Příloha č. 3 k posouzení závažné havárie STAVBA MÍSTO STAVBY - zkapacitnění Průmyslový komplex bývalého ČKD u obce PROVOZOVATEL TERMINAL OIL, a.s., Bavorská 856/14, 155 00 Praha Ing. Martin Muzikář ZPRACOVATEL Projekty PO, s.r.o., Příkop 6, 602 00 Brno Ing. Jan Tenora DATUM duben 2016
OBSAH 1. ÚVOD... 3 2. POPIS METODIKY... 4 3. IDENTIFIKACE ZDROJŮ RIZIKA... 5 3.1. Seznam látek nebezpečných pro životní prostředí přítomných v objektu... 5 3.2. Lokalizace látek pro hodnocení environmentálního a... 6 4. CHARAKTERISTIKA OBLASTI... 8 4.1. Vnitropodniková kanalizace a ochrana proti úniku nebezpečných látek do životního prostředí 8 4.2. Geologická a hydrogeologická charakteristika... 9 5. APLIKACE METODY EAI... 10 5.1. Únik látek nebezpečných vodám nad nezpevněným terénem... 10 5.2. Únik látek nebezpečných vodám nad zpevněným terénem... 10 6. VYHODNOCENÍ A ZÁVĚR... 12 Strana: 2 z 12
1. ÚVOD Pro hodnocení environmentálního a je využita Indexová metoda EAI (Environment- Accident Index), která je v souladu s evropským vývojem v dané problematice a je pro tyto účely doporučena MŽP. Strana: 3 z 12
2. POPIS METODIKY Indexová metoda EAI (Environment-Accident Index) je nástroj pro identifikaci a hodnocení úniků látek nebezpečných pro životní prostředí. Hodnoty indexu EAI určují způsob dalšího postupu hodnocení, tedy která z analyzovaných jednotek 1 vyžaduje podrobnější analýzu environmentálních. Metoda EAI zahrnuje jak kombinaci charakteristiky prostředí (zeminy a vody) tak i vlastnostmi chemických látek (toxicita, viskozita, ). Hodnota indexu EAI je funkcí několika chemických proměnných a zároveň místních specifických podmínek (typ půdy, hloubka podzemní vody pod povrchem, ). Je založena na posouzení tří činitelů: akutní toxicita pro vodní organismy (Tox), skladované/přepravované množství (Am), vlastnosti látky a prostředí. Třetí činitel je funkcí viskozity uniklé látky, rozpustnosti uniklé látky a vlastností prostředí (schopnost penetrace půdy, hloubka a spád podzemních vod). Vzorec pro výpočet EAI: EAI Tox Am ( CSol Sur ) kde: Tox akutní toxicita pro vodní organismy [mg/l], Am C skladované/přepravované množství [t], viskozita látky [cst], Sol rozpustnost [hmot. %], Sur vyjadřuje vlastnosti prostředí (vzdálenost k nejbližšímu vodnímu toku, hloubka podzemní vody, spád podzemních vod, tloušťka zeminy nad podzemní vodou). Na základě výpočtu EAI byla vytvořena klasifikační stupnice s vyznačením dalších postupů: Hodnota EAI Navrhovaný postup 1 500 Vstupní analýza nebezpečnosti + úvodní hodnocení (verbální) environmentálních s popisem možných scénářů úniku nebezpečné látky do prostředí Zdroj a není hodnocený jako významný > 500 Rozšířené hodnocení environmentálních - srovnání předpokládané koncentrace ve vodním toku (PEC) s koncentrací bez negativního efektu na vodní tok (PNEC), stanovení havarijních scénářů a modelování zasažení vodního toku, atd. Zdroj a je hodnocený jako významný 1 Committee for the Prevention of Disasters: Guidelines for Quantitative Risk Assessment (Purple Book), Hague, 1999. Strana: 4 z 12
