Ministerstvozivotníhoprostredí ZPRAVODAJ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ministerstvozivotníhoprostredí ZPRAVODAJ"

Transkript

1 Ministerstvozivotníhoprostredí ˇ ˇ INFORMACNÍ ˇ ZPRAVODAJ

2

3 Referenční informační středisko MŽP Odborná knihovna Vršovická 65, Praha 10 EKO VIS MŽP INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ Ročník XXI č. 5

4

5 O b s a h strana STUDIE A SOUBORNÉ INFORMACE METODIKA A ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR NOVINKY VE FONDU ODBORNÉ KNIHOVNY RIS MŽP INFORMACE Z EU/ES EKOLOGICKÝ MONITOR. KRÁTKÉ ZPRÁVY ZE ZAHRANIČNÍCH PERIODIK EKOLOGICKÝ MONITOR. KRÁTKÉ ZPRÁVY ZE ZAHRANIČNÍCH PERIODIK PŘEHLED ODBORNÝCH AKCÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 3

6

7 Studie a souborné informace STUDIE A SOUBORNÉ INFORMACE METODIKA A ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR Projekt MŽP SP3g1/24/07 Řešitelský tým: Ing. Kamila Havlíčková, Ph.D., Mgr. Jiří Suchý, Ing. Jan Weger, Ph.D., Ing. Jana Šedivá, Ph.D., Mária Táborová, VÚKOZ, v. v. i., Průhonice Ing. Martin Bureš, Ing. Jan Hána, Ing Jiří Heyda, Ing. Kadeřábek, Ing. Martin Nikl, Ing. Gabriela Pavloňová, Ing. Miroslav Zeman, ÚHÚL Brandýs nad Labem Mgr. Lenka Jirásková, Mgr. Jiří Kvapil, Ing. Jana Petruchová, Ing. Jitka Faugnerová, CENIA Doc. Ing. Jaroslav Knápek, CSc., Doc. Ing. Jiří Vašíček, CSc., ČVUT FEL Praha Ing. Petr Gallo, Ing. Maria Sočuvková, Ing. Vojtěch Holub GALLO PRO, s. r. o. Ing. Zdeněk Strašil, CSc., Radka Pešková, Miluše Pelichovská VÚRV, v. v. i., Praha-Ruzyně Doba řešení projektu Předložený abstrakt prezentuje výstupy z projektu SP/3g1/24/07 Metodika a analýza potenciálu biomasy v ČR, který byl řešen v letech , v rámci grantového projektu MŽP. Stanovení potenciálu biomasy v podmínkách České republiky vychází z analýzy mapových podkladů, identifikace jednotlivých pozemků včetně jejich vlastností, které jsou relevantní pro stanovení potenciálu biomasy. To obsahovalo mj. rajonizaci, typologii stanovišť a určení výnosového potenciálu jednotlivých energetických plodin. Pro dané podmínky stanoviště (určené kombinací půdních a klimatických parametrů stanoviště) je tak pro každou cíleně pěstovanou plodinu přiřazen konkrétní výnos biomasy. Potenciál biomasy chápaný jako množství získatelné biomasy (vyjadřované v tunách sušiny, v GJ tepla v palivu apod.) je vždy nutné chápat v souvislosti s ekonomickými aspekty. Pokud bude pěstování biomasy v určité lokalitě z pohledu zemědělského podnikatele ekonomicky neefektivnií, nebude v reálných podmínkách tato půda použita pro produkci biomasy pro energetické účely. Důvodem této ekonomické neefektivnosti může být jak to, že v lokalitě pěstovaná biomasa nebude cenově konkurenceschopná na trhu s biomasou, nebo to, že produkce klasických zemědělských komodit bude v dané lokalitě pro zemědělce ekonomicky výhodnější. Obdobně je tomu i v případě potenciálu lesních těžebních zbytků. Technický nebo dostupný potenciál na daném území může být velký, cena takto získávané biomasy však může být např. díky komplikovanému terénu a obtížím při zpracování tak vysoká, že nebude na trhu konkurenceschopná. Tím ale pak v realitě nedochází k využití tohoto potenciálu. Potenciál biomasy pro energetické účely (chápáno jako množství biomasy, které lze reálně využít) je ovlivněn několika základními faktory, mezi které patří především: velikost zemědělské (resp. orné) půdy určené pro pěstování biomasy pro energetické účely, cena biomasy na trhu s biomasou (základní roli zde bude hrát poptávka po biomase a cena substitutů fosilních paliv) a úspěšností odstraňování bariér brzdících pěstování biomasy pro energetické účely, resp. využívání dalších zdrojů biomasy (tráva z TTP, lesní těžební zbytky). Potenciál biomasy tak roste jak s rostoucím množstvím půdy alokované na její pěstování, tak i s růstem cen biomasy na trhu s biomasou. Pokud budeme brát do úvahy pouze velikost (orné) půdy určené pro pěstování biomasy pro energetické účely, je třeba respektovat fakt, že výše potenciálu není přímo úměrná rozloze alokované orné půdy. Zde se vychází ze základního předpokladu, že pro klasickou zemědělskou produkci (pro produkci potravin) je prioritně alokována z hlediska výnosů plodin nejkvalitnější půda. Naopak pro pěstování biomasy pro energetické účely lze předpokládat alokaci spíše méně kvalitních půd. Při změně předpokládané rozlohy orné půdy alokované pro pěstování biomasy pro energe- EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 5

8 Studie a souborné informace tické účely (např. při změně předpokladu z 10 % orné půdy pro biomasu na 20 % orné půdy pro biomasu) je třeba identifikovat konkrétní pozemky, na kterých by pak probíhalo pěstování biomasy. Na základě půdních a klimatických vlastností těchto jednotlivých pozemků je pak stanoven přírůstek potenciálu biomasy. Významnou částí potenciálu biomasy je i obilná sláma a tráva z TTP. Výše tohoto potenciálu je do významné míry ovlivňována jednak množstvím hospodářských zvířat a jednak i tím, zda a v jaké míře je sláma zaorávána. Jde tak o další dva významné parametry, které je třeba brát do úvahy při stanovování potenciálu biomasy. Obdobně i v případě lesních těžebních zbytků může potenciál biomasy (kromě omezení daných obtížností terénu a ekonomikou zpracování těžebních zbytků) významně ovlivnit uplatňovaný způsob těžby a požadavky na ponechání určité části těžebních zbytků na lokalitě. Dalším faktorem, který je třeba brát do úvahy, je i rozvoj agrotechnických postupů pěstování biomasy pro energetické účely. S rozvojem cíleného pěstování biomasy pro energetické účely bude docházet k optimalizaci agrotechnických postupů, a lze očekávat zvyšování efektivnosti pěstování biomasy. To pak povede ke zvyšování konkurenceschopnosti biomasy na trhu s palivy a k možnosti využívat i ekonomicky méně výhodné lokality. Vzhledem ke všem výše uvedeným faktorům není stanovení potenciálu biomasy statickou, ale v čase dynamickou úlohou. Potenciál biomasy je tedy třeba periodicky aktualizovat a zohledňovat do něj aktuální stav všech uvedených faktorů. Analýza mapových podkladů výnosů energetických plodin a konvenčního zemědělství byla prováděna v softwaru ArcGIS Desktop ESRI ArcMap typ licence ArcInfo, který je kompletní GIS pro tvorbu dat, aktualizaci, dotazy, tvorbu map a analytické úlohy. Pro analýzu mapových podkladů byly získány následující základní mapové podklady: LPIS LPIS je systém evidence půdy založený na uživatelských vztazích (mapa půdních bloků). Jeho základním smyslem je poskytovat kvalitní data o užívané zemědělské půdě v České republice. Účelem je bezproblémové zvládnutí administrace a kontroly žádostí o zemědělské dotace. LPIS slouží farmářům jako rychlý zdroj informací o jimi užívané půdě. Základní evidenční jednotkou je farmářský blok, který představuje souvislou plochu zemědělské půdy s jednou kulturou užívanou jedním farmářem. Měřítko mapování bylo 1 : Obsahem mapy jsou plošné objekty uživatelských celků, které obsahují typ využití daného půdního bloku: 1. Orná půda 2. Travní porost 3. Ovocný sad 4. Vinice 5. Chmelnice 6. Zalesněno 7. Jiná kultura LPIS byl poskytnut Ministerstvem zemědělství ČR. BPEJ Mapa BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky) se používá k posuzování produkčních schopností půd. Základem bonitace zemědělských půd byl vždy jejich podrobný pedologický průzkum, avšak jejím podstatným cílem bylo hodnocení a hospodářské ocenění všech agronomicky a ekonomicky rozhodujících vlastností zemědělského území, včetně klimatu, reliéfu terénu apod. Systém BPEJ umožňuje relativně detailní zjišťování typů půd, klimatických regionů, výnosnosti daných půd a poskytuje plošné pokrytí celé České republiky. Tento systém BPEJ se mimo jiné používá i k oceňování zemědělských pozemků a stále je zpřesňován a zdokonalován. Základní mapový podklad pro BPEJ jsou mapy SMO 5 (státní mapa odvozená) v měřítku 1 : Tyto mapy obsahují základní geografické údaje včetně výškopisu. Do této mapy se linie BPEJ zakreslovaly a následně byly z této mapy vektorizovány. Tím vznikla vektorová báze BPEJ. BPEJ jsou sloučeny do skupin se stejným typem půd a klimatu podle klimatického regionu a hlavní půdně klimatické jednotky. Zdrojem dat je VÚMOP, v. v. i. DMÚ 25 Digitální model území v měřítku 1 : je standardní vektorová topografická mapa, jejíž obsah je rozdělen do sedmi základních logických vrstev: 1. Vodstvo obsahuje vodní plochy a vodní toky 2. Komunikace obsahuje všechny typy cest až do podrobnosti hlavních polních cest 6 EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ

9 Studie a souborné informace 3. Potrubní a telekomunikační trasy 4. Rostlinný a půdní kryt 5. Sídla, průmyslové a jiné topografické objekty 6. Hranice a ohrady 7. Terénní reliéf vrstevnice a případné výrazné terénní změny Poskytnuto Vojenským geografickým a hydrometeorologickým úřadem v Dobrušce. Lesnické mapy Jedná se o lesní hospodářské plány a osnovy (LHPO) a již o generalizovanou mapu z podkladů LHPO v měřítku 1 : Obsahem mapy jsou plochy zalesněných území rozdělených podle typu převažujícího porostu. Porost je rozdělen do čtyř částí, a to: jehličnaté, listnaté, smíšené lesy a holiny. Struktura lesnické mapy: 1. Porostní plocha kraje v ha z dat LHPO k Porostní plocha jehličnatého lesa v ha z dat LHPO k zastoupení jehličnatých dřevin 60 % a více 3. Porostní plocha listnatého lesa v ha z dat LHPO k zastoupení listnatých dřevin 60 % a více 4. Porostní plocha smíšeného lesa v ha z dat LHPO k zastoupení listnatých resp. jehličnatých dřevin 59 % a méně 5. Holina v ha z dat LHPO k Plocha Maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ), Velkoplošných zvláště chráněných území (VZCHÚ), VZCHÚ zonace v ha průnik kraje a vrstev AOPK Lesnické mapy byly poskytnuty Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). Analýza potenciálu biomasy na zemědělské půdě Zmíněné mapové podklad byly použity pro analýzu potenciálu biomasy na zemědělské půdě. Metodický postup je založen na přiřazování výnosů jednotlivých zdrojů biomasy ze zemědělské půdy (druhů plodin) podle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Pro vytváření rajonizace vybraných energetických plodin (topoly, vrby, šťovík krmný OK2, lesknice rákosovitá, kostřavy rákosovitá, sveřep bezbranný, psineček veliký, ovsík vyvýšený, srha laločnatá a ozdobnice) byly a jsou využívány dva podklady: výsledky hodnocení polního testování energetických plodin v rámci výzkumných projektů i pěstební praxe a soustava BPEJ (bonitovaných půdně ekologických jednotek) zemědělských půd v ČR. BPEJ byly vytvořeny na základě bonitace čs. zemědělského půdního fondu z let na podkladě komplexního průzkumu půd provedeného v šedesátých letech. Bonitovaná půdně ekologická jednotka zemědělských pozemků se vyjadřuje pětimístným číselným kódem (psáno např nebo 21114) hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. První číslice udává klimatický region, druhá a třetí číslice vymezují příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (01 78), čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám a pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti. Klimatické regiony (KR) zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. KR se liší zejména v hodnotách sumy průměrných denních teplot vzduchu nad 10 C, průměrnými ročními teplotami vzduchu, průměrným ročním úhrnem srážek, pravděpodobností výskytu suchých vegetačních období a vláhovou jistotou. V České republice bylo vymezeno celkem 10 klimatických regionů, označených kódy 0 9. Hlavní půdní jednotka (HPJ) je účelové seskupení půdních forem, příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí a u některých HPJ výraznou svažitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. V České republice bylo vymezeno 78 HPJ. Přiřazením údaje o klimatickém regionu k charakteristice HPJ vzniká tzv. hlavní půdně klimatická jednotka (HPKJ), která je vyšší taxonomickou jednotkou. Další půdně ekologické faktory jsou označeny 4. a 5. číslicí kódu soustavy BPEJ ČR a obsahují informace o dalších podmínkách stanoviště, které budou zohledňovány v případě provádění podrobnější pěstební rajonizace. Příklad pětimístného kódu BPEJ: EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 7

10 Studie a souborné informace Stanovení potenciálu zbytkové biomasy Z vrstev LPIS byly zvlášť vyjmuty bloky orné půdy a travných travních porostů a byly spojeny s vrstvou BPEJ, která nesla informaci o HPKJ. Tím vznikl základní podklad pro analýzu, kde jednotlivé bloky orné půdy a trvalých travních porostů nesly informaci o HPKJ. K jednotlivým HPKJ byly přiřazeny předem stanovené tabulkové výnosy plodin. Pomocí speciálně vytvořeného softwaru byly k plochám orné půdy přiřazeny rozlohy jednotlivých plodin konvenčního zemědělství podle jejich skutečného procentuálního zastoupení a významnosti v krajích. K tomu byly využity data ČSÚ. Tímto postupem byly získány skutečné výnosy konvenčního zemědělství na orné půdě v t (suš.)/ha. Obdobný postup aplikován i na trvalé travní porosty s tím rozdílem, že místo různých zemědělských plodin byly přiřazovány pouze výnosy trvalých travních porostů. Stanovení potenciálu záměrně pěstované biomasy v závislosti na geografických a klimatických podmínkách Vytváření typologie zemědělských půd pro pěstování energetických plodin bylo založeno na vyhodnocení empirických výsledků hodnocení výnosových parametrů ve vztahu k podmínkám prostředí vyjádřených v jednotkách BPEJ/HPKJ respektive jejich složek např. průměrných teplot, rizik přísušků, půdních vlastností atd. Chybějící data byla doplňována expertním posouzením ve spolupráci s předními odborníky na jednotlivé plodiny. Výsledkem hodnocení je tabulka HPKJ s vymezením obvykle 3 5 pěstebních oblastí podle vhodnosti pro konkrétní energetickou plodinu. Tabulky byly použity k vytvoření výnosových map jednotlivých energetických plodin v prostředí GIS. Postup při vytváření typologie pro konkrétní plodinu nebo skupinu plodin: 1. Shromažďování podkladů o výnosech plodiny (literární rešerše, vlastní výsledky i provozní praxe) 2. Hodnocení klimatických regionů KR z hlediska vhodnosti pro pěstování 3. Hodnocení hlavních půdních jednotek HPJ z hlediska vhodnosti pro pěstování 4. Syntéza hodnocení hlavních půdně klimatických jednotek HPKJ 5. Vytvoření pěstebních kategorií HPKJ pro konkrétní plodinu 6. Expertní odhad výnosového potenciálu plodiny v pěstebních kategoriích 7. Kontrola a opravy návrhu rámcové pěstební rajonizace (expertní, polní průzkum aj.) Po získání informace, jaké mají jednotlivé půdní bloky výnosy zemědělských plodin, začaly být na zemědělskou půdu přiřazovány výnosy energetických plodin. Nejprve bylo určeno procentuální zastoupení energetických plodin v krajích. To bylo stanoveno na 10 % rozlohy orné půdy, plus navíc byla přidána plocha orné půdy v klidu a pro trvalé travní porosty byla stanovena plocha 2 % jejich rozlohy. Pro přiřazení energetických plodin do mapového podkladu orné půdy byl použit stejný postup jako u plodin konvenčního zemědělství. Energetické plodiny byly nejdříve přiřazeny na plochy orné půdy v klidu a na půdu, kde měly plodiny konvenčního zemědělství nejnižší výnos. Tak vznikla půda využitelná pro pěstování energetických plodin. Obdobný postup byl opět aplikován na plochy trvalých travních porostů s tím rozdílem, že na trvalé travní porosty byly přiřazovány výnosy jen rychle rostoucích dřevin. Použitý postup minimalizuje případný konflikt ve využití zemědělské půdy pro produkci potravy a pro energetické účely. Analýza potenciálu lesních těžebních zbytků Lesními těžebními zbytky (LTZ) jsou nazývány části stromů nevyužité při výrobě kulatinových sortimentů v rámci předmětních a mýtních těžeb. V posledních letech jsou těžební zbytky považovány za jeden z obnovitelných zdrojů, které lze v ČR mobilizovat, především pro energetické využití. V souvislosti s rostoucí potřebou obnovitelných zdrojů energie vzniká nutnost objektivně posoudit možnostmi využití zbytkového nehroubí z lesních těžeb, tedy potenciál lesních těžebních zbytků. V ČR zatím neexistuje ucelený systém umožňující jednotně zhodnotit rozsah zdrojů LTZ a dopady odběru lesní biomasy na funkce lesního ekosystému. Analýza potenciálu lesních těžebních zbytků zjišťuje množství využitelné dendromasy nehroubí v lesních porostech České republiky. Východiskem je určení množství těžebních zbytků na lesních plochách podle údajů z databází datového skladu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Výsledkem je tabulkové vy- 8 EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ

11 Studie a souborné informace jádření objemů dostupných zbytků a mapy rajonizace a kategorizace potenciálu lesních těžebních zbytků podle krajů České republiky. Rajonizace lesní biomasy na základě analýzy typologického systému ÚHÚL vymezuje plochy s přípustným a nepřípustným rizikem odebírání lesní biomasy, kdy jsou zvolena omezení především z důvodů ochrany přírody, technologických a stanovištních podmínek. Kategorizace lesní biomasy vyjadřuje ve třech kategoriích potenciál produkce na plochách vhodných k odběru. Stanovení potenciálu lesních těžebních zbytků V tomto projektu byly zdrojem údajů pro zjištění množství těžebních zbytků údaje o porostních zásobách hroubí, které jsou podle jednotlivých lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO) průběžně ukládány ve standardizované formě do IDC ÚHÚL. LHP a LHO jsou vypracovávány podle vyhlášky MZe č. 84/1996 pro všechny lesní hospodářské celky (LHC) v České republice. Údaje z LHP a LHO nám dávají dostatečnou představu o stavu konkrétního lesního majetku a o výhledu hospodaření do budoucna. Z údajů o zásobách hroubí s kůrou v aktuální databázi LHPO byly poté modelově kalkulovány výhledy těžeb obnovních. Výpočet se řídí legislativním postupem ve Vyhlášce č. 84/1996 Sb., 8, odst. 8 až 10. Pro další výstupy byly použity údaje z výhledů těžeb na první decenium (desetiletí). Základem výpočtů byla agregace dle stanovených podmínek podrobných údajů platných lesních hospodářských plánů a osnov obsažených v databázi datového skladu ÚHÚL. Pro potřeby tohoto projektu byla výtěžnost těžebních zbytků stanovena na 80 % takto zjištěného objemu. Je to maximální hodnota, dosažitelná při mechanizovaném odstraňování lesní dendromasy v lesnické praxi při zachování rentability. Lesy nevhodné pro využití LTZ podle platné legislativy (Vyhláška č. 84/1996): ochranné a lesy v subkategoriích lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, lesy v klečovém lesním vegetačním stupni, vybrané kategorie lesa zvláštního určení v subkategoriích lesy v 1. zónách CHKO, lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, lesy pro zachování biologické různorodosti, lesy určené zvláštním statutem, tedy lesy 1. zón NP, 1. zón CHKO, NPR a PR. Z analýzy zahrnující vedle diferenciace přírodních podmínek (SLT) vazbu na podmínky hospodaření a funkční zaměření vyplynuly následující typy jako odolné proti zvýšenému riziku degradace ekosystému při využití těžebních zbytků, ovšem za podmínky trvale udržitelného hospodaření. Přepočtové koeficienty pro kalkulace lesní biomasy Pro potřeby projektu se používá pro vyjádření lesních těžebních zbytků segment nehroubí z větví (případně stromových vršků) s kůrou, který reprezentuje koeficient 0,14 vzhledem k hroubí kmene s kůrou rovnajícímu se 1. Výpočet sušiny biomasy Pro přepočet objemových jednotek hroubí (m 3 ) na hmotnostní jednotky sušiny biomasy t (suš.) se využily expanzní faktory specifické pro jednotlivé agregované skupiny dřevin (smrk, borovice, buk a dub) z projektu v projektu VaV 640/18/3 CzechCARBO (IFER 2006). Tab. 1Hospodářské lesy na vybraných souborech lesních typů vhodné pro využití LTZ Soubory lesních typů Cílové hospodářství 0K Hospodářství na chudých stanovištích nejnižších poloh 1K, 2K, 1I, 2I, 1S, 2S Kyselá stanoviště nižších poloh 1B, 2B, 1H, 2H, 1D, 2D Hospodářství živných stanovišť nižších poloh 3K, 4K, 3I, 4I Hospodářství kyselých stanovišť středních poloh 3S, 4S, 3B, 4B, 3H, 4H, 3D, 4D Hospodářství živných stanovišť středních poloh 5K, 6K, 5I, 6I Hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh 5S, 6S, 5B, 6B, 5H, 6H, 5D, 6D Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Zdroj: ÚHÚL 2009 EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 9

12 Studie a souborné informace Tab. 2 Podíly částí lesní biomasy vzhledem k hroubí s kůrou a k celkové dendromase Stromová dendromasa Rozdělění Poměr částí ve vztahu k hroubí s kůrou Poměr částí ve vztahu k celkové dendromase Nadzemní kmen (hroubí) b.k. 0,89 0,66 dendromasa kůru (na hroubí) 0,11 0,08 větve (nehroubí) s.k. 0,14 0,11 pařez 0,02 0,02 asimilační aparát 0,06 0,05 Celkem nadzemní biomasy 1,22 0,91 Podzemní dendromasa kořeny 0,12 0,09 Celková dendromasa 1,34 1,00 Poznámka: hroubí + kůra = 1,0; pařez + kořeny = 0,14. Zdroj: FRA 2005 Hmotnostní a energetické vlastnosti dřeva Pro potřeby projektu je pro výpočet výhřevnosti sušiny jehličnatého i listnatého dřeva zvolena hodnota 18 MJ.kg 1, případně ekvivalent 18 GJ.t 1. Tato modelová hodnota reprezentuje průměrnou hodnotu výhřevnosti suchého dříví všech kalkulovaných dřevin se zohledněním vyššího podílu smrkového dřeva. Tato výhřevnost vyjadřuje energetický potenciál kalkulovaného objemu LTZ. Potenciál lesních těžebních zbytků Výstupem kalkulace je tabulka ročních těžeb lesních těžebních zbytků pro ČR. Tabulka zohledňující roční objemy jehličnaté a listnaté atrotuny sušiny biomasy podle věku v daném kraji (ORP) za katastr. Pro kvantifikaci potenciálu sušiny biomasy z těžebních zbytků byla použita data lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO). Byl brán zřetel na kategorizaci lesů a další reálná omezení např. ochrana přírody. Tab. 3Lesní těžební zbytky (nehroubí) souvislé zobrazení Lesní těž. zbytky Jednotky Popis ,82 m 3 celá ČR ,81 m 3 vstupující do kalkulace biomasy (využitelné LTZ) ,01 m 3 nevstupující do kalkulace biomasy (nevyužitelné LTZ) Zdroj: ÚHÚL 2009 Rajonizace lesní biomasy Rajonizace lesní biomasy je vyjádřena dvěma kategoriemi. První kategorie, kde je možné využívat LTZ, kde je vymezené přípustné riziko pro využívání lesní biomasy za předpokladu, že se na těchto plochách bude hospodařit trvale udržitelným způsobem (TUH) a v souladu s potřebami ochrany přírody. Druhá kategorie, kde je nevhodné využívat LTZ, vymezuje plochy s nepřípustným rizikem odebírání lesní biomasy především z důvodů ochrany přírody, půdního a vodního režimu. Z kalkulací podle výše zmíněných kritérií vyplývá, že roční potenciál lesních těžebních zbytků o objemu cca t sušiny ( m 3 ) lze realizovat na cca ha, což činí přibližně 62 % porostní plochy (tab. 4). Kategorizace lesní biomasy Potenciál lesních těžebních zbytků je podle ročních těžebních možností vyjádřen třemi kategoriemi na plochách vhodných k odběru LTZ. Kategorie nižšího potenciálu charakterizuje vhodná stanoviště, kde bude nižší efektivnost těžby způsobena především roztroušeností zdrojů a bude dosahovat nejvíce 0,5 t (suš.).ha 1.rok 1, je definována na rozloze ha. Kategorie středního potenciálu charakterizuje vhodná stanoviště, kde podmínky umožňují realizovat potenciál v rozmezí 0,5 až 1 t (suš.).ha 1.rok 1, je definována na rozloze ha. Kategorie vyššího potenciálu charakterizuje stanoviště vhodná k realizaci potenciálu v objemech 1 t (suš.).ha 1.rok 1 a vyšších, je definována na rozloze ha. Ekonomika biomasy pro energetické užití Obecná východiska pro odhad budoucí ceny biomasy Každou z forem biomasy lze popsat sadou parametrů, které jsou důležité pro posouzení a stanovení jejího potenciálu v dané lokalitě. Jedním z nejdůležitějších 10 EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ

13 Studie a souborné informace Tab. 4 Rajonizace lesní biomasy v krajích ČR Kód kraje Název kraje Plochy porostní kraje půda Lesnatost Využitelná porostní plocha potenciálu LTZ Nevyužitelná porostní plocha potenciálu LTZ Potenciál LTZ ha % celkem % ha m 3 t (suš.) CZ010 Hl. město Praha CZ020 Středočeský CZ031 Jihočeský CZ032 Plzeňský CZ041 Karlovarský CZ042 Ústecký CZ051 Liberecký CZ052 Královéhradecký CZ053 Pardubický CZ063 Vysočina CZ064 Jihomoravský CZ071 Olomoucký CZ072 Zlínský CZ080 Moravskoslezský CZ Česká republika Zdroj: ÚHÚL 2009 faktorů je pak i cena dané formy biomasy. Cena biomasy je rozhodujícím faktorem pro rozlišení mezi teoretickým potenciálem energie v dané formě biomasy a potenciálem, který je možné reálně využít vzhledem k trhu s biomasou a dalšími energetickými komoditami. Často nastává situace, kdy je potenciál určité formy biomasy relativně velký, ale náklady na její získání jsou takové, že je z ekonomického hlediska nereálné jej využít. Projekty na získávání biomasy budou realizovány soukromými investory, kteří se rozhodují o realizaci projektů na základě výnosu z do nich investovaného kapitálu. Pokud je cena produkce na trhu taková, že investorovi přináší pro něj zajímavé zhodnocení vložených peněz (při respektování rizika daného druhu podnikání), rozhodne se pro realizaci projektu. V opačném případě pak nikoliv. Informace o ceně biomasy je důležitým parametrem při odhadování potenciálu biomasy. Cena biomasy, stejně jako ostatních volně obchodovaných komodit je dána trhem vztahem mezi nabídkou a poptávkou po biomase. Nabídku a poptávku po biomase ovlivňuje celá řada faktorů a odhadování budoucí ceny biomasy (daného druhu) je velmi komplikovanou úlohou a navíc tržní cena biomasy nemusí neodrážet očekávání investorů realizujících projekty na získávání biomasy. Ekonomické modely Při odhadech budoucí ceny biomasy je možné vycházet z ekonomických modelů, které simulují procesy nezbytné pro získání dané formy biomasy, a které zohledňují očekávání investora na zhodnocení jím vloženého kapitálu. Pomocí ekonomických modelů je tak možné stanovit tzv. minimální cenu produkce z pohledu investora. Pokud by investor nedosahoval alespoň této ceny, nebude daný projekt na získávání biomasy realizovat. Výstupy z ekonomických modelů představují tzv. dlouhodobé marginální náklady. To znamená, že za předpokladu dlouhodobé poptávky po biomase (v určité výši) se dlouhodobě ustálí cena biomasy, resp. její formy, na úrovni, která zajistí investorovi pokrytí všech výdajů a jím požadované zhodnocení kapitálu. Ekonomický model použitý pro odhad ceny biomasy získávané pěstováním konkrétní energetické plodiny (resp. získávané zpracováním lesních těžebních zbytků) představuje tzv. referenční model daného typu projektu. Vytvoření ekonomického modelu vyžaduje důslednou identifikaci procesů nezbytných pro realizaci daného projektu a stanovení jejich rozsahu. Jsou zde předpokládány standardní (v daném okamžiku dostupné) technologie, důsledné tržní ocenění placených materiálových vstupů a služeb. Ekonomický model EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 11

