Úvodník ředitele...2 Úvodník děkana...3 Collegium Gynaecologicum...4 Zdraví - předpoklad úspěchu...5 Konference - obezita...6 Česká společnost fyziků v medicíně...8 Videoskop HD LTF-VH Exera II...8 Otevřeno nové pracoviště RDG...9 50 let samostatného foniatrického pracoviště v Praze...10 Péče o hlas...12 Logopedická péče...13 Screening poruch sluchu a řeči u rizikových dětí...15 Program kochleárních implantací...17 Sluchové centrum...20 Vyšetření sluchu pro přidělení sluchadla u dětí...21 Atraktivní studijní obor Biomedicínský technik na FEI VŠB TUO...22 Nové moderní technologie v produktovém portfoliu společnosti STAPRO...22 Podzimní aktivity Oddělení výchovy a dalšího vzdělávání VFN...23 Pozvánka...24 Prof. MUDr. Jaromír Hradec, CSc. - 60 let...25 Prof. MUDr. Petr Broulík, DrSc. - 70 let...26 Oznámení...27 oznámení...28 životní jubilea...28 děkovné dopisy...29 Z VFN až na konec světa...31 obsah Informační bulletin všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Vydavatel: Stapro s. r. o. pro VFN Registrace: MK ČR E 13990 Odpovědní redaktoři: Bc. Petra Pekařová, Václav Kříž Jazyková redaktorka: Milena Hodanová Fotografie: Václav Kříž a archiv VFN Titulní foto: Ing. Jan Hotmar Grafika titulní strany: Pavel Šťastný Korespondenci k obsahu zasílejte na adresu: Bc. Petra Pekařová, ředitelství VFN, U Nemocnice 2, 128 00 Praha 2, materiály pro reklamu na adresu: Agentura PaP, Stapro s. r. o., Pernštýnské nám. 51, 530 02 Pardubice, tel.: 467 003 111 Náklad: 5 000 výtisků
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, není to tak dlouho, kdy jsme se všichni těšili na letní měsíce, období prázdnin a dovolených a nyní se díváme na barevnou časně podzimní krajinu prosvětlenou sluncem babího léta. Doufám, že jste všichni načerpali dostatek sil nejen na podzimní houbařskou žeň. V životě nemocnice již tradičně znamenají letní měsíce snížení plánované zdravotnické činnosti, které je kompensováno vyšší činností technických útvarů nemocnice při údržbě jednotlivých pracovišť. Červencová horka byla zatěžkávací zkouškou pacientů, zdravotníků i techniky v nemocnici. Děkuji všem za obětavost při zvládání dopadu této teplotní vlny, která se jinak snáší na koupališti a jinak v nemocnici. Tradičně prázdninové vlny rozvířil článek v Mladé frontě dnes Karlák přestěhujeme jinam. Obdobně jako v polovině devadesátých let vzbudil tento článek mohutný ohlas nejen ve VFN a na 1. LF UK, ale i mezi pacienty a odbornou veřejností. Všeobecně zaznívalo kladné hodnocení významného propojení klinických, preklinických a teoretických pracovišť 1. LF UK a VFN do jednotného prostoru, který řada významných pracovišť nemalými náklady teprve buduje. Genius loci není jen v tom, že v tomto ústavu pracoval či touto ulicí procházel Albert Einstein, Josef Thomayer, Karel Pavlik, Arnold Jirásek, Josef Charvát a další, ale v tom, že není problém vytvářet funkční mezioborové týmy s potřebným technickým vybavením a zejména s tím nejcennějším invencí. Toto propojení základního i klinického výzkumu přináší pacientům nejen z Prahy a okolí velmi rychle poznatky vědy do klinického užití. Ze strany Ministerstva zdravotnictví jsme byli ujištěni, že ve jmenovaném článku uvedené záměry nejsou projektem ministerstva a Všeobecná fakultní nemocnice by měla být transformována na jednu z Univerzitních nemocnic v Praze. Kladný výsledek hospodaření Všeobecné fakultní nemocnice od začátku roku je společnou zásluhou řídícího týmu, klinik ústavů, oddělení a provozních útvarů zkrátka celé nemocnice. Postupné zavádění dalších prvků moderního řízení projevujících se navenek elektronizací objednávek a sledováním oběhu materiálu povede ke zlepšení možností controllingu v nemocnici při snížení i administrativní náročnosti. Je velice důležité uvolnit ruce od opakovaných administrativních činností. Získaný čas je potom možné věnovat systematickému zavádění systémů řízení jakosti. Při této příležitosti bych velice rád pogratuloval týmu Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky k úspěšnému akreditačnímu auditu všech laboratoří (Klinické mikrobiologie a ATB centrum, Klinické imunologie a alergologie, Centrální laboratoře, Laboratoře KDDL, Sérologická laboratoře, Hepatologická laboratoře, Centra nádorové cytogenetiky, Odběrového centra) podle normy ISO 15189. Probíhající projekt ESF Kvalita ve VFN
zahájil podzimní běh kursem interních auditorů, kterého se účastní 26 pracovníků a pracovnic VFN. V podzimních měsících by měla ve VFN probíhat příprava investičních akcí podpořených státním rozpočtem přesunutých na rok 2008 (rekonstrukce operačních sálů a JIP I. chirurgické kliniky, stravovacího provozu a KARIM). Stavební ruch v závěru roku bude spojen s realizací projektů podpořených Ministerstvem zdravotnictví v programu vyrovnání příležitostí Zlepšení podmínek využitelnosti zdravotní péče osobami se zdr. postižením na Gynekologicko-porodnické klinice, Bezbariérové úpravy sociálního zařízení v budově I. chirurgické kliniky, Koncept rehabilitace u pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou a také Rekonstrukce na Psychiatrické a Geriatrické klinice. Opakovaně jsme deklarovali a pevně doufám, že nejen deklarovali, naší snahu o přátelskou a profesionální tvář nemocnice. Opakovaně jsme deklarovali a pevně doufám, že nejen deklarovali, naší snahu o přátelskou a profesionální tvář nemocnice. Řadou aktivit, zejména Úseku ošetřovatelské péče vedeného hlavní sestrou paní Annou Chrzovou, jsme opět v této snaze pokročili. Kursy komunikace, znakové řeči či dnes již renomované managerské kursy pořádané Oddělením pro další vzdělávání VFN, si získaly již významné postavení i mimo VFN. Naším cílem pro nejbližší období je připravit pro VFN možnosti čerpání prostředků Evropských fondů a dalších zdrojů pro efektivní činnost nemocnice na poli léčebné, výzkumné i vzdělávací činnosti. V tomto směru je zásadní strategické partnerství s 1. lékařskou fakultou University Karlovy v Praze trvající od založení nemocnice. Přeji dobré vykročení do posledního čtvrtletí roku 2007 a akademického roku 2007/2008. MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, Ředitel VFN Vážené kolegyně, Vážení kolegové, letní měsíce rychle uběhly, i když hezké slunné dny babího léta nám je trochu prodloužili. Je to doba dovolených, ale nikoliv klidu. Studenti jsou rádi zkoušeni, je to čas přípravy nových přednášek dokončování projektů a článků. Na fakultě začala dlouho očekávaná rekonstrukce Kateřinské 32, která přináší řadu obětavosti a pochopení od nás všech. Na podzim se začnou opravovat další posluchárny velká posluchárna Anatomického ústavu a malá posluchárna v budově U nemocnice 5, a tak zorganizovat rozvrh pro více než 3 000 studentů je kouzelnické umění. Bohužel zatím jsme se nedočkali zahájení rekonstrukce