Ročník 2006 Věstník MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Částka 4 Vydáno: KVĚTEN 2006 Cena: 117 Kč OBSAH ZPRÁVY A SDĚLENÍ Rámcové vzdělávací programy pro specializační vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků................................................................................ str. 2
Strana 2 Částka 4 Z P R Á V Y A S D Ě L E N Í RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY PRO SPECIALIZAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ Zn.č.j. 15538/2006 Referent: Mgr. Naděžda Procházková 224972401 Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje k zajištění specializačního vzdělávání pro nelékařské zdravotnické pracovníky podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povoláni a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, rámcové vzdělávací programy pro specializační vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI V OBORU ERGOTERAPIE V PEDIATRII Ergoterapeut pro pediatrii dle nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odborností zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem vzdělávacích programů je získání specializované způsobilosti ergoterapeuta pro pediatrii s rozsahem vědomostí a dovedností odpovídajícím požadavkům podle 65 a 66 vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 2. Podmínky specializačního vzdělávání 2.1. Vstupní podmínky Podmínkou pro zařazení do vzdělávacího programu je: úspěšné ukončení studia, které opravňuje k získání odborné způsobilosti v oboru ergoterapeut, nejméně 12 měsíců výkonu povolání ergoterapeuta. 2.2. Průběžné podmínky Po zařazení do specializačního oboru splnit 12 měsíců výkonu povolání v oboru specializace. Dále bude následovat studium dle tohoto rámcového vzdělávacího programu. V průběhu celého studia musí účastník: plnit dílčí úkoly vyplývající z jednotlivých modulů, absolvovat odbornou praxi pod vedením školitele v délce nejméně 2 týdnů na akreditovaném pracovišti,
Částka 4 Strana 3 splnit výkony stanovené vzdělávacím programem v rámci praxe na vlastním nebo jiném pracovišti v souladu s požadavky určenými vedoucím studia, absolvovat kurz související s oborem specializace, získat stanovený počet kreditů. 2.3.Výstupní podmínky Studium je po splnění podmínek stanovených v bodech 2.1. a 2.2. ukončeno atestační zkouškou skládající se z praktické a teoretické části podle 60 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky. 3. Délka specializačního vzdělávání Celková délka specializačního studia v oboru ergoterapie je minimálně 36 měsíců a zahrnuje nejméně 640 hodin teoretické a praktické výuky, z toho je minimálně 50% praxe ve specializačním oboru. 4. Obsah specializačního vzdělávání Vzdělávací program pro získání specializované způsobilosti ergoterapie v pediatrii představuje formu celoživotního vzdělávaní, při kterém se účastník věnuje jak teoretické, tak praktické přípravě. Vzdělávací program obsahuje: teoretické prohloubení vědomostí v základních klinických oborech, seznámení s novými vědnými disciplínami potřebnými pro činnosti ergoterapeuta v pediatrii, praktickou výuku zaměřenou na rozvoj dovedností v rámci vysoce specializovaných ergoterapeutických činností v pediatrii. Vzdělávací program je koncipován modulovým způsobem, zahrnuje modul základní, odborný a speciální. 4.1. Vědomosti a dovednosti základního modulu Prohloubit znalosti z níže uvedených preklinických a klinických oborů, včetně orientace v příslušných literárních pramenech a v příslušných právních normách. znát anatomii, fyziologii, patologii a patofyziologii, kineziologii, vnitřní lékařství, chirurgii, traumatologii, neurologii, psychiatrii, pediatrii, ortopedii, protetiku, ergonomii a profesní etiku, znát speciální pedagogiku, sociální rehabilitaci, psychologii, právní předpisy ve vztahu k sociální problematice, úvod do krizového managementu, znát základy krizového managementu, znát vybranou problematiku zásad prevence pochybení v ošetřovatelské praxi, znát lidská práva pacientů všech věkových skupin. znát aplikovat získané teoretické znalosti v praxi,
Strana 4 Částka 4 podílet se na přechodu zdravotnického zařízení ze standardních podmínek do činnosti za nestandardních podmínek, zvládat vyhodnocování rizikových příčin lidského pochybení, navrhovat efektivní opatření zaměřená na prevenci pochybení a omylů, zapojovat pacienty a jejich rodiny jako partnery do programu bezpečné péče. 4.2. Vědomosti a dovednosti odborného modulu Ergoterapie v pediatrii prohloubit znalosti z oboru pediatrie, prohloubit znalosti z psychosociální rehabilitace a získání potřebných dovedností pro praxi. znát filozofii oboru ergoterapie, základní koncepty, teoretické modely přístupu v ergoterapii, znát ergoterapeutickou terminologii, fáze ergoterapeutického procesu v pediatrii, znát vyšetřovací metody v ergoterapii, především funkční vyšetření horní končetiny, znát analýzu ergoterapeutické aktivity a její aplikaci v pediatrii, analýzu hry jako ergoterapeutického prostředku, znát vyšetřovací metody v ergoterapii a jejich aplikaci v pediatrii, znát management a vedení administrativy. zlepšit komunikační dovednosti pro získání anamnézy a udržení profesionálního vztahu s klientem i členy jeho rodiny, rozšířit rejstřík používaných ergoterapeutických aktivit aplikovaných na základě ergoterapeutického vyšetření. Výkony a jejich četnost: komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u dítěte s neurologickou diagnózou 5x, komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u dítěte s ortopedickou diagnózou 5x. 4.3. Vědomosti a dovednosti speciálních modulů Speciální ergoterapie v pediatrii Poskytnout vědomosti a dovednosti potřebné při zajiš ování konkrétní úzce specializované ergoterapeutické péče v pediatrii. znát specializované metodiky v oblasti pediatrie, především neurovývojové, biomechanické a kognitivní přístupy, znát rozvoj reflexů a sebereflexů. stanovit cíl terapie, správně volit ergoterapeutické postupy a přístupy pro dosažení tohoto cíle včetně aktivního zapojení klienta, pomoci klientovi při jeho začleňování do sociálního i pracovního prostředí.
