Souhrnná teritoriální informace Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Manile (Filipíny) ke dni 17.08.2012 Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu 1/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
1. Základní informace o teritoriu Přesný původ obyvatel je vzhledem k odlišnosti jejich jazyka od ostatních jazyků zemí Pacifiku nejasný. Roku 1888 byl ostrov zabrán Německem a počátkem 20. století začaly být těženy tamní zásoby fosfátu. V průběhu první světové války bylo okupováno australskou armádou a později získalo mandát Ligy národů. Po druhé světové válce, která byla charakterizována krutou japonskou okupací, se stalo svěřeneckým územím OSN. Nezávislosti dosáhlo v roce 1968 a členem OSN je od roku 1999 jako nejmenší republika na světě. 1.1. Oficiální název státu Republika Republic of Republik Naoero 1.2. Rozloha 21 km 2 1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Počet obyvatel: 10 000 obyvatel (2010) Hustota obyvatel: 468,2 obyvatel na 1 km 2 (2009) 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Přirozený přírůstek: 27,08 narození na 1000 obyvatel (odhad na rok 2011) Složení populace: 0 14 let: 33 % 15 64 let: 65 % 65 let a více: 2 % Očekávaná délka života: muži 62 let ženy 69 let (odhad na rok 2011) 1.5. Národnostní složení naurského původu 58 % z ostatních ostrovů Pacifiku 26 % čínského původu 8 % 2/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
evropského původu 8 % 1.6. Náboženské složení protestanti 45,8 % římští katolíci 33,2 % ostatní 14,1 % 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky naurština úřední jazyk, charakteristický pro tento pacifický ostrov angličtina běžně rozšířena a používaná jak v úředním, tak v obchodním styku 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města 14 distriktů: Aiwo, Anabar, Anetan, Anibare, Baiti, Boe, Buada, Denigomodu, Ewa, Ijuw, Meneng, Nibok, Uaboe, Yaren nemá hlavní město, správní sídlo vlády je v distriktu Yaren 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Australský dolar (AUD), který má 100 centů. 1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Den nezávislosti, 31. ledna (1968) Den ústavy, 17. května (1968) 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty má tropické klima s monzuny, deštivé období je od listopadu do února. Více informací pro podnikání na : www.pitic.org.au/pdfs/bigs/nauru.pdf 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Na se nacházejí dvě nemocnice, jsou však určené pouze pro základní ošetření. V případě potřeby komplikovanějšího zákroku je nutný transport (většinou do Austrálie). Vzhledem k situaci, kdy lékaři i nemocnice předpokládají platbu za ošetření v hotovosti, je nezbytně nutné zařídit si před cestou kvalitní mezinárodní zdravotní pojištění platné pro oblast Oceánie, které umožní pozdější refundaci vzniklých výdajů. Kontakty na zdravotnická zařízení: Phosphate Corporation Hospital Tel.: 674-555-4155 General Hospital Tel.: 674-555-4302 3/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
Dr. Khin Toe Republic of Hospital, Central Pacific Tel.: 674-555-4155, 674-444-3883 Mimo pracovní dobu: 674-444-3761, 674-555-4641 (mobil) Fax: c/o K.P. Rao 674-444-3752 Dr. N.M. Shahul Hameed zubní klinika Republic of Hospital P.O. Box 128 Tel.: 00674-444-3881 Mimo pracovní dobu: 00674-444-3874 Fax: 00674-444-3893 (attention: Sasi) E-mail: shahulnauru@hotmail.com 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Cestovní doklady: Držitelé cestovní dokladů ČR potřebují k návštěvě vízum. O vízum lze požádat na Generálním konzulátu v Melbourne nebo zastupitelském úřadě na Fidži. Turistické vízum se vydává na maximální dobu pobytu 30 dnů. Je potřeba mít platný cestovní pas, dostatek finančních prostředků, zpáteční letenku a rezervaci ubytování. V minulosti několikrát docházelo k situaci, kdy přestalo vydávat víza pro turistické účely. Tuto možnost tedy nelze do budoucna opět vyloučit. Získání víza je zdlouhavý a nelehký proces. Cestovatelé, kteří přes pouze projíždějí, nepotřebují vízum, pokud mají navazující letenku a z odletí během tří dnů od příletu. Při odletu se platí odletová daň ve výši 50 australských dolarů (AUD). Celní a devizové předpisy: Do země je možné bezcelně dovézt 3 láhve alkoholu (pouze pro osoby starší 21 let) a 400 cigaret nebo 50 doutníků nebo 450 g tabáku. Je zakázán dovoz narkotik, zbraní, munice a pornografických materiálů. Přírodní artefakty nesmějí být vyváženy bez povolení. 