budovy I. chirurgické kliniky, která již řadu let volá o opravu a rekonstrukci, avšak díky úsilí vedení nemocnice a společných jednání s vedením Ministerstva zdravotnictví, máme příslib, že by tato rekonstrukce měla být zahájena co nejdříve. Koncem letních měsíců nás vzrušil článek v Mladé frontě Karlák přestěhujeme jinam. Tato informace v nás vzbudila reminiscenci na polovinu devadesátých let, kdy tyto snahy též velmi silně zaznívali. Fakulta a nemocnice jsou spojeny do unikátního celku poskytující nejen špičkovou a snadno dostupnou medicínu Pražanům, ale také kvalitní výzkum, kdy teoretické poznatky základního výzkumu je možné velmi rychle ověřit v praxí, po čemž je tak často voláno. Začátkem června letošního roku byly ustaveny komise na MZ ČR pro univerzitní nemocnice a pražské zdravotnictví, které vede 1. náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr. V současné době je dokončován věcný záměr zákona o univerzitních nemocnicích, které by měly být neziskové akciové společnosti s vlastnictvím státu a univerzit. Očekáváme, že tyto dokumenty obdržíme k připomínkám a tato problematika bude jedním z hlavních bodů jednání Setkání
novinky a události lékařských fakult ČR a SR, které letos naše fakulta organizuje v Mariánských Lázních na počátku listopadu. Komise pro pražské zdravotnictví, jejímž členem je primátor Prahy dr. Pavel Bém, v současné době zpracovává údaje, které mají zmapovat situaci pražského zdravotnictví a na základě objektivní analýzy, má nalézt řešení ke zlepšení struktury a rozvoje pražského zdravotnictví. V této době neexistuje žádná konečná varianta řešení. Nejen že, v žádném z dokumentů není zmínka o rušení či likvidaci Všeobecné fakultní nemocnice, ale též při jednání s představiteli ministerstva zdravotnictví i hlavního města Prahy jsme byli tom ujištěni. Na podzim kromě tradičních koncertů v kostele sv. Kateřiny, fakulta spolu s humanitním klubem mediků za podpory společnosti Zentiva připravila další koncert cyklu Fakulta v srdci Karlova ve čtvrtek 25. října večer v kostele sv. Ignáce z Loyoly. Přeji nám úspěšné a klidné vykročení do akademického roku 2006/2007. prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., děkan 1. LF UK Collegium Gynaecologicum prof. MUDr. Alois Martan, DrSc., přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN Dne 14. 9. 2007 navštívila Gynekologicko-porodnickou kliniku 1. LF UK a VFN skupina současných i bývalých přednostů německy hovořících univerzitních klinik z Německa, Rakouska a Švýcarska, sdružených v tzv. Collegium Gynaecologicum. Toto sdružení bylo založeno již v roce 1954 a zakládajícími členy byli dnes již legendární profesoři z německé jazykové oblasti. Prof. Peter Husslein, současný prezident sdružení, byl iniciátorem tohoto setkání s českými kolegy na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Apolinářské ulici. Proběhla zde řada přednášek jak zahraničních hostů, tak i našich lékařů a byla navázána a rozvinuta další spolupráce se zahraničními pracovišti. COLLEGIUM GYNAECOLOGICUM je sdružení německy hovořících přednostů Univerzitních klinik a větších neuniverzitních gynekologických pracovišť, které bylo založeno v roce 1954. Členství je omezeno na 12 aktivních členů. Členové, kteří opustí přednostenský post zůstávají ve sdružení nadále, ale bez hlasovacího práva. Zakládajícími členy byli např. Bickenbach, Kirchhoff, Anselmino, Limburg. Předseda se mění každé dva roky. Je obvyklé, že předseda pozve členy v prvním roce svého působení na vědecko-kulturní cestu do některé cizí země. Prof. Peter Husslein, současný prezident, pozval členy na cestu po Čechách a Moravě. Vzhledem k českým kořenům jeho ženy Agnes to bylo jednoduché rozhodnutí. Vedle skvěle připraveného kulturního programu navštívilo Collegium významná pracoviště v Praze a Brně (UPMD Podolí, Gyn. por. kliniku 1. LF UK a VFN Apolinářská a Masarykův onkologický ústav).
Zdraví - předpoklad úspěchu Dagmar Škochová, VFN Praha Všem lidem prospívá dopřát čas od času duši uvolnění. Odpočinek obnovuje životní sílu a veselá nálada prázdnin rozežene každý smutek. L. A. Seneca Collegium gynaecologicum je sdružení německy hovořících přednostů Univerzitních klinik. Setkání na Gynekologicko-porodnické klinice v Apolinářské mělo velmi pracovní charakter. Jak hosté tak hostitelé přednesli přehledná sdělení, která představila pracoviště v Německu, Rakousku a Švýcarsku a výsledky a cíle kliniky 1. LF UK a VFN v Apolinářské ulici. Osobní setkání a otevřená a velmi konkrétní diskuse byla velkým přínosem. Návštěva na nejvyšší úrovni otevřela možnosti další spolupráce a prohloubení odborných i osobních kontaktů. Poděkování prof. Hussleina po návštěvě Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK: Dear Prof. Martan, thank you very much for the kindness in which you received our group at your beautiful department. All of us were very impressed about the czech medicine and about the well organised department. We had a great time in Prague and your coworkers helped us very much understanding the czeck system and your philosophy of life in the medical and universitary system. Looking forward to meet you at another occasion I remain Yours sincerely O. Univ. Prof. Dr. P. Husslein Ve dnech 12. a 13.září 2007 pořádal Dům techniky Ostrava, spol.s.r.o. pod záštitou České asociace sester konferenci Duševní a fyzické zdraví, předpoklad úspěchu sesterské profese. Odbornou garanci nad konferencí převzala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Kulturní dům Krakov v Praze se tedy stal útočištěm sestrám (s několika málo jedinci z řad mužů) z celé republiky, které oslovilo téma, týkající se jistě sester i jiných nelékařských profesí z různých oborů. První kongresový den naplňoval syndrom vyhoření z různých úhlů pohledu, správná výživa a životní styl, stres a role sester. V první přednášce jsme si společně zavzpomínali, co pro nás znamenal přechod ze školy do zaměstnání. A jak nesmírně je důležité, aby každá nově nastupující sestra po ukončení studia dostala svého školitele či edukátora, který jí pomůže během adaptačního procesu s jakýmsi přerodem v samostatného pracovníka. V současné době je již nezpochybnitelné, že potřebujeme vzdělaný sesterský management. Nepřetržitý provoz, příliš častý stres, pracovní přetížení aj. jistě není pro všechny možným, vhodným nebo atraktivním zaměstnáním. Tisícům z nás se, ale stává sesterská profese vhodným, uspokojivým celoživotním povoláním. V dalších přednáškách jsme se učili, jak nepodlehnout syndromu vyhoření či kudy z něho ven a hlavně jak včas rozpoznat opakující se symptomy. Každá z nás by měla včas toto nebezpečí rozeznat a uvědomit si, že nebude trpět jen ona sama, ale i pacienti, kvalita ošetřovatelské péče, kterou poskytuje a samozřejmě i její spolupracovníci.
