18. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů - OKEČ 33

Transkript

1 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů 18. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů - OKEČ Charakteristika odvětví Odvětví zahrnuje široký sortiment výrobků, které jsou určeny jak pro přímou spotřebu, tak i v celé řadě aplikací, výrobních linkách, strojích a zařízeních. Technologicky jde většinou o malosériovou výrobu, ale může jít i o kusovou výrobu unikátních zařízení. Odvětví tak klade vysoké nároky na spolupráci strojírenských, elektrotechnických a elektronických profesí a to nejen při jejich vývoji, ale i použití v praxi. Technologicky nejširšími obory jsou měřicí a regulační přístroje a zdravotnická technika. Naproti tomu obory optické přístroje a fotografická zařízení a časoměrné přístroje využívají specifické technologie, ve velké většině určené pouze pro tyto obory. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ jsou do odvětví 33 zahrnuty následující obory: 33.1 Zdravotnická technika; 33.2 Měřicí a regulační přístroje; 33.3 Automatizační a regulační technika; 33.4 Optické přístroje a fotografická zařízení; 33.5 Časoměrné přístroje. Přehled podílů jednotlivých oborů na tržbách odvětví OKEČ 33 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2007 je uveden v grafu Automatizační a regulační technika 16,0 % 33.4 Optické přístroje a fotograf. zařízení 8,8 % 33.5 Časoměrné přístroje 0,6 % 33.2 Měřicí a regulační přístroje 52,9 % 33.1 Zdravotnická technika 21,6 % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 18.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Jak je patrné z grafu 18.1 tvoří největší část výrobků odvětví měřicí a regulační přístroje, které se již staly pro stroje a jiná složitější zařízení nezbytnou součástí. Z dlouhodobého hlediska vykazuje odvětví (sice s menšími výkyvy) růst tržeb za výrobky a služby. V rozmezí let 2000 až 2007 kolísaly meziročně tržby za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví OKEČ 33 od růstu o téměř 26 % až po pokles o 9 %. Podíl na celém zpracovatelském průmyslu proto také mírně kolísal. Největší podíl byl zaznamenán v roce 2002 a v roce 2005 kdy byl 1,7 %. Nejnižší podíl pak byl v roce 2004 kdy dosáhl jen 1,4 %. V roce 2007 byl tento podíl 1,6 %. Z hlediska podílu na tržbách celého zpracovatelského průmyslu je odvětví na sedmnácté pozici. Počtem pracovníků je obor s podílem 2,7 % na zpracovatelském průmyslu významnější, 215

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU což ho řadí na čtrnácté místo. Z hlediska přidané hodnoty řadí podíl 2,5 % odvětví OKEČ 33 v rámci zpracovatelského průmyslu na třinácté místo Struktura odvětví podle počtu pracovníků v organizacích Podíl velikostních skupin organizací na celkových tržbách, přidané hodnotě z výroby a počtu pracovníků v roce 2006 je uveden v tabulce 18.1 a grafu Tabulka 18.1 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - OKEČ 33 (mil. Kč, pracovníků) více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c , , , , ,3 Účetní přidaná hodnota v b.c , , , , ,1 Počet pracovníků V porovnání tržeb a účetní přidané hodnoty na jednoho pracovníka v jednotlivých skupinách podniků, dosáhla nejvyšších hodnot tržeb skupina podniků s více než 1000 pracovníky, která vytvořila tis. Kč na jednoho pracovníka a v účetní přidané hodnotě to bylo 663 tis. Kč na jednoho pracovníka. Naopak nejnižších hodnot dosahuje skupina s 0 až 9 pracovníky (736 tis. Kč v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb a v přidané hodnotě je to 406 tis. Kč na jednoho pracovníka). Podniky s 250 až 999 pracovníky vytvořily 968 tis. Kč v tržbách a 455,8 tis.kč v přidané hodnotě na jednoho pracovníka, což je méně než u skupiny podniků s 50 až 249 pracovníky, kde tyto hodnoty byly 1 320,3 tis. Kč a 478,5 tis. Kč. Rozhodující podíl na tržbách odvětví OKEČ 33 měly v roce 2006 podniky s více než 1000 pracovníků, které dosáhly 34,0 % tržeb v odvětví. Podniky s 250 až 999 pracovníky se podílely 16,7 % a podniky s počtem 50 až 249 pracovníků dosáhly podílu 23,8 % na celkových tržbách odvětví. V účetní přidané hodnotě mají největší podíl tj. 26,3 % podniky s více než 1000 pracovníky. Naopak nejnižší podíl 15,1 % měla skupina právnických a fyzických osob s max. 9 pracovníky. 35 % více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet pracovníků Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 18.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce

