MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav demografie a aplikované statistiky

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav demografie a aplikované statistiky Testování hypotéz a využití technické analýzy při obchodování na futures trzích Diplomová práce Lukáš Klaška Brno 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci na téma Testování hypotéz a využití technické analýzy při obchodování na futures trzích vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně 12. 5. 2009 4

Poděkování 5

Rád bych tímto poděkoval vedoucí diplomové práce, Ing. Kristině Somerlíkové, Ph.D. a Ing. Petru Tomanovi, Ph.D., za konzultace, připomínky a cenné rady při zpracovávání diplomové práce. ABSTRAKT Ve své diplomové práci na téma Testování hypotéz a využití technické analýzy při obchodování na futures trzích se věnuji možnostem využití technické analýzy a porovnávání výnosu jednotlivých strategií s výnosem strategie buy and hold na vybraných futures trzích. Jsou zde prezentovány výsledky jak základního použití vybraných indikátorů, tak i výsledky sofistikovaných technických strategií při obchodování pouze jednoho kontraktu, tak i výsledky těchto strategií doplněné o money management. Pomocí výsledků testování hypotéz je rozhodnuto, zda existuje ve výši dosaženého zisku pomocí technických strategií a strategií buy and hold statisticky významný rozdíl a případně také o tom která ze strategií je při obchodování na futures trzích efektivnější. ABSTRACT In my thesis on "Testing hypotheses and the use of technical analysis in trading on futures markets" I examine the opportunities of technical analysis and comparison of technical strategies to yield income strategy buy and hold on selected futures markets. There are presented the results of the basic use of selected indicators, as well as the results of sophisticated technical strategies to trade only one contract, as well as the results of the strategies followed by the money management. Using the results of hypothesis testing is determined whether there is in the amount of profit by means of technical strategies and buy and hold strategies, a statistically significant difference and also about which of the strategies is to trade the futures markets more efficient. 6

OBSAH 1 ÚVOD... 9 2 CÍL PRÁCE... 11 3 METODIKA... 11 4 TECHNICKÁ ANALÝZA... 14 4.1 Grafické metody technické analýzy... 14 4.1.1 Sloupcový graf... 14 4.1.2 Svíčkový graf... 15 4.2 Dow teorie a určení trendu... 15 4.2.1 Určení trendu... 16 4.3 Grafické formace... 17 4.3.1 Support, resistance a trendová čára... 17 4.3.2 Reverzní formace... 18 4.3.3 Konsolidační formace... 20 4.3.4 Mezery... 22 4.3.5 Dílčí závěr... 22 4.4 Indikátory... 23 4.4.1 Trend following indikátory... 23 4.4.2 Oscilátory... 28 4.4.3 Objemové indikátory... 33 4.4.4 Dílčí závěr... 36 5 MONEY MANAGEMENT... 37 5.1 Risk management... 37 5.1.1 Stop loss a profit target... 38 5.1.2 MAE a MFE analýza... 40 5.2 Position sizing... 42 5.2.1 Kellyho vzorec... 42 5.2.2 Optimal f... 43 5.2.3 Fixed ratio... 43 5.2.4 Fixed fractional... 44 5.2.5 Williams risk ratio... 45 7

5.3 Dílčí závěr... 46 6 TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ... 47 6.1 Nulová a alternativní hypotéza... 47 6.2 Chyby při testování hypotéz... 48 6.3 Proces testování hypotéz... 49 6.4 Parametrické a neparametrické testy... 49 7 VLASTNÍ PRÁCE... 52 7.1 Formulace hypotézy... 52 7.2 Obchodní systémy... 53 7.2.1 Základní technická analýza... 53 7.2.2 Patterny Larryho Williamse... 55 7.2.3 Shrnutí... 79 8 DISKUZE A ZÁVĚR... 81 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 85 10 CD S PŘÍLOHAMI... 86 8

1 ÚVOD K obchodování na finančních trzích existují dva základní obchodní přístupy. Obchodník si může zvolit, zda bude do vybraných finančních instrumentů investovat své peněžní prostředky dlouhodobě nebo krátkodobě. Pokud se rozhodne pro dlouhodobé investování, zpravidla tyto cenné papíry nakoupí a pasivně drží, dokud mu nepřinesou požadovaný výnos. Pokud se rozhodne pro krátkodobé investování, zpravidla s vybranými cennými papíry aktivně obchoduje a snaží se profitovat na krátkodobých cenových výkyvech. Podle toho, který z těchto dvou přístupů si obchodník zvolí, vybere si i analýzu, pomocí které bude svoje obchodní rozhodnutí činit. Pokud bude chtít investovat své peněžní prostředky dlouhodobě, např. v řádu několika let nebo dokonce desetiletí, sáhne většinou po fundamentální analýze. Pokud se rozhodne pro aktivní krátkodobý přístup k investování, kdy spekuluje na růst či pokles kurzu v řádu dnů, týdnu nebo třeba jen několika minut, sáhne většinou po analýze technické případně psychologické. Oba přístupy mají své výhody, ale i nevýhody a jejich zastánci se častou přou o to, který z těchto dvou přístupů je efektivnější. Fundamentální analýza vychází z konceptu, že každý finanční instrument na trhu lze ocenit správnou cenou, která je známá pod pojmem vnitřní cena. Fundamentální analýza vychází z rozumného předpokladu, že cena finančních aktiv, a v důsledku toho i vnitřní cena, je determinována určitými cenotvornými faktory, které jsou často i dobře predikovatelné. Těmito faktory jsou různé makroekonomické, odvětvové a mikroekonomické ukazatele, jejichž analýzou můžeme stanovit vnitřní cenu (Brada 2000). Všeobecně pak platí, že pokud je vnitřní cena finančního aktiva nižší než jeho cena tržní, je toto aktivum předražené a jeho hodnota bude klesat. Naopak pokud je vnitřní cena vyšší než tržní cena, je toto aktivum podhodnocené a jeho hodnota bude růst. Nevýhodou tohoto přístupu je, že vůbec neřeší krátkodobé výkyvy kurzu a nerozhoduje o tom, kdy je ten nejlepší okamžik pro nákup nebo prodej daného cenného papíru. Je to přístup statický a zaměřený především na identifikaci investiční příležitosti, kde se předpokládá růst kurzu. Technická analýza je se způsobem rozhodování o nákupu a prodeji finančních instrumentů na základě zkoumání zákonitostí v historickém vývoji tržních cen, případně obchodovaných 9