Částka 4 Strana 5 Činnosti: provádí výcvik senzomotoriky, senzoriky a grafomotoriky u dětí s neurologickým a ortopedickým poškozením, provádí výběr vhodných ergoterapeutických postupů u dětí s neurologickým a ortopedickým poškozením, provádí nácvik běžných denních aktivit u dětí s neurologickým a ortopedickým poškozením, provádí klinické úvahy, vede odborné praxe. Výkony a jejich četnost: komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u dítěte s neurologickou diagnózou 10x, komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u dítěte s ortopedickou diagnózou 10x, doložit písemně zpracovanou kazuistiku u dítěte s neurologickou a ortopedickou diagnózou (2x kazuistiku) 2x. 5. Formy specializačního vzdělávání Specializační vzdělávání se uskutečňuje kombinovanou formou v blocích (tj. formou celodenní průpravy), kdy rozsah teoretické a praktické výuky odpovídá délce stanovené základní týdenní pracovní doby. Jestliže se studium uskutečňuje jinými formami, nesmí být časová úroveň této varianty nižší než u celodenní průpravy. 6. Charakteristika činnosti Absolvent vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti v oboru ergoterapie je připravován pro samostatnou i týmovou vysoce specializovanou činnost v preventivní, diagnostické a léčebné ergoterapeutické péče. Činnosti absolventů vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti ergoterapie v pediatrii jsou v rozsahu vědomostí a dovedností, odpovídající požadavkům specializované způsobilosti ( 65 a 66 vyhlášky č. 424/2004 Sb.) vymezeny takto: provádí nácvik běžných denních aktivit podle stupně ontogenetického vývoje dítěte a jeho schopností, provádí výcvik senzomotoriky, senzoriky a grafomotoriky, provádí výběr vhodných ergoterapeutických postupů se zaměřením na nácvik hrubé a jemné motoriky, realizuje opatření vedoucí k začlenění dítěte do přirozeného sociálního prostředí, napomáhá rodině při integraci dítěte, provádí specializované ergoterapeutické postupy v rámci léčebné rehabilitace, vykonává činnosti podle 65 a 66 vyhlášky č. 424/2004 Sb. 7. Materiální a personální zabezpečení Odborná praxe vedená i určená školitelem musí být zajištěna na akreditovaném zdravotnickém pracovišti eventuálně na pracovištích kvalitativně odpovídajících a schválených vedoucím studia. Personální zabezpečení musí být zajištěno erudovanými pracovníky se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru specializace a zároveň pedagogickou způsobilostí v souladu s platnými právními předpisy.
Strana 6 Částka 4 8. Bezpečnost a ochrana zdraví Součástí teoretické i praktické výuky je i problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výuka v tomto směru vychází z požadavků platných právních norem a ostatních předpisů a je doplněna informacemi o rizicích možného ohrožení v souvislosti s vykonáváním odborné praxe, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik. 9. Doporučená literatura BARTOŠOVÁ, D. Dětské infekční nemoci. Trendy soudobé pediatrie sv.2. 1.vyd. Praha: Galén, 2003. 84 s. ISBN 80 7262 206 4. BLÁHOVÁ, K. Hry pro tvořivé vyučování. 1.vyd. Praha: Strom, 1997. 47 s. ISBN 80-901954-7-4. ČELKO, A. M. Dětské úrazy a popáleniny: nemocniční studie případů dětských pacientů hospitalizovaných s popáleninovým úrazem. 1.vyd. Praha: Galén, 2004. 71 s. ISBN 80 7262 189 0. DAVIDO, R. Kresba jako nástroj poznání dítěte. 1.vyd. Praha: Portál, 2001. 205 s. ISBN 80-7178-449-4. ÉTIENNE, B., CHRISTELLE, L. Alergie u dětí. 1.vyd. Praha: Portál, 2005. 152 s. ISBN 80-7178 936 4. FEDOT, M., MINARIK, M. KUNOVSKÝ, P. Intenzívna starostlivos v pediatrii. 1.vyd. Martin: Osveta, 2002. 435 s. ISBN 80 8063 094 1. GALGALE,D.C. Rehabilitace orofaciální oblasti. 1.vyd. Praha: Grada, 2004. 229 s. ISBN 80-247-0534-6. GILBERTOVÁ, S., MATOUŠEK, O. Ergonomie. Optimalizace lidské činnosti. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 239 s. ISBN 80-247-0226-6. GILLBERG, CH., PEETERS, T. Autismus- zdravotní a výchovné aspekty. 2.vyd Praha: Portál, 2003. 122 s. ISBN 80-7178-856-2. HOBDAYOVÁ, A., OLLIEROVÁ, K. Tvořivé činnosti pro terapeutickou práci s dětmi. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. 149 s. ISBN 80-7178-378-1. HRSTKOVÁ, H. Výživa kojenců a mladších batolat. 1.vyd. Brno: NCONZO, 2003. 77 s. ISBN 80-703-385-6. KIRBYOVÁ,A. Nešikovné dítě. Dyspraxie a další poruchy motoriky. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. 206 s. ISBN 80-7178-424-9. KLÍMA, J. Pediatrie učebnice pro SZŠ a VZŠ. 1.vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. 319 s. ISBN 80 86432 38 6. KLUSOŇOVÁ, E., PFEIFFER, J., ŠPIČKOVÁ, J. Ergoterapie II: učebnice pro zdravotnické školy. 1.vyd. Praha: Avicenum, 1990. 167 s. ISBN 80-201-0004-0. KLUSOŇOVÁ, E., ŠPIČKOVÁ, J. Ergoterapie I: učebnice pro zdravotnické školy. 2.vyd. Praha: Avicenum, 1990. 184 s. ISBN 80-201-0030-X. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 3.vyd. Praha: Grada, 1998. 343 s. ISBN 80-7169-195-X. LEBL, J., PROVAZNÍK, K., HEJCMANOVÁ, L. Preklinická pediatrie. 1.vyd. Praha: Galén, 2003. 248 s. ISBN 80 7262 207 2. LEBL, J., ZAPLETALOVÁ, J., KOLOUŠKOVÁ, S. Dětská endokrinologie. Trendy soudobé pediatrie sv.3. 1.vyd. Praha: Galén, 2004. 479 s. ISBN 80 7262 250 1. NEWMAN,S. Hry a činnosti pro vývoj dítěte s postižením. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 168 s. ISBN 80-7178-872-4. PIPEKOVÁ,J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 1.vyd. Brno: Paido, 1998. 234 s. ISBN 80-85931-65-6. ŘÍČAN, P., KREJČÍŘOVÁ, D. a kol. Dětská klinická psychologie. 3.vyd. Praha: Grada, 1997. 450 s. ISBN 80-7169-512-2. SCHOPLER, E., REICHLER, R. J., LANSINGOVÁ, M. Strategie a metody výuky dětí s autismem a dalšími vývojovými poruchami. 1.vyd. Praha: Portál, 1998. 271 s. ISBN 80-7178-199-1. ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 2.vyd. Praha: Portál, 2003. 192 s. ISBN 80-7178-821-X. VÍTKOVÁ,M. a kol. Integrativní speciální pedagogika. 2.vyd. Brno: Paido, 2004. 463 s. ISBN 80-7315-071-9.
