ilegalit Elektronický Literárny Časopis Číslo 02 Ročník I. Október 2011 Jan Těsnohlídek ml. Abulia Lucie Schindlerová Roland Príhoda Marek Skotnica Info stoka 1 Chudík Martin
Obsah Editoriál: Lucia Bizarretová Insomnia /5/ /6/ Linearita / 10 / Čo dal život / 13 / Romantika / 18 / Prienik / 22 / Posolstvo / 28 / Tieňoláska / 32 / / 11 / Básne: Lucie Schindlerová Básne: Roland Príhoda Básne: Marek Skotnica Info stoka /3/ /4/ Rozhovor: Jan Těsnohlídek ml. Poviedka: Abulia V pohybe / 14 / / 19 / / 23 / / 29 / Fotografie: Martin Chudík / 33 / 2
3
Editoriál Druhé (a pre tento rok posledné) číslo časopisu ilegalit je o niekoľko virtuálnych gramov ľahšie. Ako sa vraví, menej je niekedy viac a či je toto číslo kvalitnejšie než predchádzajúce, nechám na posúdení čitateľov. V aktuálnom vydaní si môžete prečítať rozhovor s českým básnikom Janom Těsnohlídkom mladším, ktorému nedávno vyšla druhá básnická zbierka s názvom Rakovina. Nájdete tu aj básne od Lucie Schindlerovej a niekoľkých ďalších internetových autorov. Tento raz iba jedinú poviedku a to od autorky Abulia, ktorá má prekvapivo vtáka. Na záver pribudla nová rubrika Info stoka, v ktorej nájdete informácie o prebiehajúcich literárnych súťažiach, pripravovaných autorských čítaniach a podobne Samozrejme v časopisu nechýbajú ani fotografie, ktorými do tohto vydania prispel Martin Chudík. Príjemné čítanie Vám praje Lucia Bizarretová 4
5
Rozhovor Jan Těsnohlídek ml. V roku 2009 si debutoval zbierkou poézie Násilí bez předsudků, tento rok (2011) ti vyšla druhá kniha s názvom Rakovina. Kam sa za ten čas posunula tvoja tvorba? Vidíš medzi predchádzajúcimi a terajšími básňami nejaký väčší rozdiel? Rozdílů je tam hned několik. Nejpatrnější je asi rozsah básní v Násilí bez předsudků bylo sice pár kratších textů, ale povětšinou se jednalo o několikastránkové záležitosti. Snadno čitelné je to z čísel v Nísilí je 25 básní a má 72 stran. V Rakovině je 30 kusů a doslov a celá se vešla na 48 stránek. Násilí bez předsudků byl debut, jak jsi zmiňovala, a první knížky jsou většinou dost specifické. Shrnují tvorbu od těch úplně prvních textů až po ty nejsoučasnější. Je jasné, že za ty roky si autor vybuduje k textům nějaký vztah a pak, když dostane nabídku/možnost vydat je knižně, málokdy je ochotný na básních nějak víc pracovat, upravovat, přepisovat. Naštěstí jsem nakonec přistoupil na nějaký kompromis mezi tím vším, co jsem ve sbírce chtěl já a tím minimem, které tam chtěl redaktor a z toho vzniklo Násilí bez předsudků. Dneska s odstupem vidím, že spoustu těch textů je mladistvě naivních a upovídaných, ale i přesto bych v nich škrtat nedokázal. Drží pohromadě tak, jak jsou a myslím, že v jednadvaceti, kdy jsem tu knížku dával dohromady, to bylo to nejlepší, co jsem mohl napsat. Při psaní Rakoviny byla situace úplně jiná. V těch dva a půl letech, co vznikala Rakovina, jsem mimo jiné redakčně připravil k vydání několik knížek českých a slovenských básníků a práce a kritický přístup k textům jiných autorů mě udělala ještě kritičtějším k sobě a vlastním básním. Zároveň je na druhou sbírku úplně jiný metr, zatímco při hodnocení debutu kdekdo přimhouří oko, u druhé sbírky ti kritika neodpstí vůbec nic. Neznamená to, že jsem byl pod tlakem, ale určitě jsem chtěl naplnit očekávání, které do mě spoustu lidí vkládalo a zároveň předložit knížku tak dobrou, aby přesvědčila o svém místě tu (snad ještě početnější) skupinu lidí, co mojí poezii odsuzují. Až recenze ukáží, jak se to podařilo. Druhý rozdíl, nebo spíš změna, je v grafické úpravě básní, členění textu atd. Zatímco v první sbírce bylo použito snad všechno, co word nabízí, Rakovina je hodně strohá, důraz je tu kladen na každé slovo. Trochu to určitě souvisí s tou redakční prací, kterou jsem zmiňoval. Třetím a asi nejdůležitějším rozdílem je tematika. V Násilí bez předsudků je dost zásadním motivem láska/zamilovanost a dospívání, básní, které by se daly označit za angažované je tam jenom pár. Rakovina je daleko ostřejší, patrný je odklon od osobních starostí (a celkově od sebe) k problémům společenským. 6
