VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu MARKETINGOVÁ STRATEGIE STÁTNÍHO HRADU A ZÁMKU V JINDŘICHOVĚ HRADCI BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Denisa Podhrázská vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová JIHLAVA 2009 1
2
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na marketingovou strategii Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci (dále SHZ v JH). Hlavním cílem práce bylo zjistit kvalitu poskytovaných služeb návštěvníkům památkového objektu a úroveň propagace zámku. Teoretická část popisuje SHZ v JH z historického pohledu, uvádí přehled jednotlivých částí areálu včetně popisu prohlídkových tras. Dále se zaměřuje na dnešní využití SHZ v JH a seznamuje s přehledem kulturních akcí, které jsou zde každoročně pořádány. Experimentální část uvádí popis marketingového výzkumu, včetně rozboru jednotlivých otázek v dotazníku formou grafů. Obsahuje i SWOT analýzu. Z výsledků jednoznačně vyplynulo, že oslovení respondenti jsou spokojeni s úrovní poskytovaných služeb, i když návštěvnost zámku dle statistických údajů každoročně klesá. Pro zvýšení návštěvnosti památkového objektu jsou zde navrženy některé inovace, které by mohly vést k jejímu zlepšení. This work focus on marketing strategy SHZ in Jindřichův Hradec. The main purpose of this work is to find out the quality of services that are offered to the visitors and the duality of advertisement. The Theoretic part describes the historical monument and its separate parts. Also describes different tours. The work covers today`s use of the monument and introduces a calender of cultural scheme that are held in the area every year. Experimental part describes the marketing research with data analysis of each question in the form of graphs. The part of the research includes a SWOT analysis. The outcome shows that informants are satisfied with the servises which are provided however the visit rate is falling every year. Few innovations are suggested to increase the visit rate. 3
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen informační zdroje uvedené v seznamu. V Jihlavě dne 22. 5. 2009.. vlastnoruční podpis 4
Poděkování Děkuji Mgr. Stanislavě Pachrové za odborné vedení bakalářské práce, dále zaměstnancům Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci pod vedením PhDr. Václava Bise za čas a spolupráci při dotazníkovém šetření a za poskytnutí statistických údajů návštěvnosti. 5
Obsah strana 1. Úvod... 8 1.1 Uvedení do problematiky.. 8 1.2 Cíle práce.. 9 2. Teoretická část... 10 2.1 Charakteristika Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci. 10 2.2 Historie SZH v JH. 10 2.2.1 Šlechtické rody 11 2.2.2 Stavební vývoj 11 2.2.3 Rozsáhlá rekonstrukce minulého století. 12 2.3 Popis a využití jednotlivých stavení SZH v JH 13 2.4 Prohlídkové trasy.. 15 2.4.1 Trasa A Adamovo stavení.. 15 2.4.2 Trasa B Gotický palác. 16 2.4.3 Trasa C Procházka staletími 16 2.5.4 Trasa D 16 2.5.5 Černá věž 16 2.5. Ekonomické vedení... 17 2.5.1 Organizační struktura zaměstnanců SHZ v JH 17 2.5.2 Národní památkový úřad. 18 2.6 Dnešní využití SHZ v JH... 19 2.6.1 Kulturní kalendář akcí... 20 2.6.2 Noční prohlídky.. 21 2.6.3 Advent. 22 2.7 SHZ v JH expozice pro veřejnost. 24 2.7.1 Otevírací doba. 24 2.7.2 Vstupné... 2.7.3 Zahraniční turisté 26 2.7.4 Návštěvnost. 27 2.8 Marketing a propagace.. 29 3. Experimentální část... 31 3.1 Základní popis výzkumu... 31 3.2 Rozbor otázek dotazníku... 31 3.3 Diskuze. 51 3.4 SWOT analýza. 52 3.5 Návrhy na zvýšení návštěvnosti.. 53 3.5.1 Inovace tras. 53 3.5.2 Cizojazyčné prohlídky 54 3.5.3 Dětský návštěvník.. 54 3.5.4 Prodloužení otevírací doby v letních měsících... 55 4. Závěr.. 56 6
Seznam informačních zdrojů.. 58 Přílohy A Vzor dotazníku B Seznam tabulek C Seznam grafů D Fotodokumentace SHZ v JH 7
1. Úvod 1.1 Uvedení do problematiky Historické památky patří ke kulturnímu dědictví a bohatství každé země. Dědictvím je představováno to, co nám po sobě zanechali naši předkové, a díky tomu můžeme poznávat jejich život v dobách dávno minulých. Bohatstvím jsou myšleny nejen materiální hodnoty, ale především bohatství duchovní, které rozvíjí kulturní vědomí každého člověka.v České republice se nachází velké množství historických objektů, k nimž patří například hrady nebo jejich zříceniny, zámky, kostely, věže, mosty, sochy, sloupy, kašny, budovy a domy charakterizující určité slohové stavební období. Součástí historických památek je i jejich zařízení a vybavení. Jedná se zejména o nástěnné fresky, obrazy, nábytek, zrcadla, šperky, oděvy. Velký historický význam mají kroniky, cestopisy a další knihy. Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci (SHZ v JH) zaujímá významnou pozici mezi českými kulturními památkami, například tím, že se svojí rozlohou řadí na třetí místo v republice. Na prvním místě je Pražský hrad, na druhém je Státní hrad a zámek v Českém Krumlově. Téma práce jsem zvolila proto, že jindřichohradecký zámek velmi dobře znám díky své prázdninové praxi. Během studia na střední i vysoké škole jsem zde pracovala jako průvodkyně v době hlavních prázdnin, a to celkem 9 let. Získala jsem zde nejen vědomosti doplňující výuku dějepisu a vztah k historii, ale také komunikativní dovednosti. Návštěvy kulturních památek úzce souvisí s cestovním ruchem. Cestovní ruch zahrnuje aktivity lidí, kteří cestují na místo nebo se zdržují na místě mimo své obvyklé bydliště ne déle než jeden rok za účelem zábavy, obchodními účely a z jiných důvodů. (1) V současné době je cestovní ruch žádaným studijním oborem s představou atraktivního zaměstnání. Je podmíněn znalostmi z historie, zeměpisu a uměním komunikace. Vzhledem k tomu, že díky otevření hranic po roce 1989 mnoho našich obyvatel dává 8
