2.3.1 Produktová inovace

Podobné dokumenty
2.2.2 Zavedení procesní inovace

Inovační aktivity podniků v České republice v letech Dostupný z

Statistika o inovačních aktivitách podniků v ČR

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

SOUHRNNÝ PŘEHLED. Tab. C.1 Vybrané ukazatele v kraji Hl. m. Praha podle 22 správních obvodů v 1. čtvrtletí v tom správní obvody Kraj.

Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

Aktuální dotační příležitosti

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

Tab. H.2 Ekonomické subjekty podle převažující činnosti CZ-NACE ve Středočeském kraji a jeho okresech k

Nejvyšší ukončené vzdělání, ekonomická aktivita, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti. z toho podle národnosti. Obyvatelstvo celkem

3. Zaměstnanost cizinců v ČR

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D.

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

VÝVOJ POČTU NOVÝCH EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V PRAZE V LETECH

Inovační vouchery v Olomouckém kraji. Pracovní setkání Inovační vouchery v Olomouckém kraji Krajský úřad Olomouckého

E ICT sektor ICT sektor vymezen čtyř hlavních skupin ICT činností. Výroba ICT (ICT průmysl) Obchod s ICT Telekomunikační činnosti (telekomunikace)

Králo vé hrad ecký kraj. Pardu bický kra j. Kraj Vysočina. Jihom ora vský kraj

B Výdaje a investice v ICT

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015

úplné střední základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) bez vzdělání všeobecné (s maturitou) vzdělání celkem

INOVAČNÍ AKTIVITY PODNIKŮ V LETECH

VÝVOJ POČTU NOVÝCH EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V PRAZE V LETECH

PRACOVNÍ SKUPINA ČESKO-NĚMECKÁ OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÁ KOMORA PRAHA, 5. PROSINCE 2018

pokles stavební produkce další pokles stavební produkce Ke konci 2. tvrtletí 2010 Hodnota nov zadaných ve ejných zakázek Pokles zadaných ve

Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti

Postavení osob na trhu práce dle odvětví ekonomické činnosti

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Plzeňském kraji

4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51)

Nízkouhlíkové technologie 2015

Firmy věří, že zájem o jejich výrobky či služby nadále poroste. Představení výsledků výzkumu Index očekávání firem na 3. čtvrtletí 2014 a dál

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE. 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21

prosinec 2000 prosinec 2001 prosinec 2002 prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden % 95% 94% 87% 68% podniky

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok (zdroj dat: Český statistický úřad)

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z

Význam inovací pro firmy v současném období

Mzdová statistika z hlediska genderu

STAVEBNICTVÍ V LEDNU PROSINCI 2010, 2009

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Regionální disparity v produktivitě malých a středních podniků v potravinářském průmyslu

Zahraniční obchod v roce 2008

Zpráva z monitorovacího šetření zaměstnavatelů v Libereckém kraji 2018

KONFERENCE JAK PODPOŘIT ROZVOJ ČESKÝCH FIREM? PRAHA, 28. LISTOPADU 2018

JAKÉ JSOU ZÁKLADNÍ PODMÍNKY FINANCOVÁNÍ

Počet poskytovatelů licencí Počet platných licencí Přijaté licenční poplatky (v mil. Kč) Nové odrůdy rostlin a plemen zvířat. Patent.

5. Sociální zabezpečení

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Moravskoslezském kraji

Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů. Program MPO

Investice na ochranu životního prostředí

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS

Agentura CzechInvest. Aktuální možnosti podpory podnikání v OPPI. Jana Bosáková. Regionální kancelář pro Olomoucký kraj

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

2010 Dostupný z

Produkce a nakládání s odpady. v roce Ing. Jiří Hrbek. Ing. Miloslava a Veselá. prostředí ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD.