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi V roce 2011 ani v letech předchozích nebyla žádná omezení pro vstup cizinců s ohledem na politickou nebo jinou situaci v zemi. Nicméně ZÚ ČR doporučuje cestovatelům z ČR, aby před zahájením cesty na konzultovali svůj aktuální cestovní program po zemi přímo se ZÚ ČR Manila nejlépe e-mailem na adresu manila@embassy.mzv.cz 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) popis spojení z letiště a z centra města Embassy of the Czech Republic 30F, Rufino Pacific Tower Ayala Avenue 6784 4/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
Makati, Metro Manila The Philippines Tel.: (0063-2) 811 11 55-56 a 58 Fax: (0063-2) 811 10 20 e-mail: manila@embassy.mzv.cz, Commerce_Manila@mzv.cz Mobilní telefon diplomatická služba/pohotovost: 0063 918 990 5778 Web: www.mzv.cz/manila, www.mfa.cz/manila Organizační struktura ZÚ (k 1. 6. 2012) RNDr. Josef RYCHTAR velvyslanec Aktuální informace o složení ZÚ MANILA jsou k dispozici na www.mzv.cz/manila Úřední hodiny: pondělí až čtvrtek 8:30 17:30 hod, pátek 8:30 14:30 hod. Konzulární hodiny: úterý, středa, čtvrtek 9:00 13:00 hod. Časový rozdíl: SEČ + 8 hodin v době zimního času v ČR (GMT + 8), SELČ + 7 hodin v době letního času v ČR 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Žádná z těchto institucí není na zastoupena. 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Záchranná služba: 118 or 117 Phosphate Corporation Hospital: 674-555-4155 General Hospital: 674-555-4302 Dr. Khin Toe (Republic of Hospital,, Central Pacific): 674-555-4155, 674-444-3883, mimo pracovní dobu: 674-444-3761, 674-555-4641 (mobil) Dr. N. M. Shahul Hameed (Zubní klinika, Republic of Hospital, P.O. Box 128 ): 00674-444-3881, mimo pracovní dobu: 00674-444-3874 Policie Police Force, Yaren District: +6744443193, mobil: +6745579000 1.18. Internetové informační zdroje Stálá mise při OSN: www.un.int/nauru Vláda : www.naurugov.nr Turistická kancelář : www.discovernauru.com www.lonelyplanet.com/nauru www.worldtravelguide.net/nauru 1.19. Adresy významných institucí Úřad vlády (Government Office) Yaren District Republic of Central Pacific Tel.: +674-444-3133 Fax: +674-444-3105 Policie ( Police Force) Yaren District 5/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
Tel.: +6744443193 Mobil: +6745579000 6/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
2. Vnitropolitická charakteristika se stala první nezávislou zemí v cele Mikronésii, důvod úspěchu byl jednoznačný: lukrativní těžba fosfátu. Neobydlený ostrov uprostřed oceánu byl po miliony let domovem rozsáhlých ptačích kolonií, které vršily trus jenž působením času petrifikoval a stal se podložím 90 procent ostrova. Výnosnou těžbu fosfátu započali Němci společně s Brity v roce 1907, po válce šly výnosy z těžby do australských kapes, poplatek placený ostrovanům byl symbolický. První věc, kterou samostatná vláda provedla, bylo obvinění bývalých kolonizátorů z plundrování ostrova, sama však pokračovala v této aktivitě ještě intenzivněji, během 30 let vytěžila prakticky vše, co se dalo bez ohledu na udržitelný rozvoj. Tento, v Evropě někdy zprofanovaný pojem, má na naprosto zásadní význam - jde o doslovné podřezávání větve nad propastí. si zničilo více než tři čtvrtiny již tak limitované životní plochy, která dnes připomíná spíše měsíční krajinu. Odměnou za upsání duše ďáblu byly stamilionové zisky, které dočasně učinily jednu z nejbohatších zemí světa, HDP na hlavu byl srovnatelný s Evropou. Vláda se snažila myslet na horší časy a začala investovat, ovšem velmi špatně. Nulovou zkušenost země s mezinárodním byznysem využili oportunní poradci a prostředníci, své sehrála i korupce místní administrativy. Investovalo se do hotelů, dolů, zpracovatelského průmyslu - na první pohled výnosný byznys, v podání byl však těžce ztrátový, například náklady na fosfátové zpracovatelské závody na Filipínách vysoce převýšily výnosy, podnik je dodnes ztrátový. Podobné investice probíhaly i jinde, zejména v Austrálii. navíc nakoupilo několik nejdražších boeingů s cílem stát se regionálním dopravcem - Air létalo na Filipíny, do Hongkongu, několik destinací v Austrálií. Nepočítaje pořizovací náklady leteckého parku, vykazoval tento byznys