přednost dovolené strávené v zahraničí, ubývá českých návštěvníků na našich hradech a zámcích. Zahraniční turisté české kulturní památky navštěvují, ale především ty nejatraktivnější a nejznámější. Historické objekty jsou sice finančně dotované z ministerstva kultury, ale jsou také závislé na počtu návštěvníků, a proto se každý kastelán snaží uplatnit co nejlepší marketingovou strategii a zachování trvale udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj turistiky uspokojuje potřeby současných turistů a hostitelských regionů a zároveň chrání a zvyšuje tyto možnosti do budoucna. Má vést k řízení všech zdrojů, a to tak, aby byly uspokojeny ekonomické, sociální a estetické potřeby při zachování kulturní integrity, nejdůležitějších ekologických procesů, biologické různorodosti a procesů, které umožňují život. Produkty udržitelné turistiky jsou produkty, které fungují v souladu s místním životním prostředím, společností a kulturou tak, aby z nich životní prostředí, společnost a kultura měly užitek a aby se nestaly obětí rozvoje turistiky. (1) 1.2 Cíle práce Práce je zaměřena na marketingovou strategii Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci. Formou dotazníkového šetření chci zjistit, jak jsou návštěvníci spokojeni se službami, které SHZ v JH poskytuje a zároveň vytvořit nové návrhy na vylepšení. Díky několikaleté spolupráci s vedením památkového objektu jsem získala podklady pro komplexní zpracování údajů. Pro bakalářskou práci jsem stanovila následující cíle: 1. Ověření marketingové strategie. 2. Zjištění kvality poskytovaných služeb. 3. Posouzení průvodcovských služeb. 4. Zjištění podnětu ke zlepšení prohlídek a celého areálu. 5. Vytvoření inovativních návrhů. 9
2. Teoretická část 2.1 Charakteristika Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci byl prohlášen za Národní kulturní památku v roce 1961. S celkovou rozlohou asi 3,5 ha se řadí na třetí místo ve velikosti v České republice. Stavba je dominantou města a spolu s blízkým rybníkem Vajgarem patří k neodmyslitelným znakům Jindřichova Hradce. Objekt obsahuje 320 místností a je potřeba 500 klíčů k jejich odemykání a zamykání. V interiérech je skryto na 7 000 uměleckých předmětů a stejný počet knih. Bohatý sbírkový fond čítá přes 1 000 kusů vystavených obrazů, nábytku a dalších uměleckých předmětů. Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec se nachází v zeměpisné oblasti jižní Čechy. Obdivovatelé kulturně historických památek pokládají jižní Čechy za jednu z nejbohatších klenotnic gotického, renesančního a barokního umění. V kraji je kolem 5 000 kulturních památek. (2) 2.2 Historie SHZ v JH 2.2.1 Šlechtické rody Rožmberským kronikářem Václavem Březanem byla v 16. století sepsána tzv. rodová pověst, která se zaobírá šlechtickými vztahy v jižních Čechách ve 13. století. Jako první zde figuruje postava praotce Vítka. Vítek z Prčice měl 5 synů, včetně jednoho nemanželského, a byl to velice mocný a zámožný šlechtic, který vlastnil velkou část dnešních jižních Čech. Své panství rozdělil mezi své syny a současně jim také do erbů přidělil růži v barevném poli. Každý syn získal jinak barevnou růži v jinak barevném poli. Nejstarší syn Jindřich obdržel panství Hradecké a do erbu mu byla udělena zlatá pětilistá růže v modrém poli. Jindřich byl také pravděpodobně zakladatelem rodu Pánů z Hradce a od roku 1220 je nazýván Jindřich de Nova Domus; Jindřich z Nového domu. Ostatní synové Vítka získali další panství v jižních Čechách, například Třeboňsko, Strážsko a Landštejnsko. 10
Původním majitelem hradiště ve 13. století byl král Přemysl Otakar I. Král nařídil přestavbu hradiště ve středověký hrad a jako dozorce, nebo-li kastelána, zvolil právě Jindřicha z rodu Vítkovů. Jindřichovi se brzy podařilo získat rozestavěný hrad do vlastních držav. Páni z Hradce zde sídlili až do roku 1604. V tomto roce vymřel rod po meči. Posledním mužským potomkem Pánů z Hradce byl Jáchym Oldřich, který byl však velmi nemocný a zemřel v nedožitých 25 letech na epilepsii a záchvaty šílenství. Po sobě nezanechal žádného potomka. Dědičkou velkého majetku se stala jeho sestra Lucie Otýlie. Hned se o ni začalo ucházet mnoho ženichů. Jedním z nich byl například i Petr Vok, nejznámější člen rodu Rožmberků. Jejím manželem se však nakonec stal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Tímto sňatkem se panství dostalo do rukou rodiny Slavatů. Vilém je v českých dějinách známý tím, že byl účastníkem takzvané 3. pražské defenestrace, která proběhla roku 1618. Slavatové zde sídlili asi 90 let a do podoby objektu zasahovali jen minimálně. V roce 1693 došlo ke sňatku mezi Marií Josefou Slavatovou a Heřmanem Jakubem Černínem a tak veškerý majetek přešel do rukou rodiny Černínů z Chudenic. Černínové panství obývali až do roku 1945, kdy jim byl zámek a veškeré državy zkonfiskovány podle dekretu prezidenta republiky číslo 12/1945 Sb. Od tohoto roku je objekt v držení státu. Mnoho návštěvníků zajímá, zda se rodina Černínů pokusila získat majetek do vlastních rukou. Černínové se o to opravdu snaží, ale zatím se nepodařilo prokázat české občanství poslednímu majiteli jindřichohradeckého zámku Karlu Černínovi, kterému bylo panství zkonfiskováno. Žádost je v současné době řešena u Vrchního soudu v Praze. 2.2.2 Stavební vývoj SHZ v JH Památkový objekt se nachází ve strategické poloze na skalnatém ostrohu mezi řekou Nežárkou a Hamerským potokem. Právě v těchto místech rostlo již v 10. století přemyslovské knížecí hradiště, které se ve 13. století začalo přestavovat ve středověký hrad. Nejstarší dochovanou částí je Černá věž z první třetiny 13. století, která je vysoká 32 metrů. Jedno z nejstarších stavení je potom Španělské křídlo, kde ve středověku stály objekty ústředního jádra gotického hradu. Takzvané Staré stavení, kde se nachází kaple 11
svatého Ducha a reprezentační Královský sál, bylo se Španělským křídlem spojeno bránou. V průběhu působení rodu Pánů z Hradce došlo k mohutné renesanční přestavbě, kdy se gotický hrad transformoval na renesanční zámek. Byla postavena nová čtyřpatrová stavba; Adamovo stavení. Budovy potom byly navzájem propojeny Malými a Velkými arkádami. Celé přestavba probíhala v režii italských stavitelů. Centrem III. nádvoří je zámecká studna, která je hluboká 32 metrů a roku 1610 byla osazena renesanční mříží. Za nádvořím se nachází malebná zámecká zahrada s kašnou tvarovanou do pětilisté růže. Ústřední stavbou zahrady je zámecký hudební pavilon Rondel, chlouba evropského manýrismu. Součástí zahrady je také uměle vytvořená jeskyně, takzvaná grotta. V průběhu 16. a 17. století byl celý objekt vrcholnou stavbou, ale ve stoletích následujících začal pomalu chátrat. Vinu nesou i dva rozsáhlé požáry v letech 1773 a 1801. Celé stavení bylo poškozeno a poničené budovy byly pouze provizorně zastřešeny až do novodobé rekonstrukce ve 2. polovině 20. století. 2.2.3 Rozsáhlá rekonstrukce minulého století V 70. letech 20. století byl zámek zčásti zpřístupněn veřejnosti, ale jeho zchátralý stav si vyžadoval řádnou rekonstrukci. Proto se roku 1983 brány objektu uzavřely a začalo se s realizací plánu přestavby. V té době se do rekonstrukce vložila tehdejší Komunistická strana Československa a chtěla si ze Španělského sídla vybudovat sekretariát a reprezentační prostory. V roce 1989 bylo však od této myšlenky upuštěno a začalo se s řádnou rekonstrukcí, která si vyžádala přes 180 000 000 korun. Roku 1993 se brány zámku opět otevřely pro veřejnost. Samozřejmě péče o tak rozsáhlé stavení není jednoduchá a neustále jsou vyžadovány různé opravy. V současné době jsou rekonstrukce financovány z přímých dotací, například havarijního fondu nebo Programu záchrany kulturního dědictví. Ministerstvo kultury také přispívá finančními prostředky prostřednictvím Národního památkového ústavu. 12
