OBSAH. Úvod k sedmému vydání Čtyři sebekritické poznámky 18 Předmět filosofie 20 Několik hlavních hledisek 22

Podobné dokumenty
Malé dějiny filozofie. Hans Joachim Störig

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/

Vybrané kapitoly z dějin filosofie (antika, středověk, novověk, 20. stol)

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Občanská výchova pro ZŠ FILOSOFIE

Obsah. Co je metafyzika? Dějiny pojmu "metafyzika" 17 Antika... 17

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Základy společenských věd

Maturitní okruhy ZSV

Témata k závěrečné zkoušce pro rozšiřující studium Občanské výchovy a základů společenských věd

Témata k závěrečné zkoušce pro rozšiřující studium Občanské výchovy a základů společenských věd

-15. normostran, ité literatury a citovaných Dva termíny

Gymnázium Pierra de Coubertina, školní rok: 2018 / 2019 Tábor, Náměstí Františka Křižíka 860 třída: 4.C zkoušející:

Filozofie 01. Otázka číslo: 1. Etiku jako první systematizoval: Platón. Aristoteles. Kant (je možná pouze jedna správná odpověď) Otázka číslo: 2

8. Politologie věda a představitelé pojmy: politika, politická moc, svoboda, spravedlnost, rovnost, demokracie, moc funkce státu, formy státu

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Maturitní okruhy z občanského a společenskovědního základu

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Předseda předmětové komise: Mgr. Jiří Glos Základy společenských věd VIII. A8 Ing. Mgr. Hana Vacková VIII.B8 Mgr. Hana Solařová IV.

Obsah. II. Povaha dějin filosofie III. Jak studovat dějiny filosofie IV. Antická filosofie... 22

Osnovy maturitních okruhů základů společenských věd

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Obsah. 1. Boěthiova učitelská mise Komparace dvou současníků Tajemné Divišovo autorství 49. Slovo ke čtenáři 11.

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

MATURITNÍ OTÁZKY Z PŘEDMĚTU OBČANSKÝ A SPOLEČENSKOVĚDNÍ ZÁKLAD. Gymnázium

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Maturitní témata z občanského a společenskovědního základu

Středověká filozofie

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Filosofická disciplína, která se zabývá otázkami dobra a správného jednání se nazývá: a) politika b) etika c) morálka d) metafyzika

Středověká a renesanční filosofie

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Počátek filozofie ve vztahu k mýtu. Přechod od mýtu k logu. změny. Duše a logos. Etika. (Parmenidés, Hérakleitos)

IVO TRETERA , NASTIN. v DEJIN EVROPSKEHO. v, MYSLENI. (Od Thaleta. k Rousseauovi)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2017/18)

Otázky k bakalářským zkouškám z filosofie

ZSV MATURITNÍ TÉMATA PČMZ 2015/16 O8A

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)

Dějiny filosofie 1 (antika a středověk) KFI/KDFAS

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, Praha 4

a) Sofisté a sofistika kašle na to, co bylo před ní zájem o člověka jako individuum, předpoklad pro rozvoj (athénské) demokracie

Maturitní témata z OSZ

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014

Dějiny filosofie 2 (novověk a současnost) KFI/KDFNS

OKRUHY K PROFILOVÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE školní rok 2011/2012 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Gymnázium Jiřího Ortena

Úvod do. FILO SOFIE. rno ANZENBACHER. I i. ~ p. portál

VET středověk a novověk (po 18. století)

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání M/07 Modelářství a návrhářství oděvů

Tematické okruhy ke státním závěrečným zkouškám bakalářského studia (od jara 2018)

Obsah. Úvod 13 PYTHAGORAS ZE SAMU, KOLEM PŘ. N. L 21

Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018

MATURITNÍ OKRUHY PŘEDMĚTU ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD. rok 2010, Mgr. Tomáš Hlavsa, Gymnázium Šumperk

FILOZOFIE. Ročník studia/třída IV/ME 4 Vytvořeno Září 2012 Autor materiálu

Jacques Le Goff Středověký člověk a jeho vnímání světa

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Shrnutí problematiky předsokratovské filosofie prostřednictvím písemného testu. Vytvořeno Určeno pro

Filozofie pro pomáhající profese. doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Studijní text

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

Test základů společenských věd bakalářský obor Sociální práce v prezenční formě

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

Společensko-vědní seminář

ROHYPNOL. 2. Východiska a zdroje filosofie. 3. Západní filosofie a orientální moudrost. 4. Obory filosofie. 5. Metody filosofie. 6.