Kniha Rakovina mala pôvodne vyjsť v nakladateľstve Petra Zbierky básní Štengla, nakoniec však vyšla v novo vzniknutom nakladateľstve JT's, ktoré si založil tento rok v auguste. Čo bolo dôvodom zmeny a vytvorenia vlastného nakladateľstva? Když jsme s Petrem Štenglem zakládali v roce 2009 nakladatelství Petr Štengl, důvod byl jednoduchý Násilí bez předsudků bylo přes léto rozebrané (resp. časopis Psí víno, u kterého vyšla jako příloha). Bylo to poprvé v historii a navíc takhle rychle. Přicházel podzim a s ním spoustu literárních čtení a akcí a bylo by špatně, kdyby se už ke sbírce nikdo nemohl dostat. Petr měl založený živnostenský list na vydávání knih a zkušenosti, já sehnal peníze a vrhnul se na PR. Myslím, že za ty dva roky se nám to podařilo sloušně rozjet, udělat i nějaký obrat a vydat mnoho zajímavých titulů. Při Rakovině však vyvstal problém, snad první, jaký jsme kdy s Petrem měli, a hned se ukázal být neřešitelným. Petr napsal úvodník k časopisu Psí víno, ve kterém napadl předmluvy, doslovy a ostatní doprovodné texty, především v případech, kdy jde o sbírky žijících, mladých autorů. Jeho názor sdílím a postoj schvaluji je to v Čechách velice rozšířený nešvar, že k úplně blbé sbírce napíše nějaký zasloužilý básník velice sugestivní předmluvu, ve které knihu vychválí až do nebe a vyjádří své (téměř) opovržení nad těmi, kdo jeho názor nesdílí, popřípadě alespoň zapochybuje o tom, zda takový čtenář Násilí bez předsudků 1. vydanie, Psí víno, 2009, ISBN 978-80-904162-5-3 2. vydanie, Petr Štengl, 2009, ISBN 978-80-904162-6-0 vůbec dokáže číst. Jakub Vaníček, jeden z předních českých literárních kritiků, mě oslovil během mojí práce na Rakovině s tím, že by k ní rád napsal nějaký doslov. V té době už byl nějaký výstup a panu Vaníčkovi se ty básně dost zamlouvaly. Mluvili jsme o tom s Petrem a dohodli jsme se na tom, že počkáme, co nám Jakub Vaníček pošle a podle toho se uvidí, zda text do knížky dáme, či ne. Jenže pak vyšel ten Petrův úvodník a on se zařekl, že v knize být doslov nemůže, protože by vypadalo špatně, kdyby jednou napsal, jak mu doprovodné texty ve sbírkách vadí a po krátké době vydal knihu s doslovem. Tento argument je pádný a nejde s tím než souhlasit. Problém je v tom, že jsem bral nakladatelství Petr Štengl od začátku jako náš společný projekt, půl na půl a to, že má Petrovo jméno, je spojené čistě s živnostenským listem. Bohužel v téhle situaci to vzal Petr hodně osobně a byl neoblomný, přeci jen je to jeho jméno. Problém se ukázal jako fatální ve chvíli, kdy doslov od Jakuba Vaníčka přišel, protože jsem ho shledal velice zajímavým a důležitým a v Rakovině nepostradatelným a užitečným. Jedná se o profesionální, analytickou studii Rakovina současné české poezie a začlenění Rakoviny do jejího kontextu. Petr si stál na JT s, 2011, svém a tím pádem byl rozchod nevyhnutelný. Je však potřeba si říct, že jsme ISBN 978-80-905022-1-5 s Petrem nadále výborní přátelé a já jemu i jeho projektům přeju jen to nejlepší. 7
