Prevence pracovních rizik při práci se zobrazovacími jednotkami

Podobné dokumenty
Výsledky studie mezi zaměstnanci. Luděk Kolacia Centrum pracovního lékařství SZÚ

Hodnocení direktivy 90/270/EEC. Zdeněk Šmerhovský Centrum pracovního lékařství, SZÚ Praha

Statistické hodnocení vztahů mezi znalostí legislativy a situací na pracovišti. Ondřej Vencálek

Souhrnné hodnocení direktivy 90/270/EEC. Zdeněk Šmerhovský Centrum pracovního lékařství, SZÚ Praha

Ergonomie v prevenci pracovních rizik nová legislativa 3. ergonomická konference, Brno

1. Problematika elektromagnetického pole generovaného zobrazovací jednotkou 2. Zrakové obtíže 3. Obtíže pohybového aparátu 4. Psychosomatické obtíže

Představení projektu seznámení s materiály

PSYCHOSOCIÁLNÍ RIZIKA NA PRACOVIŠTI - PŘEHLÍŽENÝ PROBLÉM?

Hodnocení směrnice 90/270/EHS ( VDU direktiva )

Ergonomické aspekty a výskyt muskuloskeletálních onemocnění zubních lékařů v ČR.

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Příprava nové směrnice EU pro oblast muskuloskeletálních onemocnění (MSD) Jana Hlávková, Pavel Urban SZÚ Konzultační den SZÚ, říjen 2009

Pokyn generálního ředitele č. 4/2012

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

PRÁCE NA DÁLKU BENEFIT PRO SLADĚNÍ OSOBNÍHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA NA MĚSTSKÉM ÚŘADĚ TŘEBÍČ

Ergonomie, stres a zubní lékař

A PROJEKT SHELTER V ČR

Zdravé pracoviště pro všechny bez rozdílu věku Podpora udržitelného pracovního života

STUDIE ZDRAVÍ DĚTÍ 2016

ERGO analýzy a hodnocení fyzické zátěže - oblasti pro zlepšení

Pavlíčková Lenka,Tůmová Pavlína Kardiologická JIP,FN Plzeň

Posouzení pracovní zátěže dle doby jízdního výkonu u strojvedoucích metra

STUDIE ZDRAVÍ DĚTÍ 2016

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

Psycholog práce a organizace

Ergonomické standardy ve výrobě z pohledu nové legislativy Příjemný a pěkný den Vám přeje MUDr. Lukáš Šoltys

Odborný pracovník státního zdravotního dozoru se specializovanou způsobilostí

Evaluace průřezových témat

Analýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Cenná pro Vás. Přínosná pro firmu.

Vývoj legislativy k hodnocení psychické a senzorické zátěže

Cíle a hlavní úkoly. v prevenci pracovních rizik. v České republice

Povolání Vyšší odborné vzdělání; Bakalářský studijní program

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období

Ergonomické checklisty

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období

Dopadová studie č. 31

ČSN EN ISO 50001:2012 ZKUŠENOSTI S UPLATŇOVÁNÍM

Využití projektu SLIC 2012

8 PŘÍLOHY. PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory. Organizační faktory.

PERSONALISTA 21. STOLETÍ

ŠETŘENÍ PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ V KNIHOVNÁCH

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

Psychosociální rizika v sektoru zdravotnictví a sociálních služeb. Kateřina Janošová, Vladimíra Lipšová

Podzimní škola sociální práce. Výstupy z pracovních skupin Mgr. Andrea Tajanovská, DiS. Kvalita a efektivita v sociální práci

Referent zaměstnanosti - odborný pracovník trhu práce

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,

PRO VNITROSTÁTNÍ STATISTICKÉ ORGÁNY A PRO STATISTICKÝ ÚŘAD SPOLEČENSTVÍ

Povolání Personální specialista, HR specialista, Referent osobního oddělení, Personální referent, HR administrátor, HR officer

