LESNICKÁ POLITIKA Přednáška č. 4 Vznik a vývoj lesnické legislativy jako regulativního nástroje LP a její vliv na stav lesů JAROMÍR VAŠÍČEK
Počátky osídlování lesů Doba kamenná - 3 mil. let až 4 000 př. n. l Doba bronzová - 4 000 let př. n. l. až 1 000 př. n. l. Doba železná 1 000 př. n. l. až - 500 př. n. l
Počátky osídlování lesů Okolo - 4 000 let př. n. l. 90 % našeho území pokryto lesy pralesního charakteru řídké osídlení se vyskytovalo kolem řek, lidé sbírali plody, a pokud něco pěstovali, tak vypalovali lesy po vyčerpání úrodnosti se přemístili a na původní místo se vraceli po 30 40 letech.
Počátky osídlování lesů Okolo 1 500 př. n. l. až 500 let př. n. l. se zvyšuje využívání lesů a dochází především v nížinách k intenzivnějšímu vypalování lesů a jejich přeměnu na zemědělskou půdu.
Počátky osídlování lesů 500-100 př. n. l. Období rozvoje keltské kultury: Zvyšuje se tlak na lesy a jsou využívány i lesy ve vyšších polohách, dřevo je používáno na stavbu keltských měst (opid) a obydlí, pro výrobu skla, železa, pro vypalování hliněného nádobí atd. Keltové byli postupně vytlačováni Markomany a Kvády, kteří většinou ponechali pole opět zarůst lesem.
Počátky osídlování lesů - Slované Zemědělství: okolo 600 n.l. nové pozemky byly získávány ŽĎÁŘENÍM vypalováním lesa pole bylo obděláváno jednoduchou radlicí, ta neobracela půdu a šla málo do hloubky pole se hnojilo popelem (popel po žďáření), zaoráním strniště nebo trusem zvířat, která se tu pásla tento způsob obdělávání umožňoval jen nízké výnosy, vyčerpaná pole se nechala nějaký čas ležet ladem pěstovalo se obilí (pšenice), hrách, čočka k jídlu, obilí i na výrobu piva chov zvířat krav, ovcí, koz, prasat zvířata nebyla ustájena, volně pobíhala kolem osady lov lesní zvěře pro kožešiny sběr lesního medu sladidlo, výroba medoviny Bydlení: polo zemnice jednoduchá stavení, zčásti zahloubená v zemi, stěny tvoří trámy nebo jsou vypleteny z proutí, jsou vymazány hlínou
Klášterní kolonizace lesů (okolo roku 1200) S rozšiřováním křesťanství byly zakládány kláštery, kterým panovník věnoval část lesů K zakládání osad se připojila šlechta a podporoval i panovník rozvoj hutnictví, těžby drahých kovů, výroba dřevěného uhlí, budování sídel Na některých místech se již objevuje nedostatek dříví.
Nejstarší právní normy mající vztah k lesům Regionální právní normy: Městská práva brněnská 1245, jihlavská 1259 Chebský lesní řád 1379 Principy: Ochranu lesů před krádežemi, devastací, zakotveny tresty (utětí ruky, až upálení, královské lesy byly již spravovány lovčími, hajnými, první lesmistrovký úřad (Chebsko 1340) výnos Jana Lucemburského dříví rozlišováno na palivo a stavební, ustanoveny vlastnické kategorie (lesy královské, klášterní, panské, městské, obecní, selské), právní normy neupravovaly hospodaření v lesích.
Období rozvoje za Karla IV Za Karla IV. - rozvoj tehdejší společnosti Hutě Doly Dřevěné uhlí Palivo Sklárny potaš, skelné hutě Výstavba sídel, hradů Nedostatek dostupného dřeva
Maiestas Carolina vypracován 1350-1351 správněji CODEX CAROLINUS Návrh zemského zákoníku (celostátní právní norma): Cílem bylo upevnění pozice krále proti rozpínavosti šlechty, měl 109 článků, Vymezoval královská města a hrady, které nesměly být zastavovány, anebo zastavovány na dobu nejvýše 9 let Odúmrť královi dosud šlechta Roku 1355 šlechta na generálním sněmu návrh zamítla nechtěla být svazována psaným zákonem. Ve vztahu k lesům: lesy byly v některých krajinách porúbané, vykopané a některé vyorané, zakazuje se kácet dříví mimo souše a vývraty, ochrana pomezních lesů krušnohorských za Kadaní a Mostem, tresty utětí ruky, upálení,
Období předhusitské Další rozmach hospodářství s následným zvyšujícím se tlakem na lesy, byla používána toulavá seč obnova lesa byla ponechána přírodě. Zajímavým ochranným ustanovením bylo nařízení krále Václava IV. ze dne 25. listopadu 1398, - kterým udílí městu Chebu právo kácet dříví v královských lesích, - ale současně nařídil: - aby cest neoholili před nepřáteli, by ty cesty mohli zarůbati k zemské obraně.
