Pinést aktuální informace o proporcích a distribuci potenciálu biomasy v R s využitím výsledk projektu MŽP Metodika a analýza potenciálu biomasy v R. Identifikovat hlavní existující omezení pro využití potenciálu biomasy zejména na úrovni pírodní, ekonomické a legislativní Identifikovat silné stránky potenciálu biomasy
Rychlý nárst užití biomasy pro energetické úely výroba elektiny: dsledek podpor dle zákona 180/2005 Sb. výroba tepla: teplárny a menší zdroje + decentralizovaná spoteba snaha substituovat jiná paliva (nap. hndé uhlí) biomasa se stává nedostatkovou komoditou
Dokument potenciál Celkový potenciál Rozdlení biomasy SEK 2004 Využitelný 285,8 PJ sláma obilná, epková E-plodiny lignocelulózní lesní (LTZ) zbytková - devozpracující prmysl Bioplyn a Kapalná biopaliva Akní plán 2010 Využitelný 151,3 PJ (potravinové bezpenost), 201,9 PJ (bez potr.bezpenosti), Zemdlská vetn energetických plodin Lesní 42,5 PJ Zbytková Zpráva NEK 2008 Využitelný 276 PJ Zemdlská vetn energetických plodin Lesní Zbytková SEVEn Využitelný 94 PJ Krátkodobý: 222 PJ dlouhodobý: Sláma a plevy, zrní (pebytky), energetické plodiny
Projekt Metodika a analýza potenciálu biomasy v R 2007-2010 a jeho hlavní výstupy VÚKOZ, v. v. i., Prhonice VÚRV, v.v.i., Praha-Ruzyn ÚHÚL Brandýs nad Labem CENIA GALLO PRO s.r.o. VUT FEL, Praha
Zbytková biomasa pro pímé spalování a bioplyn Sláma obilná a epková Kukuice na siláž TTP trvalé travní porosty Lesní tžební zbytky Zámrn pstovaná biomasa pro pímé spalování a bioplyn Devnaté energetické plodiny topoly a vrby (RRD rychle rostoucí deviny) Nedevnaté energetické plodiny šovík, ozdobnice, lesknice rákosovitá, sveep bezbranný, ovsík vyvýšený, srha lalonatá.
Metodika je založena na agronomickém pístupu, kdy jsou na jednotlivé pozemky s definovanými vlastnostmi (dle bonitace zemdlských pd a lesních stanoviš) piazovány výnosy biomasy plodin odpovídajícími pstebními (ekologickými) nároky Metodika umožuje: geografické vyjádení potenciálu (výnosové mapy) nap. definovat hlavní zdrojové oblasti nebo oblasti vhodné pro konkrétní energetické plodiny hodnocení ekonomicky využitelného potenciálu jednotlivých zdroj biomasy (cenové mapy) hodnocení v rzných asových horizontech aktualizaci podle zmn vstupních parametr nap. rozlohy plodin a výnos (po krajích) nebo nákladových položek
Dva scénáe alokace zemdlského pdního fondu První scéná veškerá obdlávaná pda je používána pro konvenní zemdlskou produkci (potenciál je tvoen pouze zbytkovou biomasou). Druhý scéná využívá cca 10 % orné pdy a cca 2 % rozlohy TTP pro zámrn pstované energetické plodiny Scéná 2 pedpokládal využití nejmén kvalitní zemdlské pdy pro pstování konvenních plodin (obiloviny, epka). Jednotlivé energetické plodiny jsou na uvolnné pozemky vybírány na základ jejich nárok na pdní a klimatické podmínky (dle názoru zemdlských expert) Metodika pracuje s fondem obdlávané zemdlské pdy (LPIS), které je o cca 710 tis. ha menší nežasto využívaný ZPF (zemdlský pdní fond)
1. generace: podíl vložené a získané energie = 1 : 1,3 2,5 epka, Pšenice (a kukuice), Žitovec (obilnina) 2. generace: podíl vložené a získané energie = 1 : 2 15 Topoly, vrby, energetický šovík, lesknice rákosovitá, ozdobnice, traviny (lignocelulozní plodiny) 3. generace: podíl vložené a získané energie = 1 : 36 GMO asy nebo topoly