2.3 Popis a dnešní využití jednotlivých stavení SHZ v JH Španělské křídlo Španělské křídlo patřilo k nejvíce poškozeným stavbám v průběhu požárů. V 80. letech se do plánů na přestavbu vložila KSČ a začala budovat výtahové šachty, mrazící boxy a ústřední topení. Její představitelé chtěli dosáhnout celkové modernizace budovy, ale rok 1989 jim plány přerušil. V pozdějších letech se uvažovalo o zřízení Muzea gastronomie a cestovního ruchu státního podniku MERKUR Praha. Ovšem ani tato myšlenka nenašla realizaci. Španělské křídlo je významné prostorným sálem, a přestože se jedná o v podstatě moderní stavbu, dochovaly se zde kamenné renesanční prvky. V současné době slouží Španělské křídlo k reprezentačním a kulturně společenským účelům. Konají se zde plesy, rauty, svatby a v neposlední řadě i různé kongresy. Gotický palác Stavba gotického paláce začala ve 13. století. Původní hrad měl však pouze tři hlavní prostory; sakrální Kaple sv. Ducha, světskou a reprezentační Legenda sv. Jiří. Ve 14. století došlo k rozšíření budovy o takzvaný nádvorní trakt a v 16. století byly přistavěny reprezentační prostory v podobě Královského sálu, který je zajímavý síťovou klenbou. Přestože se jedná o gotický palác, exteriéry jsou zcela renesanční díky velké renesanční přestavbě v 16. století. Návštěvník může obdivovat sgrafitovou omítku, chrliče vody v podobě dračích hlav nebo atiku, která celé stavbě dodává odlehčený nádech. Kaple sv. Ducha prošla velkými změnami převážně v době baroka, kdy ji pražský stavitel František Maxmilián Kaňka nechal upravit do dnešní podoby. Kaple je funkční a slouží k bohoslužbám a jiným církevním obřadům. Také se zde pořádají koncerty vážné hudby. První patro Gotického paláce je v současné době zveřejněno jako prohlídková trasa B. Část druhého patra slouží jako depozitář a druhá část byla pronajata Státnímu oblastnímu archivu Třeboň. 13
Adamovo stavení Nové stavení Adamovo bylo postaveno za Adama II. z Hradce v 2. polovině 16. století. Jedná se o velice cennou historickou památku. Velká část stavení slouží k prohlídkovým trasám A a C. Ve druhém patře se nacházejí depozitáře. Rondel Zahradní stavba s kruhovým půdorysem je jedním z největších lákadel celého objektu. Rondel byl postaven jako velkolepé ukončení renesanční přestavby. Adam II. z Hradce byl přesvědčen, že je potomkem biblické postavy Adama z ráje, proto má zámecká zahrada představovat zahradu rajskou a Rondel rajský pavilon. Rondel se vyznačuje zvláštními akustickými prvky, díky kterým se zde pořádají koncerty nejen vážné hudby. Rondel slouží jako místo svateb a dalších společenských událostí. Jáchymovo stavení Jáchymovo stavení se nachází mezi I. a III. nádvořím a nejstarší částí je takzvaná Hranatka, což je věž u vstupu na III. nádvoří. V současnosti jsou prostory II. nádvoří využívány jako kanceláře správy památkového objektu a první patro je pronajato Státnímu oblastnímu archivu Třeboň pobočka Jindřichův Hradec pro kanceláře a depozitáře. Další část stavení slouží jako pokladna SHZ v JH a v prostoru se také nachází obchod se suvenýry UNIOS Český Krumlov. Jedná se také o místo odpočinku a je možné nahlédnout do zámecké galerie, kde se expozice mění. Vystavují zde jak tuzemští tak zahraniční umělci. Mlýn Zámecký mlýn je prostorná stavba, která prošla rekonstrukcí koncem 90. let minulého století a byla otevřena veřejnosti roku 2003. Rekonstrukce si vyžádala na 18 000 000 korun. Ve mlýně se nacházela elektrárna. V přízemí byla nainstalována Francisova vodní turbína, která vedla dva dynamoelektrické stroje Františka Křižíka, od něhož bylo dodáno veškeré zařízení. Vyráběná elektřina sloužila k osvětlení zámku, hlavních ulic i obydlí soukromých osob. Uvádí se, že Jindřichův Hradec byl druhým osvětleným městem hned po Praze. 14
Dnes se ve mlýně mimo jiné nachází expozice tapiserií a v nepřetržitém provozu je původní Křižíkova vodní elektrárna. Umístění mlýna není příliš lukrativní, proto je důležitá kvalitní reklama. Jako nejefektivnější se ukázalo upozornění na mlýn průvodcem při návštěvě zámku nebo odkaz zaměstnanců pokladny a UNIOS obchodu. V neposlední řadě vedou ke mlýnu informační cedule a tištěné materiály je možné získat na turisticky navštěvovaných lokalitách. Pivovar Stavení pivovaru se nachází hned vedle mlýna. V minulosti se jednalo o jednu z nejrozsáhlejších budov pivovaru u nás, kde se vařilo pivo bílé ječné a pivo tmavé pšeničné. To vše je však již minulostí. V současné době je budova v dezolátním stavu. Žádné z návrhů, které předložil soukromý majitel, nebyl schválen, jelikož úprava by zahrnovala hluboké zásahy do architektury historické budovy. Část stavby odkoupil památkový ústav. Budoucnost historicky cenné budovy je nejasná a stavba nadále narušuje okolí. 2.4. Prohlídkové trasy 2.4.1 Trasa A Adamovo stavení Trasa A provede návštěvníky Adamovým stavením. Cenným exponátem je pět renesančních tzv. zelených pokojů s kazetovými stropy. Pokoje jsou zařízené ve stylu renesančním, barokním, ale i empírovém. Prohlídka nabízí portréty všech šlechtických rodů, které panství obývaly, a je možné zhlédnout další úžasné malby, například Josef Egyptský se dává poznat svým bratřím od Petra Brandla. Dětské návštěvníky zaujme obraz Perchty z Rožmberka Bílé Paní, která se i dnes podle pověstí zjevuje v prostorách zámku. Prohlídka je ukončena na Velkých arkádách, ze kterých je úžasný pohled na celé III. nádvoří. 15
