ŽIROVNICE. k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné, k.ú. Vlčetín, ÚZEMNÍ PLÁN TEXTOVÁ ČÁST

ŽIROVNICE k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné, k.ú. Vlčetín, ÚZEMNÍ PLÁN TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : Ing. arch. Milič Maryška Městský úřad Letohradská 3/369 PELHŘIMOV 170 00 Praha 7 Odbor výstavby, oddělení územního plánu Solní ulice č.p. 1814 Datum : 2012 393 01 Pelhřimov 1

SEZNAM DOKUMENTACE ZÁKLADNÍ ÚDAJE 4 1. Identifikační údaje 2. Hlavní cíle územního plánu 3. Vymezení řešeného území strana ÚZEMNÍ PLÁN Textová část a) Vymezení zastavěného území 7 b) Koncepce rozvoje území města, ochrana a rozvoj jeho hodnot 7 1. Základní charakteristika a hodnoty řešeného území 7 2. Koncepce rozvoje území města 8 3. Demografie, předpoklady rozvoje města 9 4. Ochrana kulturních hodnot 10 5. Ochrana přírodních hodnot 12 6. Ochrana ovzduší 12 c) Urbanistická koncepce 13 včetně zastavitelných ploch, ploch přestavby systému sídelní zeleně, zastavitelné plochy, kde změny prověří územní studie a plochy ve výhledu 1. Koncepce rozvoje a obnovy města, rozvojové plochy 13 1.1 Zastavitelné plochy 1.2 Plochy přestaveb 1.3 Plochy změn v krajině 2. Územní rezervy - zastavitelné plochy ve výhledu 16 3. Koncepce sídelní zeleně 16 4. Zastavitelné plochy, pro které budou změny jejích využití stanoveny regulačním plánem 17 5. Zastavitelné plochy, kde změny prověří územní studie 17 6. Etapizace zástavby 18 d) Koncepce veřejné infrastruktury 20 včetně podmínek pro její umísťování 1. Dopravní infrastruktura 20 2. Technická infrastruktura 23 3. Odpadové hospodářství 27 4. Veřejná prostranství 28 5. Občanské vybavení veřejné infrastruktury 28 6. Ochrana obyvatel 29 6.1 Civilní ochrana 6.2 Požární ochrana 6.3 Obrana státu 2

e) Koncepce uspořádání krajiny 31 včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, prostupnost krajiny, územní systém ekologické stability, vodní toky, záplavová území a ochrana před povodněmi, zemědělský a lesní půdní fond v krajině 1. Krajina a příroda 31 2. Územní systém ekologické stability - ÚSES 33 3. Vodní toky, záplavová území a ochrana před povodněmi 53 4. Zemědělský a lesní půdní fond 54 f) Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití 55 s určením převažujícího účelu využití ( hlavního využití ), přípustného využití, nepřípustného využití včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu 1. Členění území 55 1.1 Členění území z hlediska rozdílného způsobu využití ploch 1.2 Členění území podle časového horizontu 1.3 Členění území z hlediska stavební činnosti 2. Uspořádání a základní podmínky využití ploch 58 2.1 Plochy zástavby - v zastavěném území a zastavitelných plochách 2.2 Plochy sídelní zeleně - v zastavěném území a zastavitelných plochách 2.3 Plochy v krajině - mimo zastavěné území a zastavitelné plochy 3. Podmínky využití jednotlivých ploch zástavby 61 v zastavěném území a na zastavitelných plochách g) Vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření 76 vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 1. Veřejně prospěšné stavby - VPS 76 2. Veřejně prospěšná opatření - VPO 78 h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a opatření 81 vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo i) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů 81 údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů připojené grafické části Grafická část Výkresy územního plánu : A ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ 1 : 5 000 B URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES 1 : 5 000 C VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ 1 : 5 000 3

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Pro město Žirovnici a jeho nejbližší okolí, tj. pro část správního území města Žirovnice, platí v současné době Územní plán sídelního útvaru ( ÚPnSÚ ) Žirovnice, který byl schválen zastupitelstvem města Žirovnice dne 16. 11. 1994 a jeho závazná část byla vydána vyhláškou č.17/94 o závazných částech Územního plánu sídelního útvaru města Žirovnice. Zastupitelstvo města Žirovnice schválilo dne 11. 4. 2000 a 9. 10. 2002 novely závazné části vyhlášky č.17/94 o závazných částech územního plánu sídelního útvaru města Žirovnice. Pro místní části města Žirovnice ( k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné, k.ú. Vlčetín, ) a okolní samoty v krajině v k.ú. Žirovnice, t.j. pro celé správní území města Žirovnice nebyla dosud zpracována žádná územně plánovací dokumentace. Územní plán Žirovnice je zpracován podle zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon ) a v souladu s prováděcími předpisy, t.j. s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a s vyhláškou 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ÚPD : ( ÚPD - územně plánovací dokumentace ) ŽIROVNICE - ÚZEMNÍ PLÁN Druh ÚPD : Územní plán ( ÚP ) Řešené správní území : k.ú. Žirovnice k.ú. Cholunná k.ú. Litkovice k.ú. Stranná u Žirovnice k.ú. Štítné k.ú. Vlčetín Pořizovatel : Městský úřad Pelhřimov ( úřad územního plánování ) Pražská 127 Odbor výstavby, oddělení územního plánu Solní ulice č.p. 1814 393 01 Pelhřimov Objednavatel : Město Žirovnice ( obec, která ÚP schvaluje a vydává ) IČO : 00249505 Cholunská 665 394 68 Žirovnice Zpracovatel ÚP : Ing. arch. Milič Maryška IČ : 16125703 Číslo autorizace : 00401 Letohradská 3/369 170 00 Praha 7 Číslo zakázky / Datum : 17-2009 / 2012 4