objemů. Investor takto dostává návod na to, kdy nakoupit nebo kdy prodat daný finanční instrument (Brada 2000). Princip technické analýzy spočívá v tom, že: Tržní ceny odrážejí a zahrnují veškeré dostupné informace veškeré fundamentální, ekonomické, politické, psychologické a jiné informace. Je proto zcela zbytečné studovat finanční výkazy firem a porovnávat tržní cenu akcie s její vnitřní hodnotou, jak to činí fundamentální analytici. Ceny se pohybují v trendech a trendy vytrvávají pohyb ceny vždy vytváří určitý trend rostoucí, klesající nebo boční a v tomto trendu pak cena po určitou dobu setrvává. Dění na trhu se opakují chování trhu se opakuje, lze proto z vývoje v minulosti usuzovat na vývoj v budoucnosti. Důvodem je sklon lidí reagovat v podobných situacích podobně jako předtím (Turek 2006). Technickou analýzu můžeme využít prakticky na všech finančních trzích, je jedno zda s její pomocí analyzujeme akcie, dluhopisy nebo komodity, všude se dají použít ty stejné technické nástroje. Řeší to, kdy je ten nejlepší okamžik pro nákup nebo prodej cenného papíru a je podstatně flexibilnější než fundamentální analýza. Nevýhodou této metody je, že pro dlouhodobý investiční horizont se dá využít spíše pouze jako podpůrný rozhodovací prostředek, generuje i falešné signály a přesnost její předpovědi pro vzdálenější budoucnost klesá. Při použití této metody je třeba i značná flexibilita a v případě nutnosti změnit rozhodnutí uskutečněné před několika minutami jako 100% správné klidně i úplně opačné. Ve své diplomové práci se budu věnovat právě metodám technické analýzy a porovnávání výše dosaženého výnosu pomocí těchto metod s výnosem pasivní strategie buy and hold. Pomocí testování hypotéz také přispěji svými výsledky do věčného sporu o efektivitě převážně fundamentální strategie buy and hold a strategií založených na technické analýze. 10

2 CÍL PRÁCE Hlavním cílem práce je statistická analýza ziskovosti, dosažené obchodováním na futures trzích pomocí automatického obchodního systému založeného na pravidlech technické analýzy a money managementu. Ziskovost dosažená pomocí automatického obchodního systému bude porovnávána se ziskovostí, které by bylo dosaženo strategií buy and hold. K zobecnění získaných výsledků bude použito testování hypotéz o existenci statisticky průkazného rozdílu ve výši výnosu, dosaženého automatickým obchodním systémem a strategií buy and hold. Dílčím cílem práce je popis základních metod technické analýzy a předvedení výsledků jejich názorného použití v praxi. Popis základních technik money managementu určených pro kontrolu rizika a rozhodování o velikosti otevíraných pozic při obchodování na finančních trzích. Poukázat na výhody a nevýhody, které automatické obchodní systémy založené na pravidlech technické analýzy nabízí v porovnání s ostatními přístupy k obchodování na finančních trzích. Posledním dílčím cílem je popis principu a procesu testování hypotéz pomocí vybraných testů, které budu v práci používat. Výsledkem práce bude ucelený pohled na využití automatického obchodního systému při obchodování na finančních trzích z historického a současného hlediska, zhodnocení, zda je automatický obchodní systém efektivnější než strategie buy and hold a doporučení, na které trhy a časová pásma je vhodné daný systém aplikovat. 3 METODIKA Diplomová práce je rozdělena do dvou samostatně ucelených částí. V první části se zabývám literární rešerší na téma technická analýza, money management a testování statistických hypotéz. V jednotlivých kapitolách podrobně popisuji různé metody technické analýzy v prostředí finančních trhů a konkrétními příklady dokládám jejich praktickou aplikaci. V kapitole o money managementu se zaměřuji na možnosti kontroly rizika při obchodování na finančních trzích, zabývám se problematikou používání příkazu stop loss a technikami, které mohou zvýšit efektivitu využívání tohoto ochranného příkazu. Protože ochrana kapitálu a řízení rizika jsou při obchodování na finančních trzích klíčovými prvky jakékoliv strategie, je této kapitole věnována větší pozornost a zabývám se v ní i analýzou MAE/MFE, pomocí které můžeme určit optimální velikost dolarového stop lossu a profit targetu, aniž bychom systém 11

tzv. přeoptimalizovali. V poslední částí kapitoly o money managementu se věnuji pozition sizingu a metodám, které se v praxi nejčastěji používají při rozhodování o tom kolik pozic otevřít v následujícím obchodě. Poslední kapitolou první části je testování statistických hypotéz. V této kapitole se věnuji principu a postupu při testování statistických hypotéz, formulacím nulové a alternativní hypotézy a možným chybám při testování hypotéz. Detailněji zde však popisuji pouze test o dvou středních hodnotách ze závislých výběrů a Wilcoxonův test, které budu dále v praktické části práce používat. Ve druhé části diplomové práce se zabývám konkrétními strategiemi, popisuji jejich vstupní a výstupní techniku a nastavení jednotlivých parametrů strategie pro různé trhy. Jednotlivé strategie jsou pak testovány na výběru 17 různých trhů v období od roku 1999 do roku 2009. V současné době je na trhu velmi široká nabídka různých finančních instrumentů určených k obchodování. Ve své práci jsem si zvolil futures, protože tyto trhy jsou velmi likvidní, mají rozsáhlou historii cenových dat a existuje zde pákový efekt, který umožňuje realizovat vyšší zisky i na menších cenových pohybech a v kratším časovém horizontu. Jsou tak z mého pohledu pro obchodování pomocí technické analýzy vhodnější, než trhy, které finanční páku nemají. Nejdůležitější výsledky jednotlivých strategií, očištěné o komisní poplatky ve výši 5 dolarů za otevření a uzavření obchodu, jsou vždy uvedeny v přehledné tabulce spolu s komentářem, jak si daná strategie v pozorovaném období vedla. Ve výsledcích je abstrahováno od poplatků souvisejících s rolováním jednotlivých futures. V praxi rolování futures znamená uzavření pozice v končícím kontraktním období a otevření pozice v novém kontraktním období, tj. poplatek 5 dolarů za uzavření a otevření obchodu. Jeho velikost tak na výsledek daného obchodu nemá téměř žádný vliv. Výběrový soubor 17 různých trhů byl vybrán tak, aby v souboru byla zastoupena různá podkladová aktiva. Výběr začíná u zemědělských komodit, pokračuje přes vzácné kovy, energie, měny a akciové indexy a končí u dluhopisů. U každé strategie je testována hypotéza o existenci průkazného rozdílu ve výši dosaženého výnosu technickou strategií oproti výnosu strategie buy and hold. V tomto testu jsou spolu porovnávány zisky a ztráty dané technické strategie a strategie buy and hold. Test je realizován u každé strategie dvakrát, v prvním případě jsou porovnávány výsledky obchodování pouze jednoho kontraktu a ve druhém případě výsledky dosažené s použitím money managementu a výchozím kapitálem 100 000 dolarů. Tyto testy jsou prováděny zvlášť s úmyslem zdůraznit vliv money managementu na obchodní výsledky daných strategií, protože právě money management je jednou z klíčových komponent úspěšné obchodní strategie. 12