Základy filozofie. Filozofické disciplíny a vybrané filozofické pojmy

Sociální práce. bakalářské prezenční studium. základy společenských věd

FILOZOFIE. 3. díl. Dějiny filosofie

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Filozofie 02. Otázka číslo: 1. Platónova filozofie byla: idealistická. materialistická. pluralistická (je možná pouze jedna správná odpověď)

Filozofie (jednooborové bakalářské studium) B 6101 ( )

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond STUDIJNÍ MANUÁL. Název předmětu: Dějiny evropského myšlení

Stanovení forem, termínů a témat

Členové Vídeňského filosofického kroužku diskutovali a rozvíjeli především teoretické práce:

Obsah. Čeho chceme dosáhnout Koncepce této knihy a její použití... 5

SEZNAM FILOSOFICKÉ LITERATURY

ROHYPNOL. 2. Východiska a zdroje filosofie. 3. Západní filosofie a orientální moudrost. 4. Obory filosofie. 5. Metody filosofie. 6.

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM

12. Křesťanství Místo křesťanství v současném světě Křesťanství na pozadí jiných náboženství

Sociální pracovník Bakalářské prezenční studium Test: Základy společenských věd 60 otázek za 60 bodů, časový limit 30 minut

Zdravotně sociální pracovník

Paradigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz.

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Tabulace učebního plánu

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání M/05 Grafický design ARANŽOVÁNÍ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

MATURITNÍ OTÁZKY ZE SPOLEČENSKÝCH VĚD PRŮBĚH A HODNOCENÍ ZKOUŠKY

Otázka: Předsokratovská řecká filosofie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): denisaa. Antická filosofie

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání L/524 Podnikání (dálková forma vzdělávání) EKONOMIKA PODNIKU

STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA CYKLICKÉ POJETÍ ČASU

obsah Ako uvádzať do štúdia filozofie

Transkript:

Úvod k sedmému vydání Čtyři sebekritické poznámky 18 Předmět filosofie 20 Několik hlavních hledisek 22 PRVNÍ DÍL. MOUDROST VÝCHODU První kapitola: Filosofie staré Indie 26 I. Období védské 27 1. Kultura a náboženství doby hymnů 28 2. Období obětní mystiky - vznik kastovního systému 29 3. Období upanišad 31 Átman a brahma 33 Stěhování duší a vysvobození 35 Význam myšlenky upanišad 36 II. Neortodoxní systémy indické filosofie 36 1. Materialismus čárváka 37 2. Mahávíra a džinismus 39 3. Buddhismus 40 Buddhův život 40 Buddhova nauka 41 K dějinám a šíření buddhismu 46 Systémy buddhistické filosofie 48 III. Ortodoxní systémy indické filosofie 52 1. Njája a vaišéšika 53 2. Sánkhja a jóga 54 3. Mímánsa a védánta 59 IV. Nástin dalšího vývoje a hodnocení 60 Druhá kapitola: Filosofie staré Číny 65 I. Konfucius 68 1. Konfuciův život 68 2. Devět klasických knih 68 3. Charakter konfuciánské filosofie 70 4. Mravní ideál 71 5. Stát a společnost 71 5 http://d-nb.info/1012179044

