1. Kontext a účel výzkumné strategie. 2. Vědecké priority a předpoklady. Vědecké priority



Podobné dokumenty
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020? 1. setkání pracovní skupiny

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 8. prosince 2009 (16.12) (OR. en) 17226/09 RECH 454 SAN 359

Program Zdraví v rámci EHP fondů

Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta

1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Strategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj

Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta

HARMONOGRAM VÝZEV. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) VES 2016

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET

Témata prezentace. Základní údaje o české VaVaI. Reforma VaVaI (základní cíle a dokumenty, mezinárodní audit)

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Komunitní plánování - věc veřejná

1. Pracovní skupina pro veřejné zdraví projednala a schválila návrh závěrů Rady ve znění uvedeném v příloze.

Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.:

Představení projektu Metodika

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 2. prosince o screeningu rakoviny (2003/878/ES)

7. rámcový program BEZPEČNOST. Eva Hillerová, TC AV ČR

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Současný stav a změny implementace vybraných politik a programů Evropské unie

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou,

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Horizont Evropa, Část Posílení Evropského výzkumného prostoru (SERA) Kulatý stůl k přípravě programu Horizont Evropa

Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky)

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

TeKoBe. Technologie pro. Komplexní Bezpečnost

Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015

Představení metodiky přípravy veřejných strategií

Výběr z Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podporovaných programem OMEGA

Projektové záměry v rámci výzvy pro kraje z Operačního programu zaměstnanost Jednání Kolegia obcí K21

Pilotní projekt časné diagnostiky Alzheimerovy demence a podobných neurodegenerativních onemocnění ve městě Brně. Mgr.

Plán rozvoje kvality péče a bezpečí pacientů PNHoB na období

Nástroje na podporu integrované péče o chronicky nemocné v zemích EU

Předpoklady a stav prací. Národní strategie elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví ČR Jiří Borej, člen týmu Praha

Telemedicína a asistivní technologie pro praxi

Biomedicínská informatika a její úloha v personalizované medicíně. Petr Lesný

EVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vize, strategie, budoucnost

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU)

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh DOPORUČENÍ RADY. o evropské akci v oblasti vzácných onemocnění {SEK(2008)2713} {SEK(2008)2712}

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Harmonogram výzev na rok 2017

6024/15 dhr/ph/mo 1 DG G 3 C

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost

1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE

8831/16 mp/lk 1 DG C 1

Integrace a komunikace IT ve zdravotnictví

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

4. pracovní skupina Zdravotnictví, zdravý životní styl

Č. J.: VP/S 87/ V Brně dne 1. července 2003

PRACOVNÍ PLÁN NA ROK 2010 k provedení 2. akčního programu Společenství v oblasti zdraví ( ) Eva Sobotková

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Evropský program pro kulturu Pracovní skupina pro součinnost ve vzdělávání, zejména uměleckém Závěrečná zpráva, červen 2010

Budeme řídit v roce 2010 bezpečněji? Matúš Šucha Centrum adiktologie PK 1. LF UK Praha Vlasta Rehnová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až Lenka Bočková MPSV ČR

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ STUDIJNÍ OBORY. přehled.

Reforma psychiatrické péče. Evropské strukturální a investiční fondy Seminář PS Vít Kaňkovský, Jan Bodnár

Evropský kontext problematiky vzácných onemocnění

Národní strategie umělé inteligence v ČR Ing. Petr Očko, Ph.D. náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace 28.

Smart Akcelerátor modul Asistence. Ing. Miloš Pydych, vedoucí oddělení rozvojových programů ORR KrÚ JMK Dr. David Uhlíř, CSO, JIC, z.s.p.

ŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE. Kateřina Kopečková FN Motol, Praha

Delegace naleznou v příloze výše uvedený návrh závěrů Rady ve znění schváleném Pracovní skupinou pro celní unii na jejím zasedání dne 24. října 2017.

2. Evropský sociální fond

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

Klinické ošetřovatelství

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Harmonogram výzev na rok 2017

ODBORNÝ OPONENTNÍ POSUDEK ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY 2011 PROJEKTU 1M0538 OP01

Projekt United4Health

KLINICKÉ STUDIE v oblasti vzácných onemocnění. MUDr Beata Čečetková, PhD

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Prioritní cíle programu LIFE+

Průběh čerpání strukturálních fondů

Souhrn posouzení dopadů

OP VVV na národní úrovni v návaznosti na H2020

Mezinárodní organizace pro normalizaci. Strategie ISO

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Harmonogram výzev na rok 2017

Informace o přípravě nového programového období

Naplňování cílů Dohody o partnerství a podíl OP PIK na její realizaci

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.