14 Studie a souborné informace pak simuluje hotovostní toky vyvolané realizací projektu na získávání biomasy. Model zachycuje všechny etapy přípravy, realizace, provozování a ukončení projektu a současně odráží reálné podmínky podnikatelského prostředí daně, růst cen jednotlivých vstupů (práce, subdodávky, energie, hnojivo), podpory podnikání apod. Při sestavování ekonomického modelu daného projektu a při identifikování procesů projektu je třeba respektovat i časové hledisko projektu dobu životnosti projektu. Jde o dobu, po kterou trvají důsledky rozhodnutí investora o realizaci daného projektu. Z časového hlediska lze rozlišit následující základní druhy projektů: Projekty s dlouhým časovým horizontem, který dosahuje dvacet i více let. Příkladem jsou zde plantáže RRD. Tyto projekty mají zcela stejný charakter jako běžné podnikatelské projekty investor na začátku investuje a pak po dobu životnosti mu investice generuje finanční prostředky. Projekty se střednědobým časovým horizontem, kdy životní cyklus projektu je více jak jeden rok, ale je podstatně kratší než v případě plantáží RRD typicky se bude jednat o cca 5 a více let v případě víceletých energetických plodin. Projekty, kdy je časovým horizontem jeden rok za který je realizován celý životní cyklus projektu. Příkladem zde jsou jednoleté energetické plodiny, resp. i klasické zemědělské plodiny v daném okamžiku využívané pro energetické účely. Časový horizont projektu určuje po jakou dobu, není možné původní rozhodnutí o realizaci projektu změnit, resp. jeho změna by znamenala pro investora významné ztráty. V prvních dvou případech je třeba vytvořit kompletní ekonomické modely, které budou modelovat procesy v jednotlivých letech. Minimální cena biomasy jako spodní odhad ceny biomasy Minimální cena biomasy je spodní limit ceny biomasy, která zajišťuje pro investora přiměřený výnos z kapitálu investovaného do daného projektu. Minimální cena biomasy je odvozena od základní kriteriální podmínky, že součet diskontovaných hotovostních toků vyvolaných realizací projektu je za dobu životnosti projektu roven nule. Minimální cena pak investorovi zajišťuje výnos z vloženého kapitálu ve výši diskontu použitého pro diskontování hotovostních toků. Hotovostní toky jsou simulovány pomocí ekonomického modelu pro daný druh biomasy (pro danou energetickou plodinu, resp. způsob získávání biomasy). Výši minimální ceny lze ovlivnit především: (1) optimalizací nákladů projektu (např. volbou správné agrotechnologie), (2) zvýšením produkce ve fyzických jednotkách optimalizací volby správného stanoviště pro danou energetickou plodinu, resp. volbou správné plodiny pro dané stanoviště, (3) ekonomickou podporou projektu z externích zdrojů např. ze zdrojů MZe určených na podporu pěstování energetických plodin. Procesy, které jsou spojené s pěstováním biomasy pro energetické účely, lze typicky rozdělit do následujících okruhů. Pro jiné způsoby získávání biomasy jako je např. využívání lesních těžebních zbytků, platí jiná kategorizace. 1. Přípravné a rozhodovací procesy 2. Příprava pozemku 3. Zajištění osiva, resp. sadbového materiálu 4. Založení porostu, resp. setba 5. Procesy mezi založením porostu a sklizní, resp. mezi sklizněmi u plantáží RRD 6. Sklizeň biomasy včetně dopravy na centrální úložiště 7. Navrácení pozemku do výchozího stavu (např. likvidace plantáže RRD) 8. Režijní procesy související s realizací projektu 9. Podpora pro danou formu biomasy Pro výpočet minimální ceny biomasy byl využit speciální software FINAL používaný pro hodnocení ekonomické efektivnosti investic, resp. pro jednoleté energetické plodiny a pro lesní těžební zbytky byly sestaveny kalkulační modely. Společné předpoklady pro výpočet ceny biomasy Ekonomické modely zahrnují všechny přímé procesy (a tedy i náklady) projektů na pěstování biomasy. Modely současně zahrnují i část režie, která je přímo spjatá s realizací projektů. Protože ekonomické modely neřeší to, který či které subjekty budou tyto projekty realizovat, nejsou v modelech zachyceny další nepřímé náklady související např. se správou firmy a s jejími dalšími aktivitami. V ekonomických modelech je zachycena doprava vypěstované biomasy z místa jejího vypěstování do logistického bodu z kterého by následoval převoz ke konečnému spotřebiteli, skladování biomasy, její další zpracování atd. Průměrná dopravní vzdálenost do místa logistického bodu je předpokládána ve výši 10 km. Cena biomasy tedy nezachycuje ani náklady 12 EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ

15 Studie a souborné informace na skladování, ani náklady na dopravu k uživatelům z místa logistického bodu. Cena biomasy je pro účely modelování vyjadřována v Kč/GJ tepla v palivu. To je výhodné ze dvou hledisek: (1) vyjadřování ceny v Kč/GJ tepla v palivu je obvyklé v odvětví energetiky, (2) použití Kč/GJ eliminuje problém různé vlhkosti biomasy vlhkost biomasy má velký vliv na její výhřevnost. V případě produkce biomasy pro bioplynovou stanici je do modelu zahrnuta i senážní jáma a cena biomasy je vztažena k teplu v palivu bioplynu vzniklého fermentací biomasy. V případě produkce bioplynu je cena tepla v palivu (bioplynu) doplněna o přepočet na palivové náklady na výrobu 1 kwh elektřiny (při uvažování průměrné typické) hodnoty účinnosti výroby elektřiny z bioplynu. Na výši minimální ceny má velký vliv případná dotace z externích zdrojů. Všechny výpočty provedeny ve dvou variantách s uvažováním a bez uvažování dotace. Varianta s uvažováním dotace vycházela z výše dotace SAPS pro rok 2009 s rovnoměrným nárůstem do roku 2017 na hodnotu 7000 Kč/ha, rok. Oba tyto scénáře vymezují odhadované limitní hodnoty podpory. Modelované druhy energetické biomasy Cena biomasy byla modelována pro: (1) plantáže rychle rostoucích dřevin, (2) lesnici rákosovitou jarní sklizeň pro spalování, (3) lesnici rákosovitou letní sklizeň pro bioplynovou stanici, (4) ozdobnici jarní sklizeň pro spalování, (5) energetické traviny (srha, ovsík, sveřep) letní sklizeň pro bioplynovou stanici, (6) šťovík letní sklizeň pro spalování, (7) kukuřici sklizeň zelené hmoty pro bioplynovou stanici, (8) triticale pro spalování, (9) trvalé travní porosty sklizeň zelené hmoty pro bioplynovou stanici, (10) lesní těžební zbytky. U každého druhu biomasy byly pro vytvoření ekonomického modelu použity aktualizované výsledky výzkumu o typických výnosových křivkách. Použité výnosové křivky odrážejí typické rozpětí výnosů dané plodiny ve vazbě na klimatické a půdní podmínky. Každý model obsahuje identifikaci procesů a stanovení jejich rozsahu (včetně uvedení konkrétních použitých technologií, resp. agrotechnických postupů). Výsledky modelování ceny biomasy zahrnují pro každý model (viz výše) minimální cenu biomasy pro jednotlivé výnosové křivky pro oba scénáře dotací a strukturu výdajů za dobu životnosti projektu (v současné ceně). Model pro lesní těžební zbytky vychází z předpokladu objemového množství klestu ve výši 15 % z celkové hmoty. V modelu nejsou zachyceny žádné procesy související s vlastní těžbou třeba, okleštěním kmenů apod. Tyto procesy jsou zohledněny v nákladech na těžbu a produkci dřeva a nemají souvislost s následným zpracováním klestu. Stejně jako v případě pěstované biomasy je do ekonomického modelu zahrnuta pouze doprava na vzdálenosti 10 km do místa logistického bodu. Mapový portál Mapové výstupy z analýzy potenciálu biomasy na zemědělské půdě jsou umístěny na mapových službách Portálu veřejné správy. Jelikož vytvořené mapové výstupy obsahují velmi podrobná data, mapy se zobrazují až pro měřítka větší než 1 : (podrobnější mapy). Vzhledem k zastaralé technologii a kvůli velkému objemu datových sad, jsou na současném portálu umístěny pouze vybrané mapové výstupy. Jsou jimi: Výnosy energetických plodin na 10 % orné půdy Cena energetických plodin na 10 % orné půdy Výnosy energetických plodin na trvalých travních porostech Mapy jsou na portálu přístupné v levém panelu přes: Tematické úlohy Životní prostředí Biomasa. Všechny mapové výstupy budou zobrazeny na nově budovaném portálu, který bude spuštěn na přelomu listopadu a prosince Zde budou mapové výstupy zobrazovány i pro měřítka menší než 1 : (méně podrobné mapy), ale ve formě kartodiagramů, které mají podobu koláčových grafů s poměrným zastoupením výnosů/cen energetických plodin v jednotlivých krajích a svou velikostí odpovídají rozloze využité orné půdy/trvalých travních porostů. Webová prezentace poskytující informace o ročním potenciálu jehličnaté a listnaté biomase v tunách sušiny je umístěna na geoportálu ÚHUL. Základem je mapová vrstva katastrů a na ni napojené tabulkové údaje ke katastru roční potenciál jehličnaté a listnaté biomasy v t (suš.) podle věku. Odkaz na aplikaci: Odkaz na tabulkové výstupy: Název WMS: EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 13