II. Lao-c' 73 1. Život 73 2. Tao a svět - tao jako princip 74 3. Tao jako cesta mudrce 75 4. Stát a společnost 76 5. K dalšímu vývoji taoismu 77 III. Mohismus a některé další směry 78 1.MuoT i 78 2. Sofisté 79 3. Neomohismus 79 4. Legisté 80 IV. Velcí Konfuciovi žáci 80 1. Mencius 80 2. Sun-c' 81 3. Kniha Čung-jung 82 V. Nástin dalšího vývoje 83 1. Filosofie čínského středověku 83 Wang Čchung 83 Nauka o jinu a jangu 84 2. Buddhismus v Číně 84 3. Období neokonfucianismu 85 4. Charakter a význam čínské filosofie 87 DRUHÝ DÍL. ŘECKÁ FILOSOFIE Všeobecná charakteristika. Hlavní periody 92 První kapitola: Předsókratovská filosofie až po vystoupení sofistů 96 I. Mílétští přírodní filosofové 96 1. Thalés 97 2. Anaximandros 97 3. Anasimenés 98 II. Pýthagorás a pýthagorejci 98 1. Život a učení Pýthagory 99 2. Pýthagorejci 99 III. Eleaté 100 1.Xenofané s 100 2. Parmenidés 101 3. Zénón z Eleje 101 6

IV. Hérakleitos a přírodní filosofie 5. století 102 1. Hérakleitos 102 2. Empedoklés 104 3. Leukippovo a Démokritovo učení o atomech 105 4. Anaxagorás 108 Druhá kapitola: Vrcholné údobí řecké filosofie 109 I. Sofisté 109 1. Obecná charakteristika 109 2. Prótagorás a Gorgiás 111 3. Význam sofistiky 111 II. Sókratés 112 1. Sokratův život 112 2. Sokratova nauka 114 III. Platón 116 1. Platónův život 116 2. Platónova díla 118 3. Předběžná metodická poznámka 120 4. Dějinné východisko 120 5. Nauka o idejích 121 Podnět k filosofování a jeho metoda 121 Idea a jev 122 6. Antropologie a etika 124 7. Stát 125 Kritika dosavadních ústav 125 Ideální stát 127 8. Kritika a hodnocení 128 Platónovo postavení v řeckých duchovních dějinách 128 Platón a jeho vliv 129 Poznámka k nauce o idejích 130 Ke kritice nauky o státě 130 IV. Aristotelés 132 1. Aristotelův život 132 2. Aristotelovo životní dílo 133 3. Logika 136 4. Příroda 136 Fyzika 137 Stupňovitá říše živých bytostí 138 5. Metafyzika 138 Jednotlivé a obecné 138 Látka a forma 139 Čtyři příčiny jsoucna 139 Teologie 139 7

6. Antropologie, etika a politika 140 Člověk 140 Zdatnost (ctnost) 140 Stát 140 7. Kritika a hodnocení 141 V. Sokratovské, platónské a aristotelské školy 142 1. Sokratovské školy 142 2. Platónikové 143 3. Peripatetici 143 Třetí kapitola: Řecká a římská filosofie po Aristotelovi 145 Všeobecná charakteristika. Helénismus 145 I. Stoikové 146 1. Zakladatelé a hlavní představitelé 146 2. Charakter a členění stoického systému 147 3. Stoická etika 149 4. Dějinný význam stoické filosofie 150 II. Epikúrejci 151 III. Skeptici 152 IV. Eklektici 153 1. Římský eklekticismus 153 2. Alexandrijský eklekticismus 154 V. Novoplatónikové 155 1. Plótínos 155 2. Konec novoplatónismu a antické filosofie 157 TŘETÍ DÍL. FILOSOFIE STŘEDOVĚKU Všeobecná charakteristika. Vzestup křesťanství. Rozdělení period 160 První kapitola: Období patristiky 163 I. Protiklad antického a křesťanského duchovního postoje 163 1. Bůh a člověk 163 2. Člověk ve vztahu k člověku 164 3. Člověk a svět 164 4. Výlučnost křesťanství 165 II. První styky křesťanství s antickou filosofií u starších církevních otců 166 III. Vnitřní nebezpečí ohrožující křesťanství 167 8