2. HLAVNÍ CÍLE ÚZEMNÍHO PLÁNU Územní plán ( dále ÚP ) Žirovnice stanoví základní koncepci rozvoje území města, ochrany jeho hodnot, urbanistickou koncepci sídel, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Územní plán Žirovnice je koncepčním materiálem dlouhodobého charakteru, který bude koordinovat a usměrňovat rozvoj a obnovu obce, celého území města Žirovnice ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) v předem promyšlených postupných krocích. Tím lze zamezit v současnosti nekoncepčním rozhodnutím, která se mohou časem projevit jako zábrana harmonického rozvoje města. Územní plán Žirovnice vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Zvláštní zřetel kromě zabezpečení rozvoje sídla je přitom brán na péči o životní prostředí, ochranu přírody a vodních zdrojů. 3. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Územní plán Žirovnice je zpracován pro správní území města Žirovnice, které zahrnuje celkem šest katastrálních území : k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín. V grafické části ÚP Žirovnice ( výkresy A, B, C ) je přehledně vyznačena a) Hranice řešeného území ( hranice území města Žirovnice ) b) Hranice katastrálních území ( hranice katastrálních území, t.j. mezi k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné, k.ú. Vlčetín, ) Celková výměra správního území města Žirovnice je 4 439, 6380 ha. Z toho výměra pro jednotlivá katastrální území činí : k.ú. Žirovnice - 1487, 7267 ha k.ú. Cholunná - 260, 1042 ha k.ú. Litkovice - 278, 6277 ha k.ú. Stranná u Žirovnice - 764, 7039 ha k.ú. Štítné - 840, 0952 ha k.ú. Vlčetín - 808, 3803 ha ( údaje o výměrách k.ú. byly převzaty z katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu v Pelhřimově dne 11. 06. 2008 ). Město Žirovnice leží na Českomoravské vrchovině, na podřazeném celku Křemešnické vrchoviny, který vyplňuje její západní část. Obec je situována v západní části kraje Vysočina ( hl.m. Jihlava ) a příslušnou obcí s rozšířenou působností ( ORP, tzv. III. stupeň správy ) je město Pelhřimov vzdálené cca 30 km severně od města Žirovnice. 5

Ve správním území města Žirovnice leží šest sídel, město Žirovnice a místní části Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín, každé s vlastním katastrálním. Žirovnice ( k.ú. Žirovnice ) V katastrálním území Žirovnice leží hlavní sídlo město Žirovnice, dvě samoty, Malínkova cihelna a hájovna V Hájku v severní části území a jihovýchodně od města Žirovnice je situován u rybníka Panistávek autocamping Panistávka a mezi rybníky Budín a puleček dětský tábor. U rybníka Budín je ještě za plovárnou ve volné krajině šest rekreačních chat. Cholunná ( k.ú. Cholunná ) V katastrálním území Cholunná leží sídlo Cholunná. Litkovice ( k.ú. Litkovice ) V katastrálním území Litkovice leží sídlo Litkovice. Stranná ( k.ú. Stranná u Žirovnice ) V katastrálním území Stranná u Žirovnice leží sídlo Stranná. Původní statek ve volné krajině jihovýchodně od sídla je zbořen. Štítné ( k.ú. Štítné ) V katastrálním území Štítné leží sídlo Štítné, jedna samota Adolfov na západním cípu území u vodního toku Kamenice ( již v blízkosti Nové Včelnice ) a cca 300 m východně od sídla Štítné je u silnice situován hřbitov. Vlčetín ( k.ú. Vlčetín ) V katastrálním území Vlčetín leží sídlo Vlčetín a dvě samoty - Šejb v severní části území a Malý Mlýn jihozápadně od sídla Vlčetín na vodním toku Žirovnice. Město Žirovnice ( správní území Žirovnice ) Město Žirovnice sousedí svým správním územím, které zahrnuje šest katastrálních území ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) se správním územím deseti obcí, z toho s pěti z kraje Vysočina a s pěti obcemi z Jihočeského kraje. Jižní hranice správního území Žirovnice je zároveň hranicí mezi krajem Vysočina a krajem Jihočeským. Z kraje Vysočina Žirovnice sousedí s městem Počátky ( k.ú. Počátky ) a obcemi Stojčín ( k.ú. Stojčín ), Častrov ( k.ú. Jakubín, k.ú. Metánov ), Lhota - Vlasenice ( k.ú. Lhota u Kamenice nad Lipou) a Rodinov ( k.ú. Rodinov ). Z Jihočeského kraje území města Žirovnice sousedí s obcemi Žďár ( k.ú. Žďár u Nové Včelnice, k.ú. Malá Rosička ), Nová Včelnice ( k.ú. Nová Včelnice ), Jarošov nad Nežárkou ( k.ú. Zdešov ), Bednáreček ( k.ú. Bednáreček ) a Popelín ( k.ú. Popelín). 6

ÚZEMNÍ PLÁN a) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V Územním plánu Žirovnice se vymezuje zastavěné území ke dni 31. 10. 2010. Zastavěné území s hranicí zastavěného území je vymezeno na výkresech : A ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( zastavěné území je vyznačeno plošně modrou barvou ) B URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( hranice zastavěného území je vyznačena plnou modrou čárou ) Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu jednotlivých sídel. Patří mezi ně zejména zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství, a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území. b) KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ, OCHRANA A ROZVOJ JEHO HODNOT 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOTY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Město Žirovnice je součástí venkovského osídlení této malebné části Křemešnické vrchoviny, která tvoří západní část rozsáhlé Českomoravské vrchoviny, v oblasti s malým počtem a nízkou hustotou obyvatel a převahou přírodních porostů. Atraktivita území spočívá právě ve své členitosti. V řešeném území převažují mírné svahy, které ve svém zakončení u vodních toků spadají do údolí. Z krajinářského hlediska se jedná o krajinu harmonickou, kultivovanou, přírodě blízkou a zemědělsky intenzívně využívanou. Výrazné hodnoty území města Žirovnice spočívají v jedinečné urbanistické struktuře území, struktuře osídlení a jedinečné kulturní krajině, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Renesanční zámek Žirovnice je výraznou stavební dominantou města, je situován na ostrohu dvou vodních toků, řeky Žirovnice a Počáteckého potoka a spolu s kostelem svatého Filipa a Jakuba ( situovaného na náměstí ) se uplatňuje v dálkových panoramatických pohledech v krajině. Přitažlivost území města Žirovnice spočívá hlavně v krásné přírodě, která je typická pro celou Českomoravskou vysočinu. Jedná se o oblast s velkým množstvím lesů a vodních ploch, které jsou vhodné pro pasivní i aktivní odpočinek. Celé řešené území disponuje výrazným rekreačním potenciálem, terén na území města Žirovnice a také v jeho širším okolí je vhodný v létě pro cyklistiku a v zimě pro běh na lyžích. 7

