RESTAURÁTORSKÝ ZÁMĚR NA OPRAVU INTERIÉRU KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE V HORNÍM MARŠOVĚ

RESTAURÁTORSKÝ ZÁMĚR NA OPRAVU INTERIÉRU KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE V HORNÍM MARŠOVĚ I. Lokalizace památky Okres: Trutnov Obec: Horní Maršov Adresa: Kostel Nanebevzetí Panny Marie Bližší určení místa popisem: Původně luteránský kostel s věží a dvěma předsíněmi na jižní straně je součástí hřbitovního areálu obehnaného zdí. Jde o podélnou trojlodní orientovanou stavbu s emporami, západní věží, vystupující sakristií a oratoří na severní straně a polygonálním presbytářem. Dochovaný mobiliář: Dřevěné, na míru zhotovené lavice (zřejmě po dostavbě varhaní kruchty). V presbytáři se dochovala barokní kazatelna s baldachýnem a raně barokní oltář Nanebevzetí Panny Marie se sochařskou výzdobou (nyní přemístěnou do depozitáře Městského úřadu Horní Maršov a částečně restaurovanou) z roku 1700; dále kamenná křtitelnice z roku 1572. Z malířské výzdoby křížová cesta z roku 1852, taktéž přemístěna do depositu (dle literatury). Rejstříkové číslo objektu v ÚSKP: 3536 II. Údaje o památce Architekt: Carlo Valmadi Sloh a datace: renesance (manýrismus) 1603-1608, dle letopočtu vytesaném na sloupu západní empory. Předchozí známé stavební zásahy: viz Štěpán Stránský Průvodní zpráva k historickému vývoji, Vrchlabí 1974; Pavel Klimeš - Miloslav Klimeš, Stavebně historický průzkum, Horní Maršov 2002 předsíň na jižním boku věže vstupní předsíň do jižní boční lodi kaple sv. Anny na severní straně 1852, zřízení venkovního vchodu s krytým schodištěm na oratorium ze severní strany presbytáře 1868, oprava po požáru (blesk): krov lodě a věže 1986-1990, ubourání krytého schodiště a kaple sv. Anny 2003 restaurátorský průzkum (Krhánková, Waisserová) 2006 2011 restaurování fasád kostela 2014 rozšířený průzkum a restaurování oratoře (Bodanská, Bodanský, Šrůtek, Kobr) Popis technik: vápenné omítky a vápenné nátěry se secco malbou Předmětem restaurátorské obnovy budou především: nástěnné malby, dřevěná kazatelna, zábradlí kruchty a presbytáře, kamenné prvky III. Údaje o akci Záměr byl zadán a vypracován na základě vizuálního posouzení in situ, průzkumu interiéru provedeného v roce 2003 Kateřina Krhánková DiS, Mgr. Jana Waisserová (viz Restaurátorský průzkum kostela Nanebevzetí Panny Marie, 2003) a restaurátorské zprávy restaurování oratoře provedeného v roce 2014 BcA. Magda Bodanská pro účely vytvoření koncepce a podrobnějších záměrů obnovy interiéru kostela. Zadavatel: Obec Horní Maršov Zhotovitel: BcA. Kateřina Krhánková, Žižkova 85, Úpice 542 32, kacakrhankova@gmail.com, telefon: 774 099 996, povolení MK ČR čj. 3329/2000