2.4.2 Trasa B Gotický palác Trasa B je věnována stylu gotickému a nejen historik ocení překrásné fresky a různé druhy kleneb. Kaple sv. Ducha nabízí pohled na tři barokní oltáře a dodnes funkční varhany. Královský sál je vyzdoben portréty fiktivních, ale i skutečných panovníků českých zemí. Nejcennější je potom místnost zvaná Legenda sv. Jiří, kde se na stěnách odráží život tohoto světce. Fresky pocházejí z roku 1338 a i přes rozsáhlou renovaci je možné obdivovat um dřívějších malířů. Obraz Jindřichohradecké madony je součástí trasy B. Jedná se o nejvzácnější obraz z 15. století. Závěr prohlídky je věnován Černé kuchyni, která patří k nejlépe dochovaným kuchyním u nás a i ve své době byla považována za moderní a kvalitně vybavenou. 2.4.3 Trasa C Procházka staletími Tato trasa prošla v minulých letech mnoha změnami. V současné době je velká část věnována loveckému zámečku Jemčina a rodině Černínů. V interiérech se nachází mobiliář ze zámku Jemčina a mnoho portrétů rodiny Černínů a obrazy důležitých rakousko uherských panovníků. Součástí trasy je i hudební pavilon Rondel, kde si i samotní návštěvníci mohou zpěvem vyzkoušet nádhernou akustiku stavby. 2.4.4 Trasa D V minulých letech byla v nabídce i trasa D, která ale pro malý zájem návštěvníků byla zrušena. Součástí trasy byly návštěva Stříbrnice, soudnice s velkolepými nástěnnými malbami, soukromé kapličky Jindřicha IV. z Hradce a v neposlední řadě i návštěva Malého rytířského a Velkého divadelního sálu. 2.4.5 Černá věž Černá věž je přístupná samostatně, a to i v pondělí, kdy je zámek pro veřejnost uzavřen. Současně je možné nahlédnout do původní hradní kuchyně a také do hladomorny, kde podle pověsti straší hlady umučený Zikmund z Vartenberka. Po zdolání 149 dřevěných schodů se naskýtá krásný pohled na celý Jindřichův Hradec a jeho okolí. 16
2.5 Ekonomické vedení 2.5.1 Organizační struktura zaměstnanců SHZ v JH Státní správa Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci je označena za organizaci příspěvkovou, která podléhá Národnímu památkovému úřadu v Českých Budějovicích a ten se zodpovídá Národnímu památkovému ústavu v Praze (NPÚ), kde má hlavní sídlo. Proto veškeré kroky, které hodlá Správa SHZ v JH učinit, musí být nejprve schváleny NPÚ v Českých Budějovicích a poté i v Praze. Tím se ale celý proces rozhodování stává vleklým a neflexibilním. Proto mohou nastat situace, kdy o různých problémech rozhodují lidé, kteří nejsou do konkrétních situací přímo zapojeni, a tím pak vznikají neadekvátní rozhodnutí. Správa SHZ v JH je hierarchicky rozdělena. Za své zaměstnance zodpovídá vedoucí památkového objektu. Jeho zástupcem je potom správce mobiliárního fondu, který dbá na bezpečnost práce, požární ochranu, revize a v neposlední řadě se podílí na přípravě různých kulturních akcí. Také se stará o uklízečky a údržbáře. Dalším úsekem je Prezentace památkového objektu. Úsek zaměstnává dva pracovníky, kteří spolu úzce spolupracují, připravují kulturní akce, provozují vlastní průvodcovskou činnost a jejich úkolem je také výběr a zaškolení sezónních průvodců. Poslední částí je úsek ekonomický, kde se shromažďují účetní doklady, které se dále posílají na účetní oddělení v Českých Budějovicích. Ekonomický úsek má též na starost přerozdělování mezd zaměstnancům zámku. Památkový objekt je ve dne i v noci střežen bezpečnostní agenturou Securitas, kterou si najímá památkový ústav České Budějovice. 1 Obrázek č.1 na následující stránce zřetelně ukazuje schematické znázornění hierarchie zaměstnanců a je snadné zjistit, kdo je komu podřízen. 1 Vyplynulo z řízeného rozhovoru s panem Miroslavem Malíkem, správcem mobiliárního fondu 17
Obrázek číslo 1 schematické znázornění hierarchie zaměstnanců SHZ v JH Národní památkový ústav v Praze NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích Vedoucí památkového objektu Správce mobiliárního fondu Uklízečky Údržbáři Ekonomický úsek Prezentace památkového objektu Sezónní průvodci 2.5.2 Národní památkový ústav Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, je příspěvková organizace, kterou zřizuje Ministerstvo kultury České republiky jako součást systému státní památkové péče. Fungování ústavu spadá pod zákon č. 20/87 Sb., ve znění pozdějších novel a v Jihočeském kraji zajišťuje veškeré činnosti týkající se péče o kulturní památky a památkově chráněná území. V širším slova smyslu 18
se péče týká dvou činností péče o soubor zpřístupněných státních hradů a zámků a péče o památky ve vlastnictví a správě jiných subjektů. Úkolů, které musí ústav plnit, je nemálo, patří sem např. vyjádření ke stavebním úpravám, restaurování, průzkumy a výzkumy památek a také jejich dokumentace a evidence. Mezi hlavní činnost se řadí prezentace státních hradů a zámků. V případě pracoviště v Českých Budějovicích se jedná o 12 objektů (Červená Lhota, Český Krumlov, Dačice, Hluboká, Jindřichův Hradec, Klášter Zlatá Koruna, Kratochvíle, Landštejn, Nové Hrady, Rožmberk, Zvíkov). Dohlíží na činnost objektů a podílí se na přerozdělování finančních prostředků jednotlivým památkám. Veškeré finanční prostředky, které objekty nejen během sezóny získají ze vstupného a pronájmu, musí odvést Památkovému ústavu v Českých Budějovicích. Ministerstvo kultury přerozděluje finanční prostředky jednotlivým objektům prostřednictvím různých fondů. Spolu s financemi jsou objektům předány rozpočty, které určují množství vynaložených peněz na jednotlivé činnosti. Fondy jsou kontrolovány v měsíčních intervalech, kdy se zjistí kolik finančních prostředků ve fondu zbývá. Objekty disponují různými fondy, například fondem na opravu, údržbu a reprezentaci a výplaty průvodců. 2.6. Dnešní využití SHZ v JH Od dob dávno minulých, kdy hrady a zámky plnily převážně funkce obytnou a obranou, se mnohé změnilo a památka může být dnes využita v různých směrech. Ovšem zde nastává problém, kdy komerční využití, které přináší nejvíce finančních prostředků, může být velice nešetrné k vlastní památce nebo k celkovému objektu. Co si máme pod komerčním využitím představit? Jedná se převážně o pronájem různých částí objektu. V případě SHZ v JH se nabízí hned několik míst, které si veřejnost může pronajmout: Kaple sv. Ducha pro církevní svatby a koncerty vážné hudby. Rondel s přilehlou zahradou arkádami a fontánou pro civilní svatby a firemní večírky, převážně v letních měsících. Malý rytířský sál a Velký divadelní sál ve Španělském křídle s přilehlou Sloupovou síní svatební hostiny, firemní rauty, společenské večírky a plesy. Černá věž. Královský sál v gotické části objektu. 19
