Snižování spotřeby tepla u průmyslových objektů Inovativní produkt v rámci projektu Příprava zaměstnanců pro vybudování a řízení Výzkumně vývojového centra (VVC) environmentálně vyspělých staveb Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ing. Martin Studnička 02 / 2012-1-
Obsah 1. Abstrakt... 3 2. Úvod... 4 3. Současná situace snižování spotřeby tepla ve výrobním sektoru... 5 4. Cíle práce, formulace problému... 6 5. Možná řešení problematiky... 6 5.1. Referenční hala... 7 5.2. Spotřeby médií pro vytápění... 8 5.3. Nová hala M4... 9 5.4. Náklady na konstrukce a zařízení snižující tepelné ztráty v hale M4... 9 5.5. Tepelné zisky z výrobních technologií v hale M4... 10 5.6. Posuzované varianty řešení... 11 5.7. Spotřeby zemního plynu a návratnost... 13 6. Závěr... 14-2-
1. Abstrakt Modelová studie je výsledkem zkoumání problematiky úspor energií u průmyslových budov v rámci Projektu VVC environmentálně vyspělých staveb, financovaného z Operačního programu Praha adaptabilita. Cílem je analýza možností úspor energií, především tepla, u průmyslových staveb a zjištění jejich efektivity. V úvodních pasážích se zabývá současnou situací ve snižováni spotřeb tepla u průmyslových budov obecně, dále se pak zabývá hledáním nejefektivnějšího způsobu řešení úspor tepla u konkrétní průmyslové haly ve variantách. Výsledkem je nalezení tepelně i finančně nejvhodnějšího řešení úspor tepelné energie u předmětné průmyslové haly. -3-
2. Úvod Aktuální trend snižování spotřeb energií budov a udržitelné výstavby se zaměřuje především na sektor bydlení, veřejný sektor a administrativu. Publicita, dotační tituly (Zelená úsporám ), různé systémy kategorizace (nízkoenergetický a pasivní dům) a certifikace (SBTool CZ), ale i většiny výzkumu směřuje primárně k uvedeným sektorům výstavby. Průmyslové objekty, jakkoli jsou největším konečným spotřebitelem elektrické energie a druhým největším spotřebitelem tepelné energie v ČR, jsou poněkud opomíjeny. Průmysl spotřebovává 42% elektrické energie a 34% tepla 1 ; jedná se tedy o obrovský potenciál úspor. Výrobní sektor je logicky ve vztahu ke svým finálním výrobkům na špici vyrábí se stále úspornější automobily či elektrospotřebiče, rovněž řízení spotřeb (a tedy i úspor) energií vlastních výrobních technologií je velmi sofistikované, nicméně budovy, ve kterých tyto činnosti probíhají, jsou obvykle na dolní hranici požadavků legislativy a norem v případě nových objektů, u starších budov se jedná o parametry hluboko pod aktuálním normovým standardem o úsporných objektech či udržitelné výstavbě tedy nemůže být řeč. Budovy jsou považovány pouze za obálku, bránící v přístupu větru a deště k výrobním technologiím; náklady na pořízení budovy i její provoz často představují méně než polovinu nákladů celkových; úspory energií souvisejících s budovami nejsou považovány za návratné. Výrobní objekty jsou ve vztahu k úsporám energií Popelkou nejen v důsledku nízkých požadavků investorů, ale i vinou minimální, či spíše žádné, podpory ze strany státu. Dotační tituly i eventuální jiné formy podpory, jako např. Zelená úsporám či Panel, jsou směřovány převážně do sektoru bydlení, motivace stavebníků v průmyslu k úsporám energií ze strany státu je tedy nulová. Nicméně zejména více než třetinový podíl průmyslových objektů, ať již nově budovaných, tak i existujících, na spotřebě tepla je obrovský a potenciál úspor stojí za prozkoumání. 1 Zdroj: EkoWATT. Analýza současného stavu budov v ČR, jež jsou vhodné k opatřením orientovaným k úsporám energií, Praha: prosinec 2010-4-