IV. Popis objektu a nálezová zpráva (dle průzkumu z roku 2003 a rozšířeného průzkumu z roku 2014) Interiér kostela - omítky Trojlodí je sklenuté valenou cihelnou klenbou s hřebínky. Kolem lodi obíhá empora nesená hranolovitými pilíři. Na empoře jsou toskánské sloupy, které nesou klenbu. Vstup na emporu a do oratoře je na východní straně severní boční lodi. Nad hlavicemi sloupů je klenba propojena se zdmi bočních lodí opěrnými přizdívkami. Nad emporou je později přistavěna varhanní kruchta, která částečně zakryla špalety západních oken. Při stavbě byly před původní pilíře přistavěny polygonální sloupy, které nesou varhanní kruchtu. K polygonálnímu presbytáři, sklenutého též valeně, s hřebínky je na severní straně připojena sakristie. Nad ní je oratoř otevřená do presbytáře a krytá dřevěným zdobeným čelem. Věž má v přízemí vstupní síň, valeně klenutá, s vchodem do lodi kostela (zde je původní, později zazděný vchod na točité schodiště do patra). Do prvního patra věže se vstupuje předsíní z jižní strany. Odtud je přístup na emporu a varhaní kruchtu (dva vchody). Dále odtud vede dřevěné schodiště do vyšších pater věže, které jsou bez omítek. Renesanční omítky v interiéru kostela jsou z větší části překryty druhotnými omítkami nebo nátěry. Poslední úprava omítek interiéru má neogotický ráz (z přelomu 19. a 20. století). V této výmalbě je na jižní straně presbytáře prezentován starší baldachýn s trůnem z roku 1817. Stratigrafie nalezených omítek (dle průzkumu 2003): O1 - Renesanční omítka: jemnozrnná, světlá, se zřetelnými kusy nedohašeného vápna, cca 1-2,5 cm silná. Má světle okrový, nepravidelně utažený povrch. Na povrchu je na většině míst značně znečištěná. Omítka se nachází na většině ploch zdiva až do spodních partií. Souvislá renesanční výmalba zde nebyla nalezena, dochovaly se fragmenty monochromních maleb (červená) v bočních lodích kostela. Zřejmě šlo o malby Arma Christi (nástroje Kristova umučení). Napravo od vchodu do jižní boční lodi je dochován fragment sloupu, žebříku, kohouta a další již nečitelné fragmenty. V severní boční lodi se též nacházejí již nečitelné fragmenty barevných vrstev. Omítky v těchto částech jsou extrémně zasolené a porostlé zelenou řasou. Dále jsou fragmenty polychromní malby (?dekorativní rámování) v presbytáři na jižní straně nad malbou baldachýnu a ve spodní části severní strany. Ve všech částech kostela jsou na renesanční omítce četné grafiti červenou rudkou. Renesanční omítka chybí pouze v okolí drobných vysprávek a na přistavěné varhanní kruchtě.na omítce je několik vápenných nátěrů. Renesanční omítka je v interiéru dochována v poměrně velké míře, ale je velmi často pekovaná, značně znečištěná a překrytá druhotnou nebo nátěry omítkou. O2 - Omítka varhaní kruchty - nedatovaná, ale přistavěná zřejmě velmi brzo po postavení kostela (vzhledem k umístění lavic). Omítka je strukturou podobná renesanční omítce O1, je tmavší a má hladší více zatažený povrch. O3 - Omítka 19. století - Na renesanční omítce je ve spodní části presbytáře světle šedý střednězrnný štuk s hladkým bílým povrchem. Na této omítce jsou 2-3 vápenné nátěry a na nich dekorativní malba z 19. století. Na většině ploch štuk chybí (následují pouze vápenné nátěry). Zde je výmalba z 19. stol provedena i přes defekty. Výmalba byla již opravována (zpráškovatělé hlinky). Tato oprava opakuje malbu z 19. stol., ale místy ji zjednodušuje (oratoř, presbytář). V soklových partích presbytáře je doplněna secesním šablonovým dekorem. Stratigrafie nalezených omítek upřesnění (dle průzkumu oratoře 2003): Na cihlovém zdivu se v celém prostoru oratoře nachází původní renesanční omítka. Jedná se o světlou, jemnozrnnou omítku se zřetelnými kusy nedohašeného vápna, cca 1-3 cm silnou. První, vyrovnávací vrstva omítky má hrubě upravený povrch a je výrazně

rozpraskaná. Na tuto jádrovou omítku pak byla nanesena pravděpodobně v několika vrstvách finální omítka (omítka se po vrstvách odděluje). Na kletovaném povrchu renesanční omítky, která mírně kopíruje nerovnosti zdiva se nachází nerovnoměrně rozetřený vápenný nátěr, místy s výraznou strukturou tahů štětky. Na vápenném nátěru byla ve všech sondách nalezena renesanční grafitti. V největším rozsahu jsou dochována na západní stěně, kde se kromě nápisů a znaků vytvořených červenou rudkou zároveň vyskytují ryté grafitti, z nichž některé jsou ryté mělce pouze v síle vápenného nátěru, některé výrazně do hloubky omítky. Na západní stěně se nacházejí částečně čitelné latinsko-německé texty, letopočty (nejčastěji odkazující na 17. století), uprostřed stěny je rudkou a rytou linkou schematicky nakreslen kostel z exteriéru. Další grafitti jsou velmi málo čitelná, většinou rozmazaná, nebo setřená. Na prvním vápenném nátěru se nachází fragmenty dalšího vápenného nátěru, také lokálně pokrytého grafitti provedenými červenou rudkou, na němž se nacházejí 1-3 bílé monochromní vápenné nátěry. V pravé dolní části západní stěny byla v bočním nasvícení rozeznána vysprávka provedená hrubší šedou maltou. Vzhledem k tomu, že přes ni přechází fragmenty druhého nejstaršího vápenného nátěru s grafitti, jedná se pravděpodobně o renesanční opravu. Povrch renesančních omítek je včetně zmíněné hrubé vysprávky a vápenných nátěrů hustě pekovaný a na něm se nachází hnědo-šedá střednězrnná omítka, cca 1-2 cm silná, s bílým vápenným nátěrem a hlinkovou dekorativní výmalbou. Tato malovaná výzdoba byla tvořena ilusivním rámováním s jednoduchými rokajovými ornamenty na modrém pozadí v klenbě a teple šedými monochromními plochami stěn, které byly v dolní části ukončeny ilusivně malovaným okrovým soklem (ilusivní balustráda s šestiúhelníkovými průhledy) odděleným výraznou modrou páskou. Na této malbě se nachází současná hlinková výmalba, která zachovává základní rozvržení původní malby, ale v detailech ji zjednodušuje - jednoduché ilusivní rámování bez ornamentů na světle šedém pozadí v klenbě, oddělené od růžovo-fialových ploch stěn okrovou paspartou s fialovými linkami. Malovaný sokl je nahrazen pouze bílou linkou procházející cca 30 cm nad úrovní podlahy. Ze spodní strany oblouku jsou do renesančních omítek a zdiva v pravidelných odstupech vysekány drážky, v nichž jsou zasazena prkna uchycená ke zdivu železnými skobami (zbytek po kotvení dřevěného obložení), další stopy po pozdějších úpravách bylo možné vysledovat z otisku v minulosti odstraněné dřevěné zárubně, ke které byla zprava dotažena omítka z 19. Století. Kamenné prvky Z kamenných prvků je nejvýznamnější křtitelnice umístěná v presbytáři s vytesanou datací 1572, která pochází z předchozího dřevěného kostela z roku 1568. Dále jde o kamenné toskánské sloupy podpírající klenbu, kropenky v jižní předsíni a vstupní síni v přízemí věže. Kamenné ostění vstupu do sakristie (přeštukované v 19. století), okenní ostění a kamenná ostění oken a vstupů jsou vysekána z červeného pískovce. Všechny podlahy přízemí (včetně předsíně věže) jsou z plochých kamenů. Mobiliář dřevěné prvky Chórové lavice jsou přesně přizpůsobeny interiéru kostela. Dalšími dřevěnými prvky jsou parapety zábradlí empory, sloupy a podhled a podlaha varhanní kruchty. V presbytáři je dřevěné zábradlí oddělující závěr od lodi, kazatelna a oltář. Dále jde o zdobené zakrytí oratoře nad sakristií (restaurované 2014). Na varhanní kruchtě jsou rozebrané varhany. Rámy oken a jejich členění pro zasazení skel jsou také dřevěné. Do jižní předsíně vedou dva vstupy s dřevěnými dveřmi.

