ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.6.2016 COM(2016) 364 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Konečné hodnocení víceletého programu EU pro ochranu dětí využívajících internet a jiné komunikační technologie (Bezpečnější internet) CS CS

1. PŘEHLED Tato zpráva předkládá výsledky hodnocení programu Bezpečnější internet 2009 2013 1 (dále jen program ). Komise dospěla na základě tohoto hodnocení k závěru, že program dosáhl svých hlavních cílů. Program je vysoce relevantní z hlediska řešení problémů a zainteresovaných subjektů a dobře reaguje na měnící se technologie a problémy. Je prokázáno, že zásah EU byl při dosahování výsledků nezbytný a účinný. Mezi klíčové faktory úspěchu patří panevropský rozměr činností, zřizování center pro bezpečnější internet (Safer Internet Centres, SIC) ve všech členských státech, jakož i úzká spolupráce mezi různými zúčastněnými subjekty. Hodnocení je založeno na externí studii za použití údajů shromážděných prostřednictvím průzkumů a pohovorů s účastníky projektů a širším okruhem zúčastněných stran. Závěry externího průzkumu jsou spolehlivé a jsou potvrzeny závěry přezkumu projektů a výsledky souběžného mapování politik pro bezpečnější internet v členských státech 2. Ze zjištění vyplývá, že Komise by měla nadále: pokračovat v nejúčinnějších činnostech, zejména pokud jde o centra bezpečnějšího internetu, v cíleném výzkumu a v evropské koordinaci opatření, zlepšit opatření pro sledování činností prováděných v rámci projektů, dále komunikovat a spolupracovat na všech úrovních, zajistit větší účast členských států a daného odvětví. Kromě toho bylo v rámci hodnocení zjištěno, že: Centra bezpečnějšího internetu hrají při koordinaci činností a iniciativ klíčovou úlohu. Ve většině členských států se považují za hlavní platformu pro provádění a koordinaci opatření a iniciativ. Otázky týkající se on-line bezpečnosti dětí jsou na předním místě politické agendy všech členských států, ale stále ještě existuje prostor pro zlepšení při navrhování politik, zejména v souvislosti s koordinací, shromažďováním důkazů a hodnocením politik. 2. SOUVISLOSTI Tato zpráva se týká závěrečného hodnocení víceletého programu Bezpečnější internet 2009 2013, s cílem posoudit program z hlediska jeho významu, efektivnosti a účinnosti a rovněž širšího dopadu a udržitelnosti. V článku 5 rozhodnutí o programu 3 se stanoví, že Komise vyhodnotí způsob provádění projektů a jejich dopad za účelem posouzení, zda bylo dosaženo původních cílů, a že po skončení programu Komise předloží závěrečnou hodnotící zprávu. Výsledkem hodnocení budou i doporučení, která budou sloužit jako východisko pro budoucí politiku bezpečnějšího internetu a pro navazující činnosti 1 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1351/2008/ES ze dne 16. prosince 2008 o zavedení víceletého programu EU pro ochranu dětí využívajících internet a jiné komunikační technologie (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 118). 2 Zveřejněno jako: Mapping Safer Internet policies in the Member States: The Better Internet for Kids (BIK) Map (Mapování politik pro bezpečnější internet v členských státech: mapa lepšího internetu pro děti), ISBN: 978 92 79 47784 3. 3 Č. 1351/2008/ES.