V nakladateľstve JT's boli doposiaľ vydané dve knihy, tvoja zbierka poézie Rakovina a kniha Davida Zábranského Edita Farkaš. Aké máš plány do budúcna? Chystáš sa vydávať aj ďalšie knihy, napríklad i menej známych autorov, ktorí publikujú svoju tvorbu prevažne na internete? Všichni mladí autoři publikují na internetu, to už je víceméně pravidlem posledních řekněme pěti let, že každý mladý autor, kterému vyjde sbírka, má s publikací na internetu zkušenosti. K tvojí otázce určitě mám v plánu nakladatelství rozjet, jak jen to půjde a vydávat další tituly. Zatím nemám žádný rukopis, který by stál za vydání, nicméně není pochyb o tom, že pokud se takový objeví, nezaváhám a to, zda jde o autora zavedeného, či internetového je to poslední, co mě v takové chvíli bude zajímat. Nejdřív je text, pak dlouho dlouho text a až někde daleko za ním je autor. Mě, jako nakladateli, je úplně jedno, o koho jde pokud mi přijde rukopis vydáníhodný, pak se vynasnažím ho vydat. Donedávna si bol zástupcom šéfredaktora českého magazínu pre súčasnú poéziu Psí víno. Aký bol dôvod tvojho nečakaného odchodu? Spíš než o odchod se jednalo o vyhazov a souvisí to s tím doslovem v Rakovině zbytek redakce se shodnul na tom, že pokud Petr napsal v úvodníku, že doslovy NE a já pak vydám knihu s doslovem, jdu proti koncepci časopisu. Dalším důvodem bylo to, že mě potkal jistý úspěch a i když si nemyslím, že by všichni redaktoři PV byli posedlí zavistí, můžeme si říct, že jsou to povětšinou všechno básníci a pokud na knihy některých z nich nevyjdou žádné recenze a na mojí knížku jich je x a do toho častá autorská čtení, pozvání do rádií atd. jde pochopit, že je to může štvát, tady v ČR už to tak prostě funguje. Myslím, že jim přišlo, že se zviditelňuji prostřednictvím časopisu. Pravda byla ale taková, že jsem sám zviditelňoval časopis a troufám si říct, že tahle změna PV neprospěje. Se všemi redaktory se ale dobře znám a přátelím a doufám a věřím, že nám dobré vztahy vydrží i nadále. 8
V tvojej tvorbe prevláda poézia. Kedy si začal písať básne? Neláka ťa aj próza? Poezii jsem začal psát asi v šestnácti sedmnácti a tak od osmnácti to začalo trochu nějak vypadat, takže takový klasický model začal jsem psát na gymnáziu a publikoval jsem samozřejmě na internetu. J Na prózu zatím nemám trpělivost, nemám žádný tak rozsáhlý příběh, který by nešel zpracovat v básni. Napsal jsem zatím jednu krátkou povídku pro lifestylový časopis, protože tam byl honorář a teď mě čeká trochu rozsáhlejší povídka pro Almanach Labyrint jde o prestižní příležitost a proto jsem ji neodmítl, i přesto, že si nemyslím, že bych byl ve psaní povídek kdovíjak schopný. Myslím si spíš opak. Přesto však nechci tvrdit, že se ode mě nikdy nikdo nedočká prózy uvidíme, co bude. Na záver by si mohol našim čitateľom prezradiť, ktorí autori/autorky patria k tvojim obľúbeným Čtu daleko radši prózu, než poezii a za poslední roky, co jsem spolupracoval s PV, jsem musel číst především tvorbu mladých autorů. Těším se, že teď budu mít čas zase víc na svoje oblíbence, ke kterým patří třeba Jón Fosse, Lars Saabye Christensen nebo Peter Hoeg. Pár dní zpátky jsem si koupil román od Tatjany Gromači Černoch a už se na něj moc těším, její básně jsou výborné, věřím, že ani próza nebude špatná. Mám slabost především pro severské autory a to i kalsiky jako Knut Hamsun nebo Bjornstjerne Bjornson, od kterého jsem si nedávno pořídil v antikvariátu dvě útlé knihy nejen, že mi je blízké, jak jsou postavy těchto autorů charakterní, ale také mám slabost pro staré knihy jako artefakty, takže romány vydané na přelomu devatenáctého a dvacátého století jsou pro mě opravdovým potěšením. Z poezie mám rád Sylvii Plath a Jehana Rictuse, ze současných básníků je mi blízká poezie Milana Kozelky, Seana Bonneyho, Billyho Childishe, Ondřeje Holubce, Vlada Šimka a dalších. Za rozhovor ďakuje Lucia Bizarretová Jan Těsnohlídek ml. (*1987) v roku 2009 debutoval zbierkou básní Násilí bez předsudků, Janvyšla Těsnohlídek (*1987) v roku debutoval bezistom předsudků, ktorá najprv akoml. príloha magazínu pre2009 súčasnú poéziuzbierkou Psí vínobásní č. 48,Násilí a v tom roku, ktorá vyšla najprv ako príloha magazínu pre súčasnú poéziu Psí víno č. 48, a v tom istom roku, po rozobraní nákladu, ju vydalo nakladateľstvo Petr Štengl v