1. KONZERVACE OMÍTEK A RESTAUROVÁNÍ A REKONSTRUKCE MALÍŘSKÉ VÝZDOBY Dochované historické renesanční omítky budou konzervovány. Omítky a barevná vrstva z přelomu 19. a 20. století bude revidována, restaurována a rekonstruována. Jde o omítky v presbytáři, lodi kostela, na schodišti a v sakristii. Budou detailně zdokumentovány všechny historické etapy (renesanční i z přelomu 19. a 20. století) a bude provedena rekonstrukce fáze z přelomu 19. a 20. století. Bude restaurován dekorativní malovaný obraz s baldachýnem na stěně presbytáře datovaný rokem 1817. Jako vzor pro restaurátorskou obnovu bude sloužit oratoř restaurovaná v roce 2014. 1.1. Rozšířený průzkum, dokumentace stávajícího stavu, druhotných zásahů, zaměření jednotlivých částí dekorů a technologické analýzy Průzkum doplní a upřesní provedené průzkumy se zaměřením na hodnotné omítkové a barevné vrstvy (i na kamenných prvcích). Jednotlivé nálezy budou konfrontovány s výsledky restaurátorského průzkumu z roku 2003. Bude také monitorován stupeň poškození. Výsledkem bude podrobná nálezová zpráva, jejíž součástí bude upřesnění restaurátorských postupů, navržení technologií a doporučení pro stavební obnovu. Stratigrafické sondy provedené z celoplošného lešení do omítkových a barevných vrstev na klenbě a ve vyšších partiích kostela. Fotografická dokumentace provedených sond a nálezů. Fotografická dokumentace jednotlivých poškození a stavu před restaurováním. Grafická dokumentace - provedené sondy, původní a druhotné zásahy a jednotlivá poškození budou zakresleny do půdorysů, případně pohledů projektové dokumentace. Monitoring vlhkosti ve zdivu a omítkách (gravimetricky z odebraných vzorků). Instalace vlhkoměru pro dlouhodobý sběr dat o vzdušné vlhkosti a teplotě. Průzkum v rozptýleném denním světle, v razantním bočním osvětlení, případně v UV světle (pro pomoc při přečtení renesančních graffity). Dokonalé zmapování renesanční fáze výmalby (bude částečně provedeno v průběhu restaurátorských prací). Doporučení pro stavební obnovu bude obsahovat doporučení na postup prací. Dále upřesní postupy restaurátorské a rekonstrukční obnovy (použité materiály a pracovní postupy, postupy potřebné pro součinnost se stavební firmou). Budou zhotoveny pauzy jednotlivých částí dekorů z 19. století, s přesným zaměřením. Technologické analýzy 1.1.1 Průzkum výskytu hygroskopických solí a gravimetrické stanovení obsahu vlhkosti v omítkách, kameni a zdivu před zahájením prací. Odběr vzorků salinity pro zjištění koncentrace vodorozpustných solí v materiálu - pro kvantitativní a kvalitativní analýzy vodorozpustných solí ve zdivu, omítkách a kameni a vyhodnocení míry jejich degradačního vlivu (nutná spolupráce technologa se zkušenostmi v daném oboru). Bude proveden odběr vzorků ve dvou osách, ve třech výškách a třech hloubkách. Počet vzorků: 21 1.1.2 Analýza vzorku zábalu pro kvantitativní a kvalitativní stanovení obsahu solí v zábalu v průběhu odsolování Počet vzorků: 3 1.1.3. Průzkum výskytu hygroskopických solí a gravimetrické stanovení obsahu vlhkosti v omítkách, kameni a zdivu po provedení odsolovacích prací. Počet vzorků: 21 1.1.4.Statigrafie barevných a omítkových vrstev Počet vzorků: 5