programu prostřednictvím infrastruktury digitálních služeb pro služby bezpečnějšího internetu, zavedené v rámci Nástroje pro propojování Evropy 4. V rámci programu s rozpočtem 55 milionů EUR byly spolufinancovány projekty v členských státech, na Islandu, v Norsku a Srbsku (na základě memoranda o porozumění) a Rusku bylo poskytnuto omezené financování účasti na činnostech budování evropské sítě. Hlavní cíle programu jsou stanoveny v následujících směrech činnosti: 1. Zvýšení povědomí veřejnosti, zejména dětí, rodičů a pedagogů o výhodách a rizicích souvisejících s využíváním on-line technologií a o způsobech bezpečného užívání internetu. 2. Boj proti nelegálnímu obsahu a proti škodlivému chování na internetu prostřednictvím omezování množství nelegálního obsahu šířeného on-line, vhodným řešením škodlivých kontaktů a chování na internetu, zvláště s ohledem na distribuci materiálu znázorňujícího pohlavní zneužívání dětí, grooming a šikanu na internetu. 3. Podpora bezpečnějšího prostředí společným zapojením zúčastněných stran, včetně dětí, a podpora samoregulačních iniciativ. 4. Vytvoření znalostní základny k zajištění vhodného přístupu ke stávajícím a nově vznikajícím způsobům využívání on-line prostředí a souvisejícím rizikům a důsledkům tak, aby mohla být navržena vhodná opatření zaměřená na zajištění online bezpečnosti pro všechny uživatele. Na spolufinancování projektů v rámci činností 1 a 2 (evropská síť center bezpečnějšího internetu a její koordinace) se použilo 92 % rozpočtu, na projekty týkající se vytvoření znalostní základny bylo použito 5 % a na třetí činnosti 2 % rozpočtu. Průměrná míra spolufinancování činila 73 % a průměrná doba trvání projektu činila 26,5 měsíců. Ve srovnání s předchozími programy pro bezpečnější internet 5 byla obecná působnost programu rozšířena tak, aby se vztahovala i na vznikající on-line technologie, škodlivé kontakty a chování a na vytvoření znalostní základny v této oblasti. Hlavním mechanismem provádění programu byly roční pracovní programy, v jejichž rámci se určovaly priority, činnosti a nástroje financování pro každý rok. Spolufinancování projektů vybraných na základě výzev k předkládání návrhů mělo za následek širokou škálu projektů zaměřených na vytváření bezpečnějšího on-line prostředí pro děti. Projekty byly doplněny nefinancovanými činnostmi, od podporování Dne bezpečnějšího internetu přes organizování Fóra pro bezpečnější internet po podporu samoregulace odvětví a mezinárodní spolupráci. Do pokračujícího provádění programu byly zahrnuty doporučení průběžného hodnocení programu z roku 2011 týkající se například zapojení mladých lidí do pravidelných aktivit a rozšiřování působnosti linek důvěry. Zachovány byly iniciativy na podporu samoregulace, například koalice generálních ředitelů pro zlepšení internetu jako místa pro děti. Konkrétněji program spolufinancoval centra pro bezpečnější internet ve všech členských státech EU, na Islandu, v Norsku, Srbsku a v Rusku. Tato centra prováděla 4 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010. Akční plán pro Bezpečnější internet (1999 2004) s rozpočtem 38,7 milionu EUR; program Bezpečnější internet plus (2005 2008) s rozpočtem 45 milionů EUR. 3

činnosti ke zvýšení informovanosti veřejnosti; provozovala linky pomoci, kde rodiče a děti mohly získat podporu a poradenství ohledně otázek týkajících se internetu. Osvětová centra a linky pomoci patří do sítě INSAFE 6. Ve většině zemí jsou součástí center pro bezpečnější internet horké linky, jejichž hlavním úkolem je přijímat zprávy od veřejnosti o materiálu znázorňujícím pohlavní zneužívání dětí, a v případě, že se vyhodnotí jako nelegální, informovat příslušné donucovací orgány a hostitelského poskytovatele internetových služeb o obsahu, který je třeba odstranit. Horké linky koordinuje asociace INHOPE 7. V rámci opatření pro boj proti nelegálnímu obsahu tento program spolufinancuje iniciativy na podporu donucovacích orgánů v boji proti distribuci materiálu znázorňujícího pohlavní zneužívání dětí. Tyto činnosti zároveň pomáhají členským státům při plnění povinností v oblasti prevence pohlavního zneužívání dětí a odstraňování materiálu znázorňujícího pohlavní zneužívání dětí na základě směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí 8, jakož i při plnění závazků v rámci Globální aliance pro boj proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line 9. S cílem připravit se na navazující činnosti programu se v jeho rámci financoval pilotní projekt na vypracování platformy na společné využívání zdrojů, služeb a osvědčených postupů pro centra bezpečnějšího internetu a vytvoření databáze, která zvýší schopnost horkých linek identifikovat a analyzovat zprávy o materiálu znázorňujícím pohlavní zneužívání dětí. Na základě přezkumu tohoto projektu bylo možné dospět k závěru, že sítě INSAFE a INHOPE se v celé Evropě stále více konsolidují a že jejich dopad je nesporný. Tento projekt je považován při vytváření programu Bezpečnější internet v Evropě a mimo ni za klíčový, částečně v důsledku celkové míry jeho rozšíření, které z něj udělalo referenční projekt v dané oblasti. Jako součást třetího směru činnosti podpora bezpečnějšího on-line prostředí v rámci programu se podporovaly samoregulační dohody a prostřednictvím nich se prosazovalo intenzivnější používání bezpečnostních postupů na webových stránkách a na elektronických zařízeních, které používají děti. On-line technologie se rozvíjejí rychlým tempem a samoregulace tohoto odvětví se považuje za nejúčinnější přístup umožňující rychlou reakci v případě nových vývojových trendů týkajících se používání internetu dětmi a souvisejících rizik. Zástupci on-line odvětví reagovali na iniciativy Komise a další společné aktivity kladně. Nejnovějším příkladem je koalice generálních ředitelů pro zlepšení internetu jako místa pro děti 10, v jejímž rámci 31 nadnárodních společností v rámci celého hodnotového řetězce dostalo výzvu, aby se přidalo k iniciativě místopředsedkyně Komise Neelie Kroesové zaměřené na vzájemnou spolupráci. Tato iniciativa vychází z předchozí podpory, která byla programem poskytnuta samoregulačním iniciativám 11 v rámci odvětví na evropské úrovni. Občanská společnost se zapojila prostřednictvím činností, jako jsou například národní grémia mladých, tak prostřednictvím financování sítě evropských nevládních organizací Aliance pro bezpečnost dětí on-line (European NGO Alliance for Child Safety Online, 6 https://www.betterinternetforkids.eu/. 7 Mezinárodní asociace internetových horkých linek INHOPE http://www.inhope.org/gns/home.aspx. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV. 9 http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/organized-crime-and-humantrafficking/global-alliance-against-child-abuse/index_en.htm. 10 Prohlášení o účelu koalice pro zlepšení internetu jako místa pro děti. Dostupné na: https://ec.europa.eu/digital-agenda/sites/digital-agenda/files/ceo_coalition_statement.pdf 11 Evropský rámec pro bezpečnější používání mobilů mladistvými a dětmi; Zásady pro bezpečnější sociální sítě v EU. 4

enacso) 12. Tato síť měla na základě výměny zkušeností a přípravy společných strategií vypracovat společný přístup s cílem zajistit, aby se ve vnitrostátních, evropských a mezinárodních diskusích o bezpečnosti v on-line prostředí více zohledňovaly potřeby dětí. K vypracování pevných politických přístupů, především v této rychle se měnící oblasti, jsou velmi důležité hlubší znalosti, a právě získávání nových znalostí o tom, jak mladí lidé používají nová média a technologie, bylo ústředním cílem činností v rámci tohoto programu. Z programu byla podpořena síť EUKidsOnline 13, jejíž aktivity se ukázaly užitečné jako zdroj přesných analýz trendů a jako východisko při přípravě budoucích výzkumných a politických priorit i široké škály výzkumných projektů zabývajících se řadou témat 14. Kromě posilování výzkumného profilu v oblastech týkajících se programu Bezpečnější internet přispívaly znalosti i k vytváření znalostní základny pro všechny aktivity v rámci programu. Z programu se financovalo i několik studií zaměřených na shromažďování důkazů, konkrétně srovnávací studie SIP-Bench 15 a studie o politikách a ukazatelích Bezpečnějšího internetu v členských státech 16. Celkovým cílem druhé studie bylo zlepšit chápání současné vnitrostátní politiky a opatření na vytvoření udržitelného nástroje umožňujícího identifikaci a sdílení osvědčených postupů. Evropská strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem (strategie BIK) 17 je od svého založení v roce 2012 hlavním referenčním dokumentem pro činnosti prováděné v rámci programu. V strategii je stanoven komplexní přístup založený na čtyřech pilířích: podpora kvalitního on-line obsahu pro mladé, zvyšování informovanosti a posilování odpovědnosti, vytvoření internetového prostředí bezpečného pro děti a boj proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí. Program přispíval k opatřením v rámci každého z těchto pilířů: podporou pozitivního obsahu prostřednictvím výběrových řízení na vnitrostátní a evropské úrovni, vypracováním a společným používáním zdrojů a zvyšováním povědomí a propagací osvědčených postupů, horkými linkami a odbornou přípravou zaměřenou na to, jak reagovat na problematiku materiálů znázorňujících pohlavní zneužívání dětí. 3. CÍLE A METODIKA HODNOCENÍ V rámci závěrečného hodnocení se kontrolovalo provádění programu z hlediska jeho významu, efektivnosti a účinnosti a posuzoval se jeho širší dopad a udržitelnost, a jako součást těchto kritérií i přidaná hodnota a soudržnost z pohledu EU. Komise použije 12 13 14 15 http://www.enacso.eu/ http://www.lse.ac.uk/media@lse/research/eukidsonline/home.aspx EU NET ADB, SPIRTO, Social Web Social Work (Sociální web sociální práce), projekt ROBERT, Net Children Go Mobile. SIP-Bench III: http://sipbench.eu 16 Konečná zpráva zveřejněná jako: Mapping Safer Internet policies in the Member States: The Better Internet for Kids (BIK) Map (Mapování politik pro bezpečnější internet v členských státech: mapa lepšího internetu pro děti), ISBN: 978 92 79 47784 3. 17 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Evropská strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem (strategie BIK) COM(2012) 196 final http://ec.europa.eu/information_society/newsroom/cf/dae/document.cfm?doc_id=2170https://ec.europ a.eu/digital-agenda/en/creating-better-internet-kids 5

výsledky tohoto hodnocení při přípravě budoucí politiky a opatření. Hodnocení je ze své podstaty kvalitativní a zahrnuje pouze omezené množství kvantitativních dat, ale doplňující údaje jsou k dispozici ve zprávě z externího hodnocení. Komise použije výsledky tohoto hodnocení při přípravě budoucí politiky a opatření. Při posuzování významu programu se otázky v rámci hodnocení zaměřily na vývoj problémů, které program řeší, a na to, jak program na tyto změny reagoval, jakož i na význam jednotlivých činností a jejich přidanou hodnotu z pohledu hlavních cílových skupin. Efektivnost programu byla hodnocena z pohledu celkové spokojenosti s plněním, efektivností opatření, přiměřeností financování a jeho pákovým efektem. Při hodnocení účinnosti se posuzovalo přispění programu k ochraně dětí v on-line prostředí a v širším digitálním prostředí, dále skutečnost, zda se stejných výsledků nebo opatření nedalo dosáhnout jinými, účinnějšími prostředky nebo bez programu, a jaká zlepšení by se dala provést v rámci případných následných opatření. Při posouzení dopadu a udržitelnosti se přihlíželo k údajům o udržitelnosti dopadů, ke skutečnosti, zda by se změny udály i bez financování ze strany EU a jaké by mohly být alternativní zdroje financování, jakož i ke vzájemnému doplňování nebo překrývání s jinými programy na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU. V rámci externího hodnocení se za účelem shromažďování podkladů pro tuto zprávu využívalo několik nástrojů. Součástí fáze sběru dat byl průzkum zaměřený na účastníky projektu v rámci programu, jakož i na průzkum otevřený širšímu spektru zúčastněných stran zastupujících všechny příslušné skupiny odvětví, subjekty veřejného sektoru, vzdělávací instituce a nevládní organizace. Tyto průzkumy doplňoval systém částečně strukturovaných rozhovorů zúčastněných stran, od úředníků Komise a příjemců pomoci v rámci programu až po externí subjekty, jako jsou zástupci odvětví, výzkumníci, členské státy a donucovací orgány. Nakonec se realizovaly i případové studie, které zachycovaly různé formy spolupráce v oblasti programu Bezpečnější internet ve čtyřech členských státech. Kromě toho byla provedena analýza závěrečné zprávy o přezkumu projektů se zaměřením na stav plnění cílů a na jejich dopady. 3.1. Omezení spolehlivost zjištění Shromažďování údajů a analýza údajů má řadu omezení, jejichž dopad se podařilo v maximální možné míře zmírnit: Měření dopadu projektů nebylo možné z důvodu nedostatečných nástrojů pro monitorování. Posouzení dopadu a udržitelnosti byla proto založena především na názorech účastníků projektu, které jsou často neobjektivní. Hodnocení bere v úvahu přirozená omezení zjištění vyplývající z průzkumů: získané odpovědi odrážejí názory vzorku příslušných zúčastněných stran, a nikoliv všech subjektů, které mají v této oblasti své zájmy. Za druhé, názory zúčastněných stran vyjadřují spíše individuální než celostní pohled. 6

