Charakteristika monopolu

Podobné dokumenty
Literatura k tématu. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitola 9, str

MONOPOL.

Dokonale konkurenční odvětví

Obsah charakteristika volba výstupu firmy v SR a LR Chamberlinův model efektivnost monopolistické konkurence

Monopol a monopolistická konkurence

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah

MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci. Formy nedokonalé konkurence (3) 1) Monopol. 2) Oligopol. 3) Monopolistická konkurence. Obsah

firma je tvůrce ceny ( price maker ) v omezeném smyslu. Křivka poptávky po produktech jedné firmy je téměř horizontální.

8. Dokonalá konkurence

Příjmy firmy v nedokonalé konkurenci

Ing. Eliška Galambicová 1 8. Chování firmy v podmínkách monopolu

Firmy na dokonale konkurenčních trzích

NEDOKONALÁ KONKURENCE

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L

Firmy na dokonale konkurenčních trzích

Bod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy

RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol

Nedokonalá konkurence

1. Druhy monopolů 2. Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru 3. Monopol na základě státní regulace 4. Monopol v důsledku

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 8

8. Firmy na dokonale konkurenčních trzích

Dokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje

MODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL

NEDOKONALÁ KONKURENCE

Dokonalá konkurence (DK)

DOKONALÁ KONKURENCE.

DK cena odvozená z trhu

1. Obecná charakteristika 2. Krátkodobá rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci 3. Mrtvá ztráta v nedokonalé konkurenci 4. Dlouhodobá rovnováha v

Trhy výrobních faktorů

11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

STC = w.l + r.k fix = VC + FC

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok

Literatura. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str Musil: Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str

Dokonalá konkurence. Téma cvičení. Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Bod uzavření firmy

Základy ekonomie. Petr Musil:

Motivace. Dnes se zaměříme na monopoly.

Produkční analýza. a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie.

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

Mikroekonomie 1 -TOMÁŠ VOLEK (Prezentace 6) 1

CELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence

Vymezení nákladů různá pojetí

Produkční analýza. a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie.

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Motivace. Dnes se zaměříme na monopoly.

6 Nabídka na trhu výrobků a služeb

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Charakteristika oligopolu

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Nabídka firmy a nabídka odvětví Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 21 a 22 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 22 and 23

Teorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok

Mikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence

OLIGOPOL.

Formování cen na trzích výrobních faktorů

Minimalizace nákladů. Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 19 a 20 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 20 and 21 () 1 / 34

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

10 Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Příjmové veličiny na trhu VF

1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb.

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1

Teorie her a ekonomické rozhodování. 9. Modely nedokonalých trhů

Ceny v ekonomii a v životě

Obsah. Předmluva autora... VII. Oddíl A Metoda a předmět ekonomie

Q 1. Výrobce 1. Spotřebitel 1 Q 2. Spotřebitel 2. Výrobce 2

Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné

Monopol a monopolní chování Varian: Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 23 a 24 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 24 and 25

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Národní hospodářství poptávka a nabídka

ALTERNATIVNÍ CÍLE FIRMY

9 Rozhodování firmy v postavení monopolu o výstupu a ceně

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

5 FIRMA A SPOTŘEBITEL

5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce.

a, c, d Mikroekonomie Tržní rovnováha Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 1. opakování Příklad 1 Řešení Řešení Příklad

Struktura dnešní přednášky

Podstata trhu a Nabídka a poptávka

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz

Trh výrobků a služeb teorie firmy

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

Kapitálový trh (finanční trh)

Mikroekonomie I: Monopol

Obsah. Poptávka ( D- demand) Křivka tržní poptávky. Křivka poptávky. Poptávka. Nabídka. Poptávku můžeme rozlišit:

Nyní položíme mezní náklady rovny ceně a hledáme optimální výstup (q): 17-6q + q 2 = 50 q 2-6q - 33 = 0 hledáme kořeny kvadratické rovnice

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Transkript:

Monopol charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku volba rovnovážného výstupu stanovení ceny monopolem křivka nabídky monopolu cenová diskriminace alokační a výrobní efektivnost monopolu regulace monopolu