Sortiment: topoly, vrby Hustota: 6-15 tis. ks / ha Obmýtí: 2-6 (10) let Poet sklizní: 3-7x Životnost: 15-25 let Produkt: štpka, palivo Celkem se pstuje > 25tis. ha v EU (sever vrby, jih topoly)
Vytrvalá tráva rostlina typu C4, dobe využívá slunení energii, vodu, živiny, odolná proti chorobám a škdcm biomasa ze zimní sklizn je lepší pro pímé spalování
domácí vytrvalá tráva velmi nenároná plodina biomasa z letní sklizn využitelná pro výrobu bioplynu a ze zimní sklizn vhodná pro pímé spalování
vytrvalá dvoudložná plodina, výhodou je brzké dozrávání (VII), v souasné dob je využíváno cca 1 000 ha, nevhodná pro pozemky s vyšší hladinu podzemní vody ( RRD) pro bioplyn píp. spalování
Pro jednotlivé energetické plodiny byla vytvoena typologie zemdlských pd na podkladeské bonitace zemdlských pd (tzv. BPEJ-ky) a výsledk polního testování Výnosy byly získávány: pro energetické plodiny z výsledk polního testování provádném na více lokalitách pro konvenní potravinové plodiny z prmrných tabulkových výnos podle jednotek bonitace pd
P Nárst náklad produkce biomasy Nárst poptávky po biomase P** P* Q** Q* Q*** Q
Efektivnost projekt na produkci biomasy z pohledu investor stanovení (spodní) limitní ceny biomasy pro zajištní ekonomické efektivnosti (minimální) cena biomasy odvozena pro jednotlivé plodiny s využitím ekonomických model simulujících všechny typické podmínky realizace referenní modely pro jednotlivé plodiny data: zkušenosti z experimentálních ploch, asové snímky, výzkum v oblasti agrotechnických postup
Ekonomické modely zachycují všechny potebné procesy ve všech fázích životního cyklu projekt (píprava projektu, založení porostu, produkce biomasy, likvidace porostu) Ocenní služeb a vstup tržními cenami Modelování hotovostních tok v nominálních cenách Respektování faktoru asu Zahrnuta peprava do logistického bodu (cca 10 km), dále se neeší skladování, pepracování biomasy, další doprava (Minimální) cena pepotena na K/GJ
Podpory pstování biomasy na zemdlské pd zásadní zejména v pípad užití mén produktivní pdy v pípad víceletých porost by mly reflektovat asové rozložení výdaj projekt (vysoké náklady na založení) Výnos biomasy nejvýznamnjší faktor riziko lze ásten eliminovat volbou vhodné plodiny a agrotechnologie Náklady na založení víceletých porost Nájmy pdy díky souasné výši hrají málo významnou roli
Výnos ts/ha/rok 5 7 10 12 C min dot K/GJ 115 102 90 85 C min K/GJ 175 150 125 112 cm in [K/G J] 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Závislost c min na výnosu a dotaci 5,2 6,8 9,5 12,1 Výnos biomasy [ts/ha,rok] Uvažovaná dotace SAPS 2790 K.ha-1 a s nárstem tak, že v roce 2018 7000 K.ha-1 cmin cmin,dot
zbytková obilná sláma Využití pro spalování v t v GJ 352 725 5 537 782 epková sláma 65 830 1 152 018 celkem 418 555 6 689 800
Využití nap. pro bioplyn v t v GJ kukuice na siláž 870 286 3 916 287 TTP 1 721 035 5 679 417 celkem 2 591 321 9 595 704
Zdroj biomasy Celkem (vetn lesních zbytk 9,3 PJ) v PJ zbytková obilná sláma 79, 4 epková sláma 10, 9 celkem biomasy pro spalování 90, 3 kukuice na siláž (s odetením skotu) - 2,2 TTP 47,9 celkové množství biomasy pro bioplyn 45, 7 145,3 Od celkového množství obilné slámy je odetena spoteba na podestýlku píp. krmení pro živoišnou výrobu.