Částka 4 Strana 7 VOJTA, V. Mozkové hybné poruchy v kojeneckém věku včasná diagnóza a tera pie.1.vyd. Praha: Avicenum, 1993. 367 s. IBSN 80-85424-98-3. VOLF, V., VOLFOVÁ, H. Pediatrie II. pro 3. ročník SZŠ. 3.dopl.vyd. Praha: Informatorium, 2003. 240 s. ISBN 80 7333 023 7. VOLF, V., VOLFOVÁ, H. Pediatrie I. pro 2. ročník SZŠ. 3.dopl.vyd. Praha: Informatorium, 2003. 112 s. ISBN 80 7333 021 0. Tabulka č. 1 66 ERGOTERAPEUT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ PRO PEDIATRII KÓDY NÁZEV TYP DÉLKA MODULŮ MODULU MODULU TRVÁNÍ POČET KREDITŮ 1. ročník Základní modul 4.1. Odborný modul 4.2. 2. ročník Speciální modul 4.3. Odborná praxe Odborná praxe Role ergoterapeuta se specializovanou P 2 týdny - T 20 způsobilostí Ergoterapie v pediatrii Praxe P 2 týdny - T 20 P 4 týdny - Pr. 20 Speciální ergoterapie P 1 týden - T 10 v pediatrii Praxe na dětské neurologie Praxe na dětské ortopedie Kreditní hodnota studia: 120 kreditů. P 5 týdnů Pr. 25 P 5 týdnů Pr. 25 Vysvětlivky: P- povinné, D- doporučené, T- teorie, Pr. praxe. Odborná praxe na akreditovaných a ostatních pracovištích kvalitativně odpovídajících a schválených vedoucím studia.
Strana 8 Částka 4 RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI V OBORU ERGOTERAPIE V GERIATRII Ergoterapeut pro geriatrii dle nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odborností zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem vzdělávacích programů je získání specializované způsobilosti ergoterapeuta pro geriatrii s rozsahem vědomostí a dovedností odpovídajícím požadavkům podle 65 a 67 vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 2. Podmínky specializačního vzdělávání 2.1. Vstupní podmínky Podmínkou pro zařazení do vzdělávacího programu je: úspěšné ukončení studia, které opravňuje k získání odborné způsobilosti v oboru ergoterapeut, nejméně 12 měsíců výkonu povolání ergoterapeuta. 2.2. Průběžné podmínky Po zařazení do specializačního oboru splnit 12 měsíců výkonu povolání v oboru specializace. Dále bude následovat studium dle tohoto rámcového vzdělávacího programu. V průběhu celého studia musí účastník: plnit dílčí úkoly vyplývající z jednotlivých modulů, absolvovat odbornou praxi pod vedením školitele v délce nejméně 2 týdnů na akreditovaném pracovišti, splnit výkony stanovené vzdělávacím programem v rámci praxe na vlastním nebo jiném pracovišti v souladu s požadavky určenými vedoucím, absolvovat kurz související s oborem specializace, získat stanovený počet kreditů. 2.3. Výstupní podmínky Studium je po splnění podmínek stanovených v bodech 2.1. a 2.2. ukončeno atestační zkouškou skládající se z praktické a teoretické části podle 60 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky. 3. Délka specializačního vzdělávání Celková délka specializačního studia v oboru ergoterapie je minimálně 36 měsíců a zahrnuje nejméně 640 hodin teoretické a praktické výuky, z toho je minimálně 50% praxe ve specializačním oboru. 4. Obsah specializačního vzdělávání Vzdělávací program pro získání specializované způsobilosti ergoterapie v geriatrii představuje formu celoživotního vzdělávání, při kterém se účastník věnuje jak teoretické, tak praktické přípravě. Vzdělávací program obsahuje:
Částka 4 Strana 9 teoretické prohloubení vědomostí v základních klinických oborech, seznámení s novými vědnými disciplínami potřebnými pro činnost ergoterapeuta v geriatrii, praktickou výuku zaměřenou na rozvoj dovedností v rámci vysoce specializovaných ergoterapeutických činností v geriatrii. Vzdělávací program je koncipován modulovým způsobem, zahrnuje modul základní, odborný a speciální. 