roční ztráty v řádech desítek milionů dolarů. V polovině 90. nastal konec pohádkových času: zapříčinilo ho jednak prudké snížení výrobních nákladů umělých hnojiv a též nános ptačího trusu narazil na své dno. HDP poklesl na méně než 10 % předchozích období. V minulosti byla politická situace na provázena častými vládními krizemi a byla tudíž velmi nestabilní. Zlomovým byl rok 2004, který představoval nástup mladé, reformní, korupcí nepoznamenané politické generace. Volební období 2004-7 znamenalo především stabilitu a klid pro politické řešení hluboké ekonomické krize. Vláda zavedla bolestivé ekonomické reformy. Státní správa, která zaměstnávala přes 90% pracovně schopného obyvatelstva byla několik měsíců bez výplaty. Obživa státních zaměstnanců byla zajištěna výplatou v potravinových naturáliích, které vláda na dluh odebírala od místního čínského obchodníka. Po několika měsících potravinové mzdy přistoupil ministr financí k radikální redukci státních zaměstnanců, jen z fosfátových dolů propustil přes 1000 zaměstnanců, více než 100 z Air, zredukoval počty na ministerstvech. Z 2 800 státních zaměstnanců propustil 1600, zbývajícím však mohl začít vyplácet výplaty - nejprve 60 australských dolarů měsíčně všem zaměstnancům bez ohledu na funkci či pozici (včetně prezidenta), v roce 2006 podle stejného schématu již 280 a v roce 2007 se dostalo v průměru přes 400 australských dolarů, již s odlišením podle funkce a zásluh. Tato politika přinesla ozdravení státních financí i návrat ekonomického růstu, ale podle samotného ministra též ztrátu popularity bývalé opozice (ztráta místa se dotkla v podstatě každé rodiny), z bývalé uměle udržované plné zaměstnanosti je dnes 70% nezaměstnanost. Léčba šokem však fungovala, kabinet má jen 5 ministrů, každý ministr má 2-3 portfolia za jeden plat podobně to je i s podřízenými, redukovaná těžba fosfátu (se snahou dodržovat základní ekologické normy) je opět zisková, do stejných čísel se snaží dostat i provozování letecké společnosti. Stará Air vyhlásila bankrot, dluhy se poplatily z prodeje letadel, nyní společnost provozuje pouze jedno letadlo. Všechny dluhy se však hned tak poplatit nedají, banky spravující fond budoucnosti se v 80. a 90. letech neúspěšnou investiční politikou zadlužily, půjčky nemohly splácet, na splacení alespoň úroku z prodlení padl nejdříve fond, poté státní rezervy a nakonec úspory soukromých osob. Z lehce nabitých stamilionů zůstaly jen dluhy. má i dnes některé investice, které vynášejí, například vysokopodlažní administrativní budova ve finančním centru Manily, zatím však vše jde na dluhovou službu. vyhrálo soud s Austrálií a Velkou Britanii, které žalovalo za exploataci a devastaci životního prostředí, více než 100 milionů dolarů by mělo jít do obnovy zničené přírody. 2.1. Stručná charakteristika politického systému má prezidentský systém, prezident zároveň stojí i v čele vlády. Každé tři roky jsou parlamentní volby do 18členného zákonodárného sboru, ze svého středu pak parlament zvolí prezidenta, který si opět mezi poslanci vybere členy svého kabinetu. Tříletý termín prezidenta může být opakován bez omezení. Poslední volby se konaly v listopadu 2011. 7/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Sprent Jared Dabwino, zvolen v listopadu 2011 2.3. Složení vlády Hon. Sprent Jared Dabwido, prezident, předseda vlády ministr veřejných služeb, policie a pohotovostních složek(minister for the Public Service, Police & Emergency Services) a ministr vnitra a fosfátového fondu (Home Affairs and the Phosphate Royalties Trust) Dr. Kieren Keke ministr zahraničí a obchodu (Minister for Foreign Affairs & Trade) Rykers Salomon ministr obchodu, průmyslu a životního prostředí (Minister for Commerce, Industry & Environment) Valdon Dowiyogo ministr zdravotnictví, sportu, školství, spravedlnosti a mořských zdrojů (Minister for Health, Sports, Education, Fisheries Marine Resources Authority and Justice) Ludwig Scotty předseda Parlamentu (Speaker of Parliament) David Adeang ministr financí a udržitelného rozvoje (Minister of Finance & Sustainable Development) 8/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
