje. Naměřené hodnoty jsme pak zpracovali a následně porovnávali s denními teplotami. Meteorologické údaje jsme pro větší přesnost převzali z nejbližší meteorologické stanice v Praze Libuši, neboť naše data nebyla dostatečně přesná a kompletní. Meteorologická data jsou ale i tak pouze orientační, neboť se stanice v Libuši nachází 15 km daleko a teploty jsou na stanovišti zpravidla nižší s ohledem na členitější terén a blízkost údolí řeky Sázavy. Přírůstek větvičky za sledované období byl 15 cm. Nejbouřlivější růst jsme zaznamenali až v průběhu měsíce dubna, kdy také byl největší nárůst teplot. Pupeny začaly rašit už na začátku února, to patně způsobily poměrně vysoké teploty na konci ledna. Pučící pupeny se objevily až koncem března a náš keř začal kvést v týdnu mezi 7. a 13. dubnem. Po porovnání letošních a loňských teplot jsme zjistili, že v letošním roce se vyšší jarní teploty opozdily zhruba o 3 týdny a nastoupily razantněji. Naměřené hodnoty v podstatě korespondují s chodem teplot. Klíčová slova: Biometrická měření, Fenologie, Pupeny, Teploty, Zlatice převislá, 23
Rosničky pod Marjánkou Základní škola Pod Marjánkou, Pod Marjánkou 2, 16900 Praha Denemarková Anna, Hankeová Simona, Jančíková Kateřina, Svárovská Dominika, Valčáková Alžběta, Smažinka Borek em naší práce bylo pravidelně měřit teploty, pozorovat a fotit strom. Od pondělí do pátku zjišťujeme okamžitou, minimální a maximální teplotu vzduchu. Data jsou zaznamenána v tabulkách a grafech. Během měsíců listopad, prosinec, březen a duben pravidelně dvakrát týdně fotíme dva stromy, javory. Na fotkách je vždy celý strom, dvě větve a detail listu či pupenu. Naměřené teploty jsme zaznamenali do tabulek a grafů. Porovnali jsme průměrné teploty a fotografie stromu z dubna loňského roku a z letošního roku a zjistili jsme, že letos jsme si na probouzení stromu rozhodně počkali. Na počátku naší práce jsme předpokládali, že strom a jeho pupeny se probudí v přibližně stejnou dobu. Závěr V jednotlivých letech se teploty ve stejném měsíci hodně liší. Jelikož byla letos větší a delší zima,strom se probudil později, než v loňském roce. Vývoj stromu závisí především na okolní teplotě vzduchu. Klíčová slova: měřené teploty, fotografie stromů, grafy, tabulky 24
Závislost teploty vody na teplotě vzduchu Středisko volného času Domeček, Zdeňka Fibicha 287, Valašské Meziříčí Novák Richard*, Švarcová Barbora, Šmelcerová Adéla, Kostelný Šimon, Koňařík Filip, Kučerová Monika em bylo posoudit, zda teplota vody závisí na teplotě okolního vzduchu V okolí Valašského Meziříčí byly vybrány tekoucí vody dvě řeky a čtyři potoky a stojaté vody - rybník, tůňky, studánka a malá tůňka bez přítoku. Teplota vody byla měřena 1x týdně, průměrná denní teplota vzduchu byla získána z digitální meteorologické stanice. Měření potvrdilo, že teplota vody závisí na teplotě vzduchu, ale ovlivňují ji i jiné faktory. Ukázalo se, že teplota vody ve studánce na teplotě vzduchu závisí minimálně. Teplota vody se pohybovala od 7 C v zimě po 9 C v létě a nikdy nezamrzla. Naopak ovlivňovala své okolí. Ještě16.dubna 2013 bylo kolem studánky 20 cm sněhu a ve studánce již kvetla kyčelnice žláznatá. Teplotu vody ovlivňovala také blízkost pramene. Směrem dolů po toku se teplota snižovala a byl ovlivněn tok v délce asi 500m. Rozdíly byly také ve stojatých vodách tůňka bez přítoku celou zimu nerozmrzla. Tůňky s přítokem reagovaly na vyšší teplotu tím, že u vtoku rozmrzaly. Tekoucí vody reagovaly na zvýšenou teplotu vzduchu zvýšením teploty vody s časovým posunem Závěr Měření potvrdilo, že teplota vody závisí na teplotě vzduchu s výjimkou pramenů a studánek. Klíčová slova: mikroklima, tekoucí a stojaté vody, teplota vody, teplota vzduchu. 25
26
Kam s ním? Základní škola Vítkov, Komenského 754, okres Opava, příspěvková organizace Grománková Kateřina*, Kopecká Karína, Pisani Alexandr, Koláček Jakub, Prokšová Pavla, Tomášková Martina em našeho projektu bylo vyhledat nejvhodnější místo k vybudování malého školního arboreta na naší zahradě. Na zahradě jsme vytipovali pět vhodných míst k vybudování arboreta. Na těchto místech jsme měřili teplotu vzduchu, vlhkost vzduchu, ph půdy, stanovili jsme dobu svitu slunce na dané místo a druh půdy. Námi naměřené hodnoty jsme porovnali s měřením teploty v naší meteorologické budce a s hodnotami meteorologické stanice, kterou Hydrometeorologický ústav umístil na naší školní zahradě. Všechny údaje jsme zpracovali do tabulek a grafu. Naměřené hodnoty ukázaly, že nejteplejší místo na zahradě se nachází na stanovišti číslo 4 a 5. Nejvlhčí místo s nejlepší půdou na stanovišti číslo 2. Všechny naměřené hodnoty jsme předložili a konzultovali s firmou Omorika, která nám dodá dřeviny a byliny na výstavu arboreta. Závěr Vzhledem k výsledkům měření a také faktu, že některá vhodná stanoviště nejsou oplocena, jsme nakonec stanovili jako nejlepší místo k vybudování arboreta stanoviště číslo 3 u Školního klubu. Klíčová slova : arboretum, ph půdy, sluneční záření, teplota, vlhkost 27
Děkujeme všem partnerům, podporovatelům a dárcům. Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí v rámci projektu "Školy příkladem udržitelného rozvoje". Za obsah tohoto dokumentu je výhradně zodpovědné Sdružení TEREZA a nelze jej v žádném případě považovat za názor Ministerstva životního prostředí. Kontakt: Program GLOBE Sdružení TEREZA, Haštalská 17, 110 00 Praha 1 globe@terezanet.cz www.terezanet.cz www.globegames.cz facebook: Žijte GLOBE Games tel: 224 816 868, 734 252 503 28