edícii Pop ako samostatnú po rozobraní nákladu, ju vydalo nakladateľstvo Petr Štengl v edícii Pop ako samostatnú publikáciu. Práve za túto knihu získal v roku 2010 Cenu Jiřího Ortena. Okrem toho bola jeho publikáciu. Práve za túto knihu získal v rokuako 2010 Cenu Jiřího Ortena. Okrem bola jeho tvorba ocenená v ďalších literárnych súťažiach napríklad - Ortenova Kutná Horatoho 2005 2008, tvorba ocenená v ďalších literárnych súťažiach ako napríklad Ortenova Kutná Hora 2005 2008, Hořovice Václava Hraběte 2006, 2008 a iné Jedna z jeho básní bola zaradená do knihy Hořovice Václava Hraběte 2008v rôznych a iné Jedna z jehojeho básní bola boli zaradená do knihy Nejlepší české básně 2009. 2006, Publikuje periodikách. básne preložené do Nejlepší české básně 2009. Publikuje v rôznych periodikách. Jeho básne boli preložené angličtiny, nemčiny, taliančiny, poľštiny a slovinčiny a publikované v českých i zahraničnýchdo angličtiny, anemčiny, taliančiny, poľštiny publikované v českýchmagazínu i zahraničných časopisoch antológiách. V rokoch 2008a slovinčiny 2011 bol a zástupcom šéfredaktora Psí časopisoch a antológiách. V rokoch 2008 2011 bol zástupcom šéfredaktora Psí víno. V auguste tohto roku založil vlastné nakladateľstvo JT's, v ktorom mu magazínu vyšla druhá víno. V auguste tohto roku založil vlastné nakladateľstvo JT's, v ktorom mu vyšla druhá zbierka básní s názvom Rakovina. Od roku 2011 je porotcom literárnej súťaže pre mladých zbierka básní skutná názvom Rakovina. Od roku 2011 je porotcom literárnej súťaže pre mladých autorov Ortenova Hora. Žije v Prahe. autorov Ortenova Kutná Hora. Žije v Prahe. Autorov blog:: http://tesnohlidek.blogspot.com Autorov blog:: http://tesnohlidek.blogspot.com Stránka nakladateľstva:: http://jteees.blogspot.com Stránka nakladateľstva:: http://jteees.blogspot.com 9
10
Abulia Ženský príbeh bola som od mala taká zvláštne neprenikavá. chcelo to so mnou skúšať strašne veľa ľudí. chceli. oni... chceli mnou pretekať. chceli preniknúť, zobrať si všetko to dobré, čo obsahujem a potom odísť a už sa nevrátiť. chceli, aby som sa topila vo vlastnej špine... Vstala som a šla som si zapáliť. Balkón už dávno nebol to, čo býval boli časy, keď sa sem natrepalo aj tridsať ľudí no nevadilo mi to. Je jednoducho krásny deň. To sa musí nechať. Včera som sa znovu stretla s tým bláznom. Nepoučiteľný idiot. Možno by som ho mala zjesť. Stále by sa bavil len o ženských veciach. Skúste si predstavovať. Ak ste si predstavili rozhovory o tom, čo koľko stálo a kto si čo nové kúpil, tak ste trafili do vyjebanej čiernej čierňavy absolútne sa zhodujúcej s mojou predstavou. Napríklad tieto topánky, stáli až päťdesiat eur! Pchal mi pod nos fotku nejakých topánok. Ako keby ma to malo zaujímať. Som síce žena, ale takéto hlúposti fakt nemusím. Považujem sa za intelektuálku. Práve si myslela na to, že si intelektuálka? opýtal sa ten dementný idiot. Že sa za ňu považujem... to nemusí znamenať, že ňou som... Idiot sa zaškeril. Nádherne intelektuálna odpoveď. A vieš o tom, že... Zapálil si vlasy a pozeral mi do očí... (no, do očí... pozeral mi vždy do jedného z očí, respektíve na nos...) Vieš, že intelektuálky sú nonstop nadržané? Opýtal sa ma to, akoby nič. Čo myslíš? Myslím, že vieš... Dofajčila som pozorujúc mačku, ako naháňa mačku. Boli hnedé a kockované. Dajme tomu, že ich začnem vnímať ako znamenie. Obliekla som si kabát a zliezla som po špinavom požiarnom schodisku. V Podolí majú všetky domy požiarne schodisko. Špinavé. Starosta to odkukal od amíkov. Je to celkom fajn. Kúl, dá sa povedať. Mačky sa prestali hýbať. Civeli. Frančesko Civelli! To bol muž. 11