Černá kuchyně. Sklepení pod gotickou částí. Galerie na II. nádvoří tuto místnost si pronajímají čeští i zahraniční umělci, aby mohli prezentovat svá díla. Výstavy se několikrát ročně obměňují. III. nádvoří pro divadelní představení, opery a koncerty. Prostory I. nádvoří pronajímají se dlouhodobě malým podnikatelským subjektům (obchod se suvenýry, restaurační zařízení, cestovní kancelář atd.). Oproti komerčnímu využití stojí nekomerční, které bohužel objektu nepřináší velké finanční prostředky, ale zato je výbornou reklamou. Jedná se totiž o zpřístupnění části památky veřejnosti, pronájem pro filmové účely, koncerty, výstavy a divadelní představení. 2.6.1 Kulturní kalendář akcí Červen je každoročně věnován vážné hudbě, kdy se prezentuje Jindřichohradecký symfonický orchestr a také se zde pořádá Jihočeský festival Concertina Praga. V Jindřichově Hradci se každoročně koná divadelní představení, které je v režii amatérské divadelní skupiny pod vedením pana Antonína Kašky. Představení se koná v letním období v měsíci červenci. Jedná se především o klasické divadelní hry od známých českých dramatiků. Z repertoárů minulých let lze uvést například divadelní hry Čert a Káča, Naši furianti či Strakonický Dudák. Představení se vždy těší velkému zájmu veřejnosti. Jedinou nevýhodou je možná nepřízeň počasí. Jelikož se představení pořádají pod širým nebem, nikdo nemůže zaručit jasnou oblohu po dobu trvání hry. Každoročně se v červenci rozezní III. nádvořím folkové písně. Jedná se o Folkovou růži. Bohužel tato akce nemá takovou propagaci jako festival Prázdniny v Telči. Přesto se již po 15 sezón najde velké množství posluchačů, kteří zaplní III. nádvoří a nechají se unášet rytmem folku. Měsíc září patří již tradičně opeře. První zářijový víkend na III. nádvoří zazní tóny nejznámějších domácích, ale i zahraničních operních skladeb. Z minulých let lze uvést 20
opery Rusalka, Don Giovany, Figarova svatba nebo La Traviata. Operní představení se konají vždy v režii Národního divadla Praha. Zde jsou uvedeny pouze ty akce, které mají v areálu zámku určitou tradici a konají se každoročně. Mimo tyto kulturní akce se v prostorách zámku pořádají různé jednorázové výstavy či koncerty. 2.6.2 Noční prohlídky Již po několik sezón, když hrad a zámek pohltí tma, se pořádají Noční prohlídky. Začalo se s nimi v roce 1994, kdy se tehdejší kastelán PhDr. Miloslav Paulík snažil o co největší zviditelnění opraveného objektu. V počátku se jednalo o raritu, v té době se totiž noční prohlídky konaly pouze na hradu a zámku Rožmberk. Přestože se hlavní protagonistka prohlídek Perchta z Rožmberka Bílá paní na Jindřichově Hradci příliš nevyskytovala, stala se námětem pro Noční prohlídky a podle legendy pak podávala sladkou kaši všem účastníkům prohlídek v Černé kuchyni. V dalších letech vyprávěla příběh o Bílé paní zámecká kašna a vznikl projekt Tajuplný příběh Bílé paní, který vynikal úžasnými světelnými efekty, historickou hudbou a písněmi. Scénáře nočních prohlídek se každoročně měnily, ale stále byly pořádány zaměstnanci Správy hradu a zámku v Jindřichově Hradci. Velký zlom nastal až v roce 2001, kdy byl celý projekt převeden na soukromou uměleckou agenturu Antonína Kašky, který od té doby celé představení režíruje. Scénář je každoročně jiný. Jedná se o divadelní představení, při kterém divák nahlédne do doby 16. a 17. století. K vidění jsou interiéry i exteriéry zámku. Představení se každoročně skládá z několika scén, které se hrají na různých místech objektu. Každý rok divák nahlédne do Černé kuchyně, kde může ochutnat sladkou kaši, zazpívat si v Kapli sv. Ducha, obdivovat nádherně osvětlenou zámeckou studnu, dokonce se může naučit část středověkého tance. Velkým finále je samozřejmě zjevení Bílé paní na Malých arkádách. Celé představení trvá asi jednu hodinu. Noční prohlídky mají vlastní internetové stránky, a od roku 2002 je možné si rezervovat vstupenky on-line prostřednictvím systému REA. Na stránkách je také uvedena fotogalerie, kde jsou ukázky fotografií z minulých ročníků. Promotion celého projektu je velice kvalitně provedeno. Po celém městě jsou každý rok vyvěšeny plakáty 21
a transparenty, na kterých nechybí ani logo nočních prohlídek komiksové ztvárnění Bílé paní. Média také vysílají reklamy a upoutávky na noční představení. Nejsilnější formou reklamy jsou potom sami návštěvníci, kteří své kladné i záporné dojmy šíří prostřednictvím svých přátel po celé České republice. Samozřejmě nesmí chybět ani reklama na webu, která je zpracována na vysoké úrovni. Noční prohlídky se staly určitou tradicí pro celou oblast jižních Čech. Přestože v dnešní době se noční představení pořádají na mnoha hradech a zámcích, SHZ v JH si každoročně najde své diváky, kteří pocházejí nejen z okolí Jindřichova Hradce, ale přijíždějí ze všech krajů naší země. Návštěvnost se rok od roku zvyšuje, a proto je nutné pořádat představení v častějších intervalech. 2 2.6.3 Advent Přestože se brány SHZ v JH 1. listopadu každý rok uzavřou, za jeho zdmi probíhá intenzivní příprava na adventní oslavy. Adventní dny jsou časově pohyblivou společenskou událostí, situovanou již 15 let vždy na předposlední víkend před Štědrým večerem, kdy ještě nevrcholí předvánoční shon a většina lidí má čas areál objektu navštívit. Oslavy mají již dlouholetou tradici a také své věrné návštěvníky. Adventní dny začínají v pátek večer, kdy se koná zahájení výstavy na II. zámeckém nádvoří ve zdejší galerii. Výstavy nesou různé názvy a odlišná témata, z minulých let lze uvézt například výstavy s názvem Milované dítky, Jen pro pány či Ze zámeckého šatníku. Výstava je potom přístupná veřejnosti po celou dobu slavností. V sobotu se brány otevřou úderem 10. hodiny. Právě v tento čas se roztápí pec a ohniště ve zdejší Černé kuchyni, kde se připravuje staročeská česneková polévka, podávaná v chlebovém dalamánku. Dále se zde zadělává těsto na bramborové placky a samozřejmě se musí zajistit dodávka punče a rumu na tradiční grog. Ukázka fungující středověké kuchyně je hlavní atrakcí celých Adventních dnů. Na celém III. nádvoří jsou rozestavěny stánky nabízející různé dekorativní předměty nejen s tématikou Vánoc. Nesmí zde samozřejmě chybět ani nazdobený vánoční strom a náladu doplňují koledy znějící po celém zámeckém areálu. Uprostřed nádvoří je postaven živý Betlém. Také jsou zde k vidění živé ovce, koně a lamy. Každý rok Správa 2 Vyplynulo z řízeného rozhovoru s panem Antonínem Kaškou, majitelem agentury akaska 22
