Nejstarší cévnaté rostliny

Podobné dokumenty
Evoluční vztahy kapraďorostů. Zosterophyllophyta

Evoluční vztahy kapraďorostů

Ryniofyty. primitivní cévnaté rostliny

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Systém a evoluce vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš

Systém a evoluce vyšších rostlin Plavuně Petr Bureš

Oddělení Lycopodiophyta (plavuně)

Vladimír Vinter

Botanika cévnatých rostlin. Lubomír Hrouda

Botanika cévnatých rostlin

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš

Základy botaniky vyšších rostlin Úvod

16. VYŠŠÍ VÝTRUSNÉ ROSTLINY


- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)

Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU

MONILOPHYTA I přesličky, prutovky a spol.

oddělení Equisetophyta (přesličky)

RODOZMENA VYŠŠÍCH RASTLÍN. RNDr. Jana Ščevková, PhD., RNDr. Ing. Eva Zahradníková, PhD. Katedra botaniky PriF UK,

6. ROZMNOŽOVÁNÍ ROSTLIN

Autor: Katka Téma: Suchozemské rostliny Ročník: 2. zygota 2n

oddělení Monilophyta

World of Plants Sources for Botanical Courses

Buchar et al

Oddělení : Mechorosty

oddělení Equisetophyta (Přesličky)

Název: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie

Otázka: Systém a evoluce vyšších výtrusných rostlin. Předmět: Biologie. Přidal(a): LenkaKrchova. Úvod k rostlinám:

cévnaté rostliny výtrusné semenné plavuně přesličky kapradiny... cykasy jinany jehličnany jednoděložné dvouděložné

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 35 Kapraďorosty. Tematická oblast Ročník 1.

Vznik a znaky vyšších rostlin

Cvičení ze systému vyšších rostlin, část 4. Equisetales. aneb přesličky. RNDr. Michal Hroneš

FYLOGENEZE A SYSTÉM VYŠŠÍCH ROSTLIN

KAPRAĎOROSTY. pracovní list

Spermatophyta (semenné rostliny)

= primitivní vyšší rostliny, primárně suchozemské. pravděpodobně se vyvinuly z řas řádu Charales nemají pravé cévní svazky

Typy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy.

-RYNIOFYTY = nejjednodušší dosud známé vyšší rostliny, které pravděpodobně jako první vystoupily na souš

Výtrusné cévnaté rostliny ve výuce biologie na středních školách

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

Název: Vývoj rostlin. Autor: Mgr. Blanka Machová. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie

Systém rostlin Část vyšší rostliny

ÚVOD MECHOROSTY. Ivana Lipnerová

RŮST A VÝVOJ ROSTLIN

Rostliny počínají svůj vývoj živou částí, která se oddělila. rozdělením mateřského jedince ve dvě nebo větší počet částí.

Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 1. část. řád Cycadales řád Ginkgoales řád Gnetales

Vladimír Vinter

Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy)

Úvod do biologie rostlin Systém ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY


Praktické cvičení č. 9.


Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Oddělení Polypodiophyta (kapradiny)

FYLOGENEZE A SYSTÉM VYŠŠÍCH ROSTLIN

Oddělení Cycadophyta (cykasy)

ANATOMIE REPRODUKČNÍCH ÚTVARŮ

Cupressaceae Taxaceae

KAPRAĎOROSTY Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 2. část. tapestry-sm-pots.jpg

Praktické cvičení č. 11.

Stonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)

Vznik dřeva přednáška

Modul 02 - Přírodovědné předměty

Otázka 22 Rozmnožování rostlin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

MECHOROSTY (BRYOPHYTA)

- SYLLABUS 2010/ /2011,

1. Rozměry a životní formy

Oddělení: Kapradiny (Polypodiophyta) Milan Dundr

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace

VY_32_INOVACE_ / Plavuně, přesličky a kapradiny

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky

Biologie - Kvinta, 1. ročník

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.

Sinice (Cyanophyta) NIŽŠÍ ROSTLINY

Anatomie, histologie a embryologie

ROSTLINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky, stavbou a dělením rostlin.

- SYLLABUS 2010/ /2011,

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 34 Vyšší rostliny, mechorosty

Stavba kořene. Stavba kořene

1. Rozměry. MORFOLOGIE CÉVNATÝCH ROSTLIN - Stonek = nadzemní část rostlin, nese listy a květy, je článkovaný (internodia=články nody=uzliny) Šířka:

Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU

Systém a evoluce vyšších rostlin Vyšší rostliny: vznik a hlavní znaky Petr Bureš

Vladimír Vinter

Stavba stonku. Stavba stonku

Autoři: Jana Kučerová Zdeňka Vlahová Gymnázium J.G. Mendela, Brno Maturitní téma č.

Rostlinná pletiva. Milan Dundr

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště

Systematická biologie a ekologie

M A G N O L I O P H Y T A

Praktické cvičení č. 10.