Příklady právních opatření Nařízení pro mincmistra, aby dohlížel na ceny řešen nedostatek dříví pro kutnohorské lesy, zákazy pastvení dobytka v lesích, zejména mladých, roku 1414 bylo ve výmladkových lesích Mikulova a Lednice zavedeno pravidelné sedmileté obmýtí,
Období Husitských válek Husitské války způsobily: pustnutí krajiny, úbytek obyvatelstva mnoho vesnic a měst bylo vypáleno a poškozeno, ustalo přeměňování lesů na zemědělskou půdu, naopak značné rozlohy zemědělské půdy namnoze opět zarostly lesem.
Období od husitských válek do 30leté války Za vlády Jiřího z Poděbrad, tedy koncem 15. století začalo: opětovné vypalování a klučení lesů, především lesů lužních v okolí řek a údolních niv, nicméně další rozvoj hospodářství nastal až v 16. století První snahy o: popis a mapování lesů pěstební opatření sloužící k zachování lesů
Zachování lesů v 15. - 16.století 1. část Požadavek na větší paseky s sebou přinesl i snahy o co nejrychlejší obnovu lesů cestou ponechání výstavků. První zmínky nacházíme v pardubickém urbáři sepsaném krátce po roce 1494. Obnova vykácených lesů se uplatňovala rovněž síjí, ve kterých byla zakazována pastva dobytka, která byla zakazována stále častěji v mladých lesních porostech. V první polovině 16. století byly u nás zaváděny cizokrajné dřeviny.
Zachování lesů v 15. - 16. století 2. část roku 1586 vydána instrukce pro vyšetření stavu českých lesů první zjištění množství porostních zásob, roku 1568 stížnost brandýského lesmistra na značné škody působené v lesích zvěří, nařízení 1613 podle kterého měly být všechny komorní lesy zaměřeny a podle výměry měla být stanovena výše prodeje dřeva, vzniká první organizace odborné správy lesů na komorních lesích, vznikají pokrokové instrukce na jednotlivých šlechtických velkostatcích, které zaváděly první způsoby hospodaření.
Zachování lesů v 15.-16.století 3. část Z historických pramenů vyplývá, že v této době byla pěstební péče zcela primitivní, spíše jen ochranného charakteru na základě praktických zkušeností a byla silně ovlivňována potřebami myslivosti. Aby bylo možné zjistit rozlohu lesů i jejich peněžní hodnotu, byly i lesy v předbělohorské době měřeny a někdy i mapovány a odhadnuty podle jejich peněžního výnosu. Jindy toto měření, mapování a povšechný popis jejich stavu měly být podkladem k majetkové evidenci nebo ke stanovení přiměřené těžby, které měla předcházet každoroční náležitá prohlídka lesů.
Období 30leté války Třicetiletá válka V Čechách a na Moravě bylo vypáleno 102 měst a 1 166 vesnic. Počet obyvatel klesl válkou na polovinu emigrace nekatolického obyvatelstva. silné omezení a zastavení provozu v dolech, hutích a sklárnách přerušení osidlování našich zemí podstatně omezily spotřebu dříví Následek - přechodné zotavení našich leckde až příliš vykácených lesů.
Období po 30leté leté válce do vydání lesních řádů v letech 1754-1756 Polovina 17. století První návrhy na industrializaci našich zemí Merkantilistické představy o průmyslovém rozvoji hospodářství Hlavní zásady merkantilismu (ekonomický nacionalismus) bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi bohatství se vytváří v obchodních vztazích (mezinárodní obchod) cílem obchodu je aktivní obchodní bilance k tomu slouží protekcionismus, státní subvence a vydávání ochranných cel Samotné slovo merkantilismus je latinského původu (mercator obchodník, Mercurius římský bůh obchodu).