3. Současná situace snižování spotřeby tepla ve výrobním sektoru Výrobní sektor aktuálně spotřebovává 29 615 TJ, tj. 34% celkové roční spotřeby tepla. Rozdělení konečné spotřeby tepla v jednotlivých sektorech 2 Celkový poměr mezi spotřebou tepla pro vytápění objektu a pro vlastní výrobu není v dostupných podkladech dohádatelný, podle vlastních zkušeností autora s projektováním a výstavbou průmyslových objektů jej lze odhadnout na cca. 50/50, budovy tedy spotřebovávají přibližně 15 000 TJ tepla ročně. Bez ohledu na poměr mezi spotřebou tepla pro výrobu a pro budovu platí následující: Tepelně technické parametry obálky jsou u nově navrhovaných budov obvykle na minimu požadovaném příslušnou normou, u starších objektů je většinou zachováván stav z doby vzniku Těsnost obálky budovy je obvykle minimální, zejména otvory ve fasádě (vrata, nakládací můstky, světlíky) jsou i v uzavřené poloze zdrojem velkých úniků Zamezení úniku tepla vraty při otevření formou zádveří, tedy instalace druhých synchronizovaných vrat, je považováno za překážku výroby; je-li vůbec instalováno, tak není využíváno, synchronizace je často odstavena Rekuperace odpadního tepla z výrobních technologií je neprávem považována za nezajímavou úspory takto dosažené jsou v poměru k celkovým nákladům na energie malé a návratnost vložených prostředků je příliš dlouhá. Technologické teplo je většinou odváděno přímo do exteriéru Jednotlivé systémy techniky prostředí vzduchotechnika a vytápění jsou regulovány odděleně bez propojení systémů měření a regulace, možnosti zásahů nepovolaných osob do regulace jsou prakticky neomezené Dalším skutečností, omezující snahu stavebníků o úspory tepelné energie, je návratnost investičních prostředků. Návratnosti výrobních technologií, které tvoří převažující, či minimálně velmi podstatnou část celkové investice, počítají výrobci v jednotkách let, obdobné je to i u s výrobou souvisejících nemovitostí. Opatření, zajišťující úsporu tepla, jsou logicky investičně náročnější, než tepelně technicky minimální varianta. Návratnosti prostředků, investovaných do úspor energií (na úrovni nízkoenergetického či pasivního domu), se u bytových a administrativních objektů pohybují mezi 10-ti až 15-ti lety; i desetiletá návratnost je pro průmysl jen těžko představitelná. Tato skutečnost je hlavní překážkou pro realizaci energeticky úsporných opatření. 2 Zdroj: IEA 2007-5-
4. Cíle práce, formulace problému Prostřednictvím prozkoumání možností snížení spotřeby tepla u konkrétního projektu průmyslové výrobní haly s vazbou na očekávanou návratnost navýšení investičních nákladů je cílem nalezení optimální varianty řešení úspor tepla v průmyslovém objektu. Uvažovaná výstavba nové výrobní haly v areálu Linde Pohony v Českém Krumlově je ideálním modelovým případem pro takový průzkum. Lze zde porovnávat skutečné spotřeby médií pro vytápění v reaktivně nové výrobní hale, postavené v roce 2006 ve standardu minimálních tepelně technických požadavků s uvažovanou novou halou, ve variantách hala navržená podle minimálních tepelně technických požadavků norem hala navržená jako maximálně omezující spotřebu tepla hala vtržená jako úsporná s tepelně technickými parametry a dalšími konstrukcemi, optimalizovanými na akceptovatelnou návratnost navýšení investice Hala z roku 2006 i uvažovaná nová hala mají velmi podobné rozměry a prakticky totožný konstrukční systém i výrobní program (tj. i vybavení výrobními technologiemi), jedná se o běžnou strojírenskou výrobu. Je zřejmé, že nelze zpracovávat variantu, využívající všech pravidel pro stavbu pasivních domů. Jejich využití naráží jednak na skutečnost, že charakter jakékoli výroby vyžaduje velmi časté otevírání vrat pro transport surovin a materiálů do haly a pochopitelně i odvoz vyrobených produktů. Není též realisticky dosažitelné dosažení těsnosti obálky, alespoň se blížící požadavkům na pasivní domy, vrata, nakládací můstky, různé dopravníky, ale i světlíky a požární klapky nejsou v rozměrech pro výrobní objekty dostupné s požadovanou těsností. To ovšem neznamená, že nelze aktuální standard vhodně a rozumně volenými opatřeními výrazně zlepšit. Cílem je tedy nalezení varianty optimální z hlediska úspor tepla, ceny i návratnosti vložené investice. 5. Možná řešení problematiky -6-