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory 1 :

2. Výstavba nebytových budov (komerčních nemovitostí)

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 ve Zlínském kraji

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Ústeckém kraji

ZPRÁVA O VÝVOJI TRHU ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ SE ZAMĚŘENÍM NA VÝVOJ V ROCE 2008

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Olomouckém kraji

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Zpráva z monitorovacího šetření zaměstnavatelů v Ústeckém kraji

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory:

18. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů - OKEČ 33

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Zpráva z monitorovacího šetření zaměstnavatelů v Plzeňském kraji

SOUHRNNÝ PŘEHLED Tab. C.1 Srovnání vybraných ukazatelů mezi 22 správními obvody v kraji Hl. m. Praha v 1. až 2. čtvrtletí 2013 Kraj celkem

2.4. Cenový vývoj. Deflátor HDP

Finanční analýza podnikové sféry

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Praze

Produkce, využití a odstranění odpadu a produkce druhotných surovin v roce 2016

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Barometr 2. čtvrtletí 2012

MONITOR VYBRANÉ HOSPODÁŘSKÉ, MĚNOVÉ A SOCIÁLNÍ UKAZATELE 8/2015. Zpracoval: Parlamentní institut

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

BUDOUCNOST KRAJE Z POHLEDU PRŮMYSLU 18/10/2016 WEB ADRESA FREYOVA 948/11, PRAHA 9 ČLEN

REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE PŘÍLOHA A5 STATISTICKÁ ANALÝZA INOVAČNÍ VÝKONNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

SOUHRNNÝ PŘEHLED. Tab. C.1 Vybrané ukazatele v kraji H. m. Praha podle 22 správních obvodů v 1. až 4. čtvrtletí Kraj celkem.

Regionální srovnání vybraných ukazatelů v oblasti zdravotnictví

Zpráva z monitorovacího šetření zaměstnavatelů v Kraji Vysočina

Název položky Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související čin.

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU

Kam směřuje podpora podnikového výzkumu v ČR?

Průzkum českého nákupu Procurement Survey 2016

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Královéhradeckém kraji

Nemocenské pojištění v roce 2007

Graf 1-1: Platné aktivní licence podle předmětu licenční smlouvy; 2009

IV. P Ř ÍLOHY NÁRODNÍ INOVAČ NÍ POLITIKY Č ESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA

Metodický list. Vklady klientské

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2017 v Kraji Vysočina Zpracovala: Mgr. Jana Fischerová expert projektu KOMPAS Úřad práce ČR, Krajská pobočka v

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2018

Z úrovně projektů budou příjemcem podpory povinně vykazovány a naplňovány všechny následující indikátory 2 :

Výsledky dotazníkového šetření za rok 2018 v Praze. Zpracoval: Mgr. Lukáš TOBIÁŠ, expert projektu KOMPAS Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Praze

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

B Výdaje za ICT vybavení a služby

Graf 1-1: Platné aktivní licence podle předmětu licenční smlouvy; 2010

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015

Transkript:

2.3.1 Produktová inovace Produktově inovující podniky se v období 2008 2010 soustředily zejména na inovaci svých výroků. Inovaci výrobků zavedlo celkem 80,5 % produktově inovujících podniků. Pouze samostatné inovaci výrobků se věnovalo 53,2 % těchto podniků. Služby inovovalo 46,8 % produktově inovujících podniků. Samostatnou inovaci služeb pak provedlo 19,5 % těchto podniků. Pouze samostatné inovaci výrobků se nejvíce věnovaly střední podniky (60,7 %). Inovaci výrobků i služeb prováděly nejvíce velké podniky (29,6 %). Ve všech velikostních skupinách převládá inovování výrobků nad inovováním služeb. Produktově inovující domácí podniky i podniky pod zahraniční kontrolou se věnovaly téměř rovným podílem pouze inovaci výrobků. U zahraničních afilací pak byl zjištěn vyšší podíl (30,4 %) produktově inovujících podniků, které zavedly současně inovaci výrobků a služeb, než tomu bylo u domácích podniků (26,1 %). Graf 2.3.1-1.: Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podle velikosti a vlastnictví podniku; 2008 2010 27,3% 28, 25, 29,6% 26,1% 30,4% 19,5% 22,8% 14,3% 14,3% 20,7% 16,5% 53,2% 49,2% 60,7% 56,1% 53,2% 53,1% Inovovaný výrobek Inovovaná služba Inovovaný výrobek a služba Velmi odlišné podíly zavedených typů produktové inovace jsou v případě rozlišení podle odvětvové klasifikace, které jsou dány povahou činností v odvětví. Proto například telekomunikace mají velmi nízký podíl inovace výrobku (22,2 %), která je nejčastěji svázaná se službou. Stejně tak i v informačních činnostech a peněžnictví a pojišťovnictví. Inovace výrobku pak zcela převládá u podniků ve zpracovatelském průmyslu (93,2 % celkem, pouze výrobku pak 68,2 %). Silné zastoupení má inovace výrobků i v odvětví těžby a dobývání (80,8 % celkem, pouze výrobku 45,5 %). Graf 2.3.1-2: Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podle odvětví CZ-NACE r2; 2008 2010 Zpracovatelský průmysl 68,2% 6,8% 25, Těžba a dobývání 45,5% 19,2% 35,3% Velkoobchod, kromě motorových vozidel 44, 27, 29,1% Činnosti v oblasti informačních technologií 18,7% 35,6% 45,7% Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy 15,6% 55, 29,4% Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 10,4% 66,7% 22,9% Vydavatelské činnosti 8,6% 42,2% 49,2% Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 6,2% 79, 14,8% Peněžnictví a pojišťovnictví 3,5% 70,6% 25,9% Doprava a skladování 3, 73,6% 23,4% Informační činnosti 2,5% 80,5% 17, Telekomunikační činnosti 77,8% 22,2% 2 4 6 8 Pouze inovovaný výrobek Pouze inovovaná služba Inovovaný výrobek a služba