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se toto hodnocení provedlo na základě nejlepších dostupných údajů. Pokud spolehlivé kvantitativní údaje chybí, považuje se to za přijatelné a vyvážené kvalitativními údaji a úvahami. 4. KONEČNÉ VÝSLEDKY HODNOCENÍ Ze zjištění tohoto hodnocení vyplývá, že hlavní cíle programu byly úspěšně splněny. Úspěch programu byl založen zvláště na jeho celoevropském charakteru a soudržnosti a na úzké spolupráci mezi různými zainteresovanými stranami. Financované iniciativy mají pozitivní dopad na práva dětí. Při podpoře politik programu Bezpečnější internet je nutno přihlédnout k článku 24 Listiny základních práv Evropské unie, v němž se uvádí, že děti jsou nezávislými a samostatnými držiteli práv a že mají právo na ochranu a péči, která je potřebná pro jejich blaho. Zjištění uvedená níže podle jednotlivých hodnotících kritérií představují konsolidované výsledky práce, kterou provedla Komise, jakož i přehledů a rozhovorů realizovaných v rámci externí studie. 4.1. Relevantnost Výsledky hodnocení potvrzují, že při provádění programu se počítalo s novými technologiemi a novým chováním na internetu, jako je například vstupování dětí do online prostředí ve stále nižším věku prostřednictvím různých hybridních zařízení, a že vzhledem k rychle se měnícímu charakteru tohoto prostředí je potřebná důsledná revize příslušné strategie. Umožnila to pružnost, kterou nabízely roční pracovní programy a výzvy k předkládání návrhů. Zúčastněné strany potvrdily, že program je v mezinárodním měřítku výrazně progresivní a členským státům umožnil dosáhnout vedoucí pozice v dané oblasti a poskytl jim finanční podporu. Toto hodnocení rovněž potvrdilo, že činnosti programu jsou komplexní a byly zaměřeny na široké spektrum různých skupin zúčastněných stran, které se do nich také zapojovaly. Za nejdůležitější cíle se v hodnocení považovalo zvyšování povědomí veřejnosti a boj proti nelegálnímu obsahu, zatímco názory zúčastněných stran se liší a upřednostňují buď podporu bezpečnějšího on-line prostředí, nebo vytvoření znalostní základny. Přesto se všechny čtyři směry činnosti považovaly za odpovídající potřebám dětí připojených na internet. Program přinesl cílovým skupinám přidanou hodnotu: většina oslovených zúčastněných stran nevěděla o žádných činnostech podobných jejich projektu, které by vykonávaly jiné organizace na vnitrostátní úrovni. Existuje také pádný nepřímý důkaz, že bez financování EU by většina projektů nebyla realizována, nebo přinejmenším nikoliv ve stejné míře, neboť chybí finanční prostředky specificky přidělené na podporu bezpečnějšího využívání on-line technologií dětmi. Výsledky hodnocení zdůraznily důležitost vzdělávání a pozitivního obsahu. Děti musí mít přístup ke kvalitnímu vzdělávání, včetně digitální složky pomáhající chránit proti různým rizikům u rychle se měnících technologií. Hodnocení zdůraznilo výhody zapojení dětí a nutnost toho, aby děti znaly možnosti, které digitální technologie nabízí, a aby rodiče byli dostatečně zapojeni do on-line aktivit svých dětí. Děti potřebují mít digitální dovednosti, nejlépe takové, které získají ve škole, aby byly aktivními a efektivními účastníky internetu a aby byly schopny rozpoznat škodlivý obsah a řídit svou vlastní bezpečnost v on-line prostředí. 7