Závěrečné výsledky. Posouzení psychosociálních rizik Kampaň 2012 Evropské inspekce SLIC PhDr. Renata Hacklová

Zkušenosti s využitím ergonomických CHECKLISTŮ

Povolání Personální specialista, HR specialista, Referent osobního oddělení, Personální referent, HR administrátor, HR officer

Spokojenost zaměstnanců

Povolání Kraj Od Medián Do Od Medián Do. Ústecký kraj Kč Kč Kč Liberecký kraj Kč Kč Kč - - -

Referent zaměstnanosti - odborný kariérový poradce IPS

INFORMACE O ZAVEDENÉM SYSTÉMU KVALITY dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 ve společnosti

Dotazník pro rychlé hodnocení společenské odpovědnosti firem (CSR)

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Výzkum v oblasti BOZP, ergonomie a prevence rizik. David Michalík

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

Vztah mezi obtěžováním hlukem a vybranými ukazateli zdravotního stavu. MUDr. Zdeňka Vandasová Mgr. Ondřej Vencálek Ph.D.

Podpora zdraví na pracovišti jako součást moderní ZPP

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová

Hygiena, ergonomie a bezpečnost práce s ICT

Bc. Jana Nedbalová KHS PK. Zdravé děti, zdravý kraj Olomouc

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

HYGIENA PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

ODŮVODNĚNÍ. 1.2 Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo a rizik spojených s nečinností

Využití ergonomických CHECKLISTů v pracovním lékařství.

Pracovní motivace a její naplnění u zaměstnanců ve vybraném kraji

Metodika práce na dálku. Nové Město na Moravě

Přehled současných projektů v podpoře zdraví na pracovišti. 49. konzultační den SZÚ PhDr. Ludmila Kožená CHPPL SZÚ

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život

Ergonomie a stres Ergonomická optimalizace ve výrobě

Rámcová dohoda o práci na dálku

ČINNOSTI DOZORU NAD TRHEM ORGANIZACE A STRUKTURA

POTENCIÁL STÁRNOUCÍHO TRHU PRÁCE Z HLEDISKA PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

Podnik podporující zdraví s péčí o duševní zdraví zaměstnanců

Přístupy k řešení a zavádění spisové služby

Velkoprostorové kancelářeergonomické. v praxi

Povolání Head of controlling, Specialista controllingu, Vedoucí controllingu, Financial controller Regulovaná jednotka práce:ne

Povolání Kraj Od Medián Do Od Medián Do. Hlavní město Praha Kč Kč Kč Kč Kč Kč

Den průmyslové neurologie Praha

Poradce systému kvality

BEZPEČNOSTNÍ PŘESTÁVKY

Mgr. Darja Filipová PharmDr. Vladimír Holub Ing. Petr Koška, MBA

2012 Dostupný z

Vlastní hodnocení školy 2015

KVALITA OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE OČIMA PACIENTŮ URGENTNÍHO PŘÍJMU

Tisková zpráva. Postoje české veřejnosti ke svému zaměstnání červen /7

Podpora zdraví v malých a středních podnicích u nás a ve světě

Postup řešení úkolu: VII. ročník Kongresu nemocí z povolání

MANAŽER SM BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.10/2007

Specialista v ergonomii

Vedoucí rezervačního oddělení

Transkript:

Prevence pracovních rizik při práci se zobrazovacími jednotkami Hodnocení transpozice směrnice 90/270/EHS a její implementace na pracovištích v ČR Alena VALEČKOVÁ Z. Šmerhovský, O. Vencálek, J. Hlávková, P. Urban Centrum pracovního lékařství

Projekt EU pilotní studie Hodnocení účinnosti a dopadů implementace VDU direktivy Lisabonská strategie 2000 (zjednodušit a zefektivnit legislativu EU) Verheugenova iniciativa (zjednodušit legislativu EU v BOZP) D, DK, NL, FI, UK, ČR Úkol hl. hygienika 2007

Legislativa EU a transpozice v ČR VDU direktiva = směrnice 90/270/EHS o minimálních požadavcích na BOZP s VDU (Visual Display Unit = zobrazovací jednotka) Rámcová směrnice 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení BOZP (ve znění směrnice 2007/30/ES) NV č. 178/2001 Sb. (NV č. 361/2007 Sb.) Zákon č. 262/2006 Sb. Zákon č. 309/2006 Sb. Zákon č. 258/2000 Sb.