zátěží a může vést ke vzniku různých psychosomatických obtíží. Autorka sdělení doporučuje nepodceňovat přípravu pomáhajících profesí a pracovat na systematické výchově v oblasti sebepoznání, sebehodnocení a komunikace. V kulturním domě Krakov v Praze se sešly sestry z celé republiky. Další diskutované téma bylo, jak bojovat s profesionální deformací. Diskutovali jsme jaká osobnost sestry je nejlepší např. typ mateřský, rutinní, mužský, herecký aj. Výsledek byl vždy sporný a shodli jsme se, že není možná naprostá vyhraněnost, vždy se typy trochu překrývají. Náročnou pracovní situaci zažívají sestry ve vztahu s pacientem, v pracovních vztazích a další oblastí bývají materiální i organizační nedostatky. Zdravotní sestry prožívají lítost nebo zlost a často stresovou situaci nedokáží samy úspěšně zvládnout. Opakovaně doporučovanou metodou se stalo umění asertivity. Máme jednat tak, abychom neztratili úctu sami k sobě. Přitom můžeme nabídnout či přistoupit na přijatelný kompromis. Kolegyně, které nás nabádaly k dodržování zdravého životního stylu nám objasnily, jak správně potraviny nakupovat a čeho si při nákupech všímat. Je třeba si zapamatovat, že nejen kojenci, těhotné ženy a staří, event. nemocní lidé mají sníženou obranyschopnost. A tak nekouřit, žít aktivně, relaxovat, odpočívat a udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost proto, abychom se nezařadili ke jmenovaným skupinám i my. Nelze podrobně probírat přednášku po přednášce, ale ještě bych se na závěr ráda zastavila u sdělení ohledně kvality života pomáhajících profesí, které se týká jistě nás všech. Nikdo již nevyvrací fakt, že profese pomáhajícího a dlouhodobý profesní kontakt s potřebnými je enormní psychickou Konference - obezita Dagmar Škochová, I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK Dne 25. září 2007 se v kongresovém centru City Pankrác konala celostátní odborná konference Komplexní léčba obezity a ošetřovatelská péče. Konferenci pořádala traumatologicko-ortopedická sekce České asociace sester ve spolupráci se Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze. Cílem této akce bylo v dopoledním programu připravit posluchačům ucelený přehled možností léčby morbidní obezity a v odpoledním bloku se podělit o zkušenosti s ošetřováním obézních pacientů. Dopoledního programu se ujali špičkoví lékaři, kteří se léčbou této metabolické choroby dlouhodobě zabývají od diety přes farmakologickou léčbu až po bariatrickou chirurgii. Hned v úvodní přednášce Doc. MUDr. M. Haluzík, DrSc. definoval obezitu jako zvýšený obsah tuku v organizmu a upozornil, že pro nedostupnost snadných metod k měření obsahu tuku je stále používáno hodnocení dle body mass indexu (BMI), který stanovuje vzájemný poměr mezi tělesnou hmotností a výškou. Seznámil nás s riziky výskytu komplikací od nadváhy až po obezitu III. stupně. Mapa prevalence výskytu obezity není pro Česko nijak lichotivá, protože se řadíme na jedno z předních míst s výskytem obézní populace. A proč obezita vzniká? Podle odborníků jde o kombinaci genetické dispozice, stravovacích návyků a nedostatku vhodného pohybu, kdy příjem energie je mnohem vyšší než jeho výdej. Z historie
jsme si připomněli Daniela Lamberta (1770-1809), který při výšce 180 cm vážil 335 kg a jeho osoba byla považována za obrovskou raritu, na kterou se chodili lidé dívat jako na něco mimořádného. Daniel Lambert byl považován ve své době za raritu, za něco mimořádného. Prof. MUDr. Š. Svačina, DrSc. zdůraznil, že je při léčbě morbidní obezity velmi důležitá pacientova spolupráce. Dietní režim, tělesný pohyb, psychoterapie, farmakoterapie antiobezitiky, bariatrická chirurgie - to vše jsou možnosti léčby. Indikace jednotlivých možností jsou velmi citlivě zvažovány zkušenými odborníky v obezitologických centrech. Dále zdůraznil, že fyzická aktivita není významná pro redukci, ale pro udržení hmotnosti. Poučení, že je lépe být obézní sportovec než štíhlý nesportovec (fit fat x unit unfat) se přítomným posluchačům velmi líbilo. Diabetes, hypertenze, hypertriglyceridemie, vysoký cholesterol - jdou společně ruku v ruce s obezitou. MUDr. M. Matoulek hovořil o rekondičních centrech, která vznikají při obezitologických ambulancích a jak je důležité pokud lze přenést přímo teoretická doporučení pacientovi do praxe. Jako jedny z nejdůležitějších faktorů úspěchu uvedl vlastní rozhodnutí a dostatečnou motivaci pacienta. Víkendové a týdenní kurzy jsou vyhledávány pro jejich startovací efekt a sociální kontakt zúčastněných. MUDr. P. Sucharda, CSc. se nám snažil přiblížit, kdy je vhodná ambulantní léčba, kdy a kterým pacientům je doporučena hospitalizace. Pro množství již dříve zmiňovaných přidružených onemocnění obézních pacientů není vždy jednoduché zkombinovat vhodnou farmakologickou léčbu s vhodnou nízkokalorickou dietou, a v tomto ohledu je nesporně hospitalizace výhodnějším nicméně dražším řešením. MUDr. D. Mullerová, PhD. připomněla jak se mohou lišit stravovací návyky jednotlivých skupin obyvatel a poučila přítomné, že uždibování (nibbling) je spojeno s nižším BMI než hltavý způsob konzumace (gorging). Často si neuvědomujeme, že je pro nás jídlo momentem radosti, kterým se snažíme zahnat starosti apod. Prof. MUDr. M. Fried,CSc. nás provedl bariatrickou chirurgií od poloviny minulého století až po současnost, kdy se nejčastěji provádí adjustabilní (regulovatelná) laparoskopická bandáž žaludku. Krátce se zmínil o současných možnostech robotické chirurgie s výhledem do dalšího desetiletí. Poté Doc. M. Kasalický, CSc. seznámil s nově používanou restriktivní metodou Sleeve Gastrectomy (tubulizací žaludku). Odpolední program začínal krátkým nahlédnutím do historie bariatrické chirurgie na I. chirurgické klinice z pohledu sestry. Poté jsme se zaměřili na vývoj ošetřovatelství a nutnost soustavného vzdělávání sester, od kterých se stále více očekává, že budou nejen odborně, ale i technicky zdatné. Sestry prezentovaly své zkušenosti s ošetřováním obézních pacientů od interny přes gynekologii až po chirurgická pracoviště z celé České republiky. Ty, které nepracují v obezitologických centrech viděly, jak je mnohdy těžké uložit např. 200 kg vážícího pacienta bez specielního lůžka a jak česká sestra umí improvizovat. Přes všechny technické pokroky bych ráda vzkázala sestrám zůstaňme naslouchajícími a trpělivými sestřičkami, buďme pyšné na to, že jsme pro naše pacienty ta nejbližší opora, kterou mají stále nablízku Rozcházeli jsme se s myšlenkou, že nikdy není příliš brzy ani příliš pozdě na zvýšení fyzické aktivity a zlepšení stravovacích návyků.