1. Gnostikové 167 Původ a hlavní zástupci gnose 168 Základní myšlenky a povaha gnose 168 2. Manichejci 169 3. Arius a Athanasius 170 IV. Upevnění jednoty církve 170 V.Augusti n 171 1. Augustinův život a dílo 171 2. Augustinova filosofie 173 Hlubiny duše 173 Cogito, ergo sum" 174 Nauka o Trojici 174 Stvoření a časovost 175 Svoboda vůle a predestinace 176 Dějiny a obec Boží 177 VI. Učitelé mladší patristiky kromě Augustina 177 Druhá kapitola: Období scholastiky 179 Historické pozadí. Scholastická metoda 179 I. Raná scholastika (spor o univerzálie) 181 1. Sporná otázka 181 2. Realisté 182 Eriugena 182 Anselm z Canterbury 183 Vilém z Champeaux 183 3. Nominalismus: Roscellinus 184 4. Zatímní řešení: Abélard 184 II. Středověká arabská a židovská filosofie 186 Dějinné pozadí 186 1. Arabská filosofie 187 2. Židovská filosofie 187 III. Vrcholná scholastika 190 1. Albert Veliký 192 2. Tomáš Akvinský 193 Život a dílo 193 Vědění a víra 195 Existence a esence Boha 196 Člověk a duše 197 Politika 199 Význam Tomáše 200 Neslavná kapitola 201 3. Dante 202 9

IV. Pozdní scholastika 203 1. Roger Bacon 203 2. Duns Scotus 205 3. Vilém Occam 206 V. Německá mystika: Mistr Eckhart 209 ČTVRTÝ DÍL. VĚK RENESANCE A BAROKA První kapitola: Filosofie ve věku renesance a reformace 214 I. Duchovní obrat od středověku k novověku 214 1. Vynálezy a objevy 215 2. Nové vědění o přírodě 215 3. Humanismus a renesance 217 4. Reformace 219 5. Sociální a politické převraty na prahu novověku - nové právní a politické myšlení 222 Machiavelli 223 Grotius 224 Hobbes.. 224 Morus 225 II. Nejdůležitější systémy přechodného období 226 1. Mikuláš Kusánský 226 2. Giordano Bruno 228 3. Francis Bacon 231 4. Jakob Bóhme 235 5. Závěrečná poznámka 237 Druhá kapitola: Tři velké systémy období baroka 238 I. Descartes 238 1. Život a dílo 238 2. Základní myšlenky 240 3. Vliv kartezianismu ajeho další vývoj. Několik kritických poznámek 242 II. Spinoza 245 1. Život 245 2. Dílo 246 3. Spinozův vliv - kritika 252 III. Leibniz 253 1. Život a spisy 253 2. Základní myšlenky Leibnizovy filosofie 256 Učení o monádách 256 Předzjednaná harmonie 257 10

Teodicea 258 3. Kritické poznámky. Další rozvíjení Leibnizových myšlenek 258 PÁTÝ DÍL. FILOSOFIE OSVÍCENSTVÍ A DÍLO IMMANUELA KANTA První kapitola: Filosofie osvícenství 262 I. Anglie 262 1. Předchůdci anglického empirismu 262 2. Locke 263 3. Berkeley 266 4. Hume 268 5. Filosofie náboženství a etika v osvícenské Anglii 271 II. Francie 274 1. Přenesení myšlenek anglického osvícenství do Francie 274 2. Montesquieu 275 3. Voltaire 276 4. Encyklopedisté a materialisté 281 5. Rousseau 283 Život, dílo, hlavní myšlenky 283 Rousseaův význam 286 III. Německo 288 IV. K hodnocení osvícenství 291 Druhá kapitola: Immanuel Kant 292 I. Život, osobnost, díla 292 II. Předkritická perioda 294 1. Ke Kantovým přírodovědeckým spisům 294 2. Vypracování kritického problému 296 III. Kritika čistého rozumu 298 1. Charakter, struktura, základní pojmy 298 2. Transcendentální estetika 301 Prostor 301 Cas 302 Možnost matematiky 302 3. Transcendentální analytika 302 Problém 302 Kategorie 303 Dedukce čistých rozvažovacích pojmů 305 Trancendentální soudnost 306 Možnost přírodní vědy 306 4. Transcendentální dialektika 306 11