Období po Třicetileté leté válce do vydání lesních řádů v letech 1754-1756 Stav lesů se postupem času zhoršoval nejhůře obecní a městské lesy Stát do hospodaření s lesy nezasahoval Vlastníci pečovali samostatně (šlechta nositel pokroku mohli cestovat) mapováním, popisem a povšechným konstatováním že lesů má býti šetřeno První LHP 1739.
Vydání lesních řádů 1754-56 Industriální rozvoj Čech, Moravy a Slezska způsoboval nedostatek dřeva, na který panovnice Marie Terezie reagovala vydáním řádů. Řešil hlavní nedostatky, které spatřoval především ve špatném hospodaření v městských, obecních a poddanských lesích.
Císařský královský patent lesů a dříví, ustanovení v království Českém se týkající Obsahoval především: zákaz prodeje dříví z městských lesů bez souhlasu nadřízených instancí, ke správě městských lesů a vykazování těžeb byli ustanoveni vrchnostenští úředníci, užitkové dříví se nesmělo používat jako palivové, při těžbě se měly ponechávat výstavky jiné podrobné otázky pěstování lesa řád neřešil bylo doporučeno, aby lesy v horských oblastech nebyly otevírány zhoubným větrům, v nížinách umožňoval paseky v horách doporučoval toulavou seč, zakazoval klučení lesů v okolí sídel a průmyslových center, v mladých lesních porostech byla zakázána pastva hovězího dobytka, pastva koz byla zakázána zcela, bylo zakázáno hrabání mechu a steliva, zákaz rozdělávání ohňů v letním období (od sv. Jiří do sv. Havla), bylo uloženo kopání příkopů proti šíření václavky, byly vymezeny první povinnosti státní správě.
Období od tereziánských patentů do roku 1852 Období od roku 1750 do roku 1848 rozvoj: přírodních a ekonomických věd lesnických nauk (HÚL, OL, PL, mapování lesů ) Uhlí na konci 18. století omezuje se palivo užitkové sortimenty
Období po roce 1852 V roce 1848 byla zrušena robota. 3. prosinec 1852, kdy byl vydán lesní zákon, který obsahoval především: o povinnost ustanovovat státní úředníky nad hospodařením s lesy, o povinnost státních zkoušek pro lesní hospodáře opravňující je k samostatnému vedení lesního hospodářství, o zavedl státní zkoušku pro ochranný lesní personál a pro pomocnou technickou službu, o povinnost zalesnění vykácených ploch nejdéle do 5 let od jejich vzniku, o zákaz svévolného pustošení lesů, o zákaz přeměny lesní půdy na jiné kultury bez úředního povolení, o povinnost dodržovat pravidla ochrany lesů o likvidace různých lesních služebností (těžba, sbírání dříví, hrabání steliva, pastva, kosení trávy v lesích.
Využívání lesů Těžba: dříví, rašeliny, klestu, Výroba: dehtu, kolomazi, drasla (potaše), tříslové kůry, dřevěného uhlí Sběr: hub, lesních plodů, léčivých rostlin, okrasných mechů, pryskyřice Pěstování lesa, jánského žita Dobývání: pařezů, písku, lomového kamene, písku, Stavba: plavebních kanálů, lesních železnic, vorů, drobné stavby v lesích Doprava dříví: svoz dříví saněmi Sklizeň: trávy (travaření) Chov: dobytka, sokolů, bobrů, včel, lesní zvěře v oborách Profese: pytláctví, žďáření, smolaření, pastevectví, travaření, kohátnictví, vorařství, čižba, sokolnictví, bobrovnictví, brtnictví, vorařství.
Potaš (uhličitan draselný K 2 CO 3 ) se ve středověku získávala spalováním celých stromů na stojato. Tzv. popeláři do kmene javorů nebo jiných dřevin vyhloubili otvor, ve kterém udržovali oheň. Strom pomalu vyhořel, aniž by došlo k ohrožení okolního lesa. Popelaření se provádělo pouze za stálého počasí, protože potaš nesměla zmoknout. Tradiční technologie výroby spočívala v loužení dřevěného popela vodou a odpaření přefiltrované louženiny na tzv. surovou potaš neboli flus. Ten již bylo možné užít jako surovinu v některých průmyslových odvětvích. Vyžíháním kalcinací flusu bylo získáváno čistší kalcinované draslo. Surovinou pro výrobu potaše byl tedy původně dřevěný popel, zprvu speciálně pálený z tvrdého dřeva (javor klen, bříza a i buk) v lesích, později (po vydání Lesního řádu v roce 1754) získávaný z dřevního odpadu nebo z popela zbylého po topení v domácnostech. Náhražkově se také využívalo jiného organického materiálu (sláma ). Užívaná technologie se od 16. do 19. století téměř neměnila a byla v této formě rozšířená prakticky po celém světě.