Raz som stretla muža s ústami namiesto uší. Bolo to na jednej párty, kam som sa dostala cez vtedajšiu priateľku. Toho času som bola lesba. Robilo mi to dobre. Stála som pri švédskych stoloch, jedla chlebík a párku a bozkávala som sa s dievčaťom, keď ma niekto chytil za zadok. Takéto veci ja vážne nemusím. Cením si svoje telo a nenechám sa zneužívať nikým, kým nechcem. Otočila som sa, že mu jednu vlepím. Nikdy nič nepočul. Vždy len vydával zvuk. ozvala sa spoza mňa žena, ktorá mi chytila zadok. Ukázala na čudného tvora v rohu miestnosti. Bol plný úst. Je plný úst, povedala žena znovu. Nevydržala som to. Pustili sme sa do vášnivého lesbického sexu. Potom si pamätám už len to, že mi Frančesko vravel všetkými ústami rôzne typy odpovedí na otázku kto si?. Existenčná otázka, na ktorú väčšina populácie odpovie smiešnym spojením písmen, z ktorých vzniká ich úbohé meno. Podstata týchto ľudí je ukrytá v ich mene. Zrejme. Potom mi Frančesko vravel o lietajúcich psoch v snovej krajine. O miznúcich a objavujúcich sa veciach. O plnosti prázdnoty. O zmysle života a zubov a jedla a vody. Povedala som mu, že je nezaujímavý a odkráčala som na vécko. Bolo mi desne zle. Určite to bolo z toho blbého telerána. Neznášam ľudí z telky. Neznášam šoubiznis. Neznášam ľudí. A už vôbec neznášam ľudí z telky. Ak niečo vážne nenávidím, tak to sú ľudia. A tí z telky, tí, ktorí sami seba nazývajú celebritami sa mi hnusia absolútne najviac. Vyzvracala som celý obsah žalúdka a vrátila som sa na párty. Zuzana práve večerala s tým ústnatým týpkom. Nechcela som ich vyrušovať. Sadla som si na stoličku umiestnenú strašne veľmi strategicky smerom k stene a začala som sa s ňou baviť. Prečo sa dáma ako vy baví so stoličkou? Otočila som sa. Bol to nejaký debil z televíznych novín. Tuším, že z jojky. Neznášam ich. Zober si svoju morku a vopchaj ju do svojho poloautomatického prieťahu na zadných dverách prednej dutiny tvojho nevypelichaného otvoru v zadnej časti. Ani som sa nemusela ozývať. Sledovala som súboj dvoch mužov. Nebavilo ma to. Oni sú zvieratá a ja som intelektuálka. Tak. Abulia narodila sa niekedy prednedávnom. Zatiaľ žije a študuje filozofiu na prešovskej výške. Nebude Abulia sa niekedy trvať dlho a narodila zomrie. Má vtáka. prednedávnom. Zatiaľ žije a študuje filozofiu na prešovskej výške. Nebude trvať dlho a zomrie. Má vtáka. 12
13
Lucie Schindlerová zůstalo to viset šeptal s chtěl bych sesbírat tvé stopy vložit se pod jazyk až tam kde tvá slova pramení abych porozuměl zemi po které šlapeš --- sousedi vás častovali květnatými úsměvy pak sis všiml že krvácí na krmící židli a všichni se ptali Klára je dobrá? krájela kuchyň na parcely prokládala je mezi dny stolem a postelí někdy stačí devadesátsedm vteřin - ad absolut jako když na schodech poztrácíš prsty u nohou a ty rybí doteky zevnitř zůstanou viset za břicho 14
kuře in melancholia sedává na kraji výlohy ve snaze překřičet gravitaci kdy sotva zaslechneš dětský vzdech jen nehybnost nevysloveného přes rameno bouře pročesává vzduch a hlavou ženci táhnou setnout u samých kořenů sesbírat pozřít šlépěje zřít tak jako leonardo zrcadlí se chodidly slýchává okované nohy proti proudu plytkých louží co na zdi věšel každé jubileum po osmatřicet bedřichových nocí aby věděl který krok vychází ze slabin kterým tiše pod povrchem vyměřoval a stavěl základům přístav i spojovací lana na botách nosil stromy domů jednou to páteř nevydržela a skácela se pod stůl do toho lesa 15
indispozice nočníků a modlitebních knížek vzpomínám na ty časy žili jsme za komínem kraj všude visela vůně plenkových příběhů a do sebe zapadali jako lžíce v příborníku Mikeš tenkrát ukousal koťatům hlavy aby Míce pořídil nový venčit vítr v záclonách a sousedovic děcka řvala: Amor! Amor! Amor! slunce bezprstými ústy nosila je v tlamě na zápraží podpírá most mezi špaletami jednu sedí na něm strýc druhou i tu třetí plyšovanou střádá gesta žvatlajících žen do klobouku na almužnu košilatá sousedka jim hlavy přišívala nazpátek okna jsou rukávy marně a parapet tak je házela červenkám - řeka narvaná do žeber aby nakrmily mladé kukaček domu pořád dokolečka dokola šeptala: protéká ledabyle kuchyní ve dne není nic kuchyň je svatyň co by nebylo v noci - dílna se svraštělým břečťanem dechem co třímá a stůl přístav s třetí nohou ze čtyř kratší o dvě jména bližší než na chodníku svět 16