Přírodovědecká fakulta Systematická biologie a ekologie

Transkript:

Nejstarší cévnaté rostliny

nejstarší cévnaté rostliny vyhynulá skupina primitivních cévnatých rostlin gametofyt byl zcela oddělený od sporofytu výskyt na rozhraní suchozemského a vodního prostředí asimilace celým povrchem těla primitivní stavba těla: rhizom, mezom, telom sporangia tlustostěnná (eusporangiátní), izosporie první výskyty silur 424 410 mil. let telom mezom rhizom

životní cyklus na příkladu druhu Zosterophyllum rhenanun 2n n

nejstarší cévnaté rostliny primitivní cévní svazek protostélé, nebo aktinostélé

nejstarší cévnaté rostliny členění: oddělení Cooksoniophyta

Cooksonia pertonii nejstarší doklad výskytu cévnatých rostlin výskyt silur devon (před 420 390 mil. let) výška pouze několik cm dichotomicky větvené tělo sporangia kulovitá, koncová

nejstarší cévnaté rostliny oddělení Rhyniophyta výška 1 3 m dichotomické větvení tracheidy s vyztuženými buněčnými stěnami výskyt spodní devon (před 420 390 mil. let)

zástupci Rhynia sp. Horneophyton lignierii

nejstarší cévnaté rostliny oddělení Zosterophyllophyta dichotomické nebo monopodiální větvení primitivní tracheidy; protostélé laterální postavení sporangií tendence k tvorbě strobilů enafyly výskyt spodní devon předchůdce nebo sesterská větev dnešních plavuní

zástupci Zosterophyllum sp.

nejstarší cévnaté rostliny oddělení Trimerophyta asi 1 m vysoké rostliny monopodiální větvení postraní telomy ve skupinách telomová teorie tracheidy, protostélé terminální strobily výskyt devon (před 410 360 mil. let) počátek vývojové linie k přesličkám, kapradinám a semenným rostlinám

telomová teorie: teorie vysvětlující vznik listů a stonku W. Zimmermann (1959, 1965) převršení planace kladofikace a syntelomizace redukce zakřivení syntelomizace (vznik stonku)

zástupci Psilophyton sp., Pertica sp.

Plavuně Lycopodiophyta

stonek - plný, nečlánkovaný, dichotomicky větvený střední válec - aktinostélé, plektostélé šídlatky - eustélé floem xylem

listy - mikrofyly, u vranečků a šídlatek je přítomný jazýček - lingula

sporangia - eusporangiátní; izosporické (plavuně) nebo heterosporické (vranečky, šídlatky)

spory - nerozlišené (plavuně), mírně trojhranné spory - rozlišené (vranečky, šídlatky)

gametofyt - drobný, mykorrhitický, dlouhověký, samostatný (plavuně) nebo uzavřený ve spoře (vranečky, šídlatky)

Členění oddělení Lycopodiophyta izosporie, samostatný gametofyt, listy bez linguly třída Lycopodiopsida heterosporie, gametofyt vnořený do sporofytu, listy s lingulou třída Selaginellopsida třída Isoëtopsida

Lycopodiopsida

Lycopodium clavatum - průřez výtrusným klasem, každý sporofyl nese jedno tlustostěnné sporangium, ve kterém vznikají izospory.

gametofyt archegonia

gametofyt s anteridii a množstvím uvolněných spermatozoidů schéma stavby biciliátního spermatozoidu

Lycopodium clavatum - plavuň vidlačka

Lycopodium annotinum - plavuň pučivá

Huperzia selago vranec jedlový Nevytváří oddělený výtrusný klas, asimilační listy nesou i sporangia (trofosporofyly)

Huperzia selago (vranec jedlový) - detail umístění sporangií

Lycopodiella inundata plavuňka zaplavovaná Diphasiastrum alpinum plavuník alpský

Selaginellopsida - vranečky

Dva typy postavení listů

megasporangium mikrosporangium

Megaprothalium s oplodněným archegoniem je uzavřené v megaspoře. Z ní, jakoby ze semene, klíčí nový sporofyt

jeden z našich dvou zástupců vranečků Selaginella selaginoides vraneček brvitý pozn. druhý zástupce Selaginella helvetica je nyní pro květenu ČR nezvěstný

Lepidodendrales - vymřelé dřevité plavuně kmen bez listů, sporangia v šišticích, listy až 1 m dlouhé Lepidodendron sp.

Sigillaria sp.

Isoëtopsida - šídlatky Isoëtes sp. šídlatka

list s mikrosporangiem a patrnou lingulou

list s megasporangiem

Isoëtes lacustris šídlatka jezerní Vytrvalá vodní rostlina listy se čtyřmi podélnými vzduchovými kanálky, na vnitřní straně s blanitým jazýčkem vnější listy nesou megasporangia další mikrosporangia, vnitřní jsou sterilní