Jako referenční objekt byla vybrána hala v areálu firmy Linde Pohony v Českém Krumlově. Linde Pohony je součástí koncernu KION, výrobce vysoko- a nízkozdvižných vozíků. Továrna v Českém Krumlově vyrábí hnací a řídící osy pro prakticky všechny typy elektrických vozíků. Část objektů v areálu byla postavena ve druhé polovině osmdesátých let (M1, M1B, C1, C2 a S1), dále byla v roce 2006 postavena nová výrobní hala (M2) a s výstavbou dalších dvou hal (m3 a M4) je dále počítáno. Schéma objektů v areálu Linde Pohony 3 Výrobní hala z roku 2006 je velmi vhodným referenčním objektem pro srovnávání návrhu úsporných opatření, charakter výroby a jejích technologií je prakticky shodný s výrobou v nových objektech, pro halu jsou známé spotřeby energií, charakteristiky a parametry obvodového pláště, časový odstup realizace haly od současnosti je krátký 5.1. Referenční hala Výrobní hala M2 byla postavena v roce 2006, konstrukčně se jedná o železobetonový skelet s modulovým systémem 24 x 18 m. Požadavkem stavebníka v době zpracování projektové dokumentace byly minimální normové požadavky na tepelně technické parametry obálky budovy, tj. obvodový plášť - kazetový systém zateplený 12 cm Orsilu, střecha shedy, trapézový plech + 16 cm Orsilu. Hala je vytápěna tmavými plynovými infrazářiči + vzduchotechnikou. V hale probíhá prakticky kompletní výroba hnacích os pro vysoko- i nízkozdvižné elektrické vozíky koncernu KION obrábění kovových součástí na CNC strojích, jejich povrchová úprava i finální montáž os. 3 Zdroj: MS architekti. Rozšíření areálu Linde Pohony (projektová dokumentace), Praha: 2005-7-
Zkušenosti s více než pětiletým provozem haly ukazují následující tepelně technické problémy: izolační vlastnosti pláště odpovídají minimálním požadavkům normy, platným v době vzniku, těsnost obálky budovy je minimální (velké ztráty vraty, nakládacími můstky, shedy), přesto je spotřeba tepla vztažená k ploše zhruba poloviční než ztráta staveb z 80. let (ale stále vysoká). Identifikace problémových míst haly M2 3 5.2. Spotřeby médií pro vytápění Pro jednotlivé objekty areálu existují poměrně přesné hodnoty spotřeb zemního plynu a rovněž odpovídající celkové platby. Jako základ byly použity údaje z roku 2010 Spotřeby ZP 4 Objekty M1/C1 inst. výkon KW m3 ZP kotelny 1440 193000 infrazářiče 792 34355 náklady na vytápění Celkem M1/C1 2232 227355 2 529 827 Kč Hala M2 kotelna (část technologická) 460 40000 infrazářiče 577 25029 lakovna (technologie) 220 22745 M2 Celkem 1257 87774 976 678 Kč ostatní (H1, S2) infarzářiče 360 15616 Ostatní celkem 360 15616 173 762 Kč Celkem 3849 330745 3 680 267 Kč 4 Zdroj: facility management Linde Pohony údaje o spotřebách ZP 2010-8-
5.3. Nová hala M4 Nová výrobní hala M4 se nachází v současnosti ve stadiu úvah. Je vydáno územní rozhodnutí, je rozpracována dokumentace pro stavební povolení, ale o termínu realizace zatím nebylo rozhodnuto. Existují tedy dostatečné podklady pro posouzení dále uvedených variant. Hala M4 bude konstrukčně opět řešena jako železobetonový skelet s modulem 24 x 18 m, shedovou střechou a s výrobou hnacích os pro vysokozdvižné vozíky. Hala má zhruba o 30% menší výrobní plochu, poměr ochlazovaných částí fasád a stěn, sousedících s vedlejším vytápěným prostorem je ale stejný. Hodnoty tepelné ztráty na m 2 (W/m 2 ) lze srovnávat. Zadání stavebníka pro zpracování projektové