Území města Žirovnice je položené v klidném prostředí mimo frekventované tranzitní dopravní tahy. Územím města Žirovnice prochází pouze silnice II. a III. třídy. Silnice II/409 ( Černovice - Žirovnice ) a II/132 ( Žirovnice - Horní Cerekev ) vedoucí přes území města jsou ale zařazeny do dopravní silniční páteřní sítě kraje Vysočina. Poměrně dobrá dopravní dostupnost města je zajištěna napojením silnic II/409 ( v Kamenici nad Lipou ) a II/132 ( v Jarošově nad Nežárkou ) na silnici I. třídy č. 34 ( I/34, E551 ), důležitý komunikační tah nadmístního významu v úseku mezi městy Pelhřimov a Jindřichův Hradec. 2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTA Územní plán Žirovnice vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu, ochraně a rozvoji všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom se zasazuje o ochranu krajiny jako podstatné složky prostředí života obyvatel a základu jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zastavitelných ploch a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Územní plán Žirovnice vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj celého území města, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel na území města Žirovnice. Územní plán vytváří v maximální možné míře předpoklady k uspokojení potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán Žirovnice vytváří předpoklady k zajištění udržitelného rozvoje území svým komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje celého města. V Územním plánu Žirovnice jsou přiměřeně navrženy plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury, veřejných prostranství, veřejné zeleně a ploch dopravní a technické infrastruktury. Zároveň strukturou navržených ploch vytváří územní plán Žirovnice prostor pro plné uplatnění soukromých záměrů v oblasti bydlení a podnikatelských aktivit. Územní plán Žirovnice se zasazuje především o zachování, obnovu a rozvoj současné urbanistické struktury města Žirovnice a všech místních částí města ( Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín ), kompozičních, krajinářských a estetických hodnot a to bez radikálních zásahů do prostorového členění a popření některé vývojové etapy. Zvláštní důraz je kladen na výraznou urbanistickou hodnotu historického jádra města Žirovnice. Územní plán Žirovnice neobsahuje žádné podstatné asanační zásahy. I pro případné změny využívání ploch se v podmínkách využití ploch zasazuje se o zachování charakteru zástavby, která nese historickou stopu a je dokladem kulturního dědictví a dokladem kontinuity vývoje osídlení v kulturní krajině. Nové stavby umístěné na vymezených zastavitelných plochách a na plochách přestaveb musí respektovat kontext okolní zástavby města a v místních částech kontext původní venkovské zástavby jednotlivých sídel. Navržené zastavitelné plochy přímo navazují na zastavěné území města Žirovnice a místních částí Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín. Zastavitelné plochy jsou vymezeny vždy s ohledem na potenciál rozvoje a míru využití zastavěného území sídla. 8

V Územním plánu Žirovnice je v rámci celého řešeného území navržen rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, občanského vybavení, rekreace, výroby a skladování, dopravní a technické infrastruktury. Návrh rozvojových, zejména pak zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji města Žirovnice a všech místních částí Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu sídla v řešeném území a v širším okolí s tím, že největší rozsah a těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo město Žirovnici. Rozložení rozlohou větších i menších rozvojových zastavitelných ploch do několika lokalit přiléhajících vždy současně zastavěnému území vytváří předpoklady k budoucímu rovnoměrnému a harmonickému rozvoji kompaktních sídel v krajině se zástavbou soustředěnou okolo historického jádra. 3. DEMOGRAFIE, PŘEDPOKLADY ROZVOJE MĚSTA Město Žirovnice má v současné době celkem cca 2 943 trvale bydlících obyvatel v celém svém správním území ( údaj převzatý databáze města k 10. 11. 2008 ). Z v jednotlivých sídlech činí počet obyvatel : Žirovnice - 2 508 Cholunná - 48 Litkovice - 41 Stranná u Žirovnice - 114 Štítné - 142 Vlčetín - 90 Geografická poloha města Žirovnice v této malebné části Českomoravské vrchoviny, výrazný vzrůst mobility obyvatel a zejména mimořádné kulturní, přírodní a estetické hodnoty pravděpodobně vyvolají trvalý zájem o trvalé bydlení v tomto městě a jeho místních částech a mohou vyvolat také zvýšený zájem o rozvoj podnikatelských aktivit. Město Žirovnice navíc díky své velikosti a historickému významu nabízí kompletní veřejnou infrastrukturu. Obyvatelé při rozhodování o místě svého trvalého pobytu začnou značně upřednostňovat aspekty životního prostředí. Dosud výrazněji nenarušené životní prostředí včetně malebné krajiny vysočinného charakteru s dochovanou historickou zástavbou města Žirovnice a menších sídel v okolí bude i nadále nesporně velmi atraktivní. Zájem obyvatel zůstat v menších městech a v obcích na venkově nebo sem přesídlit z typicky městského prostředí bude záviset hlavně na stavu ekonomiky a tím i zvýšenému zájmu podnikat i v menších sídlech. Rozvojové plochy jsou dimenzovány tak, aby byly dostačující i v případě optimistické varianty budoucího vývoje. Rozsah rozvojových zastavitelných ploch je nutno je chápat zejména jako nabídku možností, která může zároveň působit proti nadměrnému růstu cen stavebních pozemků. Územní plán dává předpoklady rozvoje ve zkapacitnění zástavby v zastavěném území, v prolukách stávající zástavby a na volných nezastavěných zahradách přiléhajících stávající zástavbě a vymezuje nabídku rozvojových zastavitelných ploch mimo zastavěné území. 9

Úplným naplněním všech rozvojových nových zastavitelných ploch a přípustných intenzifikačních zásahů ve stabilizovaných plochách zastavěného území se v územním plánu předpokládá nárůst obyvatelstva cca minimálně o 35 % což představuje zhruba 4000 obyvatel. Územní plán Žirovnice ve své konečné podobě realizace předpokládá počet zhruba kolem 4000 až 4500 obyvatel v celém správním území v dlouhodobém časovém horizontu. Potenciál obyvatelstva je odvozen z rozlohy navrhovaných obytných zastavitelných ploch a vychází z předpokladu jejich 80% naplnění. Rozvojové zastavitelné plochy jsou dimenzovány tak, aby byly dostačující i případě zvýšeného zájmu o bydlení v Žirovnici, návrh je nutno je chápat zejména také jako nabídku možností k realizaci staveb. 4. OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT Na celém území města Žirovnice ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) musí být respektována ochrana kulturního dědictví. Doklad kulturního dědictví představují nejenom kulturní památky ale také dochované urbanistické struktury sídel a archeologické nálezy. Na území města Žirovnice musí být zabezpečena nejen ochrana struktury osídlení, ale i ochrana jedinečné kulturní krajiny, která je výrazem identity území, jeho historie a tradice. 4.1 Národní kulturní památky Na území města Žirovnice nejsou evidovány chráněné národní kulturní památky. 4.2 Kulturní památky Na území města Žirovnice jsou evidovány státem chráněné nemovité kulturní památky ( chráněné ve smyslu zákona č. 20/1987 ), t.j. památky zanesené v ÚSKP ( Ústřední seznam kulturních památek ) označená KP : Žirovnice ( k.ú. Žirovnice ): Zámek ( rejstříkové číslo 47113/3-3374 ) Kostel sv. Filipa a Jakuba ( rejstříkové číslo 100572 ), na náměstí Kostel sv. Jiljí ( rejstříkové číslo 24514 / 3-3376 ), při hřbitově Kaplička ( rejstříkové číslo 15670 / 3-3378 ), směr Stranná Kaplička ( rejstříkové číslo 40145 / 3-3377 ), při pivovaru Socha sv. Jana Nepomuckého ( rejstříkové číslo 47045/3-3381 ) Sloup se sochou P. Marie ( rejstříkové číslo 27006/3-3380 ), při sýpce u zámku Pivovar čp.81 ( rejstříkové číslo 24664/3-3382 ), na náměstí Stranná ( k.ú. Stranná u Žirovnice ) Kostel sv. Bartoloměje ( rejstříkové číslo 31428/3-3294 ), na návsi Štítné ( k.ú. Štítné ) Pomník Tomáše ze Štítného ( rejstříkové číslo 23701/3-3302 ), na návsi Vlčetín ( k.ú. Vlčetín ) Kaple ( rejstříkové číslo 36364/3-3337 ), na návsi Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození nemovitých kulturních památek a jejich bezprostředního okolí je nepřípustná. 10