1.1.5. Granulometrie omítek Počet vzorků: 1 1.1.6. Rozbor pojiva barevných vrstev Počet vzorků: 2 1.1.7. Mikrobiologické zkoušky (soklové partie) Počet vzorků: 2 1.1.8. Analýzy použitých materiálů (analýza biocidu, vody a písku pro zjištění obsahu solí) Počet vzorků: 3 1.2. Odstranění nevhodných vysprávek, revize neudržitelných částí historických omítek a čištění (vztaženo na 100% celkové plochy) Většina vysprávek bude nutná kvůli jejich nevyhovující technickým i estetickým vlastnostem odstranit. Budou odstraněny všechny nevyhovující tmely a vysprávky (sádrové stěrky a cementové vysprávky). Budou odstraněny mechanicky pomocí restaurátorských kladívek, majzlíků a skalpelů. Budou odstraněny tmely ze všech statických trhlin až do hloubky. Uvolněné okraje omítek a tenké vrstvy uvolněné omítky budou v případě nutnosti zajištěny přelepy. Odstraněné i ponechané tmely budou zakresleny do grafické dokumentace. Po detailním průzkumu a dokumentaci všech ploch (klenby i stěny) bude provedena revize nesoudržných štukových vrstev a nátěrů z 19. století. Budou plošně odstraněny vrstvy štuku a nátěry a odhalena renesanční omítka na soklových partiích lodi. Bude šetrně odstraněna malířská výzdoba soklové partie presbytáře (secesní etapa) a odhaleny fragmenty výmalby z 19. století. Rozsah bude odsouhlasen zástupci investora a příslušného oddělení památkové péče (předpokládaný rozsah odstranění cca 65%). Po detailním průzkumu a dokumentaci všech ploch (klenby i stěny) a revizi nesoudržných druhotných vrstev, bude možno odstranit neudržitelné části renesančních omítek (jedná se o místa v soklových partiích, místech poškození dlouhodobým zatékáním a v okolí statických trhlin). Rozsah bude odsouhlasen zástupci investora a příslušného oddělení památkové péče (předpokládaný rozsah cca 20%). V průběhu prací budou zajištěny omítky určené k restaurování a hrozící odpadnutím (pomocí tlakovacích praků a dřevěných klínů, či přelepy). Mechanické čištění nástěnných maleb od drobných povrchových nečistot bude provedeno šetrným ometením štětci, skalpely, čištění skelným vláknem a Wishab houbami. 1.3. Odsolování (soklové partie do výšky klenby empory) Budou naneseny 2 odsolovací zábaly na soklové partie kostela a presbytáře do výšky kleneb empory. Před započetím prací a mezi jednotlivými zábaly budou vždy odebrány a analyzovány kontrolní vzorky omítek a zábalů z několika výšek a hloubek. Před aplikací odsolovacího zábalu je nutno provést vzorky na testování citlivosti původních vrstev a možnosti jejich ochrany při odsolovacích pracích (prekonsolidace či separace barevné vrstvy). Bude provedena aplikace zkušebních odsolovacích zábalů (min. dva typy odsolovacích zábalů) včetně vyhodnocení efektivity a vhodné aplikace. Odsolovací směsi musí mít dostatečnou sorpci (obdobnou či mírně nižší kapilaritu jako odsolované omítky) a dostatečnou retenci vody kvůli zpomalení odparu. Nelze tedy použít tzv. chudé vápenné obětní omítky ani čistě buničinové zábaly. Vzhledem ke zvýšené vlhkosti je nutné použít materiál obsahující dezinfekční prostředek. Jako nejvhodnější se za daných podmínek jeví metoda advekčního zábalu, který využívá kapilární transport (advekci) solí, kdy je zábal ponechán na substrátu až do momentu, kdy by mohlo docházet ke zpětné difúzi. Redukce solí pomocí tohoto typu zábalu

je vcelku rychlý proces, trvající v řádu dnů. Tím se eliminuje míra zavlhčení odsolovaného materiálu, riziko biologického napadení a redistribuce solí. Na provlhčenou odsolovanou oblast bude na podhoz čisté buničiny nanesena odsolovací směs v tloušťce asi 0,4 0,8 cm. Jako separační vrstva mezi malbu a zábal bude použit podstřik z buničiny s dezinfekcí. Zábaly budou ponechány do úplného vyschnutí zábalu a omítkové vrstvy, posléze budou odstraněny mechanicky za sucha - špachtličkami, suchými kartáčky a štětci. V průběhu odsolování bude vždy analyzován vzorek zábalu pro kvantitativní a kvalitativní stanovení obsahu solí v zábalu (nutná spolupráce technologa se zkušenostmi v daném oboru). Počet vzorků: 3 Po odsolování budou odebrány a analyzovány kontrolní vzorky omítek, kamene a zdva (musí být porovnatelné s výsledky analýz průzkumu, tzn. 2 osy, 3 vrty, 3 hloubky + 3 vzorky na kamenných prvcích). Na odebraných vzorcích bude měřena gravimetrická vlhkost. Pro stanovení typů a množství daných solí bude použita UV/VIS spektrofotometrie. Nelze provádět kontrolní analýzy solí pouze pomocí indikačních papírků (neprůkazné pro sírany a chloridy). (nutná spolupráce technologa se zkušenostmi v daném oboru). Počet vzorků: 21 1.4. Konsolidace (předpokládá se na 80% celkové plochy) Fixáž barevné vrstvy Bude nutné provést lokální konsolidaci barevné vrstvy (zejména ponechané barevné vrstvy 19. století). Zpráškovatělá místa budou napuštěna vybraným konsolidačním prostředkem přes japonský papír a přitáhnuta k podkladu mírným tlakem tampónky. Koncentrace a typ zpevňovacího prostředku bude vyzkoušen (provést zkoušky konsolidačního prostředku na bázi organokřemičitanů, vápenných suspenzí či nízké koncentrace akrylátových disperzí, či případně jiného prostředku navrženého technologem) a odsouhlasen zástupci investora a příslušného oddělení památkové péče. Koncentrace fixážního prostředku by měla být co nejnižší nutná. Tímto prostředkem bude provedena následná celoplošná fixáž nástěnných maleb. Konsolidace omítkových vrstev Ponechané omítky s degradovaným povrchem, které nemají dostatečnou soudržnost, je nutno před tmelením napustit konsolidačním prostředkem. Koncentrace a typ zpevňovacího prostředku bude vyzkoušen a odsouhlasen zástupci investora a příslušného oddělení památkové péče. Je doporučeno konsolidovat organokřemičitým prostředkem s nejnižší nutnou koncentrací či vápennou suspenzí. Jedná se o omítky bez dochovaného původního povrchu a okraje. Aplikace bude prováděna štětcem, pouze na otevřená místa opakovaným napouštěním vlhkého do vlhkého zpevňovacím prostředkem. Lokální obtmelení omítek Bude provedeno lokální obtmelení uvolněných okrajů v místech injektáží vápenným tmelem (po zpevnění degradovaných okrajů omítek konsolidantem na bázi esteru kyseliny křemičité či vápenných suspenzí). Hloubková injektáž omítkových vrstev Ponechané omítky, které ztratily adhezi k podkladu (místa, kde jsou dutiny a omítka se pod mírným tlakem hýbe) je nutné uchytit injektážním prostředkem na vápenné bázi. Pokud jsou dutiny velké, je nutné do minerálního groutu přidat další plnivo (např. jemný křemičitý písek) a kapsu bodově přichytit. Vyboulené a odpouklé omítky budou průběžně

