doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz 1.
MĚSTA A MĚŠŤANSTVO VZNIK MĚST 12-13 století VZNIK MĚŠŤANSTVA kdo jej tvořil, jaké zájmy mělo, role v rozvoji řemesel, zájem o komerční a politické informace Počátek dělby práce mezi městem a venkovem Místní trh přerůstá v národní Dálkový obchod obohacení vnitřního trhu víno, koření, látky Itálie, Německo, Flandry Nezbytnost dobré informovanosti - zpočátku jednotlivci a firmy, později nákup od zpravodajských sítí Měšťané se hodlají vedle feudální šlechty podílet na moci Informace v dopisech zpočátku, pak méně osobního a více služebního Zavedení pravidelného poštovního spojení zejména od 16. století, knihtisk, výroba papíru 2.
PŘEDCHŮDCI ČESKÝCH NOVIN - PSANÉ NOVINY Náhodně i pravidelně posílané zprávy politici, náboženští představitelé, feudálové, vědci, umělci, kupci, bankéři, městské rady apod. Psané noviny zejména Itálie, Anglie, Francie, Německo také písárny, kde se zprávy opisovaly a prodávaly postupně zpravodajství jako výdělečná činnost Zpravodajství psaného charakteru např. husitské manifesty Nejstarší psané zachované noviny NOVINY LÉTA BOŽIEHO 1495 JINDŘICHOHRADECKÉ NOVINY 2 listy, 14 politických zpráv - letáky s politickou tematikou Jednání o zrušení smlouvy Svatojakubské 1514, Sepsání sedmi artikulův 1515 Letákové noviny - letáky reportážního charakteru (Život Mohamedův, Spis o nových zemích) - Opoziční charakter letákových novin Pláč robotných lidí,- 1618, Píseň pravdivá a velmi žalostivá 1618, Noviny ne každému známé 1620 - Noviny s válečnou tematikou konec 16. stol. turecké války - Noviny senzační 17. stol. záplavy. nemoci, pohromy, sopky základ písní 3.
POČÁTKY CENZURNÍ PRAXE Vydavatelé se brzy setkávají s cenzurní praxí, pokud se obsah letákových novin týkal politické tematiky Habsburkové a první cenzurní zásahy proti vydavatelům a tiskařům. Ferdinand I. - snaha o monopolizaci tisku u věrného tiskaře Bartoloměje Netolického 1547 1594 Zbyněk Berka z Dubé císařský cenzor : nařízení Rudolfa II. o tištění a vydávání traktátův a novin Situace před 30 letou válkou 4.
NOVINÁŘSTVÍ V ČECHÁCH NA POČÁTKU 17. STOLETÍ ČESKÁ KORUNA SOUČÁSTÍ HABSBURSKÉ MONARCHIE OD R.1526 1627 OBNOVENÉ ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ nová ústava dědičný panovník Po Bílé hoře protireformační a germanizační úsilí, centralizace Vídně Jediné náboženství katolické, emigrace elity národa, příchod Němců Čeština je vytlačována, cizí šlechta a měšťanstvo čeština v menšině Hlad, nemoci, zpustošená země počet obyvatel poloviční Upadá řemeslo, zemědělství, úpadek obchodu, stoupá intenzita nevolnictví Novinářství úpadek, stoupá tisk letáků se senzačními náměty určeno venkovu V té době v Evropě periodický tisk 1609 AVISO RELATIONS ODER ZEITUNG Ausgsburg, RELATION Štrasburk V Praze vycházejí první německé noviny Daniela Sedlčanská nedochované, asi 1657 Jan Arnolt z Dobroslavína - 1686 ORDINARI POSTZEITUNGEN 5.
PRVNÍ ČESKÉ NOVINY Karel František Rosenmüller 1719 SOBOTNÍ OUTERNÍ PRAŽSKÉ POŠTOVSKÉ NOVINY.. 1772 končí 2 x týdně, 4n strany, SPRÁVA NYNĚJŠÍCH ČASŮ K ČTENÍ NOVIN návod Krátké zprávy z domova i ze světa 6.
POČÁTKY ROZKLADU FEUDÁLNÍHO SYSTÉMU Koncem 18. století neudržitelnost nevolnického systému - překážka dalšího rozvoje země. Řemeslo nestačí pokrývat požadavky trhu, nastupuje manufakturní výroba, investoři šlechta, která má pracovní sílu. Měšťanstvo další investor pociťuje nedostatek nedostatek pracovních sil. Venkovské obyvatelstvo se bouří - 1781 patent o zrušení nevolnictví. Stěhování do měst, možnost dětí studovat, vyučit se řemeslu = pracovní síly pro manufaktury Český buržoazní národ se konstituuje v mnohonárodnostním státě jako utlačovaný Posilování národního jazyka a kultury Tvoří se národní buržoazie kupci a řemeslníci, bohatší rolníci 80. léta 18. století NÁRODNÍ OBROZENÍ 7.