Přeji nám všem hodně zdaru. prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng., rektor ČVUT v Praze

Priority a možnosti v programovém období a hlavní změny oproti programovému období

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Program poradenských služeb ve škole

Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče

Transkript:

Shrnutí

1. Kontext a účel výzkumné strategie Neurodegenerativní onemocnění (NDO) představují vysilující a z větší části neléčitelný stav, který je výrazně věkově závislý. Demence, která je jedním z projevů NDO, představuje největší zátěž související s těmito chorobami. Alzheimerovou chorobou a souvisejícími poruchami trpí v Evropě přibližně 7 milionů lidí, přičemž se očekává, že s tím, jak populace stárne, se tento počet každých 20 let zdvojnásobí. V současnosti činí náklady na léčbu pacientů s demencí v Evropě cca 130 miliard eur ročně, což dokládá, že neurodegenerativní onemocnění související s věkem jsou jedním z hlavních lékařských a společenských problémů, jimž naše společnost čelí. Společný program EU Výzkum neurodegenerativních onemocnění - The EU Joint Programme - Neurodegenerative Disease Research (JPND) je inovativní spolupráce ve výzkumu, jejímž záměrem je reagovat na narůstající problémy, které neurodegenerativní onemocnění představují. Záměrem tohoto programu je zvýšit dopad výzkumu sladěním stávajících programů probíhajících v jednotlivých zemích, navázat na ně a najít společné cíle, pro něž by byl společný postup přínosem. Tato výzkumná strategie poskytuje rámec pro budoucí investice a zabývá se tím, jak může být evropský výzkum co nejúčinněji provázán, aby se zlepšila prevence, diagnóza, léčba a péče o pacienty trpící tímto vysilujícím stavem. 2. Vědecké priority a předpoklady Vědecké priority Aby se dosáhlo hmatatelného dopadu, je zapotřebí podporovat nové a multidisciplinární přístupy a též posilovat a rozšiřovat stávající znalosti jdoucí napříč celým spektrem základního, klinického, zdravotního, sociálního a aplikovaného výzkumu. Pro budoucí výzkum bylo stanoveno několik tematických priorit: Původ neurodegenerativních onemocnění (NDO): Je zapotřebí získat další znalosti o příčinách vzniku konkrétních NDO, o faktorech ovlivňujících riziko a odolnost lidí i o spouštěcích mechanismech, které tato onemocnění způsobují. Popis ohrožených skupin obyvatelstva by měl vést k následnému vypracování strategií prevence. Mimoto bude zapotřebí i další výzkum, který povede k odhalení nových genetických, epigenetických a environmentálních rizikových faktorů NDO a který posoudí také jejich vzájemné interakce. Kromě toho je zapotřebí lépe porozumět normálnímu procesu stárnutí a jeho vazbě na vývoj a progresi NDO. Identifikace environmentálních a behaviorálních faktorů těchto procesů nám poskytne informace i o faktorech zajišťujících ochranu před onemocněním a odolnost vůči němu. Mechanismy a modely onemocnění: Pro vývoj nových diagnostických a terapeutických přístupů je nezbytné lépe porozumět mechanismům stojícím v pozadí těchto onemocnění a určit vhodné terapeutické okno. Kromě rozličných stávajících přístupů je potřeba vypracovat nové buněčné a zvířecí modely, které budou přesně reprezentovat klíčová stadia onemocnění a které zohlední i faktory, jako je progresivní povaha NDO, komorbidity, pohlaví pacienta a stárnutí. Je též zapotřebí objasnit biologické a environmentální kořeny behaviorálních a psychologických symptomů NDO. Definice a diagnóza onemocnění: Běžné klinické hodnocení zpravidla nezachytí předpokládanou komplexnost běžných NDO, a proto je zapotřebí zdokonalit a zaktualizovat stávající diagnostická kritéria. Rozmanité formy a podtypy NDO včetně stadií před vznikem klinických symptomů vyžadují lepší definici. Potřebujeme nové či lepší