Období od roku 1852 do roku 1918 Uplatňování zákona 250/1852 ř. z. Velmi pomalé zavádění ustanovit odborného lesního hospodáře, Neobsahoval těžební regulaci, LHP 11/1893 zem. zák. opatření proti přetěžbám pro lesy s výměrou nad 50 ha 117/1884 - bezeškodné svádění horských vod 52/1897 - zalesňování povodí Bečvy 93/1883 - o očišťování lesů od cizích zákličků a zaokrouhlování hranic lesních
Úprava lesního práva za První Československé republiky Zákon o prozatímní ochraně lesů č.82/1918 Sb. ve snaze zabránit kořistním těžbám zavedl: minimální věk, kdy směly být porosty káceny (60 let pro les vysokokmenný a 15-20 let pro les výmladkový), maximální těžební plochu (paseku), rovnou normální roční pasece. Zákon měl i své nedostatky, ke kterým patřilo: nezavedl všeobecnou povinnost hospodařit podle LHP, legalizoval krátké doby obmýtní, neomezoval předmýtní těžby a tím umožňoval prořeďování porostů, nepamatoval na případy kalamitní těžby.
Úprava lesního práva za První Československé republiky 1918-1938 Byl vydán zákon č. 37/1928 Sb. o zatímní ochraně lesů, k němu bylo vydáno prováděcí vládní nařízení č. 97/1930 Sb. povinnost hospodařit podle úředně schválených LHP pro všechny majitele s výměrou lesů nad 50 ha, povinnost hlásit zamýšlenou mýtní těžbu nad 25 m3 v lesích bez LHP, rozlišování těžby mýtní, předmýtní a nahodilé, v lesích bez LHP byla výše předmýtní těžby limitována na 20 % roční výše mýtní těžby, minimální doba obmýtní na 80 let, jako maximum roční mýtní těžby byl zaveden průměrný mýtní přírůst, byl zaveden LHC, jako komplex lesů jednoho majitele, pro který se vyhotovuje LHP, povinnost vedení LHE o provedené těžbě a zalesnění v lesích obhospodařovaných podle LHP, pokutu 100 000 Kč nebo vězení do tří měsíců pro majitele lesů a jejich lesní úředníky, pokud by jednali proti těmto předpisům.
Lesní právo v letech 1939 až 1945 V průběhu německé okupace došlo k vydání 11 významných vládních nařízení, připravovaných již před válkou: č. 15/1939 Sb. o ustanovení odborných lesních hospodářů a zaměstnanců lesní výkonné služby a lesních hajných. První nařízení stanovilo povinné zaměstnávání odborných lesních hospodářů na 575 ha a ochranného lesního personálu na 345 ha lesa. č. 178/1940 Sb. o odborné službě lesní Odborná služba řešila vcelku úspěšně dva problémy tehdejšího lesního hospodářství: odbornou správu malolesů a zaměstnání pro kvalifikované lesní hospodáře, kteří ztratili svá místa v důsledku rozpadu Československé republiky. č. 291/1943 Sb. potvrdilo sice výměru 575 ha pro odborné lesní hospodáře, ale zrušilo povinnost zaměstnávat ochranný personál na každých 345 ha.
Lesní právo v letech 1939 až 1945 č. 350/1940 Sb. o uchování a vypěstění dědičně hodnotného dorostu stromového v lese nařizovalo: uznávat lesní porosty za způsobilé k získávání lesních semen, řízků a náletových sazenic. Pěstování lesních sazenic na prodej a obchodování s lesními semeny a sazenicemi mohlo být svěřeno pouze osobám, které pro to získaly oprávnění od Mze. č. 363/1941 Sb. o provádění holosečí v lesním hospodářství nařizovalo: výrazné omezení holosečného hospodářského způsobu v našich zemích, mělo však i negativní dopad tím, že někdy vedlo k nadměrnému prořeďování mýtných porostů. č. 229/1942 Sb. o lesních úřadech bylo již uvedeno ve stati pojednávající o dohlédací službě.