SHZ v JH nabízí volné prostory na umístění stánku místním malým či středním podnikatelským subjektům. Bohužel se stává, že musí některé žádosti odmítnout z kapacitních důvodů. Pro prodejce je umístění stánku s jeho jménem na nádvoří zámku vynikající reklamou, protože během Adventních dnů areál navštíví velké množství místních obyvatel i turistů z okolních krajů a zahraničí. Na celý sobotní i nedělní den jsou naplánovaná různá historicky a vánočně motivovaná představení. Vystoupení taneční skupiny Calyculus se stalo již tradicí, stejně tak vystoupení žesťového orchestru. Pro návštěvníky je také otevřena část Španělského křídla a to konkrétně místnost zvaná Stříbrnice, která milovníkům historie nabízí k prohlédnutí úžasné nástěnné malby. Také je zpřístupněno několik sklepních prostor. V Kapli sv. Ducha se konají vánoční mše. Program Adventních dnů je každý rok velice podobný. Černá kuchyně je v plném provozu, nádvoří je zaplněno stánky a otevřeno je několik zámeckých interiérů. Program se liší v oblasti nabídky doprovodných vystoupeních různých skupin. Adventní dny se staly již tradicí a každý rok přichází nejen věrní návštěvníci, ale i noví lidé, kteří chtějí načerpat atmosféru Vánoc. Advent vznikl jako skromné předvedení provozu Černé kuchyně a postupně se rozvinul v kulturní událost s tanečními a hudebními vystoupeními, jednou nebo i více tématickými výstavami a nedělní bohoslužbou v hradební kapli. Tradiční tržiště, které se v dnešní době koná na III. nádvoří zámku a ve městě na náměstí Míru, zahrnující 50-70 prodejců, také původně začalo dvěma malými stánky postavenými u Černé věže. V pořádání adventního tržiště se ke Správě SHZ v JH přidaly postupně i další instituce či sdružení - Muzeum Jindřichohradecka, Národní muzeum fotografie a také Společnost pana Langra ve mlýně. S organizací adventních oslav vydatně pomáhá Městský úřad Jindřichova Hradce. Jelikož se nevybírá žádné vstupné, je tedy velice složité zjistit, kolik návštěvníků se adventních oslav účastní. Z hrubých odhadů se uvádí asi 3 000 až 4 000 osob za celý adventní víkend. Reklama a propagace Adventních dnů je v rámci regionu dobrá. Pozvánky se objevují v místních médiích a také jsou rozesílány osobní pozvánky pro VIP osoby a pro osoby, které jsou se zámkem nějak spojeny, ať to jsou dřívější nebo současní průvodci či 23
zaměstnanci. Většina průvodců při prohlídkách Adventní dny zmiňuje a propaguje. Mnoho návštěvníků se o Adventní dny velice zajímá, a přestože jsou třeba zdaleka, tak rádi přijedou, aby vychutnali kouzlo vánočního pohledu na celý zámecký areál. 3 2.7 Expozice SHZ v JH pro veřejnost 2.7.1 Otevírací doba Jako většina státních hradů a zámku i SHZ v JH je otevřen od 1. dubna do 31. října příslušného roku. V hlavní sezóně (červen srpen) je pokladna otevřena od 9:00 a první prohlídka vychází v 9:10 Trasa A. Pokladna se uzavírá v 16:30, kdy odchází i poslední výprava trasa A. Průměrně každých dvacet minut vychází jedna prohlídka a její trvání je přibližně 50 minut. Jedná se o prohlídku s průvodcem. Samostatná prohlídka není možná. Mimo hlavní sezónu (duben květen, září říjen) se pokladna otevírá úderem 10. hodiny a poslední prohlídka se koná od 15:15. Mimo hlavní sezónu se doporučuje navštívit webové stránky nebo kontaktovat přímo Správu hradu a zámku, jelikož v plánu je méně prohlídek a některé trasy se neprovádí vůbec nebo pouze o víkendech. Polední přestávka trvá od 12:00 13:00. Poslední prohlídka před obědem začíná ve 12:10 a následující až o hodinu později. Černá věž je otevřena denně od 10:00 do 16:00 a netýká se jí polední pauza. Hrad i zámek je každé pondělí uzavřen. Přestože je tento fakt všeobecně známý, mnoho návštěvníků odchází zklamáno a s nepořízenou, jak bylo zjištěno v letních měsících při mé prázdninové praxi. Areál SHZ v JH včetně zámecké zahrady se otevírá ráno v 7:00 a zavírá se v 19:00 hodin, pouze v sezóně (duben říjen). V měsících listopad březen je areál pro veřejnost uzavřen. Tabulka číslo 1 na následující stránce zobrazuje otevírací dobu SHZ v JH 3 Vyplynulo z řízeného rozhovoru s panem Tomášem Krajníkem, zaměstnancem Správy SHZ v JH 24
Tabulka číslo 1 Otevírací doba SHZ v JH Trasa A 1. 4. 31.10. Trasa B 1. 5. 30. 9. Trasa C 1. 7. 31.8. Rondel Součástí trasy A 1. 4. 30.6. Součástí trasy C 1. 7. 31. 8. Černá věž víkend 1. 5. 30. 9. 1. 9. 31. 10 Každý den včetně pondělí 1. 7. 31. 8. 2.7.2 Vstupné Za prohlídku zámeckých a hradních interiérů se vstupné platí předem. Návštěvník si může vybrat jednu ze 3 tras nebo trasy různě kombinovat. Vstupné je stanoveno cenovým výměrem platným pro příslušný rok vydaným Národním památkovým ústavem, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích. Na vytištěné vstupence je označena trasa, počet osob, začátek prohlídky a celková cena. Pokud se návštěvník opozdí a nedodrží stanovený čas, jeho vstupenka propadá, jak je uvedeno v návštěvním řádu. Záleží pouze na benevolenci pokladníků, zda mu nabídnou náhradní trasu. Na začátku každé prohlídky průvodce pečlivě kontroluje vstupenky. Při velkých skupinách nebo objednaných zájezdech se tiskne pouze jedna vstupenka a za odpovědný počet osob odpovídá vedoucí zájezdu. Předem objednané zájezdy nad 20 osob mají nárok na 10% slevu. Pokud se jedná o zájezd nad 25 osob je poskytnut vstup zdarma pro jednoho člena zájezdu, zpravidla průvodce. Jestliže si objednaná skupina přeje prohlídku mimo pracovní dobu, účtuje se jí příplatek ve výši 100%. Minulý rok bylo zavedeno také rodinné vstupné (dva dospělí a maximálně 3 děti do 15 let), ovšem to není možné uplatnit, pokud je rodina součástí objednané skupiny. V případě,že se návštěvník rozhodne navštívit v jeden den více památkových objektů v Jihočeském kraji, má nárok na slevu při předložení vstupenky z dříve navštíveného objektu; neplatí 25