jen rámy pro obrazy krokem co tmu za sebou sune odlamuji útržky ze žlutých oken válí se jeden vedle druhé v sítích pod parapetem k večeři dráty & slova s bramborovou kaší a děti ze střech slaňují do postelí šelestící myšlenky hnízdí v korunách stromů jenom stíny jiné verze našich duší jenom koala mužská verze s rukou v rozkroku sedí na zastávce že příliš neživé příliš horké pro hrdlo z kamene to v teple tepen studenou paží prorůstá zrání jabloní jemně vzdychající pod patrem nad křehkostí tam a zase sem to rozříznout nehtem světnice lidských těl středem ucha tramvaj rámy zvolna táhnou plátna Lucie Schindlerová (*1973) Často mívám období ticha, kdy potřebuji pobýt sama se sebou. Odčervit Schindlerová mívám období ticha, kdy potřebuji pobýt neklid sama se sebou. Odčervit se,lucie odblanit a odrodit. (*1973) Přichází Často to v pravidelných periodách. Psaním zklidňuji a emoce, které se, odblanit a odrodit. Přichází to v pravidelných periodách. Psaním zklidňuji neklid a emoce, které neustále hýbou mým tělem. Nejspíš je to mou maďarskou duší, kterou jsem zdědila po matce a po otci neustále hýbou mým tělem. Nejspíš je to mou maďarskou duší, kterou jsem zdědila po matce a po otci českou obezřetnost. českou obezřetnost. 17
18
Roland Príhoda Sloboda Večer zvyknem onanovať aj osemkrát postavím sa pred okno u susedov sa nesvieti vtedy viem že sú pripravení na malú demonštráciu samoty v skutočnosti som ju nechal ja aby som mohol sledovať pohreby v tibete ale už nesledujem ani tie telku som rozbil Neresy nie sú ryby lebo vedci objavili rybu ktorá neumiera Strkali sme prsty do vedierka s rakmi -už vtedy sa tvárila, že nič necíti Doktor povedal: -jej hladina je nestála a prirážanie prevalilo meandre vznikli mŕtve ramená raky zmizli a popolavá volavka na sedimentoch kmáše korýtka 19
Niektoré sny si nezapisujem Raz v noci bol som ešte dieťa zobudil ma trpký plač mama s nevlastným sa hádali niečo o tom že ja si to nedám vziať a že nemáme na výber vtedy som tomu nerozumel vedel som len, že to je určite moja vina ---------------------------------------Dnes v noci po jedenástich rokoch Návod na vieru opäť som sa prebudil v inom dome s inými ľuďmi otec s nevlastnou sa hádali občas verím v boha hlavne keď mi umierajú blízki buď ticho, zobudíš ho! alebo keď praskne guma ostali ticho snažím sa rozpomenúť no už som nevedel zaspať na modlitbu premohol ma pocit viny a tiež som potreboval ísť otče náš na záchod ktorý si na nebesiach konfrontáciám som sa vždy vyhýbal nakoniec občas verím v boha som sa vyšťal do pet flaše a strašne sa zato hanbím vedľa postele tá pachuť mi ostala na podnebí ešte dlhé hodiny 20
Otec kúpil píniový osviežovač na hajzel spomeň si na nočný vlak zo splitu všetky tie medzery medzi koľajami a prvý dážď po dvoch týždňoch spomeň si na tie sväté tváre natlačené v spacom kupé Ako prichádzajú ranné erekcie iba naše oči previnilo žiarili /keby nás niekto vtedy odfotil Snívalo sa mi nepotreboval by kontrastný papier/ že sledujem seriál v ktorom ženy keď hovoria nikdy ich neukážu --v zábere je vždy iba zadok v minisukni Keď dospejem budem skromný popravde bol som pobúrený stačí mi jeden olivovník sťažoval som sa otcovi na stopkách od plodov by viseli starí kamaráti ako len môžu! s úsmevom by ma volali degradujú ženy na sexuálne na nedeľnú omšu objekty bude víno pohŕdavo na mňa pozrel bude chlieb až potom som si všimol a ja im to uverím strašne som sa začal hanbiť na staré kolená budem skromný a senilný Roland Príhoda študuje na Filozofickej fakulte UK v Bratislave, kde aj žije. Svoju tvorbu publikuje na Roland Príhoda študuje na Filozofickej fakulte UK v Bratislave, kde aj žije. Svoju tvorbu publikuje na literárnych serveroch www.pismak.cz a http://citanie.madness.sk. literárnych serveroch www.pismak.cz a http://citanie.madness.sk. 21