16 Studie a souborné informace Výstupy: a) Mapa roční potenciální jehličnaté a listnaté sušiny biomasy v tunách sušiny členěna podle věkového stupně a katastru v ČR Základem je mapová vrstva katastrů a na ni napojeny tabulkové údaje ke katastru, roční potenciál jehličnaté a listnaté biomasy v tunách sušiny, členěn podle věku. Další územní členění jsou ČR, kraj a ORP. Mapová díla ÚHÚL a webová prezentace s tabulkovým i grafickým vyjádřením potenciálu podle rajonizace a klasifikace může sloužit jako praktický nástroj pro podporu rozhodování státní správy lesů, správcům i vlastníků lesů. Závěr b) Mapa rajonizace lesní biomasy tematická pozemková mapa roční potenciální sušiny dle agregace ploch porostních skupin vhodné a nevhodné lokality dle omezení ÚHÚL Základem je mapová vrstva agregovaných ploch porostních skupin a na ni napojeny tabulkové údaje rajonizace podle vhodnosti či nevhodnosti dané lokality. c) Mapa kategorizace lesní biomasy tematická pozemková mapa roční potenciální sušiny dle agregace ploch porostních skupin kategorizace LTZ Základem je mapová vrstva agregovaných ploch porostních skupin a na ni napojeny tabulkové údaje kategorizace nižšího, středního a vyššího potenciálu LTZ. Pro stanovení potenciálu biomasy použitelné pro energetické účely je klíčovým vstupním parametrem stanovení rozlohy a distribuce zemědělského půdního fondu určeného k produkci energetické biomasy. V projektu jsou prezentovány výsledky výpočtu potenciálu biomasy pro dva scénáře alokace zemědělského půdního fondu. První scénář je založen na předpokladu, že veškerý zemědělský půdní fond je používán pro konvenční zemědělskou produkci a nepředpokládá se záměrné pěstování energetických plodin na orné půdě ani na trvalých travních porostech. Potenciál biomasy v tomto scénáři je tvořen pouze zbytkovou biomasou nevyužívanou pro zemědělskou výrobu (např. živočišnou výrobu, zaorávání slámy atd.). Jde tak o spodní odhad využitelného potenciálu biomasy. Druhý scénář prezentovaný v projektu je založen na předpokladu využití cca 10 % rozlohy orné půdy v ČR a cca 2 % rozlohy TTP v ČR pro záměrné pěstování energetických plodin. Pokud by se předpokládala jiná výše alokace zemědělské půdy pro energetické plodiny např. dvojnásobek rozlohy orné půdy a TTP než je použito ve výše zmíněném druhém scénáři není možné stanovit potenciál biomasy na zemědělské půdě pouhým vynásobením koeficientem rovným dvěma. Při změně procenta alokace zemědělské půdy je třeba provést kompletní výpočet potenciálu. Algoritmus výpočtu potenciálu biomasy vychází z alokace konkrétních pozemků pro energetické plodiny. 14 EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ

17 Studie a souborné informace Tyto pozemky se liší svými půdními a klimatickými vlastnostmi a tím pádem se i odlišují výnosem jednotlivých energetických plodin. Metodika algoritmu předpokládá, že pro energetické plodiny je využita vždy nejméně kvalitní (bonitní) zemědělská půda pro konvenční plodiny. Při nárůstu alokované rozlohy zemědělské půdy bude docházet k využívání bonitnější zemědělské půdy pro pěstování energetických plodin a je tedy možné očekávat neproporcionální nárůst produkce biomasy k energetickému využití. Popsaný mechanismus alokace zemědělské půdy pro pěstování energetických plodin minimalizuje i případný konflikt využití zemědělské půdy pro energetické účely s využitím půdy pro produkci potravin. Potenciál zbytkové biomasy z konvenčního zemědělství závisí i na struktuře pěstovaných konvenčních plodin a rozvoji či degresi živočišné výroby. Vzhledem k absenci údajů o budoucí možné struktuře pěstovaných konvenčních plodin, respektive vývoji živočišné výroby jsme při stanovení potenciálu zbytkové biomasy vycházeli ze současné struktury pěstovaných konvenčních plodin a stavu živočišné výroby. Současný stav je definován jako průměr z let Je zřejmé, že při zásadní změně struktury pěstovaných konvenčních plodin a zejména zásadní změně rozsahu živočišné výroby by muselo dojít k aktualizaci algoritmu výpočtu a přepočtu potenciálu biomasy. Potenciál biomasy z konvenčního zemědělství pro jednotlivé regiony byl počítán z hodnot získaných GIS analýzou. Výnos plodiny je dán součtem výnosů dané plodiny ze všech jednotlivých ploch, kde je definován její výnos. Potenciál slamnatých plodin je vypočten vynásobením výnosu opravným koeficientem poměru zrna a slámy. Využitelný potenciál obilné slámy pro energetiku je však menší je nutno odečíst slámu využívanou pro živočišnou výrobu. U řepky se může využít veškerá reziduální sláma pro energetické účely. Uvažovat je také třeba technologické ztráty při sklizni a transportu (až 10 %). Energetický potenciál z konvenčního zemědělství využitelný pro spalování se vypočte součtem zbytkové obilné slámy a řepky. Výnos TTP je dán součtem výnosů TTP v závislosti na bonitě stanoviště všech ploch TTP. Tento tabulkový výnos TTP obsahuje surový výnos na 1 ha (20 % sušiny), takže je výpočet nutno opravit koeficientem na 35 % sušiny. Z jedné tuny TTP při 35 % sušiny vznikne cca 175 m 3 bioplynu, což je energetický potenciál 3,3 GJ. Při výpočtu energetického potenciálu kukuřice na siláž je počítáno s vlhkostí při sklizni 65 %. Z jedné tuny siláže při 35 % sušiny vznikne cca 240 m 3 bioplynu, což je energetický potenciál 4,5 GJ.t 1. V první variantě bylo uvažováno pro spalování pouze se zbytkovou slámou obilnin a slámou z řepky. Celkově by potenciál pro spalování dosahoval hodnoty t, což v přepočtu na energii odpovídá 90 PJ. K produkci bioplynu se uvažuje biomasa z TTP a kukuřice ve formě siláže, kdy se od celkového množství odečte spotřeba kukuřičné siláže a TTP pro skot. Hodnota potenciálu pak celkově dosahuje hodnoty t, což je po přepočtu na energii 46 PJ. V druhé variantě bylo pro spalování uvažováno se zbytkovou slámou obilnin, slámou z řepky a hmoty záměrně pěstované biomasy (RRD, ozdobnice, šťovíku, lesknice). Od celkového množství obilné slámy v tunách se odečetla spotřeba slámy na podestýlku a krmení pro živočišnou výrobu. Celkově by potenciál pro spalování dosahoval hodnoty t, což v přepočtu na energii odpovídá 95 PJ. K produkci bioplynu se uvažuje biomasa z TTP, siláže z kukuřice a záměrně pěstovaných trav (ovsíku, srhy, sveřepu). Hodnota potenciálu pak celkově dosahuje hodnoty 43 PJ. Hodnocení potenciálu lesních těžebních zbytků navrženou metodikou je otevřený systém, který vychází z legislativních podmínek pro výhledy těžeb a výpočet kombinuje s používanými přepočtový koeficienty, praktickou využitelností a přírodními podmínkami stanovišť charakterizovanými podle souborů lesních typů. Tato otevřenost umožňuje využití metodiky pro větší i menší území podle daného účelu i modifikaci metodiky podle aktuální úrovně vědeckého poznání nebo změn dotčené legislativy. Lesními těžebními zbytky využitelnými pro další využití jsou větve a stromové vršky, odřezky dřeva a další nehroubí. Těžebními zbytky, které se jeví jako nevyužitelné z hlediska dopadů na lesní ekosystém, především na jeho živinovou bilanci, a další požadavky ochrany přírody, jsou asimilační orgány, kořeny a pařezy. Roční potenciál lesních těžebních zbytků o objemu cca 500 tisíc tun sušiny (přibližně 800 tisíc m 3 ) lze realizovat na cca hektarech, což činí přibližně 62 % porostní plochy. V rámci projektu nebyly řešeny detailní podmínky lokalit, např. z hlediska zpřístupnění lesní dopravní sítí. V souhrnu lze říci, že největší potenciál se nalézá v jehličnaté a listnaté těžbě v porostech 10. věkového stupně a starších, což logicky koresponduje s obnovními zásahy. EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 15