Pro zvládnutí svých vytyčených cílů jsem musel použít různé kancelářské, technickoanalytické a statistické softwarové vybavení. Pro technickou analýzu jsem využíval Genesis Trade Navigator verzi Platinum od společnosti Genesis Financial Technologies. Jedná se o komplexní obchodní software, který umožňuje práci s nejrůznějšími technicko-analytickými nástroji a ve své nejvyšší řadě Platinum umožňuje i tvorbu vlastních obchodních strategií, jejich zpětné testování i reálné obchodování. Pro tvorbu komplexnějších a sofistikovanějších obchodních strategií jsem musel zvládnout specifický programovací jazyk Trade Sense. Tento programovací jazyk je oproti programovacím jazykům jiných obchodních softwarů uživatelsky docela přátelský, což bylo také jedním z důvodů, proč jsem pro technickou analýzu zvolil právě Genesis Trade Navigator. Data testovaných trhů jsem získal také od společnosti Genesis Financial Technologies, která disponuje rozsáhlou historií obchodních dat všech možných finančních instrumentů. Výsledky obchodních strategií jsem si zapisoval v programu Microsoft Excel, ve kterém jsem si výsledky také připravil pro další práci v programu Unistat. V programu Unistat jsem prováděl testování výše zmíněné hypotézy testem o dvou středních hodnotách ze závislých výběrů nebo Wilcoxonovým testem, podle toho, zda se u rozdělení zisků a ztrát prokázalo normální nebo nenormálnní rozdělení. Výsledná textová podoba diplomové práce byla vypracována v programu Microsoft Word. Ilustrativní obrázky, které prokládají tuto diplomovou práci, byly pořízeny screen shoty z programu Genesis Trade Navigator a poté upraveny a zmenšeny v Microsoft Picture Manager. 13

4 TECHNICKÁ ANALÝZA Cílem této kapitoly je popsat základní metody technické analýzy, které se při obchodování na finančních trzích používají. Budou zde popsány hlavní typy používaných grafů pro zobrazení vývoje cen, Dow teorie určení trendu, reverzní a konsolidační grafické formace a indikátory, používané k určení budoucího vývoje ceny. 4.1 Grafické metody technické analýzy V moderní technické analýze rozeznáváme několik typů grafů. K nejznámějším a nejpoužívanějším patří sloupcový a svíčkový graf, ale používají se i volume grafy, grafy point & figure, kagi, rangebars nebo renko grafy. Každý technický graf je reprezentován cenou na ose y a, v případě nejpoužívanějších grafů, časovým obdobím na ose x. Jednotlivé grafy pak obsahují různé grafické formace, které zdůrazňují pohyby cen cenných papírů. Tyto grafické formace mohou být ve tvaru různě velkých čárek, svíček, koleček, křížků, obdélníků, čtverečků apod. 4.1.1 Sloupcový graf V klasickém sloupcovém grafu nalezneme množství sloupců, ilustrujících nabídku a poptávku po cenných papírech. Každý sloupec je charakterizován čtyřmi cenami: Open cena, za kterou se v daný den otevírá trh. High nejvyšší cena, kterou kupci během dne dosáhli. Low nejnižší cena, kterou prodejci během dne dosáhli. Close cena, za kterou se uskutečnil poslední obchod dne. Za nejdůležitější cenu dne se považuje cena close, za tuto cenu obvykle obchodují profesionálové s velkými penězi, kteří moc dobře vědí, kolik za daný cenný papír zaplatit. Během posledních třiceti minut obchodního dne dosahuje často objem obchodů mnoha cenných papírů více, než byl objem obchodů celého dne. Close cena většinou také slouží k určování vlastních vstupních a prodejních signálů pro tisíce obchodních systémů a strategií a pro vypořádání zůstatků na klientských účtech. Postavení close ceny obchodníkům napoví, která strana trhu měla v daném časovém období kontrolu nad vývojem cen a kterým směrem se cena s největší pravděpodobností v budoucnu vydá. 14

Vzájemné postavení open a close cen poskytne obchodníkům podrobný náhled na skutečný rozdíl mezi nabídkou a poptávkou po daných cenných papírech. Všeobecně platí, že jakmile je cena close pod cenou open po skončení daného časového období, strana prodejců byla silnější. Naopak pokud je cena close po skončení daného časového období nad cenou open, kupci byli silnější stranou. Pokud jsou open a close ceny téměř stejné, značí to, že na trhu vládla nejistota (Turek 2006). 4.1.2 Svíčkový graf Svíčkové grafy neobsahují jiné informace než klasické sloupcové grafy, ale jsou o mnoho přehlednější. Hned na první pohled analytik vidí, která strana trhu měla v daném okamžiku na vrh. Tělo svíčky, tvořené rozpětím mezi otevírací a uzavírací cenou, má totiž např. bílou barvu, pokud šla cena nahoru a černou barvu pokud šla cena dolů. Vzdálenost mezi nejvyšší resp. nejnižší cenou a tělem svíčky je zobrazena jako tenká čára, které se říká knot, někdy také stín svíčky. Svíčkové grafy byly vymyšleny v Japonsku, dávno předtím, než se začaly používat k zobrazování průběhu cen na burzách. Druhou výhodou svíčkových grafů oproti klasickým sloupcovým grafům jsou snáze čitelné nejrůznější patterny, tj. vzájemné postavení několika po sobě jdoucích svíček. Tyto patterny potvrzují stávající trend, nebo naopak předznamenávají jeho obrat. Těchto patternů však za tu dobu, co svíčkové grafy existují, bylo vymyšleno tak velké množství, že může kde komu připadat, že snad popisují veškeré situace, které mohou v grafu nastat. 4.2 Dow teorie a určení trendu Dow teorie je společná práce Charlese Dowa, Williama Hamiltona a Roberta Rhea, která položila základy dnešní technické analýze. Charles Dow byl první editor známého deníku Wall Street Journal a také objevitel světoznámého tržního akciového průměru Dow Jones Average. Dow sestrojil tržní akciový průměr, protože si všiml, že většina akcií se pohybuje společně vždy nahoru nebo dolů. Vzal tedy několik akcií, udělal z jejich cen průměr a výsledkem byla jedna jediná hodnota, která zobrazovala vývoj celého trhu. S pomocí této hodnoty Dow objevil, že ceny akcií se mění dříve, než na veřejnost dorazí zprávy, které by teoreticky měly zapříčinit pohyb cen nahoru nebo dolů. Tyto poznatky využíval Dow k předvídání změn ve skutečné ekonomice a také k analýze a obchodování jednotlivých akcií. Hamilton byl novinář a protože Dow své myšlenky nechtěl příliš publikovat, spisovatelské práce se ujal Hamilton a o něco později pak také Rhea. Byl to právě Rhea, který sestavil Dowovu a Hamiltonovu práci do dnes známé podoby Dow teorie. Základní myšlenkou Dow teorie je určení trendu (Turek 2006). 15

