Základy pedologie a ochrana půdy

Podobné dokumenty
Stanovení kvality humusu spektrofotometricky

Pedogeochemie. Hlavní skupiny půdních minerálů. Hlavní skupiny půdních minerálů. Hlavní skupiny půdních minerálů. Jílové minerály v půdě. 2.

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Základy pedologie a ochrana půdy

Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Sorpční charakteristiky půdy stanovení KVK podle Bowera, stanovení hydrolytické acidity, výpočet S,V

Pedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza

05 Biogeochemické cykly

Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Základy pedologie a ochrana půdy

Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)

OBSAH 1 ÚVOD Výrobek a materiál Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu ZDROJE DŘEVA... 13

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

CH 3 -CH 3 -> CH 3 -CH 2 -OH -> CH 3 -CHO -> CH 3 -COOH ethan ethanol ethanal kyselina octová

Extrakční fotometrické stanovení huminových látek ve vodě

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

Modul 02 Přírodovědné předměty

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy


ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

Vliv kompostu na kvalitu půdy

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Oceněné rostlinné hnojivo!

AGROEKOLOGIE. - část PEDOLOGIE. Prof. Ing. Josef Kozák, DrSc. Katedra pedologie a geologie FAPPZ

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I

POROVNÁNÍ ÚČINNOSTI SRÁŽENÍ REAKTIVNÍCH AZOBARVIV POUŽITÍM IONTOVÉ KAPALINY A NÁSLEDNÁ FLOKULACE AZOBARVIV S Al 2 (SO 4 ) 3.18H 2 O S ÚPRAVOU ph

Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas

Mendělejevova tabulka prvků

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Základy pedologie a ochrana půdy

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Bioremediace půd a podzemních vod

Sada Životní prostředí UW400 Kat. číslo Stanovení obsahu kyslíku, nasycení kyslíkem a hodnoty BSK5

Složení půdy. Půda je různorodý, polydisperzní systém látek skupenství tuhého, kapalného a plynného. Mluvíme o tzv. fázích.

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

PEDOGEOCHEMIE Doc. Dr. Ing. Luboš Borůvka

ANAEROBNÍ FERMENTACE

Charakteristika Teorie kyselin a zásad. Příprava kyselin Vlastnosti + typické reakce. Významné kyseliny. Arrheniova teorie Teorie Brönsted-Lowryho

STANOVENÍ CHLORIDŮ. Odměrné argentometrické stanovení chloridů podle Mohra

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod

Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky

AMINOKYSELINY REAKCE

Nadaní žáci Pracovní sešit

Úprava podzemních vod

PŘÍPRAVKY NA BÁZI LIGNOSULFONÁTŮ

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Ochrana půdy. Michal Hejcman

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

VYUŢITÍ BIOODPADŮ PŘI ELIMINACI ZNEČIŠTĚNÍ ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

1. ročník Počet hodin

Biologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc.

Elektrická dvojvrstva

Organické látky v půdě a jejich bilancování pomocí online aplikace

STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Dusík a jeho sloučeniny

Technologie pro úpravu bazénové vody

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Vliv vybraných PPL na chemismus půdy

Bilance půdní organické hmoty aplikace pro praxi

KARBOXYLOVÉ KYSELINY

Biologické odstraňování nutrientů

Biologické odstraňování nutrientů

VLIV PŮDNÍHO HOSPODAŘENÍ NA VLASTNOSTI HUMINOVÝCH LÁTEK

3. PEDOLOGIE Fyzikální vlastnosti půd T Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost (32)

HYDROXYDERIVÁTY. Alkoholy Fenoly Bc. Miroslava Wilczková

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2

Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd

J i h l a v a Základy ekologie

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Transkript:

PŮDNÍ ORGANICKÁ HMOTA Základy pedologie a ochrana půdy 3. přednáška = soubor všech neživých organických látek nacházejících se na povrchu půdy či v ní složitý výzkum - neustálé reakce mezi organickými látkami samotnými a mezi nimi a půdním minerálním podílem Půdní humus: řada definic: totéž co půdní organická hmota odumřelé organické látky v různém stupni rozkladu a resyntézy, jejichž část je vázána na minerální podíl Význam půdní organické hmoty zásobárna energie, uhlíku a živin pro edafon i rostliny zadržování vody fyzikální vlastnosti půdy (struktura) chemické vlastnosti půdy: sorpce zadržování živin aj. látek půdní reakce (organické kyseliny, ústojná schopnost) tvorba komplexů půdotvorné procesy Obsahy C v různých složkách ŽP Světová bilance: (údaje se mírně liší podle literárních pramenů) Množství C v 1 9 t: Půda (org. C) Půda (anorg. C) Atmosféra Biomasa souše Oceány Ostatní 1.5-1.6 7-1. 7-76 45-55 38. Půda celkem 2.2-2.6 Hodnocení obsahu OH v půdě Množství organické hmoty v půdě Obsah v humusovém horizontu (% hmotnosti) Obsah velmi nízký nízký střední % C org <,6,6 1,2 1,2 1,7 % humusu < 1 1-2 2-3 1 ha 1. m 2 hloubka ornice ~,2 m 2. m 3 objemová hmotnost ~ 1,5 Mg.m -3 3. Mg organická hmota ~ 2 % 6 Mg = 6 t vysoký 1,7 2,9 3-5 velmi vysoký > 2,9 > 5 Přepočet humusu a C org : Welteho koeficient 1,724 (=1/,58)

Metody stanovení obsahu OH v půdě Princip: oxidace organické hmoty Metody na suché cestě: ztráta žíháním (okolo 52ºC) žíhání nad kahanem muflová pec elementární analýza CHN-, CNS-analyzátory Metody na mokré cestě: oxidační činidla v roztoku např. chromsírová směs (K 2 Cr 2 O 7 v H 2 SO 4 ) modifikovaná Tjurinova metoda: 125ºC, 45 min. následná titrace Mohrovou solí (Fe(NH 4 ) 2 (SO 4 ) 2 ) Rozdělení půdní organické hmoty podle stupně přeměny Humusotvorný materiál: nerozložené odumřelé zbytky rostlin, živočichů a mikroorganismů Nehumusové látky (meziprodukty) : meziprodukty rozkladu a syntézy mají stanovitelné chemické charakteristiky Humusové látky vlastní humus: konečné produkty humifikačních pochodů Přeměny půdní organické hmoty Degradace: rozklad výchozího materiálu, částečná mineralizace tvorba monomerů kondenzace meziproduktů rozkladu a syntézy polymerace vytvořených kondenzátů či monomerů Změny v chemickém složení: zvyšuje se obsah C a snižuje obsah O snižuje se poměr C: N čerstvá org. hmota ~1-8 : 1 zhumifikovaná org. hmota ~1 : 1 Změny v chemickém složení v průběhu přeměn (% sušiny) Materiál C O H N Celuloza 44 49 6,2, Rostliny 47 44 6,8 1,6 Dubové dřevo 5 42 6, 1,3 Huminové kyseliny 57,6 32,5 5,1 4,8 Rašelina černá 62 3 5,2 2,1 Hnědé uhlí 69 24 5,6,9 Černé uhlí 83 1,5 5,1 1,2 Antracit 96 1,6 1,6,8 Grafit 99,9,,1, Humusotvorný materiál především rostlinné zbytky slouží jako: zdroj pro půdní mikroorganismy primární materiál pro produkci specifických i nespecifických humusových látek Rychlost rozkladu: závisí na chemickém složení (C/N) snazší rozklad: bílkoviny, celulosa pomalejší rozklad: lignin, lipidy, třísloviny Rychlost rozkladu opadu Rychle rozložitelný opad Dřevina Akát Olše lep. Olše šedá Jasan Habr Jilm C:N 14 19 21 23 28 Pomalu rozložitelný opad Dřevina Lípa Dub Bříza Buk Javor Topol C:N 37 47 5 51 52 63 Těžko rozložitelný opad Dřevina Smrk Borovice Douglaska Modřín C:N 48 66 77 113 Zdroj: E. Klimo, Lesnická pedologie. MZLU, Brno, 199.