NÁRODNÍ OBROZENÍ IDEA JAZYK JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍM ZNAKEM NÁRODA Ovšem linie panovníka tvrdá germanizace - Patent Josefa II. 1787: bez znalosti němčiny nebyl umožněn přístup na gymnasia a do vyučení Protichůdné zájmy vrstev české společnosti: šlechta hájila feudální práva, proti reformám finančním a pozemkovým Měšťanstvo a inteligence proti jazykové centralizaci Slabá obrozenecká vrstva měšťanstva a vzdělanců vsadila na šlechtu v národním hnutí 1789 Velká francouzská buržoazní revoluce 1781 Josef II zmírnění cenzury, její odnětí církvi, rozhodující pro postih byl zájem státu, nikoliv církve, ale následně svoboda tisku omezena Války Habsburků s Francií 1792-1797, 1799-1801 8.
POČÁTKY NOVODOBÉHO ČESKÉ NOVINÁŘSTVÍ text Rosenmüller vydává noviny do r.1772, po přestávce r. 1784 vydává Jan Ferdinand Schönfeld / SCHÖNFELDSKÉ CÍSAŘSKO-KRÁLOVSKÉ PRAŽSKÉ NOVINY V r. 1786 do nich nastupuje V.M.Kramerius, který je pověřen jejich vedením Program jeho novinářské práce výchova, vzdělání jako prostředek zlepšení hospodářské a kulturní situace lidu, propaguje dílo Josefa II. Principy jeho novinářské práce 1789 spory s J.F.Schönfeldem odchází od něj. 1789 vydává vlastní C.K.Pražské poštovské noviny náklad 450, později 1.500 výtisků Obsah pestrý Pokud bude hodně zpráv vydá ZÁVĚSEK 9.
NOVÉ FORMY ŽURNALISTICKÉ PRÁCE Kramerius jako průkopník práce s dopisovateli Spolupracovníci, Hlasy čtenářů Přílohy vědecko populární prezentované dialogicky, povídkou, dopisem usnadnění pochopení, lidový jazyk Kramerius a Francouzská revoluce nepochopil ji, noviny upadají Špatná hospodářská situace, snížení rozsahu, zápas o přežití. 1808 V.M.Kramerius umírá, jeho přátelé noviny vydávají dál, ale roku 1825 zanikají Význam V.M.K.:propagace českého jazyka, zpravodajská, výchovná a organizátorská funkce V.M.K. a jeho obrozenecké aktivity Dialog jako žánr 10.
VÝVOJ PO NAPOLEONSKÝCH VÁLKÁCH 1815 Vídeňský kongres a uspořádání Evropy po porážce Napoleona 1815 Svatá aliance podpora boje proti revolučnímu hnutí Rakousko a Rusko Ministr policie hrabě Sedlnický spolu s Metternichem do r.1848 představitel absolutismu, překážka pokroku politického a kulturního, cenzury Nové národní české hnutí - jazykozptyec Josef Jugmann nový představitel obrozenců Jungmann rozpravy O jazyku českém program české buržoazie, opírající se o k lidu a pracující pro něj 11.
PŘELOM 18. A 129. STOLETÍ VZNIK ČESKÝCH ČASOPISŮ Především časopisy vědecké Josef Dobrovský 1779-1787 Bömische Litteratur zamřen na jazyk, vědu, literaturu, vzdělanost snaha dokázat, že český národ má důstojné místo mezi vzdělanými evropskými národy Jan Nejedlý 1806 1819 HLASATEL ČESKÝ. Orgán obrozeneckého hnutí. 1821-1840 KROK J.S.Presl, J.E.Purkyně a další.vycházel nepravidelně ve 4 dílech, každý díl několik částek. 1827 F.Palacký ČASOPIS ČESKÉHO MUSEA orgán musea, historie, jazykověda, literatura, vlastivěda. Řada přispěvovatelů Jan Kollár, Fr.Lad.Čelakovský, P.J.Šafařík, J.S.Presl, atd. 12.
ROZVOJ PRŮMYSLOVÉ REVOLUCE A VLIV NA SPOLEČNOST 1830 1848 HISTORICKÉ PROCESY VEDOUCÍ KE KONCI FEUDÁLNÍHO SYSTÉMU A UVOLNĚNÍ CESTY KAPITALISMU V prvních desetiletích 19. století náhrada manufakturní výroby strojně průmyslovou Začala průmyslová revoluce textilní průmysl, sklářství, železářství Stavba silnic, železniční doprava 1. parní železnice Praha Olomouc ve 40. letech, paroplavba V zemědělství nové stroje, nové plodiny, zemědělský průmysl založen Průmyslová revoluce mění vztahy mezi lidmi, vzniká námezdní proletariát hladové bouře, rozbíjení strojů. Změny také na venkově 13.