4.1. Vědomosti a dovednosti základního modulu Prohloubit znalosti z níže uvedených preklinických a klinických oborů, včetně orientace v příslušných literárních pramenech a v příslušných právních normách. znát anatomii, fyziologii, patologii a patofyziologii, kineziologii, vnitřní lékařství, chirurgii, traumatologii, neurologii, psychiatrii, geriatrii, tanatologii, ortopedii, protetiku, ergonomii a profesní etiku, znát speciální pedagogiku, sociální rehabilitaci, psychologii, právní předpisy ve vztahu k sociální problematice, úvod do krizového managementu, znát management a vedení administrativy, znát základy krizového managementu, znát vybranou problematiku zásad prevence pochybení v ošetřovatelské praxi, znát lidská práva pacientů všech věkových skupin. aplikovat získané teoretické znalosti v praxi, podílet se na přechodu zdravotnického zařízení ze standardních podmínek do činnosti za nestandardních podmínek, zvládat vyhodnocování rizikových příčin lidského pochybení, navrhovat efektivní opatření zaměřená na prevenci pochybení a omylů, zapojovat pacienty a jejich rodiny jako partnery do programu bezpečné péče. 4.2. Vědomosti a dovednosti odborného modulu Ergoterapie v geriatrii prohloubit znalosti z oboru geriatrie, prohloubit znalosti z biopsychosociální terapie v geriatrii. znát filozofii oboru ergoterapie, základní koncepty, teoretické modely přístupu v ergoterapii, znát ergoterapeutickou terminologii, fáze ergoterapeutického procesu v geriatrii, znát vnitřní lékařství, chirurgické obory a psychiatrii specifickou pro období stáří, znát role ergoterapeuta při práci se seniory, etické aspekty práce, výzvy pro ergoterapii, znát úlohu aktivit ve stáří, výstupy pro ergoterapii, analýzu aktivit aplikace v geriatrii, znát hodnocení potřeb osob vyššího věku, vyšetřovací metody v ergoterapii, funkční hodnocení osob vyššího věku, znát ergoterapeutické přístupy používané při práci se seniory. provádět výcvik hrubé a jemné motoriky, ovládat specifickou problematiku gerontů,
Strana 10 Částka 4 umět roli ergoterapeuta při práci se seniory v různých oblastech praxe, provádět hodnocení a nácvik běžných denních činností. Výkony a jejich četnost: komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u gerontologických pacientů s neurologickou diagnózou a s ohledem na přidružené diagnózy, 5x komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u gerontologických pacientů s ortopedickou diagnózou a s ohledem na přidružené diagnózy, 5x 4.3. Vědomosti a dovednosti speciálních modulů Speciální ergoterapie v geriatrii Poskytnout vědomosti a dovednosti potřebné při zajiš ování konkrétní úzce specializované ergoterapeutické péče v geriatrii. znát specifickou problematiku gerontů, proces stárnutí, adaptaci na změny doprovázející stárnutí, znát demografické aspekty stárnutí a stáří, ateizmus, mýty o stáří, znát rozvoj reflexů a sebereflexů. stanovit cíl terapie, správně volit ergoterapeutické postupy a přístupy pro dosažení tohoto cíle včetně aktivního zapojení klienta, pomoci klientovi při jeho začlenění do sociálního i pracovního prostředí. Činnosti: realizuje opatření k zachování co nejvyšší míry soběstačnosti u gerontologických pacientů s neurologickým onemocněním, udržuje pohybové schopnosti u gerontologických pacientů s ortopedickým onemocněním, provádí klinické úvahy, vede odborné praxe. Výkony a jejich četnost: komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u gerontologických pacientů s neurologickou diagnózou a s ohledem na přidružené diagnózy 10x komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u gerontologických pacientů s ortopedickou diagnózou a s ohledem na přidružené diagnózy 10x doložit písemně zpracovanou kazuistiku u gerontologických pacientů s neurologickou a ortopedickou diagnózou (tj. 2x kazuistiku) 2x 5. Formy specializačního vzdělávání Specializační vzdělávání se uskutečňuje kombinovanou formou v blocích (tj. formou celodenní průpravy), kdy rozsah teoretické a praktické výuky odpovídá délce stanovené základní týdenní pracovní doby. Jestliže se studium uskutečňuje jinými formami, nesmí být časová úroveň této varianty nižší než u celodenní průpravy. 6. Charakteristika činnosti Absolvent vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti v oboru ergoterapie je připravován pro samostatnou i týmovou vysoce specializovanou činnost v preventivní, diagnostické a léčebné ergoterapeutické péči.