3. IDENTIFIKACE ZDROJŮ RIZIKA Hodnocení environmentálního a byly podrobeny skladované látky v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. Jedná se převážně o těkavé uhlovodíky, které mohou, v případě nekontrolovaného úniku, kontaminovat jednotlivé složky životního prostředí. 3.1. Seznam látek nebezpečných pro životní prostředí přítomných v objektu Zdrojem pro určení klasifikace byly bezpečnostní listy skladovaných a používaných nebezpečných látek. Látky jsou klasifikované podle Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Jedná se o látky s následující H větou (standardní věta o nebezpečnosti):nafta motorová a benzín automobilový jsou klasifikovány jako nebezpečné pro vodní prostředí, a to s H větou (standardní věta o nebezpečnosti): H411: Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky Tab. č. 1: Seznam látek nebezpečných pro životní prostředí, se kterými je nakládání v areálu objektu Název látky Fyzikální forma látky CAS No. Klasifikace (H-věty) Nafta motorová kapalina 68476-34-6 H226 (kat. 3); H351 (kat. 2); H332 (kat. 4); H304 (kat. 1); H315 (kat. 2); H373 (kat. 2); H411 (kat. 2) Meřo (FAME) kapalina 67762-38-3 neklasifikováno 2 BA95N kapalina 86290-81-5 BA98N kapalina 86290-81-5 H224 (kat. 1); H304 (kat. 1); H315 (kat.2); H361 (kat. 2); H340 (muta 1B); H350 (karc. 1B); H336 STOT Single exp. 3; H411 (kat.2) H224 (kat. 1); H304 (kat. 1); H315 (kat.2); H361 (kat. 2); H340 (muta 1B); H350 (karc. 1B); H336 STOT Single exp. 3; H411 (kat.2) Látky uvedené v tab. 1 jsou dováženy do objektu železničními cisternami a dále distribuovány autocisternami. 2 Dále hodnoceno dle vlastností NM. Strana: 5 z 12
3.2. Lokalizace látek pro hodnocení environmentálního a Zdroje a pro hodnocení environmentálního a by měly být identické se zdroji hodnocenými v Analýze a hodnocení závažné havárie v objektu a to v selekci závažných zdrojů a metodou výběru podle CPR 18E. Tab. č. 2: Lokalizace látek nebezpečných pro životní prostředí na území objektu Zdroj Zdroj - skladovaná látka Množství látky 3 č. Q (kg) Podzemní přečerpávací dvouplášťové nádrže 1 Zás. A1 Úkapy, havarijní jímka 18 880 2 Zás. A2 BA98N 18 880 3 Zás. A3 BA95N 18 880 4 Zás. A4 Meřo 22 500 5 Zás. A5 NM 42 250 6 Zás. A5 Meřo 36 000 Nadzemní skladovací jednoplášťové nádrže 7 Zás. B1 Meřo 95 400 8 Zás. B2 Meřo 95 400 9 Zás. B3 Meřo 95 400 Nadzemní skladovací dvouplášťové nádrže 10 Zás. C1 BA98N 122 450 11 Zás. C2 BA98N 122 450 12 Zás. C3 BA98N 69 750 13 Zás. C4 BA98N 38 750 14 Zás. C5 BA98N 38 750 15 Zás. C6 BA98N 38 750 Nadzemní věžové skladovací jednoplášťové nádrže 16a Zás. D1 D2 BA95N 558 000 16b Zás. D3 - D6 BA95N 581 250 17 Zás. D7 D12 NM 633 750 18 Zás. D13 D14 Meřo 675 000 Podzemní úkapová nádrž havarijní jímky 19 Zás. E1 Úkapy, havarijní jímka 18 880 Podzemní skladovací dvouplášťové nádrž 20 Zás. F1 B30 (NM směsná) 22 500 Nadzemní skladovací dvouplášťové nádrž 21 Zás. F2 NM 76 050 Transportní autocisterny 22 Autocisterna - NM 30 505 23 Autocisterna - BA98N/BA95N 27 978 Transportní železniční cisterny 24 a/b ŽC 1 - NM 48 165 25 a/b ŽC 2 Meřo 51 300 26 a/b ŽC 3 BA95N 44 175 27 a/b ŽC 4 BA98N 44 175 Transportní trasy potrubí 28 Potr. trasa 1 - NM 3 211 29 Potr. trasa 2 Meřo 3 510 3 Maximální kapacita plnění 95% ŽC a AC, uvažované množství pro zásobníky je 100%. Strana: 6 z 12
30 Potr. trasa 3 BA95N 2 790 31 Potr. trasa 4 BA98N 1 860 Strana: 7 z 12