3. Zahraničně-politická orientace je bývalá německá kolonie, dnes však nemají Němci o, stejně jako v celé Mikronésii, výraznější zájem. Další kolonizátor, Japonsko, okupoval jen tři roky a navíc v té době přesídlil domorodé obyvatelstvo mimo rodný ostrov. Z titulu výše uvedeného je japonská přítomnost na nejslabší v celé Mikronésii (ostatních Mikronéských ostrovů se navíc Japonci zmocnili již na začátku I. světové války a zapustili tam podstatně hlubší kořeny. Na v roce 1914 Japonce předběhla Austrálie). Tak jako jsou Palau, FSM a Marshallovy ostrovy fixovány na USA, tak je tomu u s Austrálií. Jeden rozdíl tu však je, na rozdíl od Spojených Států neformalizovala Austrálie svůj vztah k bývalému svěřeneckému území dohodou o volném přidružení, australské subvence a rozvojová pomoc nejsou tedy na smluvně upravené bázi, jsou výlučně dobrovolné. Rozvojová pomoc je přitom pro zcela zásadní podmínkou existence, země je ochotna poskytovat různé služby, jako například zřízení australského uprchlického tábora na svém území. Druhým významným donorem je Tchajwan, je jedním z jeho 6 tichomořských spojenců. Tchajwanský velvyslanec je také jediný rezidentní na ostrově, Tchajwan má na též úřad rozvojové a technické pomoci. Japonsko na nehraje tak aktivní roli jako jinde v Tichomoří, omezenou angažovanost zde mají i Spojené státy. EU stejně jako jednotlivé členské země nemají na v podstatě žádné aktivity. Kromě ZÚ Tchajwanu je na ostrově ještě GK Austrálie, má velvyslance na Tchajwanu, na Fidži a na stálé misi v New Yorku, GK pak v Melbourne a Bangkoku. Překvapující je Bangkok, ale v posední době nesplňuje naurský fosfát pro vysoký obsah kadmia australské a novozélandské normy, Thajsko projevilo silný zájem a kadmium mu nevadí. GK Bangkok pokrývá i Vietnam a Kambodžu, které jsou též zainteresovány na fosfátu z. S Vietnamem i Kambodžou navázalo, stejně jako s ČR, diplomatické vztahy v roce 2007. Samotné nemá zahraničně-politické ambice, jako nejmenší země světa nemůže prosazovat svou politiku ani v rámci svého mikronéského regionu, i na to je příliš mikro. 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních ACP, ADB, AOSIS, C, FAO, G-77, ICAO, ICCt, Interpol, IOC, ITU, OPCW, PIF, Sparteca, SPC, UN, UNCTAD, UNESCO, UPU, WHO 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Více informací na stránkách Stálé mise při OSN. 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) mimo smluv dle kap.7.1. Dne 19. 11. 2007 předal rezidentní velvyslanec ČR v Manile Jaroslav Ludva jako první český velvyslanec pověřovací listiny tehdejšímu prezidentovi Ludvigu Scottymu. nemá s Českou republikou uzavřeny žádné bilaterální smlouvy. 9/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Ekonomické ukazatele tohoto typu nejsou pro dostupné. HDP per capita v roce 2009 obnášelo 7 117 USD, nezaměstnanost v roce 2010 dosáhla 36,3 %. 4.3. Průmysl struktura, tempo růstu, nosné obory Hlavním průmyslovým odvětvím na je rybolov. Příjmy z rybolovu tvoří až 25 % celkového rozpočtu země. 4.4. Stavebnictví Údaje o stavebnictví nejsou k dispozici. 4.5. Zemědělství vývoj, struktura Problémem je nedostatek pitné vody, respektive vody k zalévání, na ostrově není žádný přirozený zdroj, pouze dešťová voda. Zemědělství nemá na ostrově tradici, nepěstuje se tam ani ovoce, ani zelenina. Většina půdy byla využita na těžbu fosfátů, nyní je těžké se vrátit k zemědělství. Tchajwanská vláda vede projekt rozvojové pomoci zaměřený na využití zbylé půdy k zemědělským účelům. 4.6. Služby Po velkém bankovním krachu absentují i bankovní služby. Jedinou významnou službou je Air, zatím je to však stále ztrátový byznys. Jiná doprava než letecká se na neprovozuje. 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika z toho jaderná) Na ostrově existuje celkem 30 km silnic a jedno mezinárodní letiště. Telekomunikace jsou zajištěny australskou infrastrukturou. V roce 2005 bylo na vyrobeno 30 milionů kwh elektrické energie a 29,76 milionu kwh bylo spotřebováno. Výroba elektrické energie je zajištěna výhradně dieselovými agregáty. Nafta potřebná k jejich provozu se na ostrov dováží, tak jako prakticky veškeré ostatní komodity. 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Největším poskytovatelem rozvojové pomoci je Austálie. Australské subvence a rozvojová pomoc však nejsou poskytovány na smluvně upravené bázi, jsou výlučně dobrovolné. Rozvojová pomoc je přitom pro zcela zásadní podmínkou existence, země je ochotna poskytovat různé služby, jako například zřízení australského uprchlického tábora na svém území. 10/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