Česká společnost fyziků v medicíně V úterý 16.října se v posluchárně ÚKBLD uskutečnila členská schůze České společnosti fyziků v medicíně, následovaná odbornou konferencí. Česká společnost fyziků v medicíně (dále jen ČSFM) je občanským sdružením fyziků působících v medicíně, zejména radiologických fyziků (viz 25 zákona č. 96/2004 Sb. Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních ). Členy ČSFM jsou dále fyzické a právnické osoby se zájmem o fyziku v medicíně a její rozvoj. Profese radiologický fyzik je českým ekvivalentem regulované profese Clinical Physicist (Medical Physicist, Krankenhausphysiker, ). ČSFM je národním zástupcem České republiky v Evropské federaci organizací medicínských fyziků (EFOMP) a ve Světové organizaci medicínských fyziků (IOMP). Předsedou výboru ČSFM je RNDr. Libor Judas, Ph.D., vedoucí Oddělení radiační ochrany VFN. Kvalifikaci radiologický fyzik je možno získat absolvováním akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru radiologická fyzika. V současné době má z českých vysokých škol akreditaci pro vzdělávání v oboru radiologická fyzika pouze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Českého vysokého učení technického v Praze (FJFI ČVUT). Po absolvování 5 let magisterského studia se radiologický fyzik dále specializuje v jednom ze tří klinických oborů, ve kterých je využíváno ionizující záření, tedy v radioterapii, v radiodiagnostice nebo v nukleární medicíně. Specializační studium trvá přibližně 3 roky a je zakončeno atestační zkouškou. Činnosti radiologického fyzika určuje stejně jako u jiných zdravotnických profesí - vyhláška č. 424/2004 Sb. v platném znění ( Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků ). Mezi hlavní činnosti radiologického fyzika patří: měření parametrů klinických zdrojů ionizujícího záření (klinická dozimetrie) provádění a vyhodnocování zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti zavádění postupů vedoucích ke snižování radiační zátěže pacientů výkon činností dohlížející osoby ve smyslu Atomového zákona školení jiných zdravotnických pracovníků v otázkách radiační ochrany zavádění systému jakosti při nakládání se zdroji ionizujícího záření spolupráce s vedením zdravotnického zařízení při výběru zdrojů ionizujícího záření apod. Od 1.ledna 2007 musí být radiologický fyzik k dispozici v každém zdravotnickém zařízení, které využívá zdroje ionizujícího záření. Tuto povinnost ukládá vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Další podrobnosti o profesi radiologický fyzik a o činnosti České společnosti fyziků v medicíně najdete na stránkách ČSFM (www.csfm.cz) a rovněž na stránkách FJFI ČVUT (http://www.fjfi.cvut.cz/desktopdefault. aspx?moduleid=1614). Videoskop HD LTF-VH Exera II. Doc. MUDr. Zdeněk Krška, CSc., primář I. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK Uvedený přístroj je v konfiguraci s endoskopickým systémem Endoalfa prioritně použit v ČR a současně je jedním z prvních užitých v Evropě. Je využíván k složitým miniinvazivním operacím v dutině břišní, v pánvi a v hrudníku. Na I. chirurgické klinice mají lékaři k dispozici přístroj Videoskop HD EndoEye LTF VH. Je to integrovaný optický systém, který spojuje
endoskop, kamerovou hlavu s adaptérem a světlovod do jednoho nerozebíratelného a resterilizovatelného kompletu. Primář doc. Krška s přístrojem Videoskop, který představuje špičku v oblasti zobrazovací techniky. Na I. chirurgické klinice mají lékaři k dispozici přístroj Videoskop integrovaný optický systém. Představuje naprostou špičku v oblasti zobrazování v endoskopii. Tato již druhá řada potvrzuje dominantní technologické postavení výrobce. Unikátní konstrukce spojující rigidní i flexibilní technologii umožňuje využití endoskopu pro operační výkony jak v hrudníku tak i v dolní pánvi. Distální konec osazený čipem s vysokým rozlišením 1080 horizontálních řádků umožňuje ohyb ve 4 směrech v rozsahu do 100. Tato konstrukce eliminuje množství optických dílu v endoskopu, respektive přechodů, na kterých dochází ke ztrátám ostrosti. Výsledkem je lepší prokreslení detailů zobrazovaných struktur, což umožňuje redukci krevních ztrát pacienta, protože lze bezpečně stavit i minimální krvácení, ale také snížení únavy očí operatéra vzhledem k minimalizaci chvění obrazu. Možnost využití kvalitního digitálního zoomu, hranové i plošné zostření obrazu, případně jeho rotace umožňují provádět nejnáročnější laparoskopické výkony s vysokou bezpečností pro pacienta. Na těle videoteleskopu jsou pak integrována tři nastavitelná tlačítka pro ovládání funkcí kamerové jednotky. Celý komplet je sterilizovatelný v autoklávu při teplotě 134 C se zárukou stálého zachování jeho optických a užitných vlastností. Dodáván je včetně speciálního sterilizačního kontejneru. Otevřeno nové pracoviště RDG Doc. MUDr. Jan Daneš, CSc., Radiodiagnostická klinika Prim. MUDr. Karel Lukáš, CSc., IV. Interní klinika Začátkem září bylo otevřeno nové moderní pracoviště zaměřené na diagnostiku chorob jater, žlučových cest, žaludku a střev (tak zvané hepatogastroenterologické radiologie) jako společné pracoviště Radiologické kliniky a IV. interní kliniky VFN a 1. LF UK v Praze. Je vybaveno špičkovým plně digitálním skiaskopicko-skiagrafickým zařízením s C ramenem firmy Philips. Přestavba pracoviště a nový nákup nejmodernějšího zařízení je další akcí v rámci projektu modernizace a digitalizace klíčových radiodiagnostických pracovišť ve Všeobecné fakultní nemocnici. Na pracovišti se bude provádět řada diagnostických výkonů, rentgenová vyšetření žlučových cest, žaludku, tenkého a tlustého střeva. Hlavní náplní pracoviště však budou tzv. intervenční a léčebné výkony pod rentgenovou kontrolou. Zmíníme zde například léčení zúžení žlučových cest, jícnu a střeva včetně zavádění výztuží (stentů), endoskopické odstraňování kamenů ve žlučovodech, odebírání vzorků
foniatrie ve vfn tkáně pro histologické vyšetření (biopsie), drénování patologických kolekcí tekutiny (výpotků, abscesových dutin) či lokální léčba (destrukce) nádorových ložisek v játrech a v dalších orgánech teplem s využitím metody radiofrekvenční ablace. Nové moderní pracoviště hepatogastroenterologické radiologie. Koncentrace náročných specializovaných výkonů do jednoho místa a společná práce několika týmů radiologů a internistů umožní plné vytížení přístrojů nejméně ve dvou směnách a zároveň odstavení několika starých rentgenových přístrojů, které již nesplňují standardy pro vyšetření tohoto typu. Digitální přístroj a vyhodnocovací stanice jsou plně integrovány do již existujícího systému pro správu, archivaci a přenos snímků z digitálních zobrazovacích systémů (PACS). Obrazy získané při vyšetřování tak bude možné mimo jiné i hodnotit na vzdálených pracovištích, zobrazit na všech pracovních stanicích (na bázi PC) v nemocnici či posílat do jiných zdravotnických zařízení. Nadstandardní je také zázemí pro personál i pacienty. Tak například pacientský svlékací box je vybaven moderním sociálním zařízením a sprchovým koutem. Je zřízena také odpočinková místnost pro střídající se lékařské týmy. Nové pracoviště je příkladem výhodnosti úzké spolupráce různých klinik při poskytování specializované péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. 10 50 let samostatného foniatrického pracoviště v Praze Prof. MUDr. Alexej Novák, DrSc., doc. MUDr. Olga Dlouhá, CSc., Foniatrická klinika VFN a 1. LF UK Při padesátém výročí samostatného foniatrického pracoviště v Praze nelze neuvést důležité datum, vznik české foniatrie. Musíme jej datovat příchodem MUDr. Miloslava Seemana do Prahy na ORL kliniku prof. Otakara Kutvirta v r. 1922. Do r. 1956 existovala jako ambulance pro řeč, hlas a poruchy sluchu ORL kliniky. V té době měl Seeman jen několik spolupracovníků, jedním z prvních byl MUDr. Miloš Sovák, zakladatel československé logopedie. Počátkem padesátých let se Seeman i přednosta ORL kliniky prof. MUDr. Antonín Přecechtěl zabývají myšlenkou osamostatnění foniatrického pracoviště. V r. 1956 daruje nemocnici Československý červený kříž budovu v Praze 2, Žitné 24, jako určenou pro foniatrické oddělení FN 2. V r. 1956 zde vzniká ambulance, v r. 1957 lůžkové oddělení a Foniatrická laboratoř VFL UK Praha. Je to první lůžkové oddělení v Evropě v klasickém pojetí definice oboru jako lékařského oboru, který se věnuje fyziologii a patofyziologii komunikačního procesu u člověka. V té době již Seeman kolem sebe shromažďoval nové spolupracovníky, MUDr. Karla Sedláčka a MUDr. Evu Sedláčkovou. Dobový snímek Foniatrické kliniky z roku 1962.