Částka 4 Strana 11 Činnosti absolventů vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilostí ergoterapie v geriatrii jsou v rozsahu vědomostí a dovedností, odpovídající požadavkům specializované způsobilosti ( 65 až 67 vyhlášky č. 424/2004 Sb.) vymezeny takto: připravuje informační materiály pro klienta, udržuje pohybové schopnosti klienta na podkladě biologického věku, provádí specializované ergoterapeutické postupy, realizuje opatření vedoucí k zachování co možná nejvyšší míry soběstačnosti klienta, začleňuje klienta do sociálního prostředí, hodnotí kvalitu poskytované ergoterapeutické péče, napomáhá podporovat zachování fyzických, kognitivních a psychických funkcí klienta prostřednictvím cíleních aktivit, vykonává činnosti podle 65 a 67 vyhlášky č. 424/2004 Sb. 7. Materiální a personální zabezpečení Odborná praxe vedená i určená školitelem musí být zajištěna na akreditovaném zdravotnickém pracovišti eventuálně na pracovištích kvalitativně odpovídajících a schválených vedoucím studia. Personální zabezpečení musí být zajištěno erudovanými pracovníky se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru specializace a zároveň pedagogickou způsobilostí v souladu s platnými právními předpisy. 8. Bezpečnost a ochrana zdraví Součástí teoretické a praktické výuky je i problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výuka v tomto směru vychází z požadavků platných právních norem a ostatních předpisů a je doplněna informacemi o rizicích možného ohrožení v souvislosti s vykonáváním odborné praxe, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik. 9. Doporučená literatura BAŠTECKÝ, J. KUMPEL, Q. VOJTĚCHOVSKÝ, M. a KOL. Gerontopsychiatrie. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1994. 317 s. ISBN 80-7169-070-8. GILBERTOVÁ, S., MATUŠEK, O. Ergonomie.Optimalizace lidské činnosti. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 239 s. ISBN 80 247 0226 6. HAŠKOVCOVÁ, H. Ošetřovatelství 10- Manuálek sociální gerontologie. 1.vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2002. ISBN 80-7013-363-5. HOLEKSOVÁ, T. Ležící nemocný člověk v domácím prostředí. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 91 s. ISBN 80 247 0212 6. HRDLIČKA, M., HRDLIČKOVÁ, D. Demence a poruchy paměti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 53 s. ISBN 80-7169-797-4. KRAJČÍK, Š. Geriatria. 1.vyd. Trnava: Trnavská univerzita, 2000. 82 s. ISBN 80 88908 68 X. HEGYI, L. Klinické a sociálne aspekty ošetřovania starších udí. 1.vyd. Trnava: Trnavská univerzita, 2001. 127 s. ISBN 80 88908 80 9. KALVACH, P. Geriatrie a gerontologie.1.vyd. Praha: Grada,2004. 864 s. ISBN 80 247 0548 6. KALVACH, Z. a kol. Úvod do gerontologie a geriatrie- I. díl gerontologie obecná a aplikovaná. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 193 s. ISBN 80-7184-366-0. KLUSOŇOVÁ, E., PFEIFFER, J., ŚPIČKOVÁ, J. Ergoterapie II: učebnice pro zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990. 167 s. ISBN 80 201 0004 0.
Strana 12 Částka 4 KLUSUŇOVÁ, E., ŚIČKOVÁ, J. Ergoterapie I: učebnice pro zdravotnické školy. 2.vyd. Praha: Avicenum, 1990. 184 s. ISBN 80 201 0030 X. KOBĚRSKÁ, P. a kol. Společnou cestou- Jak mohou pečovatelé komunikovat s lidmi trpícími demencí. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 385 s. ISBN 80-7178-851-1. KOUKOLÍK, F., JIRÁK, R. Alzheimerova nemoc a další demence. 1vyd. Praha: Grada Publishing, 1998. 229 s. ISBN 80-7169-615-3. MULLPACHR, P., STANÍČEK, P. Geragogika pro speciální pedagogy. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita- Pedagogická fakulta, 2001. 115 s. ISBN 80-210-2510-7. PACOVSKÝ, V. Geriatrie- geriatrická diagnostika. 1.vyd. Praha: Scientia Medica, 1994. 150 s. ISBN 80-85526-32-8. STUART-HAMILTON, I. Psychologie stárnutí. 1.vyd. Praha: Portál, 1999. 319 s. ISBN 80-7178-274-2. ŠTILEC, M. Pohybově- relaxační programy pro starší občany. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003. 94 s. ISBN 80-246-0788-3. TOŠNEROVÁ, T. Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří. 1.vyd. Praha: Ústav lékařské etiky 3. LF UK, 2002. 45 s. ISBN 80 238 9506 0. TOŠNEROVÁ, T. Pocity a potřeby pečujících o starší rodinné příslušníky. Průvodce pro zdravotníky a profesionální pečovatele. 1.vyd. Praha: Ústav lékařské etiky 3. LF UK, 2001. 62 s. ISBN 80-238-8001-2. ZAVÁZALOVÁ, H. a kol. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. 1.vyd. Praha: Karolinum, 2001. 97 s. ISBN 80-246-036-8. ZGOLA, J.M. Úspěšná péče o člověka s demencí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 226 s. ISBN 80-247-0183-9. Tabulka č. 1 67 ERGOTERAPEUT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ PRO GERIATRII KÓDY NÁZEV TYP DÉLKA MODULŮ MODULU MODULU TRVÁNÍ POČET KREDITŮ 1. ročník Základní modul 4.1. Role ergoterapeuta se specializovanou P 2 týdny - T 20 způsobilostí Odborný modul Ergoterapie v geriatrii P 2 týdny T 20 4.2. Praxe P 4 týdny Pr. 20 2.ročník Speciální modul Speciální ergoterapie 4.3. v geriatrii P 1 týden - T 10 Praxe na geriatrickém Odborná praxe oddělení v nemocnicích P 4 týdny Pr. 20 s akutní péčí Odborná praxe Odborná praxe Odborná praxe Praxe v doléčovacích ústavech P 2 týdny Pr. 10 Praxe v léčebnách dlouhodobě nemocných Praxe v ústavech sociální péče Kreditní hodnota studia: 120 kreditů. P 2 týdny Pr. 10 P 2 týdny Pr. 10 Vysvětlivky: P- povinné, D- doporučené, T- teorie, Pr. praxe. Odborná praxe na akreditovaných a ostatních pracovištích kvalitativně odpovídajících a schválených vedoucím studia.
Částka 4 Strana 13 RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI V OBORU ERGOTERAPIE V PSYCHIATRII Ergoterapeut pro psychiatrii dle nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odborností zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem vzdělávacích programů je získání specializované způsobilosti ergoterapeuta pro psychiatrii s rozsahem vědomostí a dovedností odpovídajícím požadavkům podle 65 a 68 vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 2. Podmínky specializačního vzdělávání 2.1. Vstupní podmínky Podmínkou pro zařazení do vzdělávacího programu je: úspěšné ukončení studia, které opravňuje k získání odborné způsobilosti v oboru ergoterapeut, nejméně 12 měsíců výkonu povolání ergoterapeuta. 2.2. Průběžné podmínky Po zařazení do specializačního oboru splnit 12 měsíců výkonu povolání v oboru specializace. Dále bude následovat studium dle tohoto rámcového vzdělávacího programu. V průběhu celého studia musí účastník: plnit dílčí úkoly vyplývající z jednotlivých modulů, absolvovat odbornou praxi pod vedením školitele v délce nejméně 2 týdnů na akreditovaném pracovišti, splnit výkony stanovené vzdělávacím programem v rámci praxe na vlastním nebo jiném pracovišti v souladu s požadavky určenými vedoucím studia, absolvovat kurz související s oborem specializace, získat stanovený počet kreditů. 2.3.Výstupní podmínky Studium je po splnění podmínek stanovených v bodech 2.1. a 2.2. ukončeno atestační zkouškou skládající se z praktické a teoretické části podle 60 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky. 3. Délka specializačního vzdělávání Celková délka specializačního studia v oboru ergoterapie je minimálně 36 měsíců a zahrnuje nejméně 640 hodin teoretické a praktické výuky, z toho zahrnuje minimálně 50% praxe ve specializačním oboru.