4.3 Ochranná pásma kulturních památek V okolí zámku Žirovnice je vyhlášeno ochranné pásmo kulturní památky. Podmínky stanovené v tomto ochranném pásmu musí být respektovány na všech plochách zastavěného území, zastavitelných ploch a nezastavěného území. 4.4 Kulturní památky místního významu Na území města Žirovnice jsou evidovány památky místního významu, památky venkovské lidové architektury nebo architektonicky cenné stavby a soubory staveb jako doklad kulturního dědictví v obci. Evidované památky místního významu : Cholunná - kaplička čp.22 - statek čp.8 - chalupa čp.13 Stranná - špýchar čp.40 - statek Proboštiny - budova školy Vlčetín - statek čp.29 - památník obětem 1.světové války Štítné - kaplička čp.36 - památník Tomáše ze Štítného Litkovice - kaplička Seznam památkově chráněných objektů se průběžně doplňuje a i některé další objekty na území města Žirovnice se mohou do seznamu památek dostat. Jedná se hlavně o objekty nesoucí doklad kulturního dědictví. Příkladem můžou být některé objekty historického jádra města Žirovnice, měšťanské domy a v místních částech zejména další objekty lidové architektury, původní zemědělské usedlosti, kapličky a křížky na křižovatkách cest Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození nemovitých kulturních místního významu a jejich bezprostředního okolí je nepřípustná. 4.5 Ochrana dochované urbanistické struktury Ochrana urbanistické struktury ve všech sídlech na správního území města Žirovnice, tj. ve městě Žirovnice a místních částech Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín musí být soustředěna zejména na dochovanou zástavbu a vždy pro dané konkrétní místo charakteristickou půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní historické zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz staveb. Žirovnice Výraznou urbanistickou hodnotou je historické jádro města Žirovnice. Historie města je spjata s historií renesančního zámku Žirovnice, který je výraznou stavební dominantou města, je situován na ostrohu dvou vodních toků, řeky Žirovnice a Počáteckého potoka a spolu s kostelem svatého Filipa a Jakuba situovaném na náměstí se uplatňuje v dálkových panoramatických pohledech v krajině. Na zámek navazuje na východní straně historické jádro města sahající až k náměstí, část rostlé zástavby drobnějšího měřítka si zachovala svůj původní charakter. Na historické jádro města navazuje východně od náměstí poměrně velkoryse založena ortogonální síť širokých ulic s pásy zeleně a pěších komunikací. 11

Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín V místních částech Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín a si část zástavby zachovala svůj původní charakter ( zejména zemědělské statky ), historické stavby spoluutváří charakter jednotlivých sídel. 4.6 Ochrana archeologických nálezů Celé správní území města Žirovnice ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) je v Územním plánu Žirovnice posuzováno jako území s archeologickými nálezy U všech zásahů do terénu je třeba provést archeologický průzkum a stavbu ohlásit příslušnému orgánu památkové péče. 5. OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT Na území města Žirovnice musí být chráněna krajina, která bude dále rozvíjena. V území budou vytvářeny předpoklady zejména k posílení ekologické stability prostřednictvím konkrétního vymezení ÚSES ( územního systému ekologické stability ), například v rámci pozemkových úprav. Cílem bude zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány. Cílem vymezení územního systému ekologické stability ( ÚSES ) v krajině je uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny, zajištění příznivého působení na okolní ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení, podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny a uchování významných krajinných fenoménů. Na území města Žirovnice musí být ve zvýšené míře chráněny místa krajinného rázu ( vymezená v ÚAP ). Zvláštní ochranu si vyžadují vyhlášené lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem, a dále vyhlášené památné stromy. Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození krajinného rázu, ekologické stability a všech přírodních hodnot v území a jejich okolí je nepřípustná. 6. OCHRANA OVZDUŠÍ Koncentrace znečisťujících látek ( SO2, NO, prach ) v ovzduší je velmi nízká. Největšími znečišťovateli, a to zejména v místních částech města, jsou lokální topení domů. Do města Žirovnice je zaveden zemní plyn, a tak je zásobování objektů teplem v současné době zajištěno převážně z kotelen na zemní plyn. V celém území města nesmí být umístěny nové výrobní a jiné činnosti, které by svým vlivem negativně ovlivnily čistotu ovzduší. Pro vytápění domů, a to zejména v místních částech, kde se nelze napojit na plynovodní síť, je třeba postupně hledat alternativní zdroje ( např. elektrifikace, tepelná čerpadla, solární systémy, kotle na dřevní hmoty a biomasy, apod. ). Jakost tuhých a kapalných paliv dodávaných obyvatelstvu pro spalování v malých zdrojích znečisťování musí odpovídat platným předpisům. 12