V padesátiletém trvání samostatného Foniatrického oddělení FN 2 a od r. 1967 Foniatrické kliniky FVL UK a FN 2 jsou určitá charakteristická období. Jsou tématicky typická osobností přednosty. Období konce padesátých let a šedesátá léta (1956 1974) za přednostenství Seemanova a jeho nástupkyně Sedláčkové jsou charakterizována budováním pracoviště a oboru foniatrie v celostátním měřítku. Z vědeckého hlediska je třeba vyzvednout Seemanovu studii z r. 1936, Příspěvek k pathogeneze koktavosti. Seemanova teorie o patogenezi koktavosti jako organické poruše striopalida, i když byla některými kritizována, byla později jednoznačně potvrzena elektromyografickými pracemi Lašťovkovými. Nelze se nezmínit o habilitační práci Seemanově Experimentální a fyziologická studie ku vzniku hlasu a řeči bez hrtanu, práci, která dosáhla světového uznání. Jeho dlouholetá žákyně, doc. MUDr. Eva Sedláčková, CSc., byla přednostkou kliniky jen velmi krátce (1974 1976). Možno však říci, že klinika v té době dosahovala vrcholu jak ve své činnosti vědecké, tak na poli organizačním. Prof. Seman a jeho dlouholetá žákyně doc. Sedláčková. V oblasti vědecké mají největší význam a i mezinárodní ohlas práce o vrozeném zkrácení vývoje měkkého patra syndrom Sedláčkové a studie akustických vzorů hlasu a řeči u novorozenců a dětí, Development of the Acoustic Pattern of the Voice and Speech in the Newborn and Infants, odměněná cenou IALP (Mezinárodní společnost pro logopedii a foniatrii) Gold Award v r. 1968. Její činnost organizační daleko přesáhla hranice tehdejšího Československa. V r. 1970 stála u zrodu Unie evropských foniatrů (UEP), byla dlouholetým členem předsednictva a v r. 1972 73 jeho předsedkyní. Období poloviny sedmdesátých let minulého století a první polovina osmdesátých let (1976 1987) byla zaměřena především na problematiku vývojové dysfázie. Prof. MUDr. Karel Sedláček studoval fonologický systém dětí s vývojovou dysfázií, ale bohužel nic z těchto výsledků nepublikoval. Věnoval se intenzivně i elektrofyziologii v oblasti audiologie a byl u zrodu aplikace prvních kochleárních implantátů. Konec osmdesátých let a devadesátá léta ve vědecké oblasti jsou věnována foniatrii v celé šíři (1987 1997). Prof. MUDr. Alexej Novák, DrSc. publikuje řadu prací o náhradních mechanismech hlasu po operativním odstranění hrtanu, práce o hlasové zátěži hlasových profesionálů, test na vyšetření slovní srozumitelnosti dětí předškolního věku a ve druhé polovině osmdesátých let model screeningu sluchu u dětí. Výsledky prací jsou shrnuty v 11 monografiích s tématikou foniatrie, pedaudiologie a audiologie. Jako žák Seemanův a Sedláčkové pokračoval v jejich organizační činnosti. Od r. 1983 byl členem sekretariátu UEP, v roce 1992 93 jejím předsedou. V r.1986 byl zvolen do výboru IALP a v r. 1989 byl předsedou světového kongresu IALP v Praze. Konec devadesátých let min. století (1997-2003) a začátek tohoto tisíciletí se prof. MUDr. Milan Lašťovka, DrSc. věnuje dále elektromyografickým studiím koktavosti a výsledky jeho prací, 11
pacienty s afázií, s poruchami plynulosti řeči a s poruchami hlasu různé etiologie. Je zajištěna speciální péče o hlasové profesionály. Péče o děti je zaměřena na děti s vývojovými poruchami řeči, s poruchami sluchu, s koktavostí a s rozštěpovými vadami obličeje. U dětí s nízkou porodní hmotností probíhá screening sluchových a řečových vad. Fotografie z 60. let 20. století - v té době ještě as. Novák při vyšetření. publikované v monografii Poruchy plynulosti řeči, potvrdily zcela Seemanovu teorii o etiopatogenezi koktavosti. Další a současné období je možno charakterizovat jako příchod čtvrté generace českých foniatrů. Snaží se opět věnovat foniatrii v celé šíři. Doc. MUDr. Olga Dlouhá, CSc. publikuje monografii Vývojové poruchy řeči, věnuje se vypracování centrálních sluchových dichotických testů pro děti, vznikají nové testy řečové audiometrie. Pohled do čekárny Foniatrické kliniky dnes. Klinika poskytuje komplexní péči v oboru foniatrie a audiologie jako jediné klinické pracoviště v ČR. Věnuje se diagnostice a léčbě poruch řeči, sluchu a hlasu u dětí a dospělých v rámci provozu ambulantního, lůžkového a v denním rehabilitačním stacionáři. Na klinice funguje několik speciálních center pro dospělé: sluchové (protetická péče), centrum pro pacienty s CI (kochleárními implantáty); ambulance pro 12 Péče o hlas as. MUDr. Libor Černý, Dr. Ing. Vokřál, Foniatrická klinika VFN a 1. LF UK Od počátků existence foniatrického oddělení a později Foniatrické kliniky byla diagnostika a terapie poruch hlasu jednou ze základních, nejrozšířenějších činností našich lékařů. Postupně se klinika vybavovala nejmodernějším vybavením. V současnosti například, jako jedno z mála pracovišť, disponuje videolaryngostroboskopem. Ten umožňuje opakovaně analyzovat a porovnávat zvětšený a zpomalený záznam pohybů hlasivek. Proto je základním nástrojem pro včasnou diagnostiku organických i funkčních poruch hlasu. Vyšetření je takto lépe hodnotitelné i u obtížně vyšetřitelných a dětských pacientů. Součástí ambulance je i celá laboratoř se zařízením pro akustickou analýzu z digitální nahrávky hlasového vzorku, měření rozsahu mluvního a zpěvního hlasu - tzv. hlasové pole či zjištění dechové techniky při tvorbě hlasu - pneumografie PNG. Foniatrická klinika spolu s foniatrickou laboratoří 1. LF UK je vybavena moderním soudobým softwarem pro objektivní akustickou analýzu hlasu a řeči od americké firmy KAY Elemetrics Corp. (Multi-Speech, Multi-Dimensional Voice Program). Zařízení umožňuje hodnotit parametry řeči spojené s nepravidelností kmitání hlasivek, rezonančními změnami v hlase, časovými charakteristikami řeči, apod. Objektivní akustická analýza hlasu a řeči slouží k objektivizaci a kvan-
žlázy. Ve spojení s EMG lze využít i aplikaci botulotoxinu u neurogenních spastických poruch hlasu. Z funkčních poruch hlasu je poměrně četná dětská hyperkinetická dysfonie (zastřený hlas v dětském věku) a psychogenní poruchy hlasu. MUDr. Černý vyšetřuje stroboskopem KAY. tifikaci našeho subjektivního dojmu. Dokáže dokonce postihnout děje, které nejsme schopni sluchem zachytit. Vybavení bylo například použito při řešení výzkumných úkolů u hodnocení dysfonií, neplynulosti řeči, hodnocení operačních zásahů v supraglotickém prostoru, rozštěpových vad, estetiky hlasu. K měření huhňavosti při neurologických poruchách či vadách měkkého patra slouží nasometrie. Zcela rutinně je využívána též laryngeální elektromyografie (L-EMG) pro diagnostiku inervace hlasivek. Pro vysokou úroveň péče, ale též pro polohu v centru Prahy je Foniatrická klinika přirozeně vyhledávána hlasovými profesionály herci divadel, zpěváky, televizními a rozhlasovými moderátory. Velkou část pacientů z řad profesionálů též tvoří pedagogové. Ambulantní péče pro hlasové profesionály je zajištěna většinou i o víkendech. Mimo akutní i dlouhodobou péči hlasovým profesionálům se věnuje Foniatrická klinika pacientům s celým spektrem všech organických i funkčních poruch hlasu. Převládá zejména terapie následků přetěžování hlasu, edémů hlasivek a všeobecně chronických laryngitid. Jedinečná je i početnost pacientů přijímaných k rehabilitaci hlasu po operacích hlasivek nebo k nácviku jícnového hlasu po totální laryngektomii. Jiné rehabilitační postupy jsou aplikovány v případech cvičení při obrnách hlasivek, nejčastěji způsobených operací štítné Logopedická péče PaedDr. Eva Škodová, klinická logopedka Logopedická péče má na Foniatrické klinice VFN velmi dlouhou tradici. První logopedkou, která na této klinice působila, byla prom. ped. Marie Truhlářová - blízká spolupracovnice prof. Seemana. Jako první uznávaný specialista nelékař- byla ve VFN průkopníkem mezioborové a týmové spolupráce, která je pro dnes již rozvinutý nelékařský obor klinické logopedie v současné době samozřejmostí. Na Foniatrické klinice v současné době pracují 4 klinické logopedky s atestací (z toho dvě s dlouholetou praxí 25-30 let, dvě s praxí v terénu v rámci ČR v délce 6-10 let) a dvě logopedky, které na podzim ukončí atestací specializační přípravu, a stanou se tak klinickými logopedkami. V rámci foniatrické kliniky je logopedický úsek rozdělen na: část ambulantní (klientela se všemi typy poruch komunikace včetně hlasových profesionálů zahrnuje věkové spektrum od raného věku do senia). V rámci ambulantní péče provádí klinický logoped logopedickou diagnostiku i terapii u osob se všemi typy vrozených i získaných poruch komunikace, vad a poruch sluchu, a dalších diagnóz, jejichž důsledkem je porucha, omezení nebo ztráta komunikačních schopností jednotlivce. Podmínkou k přijetí do ambulantní logopedické péče je předchozí vyšetření řeči a sluchu lékařem naší ambulance (vstupní vyšetření). Pacienti jsou ke klinickému logopedovi objednáváni vždy na konkrétní čas. 13