Strana 14 Částka 4 4. Obsah specializačního vzdělávání Vzdělávací program pro získání specializované způsobilosti ergoterapie v psychiatrii představuje formu celoživotního vzdělání, při kterém se účastník věnuje jak teoretické, tak praktické přípravě. Vzdělávací program obsahuje: teoretické prohloubení vědomostí v základních klinických oborech, seznámení s novými vědnými disciplínami potřebnými pro činnost ergoterapeuta v psychiatrii, praktickou výuku zaměřenou na rozvoj dovedností v rámci vysoce specializovaných ergoterapeutických činností v psychiatrii. Vzdělávací program je koncipován modulovým způsobem, zahrnuje modul základní, odborný a speciální. 4.1. Vědomosti a dovednosti základního modulu Prohloubit znalosti z níže uvedených preklinických a klinických oborů, včetně orientace v příslušných literárních pramenech a v příslušných právních normách. znát anatomii, fyziologii, patologii a patofyziologii, kineziologii, vnitřní lékařství, chirurgii, traumatologii, neurologii, psychiatrii, geriatrii, tanatologii, ortopedii, protetiku, ergonomii a profesní etiku, znát speciální pedagogiku, sociální rehabilitaci, psychologii, právní předpisy ve vztahu k sociální problematice, úvod do krizového managementu, znát základy krizového managementu, znát vybranou problematiku zásad prevence pochybení v ošetřovatelské praxi, znát lidská práva pacientů všech věkových skupin. aplikovat získané teoretické znalosti v praxi, podílet se na přechodu zdravotnického zařízení ze standardních podmínek do činnosti za nestandardních podmínek, zvládat vyhodnocování rizikových příčin lidského pochybení, navrhovat efektivní opatření zaměřená na prevenci pochybení a omylů, zapojovat pacienty a jejich rodiny jako partnery do programu bezpečné péče. 4.2.Vědomosti a dovednosti odborného modulu Ergoterapie v psychiatrii prohloubit znalosti z oboru psychiatrie, prohloubit znalosti z psychosociální rehabilitace a získání potřebných dovedností pro praxi. znát filozofii oboru ergoterapie, základní koncepty, teoretické modely přístupu v ergoterapii, znát ergoterapeutickou terminologii, fáze ergoterapeutického procesu v psychiatrii, znát psychosociální rehabilitaci, znát specifika klientů s psychiatrickým onemocněním, analýzu aktivity a aplikaci v psychiatrii, znát specifikaci klientů podle jejich biologického i mentálního věku, geneticky podmíněná psychiatrická onemocnění, znát management a vedení administrativy.
Částka 4 Strana 15 zlepšit komunikační dovednosti pro získání anamnézy a udržení profesionálního vztahu s klientem i členy jeho rodiny, rozšířit rejstřík používaných ergoterapeutických aktivit na základě ergoterapeutického vyšetření. Výkony a jejich četnost: komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u pacienta s psychózou 5x komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u pacientů s patologickou závislostí (např. alkohol, drogy, atd..) 5x 4.3.Vědomosti a dovednosti speciálních modulů Speciální ergoterapie v psychiatrii Poskytnout vědomosti a dovednosti potřebné při zajiš ování konkrétní úzce specializované ergoterapeutické péče v psychiatrii. znát specializované metody v oblasti psychiatrie, především u kognitivní a psychosociální přístupy, znát vliv sociálního prostředí, práce s rodinou osob s duševním onemocněním, znát principy komunitní psychiatrie, znát psychosociální patologii, základy krizového managementu, znát rozvoj reflexe a sebereflexe. stanovit cíl terapie, správně volit ergoterapeutické postupy a přístupy pro dosažení tohoto cíle včetně aktivního zapojení klienta ve všech těchto fázích, pomoci klientovi při jeho začleňování do sociálního i pracovního prostředí. Činnosti: provádí nácvik běžných denních aktivit u pacientů s psychózou, provádí kondiční ergoterapii za pomoci pohybových her a kreativních činností u pacientů s psychotickým onemocněním, podílí se na programu léčby u pacientů s patologickou závislostí, provádí klinické úvahy, provádí výzkum. Výkony a jejich četnost: komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u pacienta s psychózou 10x, komplexní kineziologický rozbor včetně příslušných testů u pacientů s patologickou závislostí (např. alkohol, drogy, atd ) 10x, doložit písemně zpracovanou kazuistiku u pacienta s psychózou a s patologickou závislostí. (tj. 2x kazuistiku) 2x. 5. Formy specializačního vzdělávání Specializační vzdělávání se uskutečňuje kombinovanou formou v blocích (tj. formou celodenní průpravy), kdy rozsah teoretické a praktické výuky odpovídá délce stanovené základní týdenní pracovní doby. Jestliže se studium uskutečňuje jinými formami, nesmí být časová úroveň této varianty nižší než u celodenní průpravy.