c) URBANISTICKÁ KONCEPCE včetně zastavitelných ploch, ploch přestavby systému sídelní zeleně 1. KONCEPCE ROZVOJE A OBNOVY MĚSTA, ROZVOJOVÉ PLOCHY Geografická poloha města Žirovnice v této malebné části Českomoravské vrchoviny, jedinečné přírodní, kulturní a estetické hodnoty budou pravděpodobně vyvolávat trvalý zájem o bydlení a rekreaci v této lokalitě a mohou vyvolat také zvýšený zájem o rozvoj podnikatelských aktivit. Ty mohou být příčinou nárůstu potenciálu, ale současně mohou být v rozporu s dlouhodobými zájmy obnovy a rozvoje města Žirovnice. Územní plán Žirovnice čelí této hrozbě vytvořením předpokladů pro harmonický rozvoj všech sídlotvorných složek. Rozsah a velikost rozvojových zastavitelných ploch odpovídá významu města Žirovnice v širším regionu a v místních částech města vždy velikosti sídla na území města Žirovnice. Těžiště všech rozvojových ploch, zejména pak ploch určených pro občanské vybavení, připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Žirovnice. Hlavním cílem řešení Územního plánu Žirovnice je nejen harmonické zapojení nové výstavby ( rozvojových zastavitelných ploch ) do jedinečného krajinného rázu, urbanistického i architektonicko stavebního kontextu zástavby města Žirovnice a místních částí Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín, ale i jeho obohacení o nové urbanistické a architektonické kvality. Poloha rozvojových lokalit poskytuje potenciál kvalitního bydlení převážně na pomezí urbanizovaného území a přírodního prostředí. Vzhledem k jejich pohledově exponované poloze na okrajích zastavěného území je nezbytně nutné věnovat v dalších stupních náležitou pozornost architektonickému ztvárnění jednotlivých konkrétních staveb. Územní plán Žirovnice vytváří také předpoklady pro využiti rekreačního potenciálu celého území města Žirovnice. Území města Žirovnice se stalo zejména díky velké přírodní atraktivitě, relativně neporušenému životnímu prostředí, nabídce sportovně rekreačních aktivit a také díky podílu dochované původní venkovské zástavby cílem rekreace. Malebná krajina vysočinného charakteru poskytuje předpoklady zejména pro nenáročnou rekreaci spojenou s turistikou a cykloturistikou. Na území města je několik zařízení hromadné rekreace ( dětské tábory, kempy, apod. ). Mnoho původně trvale obydlených stavení, zejména v místních částech převzalo funkci rekreačních chalup. Jejich majitelé si většinou váží hodnoty objektů dochované venkovské zástavby, opravují je a zvelebují tak, aby mohli plně využívat přednosti bydlení na venkově. Výhledově mohou tyto domy opět sloužit k trvalému bydlení. Vybavení města v oblasti rekreace a sportu je třeba podporovat a plnohodnotně ho využívat. Rekreace je možná i v rámci ploch venkovského bydlení, kde část původních stavení převzala funkci rekreace. V Územním plánu Žirovnice jsou navrženy tři druhy rozvojových ploch : ZASTAVITELNÉ PLOCHY PLOCHY PŘESTAVEB PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ s označením Z01 až Z135 s označením P01 až P31 s označením K01 až K22 ( jednotlivé řady nemusí být obsazeny úplně ) 13

1.1 ZASTAVITELNÉ PLOCHY Zastavitelné plochy jsou v Územním plánu Žirovnice situovány vždy mimo zastavěné území, převážně v přímé návaznosti na zastavěné území města Žirovnice a místních částí Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín. Je nutné čelit snahám o paprskovitý rozvoj sídel podél komunikací, jedině tak lze uchovat typický charakter a obraz sídel zasazených do jedinečné krajiny na území města Žirovnice. Nezbytně důležitým předpokladem pro dobře fungující život v obci ( ve všech sídlech ) je průchodnost zastavěného území a zastavitelných ploch a snadná přístupnost všech částí. Členění a uspořádání jednotlivých zastavitelných ploch je v ÚP Žirovnice řešeno takovým způsobem, aby zastavitelné rozvojové plochy organicky srostly se zastavěným územím a aby byly vhodně a dostatečně se zastavěným územím komunikačně propojeny. V blízké budoucnosti pravděpodobně nedojde k úplnému naplnění všech rozvojových zastavitelných ploch, nelze však v dohledném časovém horizontu vyloučit zvýšený zájem o bydlení ve městě tohoto typu, této velikosti a v této krásné lokalitě. Návrh zastavitelných ploch je nutno je chápat zejména také jako nabídku možností, která může zároveň působit proti nadměrnému růstu cen stavebních pozemků. Navržený rozsah a kapacita jsou úměrné pro revitalizaci občanské pospolitosti a vyhledávaných předností života v menších městech a na venkově. Rozvojové plochy jsou v ÚP Žirovnice dimenzovány tak, aby byly dostačující v případě nejoptimističtější varianty budoucího vývoje města Žirovnice. V Územním plánu Žirovnice jsou vymezeny zastavitelné plochy pro všechny hlavní sídlotvorné složky, t.j. zejména pro bydlení, občanské vybavení, rekreaci, veřejná prostranství, výrobu a skladování, technickou a dopravní infrastrukturu a sídelní zeleň. Těžiště všech rozvojových ploch připadá přirozeně na největší hlavní sídlo Žirovnici. V Územním plánu Žirovnice jsou vymezeny zastavitelné plochy : Žirovnice ( k.ú. Žirovnice ) - 47 ploch ( Z01 až Z47 ) Cholunná ( k.ú. Cholunná ) - 7 ploch ( Z50 až Z56 ) Litkovice ( k.ú. Litkovice ) - 9 ploch ( Z60 až Z68 ) Stranná ( k.ú. Stranná u Žirovnice ) - 17 ploch ( Z70 až Z86 ) Štítné ( k.ú. Štítné ) - 23 ploch ( Z90 až Z112 ) Vlčetín ( k.ú. Vlčetín ) - 10 ploch ( Z115 až Z135 ) Některé v ÚP Žirovnice vymezené zastavitelné plochy zahrnují kromě hlavní funkce ( např. bydlení ) i místní obslužné komunikace, které nejsou samostatně vyčleněny, protože jejich přesné vymezení bude předmětem řešení v dalších stupních v detailu. Návrh zastavitelných ploch vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji města Žirovnice a místních částí města ( Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín ). Rozsah zastavitelných ploch odpovídá vždy velikosti a významu jednotlivých sídel v širším okolí. Rozložení zastavitelných ploch do několika rozlohou menších lokalit po obvodu současně zastavěného území vytváří předpoklady k budoucímu rovnoměrnému rozvoji kompaktních sídel v krajině, soustředěných vždy okolo historického jádra sídla. 14