3 18.4. Hlavní ekonomické ukazatele Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Cenový vývoj Tabulka 18.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech meziroční index (%) 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 06/05 07/06 SKP ,5 102,9 101,3 100,0 99,0 99,7 99,1 SKP ,1 94,5 100,4 97,3 96,3 100,0 97,0 SKP 33.3 nevykazuje se SKP ,2 103,4 101,0 100,0 98,1 102,7 103,2 SKP ,1 100,0 101,7 100,0 99,9 100,0 x SKP ,3 97,9 100,8 98,4 97,5 100,1 99,8 MPO Jak je zřejmé z tabulky ceny výrobků oboru měřicích a regulačních přístrojů, zdravotnických a optických zařízení vykazují ve sledovaném období spíše pokles (viz tabulka 18.2). Tato skutečnost svědčí o zvyšujícím se konkurenčním tlaku a hledání výrobních úspor. Firmy díky tomu také přizpůsobily svou cenovou politiku, když se snaží získat další kupce poskytnutím různých slev z ceny výrobku. Stagnace cen je vykazována u výrobků SKP časoměrné přístroje. To může být způsobeno větším zájmem trhu o kvalitní výrobky renomovaných firem, mezi které lze zařadit i naše výrobce. Cenové indexy SKP 33 ovlivňuje vývoj SKP 33.2, který zde má rozhodující podíl. Vzhledem k specifickým vlastnostem oboru automatizační technika nejsou v tabulce 18.2 některé údaje vykazovány Základní produkční charakteristiky Ve srovnání let 2000 a 2007 vzrostly tržby za vlastní výrobky a služby celého odvětví o téměř 98 % (viz tabulka 18.3). Největší nárůst tržeb v absolutním měřítku v tomto období zaznamenal obor - měřicí a regulační přístroje (o 13,1 mld. Kč). Významně také vzrostly obory zdravotnické přístroje a automatizační technika (každý o více než 6 mld. Kč). Tabulka 18.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (mil. Kč) * OKEČ , , , , , , , ,8 OKEČ , , , , , , , ,8 OKEČ , , , , , , , ,1 OKEČ , , , , , , , ,4 OKEČ ,5 264,9 223,8 232,8 262,8 236,1 247,9 334,1 OKEČ , , , , , , , ,2 meziroční index x 117,6 108,5 90,9 126,2 99,9 112,5 120,4 Díky výraznému růstu v posledních třech letech dosáhl největšího růstu tržeb za vlastní výrobky a služby v běžných cenách v letech 2000 až 2007 obor automatizační technika, a to o 244 %. Významný je také růst oboru zdravotnická technika (o 110 %). Tradiční tahoun odvětví - obor měřicí a regulační přístroje, s růstem necelých 81,5 %, byl třetím nejrychleji rostoucím oborem před optickými přístroji a fotografickými zařízeními (33.4), který zvýšil svoje tržby o 57 %. Pokles pak zaznamenal obor časoměrné přístroje, když podnikům tohoto oboru klesly tržby o více než 25 %. Tento pokles je způsoben především ukončením výroby mechanických budíků, ale také snižováním počtu malých firem a živnostníků, což je zřejmě důsledek odklonu zákazníků od klasických mechanických hodinek. V meziročním srovnání naopak tento obor zaznamenal významný růst (druhý největší), když tržby podniků 217