Rizika při práci s VDU Zrakové obtíže (únava, bolesti hlavy, pálení a slzení očí) Muskuloskeletální onemocnění (bolesti páteře, horních končetin) Psychická zátěž (nespokojenost, snížená výkonnost, psychosomatická onemocnění)

CÍLE STUDIE Vyvinout nástroj pro systematické hodnocení efektivity legislativy design studie Hodnotit implementaci VDU direktivy v ČR Informovanost a znalost legislativy Efektivita a implementace hl. nástrojů Přínosy a náklady Dodržování předpisů a jejich vymáhání Relevance předpisů Existuje vztah mezi znalostí a implementací VDU direktivy a úrovní dobré praxe??? (zdravotní stav pracující populace)

METODIKA STUDIE (observační průřezová studie) Základní rysy respektují společná pravidla pro všechny zúčastněné země (porovnatelnost). Jednotka šetření podnik (celkem 1 500) Výběr podniků Cílové skupiny Forma šetření ČSÚ (RES) 6 strat zaměstnavatelé (1 366) a zaměstnanci (3 358) stejného podniku dotazníky Statistická analýza dat

Informovanost o legislativě (dle zaměstnavatelů) Obecná informovanost (poz. asociace) Informovanost na úrovni EU (poz. asociace) ANO 65,3% NE 66,4% NE 34,7% ANO 23,6%

Znalost legislativy (dle zaměstnavatelů) Znalost VDU direktivy (poz. asociace) NE 85,8% Znalost NV č. 178/2001 Sb. (poz. asociace) NE 78% ANO 14,2% ANO 22%

Implementace nástrojů VDU direktivy (dle zaměstnavatelů) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zařazování přestávek Školení zaměstnanců Analýza rizika 90,0% 44,7% 42,0% 26,1% 22,0% Konzultace Ochrana a vyš. zraku Korektivní brýle 4,0%

Efektivita nástrojů VDU direktivy Účinná legislativa Žádoucí změna pracovního prostředí Pokles výskytu subjektivních obtíží Absolutní ukazatel Zdravotní stav zaměstnanců (prevalence subjektivních obtíží) Indikátor Spokojenost zaměstnanců s pracovními podmínkami (mikroklima, světelné podmínky, uspořádání pracoviště)

Hodnocení přínosů a nákladů spojených s implementací VDU direktivy (dle zaměstnavatelů) 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Přínosy = Náklady 17,6% Přínosy > Náklady 8,6% 10,2% Náklady < Přínosy Bez odpovědi 61,2%

Přínosy uplatnění ergonomických zásad (dle zaměstnavatelů) 65,7% 17,6% 41,1% Zvýšení pracovní pohody zaměstnanců Prevence stížností, zdravotních problémů a PN Vyhovění legislativě

Relevance předpisů Potřebnost legislativy (poz. asociace) Potřebná 59,9% Nepotřebná 40,1% Rozsah legislativy Adekvátní 49,7% Rozsáhlá 18,6% Nedostat. 7,9%

Vztahy mezi znalostí legislativy a kvalitou pracoviště

Úroveň znalostí legislativy dle typu podniku Veřejný sektor > soukromý sektor (OR 1,85) Lepší znalosti ve větších podnicích: Velikost firmy OR 10 49 1,27 50 249 2,37 250 1000 4,07 1000 a více 4,13