1.2 PLOCHY PŘESTAVEB Navržené plochy přestaveb jsou situovány vždy v zastavěném území. Vyskytují se buď v prolukách současné zástavby nebo v místech, kde původní využití ploch je z hlediska celkového uspořádání funkčních složek sídla nevhodné nebo kde již u těchto ploch pozbyla účelnost stanovení jejich původního využití i v budoucnosti. V Územním plánu Žirovnice jsou vymezeny plochy přestaveb : Žirovnice ( k.ú. Žirovnice ) - 13 ploch ( P01 až P13 ) Cholunná ( k.ú. Cholunná ) - 0 ploch Litkovice ( k.ú. Litkovice ) - 0 ploch Stranná ( k.ú. Stranná u Žirovnice ) - 5 ploch ( P15 až P19 ) Štítné ( k.ú. Štítné ) - 5 ploch ( P20 až P24 ) Vlčetín ( k.ú. Vlčetín ) - 2 plochy ( P30 až P31 ) 1.3 PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ Navržené plochy změn v krajině jsou situovány vždy mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Jsou navrženy převážně za účelem založení prvků územního systému ekologické stability, ke zvýšení podílu zeleně a ke zvýšení retenční schopnosti krajiny. Plochy změn v krajině zahrnují také rozvojové plochy dopravní, které jsou situovány mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Mezi tyto plochy změn patří zejména plochy ( K01 a K02 ) vymezené pro umístění přeložek silnice - obchvatu města ( v k.ú. Žirovnice ) a plochy ( K03 a K04 ) vymezené pro umístění místních komunikací ( v k.ú. Žirovnice ). V Územním plánu Žirovnice jsou vymezeny plochy změn v krajině : Žirovnice ( k.ú. Žirovnice ) - 13 ploch ( K01 až K10 ) Cholunná ( k.ú. Cholunná ) - 0 ploch Litkovice ( k.ú. Litkovice ) - 2 plochy ( K11 až K12 ) Stranná ( k.ú. Stranná u Žirovnice ) - 2 plochy ( K15 až K16 ) Štítné ( k.ú. Štítné ) - 0 ploch Vlčetín ( k.ú. Vlčetín ) - 3 plochy ( K20 až K22 ) 15

2. ÚZEMNÍ REZERVY zastavitelné plochy ve výhledu V Územním plánu Žirovnice se vymezují plochy rezervy ( R01, R02 ), které se stanovují jako zastavitelné plochy ve výhledu. Územní rezervy, zastavitelné plochy ve výhledu jsou vymezeny na výkresech : A ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ) ( hranice územních rezerv je vyznačena plnou čárou po obrysu plochy ) B URBANISTICKÝ NÁVRH - HLAVNÍ VÝKRES ( v měřítku 1 : 5 000 ) ( hranice je vyznačena plnou čárou po obrysu plochy v barvě výhledové funkce ) Územní rezervy, zastavitelné plochy ve výhledu jsou v územním plánu stanoveny jako území nezastavěné a nezastavitelné. Jedná se pouze o dlouhodobější územní rezervy. Územní rezervy lze postupně zařazovat do zastavitelných ploch pouze změnami územního plánu. Změny ÚP musí být projednána podle ustanovení stavebního zákona. 3 KONCEPCE SÍDELNÍ ZELENĚ V Územním plánu Žirovnice jsou v zastavěném území a na zastavitelných plochách vymezeny tři druhy ploch sídelní zeleně : PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ v zastavěném území a zastavitelných plochách ZV PLOCHY ZELENĚ zeleň na veřejných prostranstvích ZS PLOCHY ZELENĚ zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady ZO PLOCHY ZELENĚ zeleň ochranná a izolační Plochy zeleně na veřejných prostranstvích ZV jsou navrženy přiměřeně vždy s ohledem na velikost města Žirovnice a místních částí města ( Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín ), hustotu jejich obytné zástavby a rozlohu okolních navržených zastavitelných ploch. Soustřeďují především na atraktivní místa v centrálních částech sídel. Zastavěné území sídel bude i v budoucnu tvořeno převážně plochami obytné zástavby, kde postačí doplnit pásy doprovodné zeleně podél komunikací, neboť se zde předpokládá vysoký podíl zeleně soukromých sadů a zahrad ZS - ploch zeleně soukromé a vyhrazené. Zastavěné území bude sídlech propojeno se stávajícími ekosystémy krajiny formou navržených zelených pásů a alejí. Nově navržené plochy obytné zástavby budou odděleny od stávajících celků vysokou zelení, popřípadě kombinovanou zelení izolační. Na okrajích sídel nebo podél komunikací v zastavěném území je v některých partiích vymezena samostatně zeleň ochranná a izolační ZO, a to zejména za účelem pohledového krytí. 16

4. ZASTAVITELNÉ PLOCHY, PRO KTERÉ BUDOU ZMĚNY JEJÍCH VYUŽITÍ STANOVENY REGULAČNÍM PLÁNEM V Územním plánu Žirovnice se vymezují zastavitelné plochy, pro které budou změny jejích využití stanoveny regulačním plánem na žádost. Zastavitelné plochy, ve kterých se ukládá stanovení změn jejích využití regulačním plánem jsou vyznačeny na výkresu : A ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( zastavitelné plochy, ve kterých se ukládá stanovení změn jejích využití regulačním plánem jsou vyznačeny čtvercovou šrafou ) Jedná se o zastavitelné plochy určené pro bydlení v rodinných domech Z04 a Z05 a navazující plochu veřejné zeleně Z36 ve městě Žirovnici která s plochami obytné zástavby bezprostředně funkčně souvisí. Celé území bude v regulačním plánu řešeno komplexně, včetně regulace zástavby, velikosti pozemků a procenta zastavěnosti pozemků. Zvláštní důraz bude kladen na řešení místních obslužných komunikací a napojení na inženýrské sítě. Nové místní komunikace musí být průjezdné, slepé pouze výjimečně. V případě slepých musí být zajištěn prostor pro umístění otočky pro nákladní automobily ( hasiči, svoz odpadu, údržba komunikace ). Dalším významným cílem stanovených regulačních zásad v regulačním plánu musí být nejen podmínky pro harmonické zapojení nové zástavby do krajinného, urbanistického i architektonického kontextu stávající městské zástavby, ale i vytvoření předpokladů pro obohacení města Žirovnice o nové urbanistické a architektonické kvality. Celé území musí respektovat zásady vyhlášeného ochranného pásma kulturní památky zámku Žirovnice. 5. ZASTAVITELNÉ PLOCHY, KDE ZMĚNY PROVĚŘÍ ÚZEMNÍ STUDIE V Územním plánu Žirovnice se nevymezují zastavitelné plochy, ve kterých je uloženo prověření změn jejích využití územní studií. Zastavitelné plochy, kde změny využití prověří územní studie je vyznačeno na výkresu : A ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( zastavitelné plochy s podmínkou prověření územní studií jsou vyznačeny šrafou ) Ve městě Žirovnici se jedná o lokality : Z03 + Z34 a Z35 Zastavitelná plocha Z03 určená pro čisté bydlení a navazující plochy veřejné zeleně Z34 a Z35 na západním okraji města mezi rybníkem Starý dvůr a hřbitovem. Z14 + část Z11 a Z26 Zastavitelná plocha Z14 a část Z11 určené pro bydlení a navazující plocha veřejného prostranství Z26 na východním okraji města až po cestu do zemědělského areálu. Z06 + Z28 Zastavitelná plocha Z06 určená pro čisté bydlení a navazující plocha veřejného prostranství Z28 na jihovýchodním okraji města. 17