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU stouply o 34,8 %. Tento nárůst svědčí o změně výrobního sortimentu podniků a větší orientaci na kvalitní, luxusní ale také dražší výrobky. Z ostatních nejvíce meziročně stouply tržby oboru 33.3, a to o 51 %, což vzhledem k povaze výrobků lze přičíst zvýšenému zájmu o lepší vybavení investic. Další obory pak zvyšovaly svoje tržby takto: obor 33.1 o 22 % a obor 33.2 o téměř 15 %. Nejnižší růst vykázal obor 33.4, když jeho tržby vzrostly o necelých 6 %. Jak je patrné z tabulky účetní přidaná hodnota celého odvětví ve sledovaném období trvale rostla. Největší nárůst přidané hodnoty v běžných cenách v porovnání let 2007/2000 zaznamenal obor automatizační technika - o neuvěřitelných 328,5 %. O 137,5 % vzrostla přidaná hodnota u oboru zdravotnická technika, u oboru měřicí a regulační přístroje to bylo 94 % a u oboru 33.4 byl růst o 77 %. Obor časoměrné přístroje zaznamenal v dlouhodobějším srovnání let 2007/2000 pokles o 29 %. V meziročním srovnání největší růst přidané hodnoty byl zaznamenán rovněž u oboru 33.3 o téměř 65 %. Obor 33.1 pak zaznamenal růst o víc než 29 % a obor 33.5 o víc než 16 %. Průběh účetní přidané hodnoty odvětví OKEČ 33 v běžných cenách v letech 2000 až 2007 je uveden v tabulce Tabulka 18.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (mil. Kč) * OKEČ , , , , , , , ,1 OKEČ , , , , , , , ,3 OKEČ , , ,5 957, , , , ,9 OKEČ , , , , , , , ,9 OKEČ ,2 99,6 86,0 76,2 85,5 74,9 104,8 121,9 OKEČ , , , , , , , ,1 meziroční index x 110,0 108,3 111,7 110,5 110,2 115,4 119,6 ÚZEI Průběh počtu zaměstnaných osob v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 2000 až 2007 je uveden v tabulce Tabulka 18.5 Počet pracovníků v letech (pracovníci) * OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 102,7 96,0 104,9 103,7 103,5 104,6 103,3 Dlouhodobě nevykazuje růst počtu pracovníků žádný obor. Počet pracovníků v odvětví se v posledních letech výrazně neměnil. Největší růst počtu pracovníků ve srovnání let 2007/2000 byl zaznamenán u oboru automatizační technika o 92 % a u oboru zdravotnická technika o 26,4 %. Počet pracovníků oboru časoměrné přístroje v tomto období poklesl na 43 % původního počtu. V meziročním srovnání 2007/2006 vzrostl počet pracovníků nejvíce u oboru automatizační technika o téměř 11,5 %. V ostatních oborech rostl počet pracovníků pomaleji. Druhý nejvyšší růst byl zaznamenán u oborů: 33.1 o 9 % a 33.5 o víc než 7 %. Vzhledem k růstu tržeb se tento obor v současné době jeví jako stabilizovaný. Počet pracovníků naopak poklesl u oboru 33.2 o 1,5 % a oboru 33.4 o 1,7 %. Porovnání vývoje základních produkčních charakteristik odvětví OKEČ 33 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu

5 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů % % * Počet pracovníků OKEČ 33 Počet pracovníků ZP * Tržby za VV a S OKEČ 33 Tržby za VV a S ZP % * Účetní přidaná hodnota OKEČ 33 Účetní přidaná hodnota ZP ÚZEI Graf 18.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 18.6 Osobní náklady v b.c. v letech (mil. Kč) * OKEČ , , , , , , , ,1 OKEČ , , , , , , , ,9 OKEČ ,0 759,9 751,6 679, , , , ,6 OKEČ , , , , , , , ,4 OKEČ ,1 59,5 60,7 64,1 66,7 55,7 59,5 73,9 OKEČ , , , , , , , ,9 meziroční index x 111,6 106,9 105,6 116,3 109,8 116,7 116,0 V porovnání s rokem 2000 vzrostly osobní náklady odvětví OKEČ 33 o více než 117 %, když celkový počet zaměstnanců se zvýšil pouze o 20 % (viz tabulka 18.6). U většiny oborů osobní náklady (ON) převážně rostly, ale větším tempem než rostl počet zaměstnanců. Významný pokles je patrný u oboru časoměrná zařízení, když ON klesly na 60 % hodnoty v roce Ve srovnání let 2007/2000 zaznamenal největší dynamiku růstu osobních nákladů obor automatizační technika (258 %), obor zdravotnická technika (o 157 %), obor optické přístroje a fotografická zařízení (o 121 %) a obor měřicí a regulační přístroje (o 66 %). Ve srovnání let 2007/2006 zaznamenal největší růst osobních nákladů obor 33.1, o téměř 41 %. Tento velký růst osobních nákladů svědčí o rostoucím významu tohoto oboru. Dále meziročně nejvíce stouply ON v oboru 33.3 (o 23 %), v oboru 33.5 (o 24 %) a v oboru 33.4 (o 17 %). Pokles osobních nákladů nastal v oboru 33.2 (o 3,4 %). 219

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Produktivita práce a osobní náklady Produktivita práce (PP) všech oborů odvětví roste (viz tabulka 18.7), je však stále výrazně nižší než hodnota PP vyspělých zemí. Na růstu PP se pozitivně projevil především růst osobních nákladů. Největší nárůst PP v běžných cenách v porovnání let 2007/2000 byl zaznamenán u oboru automatizační technika (o 123 %). Produktivita práce v oboru zdravotnická technika stoupla o 88 %, v oboru měřicí a regulační přístroje o více než 81 %, u oboru časoměrná zařízení o 63 % a v oboru optické přístroje a fotografická zařízení - o 49 %. Za zmínku stojí výrazný meziroční nárůst produktivity práce u oboru 33.3 o více než 47 %. Tabulka 18.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (tis. Kč/prac.) * OKEČ ,0 296,0 344,7 353,3 355,3 347,6 417,3 496,3 OKEČ ,8 367,9 424,5 466,9 503,9 583,1 604,8 641,8 OKEČ ,7 438,1 484,3 535,1 561,4 551,8 655,4 967,3 OKEČ ,0 289,9 298,5 338,1 386,1 381,5 371,8 402,5 OKEČ ,5 298,2 292,5 287,8 320,4 312,6 406,2 440,2 OKEČ ,2 335,3 378,2 403,0 429,2 456,7 504,0 583,4 meziroční index x 107,1 112,8 106,6 106,5 106,4 110,4 115,8 Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory významně ovlivňující produktivitu práce. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady. Odvětví OKEČ 33 je charakteristické právě vysokým podílem osobních nákladů na přidané hodnotě. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách v letech 2000 až 2007 je uveden v tabulce Tabulka 18.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech (-) * OKEČ ,588 0,605 0,577 0,557 0,597 0,637 0,586 0,637 OKEČ ,569 0,569 0,563 0,520 0,540 0,503 0,528 0,487 OKEČ ,657 0,676 0,708 0,710 0,732 0,810 0,732 0,549 OKEČ ,616 0,636 0,649 0,602 0,612 0,622 0,701 0,769 OKEČ ,709 0,597 0,706 0,841 0,781 0,743 0,568 0,606 OKEČ 33 0,593 0,601 0,594 0,561 0,590 0,588 0,595 0,577 Porovnání vývoje produktivity práce a vývoje podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě odvětví OKEČ 33 s údaji za celý zpracovatelský průmysl je uvedeno v grafu