diagnostické nástroje, abychom byli schopni NDO včasněji a přesněji detekovat. Klíčové jsou v tomto ohledu nové biomarkery, jejichž cílem by mělo být poskytnout pojítko mezi studiemi na lidském a zvířecím materiálu a metodami pro měření progrese onemocnění, prognózy a účinků léčby. Standardizace a harmonizace výše uvedených nástrojů a hodnocení bude klíčová pro zajištění srovnatelnosti výsledků i pro podporu multicentrických studií. Léčba a prevence: Podpora obousměrného propojení studií prováděných na zvířecích a buněčných modelech i na pacientech napomůže pokroku při určování nových cílů a při vývoji léků. Stejně tak postupy pro lepší výběr (či stratifikaci) subjektů účastnících se klinických studií by mohly napomoci lépe prokázat klinickou účinnost nové léčby. Studie by se také měly zabývat dalším rozvojem psychosociální intervence a klást důraz na podporu začlenění pacienta do společnosti a na zapojení pečovatele. Vytvoření kohort pacientů s preklinickými NDO by poskytlo platformu pro budoucí testování intervencí majících zajistit buď prevenci onemocnění, anebo zpomalit jeho postup. V neposlední řadě by se měly volit dlouhodobější přístupy zaměřené na podporu regenerace, kde se budou vyvíjet nové systémy pro podávání a cíleníléků a biologických léčiv do konkrétních míst v mozku a v nervovém systému. Zdravotnictví a sociální péče: V současnosti není v jednotlivých zemích účinně koordinováno zdravotnictví se sociální péčí, a proto je nutné vyhodnotit rovnost přístupu, efektivitu, finanční náročnost, diagnostiku, léčbu, péči a podporu pacientů trpících NDO v celé Evropě. Je zapotřebí určit klíčové faktory mající dopad na postižení a na kvalitu života související se zdravím, a to včetně účinků komorbidit, výživy a slabosti, která se váže k neurodegenerativním onemocněním, a též se zabývat interakcemi s rodinou, pečovateli, prostředím a systémem zdravotnictví a sociální péče. Rovněž je nezbytné řešit to, že stávající důkazy, z nichž vycházejí léčebné postupy, jsou zpravidla výsledkem intenzivních a krátkodobých studií, které ovšem nelze bezprostředně promítnout do reálného světa. Zároveň je potřeba lépe měřit výsledky, aby lépe odrážely pohled pacienta a pečovatele. Také technologie v oblasti podporovaného bydlení mohou napomoci řešit potřeby pacientů trpících NDO i jejich pečovatelů v rané fázi onemocnění s mírnou intenzitou. Větší důraz by se však měl klást na řešení specifické zátěže, kterou NDO představují, spíše než na stárnutí obecně. Další výzkum by se též měl zabývat paliativní péčí a péčí o dožívající pacienty ruku v ruce s dalšími oblastmi výzkumu NDO. Výzkum by se měl vhodným způsobem včlenit do komplexních etických zřetelů týkajících se NDO. Předpoklady Aby bylo možné dosáhnout pokroku ve vědeckých tématech uvedených výše, je zapotřebí i několik průřezových činností: Znalost našich výzkumných kapacit: Bylo provedeno mapování výzkumné činnosti na poli NDO jak na národní, tak i na evropské úrovni, aby se zjistily existující mezery ve výzkumu a aby bylo možné zlepšit koordinaci a investice a tyto příležitosti využít. Výše uvedené je základem veřejné databáze, v níž bude uveden probíhající výzkum v oblasti NDO v celé Evropě. Tato databáze bude rovněž napomáhat lepšímu využití zdrojů a infrastruktury. Podpůrná infrastruktura a platformy: Ve snaze vytvořit vhodné prostředí pro výzkum NDO musíme podporovat i integraci a harmonizaci dat a materiálů spolu s otevřeným přístupem k jejich využívání. Měly by se podporovat např. standardizované pokyny, metodologie a nástroje pro sběr a analýzu dat za účelem zajištění požadavků na technologické platformy s vysokou propustností dat a na banky biologických materiálů. Také by