Charakteristika monopolu monopol JE jednou z forem konkurence existence JEDINÉHO subjektu na straně nabídky nepřekonatelné bariéry vstupu do odvětví monopolní firma je tzv. price maker (cenový tvůrce) neexistují blízké substituty k produkci nabízené monopolní firmou individuální poptávková křivka je zároveň tržní poptávkovou křivkou

Příčiny vzniku monopolu 1. Výše průměrných nákladů: jedna firma uspokojuje tržní poptávku s nižšími průměrnými náklady, než kdyby v odvětví působilo více menších firem, resp. odvětví s vysokými fixními a nízkými mezními náklady PŘIROZENÝ MONOPOL nejčastěji rozvodné sítě např. ČEPS a.s., vodovody a kanalizace, Český Telecom (do určité doby) do značné míry počítačové programy, operační systémy

Přirozený monopol Přirozený monopol křivky AC i MC jsou klesající. Jinými slovy, dodatečnou jednotku vyrábí přirozený monopol s nižšími náklady než předcházející jednotku. V takovém případě se firmě vyplatí rozšiřovat produkci až obsadí celý trh. Rovnováha monopolu je (stejně jako v jiných případech) pro takové množství produkce, pro které platí: MR=MR. Pro dané množství produkce dosahuje monopol EP na jednotku ve výši: AR-AC. = P P0 d=ar=mu AC MC MR EP >0 Q 0 Q

Příčiny vzniku monopolu 2. Kontrola přírodních zdrojů: jediná firma kontroluje přírodní zdroje potřebné pro výrobu daného produktu tzv. PŘÍRODNÍ MONOPOL (nikoli přirozený!)

Příčiny vzniku monopolu 3. stát udělí výsadní právo vyrábět daný produkt určité firmě např.: Česká pošta (listovní zásilky), ČNB (emise bankovek a mincí) 4. Právní restrikce patenty a copyrights: např.: práva filmových společností (Warner Brothers, Universal, atd.)

Příčiny vzniku monopolu minimální efektivní rozsah Minimální efektivní rozsah (MES Minimal Effective Scale = produkční úroveň minimalizující AC ve vztahu k velikosti poptávky P P CZK/Q CZK/Q P* P* AC AC D D MES Q MES Q Čím větší je MES, tím větší tendence k monopolizaci odvětví

Rovnovážný výstup monopolu takové Q, při němž MR = MC P CZK/Q P* monopolní zisk MC AC Q* MR D = AR náklady mrtvé váhy (DWL Dead Weight Loss) Q

Zisk monopolu monopol může realizovat ekonomický zisk i v dlouhém období velikost zisku (či ztráty) závisí na poptávce po produkci monopolu a na výši nákladů realizuje-li monopol ztrátu, při rozhodování o pokračování ve výrobě postupuje stejně jako DoKo. firma

Bod ukončení činnosti monopolu v SR monopol v krátkém období ukončí činnost, pokud P AVC P CZK/Q MC AC AVC P* ztráta monopolu bod ukončení činnosti monopolu v SR Q* MR D = AR Q bod ukončení činnosti monopolu v SR se nenachází v minimu AVC

Bod ukončení činnosti monopolu v LR v dlouhém období musí cena pokrýt alespoň AC, tzn. monopol nemůže být dlouhodobě ve ztrátě P MC CZK/Q AC P* bod ukončení činnosti monopolu v LR Q* MR D = AR Q bod ukončení činnosti monopolu v LR se nenachází v minimu AC

Nabídková křivka monopolu nabídková křivka monopolu nemůže být ztotožněna s křivkou MC: monopol stanovuje cenu vyšší než MC křivka MC nevyjadřuje vztah mezi nabízeným množstvím a cenou

Stanovení ceny monopolem monopol nemůže stanovovat libovolnou cenu musí brát v úvahu ochotu spotřebitelů danou cenu zaplatit cena je vyšší než MR i než MC (srovnej s DoKo.) rozdíl mezi cenou a MC je ovlivněn cenovou elasticitou poptávky čím elastičtější poptávka, tím menší rozdíl P a MC

Cenová diskriminace monopolu cenová diskriminace = stanovování rozdílných cen stejných výrobků bez nákladových důvodů cenová diskriminace jako důsledek určité monopolní síly cílem cenové diskriminace je získání přebytku spotřebitele monopolní firmou různé formy cenové diskriminace (diskriminace v čase, ceny dle odebraného množství atd.)