přitlačovány, vyplněny a přichyceny injektážní směsí. Tlakování bude prováděno pomocí tlakovacích praků a dotlačováním pomocí dřevěných klínů. Injektáž statických trhlin Vyfoukání nečistot z prasklin proudem vzduchu (kompresor). Osazení hadiček do vybraných otvorů, vyzdění povrchu mezi hadičkami hrubou maltou a kousky cihel do úrovně okolního zdiva (vytvoření kapes pro injektážní směs). Trhliny budou vyplněny speciální maltovou směsí na vápenné bázi (provedení zkoušek aplikace a fyzikálních vlastností před zahájením prací). 1.5. Sanace biologického napadení (soklové partie do výšky klenby empory, včetně kleneb a sloupů empory) Sanace biologického napadení Budou provedeny analýzy vzorků biologického napadení, které prokáží, zda je toto napadení (mechy, plísně a bakterie) aktivní a zda je nutná jejich sanace či preventivní opatření. Je nutné testovat neškodnost tohoto dezinfekčního prostředku na rudkové graffiti, a zda neobsahuje vodorozpustné soli. Následně bude proveden sanační postřik, mechanické odstranění a případný opakovaný preventivní postřik. 1.6. Ošetření odkrytých železných prvků (souvisejících se statickým zajištěním) Bude odstraněna rez ocelovými kartáči a kotouči. Povrch ošetřen (inhibitorem kovů, vyjma železných prvků ve styku se dřevem, kde vytváří nevhodné Ph pro dřevo) a opatřen nátěrem (podkladovým a finálním). Kovy budou opticky (barevně) zapojeny do svého okolí. 1.7. Tmelení (vztaženo na 100% celkové plochy) Místa, kde bude podkladové cihlové zdivo poškozeno druhotnými zásahy nebo degradováno v důsledku dlouhodobého zatékání, budou nejprve dozděna částmi cihel a zdící vápennou maltou s hydraulickou přísadou. Předpokládaný rozsah dozdívek cca 15%. Pro tmelení defektů na nástěnných malbách bude použita vápenná malta bez hydraulických přísad. Úprava povrchu musí odpovídat původním omítkám. Vzhledem k rozdílným tmeleným hloubkám defektů (jemné povrchové tmely a vlasové trhliny až velkoplošné tmely na zdivo), musí být použito několik hrubostí tmelů. Bude vybrána vhodná kombinace hrubostí písku, co nejvíce podobná barevnosti a struktuře původní hmoty omítky. Předpokládaný rozsah tmelení cca 30% plochy. Omítka soklových partií musí být maximálně odolná mrazovým cyklům a rekrystalizaci vodorozpustných solí a zároveň nezpůsobovat redistribuci solí do vyšších úrovní. Doporučeno je použít jako jádrovou omítku vápenocementovou omítku se sanační přísadou (např. Ravenit WDP). Postup musí být proveden přesně dle technického listu. Do zavadlého přeškráblého povrchu pak provést vápenný štuk se strukturou povrchu dle okolní dochované historické omítky. Omítky soklových partií nebudou plošně přeštukovány, ale budou pouze tmeleny defekty a povrch sjednocen tónovaným vápenným nátěrem (nutno provést zkoušky modifikace vápenného nátěru přidáním plniva pro zvýšení hustoty nátěru - např. mramorová moučka, jíl či křemičité písky jemných frakcí). Předpokládaný rozsah tmelení omítek cca 30% plochy. Bude izolován povrch nově provedených tmelů vápenným nátěrem ( pačokem ) tónovaným minerálními pigmenty do barevnosti původního vápenného podkladu. 1.8. Prezentace částí původních renesančních omítek (plocha cca 20 m 2 v soklové partii na jižní stěně lodi kostela, vpravo od vstupu do lodi kostela) Budou prezentována vybraná místa renesančních omítek vytipovaná zástupci investora a památkové péče. Restaurátorský postup bude stejný jako u ostatních ploch.