4. CHARAKTERISTIKA OBLASTI Areál společnosti TERMINAL OIL, a.s. se nachází v průmyslovém komplexu bývalého ČKD na severozápadním okraji obce. Pro stanovení Environmental Accident Indexu jsou stěžejní následující charakteristiky: - vzdálenost k nejbližšímu vodnímu toku. - mocnost a typ zeminy nad podzemní vodou. - hloubka podzemní vody. - spád podzemních vod. Tyto údaje jsou klasifikovány v kapitole č. 0. 4.1. Vnitropodniková kanalizace a ochrana proti úniku nebezpečných látek do životního prostředí Splaškové vody, dešťová kanalizace Odpadní splaškové a dešťové vody jsou zaústěny do jednotné vnitroareálové kanalizační sítě. Srážkové vody ze záchytných van jsou přečerpávány přes vnitroareálový kanalizační systém a odlučovač ropných látek do kanalizační sítě areálu ČKD. Zpevněné plochy jsou vyspádovány do vnitroareálové kanalizační sítě. Úkapy, havarijní únik Nadzemní věžové skladovací nádrže (jednoplášťové) jsou umístěny v železobetonových záchytných vanách izolovaných proti průniku ropných látek. Prostor kolejiště stáčecí pozice - je vybaven ocelovými úkapovými vanami svedenými do záchytné havarijní dvouplášťové jímky (ozn. A1). Úkapová jímka A1 o objemu 25 m 3 není vybavena čerpadlem ani přepadem do jiných jímek. V případě úniku celého objemu stáčené ŽC (maximální avizované množství PHM v ŽC činí 75000 litrů/15 C) se tento zachytí v ocelové úkapové vaně na stáčišti (70 m 3 ), případě v již zmíněné úkapové jímce A1. Kumulativní objem úkapové vany a úkapové jímky A1 činí cca 95 m 3. Prostor výdejních lávek je sveden do záchytné havarijní dvouplášťové jímky (ozn. E1). Objekt je vybaven retenční nádrží s napojením přes ORL na kanalizační areálovou síť. Retenční nádrž je dimenzována na zachycení kontaminované požární vody. Strana: 8 z 12
4.2. Geologická a hydrogeologická charakteristika Zájmové území patří do jižně ležící pahorkatiny Středočeského kraje - Česká vysočina. Dotyčné území není významné z hlediska podzemních vod, vodních toků ani pramenných oblastí. Hladina podzemní vody se nachází v hloubce 8 10 m pod povrchem původního terénu. Po hydrologické stránce náleží lokalita skládky do povodí Červeného potoka (1-11-04-030). Prostředí se vyznačuje průlinovou propustností a nepropustným podložím. Nepropustné podloží je tvořeno ordovickými břidlicemi, resp. jejich jílovitým eluviem o mocnosti cca 2 m. Sklon hladiny podzemní vody je směrem severním s hodnotou 0,12 %. Průměrný úhrn srážek je v lokalitě 560 mm/rok. Vlastní území objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. je suché, neprotéká jím žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, prameniště či mokřad. Základní charakteristika hydrogeologického rajónu: Název hydrogeologického rajonu: Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky Oblast povodí: Berounka Hlavní povodí: Labe Skupina rajonů: Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum Západních Čech Geologická jednotka: Horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika Litologie: břidlice a droby Hladina: volná Typ propustnosti: puklinová Transmisivita: nízká <1.10-4 m 2 /s Mineralizace: 0,3-1 g/l Chemický typ: Ca-Mg-HCO 3 -SO 4 Strana: 9 z 12