Cenová diskriminace prvního stupně čistě teoretická situace monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je ochoten za každou jednotku zaplatit P, CZK/Q 10 9 8 P* C B MC monopol získává celý přebytek spotřebitele AR křivka AR je vyšší než křivka MR AR A D = MR 1 2 3 Q* Q zisk monopolu odpovídá ploše ABC v případě cenové diskriminace 1. stupně nevznikají náklady mrtvé váhy

Cenová diskriminace druhého stupně stanovení různých cen za různá kumulovaná množství např. množstevní slevy P, CZK/Q P 1 P* P 2 MC množství 0-Q 1 je prodáváno za cenu P 1 množství Q 1 -Q* je prodáváno za cenu P* množství Q*-Q 2 je prodáváno za cenu P 2 D = AR Q 1 Q* Q 2 MR Q monopol získává pouze část přebytku spotřebitele, nikoli celý

Cenová diskriminace třetího stupně rozdělení spotřebitelů na skupiny, z nichž každá má vlastní poptávkovou křivku P, CZK/Q D 1 MR 1 = MC = MR 2 P 1 MC P 2 P MR T D 2 Q 1 Q 2 Q T Q MR 1 MR 2 méně elastickou poptávkovou křivku představují běžní spotřebitelé elastičtější křivku poptávky představují např. Studenti Monopol každé skupině stanoví zvláštní cenu běžným spotřebitelům P1, studentům P2.

Cenová diskriminace v čase např. trh s Windows XP Professional opět rozdělení spotřebitelů podle cenové elasticity poptávky P, CZK/Q D 1 P 1 P 2 MC = AC D 2 Q 1 Q 2 MR 1 MR 2 Q D 1 ti, co chtějí mít XPéčka za každou cenu jako jedni z prvních D 2 ti, co chtějí mít Win XP, ale nechtějí za ně zaplatit tak vysokou cenu (pokud vůbec nějakou)

Stanovení ceny ve špičkách zvýšená spotřeba statku ve špičce zpravidla vede k růstu mezních nákladů (z kapacitních důvodů) a tím i k růstu ceny P, CZK/Q P 2 MC D 1 P 1 D 2 Q 1 Q 2 MR 1 MR 2 D 1 např. poptávka po tzv. nočním proudu Q D 2 poptávka po tzv. denním proudu spotřeba elektřiny ve špičce

Alokační a výrobní efektivnost monopolu alokační (ne)efektivnost není vyráběn takový výstup, jaký si spotřebitelé nejvíc přejí je vyráběn menší výstup a za vyšší cenu než v DoKo. vzniká ztráta mrtvé váhy (DWL) výrobní (ne)efektivnost monopol nevyrábí s minimálními AC (ani v dlouhém období)

Regulace monopolu zpravidla cenová regulace stanovení maximální ceny monopolu státem snaha státu stanovit cenu co nejblíže úrovni mezních nákladů snaha o aplikaci DoKo. problém: a) jak stát pozná výši MC monopolu? b) cena na úrovni MC může monopolu přivodit ztrátu přirozený monopol

Důsledek cenové špatně provedené regulace pro přirozený monopol P CZK/Q D = AR ztráta přirozeného monopolu v důsledku cenové regulace P R AC MC MR Q R Q stát by měl buď výrobu dotovat, nebo odstoupit od ceny stanovené na úrovni MC

Monopson Jediný kupující s monopsonem se setkáváme zpravidla na trhu VF Některé faktory nelze využít jinak než pro určitý způsob Pokud všem jednotkám VF, které monopson nakupuje, je třeba zaplatit stejnou cenu (rovnou ceně, kterou požaduje vlastník poslední jednotky), bude monopson nakupovat méně jednotek, než pokud toto nutno nebude Vlastníci VF v takovém případě získávají čistý přebytek (ekonomickou rentu) Graficky viz skripta Mikro II