Ve všech regionech NUTS2 podniky inovovaly více své výrobky než služby. Nejvíce se na inovaci výrobků soustředily produktově inovující podniky na Jihozápadě (celkem 89,3 %) a v Moravskoslezském regionu (89,1 %). Na inovaci služeb se nejvíce zaměřily podniky v hlavním městě Praze, kde inovaci služby celkem zavedlo 63,7 % produktově inovujících podniků, pouze inovaci služby pak 29,6 %, což je nejvyšší podíl ze všech regionů. Podniky v Praze také více než v ostatních regionech inovovaly současně výrobek a službu (34,1 %). Graf 2.3.1-3: Struktura produktové inovace u podniků s produktovou inovací podniků podle regionů NUTS2; 2008 2010 Střední Morava 69, 16,4% 14,6% Jihozápad 65,3% 10,7% 23,9% Moravskoslezsko 59,4% 10,9% 29,7% Jihovýchod 56,4% 18,5% 25,1% Pouze inovovaný výrobek Střední Čechy 54,4% 20,7% 25, Pouze inovovaná služba Severovýchod 54,3% 14,7% 31, Inovovaný výrobek a služba Severozápad 50, 21,7% 28,2% Praha 36,3% 29,6% 34,1% Produktově inovující podniky vyvíjely nové či zásadně zdokonalené výrobky nejčastěji ve vlastní režii (72,3 % podniků s inovací výrobků). Podíl podniků s inovací výrobků, které vyvíjely ve spolupráci s jinými podniky nebo institucemi, dosáhl 36,1 %. Téměř stejný podíl podniků s inovací výroků adaptoval výrobky vyvinuté jinými subjekty (7,7 %) nebo vyvinuté pouze jinými podniky či institucemi (8 %). Situace je odlišná u velkých podniků, kde byl nejčastějším původcem inovace výrobků podnik ve spolupráci s jinými podniky v podnikové skupině nebo institucemi (67,5 %). Velké podniky tedy na inovacích souvisejících s výrobky spolupracují více než střední a malé podniky. Stejně jako v případě velkých podniků, které jsou nejčastěji pod zahraniční kontrolou, u zahraničních afilací byly inovace výrobků vyvíjeny ve spolupráci s jinými podniky v podnikové skupině nebo institucemi (57,1 %). U domácích podniků je tomu naopak a výrobkové inovace jsou v převážné většině vyvíjeny ve vlastní režii (81,9 %). Zde je patrný nízký stupeň spolupráce na vývoji nových výrobků s ostatními subjekty, ať již podniky či institucemi. Graf 2.3.1-4: Inovace výrobku podle subjektu, který je vyvíjel, velikosti a vlastnictví podniku; 2008 2010 (% z produktově inovujících podniků, které zavedly inovaci výrobku) 72,3% 36,1% 7,7% 8, 75, 25,4% 4,8% 9,9% 71,5% 44,5% 12,2% 4,7% 61,5% 67,5% 10,4% 7, 81,9% 27,1% 6,3% 5,3% 50, 57,1% 10,9% 14,4% Podnik ve vlastní režii Adaptace výrobků vyvinutých jinými subjekty Podnik ve spolupráci s jinými podniky nebo institucemi Jiné podniky nebo instituce Stejně jako v případě inovace výrobků i u inovace služeb produktově inovující podniky vyvíjely nové služby zejména ve vlastní režii (uvedlo 68,5 % podniků s inovací služby). Uvedené platí také pro malé a střední podniky. Situace je odlišná u velkých produktově inovujících podniků, kde podniky spolupracovaly na vývoji nových služeb s jinými podniky či podniky v podnikové skupině nebo institucemi (uvedlo 60,4 % podniků s inovací služby). Podíly podniků, které pro své nové služby adaptovaly služby vyvinuté jinými subjekty nebo byly vyvinuté čistě jinými podniky nebo institucemi bez spolupráce byly téměř vyrovnané na úrovni 20 %.