Lesní právo v letech 1939 až 1945 Mimořádně významné a na vysoké odborné úrovni jsou poslední dvě právní normy pro lesní hospodářství vydané v této době. č. 35/1944 Sb. o zařízení lesů a vyhláška Mze a lesnictví č. 539/1944 Sb., která obsahuje směrnice a bližší předpisy o hospodářské úpravě lesů: povinnost hospodařit podle schválených LHP v soukromých lesích s výměrou nad 50 ha a v ostatních lesích bez ohledu na výměru, směrnice pro základní a závěrečnou pochůzku a pro vedení protokolu, třístupňové rozdělení lesa, povinnost hospodařit v lesích vysokokmenných, nové pojetí těžební regulace, při níž rozhoduje celková těžba, která se dělí na těžbu mýtní a předmýtní, zavedení ukazatelů výše těžby, povinnost volit při obnově lesa hospodářsky žádoucí dřeviny odpovídající stanovišti, vedení těžební mapy, která má být zároveň znázorněním prostorové úpravy.
Právní normy v lesním hospodářství v období 1945-1950 Vyhláška Mze č.3021/1947 o inventarizaci lesů: Inventarizací se rozumělo šetření o porostních poměrech (porostní skladbě, složení dřevní zásoby podle dřevin a podle tloušťkových tříd), stanovení výše těžby a celkové zhodnocení těžebních možností. Inventarizace se vztahovala na všechny lesy s výměrou nad 10 ha, Zavedla ukazatele výše mýtné těžby
Právní normy v lesním hospodářství v období 1951 1994 I. Vyhláška č. 139/1952 o výkonu odborné správy lesů a o příspěvcích na ní výkon odborné správy svěřen státním lesům Vládní nařízením č. 124/1951 Sb., byla od sebe organizačně oddělena pěstební a těžební složka lesního hospodářství. Od 1.1.1952 vznikly správy lesního hospodářství, jako organizace rozpočtové, a podniky lesního průmyslu, jako organizace hospodářské. Následně zrušeno vládním nařízením č. 2/1956 Sb. o organizaci lesního hospodářství
Právní normy v lesním hospodářství v období 1951 1994 II. Vládní usnesení z 15.12.1953 Generální plán zvelebení zemědělského, lesního a vodního hospodářství stanovil: pro lesní hospodářství, vedle delimitace zemědělského a lesního půdního fondu, vypracovat plány výsadby rychle rostoucích dřevin a ochranného zalesňování a hrazení bystřin. Cílem plánování výsadby rychle rostoucích dřevin bylo zajistit dostatek topolového dřeva především pro papírenský průmysl. Tato akce byla mezi lesníky označována jako "topolová mánie".
Právní normy v lesním hospodářství v období 1951 1994 III. Zákon č. 166/60 Sb. o lesích a vyhláška Mze č.17/1961 Sb. zavedení všeobecné povinnosti hospodařit podle schválených LHP, vytvoření LHC na podkladě produkčních a ekonomických podmínek, bez ohledu na vlastnictví, stanovení základních těžebních ukazatelů pro odvození etátu mýtní těžby, uložení povinnosti státní péči o lesy kontrolovat plnění ustanovení LHP a vedení LHE stanovení povinnosti využívat při obnově lesů stanovištně vhodného reprodukčního materiálu, zákaz holých sečí širších než průměrná výška porostu a delších než desateronásobek této výšky, stanovení maloplošného pasečného (podrostního) způsobu s přirozenou, umělou a nebo smíšenou obnovou jako základního hospodářského způsobu, stanovení povinnosti zalesnit holiny nejpozději do jednoho roku a zajištění založených porostů do pěti let po jejich vzniku,
Právní normy v lesním hospodářství v období 1951 1994 IV. Zákon č. 166/60 Sb. o lesích a vyhláška Mze č.17/1961 Sb. vedení přehledu o lesním půdním fondu a povinnost vlastníků hlásit každou změnu ve vlastnictví, správě a užívání pozemků, co nejúčelnější využívání lesního fondu pro lesní hospodářství, opatření k ochraně lesního fondu před jeho odnímáním lesnímu hospodářství, stanovení povinnosti zajišťovat ostatní užitečné funkce lesa (i když pouze proklamativním způsobem), jednoznačné formulování práva volného vstupu do lesa a sběru lesních plodin, definování cíle lesnicko-technických meliorací a uvedení úkolů organizací provádějících tyto činnosti, uložení úkolu vládě stanovit vyhláškou opatření k zabránění, popřípadě ke zmírnění škod způsobených na lesích kouřem, popílky, prachem a jinými škodlivinami, stanovení úkolů vedoucím organizací v oblasti péče o pracující ve specifických podmínkách práce v lesním hospodářství, jejichž postupné plnění přineslo zlepšení kultury práce v lese.