18 Studie a souborné informace NOVINKY VE FONDU ODBORNÉ KNIHOVNY RIS MŽP O B S A H strana ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (OBECNĚ) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STAV A VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOLOGICKÁ POLITIKA A UDRŽITELNÝ ROZVOJ UDRŽITELNÝ ROZVOJ UDRŽITELNÝ ROZVOJ SOCIÁLNÍ ROZVOJ UDRŽITELNÝ ROZVOJ KULTURNÍ DĚDICTVÍ EKOLOGICKÁ POLITIKA EKONOMIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPLATKOVÝ SYSTÉM A DANĚ VE VZTAHU K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ LEGISLATIVNÍ PROCES SOUDNÍ ROZHODNUTÍ MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MEZINÁRODNÍ PROJEKTY A PROGRAMY MEZINÁRODNÍ PROJEKTY A PROGRAMY AGENDA SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (OBECNĚ) OVZDUŠÍ INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ OCHRANY OVZDUŠÍ ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ) CHEMICKÉ SLOŽENÍ ATMOSFÉRY SKLENÍKOVÉ PLYNY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SPAD, PRACH KLIMA A ZMĚNA KLIMATU VODA VODNÍ ZDROJE STUDNY VODNÍ EKOSYSTÉM LES LESNÍ EKOSYSTÉM LUŽNÍ LESY HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A NEROSTNÉ ZDROJE GEOLOGIE VE VZTAHU K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ MAPOVÁNÍ A MAPY PŘÍRODA A KRAJINA KRAJINA (OBECNĚ) PŘÍRODNÍ DĚDICTVÍ EKOSYSTÉM BIOLOGICKÁ DIVERZITA FAUNA FLÓRA ZAHRADY A PARKY FLÓRA CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLINNÉ OCHRANA PŘÍRODY PÉČE O DRUHY A STANOVIŠTĚ PŘÍRODNÍ KATASTROFY POVODNĚ EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ

19 Studie a souborné informace ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT VLIV ODVĚTVÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DOPRAVA A SPOJE AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA DOPRAVA A SPOJE CYKLISTICKÁ DOPRAVA ENERGETIKA ENERGETIKA OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE ENERGETIKA VODNÍ ENERGIE ENERGETIKA JADERNÁ ENERGIE ENERGETIKA ELEKTRÁRNY LESNICTVÍ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ DOBROVOLNÉ AKTIVITY PRO OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOLOGICKÉ ZNAČENÍ POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (EIA) PODNIKY A FIRMY Z HLEDISKA OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ STAV A VÝVOJ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY NAKLÁDÁNÍ S ODPADY TŘÍDĚNÍ ODPADŮ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ZPĚTNÝ ODBĚR ODPADY A DRUHY ODPADŮ RADIOAKTIVNÍ ODPADY ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ SKLÁDKOVÁNÍ strana ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, OBYVATELSTVO A LIDSKÁ SÍDLA OBYVATELSTVO A LIDSKÁ SÍDLA EKOLOGICKÉ STAVBY SOCIO-EKONOMICKÉ ASPEKTY LIDSKÝCH SÍDEL ÚČAST VEŘEJNOSTI MANAGEMENT LIDSKÝCH SÍDEL URBANISMUS OBNOVA MĚST A VENKOVA ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A LIDSKÉ ZDRAVÍ ENVIRONMENTÁLNÍ RIZIKA A HAVÁRIE ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE OCHRANA ZDRAVÍ ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE VÝŽIVA, POTRAVINY A ZDRAVÍ INFORMACE O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ PRÁVO NA INFORMACE O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ SOUVISEJÍCÍ OBORY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SOUVISEJÍCÍ OBORY HUMANITNÍ OBORY PŘÍRODNÍ OBORY A MATEMATIKA POLITIKA, PRÁVO, EKONOMIKA A HOSPODÁŘSTVÍ SPOLEČENSKÉ OBORY SOCIOLOGIE EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 17

ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR S RESPEKTOVÁNÍM POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI

ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR S RESPEKTOVÁNÍM POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR S RESPEKTOVÁNÍM POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI Kamila Vávrová VÚKOZ, v. v. i., Praha OBSAH PŘEDNÁŠKY Potravinová bezpečnost Zdroje biomasy Typologie půd EP Model vývoje pěstebních

Více

Projekt MŽP P SP/3g1/24/07 Metodika a analýza potenciálu biomasy v ČR Ústav pro hospodářskou skou úpravu lesů Brandýs nad Labem, organizační složka státu tu www.uhul.cz Řešitelský tým Výzkumný ústav Silva

Více

1. generace Podíl vložené a získané energie = 1 : 1,3 2,5 (8) brazilský ethanol Řepka, Pšenice (a kukuřice), Žitovec (obilnina)

1. generace Podíl vložené a získané energie = 1 : 1,3 2,5 (8) brazilský ethanol Řepka, Pšenice (a kukuřice), Žitovec (obilnina) Aktuální poznatky o možnostech trvale udržitelného pěstování energetických rostlin v Ústeckém kraji Jan Weger a kol. odbor fytoenergetiky a biodiverzity VÚKOZ, v. v. i., Průhonice Česko-německý seminář

Více

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu

VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží. Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu VÝNOSNOST & EKONOMIKA pěstování výmladkových plantáží Leona Šimková CZ Biom České sdružení pro biomasu Ekonomika energetických plodin Životnost projektů výsadby energetických plodin: PROJEKTY s krátkým

Více

Energetický potenciál biomasy v MSK

Energetický potenciál biomasy v MSK Energetický potenciál biomasy v MSK Ing. Silvie Petránková Ševčíková, Ph.D. Dny teplárenství a energetiky, 21. 23.4.2015, Hradec Králové VŠB Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum Biomasa

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

VÝZKUM APLKACÍ GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V SYSTÉMECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

VÝZKUM APLKACÍ GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V SYSTÉMECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY VÝZKUM APLKACÍ GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ V SYSTÉMECH NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Ing. Jiří Fryč, Ph.D. Školitel: doc. Ing. Rudolf Rybář, CSc. Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské,

Více

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KONKURENCESCHOPNOST CÍLENĚ PĚSTOVANÉ BIOMASY. Kamila Havlíčková, Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KONKURENCESCHOPNOST CÍLENĚ PĚSTOVANÉ BIOMASY. Kamila Havlíčková, Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KONKURENCESCHOPNOST CÍLENĚ PĚSTOVANÉ BIOMASY Kamila Havlíčková, Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček 1. ÚVOD S rostoucí poptávkou po biomase pro energetické účely se stává stále důležitější

Více

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku V poslední době vzniká velice aktuální potřeba kvantifikace množství biomasy a uhlíku především ze dvou důvodů. Prvním je požadavek stanovení množství uhlíku vázaného v

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky dendromasa zbývající na pracovišti po kácení stromů, jejich odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více

Nabídka mapových a datových produktů Ohroženost větrnou erozí

Nabídka mapových a datových produktů Ohroženost větrnou erozí , e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Ohroženost větrnou erozí OBSAH: Úvod... 3 Potenciální ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí... 4 Potenciální ohroženost orné

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky = dendromasa, zbývající na pracovišti po kácení stromů, odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Téma 9-12 Ekonomická efektivnost dlouhodobých záměrů Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio

Více

Využívání biomasy lesních dřevin pro energetické účely a další zpracování

Využívání biomasy lesních dřevin pro energetické účely a další zpracování Využívání biomasy lesních dřevin pro energetické účely a další zpracování Soušek Zdeněk Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem pobočka Olomouc Seminář Litomyšl 26.10. 2010 Výběr lesních stanovišť

Více

Změny bonitačního systému půd v kontextu změny klimatu. Bonitační systém v ČR. Využití bonitačního systému. Struktura kódu BPEJ - ČR

Změny bonitačního systému půd v kontextu změny klimatu. Bonitační systém v ČR. Využití bonitačního systému. Struktura kódu BPEJ - ČR 6.4.213 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Ústav aplikované a krajinné ekologie Ústav agrosystémů a bioklimatologie Změny bonitačního systému půd v kontextu změny

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Energie z pole České Budějovice 19.3.2009 Jiří Diviš, Jan Moudrý Zemědělská fakulta JU Č.Budějovice ENERGIE Fosilní paliva- omezené zásoby denní celosvětová

Více

REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH

REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH Podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, provádí ÚKZÚZ v rámci agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP) také sledování obsahů rizikových

Více

Aktuální informace o strategických plánech rozvoje OZE a roli biomasy v nich Přinést aktuální informace o proporcích a distribuci potenciálu biomasy

Aktuální informace o strategických plánech rozvoje OZE a roli biomasy v nich Přinést aktuální informace o proporcích a distribuci potenciálu biomasy Biomasa pro energetické účely zdroje a potenciály biomasy Jan Weger odd. fytoenergetiky VÚKOZ, v. v. i. Průhonice Jaroslav Knápek Fakulta elektrotechnická ČVUT Praha Praha ELEN 2012 11-12.9.2012 1 Cíl

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona

Více

Výstupy oblastních plánů rozvoje lesů a jejich dostupnost

Výstupy oblastních plánů rozvoje lesů a jejich dostupnost Výstupy oblastních plánů rozvoje lesů a jejich dostupnost Vratislav Mansfeld & Milan Říha Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro

Více

Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů

Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Václav Tomášek Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství

Více

PODPORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

PODPORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE PODPORY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE doc. Ing. Jaroslav Knápek, CSc. ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd http://ekonom.feld.cvut.cz knapek@fel.cvut.cz

Více

Náležitosti lesního hospodářského plánu. Kurz oceňování lesa Jan KADAVÝ

Náležitosti lesního hospodářského plánu. Kurz oceňování lesa Jan KADAVÝ Náležitosti lesního hospodářského plánu Kurz oceňování lesa Jan KADAVÝ Obsah prezentace 1. Základní pojmy 2. Náležitosti plánu 3. Digitální plán 4. Informační standard LH 5. Databáze plánu Základní pojmy

Více

Škody zvěří na lesních porostech

Škody zvěří na lesních porostech Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772

Více

Výstupy Národní inventarizace lesů

Výstupy Národní inventarizace lesů Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.