Účastníci programu a další politické a odvětvové subjekty vysoce ocenili provedený výzkum a důležitost rozšíření tohoto výzkumu do ostatních částí programu. V konkrétních příspěvcích do průzkumu zdůrazňují potřebu provedení dalšího hloubkového výzkumu týkajícího se chování dětí v on-line prostředí 18 a účinných metod jejich vzdělávání. Příjemci pomoci v rámci programu a zástupci odvětví také vyjádřili přání pokračovat ve vzájemné spolupráci, a to i prostřednictvím činností cílenějších na zranitelné děti, děti se zdravotním postižením a děti v těžké domácí situaci. 4.2. Efektivnost Účastníci projektu vyjadřovali vysokou míru spokojenosti s řízením programu ze strany generálního ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (GR CNECT), i když mohlo dojít k určitému zkreslení vzhledem k jejich zájmu o další podporu programu. Někteří příjemci pomoci však uvedli oblasti, v nichž by se měl zlepšit proces podávání žádostí o budoucí granty EU, jako například: zjednodušení postupů a požadavků na podávání zpráv, pružnější požadavky na přizpůsobení se podmínkám v jednotlivých zemích, dlouhodobější plánování činnosti a financování a více informací o dalších programech financování v souvisejících oblastech. Zúčastněné strany všeobecně uznávají, že Komise zajistila efektivní řízení programu. Průměrný čas potřebný k uzavření smlouvy v případě 77 projektů, o kterých se jednalo během programového období, byl 292 dní. Zúčastněné strany většinou zastávaly názor, že opatření programu, zejména ta, která byla zaměřena na síťové aktivity, přinášela výhodný poměr mezi kvalitou a cenou, vidí však prostor na širší konsolidaci a spolupráci na úrovni EU, a to mezi jednotlivými útvary a mezi příjemci pomoci z programu. Pokud jde o názor na přiměřenost financování, byly zúčastněné strany rovnoměrně rozděleny na ty, které financování považovaly za dostatečné, a ty, které ho považovaly za nedostatečné, přičemž téměř všechny strany z druhé skupiny měly přístup i k financování z jiných zdrojů. Tyto výsledky však mohou být zkreslené v závislosti na tom, zda příjemce podpory měl přístup k doplňkovému financování nebo nikoliv. Financované projekty často využívaly součinnosti s jinými iniciativami. Skutečnost, že centra bezpečnějšího internetu existují v 27 členských státech, vnímají zainteresované strany jako hlavní přidanou hodnotu programu, protože to umožňuje výměnu poznatků a osvědčených postupů. Potvrzuje to mapování politik bezpečnějšího internetu, jehož závěrem je, že ve většině zemí EU se centra bezpečnějšího internetu považují za základní platformu pro provádění a koordinaci opatření a iniciativ 19. Hodnocení potvrdilo, že projekty financované v rámci programu přispívají k dosažení cílů programu. Dělo se tak prostřednictvím zvyšování povědomí veřejnosti o bezpečnějším využívání on-line technologií, posílením spolupráce mezi zúčastněnými stranami, potíráním škodlivého chování na internetu, zapojením dětí do činností v oblasti bezpečnosti internetu a podporou jejich informovanosti o ní. Znepokojení však vyvolala možnost, že účinnost programu a jeho činností by v budoucnu mohla být ohrožena nedostatečným soustavným financováním ze strany EU a neochotou odvětví a národních vlád zapojit se. 18 19 Příkladem je studie provedená GŘ SANCO o marketingu zaměřeném na děti prostřednictvím sociálních médií, on-line her a mobilních aplikací. Výsledek studie by měl být zveřejněn v roce 2016. http://www.technopolis-group.com/wp-content/uploads/2014/11/benchmarking-si-policies_finalreport.pdf 8

Pokud jde o zlepšení do budoucna, více pozornosti by se mohlo věnovat činnostem, jako je sociální práce a další výzkum a projekty zaměřené na zlepšení digitálních dovedností dětí. Zúčastněné strany také zaznamenaly potřebu, aby větší roli při zvyšování účinnosti akcí realizovaných v rámci programu hrály podniky působící v daném odvětví. 4.3. Dopad a udržitelnost Ze zjištění z průzkumů a rozhovorů s účastníky projektu a se zúčastněnými stranami, s výhradou možného nedostatku objektivity, vyplývá, že program má střední až vysoký dopad, zejména pokud jde o zvyšování informovanosti, boj proti nelegálnímu obsahu, zlepšování digitálních dovedností, jakož i zlepšení spolupráce a vytváření synergií. Nejčastěji uváděnou klíčovou oblastí bylo zvyšování povědomí v kombinaci s poskytováním vzdělávání, odborné přípravy a souvisejících nástrojů a materiálů, které mohou využívat děti. Za prvek, který maximalizuje synergie a dopad, se považuje koordinace zajišťovaná prostřednictvím sítě INSAFE. V roce 2014 se například společné úsilí sítě dotklo přes 22,5 milionu lidí v celé Evropě (a mimo ni) 20. Druhou oblastí, v níž bylo dosaženo značného dopadu, byl boj proti nelegálnímu obsahu, konkrétně práce horkých linek. Zavedení systému oznamování a odstraňování nelegálního obsahu, jako jsou materiály znázorňující pohlavní zneužívání dětí, jakož i zlepšení spolupráce mezi horkými linkami a donucovacími orgány vedlo k rychlejšímu odstraňování takových materiálů. V roce 2011 bylo 60 % oznámeného obsahu odstraněno do 1 až 3 dnů ve srovnání s 90 % v roce 2014. 