Bude provedena sjednocující neutrální retuš v podkladové barvě (s případným upřesněním barevných graffiti). Retuše případně nalezených nápisových částí musí být před zahájením prací odborně a do detailů konzultovány. Tato místa musí být zapojena do okolí velmi citlivě. Nejlépe v celé ploše stěny (viz vzorová plocha západní stěny oratoře). Prezentace renesanční vrstvy je doporučena z důvodů technických (minimalizace překryvných vrstev na místě exponovaném vlhkosti a působení solí), ochranných (minimalizace ztráty původní hmoty omítky při případných opravách) i estetických (nález renesančních kreseb a graffiti). 1.9. Retuše a rekonstrukce výmalby (předpokládá se na 98% celkové plochy) Jde o retuš ponechaných fragmentů a rekonstrukci malířské výzdoby na všech plochách interiéru kostela. 1. Nápodobivá retuš ponechaných fragmentů (v mírně potlačených odstínech). 2. Sjednocení povrchu - lze provést podkladový vápenný nátěr s přídavkem plniva (např. mramorová moučka, jíl či křemičité písky jemných frakcí), vynechány budou fragmenty ponechané historické výmalby. Podkladová vrstva bude provedena vápennou barvou tónovanou přírodními pigmenty do barevnosti podkladu vybrané výmalby. 3. Rekonstrukce budou provedeny nápodobivě (v mírně potlačených odstínech, jako vzor restaurované malby v oratoři) dle schválených detailních barevných nákresů provedených dle nálezů a historických fotografií (v měřítku 1:1). Pojivo rekonstrukcí bude vybráno na základě technologických analýz původní barevné vrstvy. Bude se jednat o secco techniku. Stupně obtížnosti pro určení složitosti rekonstrukcí (viz příloha č. 1) 1.9.1. Klenba presbytáře, vítězný oblouk a obraz s baldachýnem (115,8 m 2 ) Stupeň obtížnosti č.4 1.9.2. Stěny presbytáře (149,37 m 2 ) Stupeň obtížnosti č.2 Pozn.: Na soklových partiích bude obnovena starší fáze výmalby z 19. století (po přečtení dochovaných fragmentů a dle analogického návrhu provedeného v měřítku 1:1). 1.9.3. Klenba lodi (225 m 2 ) Stupeň obtížnosti č.2 1.9.4. Stěny lodi a plochy empory s mramorováním včetně sloupů empory (734,7 m 2 ) Stupeň obtížnosti č.2 1.9.5. Schodiště k oratoři (37 m 2 ) Stupeň obtížnosti č.1 1.9.6. Sakristie (51,55 m 2 ) Stupeň obtížnosti č.1 (předpokládaný, upřesní průzkum) 1.10. Profilované římsy (metry běžné) Restaurátorský postup je stejný jako u nástěnných maleb. 1.11. Požadavky Vysoké požadavky na umělecko řemeslnou kvalitu provedení. Restaurátorský průzkum, práce na restaurování nástěnných maleb a dozor stavební firmy při stavebních pracích budou provádět restaurátoři, kteří jsou držiteli licence na restaurování

Uměleckořemeslných nefigurálních malířských děl (specializace 3d) a restaurátor, který je držitelem licence na restaurování Polychromovaných nefigurálních uměleckořemeslných děl ze štuku (specializace 3a). 2. RESTAURÁTORSKÁ OPRAVA KAMENNÝCH PRVKŮ 2.1. Hodnotné prvky a doporučený postup prací: 2.1.1. Křtitelnice (datace 1572) Očištění od nečistot se zachováním a konzervací polychromie (datace polychromie není známa). 2.1.2. Toskánské sloupy Povrchová úprava sloupů by měla odpovídat koncepci interiéru tzn. 19. století, vrstva č. 4 na sloupech mramorování. 2.1.2. Osmiboké sloupy Povrchová úprava sloupů by měla odpovídat koncepci interiéru tzn. 19. století, vrstva č. 4 na sloupech mramorování. 2.1.4. Ostění do sakristie Ostění by mělo zůstat přeštukované souvisí s úpravou v 19. století. 2.1.5. Ostění hlavního vstupu Očištění, revize spárování a restaurování. 2.1.6. Kropenky (2 kusy) Očištění a konzervace. 2.2. Postup prací a požadovaná kvalita zásahu Kamenné prvky by měly být opraveny umělecko-řemeslně, tak aby byla maximálně zachována autenticita hmoty i povrchu. Povrchová úprava bude vycházet z nálezů restaurátorského průzkumu a z doplňujícího průzkumu před započetím restaurátorských prací (odběry vzorků jsou zahrnuty v kapitole 1.1 rozšířený průzkum). Bude provedeno očištění povrchu a krust (voda s detergentem, lokální obklady destilovanou vodou, příp. naměkčení krust obklady s uhličitanem amonným, ) a revize starších nevhodných tmelů a nátěrů a to mechanicky nebo chemicky. Míra a technologie čištění budou upřesněny v rámci KD po provedených zkouškách, které budou předloženy ke schválení zástupcům investora a zástupcům památkové péče. V případě prokázaného silného zasolení bude přistoupeno k lokálním odsolovacím zábalům (v rámci doplňujícího průzkumu budou odebrány vzorky na obsah vodorozpustných solí). Odsolovaní zábaly bude v každém případě nutné použít v případě čištění uhličitanem amonným. Zpevnění trhlin a mikrotrhlin a lepení prasklin (prostředek bude upřesněn v průběhu prací a po provedených zkouškách dle typu poškození. Drobné nestatické trhliny je možné zainjektovat minerálním groutem, k lepení větších spojů však bude nutné použít transparentní pryskyřice na bázi akrylátu nebo polyesteru. Fixáž barevné vrstvy (pravděpodobně akrylátovým kopolymerem, koncentrace a přesný typ výrobku bude upřesněn v průběhu prací a po provedených zkouškách). Tmelení větších defektů tmelem odpovídající struktuře a barevnosti kamene (složení bude upřesněno dle zvolených injektážních a lepících směsí, báze tmelu by měla korespondovat s konzervačními technologiemi). Preferovány budou minerální tmely nebo tmely na bázi elastifikovaných organokřemičitanlů. Barevnost a struktura tmelů bude v maximální míře tvořena složením vhodných plniv s minimálním obsahem pigmentů. Retuš a rekonstrukce barevných vrstev, příp. rekonstrukce štukové vrstvy (upřesnění koncepce v rámci KD) a barevné povrchové úpravy.(např. mramorování, nátěr, příp. linky).