Více

Potenciál a riziko využívání těžebních zbytků v borových porostech na majetku Městských lesů Doksy, s.r.o.

Potenciál a riziko využívání těžebních zbytků v borových porostech na majetku Městských lesů Doksy, s.r.o. Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta lesnická a dřevařská Soubor map Potenciál a riziko využívání těžebních zbytků v borových porostech na majetku Městských lesů Doksy, s.r.o. Doc. Ing. Jiří Remeš,

Více

2. Účel a cíl koncepce, zdroje dat

2. Účel a cíl koncepce, zdroje dat 2. Účel a cíl koncepce, zdroje dat 2.1. Účel a cíl koncepce Koncepce vychází s principů a cílů Státního programu ochrany přírody a krajiny, který byl schválen usnesením vlády č.415 ze dne 17. června 1998.

Více

METODIKA STANOVENÍ POTENCIÁLU BIOMASY PRO ENERGETICKÉ VYUŽITÍ V KRIZOVÝCH SITUACÍCH

METODIKA STANOVENÍ POTENCIÁLU BIOMASY PRO ENERGETICKÉ VYUŽITÍ V KRIZOVÝCH SITUACÍCH METODIKA STANOVENÍ POTENCIÁLU BIOMASY PRO ENERGETICKÉ VYUŽITÍ V KRIZOVÝCH SITUACÍCH Certifikovaná metodika Kamila Vávrová 1, Jan Weger 1, Martin Nikl 1, Jaroslav Knápek 2, 1 Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

Minule http://user.mendelu.cz/kusbach LVS, lesní vegetační stupně Ekologické řady Edafické kategorie LVS, ekologické řady, edafické kategorie Z K B J L P G R Edafické kategorie L V S Výstupy LTKS Oblastní

Více

Funkce lesů Ing. Robert Hruban

Funkce lesů Ing. Robert Hruban Funkce lesů Ing. Robert Hruban Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro hospodářskou úpravou lesů Brandýs nad Labem Praha MZe, 28.

Více

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost. Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku

Více

1. Etapa Národní inventarizace kontaminovaných míst

1. Etapa Národní inventarizace kontaminovaných míst 1. Etapa Národní inventarizace kontaminovaných míst Jan Gruntorád Odbor ekologických škod MŽP Jednotná evidence proč je potřeba? Potřeba centrálního zdroje dat, pořízených jednotným způsobem - dle stavebního

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

METODIKA STANOVENÍ POTENCIÁLU BIOMASY V ZÁJMOVÝCH ÚZEMÍCH S RESPEKTOVÁNÍM VAZBY NA POTRAVINOVOU BEZPEČNOST

METODIKA STANOVENÍ POTENCIÁLU BIOMASY V ZÁJMOVÝCH ÚZEMÍCH S RESPEKTOVÁNÍM VAZBY NA POTRAVINOVOU BEZPEČNOST METODIKA STANOVENÍ POTENCIÁLU BIOMASY V ZÁJMOVÝCH ÚZEMÍCH S RESPEKTOVÁNÍM VAZBY NA POTRAVINOVOU BEZPEČNOST Certifikovaná metodika VÚKOZ, v.v.i. č. 2/2013-057 Kamila Vávrová 1, Jan Weger 1, Martin Nikl

Více

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Poznámky z přednášek HUL Aktualizace zadávání a schvalování LHP LHP jako nástroj vlastníka. Historický vývoj LHP a jeho využití do současnosti. Význam LHP pro vlastníky lesů. Legislativní rámec LHP, zákony

Více

Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění

Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění Rámcové směrnice hospodaření a jejich uplatnění Vratislav Mansfeld & Štěpán Křístek Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro hospodářskou

Více

GIS a pozemkové úpravy. Výpočty erozní ohroženosti

GIS a pozemkové úpravy. Výpočty erozní ohroženosti GIS a pozemkové úpravy Výpočty erozní ohroženosti Josef Krása Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, Fakulta stavební ČVUT v Praze 1 Geodata Hlavní poskytovatelé map Státní a resortní (byť často

Více

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod projekt NAZV QH82096 DOBA ŘEŠENÍ 2008 2012 RNDr. Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. 5.6. 2014 Brno Projektový tým Výzkumný ústav meliorací

Více

Trvale udržitelné hospodaření se zemědělskou půdou Oddělení ochrany půdy Ministerstva zemědělství

Trvale udržitelné hospodaření se zemědělskou půdou Oddělení ochrany půdy Ministerstva zemědělství Trvale udržitelné hospodaření se zemědělskou půdou Oddělení ochrany půdy Ministerstva zemědělství Prezentace pro konferenci "Pro půdu Pro život" Příbor 2017 Zhodnocení naplňování strategie resortu 2030

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Ing. Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o.

Ing. Jan Matějka ECO trend Research centre s.r.o. R E G I O N A L S U S T A I N A B L E E N E R G Y P O L I C Y Regionální mapa obnovitelných zdroju energie Tvorba strategických, koncepčních a závazných dokumentů optimálního využití území z hlediska obnovitelných

Více

Odpovídá výše podpory do lesního hospodářství významu lesů pro společnost?

Odpovídá výše podpory do lesního hospodářství významu lesů pro společnost? Odpovídá výše podpory do lesního hospodářství významu lesů pro společnost? SVOL KSL, JIHLAVA, 26.2.2015 Do roku 2005 - finanční příspěvky na podporu LH vypláceny z MZe na základě přílohy č. 10 ke státnímu

Více

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14 Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK ZDROJE INFORMACÍ V DATOVÉM SKLADU ÚHÚL BRANDÝS NAD LABEM Národní Inventarizace Lesů (NIL) 4letý

Více

v tom (%) Výměra půdy celkem (ha) z toho trvalé travní porosty zahrady, sady půda

v tom (%) Výměra půdy celkem (ha) z toho trvalé travní porosty zahrady, sady půda 2.3.2. Zemědělství a lesnictví Největší podíl zemědělské půdy na rozloze ORP mají správní obvody Jaroměř a Nový Bydžov, podíl orné půdy na zemědělské je nejvýraznější v okresech Hradec Králové a Nový Bydžov,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Význam lesů pro společnost a jejich podpora ze strany státu a krajů

Význam lesů pro společnost a jejich podpora ze strany státu a krajů Význam lesů pro společnost a jejich podpora ze strany státu a krajů SVOL, PELHŘIMOV, 16.4.2015 Do roku 2005 - finanční příspěvky na podporu LH vypláceny z MZe na základě přílohy č. 10 ke státnímu rozpočtu

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Pěstování RRD na zemědělské půdě

Pěstování RRD na zemědělské půdě Pěstování RRD na zemědělské půdě Ing. Jaroslav Hudáček Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ministerstvo zemědělství Obsah Legislativa LPIS SAPS Greening EFA LFA Závěr Legislativa Legislativa

Více

CENY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY NA SOUČASNÉM TRHU SE ZEMĚDĚLSKOU PŮDOU

CENY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY NA SOUČASNÉM TRHU SE ZEMĚDĚLSKOU PŮDOU ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta CENY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY NA SOUČASNÉM TRHU SE ZEMĚDĚLSKOU PŮDOU (teze k diplomové práci) Vedoucí diplomové práce: Ing. Dobroslava Pletichová

Více

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů. Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

ZÁKLADNÍ ŠETŘENÍ K VYPRACOVÁNÍ OBLASTNÍHO PLÁNU ROZVOJE LESŮ PRO PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 9 RAKOVNICKO-KLADENSKÁ PAHORKATINA

ZÁKLADNÍ ŠETŘENÍ K VYPRACOVÁNÍ OBLASTNÍHO PLÁNU ROZVOJE LESŮ PRO PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 9 RAKOVNICKO-KLADENSKÁ PAHORKATINA UHUL/1505/2019/HUEL Dne: 9. 4. 2019 Organizátor: MZe/ÚHÚL Pobočka/útvar: HÚEL Místo konání: Brandýs nad Labem Přítomni: prezenční listina ZÁKLADNÍ ŠETŘENÍ K VYPRACOVÁNÍ OBLASTNÍHO PLÁNU ROZVOJE LESŮ PRO

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 listopad 2013 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2012 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Výstupy Národní inventarizace lesů

Výstupy Národní inventarizace lesů Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-PV-ZCH Česká Republika. Poloha a obyvatelstvo. Mgr. Helena VIII.