Důležitými pojmy Dow teorie při určování trendu jsou: Peak nejvyšší bod skupiny svíček, který je následován prudkým sestupem cen. Trough nejnižší bod skupiny svíček, který je následován prudkým růstem cen. Higher peak nejvyšší bod skupiny svíček, který je vyšší než předchozí nejvyšší peak. Higher trough nejnižší bod skupiny svíček, který je vyšší než předchozí nejnižší trough. Lower peak nejvyšší bod skupiny svíček, který je nižší než předchozí nejnižší peak. Lower trough nejnižší bod skupiny svíček, který je nižší než předchozí nejnižší trough. 4.2.1 Určení trendu Uptrend, nebo-li býčí trend nastává, jakmile ceny tvoří higher trough a poté higher peak. Tento trend trvá až do doby, než ceny vytvoří lower peak a lower trough. V tuto chvíli se trend mění na downtrend. Důležité je, že každý nový peak a trough slouží k potvrzení pokračování resp. změny trendu. Tedy nový peak potvrzuje vždy poslední trough a nový trough potvrzuje vždy poslední peak. Z toho vyplývá, že o novém peaku si nemůžeme být nikdy jisti dříve, než je vytvořen nový trough a naopak pro jistý nový trough musíme nejdříve vidět nový peak. Vše je názorně ukázáno na grafu č. 1. Obrázek 1: Určení trendu pomocí Dow teorie. 16

Zdroj: Práce autora v Genesis trade navigator. Downtrend, nebo-li medvědí trend, nastává, jakmile ceny vytvoří lower peak a poté lower trough. Tento trend trvá až do doby, než ceny vytvoří higher trough a higher peak. V tuto chvíli se trend změní na uptrend. Opět platí, že každý nový trough a peak slouží k potvrzení pokračování resp. změny trendu (Turek 2006). Na výše uvedeném grafu je dobře vidět vzájemné potvrzování jednotlivých peak a trough. Na počátku dlouhého rostoucího trendu se po utvoření higher trough vytvořilo lower peak, které však nebylo potvrzeno novým lower trough a ke změně trendu tedy nedošlo. K obratu trendu došlo až mnohem později, kdy bylo lower trough potvrzeno novým lower peak a nastal downtrend. 4.3 Grafické formace 4.3.1 Support, resistance a trendová čára Hodnoty support a resistance patří k nejdůležitějším hodnotám technické analýzy. Support hodnota se konstruuje jako horizontální čára na úrovni ceny, u které např. akcie v minulosti výrazně zbrzdila nebo úplně zastavila svůj pokles, popřípadě se na dané ceně obrátila a začala růst. Hodnota resistance se naopak určuje podle ceny, na které akcie v minulosti zbrzdila nebo úplně zastavila svůj růst, popřípadě se na této ceně obrátila a začala klesat. Obrázek 2: Support úroveň. Zdroj: Práce autora v Genesis trade navigator. Důvodem, proč tyto hodnoty fungují, je psychologie účastníků trhu. Ti totiž mají tendenci kupovat a prodávat cenné papíry, komodity nebo cokoliv jiného, obchodovaného na finančním 17

trhu, na základě cen z minulosti. Tyto úrovně se tedy v budoucnosti často opakují a dají se využít pro vstup nebo výstup z obchodu se zvýšenou pravděpodobností úspěchu. Trendové čáry slouží jako psychologické bariéry mezi kupci a prodejci a zakreslují se do grafu vývoje ceny pouze tehdy, pokud je trh v rostoucím nebo klesajícím trendu. Platné trendové čáry pak spojují nejnižší ceny rostoucího trendu, nebo nejvyšší ceny klesajícího trendu, od kterých se cena odráží zpět do směru hlavního trendu. Trendová čára je považována za platnou, pokud jí cena respektuje alespoň třemi dotyky. Jakmile však cena prorazí platnou trendovou čáru, je to náznak obratu trendu. Obecně platí, že čím vícekrát cena respektuje platnou trendovou čáru, tím větší je pravděpodobnost, že v budoucnu ji bude respektovat znovu (Turek 2006). 4.3.2 Reverzní formace Tento druh formací je využíván k identifikaci trendových změn. Vznikají v okamžiku, kdy se podstatně mění vývojový trend ceny a jsou podle technických analytiků neklamnou předzvěstí jeho zásadní změny. Základními reverzními formacemi, které vznikají velmi často a během krátkého časového období, jsou formace vrchol a dno, ale vzhledem ke svému častému výskytu jsou prakticky nepoužitelné. Jsou však často součástí jiných, složitějších formací (Rejnuš 2004). 4.3.2.1 Dvojitý vrchol a dvojité dno Mezi důležitější reverzní formace patří formace dvojitý vrchol a dvojité dno. Dvojité vrcholy jsou v podstatě dva po sobě jdoucí vrcholy, které jsou na stejné cenové hladině. Naopak dvojité dno jsou dvě po sobě jdoucí dna, která zakončila svůj pokles na stejné cenové hladině. Dvojité vrcholy a dvojitá dna se na grafech vyskytují poměrně často, ve všech možných časových pásmech. Dají se tedy s úspěchem využít jak pro intradenní, tak pro poziční obchodování. Jelikož se jedná o reverzní formaci, při které se mění stávající trend na opačný, je největší pravděpodobnost, že formace vyjde tehdy, pokud jí předchází zřetelný trend. Dalším prvkem, který může platnost formace ještě posílit, je vytvoření otočného svíčkového patternu, např. doji nebo engulfing, v rámci formace dvojitého vrcholu nebo dvojitého dna (Turek 2006). 4.3.2.2 Hlava a ramena Formace hlava a ramena patří mezi nejznámější a největší formace obratu trendu, se kterými se v technické analýze můžeme setkat. Tato formace se vyskytuje na vrcholech i dnech trendů. Formace obsahuje vrchol (hlavu), oddělený dvěma menšími vrcholy (rameny), které 18

nemusejí být co do tvaru identická. První rameno je pokračováním býčího trendu a druhé rameno už je předzvěstí trendu medvědího. Formace je dokončena, pokud cena poklesne pod tzv. neckline, což je čára zakreslená skrze poslední dvě dna před a po nejvyšším vrcholu, což je zároveň signál ke vstupu do krátké pozice. Stejně se obchoduje formace hlava a ramena při obratu klesajícího trendu na trend rostoucí, jediný rozdíl je v tom, že formace vypadá obráceně. Hlavu tvoří nejnižší dno a ramena dvě vyšší dna. Vstup do dlouhé pozice nastává v okamžiku, kdy cena prorazí neckline směrem nahoru. Cílová cena pro ukončení pozice nebo výběr částečných zisků se stanovuje jako vertikální vzdálenost mezi neckline a vrcholem resp. dnem hlavy. V praxi se občas stává, že neckline není úplně vodorovná, jak je tomu v ideálním případě, ale naopak někdy je rostoucí a jindy zase klesající. Při určování obratu rostoucího trendu je třeba mít se na pozoru, pokud neckline roste a dojde tak k dokončení formace ještě dříve, než dojde k prolomení trendu. V tomto případě je trh ještě velmi silný a tak se dá očekávat, že formace bude neplatná. Naopak při určování obratu klesajícího trendu je třeba dbát zvýšené opatrnosti, pokud je neckline klesající, protože v takovém případě také zpravidla dojde k dokončení formace dříve, než dojde k prolomení trendu a formace může být neplatná. Úplně obráceně se má situace při určování obratu rostoucího trendu, pokud je neckline klesající a trend se prolomí ještě dříve, než dojde k dokončení formace. V tomto případě můžeme očekávat ostrý obrat trendu a tudíž i kvalitní formaci. Stejně tak při určování obratu klesajícího trendu a rostoucí neckline (Turek 2006). 4.3.2.3 Obdélník Obdélníky mají v technické analýze dvojitou roli, protože se mohou objevit jak při obratu trendu, tak při jeho pokračování. Při pokračování trendu se zpravidla vytváří během krátkého časového intervalu a v poměrně malém cenovém rozpětí, podobně jako třeba vlajky nebo praporky, o kterých budu psát později. Naopak při obratu trendu mohou být podstatně větší a mohou se tvořit v poměrně dlouhém časovém intervalu. Obdélníky vznikají tak, že se v silném trendu vytvoří ohraničené cenové rozpětí, kde můžeme nakreslit vodorovné čáry skrz vysoké a nízké ceny. Formace je pak dokončena jako pokračující, pokud cena prolomí vodorovnou čáru ve směru původního trendu. Naopak pokud cena prolomí vodorovnou čáru v opačném směru, než byl původní trend, je formace dokončena jako obratová. 19