Strana 16 Částka 4 6. Charakteristika činnosti Absolvent vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti v oboru ergoterapie je připraven pro samostatnou i týmovou vysoce specializovanou činnost v preventivní, diagnostické, léčebné ergoterapeutické péči. Činnosti absolventů vzdělávacího programu pro získání specializované způsobilosti ergoterapie v psychiatrii jsou v rozsahu vědomostí a dovedností, odpovídající požadavkům specializované způsobilosti ( 65 a 68 vyhlášky č. 424/2004 Sb.) vymezeny takto: navrhuje změny dle funkčního stavu klienta, doporučuje kompenzační pomůcky, provádí nácvik a trénink pracovních dovedností, provádí specializované ergoterapeutické postupy, realizuje opatření k zachování co možná nejvyšší míry soběstačnosti, provádí kondiční ergoterapii, koordinuje práci členů ergoterapeutického týmu v oblasti své specializace, hodnotí kvalitu poskytované ergoterapeutické péče, vede specializační vzdělávání v oboru své specializace, podílí se na dlouhodobém programu drogově závislých, připravuje informační materiály pro klienta, provádí výzkum, vykonává činnosti podle 65 až 68 vyhlášky č. 424/2004 Sb. 7. Materiální a personální zabezpečení Odborná praxe vedená i určená školitelem musí být zajištěna na akreditovaném zdravotnickém pracovišti eventuálně na pracovištích kvalitativně odpovídajících a schválených vedoucím studia. Personální zabezpečení musí být zajištěno erudovanými pracovníky se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru specializace a zároveň pedagogickou způsobilostí v souladu s platnými právními předpisy. 8. Bezpečnost a ochrana zdraví Součástí teoretické a praktické výuky je i problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výuka v tomto směru vychází z požadavků platných právních norem a ostatních předpisů a je doplněna informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním odborné praxe, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik. 9. Doporučená literatura BOUČEK, J. Obecná psychiatrie. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. 216 s. ISBN 80 244 0240 8. COHEN, R. M. Nejčastější psychické poruchy v klinické praxi. 1.vyd. Praha: Portál, 2002. 199 s. ISBN 80 7178 497 4. GILBERTOVÁ, S., MATOUŠEK, O. Ergonomie. Optimalizace lidské činnosti. 1.vyd. Praha: Grada, 2002. 239 s. ISBN 80-247-0226-6. HOESCHL, C., LIBIGER, J. ŚVESTKA, J. Psychiatrie. 1.vyd. Praha: TIGIS s.r o., 2002. 865 s. ISBN 80 900130 1 5. HÖSCHL, C., LIBIGER, J., ŠVESTKA, J. Psychiatrie. 1. vyd. Praha: Tigris, 2002. 895 s. ISBN 80-900130-1-5.
Částka 4 Strana 17 KLUSOŇOVÁ, E., PFEIFFER, J., ŠPIČKOVÁ, J. Ergoterapie II: učebnice pro zdravotnické školy. 1.vyd. Praha: Avicenum, 1990. 167 s. ISBN 80-201-0004-0. JEBAVÁ,J. Úvod do arteterapie. 1.vyd. Praha: Karolinum, 1997. 95 s. ISBN 80-7184-394-6. KALINA, K. Jak žít s psychózou. 1.vyd. Portál: Praha, 2001. 247 s. ISBN 80-7178-563-6. KLUSOŇOVÁ, E., ŠPIČKOVÁ, J. Ergoterapie I: učebnice pro zdravotnické školy. 2.vyd. Praha: Avicenum, 1990. 184 s. ISBN 80-201-0030-X. MALÁ, E., PAVLOSKÝ, P. Psychiatrie: Učebnice pro zdravotní sestry a další pomáhající profese. Praha: Portál, 2002. 143 s. ISBN 80 7178 700 0. MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová sí. 3.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 161 s. ISBN 80-86429-19-9. MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. 2.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. 250 s. ISBN 80-86429-05-9. NEJEDLÁ, M., SVOBODOVÁ, H., ŠAFRÁNKOVÁ, A. Ošetřovatelství IV/1: pro 4. ročník SZŠ a VZŠ. 1.vyd. Praha: Inrormatorium, 2004. 190 s. ISBN 80-7333-032-6. PAYNOVÁ, H. Kreativní pohyb a tanec. 1.vyd. Praha: Portál, 1999. 239 s. ISBN 80-7170-213-0. PRAŠKO, J. Psychiatrie pro SZŠ. 1.vyd. Praha: Informatorium, 2003. 192 s. ISBN 80 7333 002 4. PAYNOVÁ, H. Kreativní pohyb a tanec. 1.vyd. Praha: Portál, 1999. 239 s. ISBN 80-7170-213-0. PONĚŠICKÝ, J. Psychosomatika pro lékaře, psychoterapeuty i laiky. Praha: Triton, 2002. 113 s. ISBN 80-7254-216-8. RABOCH, J. PAVLOVSKÝ, P. Psychiatrie minimum pro praxi. 3.vyd. Praha: Triton, 2003. 210 s. ISBN 80 7254 423 3. RAHN, E., MAHNKOPF, A. Psychiatrie učebnice pro studium a praxi. Publikace doporučená ve státech EU. 1.vyd. Praha: Grada, 2000. 766 s. ISBN 80 7169 964 0. RABOCH, J., ZVOLSKÝ, P. Psychiatrie. 1.vyd. Praha: Galén, 2001. 622 s. ISBN 80 7262 140 8. STYX, P. O psychiatrii. Jak žít a jednat s duševně nemocnými lidmi. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 178 s. ISBN 80-7226-828-7. ŠLAISOVÁ, I., HOSÁK, L., MICHÁLKOVÁ, V. Ošetřovatelství v psychiatrii pro bakalářské studium. 1.vyd. Hradec Králové: Nucleus HK, 2004. 89 s. ISBN 80-86225-51-8. STYX, P. O psychiatrii. Jak žít a jednat s duševně nemocnými lidmi. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 178 s. ISBN 80-7226-828-7. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3.vyd. Praha: Portál, 2004. 870 s. ISBN 80-7178-802-3. VODÁČKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. 1.vyd. Praha: Portál, 2002. 543 s. ISBN 80-7178-696-9.