část lůžkovou (klientela dětí i dospělých se závažnějšími poruchami komunikace, u kterých nemá ambulantní péče očekávaný efekt, nebo u kterých ambulantní péče není v místě bydliště možná). Na lůžkovém oddělení je i samostatný pokoj pro dítě s doprovodem rodiče je určen pro děti se závažným opožděním vývoje řeči nejvýše do 5ti let (pro starší děti s kombinovanými vadami nebo pro dítě s jiným dalším závažným postižením). Děti i dospělí jsou k terapii na lůžkovém oddělení kliniky objednáváni dle volné kapacity. Pro děti školního věku je po dobu pobytu zajištěna školní docházka. K hospitalizaci je třeba doporučení foniatra nebo lékaře jiné souvisejících specializace, klinického logopeda nebo klinického psychologa. denní stacionář (předškolní děti z Prahy a blízkého okolí, které mohou na intenzivní terapii denně dojíždět). Pobyt ve stacionáři trvá 1 měsíc - dle kapacity našeho pracoviště je ho možno opakovat (většinou realizace 2 x ročně). Do stacionáře mimo naší ambulance doporučují děti všichni kliničtí logopedi z oblasti Prahy a okolí. V současné době zájem převyšuje naše personální možnosti. Ve všech třech částech kliniky je dětem i dospělým poskytována individuální i kolektivní logopedická péče. K logopedické péči na všech třech úsecích je potřeba lékařské doporučení - nejčastěji doporučení lékařem naší ambulance. Logopedické cvičení pod vedením PaedDr. Škodové. 14 Logopedická konziliární činnost u lůžka je poskytována všem oddělením VFN, pokud o ni požádají. Vzhledem k tomu, že konziliární činnost zajišťují klinické logopedky z ambulantního úseku (kapacita je zcela vytížena, objednací doby 2 4 týdny) a že naše pracoviště není v hlavním areálu VFN, je třeba konkrétní konzilium předem domluvit s lékařem naší ambulance: ten pak doporučí intenzitu návštěv dle aktuálního stavu pacienta a domluví kontakt s konkrétním klinickým logopedem dle aktuálních personálních i časových možností ambulance. První návštěvu u lůžka je třeba telefonicky domluvit s naší ambulancí na tel. 224 964 900, další kontroly pak s konkrétním klinickým logopedem. Počátek individuální logopedické péče je dán věkem a stupněm vývoje řeči konkrétního dítěte. Rehabilitační postupy při terapii vývojových vad řeči dětských pacientů byly dříve jednoznačně zaměřeny na rozvíjení řeči a úpravu její formální stránky výslovnosti. V dnešní době je podstatou rozvoje komunikačních dovedností a schopností zejm. u vývojových poruch řeči zaměření na celkovou osobnost dítěte, aniž by složka řeči byla zdůrazňována. U dospělých pacientů pak klinický logoped vychází vždy z aktuální úrovně komunikačních schopností. Práce s dospělou klientelou i seniory (zejm. práce s afatiky) je velmi náročná na kvalifikaci i osobní schopnosti a dovednosti klinického logopeda. Kolektivní logopedická péče je poskytována dětem i dospělým. Kombinace individuální a kolektivní logopedické péče u dětí s poruchami komunikace byla poprvé systematicky uplatňována na Foniatrické klinice VFN a 1. LF UK v Praze před 17ti lety. Program je určen pro děti hospitalizované na lůžkovém odd. kliniky (heterogenní skupina - různé diagnózy, 3x týdně) a pro děti docházející denně do stacionáře po dobu 1 měsíce (homogenní skupina stejná diagnóza, 2x týdně). Skupinová terapie pro naše dospělé pacienty probíhá v ambulantní části kliniky 1x týdně (skupina osob se ztrátou řeči po CMP-afáziemi), nebo 1x
za dva týdny (skupina dospívajících a dospělých s koktavostí). Možnost setkávání ve skupině oceňují zejména afatici i jejich rodiny. Pacienti se učí znovu komunikovat nejen s klinickým logopedem a s rodinou, ale i s cizími lidmi. Často je to pro pacienty s omezením komunikačních schopností jediná možnost, kde mohou i přes těžké postižení mluvené i psané řeči komunikovat bez nežádoucí pozornosti okolí, a navazovat aktivně nové kontakty. Veškerá logopedická péče, poskytovaná na všech třech úsecích Foniatrické kliniky VFN, je hrazena zdravotními pojišťovnami. Úspěšná rehabilitace komunikačních schopností je vždy podmíněna týmovou prací, kdy je v počátcích péče nutná úzká spolupráce klinického logopeda s lékařem (foniatr, neurolog, pediatr) a klinickým psychologem. V další fázi by měl členem týmu být pedagog (učitelé mateřských škol, základních, zvláštních nebo speciálních škol a pracovníci speciálně pedagogických center). Naše klinika proto velmi úzce spolupracuje formou konziliární i ambulantní péče s oddělením klinické psychologie a psychoterapie, s klinikou rehabilitačního lékařství, s klinikou ORL pro děti i dospělé a s neurologickou klinikou, v rámci konziliárních služeb pak s interními klinikami a s Geriatrickou klinikou. Velmi dobrá denní spolupráce je s mateřskou i základní školou při nemocnici. zajištěn od r. 1993 ve spolupráci s neonatologickými odděleními VFN, zejména s perinatologickým centrem Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK. Během vývoje těchto dětí nejdříve provádíme screening sluchových vad, dále sledujeme vývoj řeči. Pokrok v perinatální a neonatální medicíně v posledních 30 letech umožňuje zvýšení přežívání i extrémně nezralých novorozenců s hmotností pod 1000 g - nabízí se tedy úvaha, zda se nezvyšuje riziko dlouhodobého neurosenzorického postižení. Incidence trvalých poruch sluchu u dětí, které byly v péči neonatologických oddělení je uváděna 2-4%. Většina studií dokazuje význam neonatální intenzivní péče v rámci specializovaných center (NICU neonatal intensive care unite). U nedonošených dětí se převážně jedná o kombinace rizik v rámci postižení několika systémů RDS (respiratory distress syndrome), BPD (bronchopulmonaly dysplasia), postižení kardiovaskulár- Screening poruch sluchu a řeči u rizikových dětí Doc. MUDr. Olga Dlouhá, CSc., Foniatrická klinika VFN a 1. LF UK Na Foniatrické klinice preventivně vyšetřujeme děti s riziky pre-, peria postnatálními: jedná se u nich o komplex rizik daných zejména nízkým gestačním stářím a nízkou porodní hmotností. Program je 15