21 I horké linky dostávaly po celé programové období rostoucí počet oznámení 22, které vedly ke zvýšení počtu webových stránek zrušených sítí INHOPE. Výsledky dále ukazují, že program má dopad i na jiné činnosti na národní a mezinárodní úrovni. Svědčí o tom odkazy na výzkum a výsledky programu. Činnosti v rámci evropského programu Bezpečnější internet se v mezinárodním měřítku často považují za osvědčené postupy a jsou přebírány v Latinské Americe, USA a v asijsko-tichomořské oblasti. Pro ilustraci, Den bezpečnějšího internetu, který z programu vychází, je každoroční mezinárodní událostí zaměřenou na zvyšování povědomí o bezpečnosti dětí v online prostředí. Pořádá se ve více než 100 zemích a znají ho v celé Evropě, Severní a Jižní Americe a v asijsko-tichomořské oblasti. Většina zúčastněných stran se domnívá, že činnosti v rámci projektů by se bez financování ze strany EU nerealizovaly, a vyjádřila obavy, pokud jde o získávání finančních prostředků od národních vlád a od podniků působících v daném odvětví. Mnoho zúčastněných stran je přesvědčeno, že pokračování financování ze strany Komise je proto nezbytné. Příjemci pomoci na projekty uváděli, že dopad jejich projektů bude ve střednědobém až dlouhodobém horizontu pokračovat, přičemž zásadní roli při financování dalších aktivit hrají orgány veřejné moci a zástupci odvětví. 5. ZÁVĚRY HODNOCENÍ A DOPORUČENÍ Na základě externího hodnocení své práce Komise dospěla k následujícím závěrům jako podkladu pro jednání o budoucí politice pro bezpečnější internet. 20 21 22 Výroční zpráva sítí INSAFE a INHOPE za rok 2014, duben 2015. Infografika/INHOPE 2014. Výroční zpráva sítí INSAFE a INHOPE za rok 2013, duben 2014, s. 6. 9

Z hodnocení vyplývá, že hlavní cíle programu byly úspěšně splněny. Program je z hlediska řešení problémů a zainteresovaných subjektů vysoce relevantní a na vyvíjející se technologie a problémy dobře reagoval. Je prokázáno, že zásah EU byl při dosahování výsledků nezbytný a účinný. Celoevropský rozměr a jednotnost činností, vytvoření center bezpečnějšího internetu ve všech členských státech a úzká spolupráce mezi různými zainteresovanými stranami přispěly k úspěšnému provádění programu, ke konsolidaci a ke spolupráci na úrovni EU, a to mezi jednotlivými útvary a mezi příjemci pomoci z programu. Provádění programu se považuje za efektivní, i když některé postupy by bylo možné zjednodušit. Program má střední až vysoký dopad, zejména pokud jde o zvyšování povědomí díky zaměření na budování sítí a vytváření synergií a v boji proti nelegálnímu obsahu. Zavedení dobře fungujícího systému oznamování a odstraňování nelegálního obsahu, jako jsou materiály znázorňující pohlavní zneužívání dětí, doplněné dobrovolným úsilím zástupců odvětví bránit distribuci takových materiálů výrazně zkrátilo čas potřebný k jejich odstraňování 23. Komise hraje vedoucí roli uznávanou členskými státy i mezinárodně, neboť činnosti v rámci evropského programu Bezpečnější internet, jako například pořádání Dne bezpečnějšího internetu, se často považují za osvědčené postupy a jsou přejímány po celém světě. 5.1. Pokračování v nejúčinnějších činnostech S cílem navázat na dosažené výsledky by se mohly i nadále podporovat ty druhy činností, které se dosud ukázaly jako nejúčinnější: Činnost center pro bezpečnější internet by měla pokračovat dalším posilováním činností v oblasti zvyšování informovanosti, včetně šíření informací a nástrojů pro děti souvisejících s bezpečnějším používáním online technologií a každoročním organizováním Dne bezpečnějšího internetu, podporovat by se mělo další rozšiřování práce linek důvěry a jejich spolupráce s národními systémy ochrany dětí, pokračovat by měla i práce horkých linek, které jsou velkým úspěchem programu. Zajistit, aby