22
Marek Skotnica Jak jsem se poprvé zamiloval bylo překrásný léto chtělo to někam vypadnout, tak jsem sedl do tramvaje a tam se to stalo ležela na zemi sluchátka na uších vytáhl jsem střep z kapsy a smála se podal jí ho ona si ho s naprostou samozřejmostí vzala a přišlo mi to tak super, že usmála se na mě jsem si za ní lehl, abych zjistil, jaké to vlastně je ležet v tramvaji co posloucháš? Velvety? paráda jasně jak jsem mohl doteď stát nebo sedět další úsměv chytli jsme se za ruce a byl to ten nejhebčí pocit na světě byla to ona úsměv bylo léto a já ležel v tramvaji dal neznámé holce střep hráli velveti držel jí za ruku.. a tak jsem jí dal pusu na pusu tehdy jsem se poprvé zamiloval 23
O ničem to bylo když jsem poprvé hrál na klavír za oknem pršelo a já nořil prsty do klapek a doprovázel ten déšť, který tak voněl jenom jednou si můžeš zarámovat svoje sny a pak je pověsit doma na zeď abys je měl pěkně po ruce tehdy jsem si objednal permanentku v psychiatrický léčebně naměřili mi dvě kila duše a dva plus jeden vstup zdarma jednou bych chtěl zemřít víte? občas zajdou mraky a vzduch trochu prořídne klavír maluje černobílý legato a všechno je přesně tak, jak má být spousta axiomů, metafyziky a černých děr řízlých šílenstvím krát dva. taky jsem začal věřit v boha zjistil jsem, že jsem docela vyrovnaný sám se sebou hledám obchody s dobrým jídlem, což je dobře, protože mě opustily sebevražedně osvícené myšlenky a všechno zvládám tak nějak s větší pokorou ideální cesty z bodu á do bodu bé učitelku klavíru a taky někoho, kdo by mě našel. oni, svět, realita a nemůžu nějak přestali existovat. 24
Jsi zrozen pro boogie byla to chvíle, kdy jsem přestal být sám a konečně se zase mohl toulat a pít přemýšlet cítit déšť jak padá chodit na boso v kaštanovém listí po dlážděných schodech v uličkách na malý straně splynout s obrazem dívky na zdi tisknout kámen vnímat světlo a O tom, jak jsem byl andělem roztahovat ruce (až na ty turisty jednou ve dvě ráno jsem ti nemaj duši a šel po čechově mostě vedle vůbec netuší, kam vlastně jdou) nějakého mladého pána ten se na mě podíval a povídá: před jedním starým domem jsem potkal vousatého pána co vypadal jako bezdomovec byl to bůh a řekl mi: všechny cesty jsou Ty Správné byla to odpověď na všechno a já to v tu chvíli moc dobře věděl pche, věděl vždycky, když se chci jít zabít, tak potkám týpka, co vypadá přesně jako ty a já si najednou připadám jako kdybych chtěl udělat tu největší pičovinu na světě. seš snad nějakej pošahanej anděl nebo co? ukazoval mi, že má místo nohy protézu a já mu řekl vždycky na mě vyšla služba a on ty vole, ale tohle není žádná prdel. pak jsem zase s tornádo lue obrážel to není, řekl jsem a okolní lesy, lahev v ruce pak jsme si ještě chvíli povídali o Bohu tančil na louce málem nahý než jsem odletěl noční tramvají válel se v trávě ležel na vyhřátém kusu betonu a tehdy jsem pochopil, proč vlci vyjou na měsíc. 25