Pravidla pro obchodování pomocí obdélníků jsou následující. Pokud je formace v rostoucím trendu dokončena jako pokračující, otevřeme dlouhou pozici po proražení horní hrany obdélníku a příkaz stop loss umístíme těsně pod spodní hranu obdélníku. Pokud je formace v klesajícím trendu dokončena jako pokračující, otevřeme krátkou pozici po proražení spodní hrany obdélníku a příkaz stop loss umístíme těsně nad horní hranu obdélníku. Pro případ že se formace dokončí jako obratová, jsou pravidla pro obchodování analogická jako v předchozích případech. Je také možné přidat ještě jednu pozici poté, co cena udělá tzv. pullback k hraně obdélníku, kterou prorazila. Stop loss se v tomto případě umisťuje těsně nad resp. pod tuto hranu. 4.3.3 Konsolidační formace Tento druh formací signalizuje pokračování původního trendu do budoucna, přičemž se vyskytují na trzích s trendem, kde trend krátkodobě nepokračuje v nastoupeném směru. Většinu těchto formací lze charakterizovat jako postranní horizontální pohyb ceny, kterým je dočasně přerušen její růst resp. pokles (Rejnuš 2004). 4.3.3.1 Trojúhelníkové formace V technické analýze rozeznáváme tři druhy trojúhelníků, vzestupující, sestupující a symetrické. Jejich analýza je téměř shodná, pouze se mění tvar a velikost jednotlivých stran. Právě tvar a velikost stran spolu s umístěním trojúhelníku na cenovém grafu má rozhodující význam v tom, zda-li se jedná o formaci pokračující nebo obratovou. Vzestupující trojúhelník vzniká jako obchodní rozpětí, se stejnými vysokými a neustále vzrůstajícími nízkými cenami. Může se objevit jak v rostoucím trendu, tak v trendu klesajícím, ovšem v rostoucím trendu je to většinou pokračující formace a v klesajícím trendu naopak silná formace obratu trendu. Silná formace je to díky tomu, že neustále vzrůstající nízké ceny indikují rostoucí zájem ze strany kupců a ochabování síly prodejců. Sestupující trojúhelník vzniká jako obchodní rozpětí se stejnými nízkými a neustále klesajícími vysokými cenami. Opět se může objevit jak v rostoucím trendu, tak v trendu klesajícím, ovšem v klesajícím trendu je to většinou klesající formace a v rostoucím trendu naopak silná formace obratu trendu. Silná formace je to díky tomu, že neustále klesající vysoké ceny indikují sílící převahu prodejců a ochabování síly kupců. Symetrický trojúhelník vzniká jako obchodní rozpětí s nižšími vysokými a vyššími nízkými cenami. Může se objevit jak v rostoucím trendu, tak v trendu klesajícím a může naznačovat jak pokračování, tak obrat stávajícího trendu. To, jestli se jedná o formaci 20

pokračující nebo obratovou, rozhodne až směr prolomení ceny. Jakmile tedy v rostoucím trendu cena prolomí horní hranu trojúhelníku, jedná se o pokračování trendu, naopak prolomí-li spodní hranu, jedná se o obratovou formaci. Pro klesající trend platí stejná pravidla, pouze se vymění prolomené hrany trojúhelníku. Obrázek 3: Konsolidační formace symetrický trojúhelník. Zdroj: Práce autora v Genesis trade navigator. Obchodování pomocí trojúhelníků je velmi jednoduché a platí vždy stejná pravidla, ať už se jedná o formaci pokračující nebo obratovou. Obchod se otevírá ve směru proražení formace cenou ihned, jakmile k němu dojde a stop loss se umisťuje pod protilehlou stranu od protrhnutí formace (Turek 2006). 4.3.3.2 Vlajky Vlajky se tvoří ve velmi silných trendech, jako korekce stávajícího trendu. Formace je ohraničena dvěma rovnoběžkami, vedoucími přes vysoké a nízké ceny, se sklonem proti stávajícímu trendu. Většinou se utváří během několika málo úseček, které pokrývají pouze malý cenový rozsah. Formace je dokončena, pokud cena prolomí horní resp. spodní rovnoběžku ve směru původního trendu. Obchodování pomocí vlajek je velmi podobné obchodování pomocí trojúhelníků. V rostoucím trendu otevřeme dlouhou pozici po proražení rovnoběžky spojující vysoké ceny formace a stop loss umístíme těsně pod nejnižší cenu úsečky tvořící vlajku. V klesajícím trendu otevřeme krátkou pozici poté, co cena prorazí rovnoběžku vedoucí přes nízké ceny formace a příkaz stop loss umístíme těsně nad nejvyšší cenu úsečky tvořící formaci. 21

4.3.4 Mezery Na technických grafech se občas vyskytují mezery, které značí cenové rozpětí, ve kterém se neuskutečnil žádný obchod. Mezery se většinou vyskytují v rychle se pohybujících trzích, ve kterých se ceny mění velmi rychle, takovými trhy jsou například komodity. V závislosti na tom, kde se mezera objeví, rozeznáváme čtyři základní druhy mezer. 4.3.4.1 Běžná mezera Tento druh mezery se na grafech vyskytuje poměrně často a většinou vzniká v obchodním rozpětí, do strany se pohybujícího trhu. Tato mezera vyznačuje nezájem účastníků trhu a po objevení se v grafu se brzy zaplní. 4.3.4.2 Prolamující mezera Tyto mezery vznikají v okamžiku, kdy cena prolomí významnou support/ressistance úroveň a začne výrazně růst nebo klesat. Prolamující mezery jsou obvykle doprovázeny zvýšeným objemem obchodů, který slouží jako potvrzení nevyváženého rozdílu mezi nabídkou a poptávkou, většinou zůstávají nezaplněny a považují se za důležitý signál v začátcích nové trendové fáze. Obecně platí, že čím větší objem obchodů, tím větší je pravděpodobnost, že tato mezera zůstane nezaplněná. 4.3.4.3 Pokračující mezera V rozvinutých trendech ceny občas vytvářejí pokračující mezery, které předznamenávají pokračování stávajícího trendu. Pokračující mezery vznikají za nepříliš velkého objemu obchodů, což značí, že nejsou tak silné jako prolamující mezery. Ovšem s prolamující mezerou mají společné to, že většinou nedochází k jejich zaplnění. 4.3.4.4 Vyčerpaná mezera Vyčerpaná mezera se objevuje na koncích trendu, kdy se na trh dostanou objednávky investorů, kteří podlehli panice z vývoje cen a snažili se na poslední chvíli jít s trendem. Tato mezera se vyznačuje velmi malým objemem obchodů a většinou se okamžitě zaplní (Turek 2006). 4.3.5 Dílčí závěr V reálném obchodování se naprosto jasné a čisté formace vyskytují velmi zřídka a tak je analýza grafických formací značně subjektivní záležitostí. Jelikož neexistují konkrétní pravidla, jak přesně mají jednotlivé formace vypadat, tak někdy velmi záleží na fantazii analytika a jeho schopnosti si dané formace v grafu představit a včas je rozpoznat, protože pro jejich úspěšné obchodování je třeba formace v grafu identifikovat ještě před jejich dokončením. Nejméně 22