se centra bezpečnějšího internetu věnovala i znevýhodněným nebo zranitelným dětem (například děti se zdravotním postižením, děti vystavené riziku chudoby, děti migrantů), což by jim díky plné integraci umožnilo využívat výhod digitálních technologií. Na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni by měl pokračovat výzkum chování dětí v online prostředí a rizik, kterým čelí, aby se znalostní základna udržovala aktualizovaná a aby se zajistilo, že každá činnost bude nadále relevantní a zaměřená na ty oblasti, které si vyžadují největší pozornost. Vzhledem 23 http://www.inhope.org/libraries/statistics_infographics_2014/inhope_stats_infographics_for_2014. sflb.ashx. 10

k nedostatku cíleného výzkumu v této oblasti je třeba se zamyslet nad tím, jak podpořit výzkumné pracovníky, aby přispívali k znalostní základně o používání internetu dětmi a poskytovali materiál pro pokračující přípravu opatření, a jak zajistit, aby přístup založený na právech, zřejmý v rámci sítě EUKidsOnline, našel odezvu v příštím výzkumu, s cílem ještě lépe uplatňovat práva dítěte v online prostředí. Cenným zdrojem informací v této souvislosti by mohly být linky důvěry, protože to jsou body prvního kontaktu, na které se obracejí přímo děti a rodiče. Pokračovat by se mělo v pravidelném mapování politik bezpečnějšího internetu, aby se získal přehled, jak se v politikách a iniciativách v celé Evropě vnímají a řeší problémy související s bezpečností v online prostředí, a aby byly identifikovány vznikající postupy a přístupy přijímané členskými státy. Celkově je úloha Komise při koordinaci provádění programu a dohledu nad ním, a to především prostřednictvím center pro bezpečnější internet, pro členské státy a všechny zúčastněné strany velmi hodnotná 24. Proto by pokračující koordinační úloha Komise v budoucích programech byla přidanou hodnotou. 5.2. Usnadnění monitorování dopadu projektů Určení a měření dopadu projektů nebylo z důvodu nedostatečných nástrojů pro monitorování možné. Do budoucna se proto doporučuje vybudovat rozsáhlý monitorovací systém a provádět pravidelná nezávislá hodnocení. Je proto třeba pokračovat v dalším zdokonalování ukazatelů plnění a realizace, což umožní porovnávání a lepší posuzování projektů stejného druhu a také zdůrazňování osvědčených postupů. 5.3. Trvalá potřeba efektivní komunikace Komunikace by měla probíhat mezi všemi příslušnými subjekty a zúčastněnými stranami s cílem sdílet osvědčené postupy, aby bylo zajištěno, že mezi budoucími iniciativami nebude docházet k žádnému překrývání. V této souvislosti by Komise měla dále posilovat existující spolupráci různých příslušných útvarů Komise v otázkách souvisejících s bezpečností internetu a celou škálou nelegálního obsahu a monitorovat konzistentnost jejich práce. Dále by měla být posílena spolupráce a výměna osvědčených postupů mezi různými typy zúčastněných subjektů. 5.4. Podpořit zapojení odvětví a členských států Hodnocení ukázalo, že činnosti financované v rámci tohoto programu jsou cenné, ale finanční zapojení odvětví je v současné době omezené. Vzhledem ke stávajícím obavám účastníků projektů o budoucí financování iniciativ by se měly hledat možnosti většího zapojení odvětví jako alternativního zdroje financování činností, které v současnosti financuje Komise a do určité míry i národní vlády. To by mohlo být dlouhodobým cílem, který by Komisi umožnil provádět výzkum týkající se toho, jak nejlépe zlepšit (finanční) zapojení odvětví obecně. Nadále by mělo být podporováno také zapojení členských států do budoucích iniciativ. Při určování úrovně zdrojů pro budoucí aktivity by se proto již v počátečním stádiu měla posuzovat dostupnost vnitrostátních a jiných zdrojů k doplnění financování ze strany EU. 24 http://www.technopolis-group.com/wp-content/uploads/2014/11/benchmarking-si-policies_finalreport.pdf 11

Komise by navíc měla jasně a soustavně připomínat potřebu vnitrostátního spolufinancování, aby se žádný členský stát v této politické oblasti nespoléhal výhradně na projekty financované EU. Zdůrazňování osvědčených postupů členských států ze strany Komise a seznamování všech ostatních členských států s těmito postupy by mohlo členské státy motivovat ke zvýšení vnitrostátního financování. 12