U domácích (70,2 %) i zahraničních afilací (64,2 %) byly inovované služby vyvíjeny nejčastěji podnikem ve vlastní režii. Zahraniční afilace více spolupracovaly na vývoji nových služeb s jinými podniky nebo institucemi (52 %) než tomu bylo u domácích podniků (34,2 %). Graf 2.3.1-5: Inovace služby podle subjektu, který je vyvíjel, velikosti a vlastnictví podniku; 2008 2010 (% z produktově inovujících podniků, které zavedly inovaci služby) 68,5% 39,3% 23,1% 21,3% 67,5% 34,7% 23,6% 21,9% 75,8% 42,7% 25, 20,9% 58,7% 60,4% 16,1% 17,9% 70,2% 34,2% 24,9% 22,1% 64,2% 52, 18,6% 19,2% Podnik ve vlastní režii Podnik ve spolupráci s jinými podniky nebo institucemi Adaptace služeb vyvinutých jinými subjekty Jiné podniky nebo instituce Podle dotázaných produktově inovujících podniků je zavadění inovace výrobků a služeb nové zejména pouze v rámci podniku, které je vyvíjí (42,8 %). Celkem pak považovalo své produktové inovace nové pro podnik 74,3 % podniků. Nejcennější pro podnik jsou z hlediska inovačního potenciálu považovány inovace nové na trhu, které zavedlo celkem 57,2 % produktově inovujících podniků. Inovace nové pouze na trhu pak zavedlo 25,7 % podniků. Uvedený fakt platí pro malé a střední podniky. U velkých podniků převažovaly inovace, které byly nové na trhu i pro podnik (41 %). U zahraničních afilací je mírně vyšší celkový podíl inovace nové na trhu (63,2 %) než je tomu u domácích podniků (54,8 %). Graf 2.3.1-6: Novost produktové inovace pro trh nebo podnik podle velikosti a vlastnictví podniku; 2008 2010 (% z produktově inovujících podniků) 31,5% 28,4% 34,6% 41, 29,1% 37,6% 42,8% 44,6% 40,9% 37,5% 45,2% 36,8% 25,7% 27, 24,3% 21,5% 25,7% 25,6% Nové pouze na trhu Nové pouze pro podnik Nové na trhu i pro podnik Pouze 6,1 % produktově inovujících podniků v ČR považovalo své produktové inovace za zcela nové celosvětově, neboli byly prvně uvedeny v globálním měřítku. U velkých produktově inovující podniky byl podíl podniků, které přišly s celosvětově novou inovací mírně vyšší, konkrétně 13 %. U podniků pod zahraniční kontrolou to bylo téměř dvakrát více (10,1 %) než u domácích podniků (4,5 %). Svou inovaci za novou v rámci Evropy považovalo 11,5 % produktově inovujících podniků. V zavádění zcela nových produktových inovací v rámci Evropy jsou opět nejlepší velké podniky (21,5 %) a zahraniční afilace (16,2 %). Podíl podniků, které zavedly produktovou inovaci zcela novou na území ČR, dosáhl 33,7 %. U velkých podniků tento podíl činil 45,8 %. Domácí podniky považovaly své výrobky nebo služby za zcela nové v ČR v 33,8 %, což je mírně více než u podniků pod zahraniční kontrolou (33,4 %).