Z07 a Z12 + Z29, Z30 a Z42 Zastavitelné plochy Z07 a Z12 určené pro bydlení a navazující plochy veřejných prostranství Z29, Z30 a plocha izolační zeleně Z42 na východním okraji města za cestou do zemědělského areálu. V místních částech se jedná o lokality : Z50, Z51 + Z56 - Cholunná Zastavitelné plochy Z50 a Z51 určené pro bydlení a navazující plocha veřejného prostranství Z56 na jižním okraji sídla Cholunná. Z62 a Z63 - Litkovice Zastavitelné plochy Z62 a Z63 určené pro bydlení na západním okraji sídla Litkovice. Z92 a Z93 - Štítné Zastavitelné plochy Z92 a Z93 určené pro bydlení na východním okraji sídla Štítné. Z119 + Z131 - Vlčetín Zastavitelná plocha Z119 určená pro bydlení a navazující plocha veřejného prostranství Z131 ve východní části sídla Vlčetín. Ostatní zastavitelné plochy nejsou tak velkého rozsahu, že by prověření změn jejích využití vyžadovalo. Zastavitelné plochy přímo navazují na zastavitelné území a jejich předpokládaná parcelace je navrženým uspořádáním ploch do jisté míry jasně předurčena. Zastavitelné plochy, ve které je uloženo prověření změn jejích využití územní studií jsou svou rozlohou převážně větší, pohledově exponované lokality. Zástavba na plochách se může uplatňovat v panorámatu sídel. Urbanistické kompozici a prostorovému uspořádání území a poté i jednotlivých staveb musí být věnována odpovídající pozornost. Novou výstavbu je nutné v územních studiích řešit komplexně. Hlavním cílem stanovených regulačních zásad v územních studiích musí být nejen harmonické zapojení nové výstavby do krajinného, urbanistického i architektonického kontextu sídla. 6. ETAPIZACE ZÁSTAVBY V Územním plánu Žirovnice jsou předpokládané zábory zemědělského půdního fondu pro plochy bydlení ( BI - čisté v rodinných domech, BV - venkovské a BM - městské ), pro plochy občanského vybavení ( OK - komerční zařízení ) a plochy výroby a skladování ( VD - výroba drobná ) rozděleny do dvou etap rozvoje města. Etapizace zástavby je vyznačena na výkresu : A ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ( v měřítku 1 : 5 000 ). ( II. etapa obytné zástavby je vyznačena římskou číslicí II ) Etapizace zastavitelných ploch znamená, že plochy zařazené do II. etapy zástavby mohou být realizovány až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) rozlohy sousedních ploch navazujících na zastavěné území a zařazených do I. etapy rozvoje. 18

Do druhé etapy rozvoje je zařazena : a) Plocha Z03 - BI Plochy bydlení ( bydlení čisté v rodinných domech ) Zastavitelná plocha Z03 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy zastavitelné plochy Z10 zařazené do I. etapy rozvoje. S touto plochou Z03 souvisí plochy Z34 a Z35 ZV Plochy zeleně ( zeleň na veřejných prostranstvích ). Tyto plochy mohou být čerpány nejdříve současně s plochou Z03. b) Plocha Z05 - BI Plochy bydlení ( bydlení čisté v rodinných domech ) Zastavitelná plocha Z05 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 100 % rozlohy zastavitelné plochy Z04 zařazené do I. etapy rozvoje. S touto plochou Z05 souvisí plochy Z31 ( PV veřejná prostranství ) a Z43 ( ZO zeleň ochranná ). Tyto plochy mohou být čerpány nejdříve současně s plochou Z05. c) Plocha Z07 - BI Plochy bydlení ( bydlení čisté v rodinných domech ) Zastavitelná plocha Z07 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy zastavitelné plochy Z06 zařazené do I. etapy rozvoje. d) Plochy Z11, Z12 a Z13 - BM - Plochy bydlení ( bydlení městské ) Zastavitelné plochy Z11, Z12 a Z13 mohou být realizovány až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy zastavitelné plochy Z10 zařazené do I. etapy rozvoje. S těmito plochami Z11, Z12 a Z13 souvisí plocha Z29 PV Plochy veřejných prostranství ( komunikace, veřejné prostory ) vymezená za účelem obslužné komunikace. Tato plocha může být čerpána nejdříve současně s plochami Z11 a Z12. e) Plochy Z19 a Z20 - OK Plochy občanského vybavení ( komerční zařízení ) Zastavitelné plochy Z19 a Z20 mohou být realizovány až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy zastavitelné plochy Z18 zařazené do I. etapy rozvoje. f) Plocha Z22 - VD Plochy výroby a skladování ( výroba drobná ) Zastavitelná plocha Z22 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % sousední zastavitelné plochy Z21 zařazené do I. etapy rozvoje. g) Plocha Z46 - VL Plochy výroby a skladování ( lehká průmyslová výroba ) Zastavitelná plocha Z46 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % sousední zastavitelné plochy Z24 nebo Z25 zařazených do I. etapy rozvoje. h) Plocha Z51 - BV Plochy bydlení ( bydlení venkovské ) - k.ú. Cholunná Zastavitelná plocha Z51 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy zastavitelné plochy Z50 zařazené do I. etapy rozvoje. i) Plocha Z96 - BV Plochy bydlení ( bydlení venkovské ) - k.ú. Štítné Zastavitelná plocha Z96 může být realizována až po vyčerpání ( odnětí ZPF ) min. 70 % rozlohy zastavitelné plochy Z95 zařazené do I. etapy rozvoje. Touto etapizací se předpokládá zajištění účelného postupného odnětí ZPF bez narušení jeho organizace a zároveň splnění požadavku zadání územního plánu, které předpokládá v dlouhodobém časovém horizontu nárůst obyvatelstva města a rozvoj obslužné sféry komerčních zařízení a rozvoj podnikatelských aktivit v oblasti výroby a skladování. 19

d) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY včetně podmínek pro její umísťování 1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 1.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE 1.1.1 Širší vztahy Území města Žirovnice je položené v klidném prostředí mimo frekventované tranzitní dopravní tahy. Silnice II. třídy II/409 ( Černovice - Žirovnice ) a II/132 ( Žirovnice - Horní Cerekev ) vedoucí přes území města Žirovnice jsou ale zařazeny do dopravní silniční páteřní sítě kraje Vysočina. Poměrně dobrá dopravní dostupnost města Žirovnice je zajištěna napojením silnic II/409 ( v Kamenici nad Lipou ) a II/132 ( v Jarošově nad Nežárkou ) vedoucí přes území města Žirovnice na silnici I. třídy č. 34 ( I/34, E551 ), důležitý komunikační tah nadmístního významu v úseku mezi městy Pelhřimov a Jindřichův Hradec. 1.1.1 Silnice Územím města Žirovnice ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) prochází dvě silnice II. třídy č.409 (II / 409) a č.132 (II / 132) a šest silnic III. třídy, č.1324 (III/1324), č.1325 (III/1325), č.1327 (III/1327), č.1328 (III/1328), č.1329 (III/1329), č.40912 (III/40912). Silnice II/409 vede z Plané nad Lužnicí přes Černovice a Kamenici nad Lipou do Žirovnice a silnice II/132 vede z Žirovnice přes Počátky do Horní Cerekve. Příslušné úseky těchto dvou silnic jsou zařazeny do dopravní silniční páteřní sítě kraje Vysočina. V Územním plánu Žirovnice je navrženo přeložení a vzájemné propojení silnic II/409 a II/132 na obchvatu města Žirovnice, čímž byly vytvořeny předpoklady k odstranění největších dopravních závad, zejména v zastavěném území města Žirovnice. Z tohoto obchvatu je pak navrženo prostřednictvím kruhové křižovatky ve střední části obchvatu napojení na stávající průmyslovou zónu města Žirovnice. V současné době je dopravní napojení této průmyslové zóny realizováno komunikacemi přes obytné části města. Přeložení silnic je navrženo především za účelem dopravní obsluhy průmyslových ploch. Nepředpokládá se výrazné zvýšení dopravní zátěže a tím i zatížení nadměrným hlukem z dopravy v okolí. V blízkosti obchvatu není navržena žádná chráněná zástavba. V případě realizace propojení silnic II/409 a II/132 na obchvatu města Žirovnice je v ÚP Žirovnice navrženo navazující přeložení silnice III. třídy č. 1328 ( III / 1328 ) v úseku Žirovnice - Cholunná se společným napojením města Žirovnice na východní straně. Návrhem propojení silnic II/409 a II/132 na obchvatu města Žirovnice jsou v ÚP Žirovnice zapracovány dva koridory dopravní infrastruktury DK09 a DK30, tj. koridory vymezené v ZÚR kraje Vysočina za účelem homogenizace stávajících tahů silnic II. třídy č. 409 ( II/409 ) a č. 132 ( II/132 ) zařazených do dopravní silniční páteřní sítě kraje Vysočina. Koridory dopravní infrastruktury DK09 a DK30 jsou v Územním plánu Žirovnice upraveny a trasy zaneseny do seznamu veřejně prospěšných staveb a opatření. Silnice doplňuje síť místních zpevněných komunikací vedoucích ve volné krajině. Místní zpevněné komunikace v krajině mají důležitou roli, neboť propojují zejména místní části navzájem ( např. Stranná - Litkovice - Štítné, Litkovice - Šejb - Vlčetín, apod. ). 20

Silnice a doplňující místní zpevněné komunikace mezi sídly v krajině se často klikatí nahoru a dolů extravilánovou úpravu ( vozovka s příkopy a bez chodníků ). V grafické části Územního plánu Žirovnice jsou vyznačena čísla silnic. V místech, kde prochází silnice zastavěným územím plní funkci sběrných komunikací. Územní plán Žirovnice nemá zásadní vliv na silniční síť, ponechává silnice převážně ve stávajících trasách ( kromě výše zmíněného přeložení silnic II/409, II/132 a III / 1328 ). Na celém území města Žirovnice ( k.ú. Žirovnice, k.ú. Cholunná, k.ú. Litkovice, k.ú. Stranná u Žirovnice, k.ú. Štítné a k.ú. Vlčetín ) jsou přípustné postupné úpravy silnic spojené především s odstraňováním dopravních závad a postupná rekonstrukce silnic do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové uspořádání stávající zástavby. 1.1.2 Místní komunikace Zástavba v zastavěném území, tj. ve městě Žirovnice a v místních částech Cholunná, Litkovice, Stranná, Štítné a Vlčetín je obsluhována ze sítě obslužných místních komunikací. V řešeném správním území města Žirovnice navrhujeme postupnou rekonstrukci stávajících místních komunikací do normovaných kategorií, pokud to umožní prostorové a šířkové uspořádání zástavby ve městě Žirovnice a v jeho místních částech. Nové místní komunikace v zastavitelných plochách musí být navrhovány průjezdné, slepé pouze výjimečně ( pouze pokud jsou nezbytně nutné ). Při budování nových místních komunikací je nezbytně nutné dodržet všechny související ČSN. Minimální šířka jízdního pruhu na nově budovaných komunikacích bude 3 m ( výjimečně 2, 75 m ). Na případných vzniklých slepých komunikacích ( v ÚP se nevyskytují ) je nutno zajistit možnost otočení nákladních vozidel ( svoz odpadu, hasiči, zimní údržba komunikace, apod. ). Místní komunikace ve stávající i nově navržené zástavbě jsou koncipovány jako obslužné komunikace funkčních tříd C2, C3 základní kategorie MO 8 s oboustranným chodníkem, v případě jednosměrných komunikací ( budou navrženy pouze vynímečně ) kategorie MO 7 i MO 5. Současně tento návrh dává možnost případného vytvoření zklidněných komunikací funkční třídy D1 v obytných zónách nové zástavby. Některé stávající místní obslužné komunikace jsou neveřejné, nejsou ve správě města a vedou přes soukromé pozemky. Návrh obsahuje postupnou úpravu komunikací tak, aby ke každému objektu byl zajištěn přístup z místní veřejné komunikace. V návrhu jsou vytvořeny předpoklady, aby mohly být splněny podmínky příslušného zákona o pozemních komunikacích v jeho platném znění. 1.1.3 Doprava v klidu Ve městě Žirovnici se nachází několik seskupení řadových přízemních garáží, zejména v blízkosti sídlišť v jihovýchodní a východní části města. Tyto garáže působí převážně negativně, periferním dojmem ač jsou v blízkosti obytné zástavby. U zástavby rodinných domů a městských domů jsou garáže v rámci objektu nebo jednotlivé na pozemcích domů. Parkování vozidel je realizováno stávajících parkovištích ( na náměstí v a na záchytném parkovišti pod náměstím ) a umožněno na vybraných úsecích vozovek v jízdním pruhu místních komunikací. Zvýšený zájem na počet stání se soustřeďuje na centrální část města, zejména kolem náměstí. Zde je ovšem počet stání dám prostorovým uspořádáním stávající zástavby a nelze zde kapacitu parkování na veřejných prostorách zvyšovat. V jiných částech města výraznější potřeby na rozšiřování stávajících možností parkování a odstavování vozidel na veřejných pozemcích ani podél komunikací se nevyskytují. 21