se měly lépe využívat populační kohorty. Měly by se zrevidovat rámcové strategie a měl by se umožnit výzkum napříč všemi strukturami ve zdravotnictví včetně všeobecných nemocnic a primární a komunitní péče. Partnerská spolupráce s průmyslem: Do výzkumu NDO se zapojuje i celá řada komerčních organizací, počínaje farmaceutickým, diagnostickým a biotechnologickým odvětvím a konče poskytovateli podporovaného bydlení, zdravotních služeb a domácí péče. Propojení vědecké a komerční sféry je pro zajištění nových přístupů k léčbě a péči zásadní. Měla by se rovněž podporovat výměna dat a zdrojů mezi průmyslem a vědeckou sférou. Spolupráce s regulátory: Podporování účinné aplikace vědeckých poznatků v praxi pro dobro pacienta vyžaduje zapojení a spolupráci s předními evropskými regulátory i subjekty na úrovni jednotlivých států, aby se zajistilo, že pro vědce bude právní úprava snadno srozumitelná a úměrná ve vztahu k riziku. Měly by se podporovat sítě poskytující regulatorní podporu a měly by být dostupné také pokyny informující o záměru studií a řešící možné problémy již v rané fázi. Mezinárodní partnerství i za hranicemi Evropy: Je zřejmé, že nesplněné klinické potřeby a společenské dopady NDO představují celosvětový problém a že se může objevit příležitost napojit se na celosvětový výzkum v této oblasti. Tato spolupráce by měla být strategicky řízená a měla by nabízet jasnou přidanou hodnotu k cílům společného programu EU Výzkum neurodegenerativních onemocnění. Budování kapacit: V jistých oblastech výzkumu chybí kapacity a je zapotřebí je posilovat. Ruku v ruce s tím by se měly vytvářet sítě napříč jednotlivými vědními odvětvími a výzkumnými pracovníky, přičemž podpora by se měla poskytovat zejména klinickým výzkumným pracovníkům a odborníkům na aplikaci v praxi. Měl by se zároveň zvyšovat počet výzkumných pracovníků na poli NDO se specializací na ekonomii zdravotnictví, statistiku, počítačovou biologii a bioinformatiku. Aby se zajistila excelence ve zdravotnictví i sociální péči v celé Evropě, mohla by se za tímto účelem zřídit metodická centra věnující se práci na studiích a vyhodnocování intervencí, služeb a péče. Vzdělávání a školení: Poradenské služby poskytované pacientům trpícím NDO ze strany různých zdravotnických i sociálních pracovníků by měly vycházet z dobré znalosti tohoto onemocnění, potřeb pacienta s touto poruchou a dostupných možností léčby. To by měly dále podporovat programy klinického a výzkumného vzdělávání a školení šité na míru recipientům. Jejich cílem by mělo být pevně zakotvit kulturu výzkumu do celého spektra zdravotní a sociální péče. Mimoto je zapotřebí podporovat i osvětu v oblasti veřejného zdraví, aby se pokud možno omezovaly rizikové faktory NDO související s nezdravým životním stylem. Osvěta v oblasti veřejného zdraví musí být podložena výzkumem věnujícím se tématu, jak nejlépe dosáhnout behaviorální změny na úrovni populace. Vazba na osoby v rozhodovacích pozicích: Společný program EU Výzkum neurodegenerativních onemocnění poskytne rámec poukazující na důležitá témata, která by se mohla stát součástí jednotlivých politik a která by mohla vést k větší srovnatelnosti přístupů jednotlivých zemí. Na poli NDO je zapotřebí řešit dvě aplikační mezery, zaprvé zajistit implementaci nových technologií či postupů např. v oblasti telemedicíny, případně podporovaného bydlení či poskytování služeb, a zadruhé se snažit zaručit, aby byly výsledky výzkumu účinně promítnuty do politiky veřejného zdraví. Komunikace a dosah: S ohledem na zajištění účinného promítnutí do daných politik a aplikace v praxi se musí program výzkumu propojit s celou řadou odvětví a zapojit se do nich. Společný program EU Výzkum neurodegenerativních onemocnění zajistí, aby byly všechny zainteresované subjekty o probíhajícím výzkumu NDO a o jeho výsledcích dobře informovány, čímž se zvýší povědomí a podpora pro výzkum NDO mezi osobami v rozhodovacích pozicích i mezi pacienty, pacientskými organizacemi, organizacemi sdružujícími pečovatele a v neposlední řadě mezi veřejností. Mělo by to rovněž napomoci zvýšit zapojení do výzkumu a snížit stigma pojící se s NDO.

3. Realizace výzkumné strategie Výzkumná strategie předkládá rámec možností pro země zapojené do společného programu EU Výzkum neurodegenerativních onemocnění a ochotné účastnit se společných akcí, které se budou realizovat prostřednictvím spolupráce (slaďování či propojování investic na národní úrovni s cílem dosáhnout vyššího dopadu) a poskytováním nového financování. Principem při realizaci je to, že podporovaný výzkum musí být té nejvyšší vědecké kvality. 4. Shrnutí Společný program EU Výzkum neurodegenerativních onemocnění je průkopnickým příkladem společného programování, což je nový a flexibilní přístup schopný řešit zásadní společenské problémy, jež není možné vyřešit jen pomocí programů na národní úrovni. V tomto dokumentu je předestřena společná vize 24 zapojených evropských zemí a rovněž strategický přístup k podpoře špičkového výzkumu, který umí využívat nově se objevující vědecké příležitosti, reagovat na překážky stojící v cestě pokroku a poskytovat nové přístupy k prevenci, léčebným postupům a péči. Doporučení nastíněná v této výzkumné strategii se dotýkají celého spektra výzkumu a přístupů nezbytných pro zajištění dopadů výzkumu. Důležitá úloha při naplňování programu je přiznána i ostatním zainteresovaným subjektům. Hlavním cílem je provádět výzkum, který je možné promítnout do nových léčebných postupů, které budou zlepšovat zdravotní stav pacientů trpících NDO a mít pozitivní vliv i na jejich rodiny a pečovatele a které rovněž budou hospodářským i společenským přínosem v celé Evropské unii. www.neurodegenerationresearch.eu