ního systému (např. vrozené vady), intrakraniální krvácení (intra- a periventrikulární IVH, PVH). Uvádí se, že IVH se objevuje u 25 % dětí s porodní hmotností menší než 1500 g. Screening trvalých poruch sluchu (TPS) realizujeme pomocí vyšetření tranzientních evokovaných otoakustických emisí (TEOAE); vyšetření kmenových sluchových evokovaných potenciálů (BERA) provádíme následně k potvrzení či vyloučení postižení sluchu. V období let 1993 2006 jsme vyšetřili 1100 dětí, porodní hmotnost pod 1500 g mělo 60 % dětí ze souboru. Nejvíce dětí se narodilo mezi 26. 32. týdnem gravidity. Zjistili jsme 2,45% výskyt trvalé poruchy sluchu (u 27 dětí: 13 dívek, 14 chlapců). Z těchto 27 sluchově postižených dětí mělo 21 dětí Phm pod 1500 g. Na program záchytu trvalých poruch sluchu a péči o sluchově postižené děti navazuje u nás na klinice další dispenzarizace a péče o vývoj řečových schopností těchto rizikových dětí. Z dosavadních sledování výskytu poruch řeči v dětské populaci podává přehled Novák ve své publikaci Vývoj dětské řeči (1999): obecně se opožděný vývoj řeči různého typu vyskytuje u 10% dětí, prostá dyslalie - patlavost u 5-6-ti letých dětí ve 41-44 %. Mehlová v rámci publikace Zkušenosti se screeningovým foniatrickým vyšetřením v běžných MŠ (2004) diagnostikovala dyslalii u 42 % v souboru 512 dětí ve věku 5-6 let. V rámci sledování v 90. letech ve státech Evropské unie Keilmannová došla k údaji 5-7 % dětí s vývojovou poruchou řeči. Schindler na kongresu UEP (European Union of Phoniatrics) v Berlíně v r. 2005 prezentoval odhad výskytu vývojových poruch řeči až do 15 % dětí. Výsledky záchytu poruch řeči: Z uvedeného souboru 1100 dětí bylo zatím vyšetřeno nebo je dále sledováno 600 dětí z hlediska výskytu vývojových a dalších poruch řeči. Je sledován výskyt rizikových faktorů pre-, peri- a postnatálních a návazné komplikace (kombinace RDS respiratory distress syndrom, bronchopulmonální dysplazie, anémie, infekční stavy, 16 intra- a periventrikulární krvácení apod.). Děti byly vyšetřeny nejčastěji kolem 5. roku věku nebo jsou kontinuálně sledovány od prvního vyšetření sluchu a je dále podezření na opožděný vývoj řeči. Výsledky jsou porovnávány kritériem závažnosti řečové poruchy a pozornost je věnována zejména strukturaci vývojových poruch řeči (dysfázie a dysarthrie) a dysarthrií v rámci DMO či kombinovaných vad. Přehled sledovaného souboru - 600 dětí (z toho 281 dívek, 319 chlapců): NNPH (novorozenci s nízkou porodní hmotností) do 1500 g - 372 dětí (62% souboru). NENPH (extrémní nezralost) do 1000 g - 163 dětí (27 %): 61 dětí s Phm do 750 g, 102 dětí s Phm 751 g 1000 g. V souboru je patrný významný výskyt vícečetných těhotenství dvojčata byla zastoupena 80x, trojčata 8x a čtyřčata 2x. Poměr pohlaví dětí s Phm do 1500 g: dívky - 204, chlapci 168. Sledování 600 vysoce rizikových dětí ukazuje příznivou převahu méně závažných poruch řeči: výskyt dyslalie u 61% dětí. Těžší a komplikované poruchy řeči i s opožděným řečovým vývojem se objevují u 39 % dětí ze souboru: vývojová dysfázie a dysarthrie, prosté opoždění vývoje řeči, koktavost, autismus; dále výskyt komplikujících nálezů: epilepsie, sy ADHD, mentální retardace, vážnější oční vada. Při porovnání prezentovaných souborů v r. 2003 a v r. 2006 se prakticky poměry výskytu závažných poruch řeči u těchto dětí nemění: 2003 40 % dětí z rizikové skupiny (vyšetřeno 320 dětí) 2006 38 % dětí z rizikové skupiny (vyšetřeno 600 dětí) K přehlédnutí určitě není význam porodní hmotnosti jako rizikového faktoru: 73 % řečově postižených dětí z našeho souboru se narodilo s hmotností pod 1500 g Během posledních let díky kvalitnější lékařské péči v neonatologických centrech intenzivní péče významně pokleslo % výskytu hluchoty
a těžkého mentálního postižení. U dětí, u kterých bylo zachyceno závažné řečové postižení, však nebylo možné přesně stanovit specifické riziko. Spíše se bude jednat o komplex komplikací daný gestačním stářím a nízkou porodní hmotností. Predominantním faktorem je gestační stáří: přežívání novorozenců pod 26. týden plynule narůstá s každým dalším týdnem. Gestační stáří odráží stupeň zrání anatomických a metabolických systémů plodu, je rovněž vedoucím faktorem v etiologii periventrikulárního krvácení a cerebrálních infarktů. U extrémně nezralých novorozenců narůstá riziko dlouhodobého poškození většina prací dokazuje, že neonatální intenzivní péče zvyšuje přežívání bez nárůstu hrubého poškození. Realizovaný program záchytu poruch řeči u nedonošených dětí přispívá k včasnosti záchytu a k zajištění návazné edukační péče nejen v oblasti řeči, ale spíše komplexně i vzhledem ke kombinovaným postižením. Význam programu sledování těchto rizikových dětí je nesporný: vzhledem k časnému záchytu závažnějších poruch řeči se daří zajistit včasnou adekvátní edukační péči a zařazení dětí do specializovaných zařízení, či jejich integraci do běžných školek a škol. Zatímní zkušenosti indikují sledovat vysoce rizikové děti do školního věku (i během období docházky na I. stupeň škol). Obecně lze říci, že nejčastěji se vyskytují vývojové poruchy řeči a prostý opožděný vývoj řeči s dyslalií. V každém případě je nutno doporučit, aby dítě s opožďujícím se řečovým vývojem bylo odesláno na specializované pracoviště, na spádové foniatrické oddělení, odkud by měla být koordinována komplexní diagnostická a léčebněpreventivní péče. Ideální je situace, kdy je dítě se symptomem opožděného vývoje řeči zachyceno ve 3 letech a začne docházet ke stimulaci řečového vývoje i na logopedii. Diagnostika vývojové poruchy řeči probíhá v tomto věku při opakovaných návštěvách, s narůstajícím věkem dítěte přibývá možností testování jeho řečových schopností. U dětí, které jsou rizikové již od narození vzhledem ke známé rodinné a osobní anamnéze, je vhodné kontinuální sledování ve spolupráci s neonatology již v prvním roce života (vyloučení poruchy sluchu a následná stimulace vývoje řeči). Program kochleárních implantací Prim. MUDr. Olga Bendová, as. MUDr. Libor Černý, MUDr. Ing. Jan Vokřál, Foniatrická klinika VFN a 1. LF UKKochleární implantát je elektronická smyslová náhrada pro osoby s oboustrannou senzorineurální těžkou poruchou sluchu, kterým nejvýkonnější sluchadla nezprostředkují rozumění řeči. Poskytuje sluchové vjemy a umožňuje komunikaci mluvenou řečí jedincům, kteří by jinak bez pomoci tlumočníka byli vyřazeni z komunikace se slyšícími. Základem pro myšlenku kochleárních implantátů byla skutečnost, že převážná většina závažných poruch sluchu je způsobena poruchou vláskových buněk, přičemž sluchový nerv je zachován. Ten může být drážděn slabými elektrickými impulsy a tím vyvolávat sluchové vjemy. Kochleární implantát obchází poškozené vláskové buňky Vnitřní část implantátu v hlemýždi - schema 17
a přímo stimuluje zakončení sluchového nervu sadou miniaturních elektrod zavedených mikrochirurgicky do hlemýždě. Program kochleárních implantací v České republice na ORL klinice a Foniatrické klinice VFN a 1. LF UK má tradici sahající až do 80. let minulého století. Na počátku bylo využíváno jednokanálových přístrojů české výroby, od roku 1995 jsou používány zahraniční multikanálové přístroje. V současné době jsou vyráběny firmami v Austrálii, Rakousku, Francii a USA. Na celém světě užívá implantát přes 100 000 pacientů, z toho větší polovinu tvoří děti. Organizace v ČR V ČR existují dvě implantační centra - první pro dospělé a druhé pro děti. 1. implantační centrum pro dospělé je ustanoveno na ORL klinice a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK ve FN v Motole. Provádí kochleární implantaci a částečně předoperační diagnostiku. Foniatrická klinika 1. LF UK VFN v Praze se od zahájení programu implantací u dospělých pacientů spolupodílí na diagnostické péči a od roku 2004 je garantem rehabilitační péče o dospělé pacienty. Do dnešní doby byl kochleární implantát poskytnut 109 dospělým pacientům a 287 dětem. Podařilo se vytvořit multidisciplinární tým odborníků, jehož způsob práce a dosahované výsledky jsou srovnatelné se špičkovými zahraničními centry. Tým se skládá z otorhinolaryngologů, foniatrů, psychologa, klinických logopedů, klinických inženýrů, neurologa, rentgenologa, anesteziologa a audiologických sester. Cílem multidisciplinární práce je zajištění včasné a přesné diagnózy, komplexní péče a rehabilitace pacientů před a po kochleární implantaci. Výběr kandidátů ke kochleární implantaci Vedle hodnocení sluchové funkce (kompletní audiologické vyšetření) je vždy posuzován celkový zdravotní stav pacienta, psychologické 18 a sociální faktory, motivace