NAHRAZENÍ JAZYKOVÉ EMANCIPACE EMANCIPACÍ POLITICKOU Měšťanstvo se diferencuje část bohatne jako podnikatelé, část jako úspěšní řemeslníci a obchodníci, část chudne. Mladá buržoazie sílí a chce svůj podíl na politické moci. České národní hnutí v čele je buržoazie. 1825 vznik České spořitelny, 1833 Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách Dosavadní program jazykový a kulturní je třeba nahradit programem politickým. Tato situace nastává ve 30. letech nastupuje nová generace básníků, spisovatelů, a dalších umělců K.H.Mácha, K.Sabina, K.J.Erben, J.K.Tyl, J.Mánes, Fr.L.Rieger, K.H.Borovský, J.V.Frič a další. 1830 revoluce ve Francii, v Belgii, Sasku, Polsku. Politika realizována skrytě prostřednictvím spolků plesy, besedy, akademie, výlety. Strana národně liberální Palacký, Rieger, Havlíček - AUSTROSLAVISMUS. 14.
ČESKÁ ŽURNALISTIKA A VÝZNAMNÍ NOVINÁŘI TÉTO DOBY Radikalizace dělnictva 1844 mechanizace továren, protesty proti propuštění, ničení strojů. Pražské noviny navazují na Rosenmüllerovy SOBOTNÍ.V letech 1826-1848. Od r. 1834 - rediguje F.L.Čelakovský. Změny ve zpravodajství, nepřebírá německé, ale přímo zahraniční, výběr zpráv z hlediska emancipace českého čtenáře Příloha literární Česká Včela Čelakovský výběr hodnotné literatury, akcent na slovanskou, vč. ruské literatury. Kronika naší literatury sledoval domácí literární scénu. Péče o mateřský novinový jazyk 1835 odvolán za komentář k polsko ruským vztahům 15.
JOSEF KAJETÁN TYL 1833 - nastupuje do upadajícího časopisu JINDY A NYNÍ -Sbírka obrazů pamětihodných osob, věcí a příběhů z minulosti a přítomnosti s připojeným popsáním a jiným rozmanitým vypisováním (vycházejí od r. 1828-1831) změna názvu na KVĚTY ČESKÉ 1843, na KVĚTY 1835 J.k.Tyl v té době již dramatik věk 25 let chtěl vytvořit časopis orgán a organizátor českého národního hnutí KVĚTY dvě funkce tlumočit potřeby nově se formující české společnosti / působit na lidového čtenáře, získávat jej pro společenské národní úkoly = nejlepší literáti jako přispěvatelé. Nejdůležitější obsah původní česká literatura. Tyl popularizátor vědy- zejména přírodní, proti pověrám, nevědomosti, dále cestopisy. Tyl jako hlavní autor titulu 16.
J.K.TYL AUTOR A KRITIK KVĚTY 1833 300 odběratelů / 1843 900 Tyl zakladatel divadelní kritiky a literární kritiky Kritický názor na divadelní soudobé umění, divadlo považuje za nejhlavnější cestu, jak se k srdci přibližovati. Tyl v roce 1836 končí, znovu pak od r. 1838 osobní neshody s majitelem. Ostrá polemika s Havlíčkem novela Poslední Čech. Havlíček je to sentimentální, neživotné, požadavek doby realismus. Květy odpovídaly na národní potřeby. Zanikají po roce 1848. Tyl od r. 1846 v novém titulu PRAŽSKÝ POSEL sbírka užitečného a kratochvilného čtení pro lid jazyka českého od J.K.Tyla Hovořil k zaostalým vrstvám na venkově, tematika výchovy dětí, školství, národopis, propagace průmyslových škol atd. Zaniká 1849. 17.
KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ Od roku 1846 v Pražských novinách - 1846 jen 160 předplatitelů Havlíček bojuje za zřízení české průmyslové školy Vybízí ke vstupu do Jednoty pro povzbuzení aby měl převahu český živel v roce 1847 již tomu tak je. Vyvolává sbírku na českou průmyslovku vynesla 5.000 zlatých, od roku 1848 je škola založena. Havlíček a kapitalismus obhajoba Nové zpravodajství z mnoha zahr.zdrojů Havlíček politický novinář Kritika myšlenky vlastenectví všeslovanského Nepochopil Štúra a Hurbana jejich emancipační snahy Havlíček a austroslavismus, poslání tisku ve společnosti 18.
STOJÍME NA PRAHU BURŽOAZNÍ REVOLUCE 1848 A O NÍ AŽ PŘÍŠTĚ 19.