IV. Mravnost a náboženství 309 1. Kritika praktického rozumu 309 Některé základní pojmy 309 Základní myšlenky 310 2. Náboženství v mezích pouhého rozumu 313 V. Kritika soudnosti 315 1. Problém 315 2. Závěr ke třem Kritikám 317 VI. Pokritické dílo 319 1. Nejdůležitější spisy 319 2. Metafyzika mravů 319 Nauka o právu 320 Nauka o ctnosti 323 3. Závěr 324 VII. Ke kritice a hodnocení Kanta 325 1. Několik kritických hledisek 325 K vnitřní důslednosti systému 325 Ke Kantově metodě 327 Dnešní pohled 328 2. Kantův význam pro filosofii 329 ŠESTÝ DÍL. FILOSOFIE 19. STOLETÍ Úvodní přehled 332 První kapitola: Romantika a německý idealismus 334 I. První přijetí a rozvíjení Kantovy filosofie. Filosofové víry 334 II. Fichte 337 1. Život a díla 337 2. Základní myšlenky Fichtovy filosofie 338 3. Praktická aplikace 339 Etika 339 Stát 340 Náboženství 340 III. Schelling 341 1. Život, duchovní vývoj, hlavní spisy 341 2. Základní myšlenka filosofie identity 343 3. Příroda 343 4. Umění 345 12

IV. Hegel 346 1. Život a hlavní díla 346 2. Obecný ráz Hegelovy filosofie. Dialektická metoda 347 3. Trojstupňová stavba filosofie 349 Logika 349 Filosofie přírody 350 Filosofie ducha 351 4. Dějiny 352 5. Zhodnocení a kritika 353 Druhá kapitola: Pozitivismus, materialismus, marxismus 356 I. Pozitivismus ve Francii: Comte 356 1. Duchovní situace 356 2. Comtův život a dílo 356 3. Princip pozitivismu 357 4. Zákon tří stadií 358 5. Soustava věd 359 Úloha a užitek filosofie 360 Klasifikace věd 361 6. Společnost, stát, etika 362 II. Anglický pozitivismus 362 1. Duchovní situace 363 2. Bentham a Mill 364 3. Spencer 364 Darwin a myšlenka evoluce 365 Spencerův život a dílo 366 Zákon evoluce 368 Lidská společnost 370 Kritické zhodnocení 371 III. Rozpad Hegelovy školy a německý materialismus 371 1. Duchovní situace 372 2. Strauss a Feuerbach 373 IV. Marx 373 1. Život a spisy 373 2. Hegel a Marx 374 Dialektický materialismus 374 Odcizení a sebeuskutečnění 376 3. Historický materialismus 377 4. Kapitál 378 5. Význam a další působení 379 13