Strana 18 Částka 4 Tabulka č. 1 68 ERGOTERAPEUT SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ PRO PSYCHIATRII KÓDY NÁZEV TYP DÉLKA MODULŮ MODULU MODULU TRVÁNÍ POČET KREDITŮ 1. ročník Základní modul 4.1. Role ergoterapeuta se specializovanou P 2 týdny - T 20 způsobilostí Odborný modul Ergoterapie v psychiatrii P 2 týdny T 20 4.2. Praxe P 4 týdny Pr. 20 2.ročník Speciální modul Speciální ergoterapie 4.3. v geriatrii P 1 týden - T 10 na Odborná praxe psychiatrické P 4 týdny Pr. 20 klinice Odborná praxe Odborná praxe Kreditní hodnota studia: 120 kreditů. na dětské psychiatrii P 4 týdny Pr. 20 u drogově závislých a sociálně patologických P 2 týdny Pr. 10 jedinců Vysvětlivky:P- povinné, D- doporučené, T teorie, Pr.-Praxe. Odborná praxe na akreditovaných a ostatních pracovištích kvalitativně odpovídajících a schválených vedoucím studia.
Částka 4 Strana 19 RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI V OBORU ERGOTERAPIE V NEUROLOGII Ergoterapeut pro neurologii dle nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odborností zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem vzdělávacích programů je získání specializované způsobilosti pro ergoterapii v neurologii s rozsahem vědomostí a dovedností odpovídajícím požadavkům podle 65 a 69 vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 2. Podmínky specializačního vzdělávání 2.1. Vstupní podmínky Podmínkou pro zařazení do vzdělávacího programu je: úspěšné ukončení studia, které opravňuje k získání odborné způsobilosti v oboru ergoterapeut, nejméně 12 měsíců výkonu povolání ergoterapeuta. 2.2. Průběžné podmínky Po zařazení do specializačního oboru splnit 12 měsíců výkonu povolání v oboru specializace. Dále bude následovat studium dle tohoto rámcového vzdělávacího programu. V průběhu celého studia musí účastník: plnit dílčí úkoly vyplývající z jednotlivých modulů, absolvovat odbornou praxi pod vedením školitele v délce nejméně 2 týdnů na akreditovaném pracovišti, splnit výkony stanovené vzdělávacím programem v rámci praxe na vlastním nebo jiném pracovišti v souladu s požadavky určenými vedoucím studia, absolvovat kurz související s oborem specializace, získat stanovený počet kreditů. 2.3. Výstupní podmínky Studium je po splnění podmínek stanovených v bodech 2.1. a 2.2. ukončeno atestační zkouškou skládající se z praktické a teoretické části dle vyhlášky č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky. 3. Délka specializačního vzdělávání Celková délka specializačního studia v oboru ergoterapie je minimálně 36 měsíců a zahrnuje nejméně 640 hodin teoretické a praktické výuky, z toho je minimálně 50% praxe ve specializačním oboru. 4. Obsah specializačního vzdělávání Vzdělávací program pro získání specializované způsobilosti ergoterapie v neurologii představuje formu celoživotního vzdělávaní, při kterém se účastník věnuje jak teoretické, tak praktické přípravě.
Strana 20 Částka 4 Vzdělávací program obsahuje: teoretické prohloubení vědomostí v základních klinických oborech, seznámení s novými vědními disciplínami potřebnými pro činnost ergoterapeuta v neurologii, praktickou výuku zaměřenou na rozvoj dovedností v rámci vysoce specializovaných ergoterapeutických činností v neurologii. 4.1. Vědomosti a dovednosti základního modulu Prohloubení znalostí z níže uvedených preklinických a klinických oborů, včetně orientace v příslušných literárních pramenech a v příslušných právních normách. znát anatomii, fyziologii, patologii a patofyziologii, kineziologii, vnitřní lékařství, chirurgii, traumatologii, neurologii, psychiatrii, pediatrii, ortopedii, protetiku, ergonomii a profesní etiku, znát speciální pedagogiku, sociální rehabilitaci, psychologii, právní předpisy ve vztahu k sociální problematice, úvod do krizového managementu, znát základy krizového managementu, znát vybranou problematiku zásad prevence pochybení v ošetřovatelské praxi, znát lidská práva pacientů všech věkových skupin. aplikace získané teoretické znalosti v praxi, podílet se na přechodu zdravotnického zařízení ze standardních podmínek do činnosti za nestandardních podmínek, zvládat vyhodnocování rizikových příčin lidského pochybení, navrhovat efektivní opatření zaměřená na prevenci pochybení a omylů, zapojovat pacienty a jejich rodiny jako partnery do programu bezpečné péče. 4.2. Vědomosti a dovednosti odborného modulu Ergoterapie v neurologii prohloubit znalosti z oboru neurologie, prohloubit znalosti v psychosociální rehabilitace a získání potřebných dovedností pro praxi. znát filozofii oboru ergoterapie, základní koncepty, teoretické modely přístupu v ergoterapii, znát ergoterapeutickou terminologii, fáze ergoterapeutického procesu v neurologii, znát fyziologický vývoj a prevenci v dětském a dospělém věku, znát onemocnění nervosvalového systému, metabolické poruchy ovlivňující centrální a/i periferní nervový systém, úrazy, nát analýzu ergoterapeutické aktivity a její aplikace v neurologii, znát vyšetřovací metody v ergoterapii a jejich aplikaci v neurologii, znát management a vedení administrativy. zlepšit komunikační dovednosti pro získání anamnézy a udržení profesionálního vztahu s klientem i členy jeho rodiny, rozšířit rejstřík používaných ergoterapeutických aktivit aplikovaných na základě ergoterapeutického vyšetření.