subjektivními formacemi jsou mezery, na jejichž základě je také postavena jedna ze strategií, kterou budu ve své práci testovat. 4.4 Indikátory Indikátory jsou velmi oblíbenou částí technické analýzy, ovšem hned na začátku je třeba podotknout, že až na výjimky vycházejí všechny indikátory z cen a vždy je tedy nutné vidět první cenu a až poté indikátor. Mnoho obchodníků hledá magický indikátor v domnění, že někde na světě existuje nějaká matematická genialita, která by s určitostí předpověděla budoucí pohyb ceny. Některé indikátory jsou dobré a některé horší, ovšem vždy pouze doplňují to, co už je na grafu vidět v podobě ceny. Hodně obchodníků využívá pouze vlastní cenové grafy bez jakýchkoliv indikátorů, nicméně občas není špatné indikátory použít jako přidanou hodnotu k základní technické analýze. Během uplynulých několika desítek let bylo vyvinuto stovky a stovky matematických indikátorů, kdy některé z nich znamenaly průlom v obchodování a další jsou pak jejich variace. V této části práce představíme a popíšeme ty nejdůležitější a nejpoužívanější. 4.4.1 Trend following indikátory Tyto indikátory slouží k rychlému určení trendu a to tak, že jednoduše zkalkulují data pomocí nějakého matematického vzorce a vytvoří křivku, jejíž směr, tvar, délka, hodnota a jiné parametry slouží ke zhodnocení kvality trendu. Trend following indikátory, jak už název napovídá, jsou vhodné pro trendové trhy. V netrendových trzích dávají špatné signály a dochází zde k mnoha ztrátovým obchodům (Turek 2006). 4.4.1.1 Klouzavé průměry Nejznámějšími a zdaleka nejpoužívanějšími trendovými indikátory jsou různé variace klouzavých průměrů. Klouzavé průměry slouží k vyhlazení prudkých výkyvů dat a napomáhají identifikovat rostoucí, resp. klesající trend. Obvykle se počítají ze zavíracích cen, ovšem občas se můžeme setkat s průměry vypočítanými z vysokých, nízkých nebo otevíracích cen popř. průměry počítanými z jiných indikátorů. Nevýhodou klouzavých průměrů je jejich zpoždění za aktuálním vývojem dat. Obecně se rozlišuje šest typů klouzavých průměrů: Jednoduchý obyčejný klouzavý aritmetický průměr posledních pozorování s délkou n a všechna pozorování mají stejnou váhu, takže indikátor nerespektuje stáří ani míru vlivu jednotlivých dat. 23

Triangulární dvakrát za sebou provedený jednoduchý klouzavý průměr a největší váhu mají data ležící uprostřed jeho délky. Směrem do minulosti i do přítomnosti váhy stejnou mírou klesají. Vážený klouzavý průměr s lineárním rozložením vah, kdy největší váhu mají současná data a směrem do minulosti váhy lineárně klesají. Exponenciální je formou váženého klouzavého průměru, ale váhy nejsou rozděleny lineárně, nýbrž exponenciálně. Největší váhu mají současná data a směrem do minulosti jejich váhy klesají. Variabilní je speciálním příkladem exponenciálního klouzavého průměru s dvěma vyrovnávacími konstantami, přičemž hodnota druhé vyrovnávací konstanty se mění v čase podle volatility ceny. Největší váhu mají součastná data, směrem do minulosti váhy exponenciálně klesají. Klouzavá regrese je svojí konstrukcí odlišná od předchozích klouzavých průměrů. Využívá klouzavého prokládání přímky posledními n pozorováními metodou nejmenších čtverců (Víšková 1997). Použití jednoho klouzavého průměru Jedna křivka klouzavého průměru může být použita buď jako základní indikace směru trendu, nebo také jako velmi sofistikovaný indikátor pro filtraci správných obchodů. Základní použití jednoho klouzavého průměru spočívá v pozorování směru pohybu dané křivky. Jelikož je klouzavý průměr opožděný za cenou, tak pokud bude cena v uptrendu, bude nad svým klouzavým průměrem. Naopak bude-li cena v downtrendu, bude pod klouzavým průměrem. Z toho můžeme odvodit jednoduchá pravidla pro obchodování pomocí jednoho klouzavého průměru: Jakmile cena překříží klouzavý průměr směrem nahoru, otevřeme long pozici. Jakmile cena překříží klouzavý průměr směrem dolů, otevřeme short pozici (Turek 2006). Na grafu lze dobře vidět použití 34 denního exponenciálního klouzavého průměru v silném trendu a v pohybu do strany. Na začátku grafu bychom pomocí tohoto indikátoru zachytili silný rostoucí trend, poté by následovala série obchodů s menšími zisky či ztrátami a pak bychom 24

opět zachytili výraznější trend na stranu short. Zisk z těchto dvou obchodů by bohatě kompenzoval ztrátovou serii, která byla způsobena postranním pohybem ceny. Obrázek 4: Denní graf trhu zlata s použitím EMA 34. Zdroj: Práce autora v Genesis trade navigator. Všimněme si, že cena se během prvního silného uptrendu několikrát dostala pod klouzavý průměr. Přesněji řečeno ne cena, ale pouze výkyv jednotlivých sloupců. Z toho vyplývá, že bychom ceně v trendu měli dát trochu prostoru pro korekci, abychom nevystoupili z trhu předčasně. Všeobecně se dá říci, že bychom se měli držet trendu do té doby, dokud cena nezavře výrazně pod zvoleným klouzavým průměrem, tedy ne pouze výkyv. Použití dvou klouzavých průměrů Při používání dvou klouzavých průměrů máme v grafu zakresleny dvě křivky, z nichž jedna musí být pomalejší a druhá rychlejší. Za pomalý průměr bývá označován ten, jehož období pro výpočet je větší než 50 a je dále od ceny. Oproti tomu za rychlý průměr se považují průměry s obdobím menším než 15, a které jsou blíže k ceně. Signál ke vstupu do dlouhé pozice nastává tehdy, pokud rychlý klouzavý průměr překročí pomalý klouzavý průměr směrem nahoru. Naopak pokud rychlý klouzavý průměr překročí pomalý klouzavý průměr směrem dolů, je to signál ke vstupu do krátké pozice (Turek 2006). 25