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-PV-ZCH Česká Republika. Poloha a obyvatelstvo. Mgr. Helena VIII. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-PV-ZCH Česká Republika Číslo mate riálu 1. 12.3.2012 2. 15.3.2012 3. 19.3.2012 Datum Třída Téma hodiny Ověřený materiál - název Téma, charakteristika utor

Více

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH 1990-2008 Zpracoval: Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Schválil: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. vedoucí

Více

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý Nízký a střední les alternativa budoucnosti Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Kapitola 0 - obsah Obsah prezentace

Více

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 Č ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ODDĚ LENÍ EMISÍ A ZDROJŮ PRACOVIŠTĚ MILEVSKO UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 ING. PAVEL MACHÁLEK RNDR. JIŘÍ MACHART, CSC. Milevsko 2007

Více

Bilance rostlinných výrobků První polovina 2015

Bilance rostlinných výrobků První polovina 2015 Bilance rostlinných výrobků První polovina Metodické vysvětlivky Komentář Bilance rostlinných výrobků v seznam tabulek podle krajů obiloviny pšenice ječmen žito oves tritikale kukuřice na zrno hrách setý

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Agroekologie. Ing. Ondřej Jakšík. Katedra pedologie a ochrany půd. FAPPZ, A027A (suterén)

Agroekologie. Ing. Ondřej Jakšík. Katedra pedologie a ochrany půd.   FAPPZ, A027A (suterén) Agroekologie oceňování zemědělské půdy Katedra pedologie a ochrany půd Ing. Ondřej Jakšík email: jaksik@af.czu.cz FAPPZ, A027A (suterén) Obsah cvičení Podmínky zápočtu Definice půdy a její vývoj Klasifikace

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

VÚMOP, v.v.i. Ing. Ivan Novotný novotny@vumop.cz. Oddělení půdní služba. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

VÚMOP, v.v.i. Ing. Ivan Novotný novotny@vumop.cz. Oddělení půdní služba. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. VÚMOP, v.v.i. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Ing. Ivan Novotný novotny@vumop.cz Oddělení půdní služba Poslání VÚMOP, v.v.i. Zřizovací listinou byla ústavu dána odpovědnost za rozvoj poznání

Více

Zemědělská půda v ČR z pohledu statistiky zaostřeno na ekologické zemědělství

Zemědělská půda v ČR z pohledu statistiky zaostřeno na ekologické zemědělství Zemědělská půda v ČR z pohledu statistiky zaostřeno na ekologické zemědělství Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ 12.-13. října 2017, konference Pro půdu pro život, Příbor Zemědělská půda v ČR Zemědělská

Více

prosinec 2016 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2015 vyrobené z uhlí... 7

prosinec 2016 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2015 vyrobené z uhlí... 7 prosinec 2016 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2015 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele...

Více

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Ing. Martin MISTR, Ph.D. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Standardy GAEC v ČR od 1. ledna

Více

ÚZEMNÍ STUDIE Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje 1. ÚVOD

ÚZEMNÍ STUDIE Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje 1. ÚVOD 1. ÚVOD Velkým problémem současnosti je snižující se zásoba fosilních paliv a s ní související nedostatek klasických zdrojů energie. Jednou z možností zmírnění dopadů této skutečnosti na světové hospodářství

Více

Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin

Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin Ing. Václav Hurt, Ph.D. Prof. Ing. Petr Kantor, CSc. Přednáška byla uskutečněna v rámci předmětu Pěstování účelových lesů a projektu INOBIO Tento

Více

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ II. Etát a legislativa

MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ II. Etát a legislativa MODELY HOSPODÁŘSKÝCH LESŮ II. Etát a legislativa 1.Základní pojmy A) Etát = objem dříví, které lze na daném LHC za dané období vytěžit s ohledem na dosažení stavu vyrovnanosti a těžební nepřetržitosti

Více

R. Adolt Národní inventarizace lesů v České republice, druhý cyklus (2011-

R. Adolt Národní inventarizace lesů v České republice, druhý cyklus (2011- Národní inventarizace lesů v České republice, druhý cyklus (2011-2015) Ing. Radim Adolt, Ph.D. ÚHÚL Brandýs nad Labem pobočka Kroměříž Analyticko-metodické Centrum Národní Inventarizace Lesů (ACNIL) 4.

Více

Zdroj: Ústav pro hospodářské úpravy lesa. v tom jehličnaté celkem listnaté celkem holina

Zdroj: Ústav pro hospodářské úpravy lesa. v tom jehličnaté celkem listnaté celkem holina 4.2. Lesnictví Lesnictví představuje jeden ze základních pilířů primárního sektoru. Využívá tradičních přírodních zdrojů, od některých dalších sektorů prvovýroby se však vyznačuje dlouhotrvajícím hospodařením.

Více

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová Aktuáln lní vývoj a další směr r v energetickém využívání biomasy Mgr. Veronika Bogoczová Hustopeče e 5. 6. května 2010 Obsah prezentace Úvod Výroba elektřiny z biomasy Výroba tepelné energie z biomasy

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany

Více

Výzva k vyhotovení LHP 2014-2023. Obec Hradčovice. Se sídlem Hradčovice, 687 33, č. p. 168, IČ 00290963

Výzva k vyhotovení LHP 2014-2023. Obec Hradčovice. Se sídlem Hradčovice, 687 33, č. p. 168, IČ 00290963 Výzva k vyhotovení LHP 2014-2023 Obec Hradčovice Se sídlem Hradčovice, 687 33, č. p. 168, IČ 00290963 Výzva k předložení nabídky na veřeinou zakázku malého rozsahu Zadavatel: obec Hradčovice, IČ 00290963,

Více

Tab. 1 Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství ( ) Užití půdy

Tab. 1 Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství ( ) Užití půdy PŘÍLOHA I Tab. 1 Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství (1999-2009) Užití půdy 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Orná půda 13 776 15 295 19 164 19 536 19 637 19 694

Více

Posouzení využitelnosti těžebních zbytků pro energetické účely na. území Ústeckého kraje

Posouzení využitelnosti těžebních zbytků pro energetické účely na. území Ústeckého kraje Posouzení využitelnosti těžebních zbytků pro energetické účely na území Ústeckého kraje Pro potřeby Ústeckého kraje zpracoval: Ing. Jan Ferkl, 2012 1. Předmět a cíl studie 1.1. Předmět studie Předmětem

Více

1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy

1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy Zkušební test č. 3 z předmětu lesnická politika Jméno a příjmení: Datum:. 1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

LHP. I. Hlavní legislativa se vztahem k LHP II. Postup vypracování LHP III. Součásti a náležitosti LHP IV. Využití LHP vlastníkem lesa

LHP. I. Hlavní legislativa se vztahem k LHP II. Postup vypracování LHP III. Součásti a náležitosti LHP IV. Využití LHP vlastníkem lesa LHP I. Hlavní legislativa se vztahem k LHP II. Postup vypracování LHP III. Součásti a náležitosti LHP IV. Využití LHP vlastníkem lesa I. Zákonné normy a předpisy vztahující se k vyhotovení LHP (LHO) A)

Více

Prioritní výzkumné cíle

Prioritní výzkumné cíle Návrh projektu musí naplňovat jeden hlavní Prioritní výzkumný cíl. Prioritní výzkumné cíle Č. j.: TACR/1-32/2019 Uchazeč v příslušném poli elektronického návrhu projektu popíše, jak jeho návrh projektu

Více

GIS MĚSTA BRNA. 16. listopadu 2011. Dana Glosová, Magistrát města Brna

GIS MĚSTA BRNA. 16. listopadu 2011. Dana Glosová, Magistrát města Brna GIS MĚSTA BRNA 16. listopadu 2011 Dana Glosová, Magistrát města Brna Pracoviště GIS OMI MMB součást Odboru městské informatiky sídlo Kounicova 67 odbory orientované na území města Brna Odbor technických

Více

PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ PRV ZPRÁVA O EX-ANTE

PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ PRV ZPRÁVA O EX-ANTE PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ PRV 2014+ - ZPRÁVA O EX-ANTE HODNOCENÍ AKTUALIZACE ZPRÁVY PO PŘEDLOŽENÍ PRV EK Datum: 23. 3. 2015 Verze:1.0 Příloha č. 5 Příloha SEA hodnocení Vypořádání vyjádření ke koncepci Příloha

Více

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010 Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických

Více

Ekonomika lesního hospodářství

Ekonomika lesního hospodářství Ekonomika lesního hospodářství Cvičení Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Výrobní podmínky a hospodářská opatření v lesním

Více

Specifikum zemědělství a jeho postavení v národním hospodářství. doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.

Specifikum zemědělství a jeho postavení v národním hospodářství. doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. Specifikum zemědělství a jeho postavení v národním doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. 1. Specifikum zemědělství Zemědělství, jako odvětví materiální výroby, slouží svými produkty především k uspokojování

Více

prosinec 2017 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2016 vyrobené z uhlí... 7

prosinec 2017 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2016 vyrobené z uhlí... 7 prosinec 2017 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2016 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele...

Více

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: SRUBY

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: SRUBY 1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: 201701 SRUBY Motto: Nepasečné způsoby hospodaření v listnatých porostech Polabí. 1.1 Identifikace demonstračního objektu Název, číslo DO: Sruby 201701 Plocha DO: 70,65 ha Vlastník:

Více

Eroze a úrodnost půdy. Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : Tel

Eroze a úrodnost půdy. Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : Tel Eroze a úrodnost půdy Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : vpetrikova@volny.cz, Tel. 736 171 353 Hospodaření na orné půdě se zhoršuje Rozsah eroze půdy se zvětšuje Úrodnost se snižuje, zvl. v důsledku

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Pošná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Homole u Panny

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Homole u Panny Rozbor udržitelného rozvoje území obce Homole u Panny zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více