Zdroj biomasy Celkem (vetn lesních zbytk 9,3 PJ) v PJ zbytková sláma 69,7 epková sláma 9,8 RRD na orné pd i TTP 4,3 ozdobnice, šovík, lesknice 11,3 celkem biomasy pro spalování 95,1 kukuice na siláž (s odetením skotu) - 5,5 TTP 46,5 srha, ovsík, sveep 2,5 celkové množství biomasy pro bioplyn 43,5 147,9 navýšení o 2,6 PJ oproti Scénái 1 (energ. plodiny 15,6 PJ)
Scéná 1: celkový energetický potenciál zbytkové biomasy je 145,3 PJ (vetn lesní biomasy 9,3 PJ) Scéná 2: Celkový energetický potenciál biomasy je 147,9 PJ vetn lesní biomasy a pstování energetických plodin na 11,5% pdy (9,3 + 15,6 PJ) Celkový potenciál je nižší než u pedcházejících analýz, zejména kvli poklesu LTZ a zapotením nových omezení pro vyižívání pstování (ochrana pírody, živoišná výroba, obdlávaná pda) asová realizovatelnost potenciálu ve Scénái 2 je v optimálním pípad v horizontu roku 2020 harmonizace politik na podporu efektivního pstování a využívání biomasy
Pírodní a životní prostedí Teoretický výnos našich ekosystém: 8,5-17 t(suš.)/ha/rok Ochrana pírody (5-15% území) pouze pvodní druhy rostlin (vrby, topol erný, lesknice?) Ostatní krajina: nutný souhlas s pstováním nepvodních druh rostlin, což je velkáást energetických plodin omezení odnímání lesní biomasy a pstování energetických plodin Zemdlství: Dotace na jinéinnosti nap. na travní porosty (jistý píjem za standardníinnost Neochota zemdlc najímat pozemky na dlouhou dobu (Pozemkový fond dtto) Nedvra a chybjící znalosti zemdlc
Ekonomická motivace a snížení rizika pro pstitele Primárním produkním faktorem je pda kanibalismus užití Rozhodování o založení víceletých porost (nap. RRD) má zcela jiný charakter než každoroní rozhodování o klasické produkci vyšší potenciální rizika pro producenta biomasy (vysoký podíl náklad na založení víceletého porostu) možný rozpor mezi dobou nájmu pdy a dobou životnosti porostu efektivnost projekt podstatn závisí na výši a zpsobu podpor Rizika lze omezit transparentní a stabilní politikou podpor pstování biomasy podporou uzavírání dlouhodobých smluv s cenovým vzorcem pro rozložení rizik mezi producenta a spotebitele biomasy
Strategické (politické) Domácí zdroj pro krizové situace a snížení závislosti na dovozu paliv (mezinárodní i regionální) Diverzifikace paliv a jejich zdroj Nízké bezpenostní riziko (konflikt, terorizmus) Splnní politických cíl a mezinárodních závazk Environmentální Snížení zneištní ovzduší náhradou fosilních paliv Krajinné funkce: protierozní, pdoochranná, biodiverzita Diverzifikace zemdlské výroby
Zdroje biomasy v R jsou pestré a jejich potenciál se pohybuje cca na úrovni 150 PJ (2020) Realizaci tohoto potenciálu však mohou ješt omezit nkteré bariéry (zejm. v oblasti zemdlské a ŽP) Rozvinutí potenciálu biomasy v budoucnu závisí na harmonizaci politik a odstraování v souasnosti psobících bariér Metodika potenciálu s využitím GIS je dobrým nástrojem pro regionální plánování rozvoje biomasy a jejího využívání energetickými podniky
weger@vukoz.cz