Graf 2.3.1-7: Geografická novost* produktové inovace podle velikosti a vlastnictví podniku; 2008 2010 (% z produktově inovujících podniků) 33,7% 30,5% 35,9% 11,5% 6,1% 7,8% 4,9% 15,5% 5,9% 45,8% 21,5% 13, 33,8% 9,6% 4,5% 33,4% 16,2% 10,1% V rámci ČR V rámci Evropy Celosvětově * značí první uvedení produktové inovace v daném geografickém teritoriu před konkurencí. Tržby za inovované a neinovované produkty v roce 2010 Podniky v roce 2010 utržily nejvíce za neinovované výrobky a služby (2 221 mld. Kč). Podíl na celkových tržbách podniků s produktovou inovací činil 69 %. Za inovované produkty podniky utržily rovných 1000 mld. Kč. Z toho bylo 487 mld. Kč za produkty nové na trhu a 513 mld. Kč za produkty nové pouze pro podnik. Podíl obou zmíněných kategorií tržeb na celkových tržbách produktově inovujících podniků byl téměř vyrovnaný (15,1 % nové na trhu a 15,9 % nové pro podnik). Nejvyšší podíl tržeb za inovované produkty vykázaly malé podniky (38,1 %) následované velkými podniky (31,7 %). U středních podniků dosáhl podíl tržeb za inovované produkty 25,6 %, což je méně než u malých a velkých podniků. U podniků pod zahraniční kontrolou dosáhl podíl tržeb za inovované produkty 35,4 %, což je výrazně více než u domácích podniků (21,6 %). Největší podíl tržeb za inovované výrobky a služby nové na trhu měly malé produktově inovující podniky (19,7 %), naopak nejmenší podíl střední podniky (10,9 %). Graf 2.3.1-8: Tržby za inovované a neinovované produkty podle velikosti a vlastnictví podniku v mld. Kč; 2010 2 500 2 000 1 500 2 221 1 744 1 420 1 000 500 0 801 487 513 376 400 409 394 386 32 30 101 55 74 93 128 Produkty nové na trhu Produkty nové pro podnik Produkty nezměněné nebo málo modifikované Nejvyšší podíl tržeb za inovované produkty na celkových tržbách zaznamenaly podniky v odvětví architektonických a inženýrských činností/ technických zkoušek a analýz (41,3 %) a činnostech v oblasti informačních technologií (38,4 %). U těchto dvou odvětví pak tržby za inovované produkty nové na trhu převýšily tržby za produkty nové pouze pro podnik. Zejména u podniků v odvětví architektonických a inženýrských činností/ technických zkoušek a analýz jsou tržby za produkty (zde služby) nové na trhu vysoké (podílely se na celkových tržbách 33,7 %). Nejméně za inovované produkty utržily podniky zabývající se výrobou a rozvodem elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde dominovaly zcela tržby za neinovované produkty (88,9 % z celkových tržeb). Překvapením je velmi nízký podíl tržeb za inovované produkty v oblasti telekomunikačních činností (15,7 %), které se výší podílu tržeb za neinovované produkty mohou srovnávat s odvětvím těžby a dobývání. Co je v kontrastu s vysokým podílem podniků, které v daném odvětví zavedly produktovou inovaci (39,4 %). Odlišné je také odvětví velkoobchodu (kromě motorových vozidel), kde vysoký podíl tržeb za inovované produkty (36,2 %), ale zejména pak za inovované produkty nové pouze pro podnik (27,2 %), což je výrazně vyšší podíl než ve zbývajících odvětvích.