Sny letních nocí Včera jsem řídil lokomotivu pomáhal někomu utéct před policií a viděl lidi stávkovat v hypermarketu stáli s vozíkama před pokladnama ale nikdo nedával zboží na pás měl jsem v ruce violončelo a nějaký chlápek mi říkal abych zahrál 12. nokturno od Rachmaninoffa od jisté doby jsem začal nosit před lidma různé masky, vždycky jsem chtěl být absolutní, aby mě nesežrali nahlížet řešení na první pohled a se mi to začalo i líbit tančit ale občas zapomínám jaké to je v pompézních bulvárech velkoměst být sám sebou opuštěných domech loukách, můj nejlepší kamarád je pianino značky Rosler a všechno ubíhalo tak rychle za co vlastně stojí život, ve kterém neřveš a rychlý jídlo nemiluješ? rychlý názory rychlí lidi mám slabost pro rychlý prachy cizí byty a a já si uvědomil, že vlastní myšlenky a ty důležité věci by se měly dělat opravdu pomalu vždycky mě fascinuje, když potkám člověka, co dělá věci jinak, přemýšlí sám odpovědi na všechno singularita vesmíru obchody na forexových trzích letiště všechno ve francouzštině nenechte se zmást fakty a obelhat argumenty 26
Ahoj, já jsem Marek Ahoj, já jsem Marek a zrovna teď moc nevím, co se sebou svým báječným životem kariérou a penzijním připojištěním /na našeho poloretardovaného pana uklízeče v práci přišla krize středního věku a cítím všechny ty utrápený světy přestaly mu chutnat brambory chlápka v tramvaji, přemýšlel co smrdí chcankama a repuje jestli je to jím já jsem houmless boss nebo těma bramborama/ vysokoškoláky a mladé sígry, dokonce už ani nemám deprese a jak destruktivně chlastaj tak se tak trochu nudím žerou čínký polívky a zaracha v tomhle vesmíru rozumí světu sevřený singularitou policajty, politiky, aktivisty a odboráře co si pletou pomáhání lidem s /vér is d láv/ pomáháním sobě holky, které ještě nepotkaly pořádné chlapy a tak chodí s debilama /bat áj džast want to disc-hoe/ a naštěstí se toho nemusím účastnit můžu se dál smát tvořit kolektivní vědomí a malovat život Marek Skotnica Jsem úplně obyčejný kluk, co žije v Praze. Mám rád déšť, kočky, podzim a frappuccino Marek java chip. Skotnica Jsem úplně obyčejný kluk, co žije v Praze. Mám rád déšť, kočky, podzim a frappuccino java chip. 27
28
Info stoka Jašíkove Kysuce, 43. ročník L I T E R Á R N E Prozaická súťaž autorov do 35 rokov Uzávierka:: 31. október 2011 Bližšie info:: TU O poklad Moravského sklepa Súťaž v žánri sci-fi, fantasy, horor Uzávierka:: 31. október 2011 Bližšie info:: TU Ohnivé pero Q2 2011 Súťaž mikropoviedok v žánri sci-fi, fantasy, horor Uzávierka:: 30. november 2011 Bližšie info:: TU O Dračí řád Súťaž poviedok v žánri fantasy Uzávierka:: 31. december 2011 Bližšie info:: TU Príbehy z Arboréta Mlyňany Uzávierka:: 29. február 2012 Bližšie info:: TU Dumky Podvečerné 2012 Súťaž v rôznych kategóriách (báseň, haiku, poviedka, drabble ) Uzávierka:: 4. marec 2012 Bližšie info:: TU 29 S Ú Ť A Ž E
Č Í T A Č K Y Jan Těsnohlídek ml. 11. október 2011, 20:00 hod. Praha, Klub A4 (FF UK) Česká republika David Zábranský 11. október 2011, 20:00 hod. Praha, U Budyho (Libeňský ostrov) Česká republika Jan Těsnohlídek ml. 12. október 2011, 20:00 hod. A U T O R O V Trnava, Artklub Slovenská republika Jan Těsnohlídek ml. 21. október 2011, 17:30 hod. Havlíčkův Brod, 21. Podzimní knižní veletrh Česká republika David Zábranský 9. november 2011, 17:00 hod. Brno, Khíhkupectví Librex Česká republika Bližšie info získate:: TU Z N A K L A D A T E Ľ S T V A JT's 30
Žilinský literárny festival Literatúra, Diskusie, Hudba, Divadlo L I T E R Á R N E 3. - 9. október 2011, 8. ročník Žilina, rôzne miesta Bližšie info:: TU Svetlana Žuchová Beseda so spisovateľkou Moderuje Dado Nagy 6. október 2011, 18:00 hod. Župné námestie 3, Nitra Bližšie info:: TU Kloaka v Hopkirku Predstavenie tlačenej verzie magazínu experimentálnej a nekonvenčnej tvorby Kloaka 6. október 2011, Bratislava, Klub Hopkirk Bližšie info:: TU Siete 2011 5. ročník multižánrového festivalu 15. október 2011, Hudobný klub U Očka, Karpatská 6, Bratislava Bližšie info:: TU Bene Beseda s hiphoperom, ktorý má na svojom konte aj debutovú knihu Slovenčina pre samoukov / Spam poetry! Moderuje Dado Nagy 20. október 2011, 18:00 hod. Župné námestie 3, Nitra Bližšie info:: TU 31 P O D U J A T I A