Mineralizace = rozklad organické hmoty na výchozí anorganické složky Mineralizace Význam mineralizace: uvolnění energie pro mikrobiální činnost uvolnění živin z organických vazeb (N, P) tvorba rozklad toxických látek podílejí se především obligátně aerobní mikroorganismy uvolňuje se, H 2 O, N 2, (NO 2-, NO 3-, NH 3 ), S. podléhá jí zpravidla 5-8 % organické hmoty především v lehkých půdách s převahou nekapilárních pórů Typy mineralizace: primární mineralizace nespecifických organických látek sekundární mineralizace již humifikovaných složek C vázaný v mikroagregátech Nechráněný Přeměna agregátů Ochrana půdní OH před mineralizací Adsorpce/desorpce C vázaný na prach a jíl Kvalita opadu Kondenzace, komplexace Nehydrolyzovatelný Nechráněný Fyzicky chráněný Biochemicky chráněný Ulmifikace (rašelinění) probíhá v prostředí s nadbytečnou vlhkostí a nedostatkem O 2 omezená chemická přeměna, neúplný rozklad hromadění energeticky bohatých látek slabá tvorba huminových látek, tvorba bitumenů Typy rašeliny: vrchovištní méně HK, více hemicelulosy a bitumenů v oligotrofním prostředí slatinná více HK, méně hemicelulosy a bitumenů v eutrofním prostředí Karbonizace = odbourávání snadno rozložitelných součástí rostlinných zbytků; ve zbylých částech dochází ke koncentraci C v karbonizované formě hlavně u větších úlomků rostlinných těl (kořenů) vzniká tzv. humusové uhlí proces není příliš prozkoumán Humifikace = tvorba složitějších a stabilnějších látek aromatické povahy nutné střídání aerobních a anaerobních podmínek přítomnost vícemocných kationtů (Ca 2+ ), ph Stadia humifikace: počáteční převládá rozklad biologický proces závěrečné převládá syntéza převládají fyzikálně-chemické a chemické reakce

Teorie tvorby humusu Ligninová teorie: lignin jako výchozí materiál podobnost ligninu a huminových kyselin: omezená rozložitelnost většinou bakterií a hub částečná rozpustnost v alkoholu a pyridinu rozpustnost v louzích a srážení v kyselinách obsah -OCH 3, kyselý charakter, výměna bází HK mají vlastnosti podobné oxidovanému ligninu Polyfenolová teorie: nejvíce HK je v obvykle půdách s nízkým vstupem ligninu celulosa a jiné neligninové substráty jako další výchozí látky Huminové látky organické látky polymery vytvořené humifikací, specifické pro půdu skupiny látek s podobným chemickým složením a vlastnostmi nejedná se o chemicky definované sloučeniny struktura: aromatická složka hydrofobní alifatická složka hydrofilní Nová teorie huminových látek (A. Piccolo aj.): nejedná se o velké polymery, ale o asociace menších molekul Tjurinovo schema rozdělení půdních organických látek Huminové látky: nerozpustné v alkáliích: humin (H); humusové uhlí (HU) rozpustné v alkáliích: huminové kyseliny (HK) hymatomelanové kyseliny (HY) fulvokyseliny (FK) Nehuminové látky: jednodušší: aminokyseliny a jiné org. kyseliny, jednoduché cukry složitější: celulosa, lignin, proteiny, hemicelulosy Látky rozpustné v organických rozpouštědlech (lipofilní látky) pryskyřice, bitumeny, vosky (lipidy) Extrakce huminových látek z půdy ZEMINA alkalická extrakce NaOH, Na 4 P 2 O 7 (ph ~12) Neextrahovatelný podíl Alkalický extrakt (H, HU) (HK, FK, HY) okyselení na ph 1-2 Sraženina (HK + HY) Roztok (FK) extrakce alkoholem Sraženina Alkoholový extrakt (HK) (HY) alkalická extrakce + elektrolyt Sraženina (šedé HK) Roztok (hnědé HK) Fulvokyseliny = sloučeniny extrahovatelné zředěnými kyselinami a ty, které zůstanou v roztoku po vysrážení HK z alkalického extraktu aromatický charakter s převahou bočních alifatických řetězců snadno disociují, silně hydrofilní ochranné koloidy působením elektrolytů se nesrážejí rozpustné ve vodě i jejich soli s Na +, NH 4+, Mg 2+, Ca 2+, Fe 2+ s Fe 3+, Al 3+ (R 2 O 3 ) tvoří cheláty přispívají k rozkladu minerálního podílu půdy žlutá až oranžově hnědá barva KVK až 7 mmol(+)/1 g Fulvokyseliny Charakteristické funkční skupiny: - COOH fenolické -OH, méně alkoholové metoxyl (-OCH 3 )