4.4.1.2 Parabolic SAR Princip tohoto indikátoru spočívá ve sledování vývoje trendu a zároveň umisťování automatického trailing stopu. Součástí indikátoru jsou dvě funkce a těmi jsou čas a cena. Čas se projevuje tak, že indikátor se pohne i v případě, že cena zůstává statická. Naopak cenový faktor se projeví v závislosti na tom, jak moc cena vzroste, či poklesne. Použití tohoto indikátoru je permanentní, tedy jakmile indikátor signalizuje ukončení obchodu, zároveň signalizuje otočení trendu a vstup do opačné pozice. Pokud je trh v uptrendu, cena je výš než indikátor a hodnoty určující trailing stop se posouvají každý den výš, blíže k ceně. Pokud je trh v downtrendu, tak je cena pod indikátorem a hodnoty určující trailing stop se posouvají každý den níž, blíže k ceně. Hodnota trailing stopu značí v grafu místo kam se umísťuje příkaz stop loss pro následující den a k jeho aktivaci dojde, pokud cena klesne, resp. vzroste až na jeho úroveň. Použití indikátoru parabolic SAR pro umisťování příkazů stop loss je znázorněno na grafu. Obrázek 5: Posouvání příkazu Stop loss pomocí indikátoru Parabolic SAR. Zdroj: Práce autora v Genesis trade navigator. Stejně tak jako jakýkoliv jiný trendový indikátor i parabolic SAR bude vykazovat velmi dobré výsledky pokud bude trh trendovat, ale pokud bude trh v postranním pohybu, bude jeho použití ztrátové. 26

4.4.1.3 Bollinger bands Bollinger bands je indikátor, který patří do skupiny tzv. pásmové analýzy, ale vychází z klouzavých průměrů. Její princip spočívá v pohybu ceny vzhledem k určitému pásmu. Vystupují zde tři křivky. První je mean, který je středem pásma, zpravidla se konstruuje jako 20 denní klouzavý průměr close cen daného cenného papíru. Další dvě křivky vytvářejí pásmo okolo ceny cenného papíru, které je od meanu vzdáleno o dvě směrodatné odchylky. Šířka pásma se tedy mění v závislosti na volatilitě cenného papíru. Bollingerovo pásmo s tímto nastavením odpovídá 95% předpovědnímu intervalu za předpokladu konstantního trendu ceny a normality reziduí. Autor indikátoru John Bollinger poznamenává následující vlastnosti indikátoru: Ostré cenové změny se obvykle objevují poté, co se pásmo zúžilo, tedy poté co se volatilita cenného papíru snížila. Když se ceny pohybují vně pásma, znamená to pokračování trendu. Cenová dna, resp. vrcholy, které nastaly vně pásma a předcházely jim cenová dna resp. vrcholy uvnitř pásma, předurčují zvrat v trendu. Cenový pohyb, který vzniká na jedné z hranic pásma, má tendenci směřovat ke druhé hranici pásma (Víšková 1997). Obrázek 6: Použití Bollinger bands pro vstupy do obchodů. Zdroj: Práce autora v Genesis trade navigator. 27

4.4.2 Oscilátory Skupina těchto indikátorů slouží k určení síly a rychlosti jakou se ceny pohybují. Jsou postaveny na principu, že síla pohybu může být změřena a díky tomu můžeme určit rychlost nebo směr cenové změny. Na rozdíl od trendových indikátorů jsou oscilátory tzv. leading indikátory, tedy dávají nám indikaci změny ceny předtím, než se stane. Zpravidla se nepoužívají pro trendové trhy, ale pro trhy v obchodním rozpětí, kde se cena pohybuje ze shora dolů a ze spodu nahoru, bez výrazného trendu. Dají se sice použít i v trendech, na určení jejich obratů, ale jejich hlavní využití je v obchodním rozpětí. 4.4.2.1 Momentum Momentum indikátor nám ukazuje tzv. překoupené a přeprodané hodnoty. Když si představíme klasický cenový pohyb do strany, tak cena začne růst u supportu a postupně roste až k resistenci. Zde se obrátí a zase klesá k supportu. Ve chvíli kdy se blíží cena k resistenci nám momentum indikátor pomůže určit, zda-li cena k resistenci opravdu vyleze nebo se obrátí ještě před jejím dosáhnutím. To samé platí i pro opačnou situaci, kdy cena postupně klesá k supportu. Využití momenta při obchodování trhů pohybujících se do strany je vcelku jednoduché. Při vzrůstu ceny roste také momentum a často signalizuje překoupenou pozici dříve, než se cena skutečně obrátí. Dalším způsobem využití tohoto indikátoru je hledání divergencí mezi cenou a momentem. Rozeznáváme dva druhy a tři třídy divergencí: Býčí divergence pro určení obratu downtrendu na uptrend. o Nejsilnější divergence tato divergence vzniká, pokud cena tvoří lower low a indikátor tvoří higher low. o Prostřední divergence tato divergence vzniká, pokud cena tvoří stejná low a indikátor tvoří higher low. o Nejslabší divergence tato divergence vzniká, pokud cena tvoří lower low a indikátor tvoří stejná low. Medvědí divergence pro určení obratu uptrendu na downtrend. o Nejsilnější divergence tato divergence vzniká, pokud cena tvoří higher high a indikátor tvoří lower high. o Prostřední divergence tato divergence vzniká, pokud cena tvoří stejná high a indikátor tvoří lower high. 28

o Nejslabší divergence tato divergence vzniká, pokud cena tvoří higher high a indikátor tvoří stejná high (Turek 2006). 4.4.2.2 RSI RSI je velmi populární momentový indikátor, který ukazuje překoupené a přeprodané hodnoty a lze jej použít k obchodování jak trendujících trhů, tak trhů pohybujících se do strany. Indikátor fluktuuje mezi hodnotou 0 a 100, což jsou jeho maximální hodnoty, ale hodnoty překoupené jsou standardně nad 70 a přeprodané hodnoty jsou pod 30. Tyto hodnoty si však každý obchodník může upravovat tak, jak jemu samotnému vyhovují nejlépe. Při změně standardních hodnot dojde k vyfiltrování mnoha obchodů, jak pozitivních, tak negativních. Pro každou fázi trhu je dobré použít jiné nastavení. Nejpoužívanější hodnoty v uptrendu jsou 80 a 40, v downtrendu 60 a 20 a v postranním pohybu standardních 70 a 30. Obrázek 7: Indikátor RSI a prekoupené a preprodane oblasti. Zdroj: Práce autora v Genesis trade navigator. Základní pravidla pro použití indikátoru RSI jsou: Pokud indikátor vyroste nad překoupenou hranici, otevřeme short pozici jakmile RSI klesne zpět pod tuto hranici. 29