pro SHZ Český Krumlov, SHZ Hluboká a SHZ Červená Lhota. Slevu mohou dále uplatnit studenti do 26 let, senioři nad 65 a držitelé karet ZTP a ZTP/P. Cizojazyčné prohlídky se poskytují pouze objednaným skupinám. Tabulka číslo 2 Ceník vstupného Dospělí Děti, studenti, ZTP, ZTP/P Senioři Rodinné vstupné Trasa A 100,- 50,- 60,- 240,- Trasa B 90,- 40,- 50,- 210,- Trasa C 90,- 40,- 50,- 210,- Trasy A, B, C 220,- 100,- 150,- 500,- Černá věž 25,- 20,- 25,- 60,- 2.7.3 Zahraniční turisté Na SHZ v JH se neposkytují cizojazyčné prohlídky jednotlivým osobám. Převážně v letních měsících hrad a zámek navštíví velké množství zahraničních turistů. Návštěvníkům ze zahraničí jsou zapůjčeny texty v různých jazycích (angličtina, němčina, italština, ruština a francouzština). Bohužel tyto texty jsou provedeny nekvalitním způsobem. Není tím myšlena jazyková stránka, ale stránka estetická. Návštěvníci jsou velice zmatení, listují texty a nedokáží se zorientovat v různých místnostech. Pokud by se správa SHZ v JH rozhodla zařadit do nabídky cizojazyčné prohlídky pro jednotlivce, určitě by to znamenalo vzrůst ročních tržeb. Problém by nebyl v jazykové připravenosti průvodců, protože většina sezónních průvodců ovládá angličtinu, němčinu nebo francouzštinu na takové úrovni, aby byli schopni odvést kvalitní a profesionální výklad. 26
2.7.4 Návštěvnost Brány hradu a zámku v Jindřichově Hradci se pro veřejnost otevřely 1. 7. 1993, stalo se tak po mnohaleté rekonstrukci. V první sezóně navštívilo objekt na 70 000 turistů, mezi které můžeme zahrnout značné procento samotných obyvatelů Jindřichova Hradce. V dalších letech se počet návštěvníků vyšplhal až na 90 000 a objekt si popularitu dokázal udržet až do druhé poloviny 90. let 20. století. Od roku 2002 se však počet návštěvníků začal snižovat. V roce 2002 zasáhly jižní Čechy rozsáhlé povodně, a to samozřejmě mělo vliv na celkovou návštěvnost v daném roce. V posledních několika letech se na celkovém počtu návštěvníků velkým číslem podílejí cizinci. Francouzských turistů se zde objevuje nejvíce. Jedná se především o seniory, kteří díky incomingovým cestovním agenturám mají možnost shlédnout krásy jižních Čech a Prahy. Do celkové návštěvnosti se však počítají pouze lidé, kteří si zakoupili vstupenky a zhlédli jednu nebo více prohlídkových tras. V průběhu sezóny se zde však objevuje mnoho turistů, kteří se spokojí pouze s exteriéry zámku; posedí v zahradě na lavičkách, projdou se po nádvoří a celkovou historickou atmosféru se snaží zachytit svými fotoaparáty nebo kamerami. Bohužel z jejich návštěvy neplynou zámku žádné finanční prostředky, avšak tito lidé se podílí na zlepšování dobrého jména celého objektu. Prostřednictvím kladným referencí, které šíří mezi svými přáteli, se památkový objekt dostává do podvědomí mnoha lidí. Tabulka číslo 3 a obrázek číslo 2 na následující stránce znázorňují statistiku návštěvnosti v období 1999 2008 v číslech a grafickém provedení. (3) 27
Tabulka číslo 3 Statistika návštěvnosti SHZ v JH Rok Počet návštěvníků 1999 87 856 2000 91 445 2001 82 145 2002 74 549 2003 74 232 2004 76 589 2005 68 000 2006 60 921 2007 72 025 2008 65 841 Grafické znázornění návštěvnosti SHZ v JH Počet návštěvníků 95 000 90 000 85 000 80 000 75 000 70 000 65 000 60 000 55 000 50 000 1999 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok 28
2.8 Marketing a propagace V dnešní době je kvalitně zpracovaná reklama velice důležitá proto, aby se objekt dokázal na trhu udržet. Musí se neustále přizpůsobovat novým potřebám zákazníků a reagovat na celkovou situaci na trhu. V případě SHZ v JH se produktem stávají nabízené prohlídky a další doprovodné akce. V oblasti cestovního ruchu by měl být produkt nabízen jako určitý balík služeb, zahrnující nejen konkrétní památku, ale i další služby, které jsou pro návštěvníky nezbytné, tzv. materiálně technická základna, jež zahrnuje ubytovací a stravovací služby. Bez ohledu na to, že dané služby jsou poskytovány soukromými podnikateli. Velice důležitým článkem se potom stávají samotní lidé. V případě SHZ v JH to jsou průvodci, kteří jsou ve většině případů zaměstnáni jako sezónní pracovníci. Výběr průvodců a jejich zaškolení spadá pod Prezentaci památkového objektu. Tento úsek musí vybrat ty nejlepší z mnoha uchazečů, protože průvodci nejen reprezentují památkový objekt, ale jsou také jeho tváří. Návštěvník si většinou z prohlídky nepamatuje mnoho sdělených informací, zato si vybaví průvodce, který se skupině dostatečně věnoval. Data a historické události se z paměti lehce vytratí, ale pocity a dojmy z prohlídky zůstanou. Průvodce se musí prezentovat ve slušném oblečení a musí podat adekvátní projev. Pokud je průvodce nekvalitní, celkový dojem z návštěvy objektu není dobrý. Propagačními aktivitami se zabývá k tomu určené oddělení v Českých Budějovicích, bohužel jeho jejich činnost lze označit jako velmi špatnou zejména proto, že Správa SHZ v JH nedisponuje žádným fondem na propagaci. Veškeré reklamní letáky, informační tabule a jiné materiály jsou financovány od místních sponzorů. Informační centrum v Jindřichově Hradci vydává samostatně informační leták, na kterém jsou uvedeny nejen nabídky tras s jejich otevírací dobou, ale i fotodokumentace celého objektu lákající občany k návštěvě. Jako každý jiný objekt tak i SHZ v JH se prezentuje prostřednictvím webových stránek. Oficiální stránky objektu lze nalézt na adrese www.zamek-jindrichuvhradec.eu. Celkový design je na ucházející úrovni. Ještě minulý rok byly stránky pouze v jazyce českém. Tato situace se však změnila a v současné době si zahraniční turista může 29
informace přečíst v angličtině či němčině. Na stránkách lze nalézt užitečné informace o objektu i jeho historii, plán kulturních akcí a nezbytnou fotogalerii. Pokud bude návštěvník hledat objekt prostřednictvím internetových vyhledávačů pod heslem hrad a zámek Jindřichův Hradec, jako první se objeví odkaz na oficiální stránky objektu. Následující odkaz je na Noční prohlídky pořádané agenturou akaska (akaska.cz). Další stránky, na kterých je možné objekt nalézt, jsou www.pruvodce.cz, www.pruvodce.turistik.cz nebo www.ceskevylety.cz. V zahraničí je možné informace vyhledat na www.travelsinparadise.com a také www.discoverczech.com. 30