5. APLIKACE METODY EAI Veškerá manipulace a skladování probíhá na zpevněné ploše, metoda byla tedy aplikována pro základní scénář, a to: - únik nebezpečné látky nad zpevněným terénem, rozlití po ploše a možný následný únik do dešťové kanalizace. 5.1. Únik látek nebezpečných vodám nad nezpevněným terénem Průnik nebezpečných látek do podzemních vod a následně do povrchových vod je možný především v případě úniku nad nezpevněným terénem. Manipulace s nebezpečnými látkami probíhá na zpevněných nebo nepropustných plochách. Pouze v případě odstavených železničních cisteren a potrubních tras (zdroje č. 24b, 25b, 26b, 27b a 28 až 32) může dojít ke kontaminaci podloží, a to pouze v případě havárie. ŽC nejsou na těchto pozicích připojeny. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující kapitole. 5.2. Únik látek nebezpečných vodám nad zpevněným terénem Průnik nebezpečných látek přímo do povrchových vod je možný především v případě úniku nad zpevněným terénem, v případě úniku do kanalizace a následně do systému ČOV. Parametry prostředí byly zvoleny jako nejméně příznivé. Na základě charakteristik prostředí byly stanovené následující parametry: - Vzdálenost k nejbližšímu vodnímu toku (DNW): cca 1000 m, - Hloubka podzemní vody (DGS): cca 8 m, - Sklon hladiny podzemní vody: hladina podzemní vody má sklon k vodnímu toku, - Mocnost a charakter zeminy nad podzemní vodou: vybetonovaná plocha (např. jímky)/propustná zemina. Strana: 10 z 12
V následující tabulce jsou uvedeny výsledky výpočtu Indexu pro jednotlivé zdroje uvedené v tab. 2: Tab. č. 3: Aplikace metody EAI pro únik nad zpevněným terénem Max. skladovací Rozpustnost Zdr. Zařízení - látka množství Viskozita Toxicita Hodnota prostředí EAI ve vodě č. [m 3 ] [t] [cst] [%] [mg/l] DNW DGS LGS LPI Zás. A1 Úkapy, 1 25 18,88 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 havarijní jímka 2 Zás. A2 BA98N 25 18,88 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 3 Zás. A3 BA95N 25 18,88 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 4 Zás. A4 Meřo 25 22,50 6,78 2,3 31 2 4 5 0 160 5 Zás. A5 NM 50 42,25 4.5 0.02 31 2 4 5 0 140 6 Zás. A6 Meřo 40 36,00 6.78 2.3 31 2 4 5 0 160 7 Zás. B1 Meřo 106 95,40 6.78 2.3 31 2 4 5 0 224 8 Zás. B2 Meřo 106 95,40 6.78 2.3 31 2 4 5 0 224 9 Zás. B3 Meřo 106 95,40 6.78 2.3 31 2 4 5 0 224 10 Zás. C1 BA98N 158 122,45 0.75 0.2 11 2 4 5 0 336 11 Zás. C2 BA98N 158 122,45 0.75 0.2 11 2 4 5 0 336 12 Zás. C3 BA98N 90 69,75 0.75 0.2 11 2 4 5 0 336 13 Zás. C4 BA98N 50 38,75 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 14 Zás. C5 BA98N 50 38,75 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 15 Zás. C6 BA98N 50 38,75 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 16a Zás. D1 D2 BA95N 720 558,00 0.75 0.2 11 2 4 5 0 480 16b Zás. D3 D6 BA95N 750 581,25 0.75 0.2 11 2 4 5 0 480 17 Zás. D7 D12 NM 750 633,75 4.5 0.02 31 2 4 5 0 280 18 Zás. D13 D14 Meřo 750 675,00 6.78 2.3 31 2 4 5 0 320 Zás. E1 Úkapy, 19 25 18,88 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 havarijní jímka Zás. F1 B30 (NM 20 25 22,50 4.5 0.02 31 2 4 5 0 140 směsná) 21 Zás. F2 NM 90 76,05 4.5 0.02 31 2 4 5 0 196 22 Autocisterna - NM 38 30.505 4.5 0.02 31 2 4 5 0 140 Autocisterna - 38 27.978 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 23 BA98N/BA95N 24a ŽC 1 - NM (stáčená) 60 48.165 4.5 0.02 31 2 4 5 0 140 24b ŽC 1 - NM (sklad) 60 48.165 4.5 0.02 31 2 4 5 9 220 25a ŽC 2 - Meřo (stáčená) 60 51.300 6.78 2.3 31 2 4 5 0 224 25b ŽC 2 - Meřo (sklad) 60 51.300 6.78 2.3 31 2 4 5 9 336 ŽC 3 - BA95N 60 44.175 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 26a (stáčená) 26b ŽC 3 - BA95N (sklad) 60 44.175 0.75 0.2 11 2 4 5 9 360 ŽC 4 - BA98N 60 44.175 0.75 0.2 11 2 4 5 0 240 