2.3. Požadavky Vysoké požadavky na umělecko řemeslnou kvalitu provedení. Práce na restaurátorském průzkumu, restaurování kamenných portálů a křtitelnice a restaurátorský dozor bude provádět restaurátor, který je držitelem licence na restaurování polychromovaných umělecko-řemeslných děl z kamene, štuku, umělého kamene a sádry (specializace 3a). 3. RESTAURÁTORSKÁ OPRAVA DŘEVĚNÝCH PRVKŮ 3.1. Restaurování víka křtitelnice Záměrem je restaurátorská obnova. Restaurování bude provedeno v ateliéru. Nejprve bude proveden restaurátorský průzkum. Na jeho základě bude vypracován podrobný postup restaurátorských prací. Mělo by dojít k šetrnému odstranění nečistot, případně ztmavlých laků. Uvolněná polychromie bude upevněna vhodně zvoleným způsobem (zpevnění a injektáž materiálem vybraným na základě zkoušek). Následné čištění a snímání bude provedeno velmi šetrně, aby nedocházelo ke ztrátám barevné vrstvy. Výspravy dřevěných částí budou provedeny z borového, lipového nebo smrkového materiálu, který bude barevně přizpůsoben původnímu dřevu. Chybí paprsky s holubicí. Chybějící místa budou vytmelena a retušována napodobivou retuší. Na základě konzultací s investorem a památkovým dozorem bude provedena závěrečná povrchová úprava, jejíž varianty budou vzorkovány a předloženy k odsouhlasení. Původní části s dochovaným zlatem nebudou přezlaceny, budou pouze doplněny chybějící větší defekty. Menší defekty budou retušovány barvou v odstínu podkladu. Nové části budou zapojeny do kontextu původních částí patinací. Zlacení na lesk bude provedeno na křídový poklad, plátkovým zlatem (v barevnosti odpovídající původnímu zlatu). 3.2. Demontáž a základní konzervační a sanační práce na kazatelně Záměrem je základní konzervační, sanační zásah a truhlářská oprava konstrukcí s maximálním respektováním původních povrchů. Restaurování povrchové úpravy a doplňky budou provedeny v jiné etapě prací. Restaurátorské práce budou realizovány tradičními materiály a technologiemi vycházejícími z restaurátorského průzkumu a dalších nálezových situací. Restaurování bude předmětem samostatné restaurátorské akce na základě schváleného restaurátorského záměru. Demontáž, rozebrání (včetně podrobné dokumentace) a uskladnění ve vhodných klimatických podmínkách (navrhne restaurátor). Nejprve bude proveden restaurátorský průzkum. Na jeho základě bude vypracován podrobný postup restaurátorských prací včetně použitých technologií. Bude provedena revize trámů, kotvení do zdí a ošeření kovových táhel. Truhlářskotesařské práce budou provedeny pod dozorem restaurátora (výměna poškozených dílů cca 20%, revize spojů, vysazování vad, doplnění chybějících dílců, kompletáž ). Mělo by dojít k šetrnému mechanickému odstranění nečistot. V místech, kde hrozí ztráta polychromie, bude uvolněná polychromie bude upevněna vhodně zvoleným způsobem (zpevnění a injektáž materiálem vybraným na základě zkoušek). Konzervace poškozeného dřeva (především nekonstrukční původní profilace a prvky) napuštění vhodným prostředkem (sloučeniny kvarterní amoniové soli, kyseliny borité, regulátor růstu hmyzu + pomocné látky, umožňující pronikání účinných látek do hloubky dřeva) - v případě nálezů dřevokazného hmyzu desinfekce (injektáže, ) a aplikace insekticidu - v případě nálezů biologického napadení (plísně houby) desinfekce a aplikace fungicidu. Výspravy dřevěných částí - z borového nebo smrkového materiálu, který bude barevně přizpůsoben původnímu dřevu (především konstrukčních prvků).