dokumentace bylo Wir wollen einen umweltfreundlichen Werk ( Chceme závod přátelský k životnímu prostředí p. Brunner, ředitel Linde Pohony, je Rakušan), vedle toho byla jako limitní stanovena návratnost investičních prostředků na zlepšení energetické náročnosti stanovena na 5 let. Zde je třeba konstatovat, že se jedná o velmi velkorysý požadavek, podle konzultací autora s vedoucími pracovníky podobných výrobních závodů by návratnost nemohla být delší než 2-3 roky. 5.4. Náklady na konstrukce a zařízení snižující tepelné ztráty v hale M4 Z hlediska realizovaných konstrukcí se jedná o náklady na zlepšení izolačních vlastností obálky budovy, dále náklad na instalaci rekuperačních jednotek vzduchotechniky, instalaci zádveří a clon, bránících přímému úniku tepla vraty a dalšími otvory a využití odpadního tepla ze sousední kompresorovny. Návrh hlavních úprav pro snížení tepelných ztrát haly M4-9-
Vyčíslen je pouze rozdíl v jednotkových, potažmo celkových cenách, tak aby bylo možné vyhodnotit návratnost vložené investice. Navýšení nákladů na konstrukce a zařízení snižující tepelné ztráty Vzduchotechnika rekuperační jednotky 200 000 Kč prodloužení VZT kanálů 50 000 Kč VZT celkem 250 000 Kč Obvodový plášť Navýšení tl. izolace střecha - Orsil 80,00 421 600 Kč Navýšení tl. izolace podlaha - XPS 70,00 298 200 Kč Navýšení tl. izolace fasáda - Orsil 80,00 75 200 Kč Zlepšení vlastností zasklení shedových světlíků - dvoukomorový PC 115,00 96 025 Kč Navýšení tl. izolace opěrná zeď - XPS 70,00 22 750 Kč Obvodový plášť celkem 913 775 Kč zádveří 287,00 850,00 709 750 Kč ostatní 149 882 Kč Náklady na k.ce a zařízení snižující tepelné ztráty - kompletní C - maximální 2 023 407 Kč Náklady na k.ce a zařízení snižující tepelné ztráty - bez rekuperace B - střední 1 773 407 Kč Náklady na k.ce a zařízení snižující tepelné ztráty pasivní D pasivní 3 073 407 Kč Celkové přímé stavební náklady na realizaci posuzované části haly bez HTÚ, venkovních zpevněných ploch a infrastruktury činí dle propočtu zpracovatele DSP 57,9 mil Kč, navýšení tedy představuje v případě Střední varianty 3% a v případě Maximální varianty 3,5% a v případě Pasivní varianty 5,3% z celkových přímých nákladů. 5.5. Tepelné zisky z výrobních technologií v hale M4 Je rovněž zřejmé, že výrobní technologie vytvářejí jako vedlejší produkt svého chodu značné množství tepla, které je obvykle odváděno do venkovního prostředí bez dalšího využití. V popisovaném případě se jedná především o teplo z CNC obráběcích center (některá mají i vlastní chladící jednotku na obráběcí emulzi, která předává teplo do interiéru haly), dalším podstatným zdrojem je teplo z lakovny. Ostatní zdroje tepla (osvětlení, osoby ) nejsou zásadní a pro zjednodušení s nimi není počítáno. Po konzultacích s pracovníky Linde Pohony vychází, že min. 30% elektrického příkonu CNC strojů se přemění na teplo a předá do interiéru haly. V případě lakovny je uvažováno s rekuperací odváděného teplého vzduchu z vysoušecí kabiny ve vzduchotechnické jednotce. Podle těchto pravidel byly stanoveny tepelné zisky od výrobních technologií následovně. -10-
tepelné zisky z technologií soud. příkon (kw) z toho teplo*) tep. zisk (kw) elektro - obráběcí centra 600,00 30% 180,00 lakovna 110,00 60% 66,00 Celkem vč redukce 10% 221,40 kw zdroj:. odhad facility management Linde Pohony 5.6. Posuzované varianty řešení Pro posouzení nejoptimálnějšího návrhu opatření pro snížení spotřeby tepla jsme se rozhodli posoudit následující varianty: a) M2 standard 2005 srovnávací varianta objektu z r. 2005 b) Nulová tj. ve standardu haly M2, pouze parametry obálky haly byly zvýšeny na minimální normové požadavky 2012 c) Střední zlepšení tepelně technických parametrů obálky budovy a všechny výše