Pokud indikátor klesne pod přeprodanou hranici, otevřeme pozici long, jakmile RSI vyroste zpět nad tuto hranici. RSI lze použít i pro vyhledávání divergencí mezi vývojem ceny a křivkou indikátoru. Na křivce RSI lze také hledat klasické grafické formace a konstruovat trendové čáry. 4.4.2.3 Stochastic Indikátor stochastic je indikátorem hybnosti, který porovnává umístění aktuální uzavírací ceny s nejnižší a nejvyšší cenou během sledovaného období. V rostoucím trendu totiž mají zavírací ceny tendenci být blíže k high a v klesajícím trendu zase k low. Indikátor se skládá ze dvou křivek, rychlé křivky, označované jako %K a pomalejší křivky, označované %D, která je klouzavým průměrem s periodou 3 křivky %K. Indikátor se pohybuje v intervalu 0 100, přičemž pokud indikátor nabývá větších hodnot než 80, značí to překoupený trh a naopak, pokud indikátor nabývá hodnot menších než 20, značí to přeprodaný trh. Obrázek 8: Vstup do krátké pozice dle indikátoru stochastic. Zdroj: Práce autora v genesis trade navigator. Základní použití indikátoru je velmi snadné, pokud rychlejší křivka %K protne pomalejší křivku %D směrem nahoru v přeprodané oblasti, je to signálem k otevření dlouhé pozice. 30

Signál pro otevření krátké pozice přichází tehdy, pokud rychlejší křivka protne pomalejší křivku směrem dolů v překoupené oblasti. Indikátor se dá využít i s konceptem divergencí, kdy signál k nákupu přichází tehdy, pokud cena a indikátor tvoří býčí divergenci a první propad indikátoru je v přeprodané oblasti. Signál pro otevření krátké pozice dostaneme, pokud cena a indikátor tvoří medvědí divergenci a první vrchol indikátoru je v překoupené oblasti. Indikátor nejlépe funguje na trzích, které se pohybují do strany nebo v mírném trendu, při silných trendech může setrvat v překoupených nebo přeprodaných oblastech velmi dlouho a dávat tak falešné nebo předčasné signály ke vstupu nebo výstupu z pozice. 4.4.2.4 MACD Tento indikátor je obecně považován za jeden z nejspolehlivějších indikátorů, využívajících technickou analýzu. Je tvořen odečtením hodnoty jednoho klouzavého průměru od druhého. Vypočítá se odečtením hodnoty dlouhodobého, zpravidla 25denního, exponenciálního klouzavého průměru od krátkodobého, obvykle 12denního, exponenciálního klouzavého průměru. MACD osciluje kolem hodnoty nula, podle změn trendu ceny, přičemž nulová linie představuje dlouhodobý klouzavý průměr. Rostoucí trend je zobrazen hodnotami indikátoru nad nulou, klesající trend hodnotami pod nulou. Do samostatného grafu oscilátoru je také zakreslena tzv. spouštěcí linie, která slouží ke generování obchodních signálů, přičemž je 9denním klouzavým průměrem. Nákupní signál je generován v okamžiku, kdy MACD vzroste nad svoji spouštěcí linii, prodejní signál v situaci opačné. Signály k nákupu nebo prodeji jsou tím silnější, čím je průsečík spouštěcí linie a křivky MACD více vzdálen od nulové čáry. Protnutí nulové linie se považuje za potvrzení trendu (Rejnuš 2004). 31

Obrázek 9: Vstup do krátké pozice a výstup dle signálu MACD. Zdroj: Práce autora v Genesis trade navigator. Indikátor MACD lze použít stejně, jako jakýkoliv jiný oscilátor, ke sledování divergencí mezi vývojem ceny a vývojem indikátoru. Signály MACD podpořené divergencí bývají zpravidla silnější. Z klasického indikátoru MACD je ještě odvozen jeden indikátor, nazývaný MACD Histogram. Histogram je v podstatě oscilátor klouzavého průměru sestrojeného ze dvou MACD křivek. Jeho využití je především v dřívějších signálech, než jaké dává klasický MACD indikátor. Jelikož klasický MACD indikátor se často opožďuje ve výstupních signálech, MACD Histogram bývá pro tento případ lepší volbou. Lze jej použít i pro vstupy do obchodů, ovšem zde často indikuje předčasné vstupy. Pomocí MACD Histogramu můžeme obchodovat tři základní signály: Překřížení nulové linky nahoru pro nákup a překřížení nulové linky dolů pro prodej. Klasické divergence indikátoru a ceny. Divergence mezi MACD a MACD Histogramem (Turek 2006). 32

4.4.2.5 CCI CCI se řadí mezi momentové indikátory a jeho účelem je měřit aktuální směr a sílu trhu. Základní myšlenka indikátoru je poměrně jednoduchá, jde o grafické zobrazení vztahu mezi průměrnou cenou a klouzavým průměrem této ceny. Indikátor nám tedy říká, jestli se právě aktuální cena nachází nad nebo pod klouzavým průměrem své průměrné ceny. Tento vztah je pak graficky vyjadřován linkou indikátoru, která se pohybuje nad nulovou linkou, pokud převládá momentum trhu směrem nahoru nebo pod nulovou linkou, pokud převládá momentum trhu směrem dolů. Dalšími důležitými prvky indikátoru jsou linky s hodnotou +100 a -100. Tyto linky totiž udávají tzv. odchýlení od normálu. Obecně je totiž pravdou, že trhy trendují pouze přibližně 30 % času a po zbylých 70 % času se pohybují víceméně do strany nebo trendují jen velmi mírně. CCI se této skutečnosti snaží využívat a ukazovat nám, kdy se trh odchýlil od svého normálu, a tudíž s největší pravděpodobností právě přešel do fáze trendu. Právě tento stav trhu udávají linky +100 a -100. Pokud se indikátor nachází nad hodnotou +100, je to považováno za okamžik, kdy trh začal trendovat směrem nahoru a pokud se indikátor nachází pod hodnotou -100, je to považováno za okamžik, kdy trh začal trendovat směrem dolů. Čím výše nad hodnotou +100 nebo čím níže pod hodnotou -100 se indikátor nachází, tím více je trh tzv. v extrému. Pokud se indikátor nachází na úrovni kolem +/-300, je trh již ve velmi silném extrému a je velmi vysoká pravděpodobnost, že je již trh daným směrem vyčerpán a každou chvíli nastane korekce. Indikátor CCI se nejčastěji používá s periodou 14 nebo 20 a při správném čtení nám prakticky říká vše důležité, tj. jaký směr aktuálně vykazuje momentum trhu, zda se právě nenacházíme ve fázi, kdy trhy začaly s největší pravděpodobností trendovat, a zda právě ve směru trendu a hlavního směru momenta trhu neprobíhá korekce (Nesnídal, Podhajský 2008). 4.4.3 Objemové indikátory Objem obchodů je nezbytnou informací pro technickou analýzu. Nejenže jej využívá řada samostatných objemových indikátorů, ale je podstatný též pro výklad signálů u řady cenových indikátorů. Objem obchodů nám potvrzuje sílu převládající strany trhu a pomáhá rozlišit jednotlivé fáze trhu. Bez informací o objemu obchodů by informace pro technickou analýzu nebyly kompletní. 33