Třetí kapitola: Schopenhauer, Kierkegaard, Nietzsche 381 I. Arthur Schopenhauer 381 1. Život, osobnost, díla 381 2. Svět jako vůle a představa 385 Svět jako představa 385 Svět jako vůle 386 3. Utrpení světa a vykoupení 389 Život jako utrpení, 389 Estetická cesta vykoupení. Génius a umění 390 Etická cesta vykoupení: popření vůle 391 4. Závěrečné poznámky. Kritika 392 II. Sóren Kierkegaard 393 1. Sókratés v Kodani 393 2. Existující myslitel a křesťan 394 3. Pozdější působení 396 III. Friedrich Nietzsche 398 1. Život a hlavní spisy 398 2. Jednota a charakter Nietzschovy filosofie 401 3. Filosof s kladivem 403 4. Nové hodnoty 405 5. K hodnocení Nietzscheho 406 Čtvrtá kapitola: Novokantovství 409 I. Kritický návrat ke Kantovi 409 1. Obecná charakteristika 409 2. Marburská škola 410 3. Bádenská škola ( jihozápadní") 412 II. Příbuzné směry. Pohled do Ruska 413 SEDMÝ DÍL. HLAVNÍ FILOSOFICKÉ SMĚRY 20. STOLETÍ Nové období 418 První kapitola: Myslitelé a školy první poloviny století 421 I. Filosofie života a historismus 421 1. Obecné poznámky 421 2. Bergson 421 Prostor a čas, rozum a intuice 422 Élan vital 423 Morálka a náboženství 423 14

3. Vitalismus. Tvarová teorie 424 4. Německá filosofie života a historismus 425 II. Pragmatismus 427 1. William James 428 2. John Dewey 429 3. Pragmatismus v Evropě: Schiller, Vaihinger 430 III. Nová ontologie a nová metafyzika 431 1. Kritický realismus: Nicolai Hartmann 432 Stará a nová ontologie 432 Stavba reálného světa 433 Člověk. Determinace a svoboda 435 Zhodnocení 436 2. Nová metafyzika 436 3. Novoscholastika a novotomismus 439 IV. Fenomenologie 440 1. Vznik 440 2. Edmund Husserl 441 3. Max Scheler 443 V. Filosofie existence 444 1. Obecné poznámky 444 2. Karl Jaspers 446 Bytí jako obemykající" 446 Existence 447 Transcendence 448 Mezní situace a poslední ztroskotání 448 3. Francouzský existencialismus 449 4. Jiní představitelé filosofie existence 451 5. Martin Buber 451 VI. Rozvinutí otázky bytí: Martin Heidegger 454 1.Kosob ě 454 2. Obecné poznámky k dílu 455 3. Bytí a čas 457 4. Pozdější působení 459 5. Heidegger ve Francii. Několik francouzských myslitelů 462 VII. Sláva a konec marxismu 466 1. Úloha filosofie 466 2. Pojem hmoty a materialismus 466 3. Dialektický materialismus 468 4. Historický materialismus 470 5. Kritická filosofie společnosti 473 6. Rozloučení s marxismem? 476 15

Druhá kapitola: Témata a problémové okruhy dnešního filosofování 478 I. Obraz člověka (filosofická antropologie) 479 1. K pojmu a dějinám 479 2. Přínos Schelerův 481 3. Plessner 483 4. Gehlen ^ 484 II. Jazyk 487 1. Pohled nazpět 487 2. Wilhelm von Humboldt 488 3. Radikální kritika jazyka: Fritz Mauthner 490 4. Změna v jazykovědě: Saussure 491 5. Ludwig Wittgenstein 492 6. Linguistic turn" (obrat k jazyku) 496 7. Jazykové jednání 500 8. Dvojí výhled 501 III. Poznání a vědění 505 1. Novopozitivismus 505 2. Nová logika 508 3. Od Russela k analytické filosofii 513 4. Dva skeptici 517 5. Popper a kritický realismus 518 6. Hermeneutika 522 7. Konstruktivismus" 523 8. Evoluční teorie poznání 525 9. Hranice poznání 528 IV. Co máme dělat? 532 1. Otázky života, otázky přežití 533 2. Člověk a příroda 534 3. Člověk a zvíře 536 4. Světový étos": Deklarace světových náboženství 539 5. Karl Popper k politické etice 541 6. Jazyk etiky 542 7. Utilitarismus 544 8. Diskurzivní etika neboli hledání posledního zdůvodnění 545 9. Evoluční etika 547 10. Odpovědnost 551 V. Mozek, vědomí, duch 554 Slovo na závěr 561 Poznámky 562 Jmenný rejstřík 581 Věcný rejstřík 587 Bibliografie 594 16