uvedené principy vyjma rekuperace odpadního tepla ze vzduchotechniky d) Maximální střední varianta doplněná o rekuperaci odpadního tepla ze vzduchotechniky e) Pasivní parametry obálky budovy byly zvýšeny na úroveň, blížící se požadavkům na pasivní domy + rekuperace a ostatní předešle zmíněné úpravy Pro všechny uvedené varianty byl proveden výpočet tepelné ztráty větráním (s rekuperací či bez dle příslušné varianty, dále výpočet tepelné ztráty prostupem tepla obálkou budovy, od součtu těchto dvou hodnot byly odečteny tepelné zisky od výrobních technologií. Takto zjištěné hodnoty byly převedeny na měrnou tepelnou ztrátu, vyjádřenou ve W/m 2, tj hodnotu, kterou je možné porovnávat s halou M2 M2 Standard 2005 Celková ztráta větráním Qv= 435,51 kw Celková ztráta prostupem tepla Qp= 496,28 kw Celková tepelná ztráta Qp+Qv Q= 931,79 kw výpočtová tepelná ztráta na 1m2 plochy haly (W/m2) Pb = 145,00 W/m2 Zisky tepla z technologií (kw) - odhad FM Linde Pohony 309,96 kw tepelná ztráta po započtení zisků z technologií Qnut= 621,83 kw skutečná tepelná ztráta na 1m2 haly (W/m2) Pbt = 96,77 W/m2 Nulová Celková ztráta větráním Qv= 312,65 kw Celková ztráta prostupem tepla Qp= 203,96 kw Celková tepelná ztráta Qp+Qv Q= 516,61 kw výpočtová tepelná ztráta na 1m2 plochy haly (W/m2) Pb = 121,27 W/m2 Zisky tepla z technologií (kw) - odhad FM Linde Pohony 221,40 kw tepelná ztráta po započtení zisků z technologií Qnut= 295,21 kw skutečná tepelná ztráta na 1m2 haly (W/m2) Pbt = 65,59 W/m2-11-
Střední Celková ztráta větráním Qv= 260,54 kw Celková ztráta prostupem tepla Qp= 147,97 kw Celková tepelná ztráta Qp+Qv Q= 408,51 kw výpočtová tepelná ztráta na 1m2 plochy haly (W/m2) Pb = 95,89 W/m2 Zisky tepla z technologií (kw) - odhad FM Linde Pohony 221,40 kw tepelná ztráta po započtení zisků z technologií Qnut= 187,11 kw skutečná tepelná ztráta na 1m2 haly (W/m2) Pbt = 43,92 W/m2 Maximální Celková ztráta při rekuperaci (60% účinnosti) Qv= 104,22 kw Celková ztráta prostupem tepla Qp= 147,97 kw Celková tepelná ztráta Qp+Qv Q= 252,18 kw výpočtová tepelná ztráta na 1m2 plochy haly (W/m2) Pb = 59,20 W/m2 Zisky tepla z technologií (kw) - odhad FM Linde Pohony 221,40 kw tepelná ztráta po započtení zisků z technologií Qnut= 30,78 kw skutečná tepelná ztráta na 1m2 haly (W/m2) Pbt = 7,23 W/m2 Pasivní Celková ztráta při rekuperaci (60% účinnosti) Qv= 104,22 kw Celková ztráta prostupem tepla Qp= 119,46 kw Celková tepelná ztráta Qp+Qv Q= 223,68 kw výpočtová tepelná ztráta na 1m2 plochy haly (W/m2) Pb = 52,51 W/m2 Zisky tepla z technologií (kw) - odhad FM Linde Pohony 221,40 kw tepelná ztráta po započtení zisků z technologií Qnut= 2,28 kw skutečná tepelná ztráta na 1m2 haly (W/m2) Pbt = 0,54 W/m2 Celkový přehled 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 421,50 295,21 65,59 69,30 M2 - standard 2005 187,11 43,92 M4 - nulová M4 - střední M4 - maximální 30,78 7,23 2,280,54 M4 - "pasivní" Qnut Pbt (kw) (W/m2) -12-
5.7. Spotřeby zemního plynu a návratnost Spotřeba zemního plynu je odvozena od stávající spotřeby v celém areálu od spotřeby obou existujících kotelen ve vazbě na jejich výkon. Varianta tep. ztráta (kw) spotřeba ZP (m3/rok) celková roční platba Nulová 295,21 25671 285 644 Kč Střední 187,11 16270 181 044 Kč Maximální 30,78 2677 29 787 Kč "Pasivní" 2,28 198 2 206 Kč Návratnost investice do opatření na úsporu tepla vychází z cen zemního plynu v roce 2010 a z hypotetického dokončení stavby (a zahájení realizace úspor) v roce 2013. U jednotlivých variant je výsledek následující: Střední varianta 10,5 roku Maximální varianta 5,1 roku Pasivní varianta 7,0 roku 3000000 Průběh návratnosti investice 2000000 1000000 0-1000000 -2000000-3000000 -4000000 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Střední Maximální Pasivní Nejlepší výsledek Maximální varianty je do značné míry logický, úspory ve spotřebě paliva jsou téměř 90%, navýšení nákladů proti Střední variantě není zásadní. Pasivní varianta je diskvalifikována poměrně zásadním zvýšením nákladů a oproti Maximální již menším rozdílem úspor. -13-