7 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů % % * * Produktivita práce z účetní PH OKEČ 33 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 33 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP ÚZEI Graf 18.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 18.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , , ,7 SKP , , , , , , , ,9 SKP 33.3 x x x x x x x x SKP , , , , , , , ,1 SKP ,4 271,9 257,3 229,5 354,3 273,3 291,5 342,3 SKP , , , , , , , ,0 meziroční index x 121,4 99,7 120,5 139,5 105,8 113,0 108,2 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , , ,6 SKP , , , , , , , ,4 SKP 33.3 x x x x x x x x SKP , , , , , , , ,3 SKP ,5 977,7 875,1 854, ,9 952, , ,5 SKP , , , , , , , ,8 meziroční index x 109,8 97,9 106,8 111,1 101,9 102,2 109,3 Saldo (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , , ,9 SKP , , , , , , , ,5 SKP 33.3 x x x x x x x x SKP ,5-377,0-882, , ,7-463, , ,2 SKP ,1-705,8-617,8-625,1-728,6-679,2-733,1-950,2 SKP , , , , , , , ,8 Pramen: ČSÚ 221

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Jak vyplývá z tabulky 18.9 má vývoz výrobků SKP 33 převážně vzestupný trend (mimo roku 2002 kdy došlo k záplavám a některé podniky měly potíže s výrobou). V období 2000 až 2007 zaznamenaly nejvyšší vývoz SKP 33.2 (o více jak 218 %), SKP 33.1 (o 190,8 %) a SKP 33.4 (o 63,9 %). Ke snížení vývozu došlo pouze u SKP 33.5, a to o 6,6 %. V meziročním srovnání 2007/2006 dosáhly největšího růstu vývozu SKP 33.1, neboť vývoz těchto výrobků se zvýšil o více než 21 %, dále SKP 33.2 zvýšil vývoz o 21 % a SKP 33.5 o víc než 17 %. K poklesu vývozu došlo nečekaně u výrobků SKP 33.4, a to o víc než 27 %. Typické pro tento obor je záporné saldo zahraničního obchodu v důsledku zvýšeného dovozu především sofistikovaných výrobků renomovaných firem, ale také polotovarů a speciálních součástí. Pro své specifické vlastnosti není vykazován obor Dovoz výrobků se v období let 2000 až 2007 zvýšil. Největšího přírůstku bylo dosaženo s výrobky SKP 33.4 (o 90 %) a s výrobky SKP 33.1 (o 77 %). Naopak k nejnižšímu nárůstu dovozu došlo u SKP 33.5, a to o pouhých 23,4 %. V meziročním srovnání dosáhl největšího růstu dovozu SKP dovoz těchto výrobků stoupl o víc než 26 %. I v roce 2007 došlo k růstu dovozu výrobků měřicích a regulačních přístrojů (o 12,8 %), optických přístrojů a fotografických zařízení (o 9,6 %) a také výrobků zdravotnické techniky (o 2,6 %) Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu s výrobky zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů ve struktuře vývozu a dovozu v roce 2007 je uvedeno v grafu Vývozní teritoria v roce 2007 Slovensko 9 % Nizozemí 5 % USA 5 % Francie 5 % Itálie Belgie 4 % 3 % Polsko 3 % Německo 36 % Ostatní 30 % Dovozní teritoria v roce 2007 Japonsko 10 % Čína 7 % Švýcarsko Itálie 4 % 4 % Francie 4 % Nizozemí 3 % USA 12 % Ostatní 26 % Německo 30 % ÚZEI 222 Graf 18.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu SKP 15 Dominantní postavení Německa, které je patrné z grafu, je způsobeno především vlastnickými vztahy, kdy mezi vlastníky firem pod zahraniční kontrolou převažují právě firmy z Německa.