Druhým významným donorem je Tchaj-wan. je jedním z jeho 6 tichomořských spojenců. Tchajwanský velvyslanec je také jediný rezidentní na ostrově, Tchaj-wan má na též úřad rozvojové a technické pomoci. Japonsko na nehraje tak aktivní roli jako jinde v Tichomoří, omezenou angažovanost zde mají i Spojené státy. EU stejně jako jednotlivé členské země, kromě ČR, nemají na v podstatě žádné aktivity. ČR realizovala na v roce 2007 projekt rozvojové pomoci zaměřený na sběr dešťové vody, která je jediným zdrojem sladké vody na ostrově, a tím napomohla k lepšímu využití exitující sociální infrastruktury. 11/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let 2004 2005 2005 2006 2006 2007 Celkové příjmy 11 357 26 975 22 288 Celkové výdaje 9 776 26 404 22 226 Bilance 1 581 0,571 0,062 Zdroj: Bureau of Statistics Údaje v mil. australských dolarů 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Tyto údaje nejsou dostupné. 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba 33,3 mil. $ (v roce 2004) 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Na se nachází státem vlastněná banka The Bank of. 5.5. Daňový systém Podrobné informace jsou k nalezení na stránkách Podnikání na Doing Business in, Pacific Islands Trade and Investments Commission. 12/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let vývoz, dovoz, saldo tabulka Import Export Saldo 2003 37 196 43,221 6 025 2004 24 292 19 656-4 635 2005 33 683 4 959-28 724 Zdroj: Bureau of Statistics 6.2. Teritoriální struktura postavení v (k) EU Informace nejsou k dispozici. 6.3. Komoditní struktura Informace nejsou k dispozici. 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Podrobné informace jsou k nalezení na stránkách Podnikání na Doing Business in, Pacific Islands Trade and Investments Commission. 6.5. Ochrana domácího trhu Informace nejsou k dispozici. 6.6. Zóny volného obchodu Informace nejsou k dispozici. 13/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Neexistuje. 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let tabulka Obrat Vývoz Dovoz Bilance 2004 28 0 28-28 2005 92 0 92-92 2006 10 0 10-10 2007 32 0 32-32 2008 124 0 124-124 Údaje v tis. USD 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Dovoz leden květen 2012 Země původu/určení NR Kód Název tis. CZK tis. USD 7326 Výrobky ze železa a oceli 312 17 3917 Roury, trubky a hadice therefor of plastic 174 9 8481 Kohoutky, ventily pro trubky, atp. 99 5 8482 Ložiska, dopravníky 7 0 4010 Dopravníky, hnací a pryžové řemeny 0 0 14/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
Celkem 592 31 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Žádné joint-ventures neexistují. 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR poskytla v roce 2007 zahraniční rozvojovou pomoc určenou k nákupu sběrných nádrží na dešťovou vodu a tím k posílení sociální infrastruktury země. 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR 15/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu Trh je pro české zboží zcela neperspektivní. 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Podrobné informace jsou k nalezení na stránkách Podnikání na Doing Business in, Pacific Islands Trade and Investments Commission a www.state.gov/r/pa/ei/bgn/16447.htmv. 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek 8.7. Problémy a rizika místního trhu 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu 16/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Podrobnější informace může poskytnout Ministerstvo obchodu: minister.cir@naurugov.nr a secretary.cir@naurugov.nr. 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Údaje nejsou k dispozici. 9.3. České investice v teritoriu Údaje nejsou k dispozici. 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Rybolov, zemědělství, těžba fosfátů, turistika, finanční služby. 9.5. Rizika investování v teritoriu Údaje nejsou k dispozici. 17/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)
10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank ADB) plánuje projekt za 2 mil. USD na posílení kapacit řízení veřejných financí. 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Údaje nejsou k dispozici. 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Údaje nejsou k dispozici. 18/18 Zastupitelský úřad Manila (Filipíny)