Právní normy v lesním hospodářství v období 1951 1994 V. Vedle pokrokových opatření, prosazovaly tyto právní normy zřetelnou tendenci k pokračující socializaci lesního hospodářství a k potlačování soukromého vlastnictví lesů tím, že: umožňovaly přikázat les do užívání organizaci, vykonávající odbornou správu (v případě, že vlastník neplnil stanovené úkoly), umožňovaly zneužití ustanovení o vytváření ucelených lesních částí jako prostředku k vytváření tlaku na vlastníky drobných lesů, aby je předávali do užívání nebo do vlastnictví tzv. socialistických organizací (JZD nebo státním lesům), legalizovaly zvýšené těžby dřeva nad etát stanovený LHP, z důvodů potřeb státního plánu rozvoje národního hospodářství.
Právní normy v lesním hospodářství v období 1951 1994 VI. Právní úpravu lesního hospodářství, platnou od 1.1.1978, zavedl jednak federální zákon o lesích č. 61/1977 Sb., jednak zákony národních rad o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství (zákon ČNR č.96/1977 Sb. a zákon SNR č.100/1977 Sb.). Na území České republiky k ní ještě patřily tyto vyhlášky ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství: - č.97/1977 Sb., o odborné správě lesů a příspěvcích na ní, - č.98/1977 Sb., o lesní stráži - č.99/1977 Sb., o postupu při ochraně lesního půdního fondu, - č.13/1978 Sb., o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování.
Právní normy v lesním hospodářství v období 1951 1994 VII. Federální lesní zákon č. 61/1977 Sb.: vytyčil poslání a úkoly lesů, vymezil pojem lesního půdního fondu a stanovil zásady jeho ochrany, stanovil režim správy a převodu lesního majetku, stanovil užívací vztahy k soukromým lesům, stanovil opatření k vytváření ucelených lesních částí vymezil kategorizaci a hlavní zásady rozvoje funkcí lesů Zákon ČNR č. 96/1977 Sb. upravoval: organizaci a výkon státní správy lesního hospodářství, podrobné otázky hospodaření v lesích a ochrany lesů, vstup do lesů a jeho užívání občany, byly stanoveny tři závazné ukazatele LHP a to: 1. hospodářský způsob, 2. výše těžeb stanovená těžebním procentem v jednotlivých věkových stupních, 3. úkoly obnovy a výchovy lesních porostů.
Právní normy v lesním hospodářství v období 1951 1994 VIII. Celkově lze charakterizovat teorii a praxi této právní úpravy takto: vyznačovala se přezíravým přístupem k vlastnickým právům, vyvolala zhoršení způsobu obhospodařování lesů, docházelo k lokálně výraznému překračování únosných těžeb, výrazně se zvětšilo imisní poškození lesů, zvětšily se škody na lesních porostech způsobené zvěří a použitím nevhodných technologií těžby a soustřeďování dříví, narostly zásoby v přestárlých porostech, především v obtížně přístupných lokalitách, lesní hospodářství bylo ovlivňováno rozsáhlými kalamitami, jejichž rozsah od sedmdesátých let neustále roste a představují jeden z nejzávažnějších problémů současného hospodaření v lesích, projevoval se přezíravý vztah politických, hospodářských orgánů a vedoucích pracovníků na všech stupních řízení k právním normám a k lesním hospodářským plánům.
Právní předpisy po roce 1990 Zákon č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku Zákon č.92/1991 o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, Vyhláška č. 248/1993 Sb. o zakládání a obnovování lesních porostů Zákon č. 289/1995 sb. o lesích
Závěr V obdobích, kdy se společnost ekonomicky rozvíjela, rostl počet obyvatel, zvyšovala se výroba skla, železa, keramiky apod., se snižovala plocha lesů a zhoršoval se jejich stav. Naopak v dobách krizí (například výskyt moru) v období válek, kdy klesal počet obyvatel a lidé měli zcela jiné starosti, se plocha lesů zvětšovala a narůstaly i zásoby dříví.