9 18.6. Investice Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2000 až 2006 do organizací vyrábějících zdravotnické, přesné, optické a časoměrné přístroje a investic tuzemských firem v zahraničí do stejné oblasti je uveden v tabulce Tabulka Přímé zahraniční investice OKEČ 33 (v mil. CZK) k k k k k k k Zahr. investice v ČR 5 984, , , , , , ,8 Tuzem. investice v zahraničí 6,7 4,0 82,5 109,7 208,0 129,0 69,6 Pramen: ČNB Zahraniční investice do organizací odvětví OKEČ 33 stále tvoří velmi významnou část nových kapacit. Organizace pod zahraniční kontrolou nejen rozšiřují svoje stávající provozy, ale přicházejí i nový investoři a tím se jejich podíl na hospodářských výsledcích každý rok zvětšuje. Růst tohoto odvětví je v podstatě zajišťován především zahraničními investicemi. Zájem zahraničních investorů je hlavně o projekty na zelené louce tj. na území bez staré ekologické zátěže, a také na území které je již investičně připraveno vybudovanou infrastrukturou v průmyslových zónách. Část investorů potom využije i různé pobídky, např. program tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Původní české společnosti, které jsou rovněž významnými exportéry, budují výrobní kapacity, aby snížily svoje náklady, v zemích kam dovážejí nebo chtějí dovážet své výrobky. Velikost investic právnických a fyzických osob v zahraničí je uvedena v druhém řádku tabulky Přitom je třeba vzít na zřetel, že uvedené hodnoty nemusí být úplné. Porovnání vývoje investic vkládaných do odvětví OKEČ 33 a do zpracovatelského průmyslu celkem v letech 2000 až 2006 je uvedeno v grafu % % Přímé zahraniční investice OKEČ 33 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 33 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 18.6 Tuzemské a zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví Vývoj tohoto odvětví v posledních letech jasně dokumentuje jeho důležitost a stálý podíl na zpracovatelském průmyslu. Rozvoj odvětví je zakládán novými investicemi do nových technologií a také vývojem nových progresivních a sofistikovaných výrobků. Dá se říci, že odvětví dosáhlo konkurenceschopnosti co se týče kvality i užitné hodnoty výrobků. V ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty vykazuje ale stále ještě zaostávání za zeměmi západní Evropy. V současné době si již mnozí výrobci uvědomili, že k udržení konkurence schopné produkce je především potřeba trvalý vývoj, jak výrobků tak 223

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU i výrobních technologií. To je možné zajistit jen uplatněním nových poznatků vědy a výzkumu. Tato skutečnost se projevuje především budováním technologických a vývojových center. To má samozřejmě vliv i na možnosti podniků pružně reagovat na nové požadavky zákazníků. Neustále se zkracující inovační výrobní cykly nutí výrobce trvale racionalizovat výrobní procesy a snižovat výrobní náklady. Ze strany firem je proto trvalý zájem o různé podpory, programy na podporu zaměstnanosti, nebo technologických center. Pro usnadnění a urychlení vývojových cyklů jsou nyní budována volná sdružení podniků tzv. klastry. Ty pak mohou část svých nákladů na provoz a rozvoj pokrýt čerpáním finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Zájem domácích i zahraničních investorů o kapitálový vstup zejména do nových projektů vytváří předpoklady stálého zvyšování počtu konkurence schopné produkce tohoto odvětví. Jak již bylo uvedeno, odvětví se vyznačuje specifickými technologiemi. Tyto technologie jsou náročné na obsluhu a vyznačují se také minimálním množstvím odpadů a relativní šetrností k životnímu prostředí. Většina firem jsou malé a střední podniky, které splňovaly ekologické zákony ještě před vstupem do EU. Jako limitující pro rozvoj odvětví se ale v současné době jeví nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Některé firmy proto začaly spolupracovat s vysokými školami, ale i s učilišti a podílí se na odborné výchově svých budoucích pracovníků. 224