27a (stáčená) 27b ŽC 4 - BA98N (sklad) 60 44.175 0.75 0.2 11 2 4 5 9 360 28 Potr. trasa 1 - NM 3,80 3.211 4.5 0.02 31 2 4 5 9 132 29 Potr. trasa 2 Meřo 3,90 3.510 6.78 2.3 31 2 4 5 9 144 30 Potr. trasa 3 BA95N 3,60 2.790 0.75 0.2 11 2 4 5 9 216 31 Potr. trasa 4 BA98N 2,40 1.860 0.75 0.2 11 2 4 5 9 216 Jak vyplývá z popisu kapitoly č. 2, ani jeden posuzovaný zdroj nepřekročil limitní hodnotu (500) a tudíž nevyžaduje detailnější hodnocení z pohledu kontaminace životního prostředí (scénář havarijní únik). V následující kapitole Závěr jsou uvedeny závěry úvodního hodnocení pro stanovené havarijní scénáře havarijní únik celého obsahu zásobníku/potrubního úseku/cisterny. Strana: 11 z 12
6. VYHODNOCENÍ A ZÁVĚR V rámci selekce zdrojů environmentálních v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. nebyly zjištěny významné zdroje, které by znamenaly ohrožení kvality životního prostředí (podzemní a povrchové vody a zeminy) při havarijním úniku látek nebezpečných pro životní prostředí. Následující text obsahuje zhodnocení možných nebezpečných oblastí a popis instalovaných prostředků pro likvidaci případného havarijního úniku. Výsledné hodnoty selekce zdrojů pro detailní environmentální hodnocení jsou uvedeny v kap. č. 5.2, Tabulka č. 3. V rámci analýzy a nebyly (na základě vypočtených hodnot EAI) provedeny detailní analýzy environmentálních. Z hlediska ochrany životního prostředí jsou problematické především následující objekty: stáčiště železničních cisteren Při stáčení cisteren je nutná přítomnost obsluhy a dodržení správných technologických postupů čerpání, zároveň se musí dodržovat pravidelné přečerpávání úkapů z havarijní jímky. plnění autocisteren Při plnění cisteren je nutná přítomnost obsluhy a dodržení správných technologických postupů, zároveň se musí dodržovat pravidelné přečerpávání úkapů z havarijní jímky. nadzemní úložiště Nutná kontrola naplnění jímek dešťovou vodou (s ohledem na možné úniky). Přečerpávání úkapů z úkapových jímek A1 a E se provádí minimálně jednou ročně a to specializovanou firmou na základě smluvního vztahu. V průběhu roku také dochází k průběžné kontrole množství úkapů v uvedených jímkách. Na jednotlivých provozech s výskytem nebezpečných látek jsou instalovány prostředky pro likvidaci havárie typu únik nebezpečné látky - lopata, sběrná nádoba a absorbent - vapex, písek, piliny. V případě požáru ve skladech nebezpečných látek může dojít k rozlivu hasební vody. Ta bude jímána do retenční nádrže a následně zlikvidována. V případě požáru většího rozsahu by došlo k úniku kontaminované hasební vody do dešťové kanalizace, pro tento scénář je uvedeno následující hodnocení: kanalizační větve jsou uzavíratelné na konstrukcích ORL ( odlučovače ropných látek ), kde se dají veškeré kanalizační větve uzavřít. Kromě toho povrchové vody jsou svedeny do retenční nádrže, která je osazena uzavíratelným stavidlem. Výtok z retenční nádrže je osazen opět ORL s uzávěrem. Veškeré skladovací nádrže jsou osazeny v bezodtokových havarijních jímkách bez uzávěrů. Z výše uvedeného vyplývá, že únik nebezpečných látek způsobený havárií zdrojů a v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. neohrozí okolní vodní ekosystémy 4. 4 Hodnocení kontaminace podzemní vody a detailní hodnocení havarijních scénářů není součástí této dokumentace. Strana: 12 z 12