Vliv znalosti legislativy na kvalitu pracoviště Podniky znající legislativu ČASTĚJI (p<0,05) Zohledňují ergonomické vlastnosti při nákupu software (OR 1,50) Zabezpečují vyšetření zraku (OR 1,94) Umožňují přestávky (OR 2,10) Konzultují se zaměstnanci (OR 2,82) Provádějí analýzu rizika (OR 3,70) Školí zaměstnance (OR 4,37)

Vztahy mezi kvalitou pracoviště a výskytem subjektivních obtíží

Zrakové obtíže (bolesti hlavy a očí) Ženské pohlaví, věk, veřejný sektor, velikost podniku Intenzita práce (časový tlak, prac. tempo) Typ práce (zprac. dat, info služby, editace, graf. softwary) Další RF bolesti hlavy Interakce (> 4 hod. práce s VDU s věkem klesá) Další RF bolesti očí Interakce (> 4 hod. práce s VDU s věkem stoupá méně) Typ VDU (nižší výskyt při používání notebooků) Převažující aktivita (nižší výskyt u manažerů)

Muskuloskeletální onemocnění (bolesti zad a HK) Věk Intenzita práce (časový tlak, prac. tempo, pozornost) Typ práce (zprac. dat, info služby, editace, graf. softwary) Další RF bolesti zad Ženské pohlaví Další RF bolesti HK Veřejný sektor, velikost podniku Délka práce s VDU (> 4 hod. nárůst) Převažující aktivita (nižší výskyt u dělníků)

RF únavy a stresu Psychická zátěž Veřejný sektor, velikost podniku Délka práce s VDU (> 4 hod. nárůst) Intenzita práce (časový tlak, prac. tempo) Typ práce (graf. softwary, info služby, editace) Typ VDU (vyšší výskyt při používání LCD monitorů a PC jen u skupiny < 4 hod.) Převažující aktivita (nižší výskyt stresu u kontrolorů a únavy u manažerů) Zařazování přestávek (výskyt všech subjektivních obtíží stoupá s prodlužující délkou práce bez přestávky)

Závěry design studie Spolehlivé a objektivní informace od reprezentativního vzorku sledovaných objektů. Podpora validity studie vysokou návratností dotazníků (4 724 dotazníků z 1 366 podniků 91,1 %). Možnost kontroly intervenujících faktorů. Informační a selekční bias minimální. Výzkumný potenciál dat. Observační průřezová studie provedená jako ex-post šetření je vhodným nástrojem pro hodnocení efektivity legislativy!

Závěry Zlepšení povědomí o BOZP s VDU díky transpozici. Vědomí užitečnosti, přiměřenosti a pozitivního vlivu legislativy. Souvislost mezi znalostí legislativy a typem podniku. Pozitivní vliv znalosti legislativy na kvalitu pracoviště. Nerovnoměrná implementace nástrojů VDU direktivy. Zaměřit se na provádění vyšetření zraku a jeho ochranu!!! Tlak dozorových orgánů na kontrolu zaměstnavatele!!! Správný výběr a aplikace nástrojů VDU direktivy. Kvalita pracoviště, pracovních podmínek, organizace práce, motivace zaměstnanců a produktivita práce.

Závěry Ostatní rizikové faktory nevýznamné (typ VDU a monitoru subjektivní obtíže). Vliv organizace práce na výskyt subjektivních obtíží Délka práce s VDU (> 4 hod.) Intenzita práce (pracovní tempo časový tlak pozornost) Typ práce s VDU (editace zpracování dat grafické softwary informační služby) Převažující aktivita (administrativa manažer dělník kontrolor) Efektivněji vymáhat regulace na pracovištích s VDU!!! Asociace mezi výskytem subjektivních obtíží a typem podniku.

ZÁVĚR Znalost a implementace VDU direktivy pozitivně ovlivňuje pracovní prostředí. VDU direktiva je zaměřena na relevantní rizikové faktory uplatňující se při práci s VDU. VDU direktiva je účinným nástrojem k prosazování BOZP na pracovišti. VDU DIREKTIVA JE VYHOVUJÍCÍ A NEVYŽADUJE REVIZI!