Graf 2.3.1-9: Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle CZ-NACE r2; 2010 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy 33,7% 7,6% 58,7% Činnosti v oblasti informačních technologií 22,5% 15,9% 61,6% Zpracovatelský průmysl 19,9% 16,7% 63,4% Informační činnosti 19,6% 9,1% 71,3% Vydavatelské činnosti 14,7% 12,2% 73,1% Peněžnictví a pojišťovnictví 14,3% 15,7% 69,9% Těžba a dobývání 11,5% 5,1% 83,4% Doprava a skladování 11,1% 9, 79,9% Velkoobchod, kromě motorových vozidel 9,1% 27,2% 63,7% Telekomunikační činnosti Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 7,2% 8,5% 4,8% 17,3% 0,4% 10,8% 84,3% 88,9% 78, 2 4 6 8 Produkty nové na trhu Produkty nové pro podnik Produkty nezměněné nebo málo modifikované Nejvyšší podíl tržeb za inovované produkty (44 %) zaznamenaly podniky ve Středních Čechách. Tyto podniky měly také nejvyšší podíl tržeb za inovované produkty nové na trhu (38,1 %) a zároveň nejnižší podíl tržeb za inovované produkty nové pouze pro podnik (5,9 %). I přes fakt, že podniky v Praze generují 39 % všech tržeb podniků v ČR, generované tržby pochází zejména z prodeje neinovovaných výrobků a služeb. Praha jako region zaznamenala nejmenší podíl tržeb utržených za inovované produkty ze všech regionů. Podílem generovaných tržeb za inovované produkty nové na trhu (8,8 %) byly podniky v Praze druhé nejhorší za podniky působící v regionu Severozápad (podíl 5,3 %). Na rozdíl od uvedeného region Severozápad vykázal poměrně vysoký podíl tržeb za inovované produkty celkem (38,4 %). Podíl tržeb za inovované produkty nové pouze pro podnik byl dokonce nejvyšší ze všech regionů (33,2 %). Druhý nejvyšší podíl tržeb za inovované produkty nové pouze pro podnik zaznamenalo Moravskoslezsko (24 %). Graf 2.3.1-10: Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty podle regionů NUTS2; 2010 Střední Čechy 38,1% 5,9% 56, Severovýchod 27,6% 13,7% 58,7% Jihozápad Jihovýchod 20,2% 20,2% 14,4% 13,5% 59,6% 72,1% Produkty nové na trhu Střední Morava 11, 15,1% 74, Produkty nové pro podnik Moravskoslezsko Praha 10,8% 24, 8,8% 13,8% 65,2% 77,4% Produkty nezměněné nebo málo modifikované Severozápad 5,3% 33,2% 61,6% Tržby za inovované produkty oproti předchozímu referenčnímu roku poklesly o 23,1 %, tj. z 1 300 mld. Kč v roce 2008 na 1000 mld. Kč v roce 2010. Ve všech velikostních skupinách tržby za inovované produkty ve srovnání s rokem 2008 poklesly. Razantní pokles byl zaznamenán u středních podniků, u nichž došlo oproti roku 2008 ke snížení tržeb za inovované produkty o 37,4 %.

Tržby za inovované produkty se propadly významněji u domácích podniků (pokles o 47,4 %) než u podniků pod zahraniční kontrolou (pokles o 11,6 %). V případě tržeb za inovované výrobky a služby nové na trhu došlo k poklesu u všech jmenovaných skupin podniků. Celkem podniky v roce 2010 za tyto inovace utržily o 32,5 % méně, než tomu bylo v roce 2008. Výrazný propad byl zjištěn u středních podniků, které utržily za inovované produkty nové na trhu méně o 42,6 %. Zahraniční afilace si vedly v generování tržeb za tyto produkty lépe než domácí podniky, u nichž se tržby za inovované produkty nové na trhu propadly ve srovnání s rokem 2008 o výrazných 67,9 %. Graf 2.3.1-11: Tržby za inovované produkty* podle velikosti a vlastnictví podniku v mld. Kč; 2008 a 2010 2 000 1 500 1 000 1 300 1 000 1 019 809 881 779 500 0 419 206 220 75 62 129 2008 2010 *počítáno pro klíčové odvětví CZ-NACE r2. Struktura tržeb podniků za inovované (nové na trhu a nové pouze pro podnik) a neinovované produkty se ve zpracovatelském průmyslu ani ve službách ve srovnání roků 2008 a 2010 nijak výrazněji nezměnila. Ve zpracovatelském průmyslu podniky generují převážnou část tržeb za neinovované produkty a stejně tomu je i v případě služeb. Graf 2.3.1-12: Struktura tržeb za inovované a neinovované produkty ve zpracovatelském průmyslu a službách; 2008 a 2010 2010 12,6% 17, 70,4% Zpracovatelský průmysl Služby 2008 2010 2008 12,6% 16,4% 19,9% 16,7% 20, 16,4% 71, 63,4% 63,6% Produkty nové na trhu Produkty nové pro podnik Produkty nezměněné nebo málo modifikované