6. Závěr Zásadní energetická výhodnost varianty C je zcela zjevná je též nutno připomenout, že se jedná o posouzení teplotně nejméně výhodného stavu statisticky nastává cca 9 dní v roce. Z provedeného rozboru a výpočtů vyplývá, že i v případě průmyslových objektů jsou opatření, směřující j redukci spotřeb energií jednoduchá, efektivní a návratná. Celková potřeba tepla 7,23 W/m2 je velmi nízká (jen na okraj dle švédských pravidel by se teoreticky mohlo jednat o pasivní dům, neboť ve Švédsku se odlišně od středoevropského prostoru posuzuje pouze jedno kritérium, a to měrná tepelná ztráta objektu ve W/m2). Je zřejmé, že cesta ke snižování energetické náročnosti výrobních objektů, nevede přes projektování dle zásad NED či PD, nýbrž přes efektivní využití technologických zdrojů tepla, které jsou v naprosté většině vypouštěny pánubohu do oken, tepelná pohoda hal se pak tvoří na technologiích nezávisle. Tepelnou ztrátu tedy dimenzovat nikoli na dosažitelné minimum s využitím sofistikovaných, ale drahých technologií typu okna s trojskly, vzduchotěsný plášť budovy etc., nýbrž na co nejefektivnější využití zdrojů tepla, které výrobní technologie poskytují lakovny, kompresorovny, obrábění atp. a větrání a obálku budovy pak nastavit tak, aby při většině teplotních stavů v okolí byl objekt víceméně soběstačný. Lapidárně řečeno, nemá cenu zateplovat, resp. šetřit teplem více, než kolik stačí pokrýt zisky z technologií pochopitelně i s vazbou na směnnost, běžné délky odstávek etc. přičemž většina teplo produkujících technologií (lakovny, pece, obráběcí centra, kompresorovny) patří k těm, jejichž využití bývá maximální, tj. ve třech směnách. Zda budou vůbec opatření pro snižování spotřeb energií zaváděna, závisí též na schopnosti přesvědčit kapitány průmyslu nejen o správnosti udržitelného stavění, ale i o efektivnosti takového přístupu (je jisté, že vysoký manažer je připraven si postavit pasivní dům, ale není při stejné efektivitě postavit pasivní továrnu). Návratnost kolem pěti let a navýšení investičních nákladů cca o 3,5% již představuje solidní argumentační prostředek. Jakkoli je nutné ještě po dokončení dokumentace pro stavební povolení provést zpřesňující a doplňující výpočty zejm. přesný výpočet tepelných ztrát, upřesnění spotřeb, výpočet spotřeby energie je již nyní (při předpokládané nepřesnosti do 10%) zřejmé, že nastíněná cesta může značné části továren přinést nezanedbatelné úspory nákladů na energie při akceptovatelném navýšení vstupní investice (3,5%), o bezpochyby dramaticky sníženém vlivu na životní prostředí nemluvě. -14-
Použité podklady: EkoWATT. Analýza současného stavu budov v ČR, jež jsou vhodné k opatřením orientovaným k úsporám, Praha: 2010 MS architekti s.r.o., Projektová dokumentace pro výstavbu haly M2 Linde Pohony stupeň DSP a DPS, 2005 MS architekti s.r.o., Studie/Návrh stavby rozšíření areálu Linde Pohony, 06/2011 MS architekti s.r.o., Rozpracovanost DSP pro výstavbu haly M4 Linde Pohony, 2011 Celkové údaje o spotřebách zemního plynu areálu Linde Pohony v r. 2010 Letecký snímek poskytla společnost Linde Pohony Vizualizace Ing.arch. Tomáš Filgas, MS architekti 2011 Autor děkuje za spolupráci, poskytování a vyhledávání podkladů: Ing.arch. Alexanderu Vernerovi MS architekti p. Johannu Brunnerovi LIPO p. Zdeňku Lovčíkovi - LIPO p. Františku Szabó LIPO p. Ivanu Pískovi LIPO Ing. Tomáši Sklenáři MS architekti a dalším -15-