3. Experimentální část Marketingový výzkum spočívá ve specifikaci, shromažďování, analýze a interpretaci informací. Prvním krokem v tomto procesu je definování problému a přínos celého výzkumu. V tomto případě se výzkum zaměřil na zjištění názorů k poskytovaným službám cestovního ruchu na SHZ v JH. Z informací vyplynuly určité nedostatky, přednosti, silné a slabé stránky celého objektu. Na základě zjištěných údajů může Správa SHZ v JH zlepšit svoji nabídku a kvalitu poskytovaných služeb. 3.1 Základní popis výzkumu Výzkum probíhal formou přímého dotazování prostřednictvím předem sestaveného dotazníku se 14 otázkami. Osloveni byli návštěvníci v areálu objektu v období měsíce srpna 2008 a byli mezi nimi čeští i zahraniční turisté. Výzkumu se cíleně zúčastnilo celkem 100 respondentů bez ohledu na věk, pohlaví či národnost. Každý respondent byl osloven až po ukončení některé ze tří nabízených prohlídek a tak mohl adekvátně ohodnotit poskytované služby v objektu. Ochota účastnit se výzkumu byla poměrně vysoká. Ti návštěvníci, kteří nebyli spokojeni, mohli své pocity vyjádřit hned po ukončení prohlídky a tzv. se vypovídat. Na druhou stranu ti, co spokojeni byli, cítili určitou potřebu poděkování za pěkně strávený čas v zámeckém objektu. Tabulka číslo 4 Informace o respondentech Pohlaví Věková kategorie Dosažené vzdělání Mužů 43 Do 30 48 Střední odborné Společenské postavení Národnost 40 Zaměstnanec 41 Česká 73 Žen 57 30 50 39 Vysokoškolské 33 Nezaměstnaný 3 Německá 5 Nad 50 13 Vyučen/a 27 V domácnosti 4 UK 6 V důchodů 9 Nizozemí 10 Student 33 USA 2 Soukromý podnikatel 10 Ostatní 4 Tabulka číslo 4 uvádí informace o respondentech, rozdělení je uvedeno pouze pro informativní účely a nemá význam pro zpracování dotazníkového šetření. Tabulka 31
i následující grafy jsou sestaveny na základě výsledků výzkumu bez použití jiných zdrojů. 3.2 Rozbor otázek dotazníku Otázka číslo 1 Pokolikáté jste navštívili Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci? Graf číslo 1 50 45 44 40 37 35 30 25 20 15 10 5 0 19 Poprvé Poněkolikáté Jezdím sem pravidelně Z odpovědí vyplývá, že 44% dotázaných navštívilo objekt poprvé. 37% respondentů už objekt několikrát navštívilo, a přesto se sem rádi vrátili. Toto číslo by mělo být alarmující a Správa SHZ v JH by se měla zamyslet nad inovací tras, pokud si přeje, aby návštěvníci zachovali objektu věrnost. Protože i poslední skupina, což jsou ti, kteří navštěvují objekt pravidelně, disponuje ne sice majoritním, ale přesto stále relativně vysokým podílem 19%. 32
Otázka číslo 2 Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? Graf číslo 2 70 60 50 40 30 61 36 SHZ a další památkové objekty v Jihočeském kraji Návštěva známých spojená s návštěvou objektu 20 Pouze projíždím 10 0 3 Z tohoto grafu vyplývá, že 61% dotázaných se do Jindřichova Hradce vydalo za účelem návštěvy SHZ v JH. Tito turisté většinou mají naplánovanou dovolenou v jižních Čechách a na žádném místě se nezdržují příliš dlouho. Jedná se především o rodiny s dětmi, kteří objíždí hrady a zámky v dané oblasti a po návštěvě jednotlivých objektů si je jednoduše mohou tzv. odškrtnout ze svého seznamu. Z prohlídek si nepamatují velmi mnoho faktických informací a pokud ano, tyto informace bývají často nepřesné, důvodu jejich kvantity. Tato skupina lidí zde stráví maximálně půl dne, kdy využije pouze některé z nabízených služeb. 3% respondentů projíždělo oblastí a návštěva objektu nebyla v jejich plánu. Upoutaly je ukazatelé kolem místních komunikací. Návštěvnici zhlédli jednu z nabízených tras a poté pokračovali dál ve své cestě. 36% dotázaných přijelo do Jindřichova Hradce navštívit své příbuzné a tuto návštěvu spojili s prohlídkou hradu a zámku. Přestože je památkový objekt pro veřejnost otevřen již 16 let, hodně obyvatel Jindřichova Hradce uvnitř zámku nikdy nebylo, proto ve většině případů doprovázejí své příbuzné. A přestože nevyužívají mnoho nabízených služeb, podílejí se na návštěvnosti nezanedbatelným číslem. 33
Otázka číslo 3 Co Vás motivovalo k návštěvě Státního hradu a zámku? Graf číslo 3 35 30 29 Rozhovor s přáteli 25 23 Návštěva webových stránek objektu 20 19 Propagační materiály 15 Turistické informační centrum 10 8 9 Literatura, časopisy, film 5 0 2 Jiné Lidé ve velké míře dají na doporučení známých a přátel. 29% respondentů navštívilo objekt na základě dobrých referencí od svých kamarádů. Hned na druhém místě se vyskytla odpověď jiné důvody. 23% uvedlo jiné důvody, mezi které můžeme řadit, zvědavost, dřívější studium, návštěva rodného města, vzpomínky či vlastní zájem. Jako třetí se umístila odpověď literatura, časopisy a film. 19% dotázaných přijelo na základě článku v novinách, reportáži v televizi či zhlédnutí filmu. Jelikož výzkum probíhal v srpnu 2008, což bylo krátce po uvedení velkofilmu Bathory do kin. Ve filmu se objevuje mnoho scén natáčených právě v interiérech hradu a zámku. Lidé tyto interiéry chtěli zhlédnout na vlastní oči. Pouhé 2% respondentů vyhledalo objekt na internetu a navštívilo webové stránky. Pokud již tak učinili, bylo to převážně z praktických důvodů, kdy zjišťovali výši vstupného a otevírací dobu. Na doporučení Turistického informačního centra dalo 9% dotázaných a 8% objekt navštívilo na základě prostudovaných propagačních materiálů. 34
Otázka číslo 4 Cestujete s? Graf číslo 4 60 50 54 Rodinou 40 30 20 10 0 27 12 7 Přáteli Sám/a S organizovanou skupinou Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že 54% dotázaných cestuje s rodinou. Toto sdělení je důležité, a přestože Správa SHZ v JH podnikla již určité kroky, např. zavedení rodinného vstupného, je zde stále mnoho možností, jak uspokojit potřeby každého členy rodiny. 25% respondentů na objekt zavítalo v doprovodu svých přátel a 12% navštívilo objekt samo. Zde hraje velkou roli to, že výzkum probíhal v letním měsíci, kdy byla sezóna v plném proudu. V letních měsících velká část návštěvníků přijíždí se svými rodinami a kamarády. Mají zájem o nahlédnutí do interiérů, ale historie je zas tak moc nezajímá. Situace se mění v měsících s menší návštěvností (duben, květen, září, říjen), kdy většina turistů je vzdělaná v oblasti historie a o výklad mají zájem. Stráví zde většinu části dne a ve velké míře cestují samostatně. Nejmenší procentuelní podíl byla skupina lidí, kteří jsou součástí organizované skupiny. Zde narážíme na stejný problém jako v předchozím případě. Mimo letní měsíce se v objektu pohybuje velmi mnoho zájezdů, českých i zahraničních a také velké množství školních výletů. 35