3.3. Truhlářské práce a základní konzervace dřevěných prvků zábradlí empory a varhanní kruchty Záměrem je základní truhlářská oprava s maximálním respektováním původních povrchů. Restaurování povrchové úpravy bude předmětem samostatné restaurátorské akce na základě schváleného restaurátorského záměru. Veškeré práce budou realizovány tradičními materiály a technologiemi vycházejícími z restaurátorského průzkumu a dalších nálezových situací. Povrch bude šetrně mechanicky zbaven všech nečistot. V případě nepevnosti konstrukce, bude tato rozebrána, všechny díly očištěny a vyspraveny. Výspravy budou z borového, lipového nebo smrkového materiálu, který bude barevně přizpůsoben původnímu dřevu. Po důkladné repasi všech částí, bude vše opět složeno do původního stavu. Dřevo bude napuštěno vhodným konzervačním materiálem. 3.4. Truhlářské práce a základní konzervace dřevěných prvků zábradlí presbytáře Záměrem je základní truhlářská oprava s maximálním respektováním původních povrchů. Restaurování povrchové úpravy bude předmětem samostatné restaurátorské akce na základě schváleného restaurátorského záměru. Veškeré práce budou realizovány tradičními materiály a technologiemi vycházejícími z restaurátorského průzkumu a dalších nálezových situací. Povrch bude šetrně mechanicky zbaven všech nečistot. V případě nepevnosti konstrukce, bude tato rozebrána, všechny díly očištěny a vyspraveny. Bude provedena výměna vrchního (původně čalouněného) prkna. Výspravy budou z borového, lipového nebo smrkového materiálu, který bude barevně přizpůsoben původnímu dřevu. Bude provedena revize kotvení do zdí a podlahy a ošetření kovových prvků. Bude provedeno rozdělení zábradlí na více dílů (dle projektu + dva řezy). Po důkladné repasi všech částí, bude vše opět složeno do původního stavu. Dřevo bude napuštěno vhodným konzervačním materiálem. 3.5. Restaurování dřevěného rámu Záměrem je restaurátorská obnova s maximálním respektováním původních povrchů (demontáž, očištění, drobné opravy, retuš, případně povrchová úprava a zpětné osazení). 3.6. Požadavky Vysoké požadavky na umělecko řemeslnou kvalitu provedení. Práce na restaurátorském průzkumu a restaurování figurálních prvků (víko křtitelnice a kazatelna) bude provádět restaurátor, který je držitelem licence na restaurování Polychromovaná sochařská díla ze dřeva (specializace 2a). Práce na restaurátorském průzkumu, restaurování dřevěných prvků a restaurátorský dozor uměleckořemeslného charakteru (zábradlí) bude provádět restaurátor, který je držitelem licence na restaurování Uměleckořemeslných nefigurálních malířských děl (specializace 3d) či Uměleckořemeslných povrchových úprav na nefigurálních dílech (specializace 3e). 4. RESTAURÁTORSKÁ DOKUMENTACE Budou odevzdány 3 paré restaurátorské dokumentace obsahující podrobnou textovou část, fotodokumentaci všech postupů, stavů před a po restaurování a dále grafická dokumentace (zakresleno: fenomény související s původní realizací díla, druhotné zásahy, jednotlivá poškození a provedené zásahy v rámci restaurování).

REKONSTRUKCE MALÍŘSKÉ VÝZDOBY - STUPNĚ OBTÍŽNOSTI STUPEŇ OBTÍŽNOSTI 1 Barevné pojetí stěn tónovaným vrstveným nátěrem jedné až dvou barevností, malovaný sokl. AUTOŘI: KATEŘINA KRHÁNKOVÁ DIS., MGR. JANA WAISSEROVÁ

REKONSTRUKCE MALÍŘSKÉ VÝZDOBY - STUPNĚ OBTÍŽNOSTI STUPEŇ OBTÍŽNOSTI 2 Barevné pojetí stěn tónovaným vrstveným nátěrem jedné barevnosti s linkováním, jednoduchou šablonou a malovaným soklem. AUTOŘI: KATEŘINA KRHÁNKOVÁ DIS., MGR. JANA WAISSEROVÁ

REKONSTRUKCE MALÍŘSKÉ VÝZDOBY - STUPNĚ OBTÍŽNOSTI STUPEŇ OBTÍŽNOSTI 3 Jednoduchá šablonová výzdoba (např. dekorativní pásek podél stropu či stěn místnosti s linkováním a jednoduchou šablonou). AUTOŘI: KATEŘINA KRHÁNKOVÁ DIS., MGR. JANA WAISSEROVÁ

REKONSTRUKCE MALÍŘSKÉ VÝZDOBY - STUPNĚ OBTÍŽNOSTI STUPEŇ OBTÍŽNOSTI 4 Středně složitá šablonová výzdoba (bohatší dekorativní rámování a rozety, středně složitá šablona v ploše). AUTOŘI: KATEŘINA KRHÁNKOVÁ DIS., MGR. JANA WAISSEROVÁ

REKONSTRUKCE MALÍŘSKÉ VÝZDOBY - STUPNĚ OBTÍŽNOSTI STUPEŇ OBTÍŽNOSTI 4 Středně složitá šablonová výzdoba (bohatší dekorativní rámování a rozety, středně složitá šablona v ploše). AUTOŘI: KATEŘINA KRHÁNKOVÁ DIS., MGR. JANA WAISSEROVÁ

REKONSTRUKCE MALÍŘSKÉ VÝZDOBY - STUPNĚ OBTÍŽNOSTI STUPEŇ OBTÍŽNOSTI 5 Bohatá a velmi složitá několikavrstvá šablonová výzdoba v rozsahu celé plochy stěn či stropů (ručně domalovaná). AUTOŘI: KATEŘINA KRHÁNKOVÁ DIS., MGR. JANA WAISSEROVÁ

REKONSTRUKCE MALÍŘSKÉ VÝZDOBY - STUPNĚ OBTÍŽNOSTI STUPEŇ OBTÍŽNOSTI 5 Bohatá a velmi složitá několikavrstvá šablonová výzdoba v rozsahu celé plochy stěn či stropů (ručně domalovaná). AUTOŘI: KATEŘINA KRHÁNKOVÁ DIS., MGR. JANA WAISSEROVÁ