pacienta a jeho rodiny, způsob dosavadního vzdělávání a reálné perspektivy do budoucna. Dospělí uchazeči mají mít oboustrannou severeprofound (závažnou-velmi závažnou, tzn. prům. 70-90 db HL) senzorineurální poruchu sluchu, ohluchnutí ucha, které bude implantováno, má být postlinguální, přínos sluchadel pro rozumění řeči má být minimální nebo žádný a většina odborníků se shoduje na kritériu < 40% rozumění větám v otevřené sestavě za optimálních poslechových podmínek se sluchadly. Nemají být žádné zdravotní ani radiologické kontraindikace, první jazyk pacienta má být shodný s jazykem centra, kde bude rehabilitován, a uchazeč má mít realistická očekávání a sám být velmi motivován k implantaci. Operace, programování řečového procesoru a rehabilitace Zavedení kochleárního implantátu provádí zkušený otochirurg pomocí operačního mikroskopu a operace trvá přibližně 3 hodiny. Za 4-6 týdnů po operaci pacient přichází na Foniatrickou kliniku ke krátkodobé hospitalaci. Poprvé je mu zapojen a naprogramován řečový procesor a je zahájena rehabilitace sluchu. Programování řečového procesoru je třeba provádět během prvního roku opakovaně. Jeho cílem je nastavení optimálního rozsahu stimulace jednotlivých elektrod tak, aby vyhovoval individuálním potřebám pacienta. V souvislosti s postupným nárůstem počtu uživatelů kochleárních implantátů v ČR byl na Foniatrickou kliniku a její diagnosticko - rehabilitační část 1. centra kochleárních implantací v roce 2004 vznesen požadavek na nastavování řečových procesorů dospělých pacientů vybavených kochleárním implantátem od australské firmy Cochlear. Do té doby nastavování dospělých pacientů zajišťovalo pouze pracoviště Laboratoře elektronických smyslových náhrad (ČVUT Praha, Cochlear). Nastavování dospělých pacientů
na Foniatrické klinice započalo od ledna 2005 (řečové procesory ESPrit 3G, Freedom). Všichni nově implantovaní dospělí pacienti od té doby spadají do péče Foniatrické kliniky. Od ledna 2007 jsou na klinice nastavovány řečové procesory rakouské firmy MED-EL (řečový procesor OPUS 1). Od ledna 2007 pracovníci Foniatrické kliniky navíc zajišťují technická měření u operací dospělých pacientů v Centru kochleárních implantací ORL klinika 1. LF UK ve Fakultní nemocnici v Motole. Následná rehabilitace je jednodušší a kratší u starších dětí a dospělých, kteří ohluchli po osvojení řeči a jazyka (postlingválně). U dětí, které se narodily neslyšící nebo ohluchly před osvojením řeči a jazyka (prelingválně) a kde se pomocí implantátu řeč teprve vyvíjí, je rehabilitace delší a náročnější. Mezinárodní studie prokázaly, že vliv hluchoty na kvalitu života je podstatný a měřitelný... Všichni uživatelé kochleárního implantátu jsou pravidelně sledováni jak z hlediska zdravotního stavu, tak z hlediska přínosu kochleární implantace pro rozvoj sluchové percepce, komunikačních a kognitivních schopností, stupně integrace do normálního života. Výsledky implantovaných Po zapojení řečového procesoru slyší pacient nejprve různé zvuky, a to i velmi slabé, hluboké i vysoké (až 10kHz) a učí se je rozlišovat. Rozeznává časování a rytmus řeči, učí se rozlišovat slova z omezeného počtu alternativ bez pomoci odezírání. Díky sluchové kontrole se postupně zlepšuje intonace a srozumitelnost vlastní řeči. Asi 2/3 pacientů s vícekanálovými systémy dosahují rozumění řeči bez odezírání a asi 1/3 pacientů je dokonce schopna běžné konverzace po telefonu. Výsledek kochleární implantace závisí na řadě faktorů, především na počtu zachovaných nervových buněk ve vnitřním uchu, na jejich funkčnost a na schopnosti centrálního nervového systému zpracovat přicházející informaci. Sluchová percepce se ukazuje kritickou i v řadě kognitivních procesů. Pacienti s velmi závažným postižením sluchu, kteří dostanou kochleární implantát, vykazují vedle sluchových percepčních schopností i zlepšování vizuální pozornosti. Počty kochleárních implantací na 10 mil. obyvatel ročně v různých zemích. Ekonomická efektivita kochleární implantace Mezinárodní studie prokázaly, že vliv hluchoty na kvalitu života je podstatný a měřitelný, a že kochleární implantace je spojena s významným zlepšením kvality života. Kochleární implantace je efektivním vynaložením nákladů, neboť nejenže představuje důležitý zisk pro kvalitu života jedince, ale náklady vložené do kochleární implantace se dále vracejí snížením výdajů na jinou formu rehabilitace, která by jinak byla nutná, např. sluchadla, na podpůrné služby jako je tlumočení do znakového jazyka, apod. Dalším finančním přínosem pro společnost je rozšíření možností pracovního uplatnění uživatele implantátu, jeho vyšší produktivita a menší závislost na státu. Investice se rovněž vrací např. uvolněním člena rodiny pro zaměstnání, který by byl jinak vázán péčí o postiženého. Vzhledem k prokázané medicínské i ekonomické efektivitě kochleárních implantací počty uživatelů implantátů ve světě velmi rychle rostou. V Evropě se provádí průměrně 100 implantací za rok na 10 mil. obyvatel. 19
Sluchové centrum as. MUDr. Libor Černý, Foniatrická klinika VFN a 1. LF UK Vr. 1992 bylo na Foniatrické klinice založeno sluchové centrum. Zajišťuje komplexní péči uživatelům sluchadel. V jedné budově je soustředěno komplexní vyšetření sluchu a vyzkoušení sluchadel, jeho výdej, zhotovení individuální tvarovky či její oprava. Na témže místě lze též upravit nastavení již vlastněného sluchadla po dohodě i bez předchozího objednání, možné je zapůjčení sluchadla náhradního. Ve sluchovém centru jsme vybaveni pro programování sluchadel většiny značek dovážených do ČR. Bohaté jsou i doplňkové služby jako prodej baterií a některých pomůcek pro údržbu všech typů sluchadel. Základem je však kvalitní poradenská činnost. Ze zkušenosti lze říci, že většina problémů se sluchadly souvisí s nezvládnutím manipulace 20 s pomůckou a nedostatečnou adaptací. Zejména pacienti ve vyšším věku často vyžadují opakovanou instruktáž s názorným předvedením a nácvikem, jak správně sluchadlo vkládat do ucha (boltce či zvukovodu), kde a jak ovládat změny hlasitosti, jak měnit baterie nebo jak sluchadlo čistit a udržovat. Čím jsou sluchadla menší a diskrétnější, tím jsou náročnější na jemnou manipulaci. Bez ohledu na věk je obvykle nutné dbát dobré adaptace na zvuk sluchadla, která je zajištěna každodenním několikahodinovým používáním. Po této době si člověk zvykne na okolní zvuky znějící se sluchadlem odlišně, než byl zvyklý za několik roků poslechu s vadou sluchu. Při kontrolních vyšetřeních jsou noví uživatelé sluchadel vedeni k vědomému nácviku jejich širšího používání a následně po adaptační době je nastavení sluchadla upraveno směrem k ještě lepší srozumitelnosti řeči. Právě všechna tato následná péče, zdánlivě podružná, rozhoduje o tom, zda investice do pořízení sluchové kompenzační pomůcky přinese očekávaný efekt a spokojenost. V ambulanci Foniatrické kliniky jsou také vyčleněny speciální poradny v odpoledních hodinách. Je to jednak poradna specializovaná na vyšetření pro předpis nového sluchadla a dále poradna pro děti se sluchovými vadami. Při dětské poradně je kladen důraz na včasnou diagnostiku a kompenzaci vady sluchu v raném věku, později na spolupráci s logopedy při péči o správný vývoj řeči u sluchově postiženého dítěte. Dále je dítě v dispenzární péči k pravidelným kontrolám sluchu a vývoje řeči, k poradenství rodičům a např. zajištění nabídky kompenzačních pomůcek. Poradna spolupracuje i s SPC a se školami pro sluchově postižené děti. Sluchové centrum se spolupodílí i na vzdělávání nových audiologických sester a lékařů. Za 15 let činnosti sluchového centra byla poskytnuta všestranná péče desítkám tisíc pacientů z Prahy, ale i všech ostatních krajů. Stále častěji k nám zavítají i naši spoluobčané z EU a jiných států Evropy.