Huminové kyseliny = organické látky vysrážené kyselinami z alkalického extraktu výrazně aromatický charakter méně hydrofilní než FK rozpustné v alkáliích, nerozpustné ve vodě soli s Na +, K +, NH 4+ dobře rozpustné soli s Ca 2+, Mg 2+, Fe 3+, Al 3+ těžko rozpustné nejsou agresivní vůči minerálnímu podílu půdy žlutohnědá až černošedá barva KVK: 35-5 mmol(+)/1 g Huminové kyseliny Charakteristické funkční skupiny: -COOH -OH (fenolické i alkoholové) s postupující polymerací ubývá metoxylových skupin ve větší míře C=O Huminy = organické látky neextrahovatelné zředěnými louhy mají pevnou vazbu s minerálním podílem směsi látek rozličného charakteru Hlavní rozdíly mezi huminovými látkami Fulvokyseliny Huminové kyseliny Huminy Světležlutá Žlutohnědá Tmavěhnědá Šedočerná Černá Význam v půdě: tmel při tvorbě půdní struktury tvorba organominerálního komplexu menší význam pro chemismus půdy 2 45% 48% vzrůst intenzity barvy vzrůst intenzity polymerace vzrůst molekulární hmotnosti? vzrůst obsahu uhlíku pokles obsahu kyslíku pokles výměnné kyselosti pokles stupně rozpustnosti 3 62% 3% Frakce huminových látek Hodnocení kvality humusu Stupeň polymerace: poměr HK:FK optické vlastnosti (VIS, IR) elektroforetické chování Fulvokyseliny Huminové kyseliny Humin Stupeň humifikace: poměr C:N densitometrická separace mikromorfologie frakcionace na látkové skupiny: C HK + CFK + C C tot H

Hodnocení kvality humusu Barevná charakteristika: alkalický výluh půdy A (,5M Na 4 P 2 O 7 ) proměření ve viditelné části spektra barevný kvocient: 1.2 1.8.6.4.2 HK FK Kubelka Munk IR spektra (DRIFT) 34-33 O-H skupiny 1725-172 C=O v COOH a ketonech 12 C=C - arom. cykly 117-95 C-O v polysacharidech, Si-O příměsi 35 3 25 2 H Kubelka Munk Kubelka Munk 35 3 25 2 1 5 35 3 25 2 HK 4 35 3 25 2 1 5 FK wavenumber [cm -1 ] Q 4/6 = A 4 /A 6 4 45 5 55 6 λ (nm) Lambert-Beerův zákon: A=ε.c.l 1 5 4 35 3 25 2 1 5 wavenumber [cm -1 ] 1 5 4 35 3 25 2 1 5 wavenumber [cm -1 ] ROZPUSTNÉ ORGANICKÉ LÁTKY Zdroje a ztráty DOM = DOM (dissolved organic matter) nejmobilnější frakce organické hmoty Význam DOM: potenciální zdroj (živin, energie) pro organismy transport látek v půdě koloběh C, N, P stabilizace koloidů a agregátů zvětrávání a půdotvorné procesy indikátor stavu půdy Hlavní zdroje: rostlinné zbytky stabilní humus kořenové exudáty mikroorganismy Vedlejší zdroje: organická hnojiva výměšky živočichů Ztráty (propady): vymytí z půdy (~8%) mineralizace (dýchání) zabudování do biomasy adsorpce zejména v hlubších vrstvách Al a Fe (hydr)oxidy, jíly kompetice s anionty Faktory obsahu DOM v půdě Složení DOM množství a složení zdrojů DOM druh porostu poměr C/N biologická aktivita (zvláště houbové organismy) adsorpce a desorpce ph půdy složení půdního roztoku (SO 4 2-, PO 4 3- ) teplota vlhkost, srážky, promývání půdy promrzání a tání obdělávání půdy, hnojení odlesnění / zalesnění velmi proměnlivé!!! uhlovodíky jednodušší cukry fenolické sloučeniny aminokyseliny, alifatické a aromatické kyseliny (jablečná, citronová, šťavelová ) huminové látky (fulvokyseliny)