ŠKOLNÍ ČASOPIS ČERVEN 2014 Slavíme 45. výročí založení školy! Základní škola Nové Město na Moravě Leandra Čecha 860 www.zs2.nmnm.cz
Milí čtenáři, přinášíme vám výroční číslo Bubliny, které vychází při příležitosti 45. výročí založení naší školy. Rozhodli jsme se proto oslovit žáky ve všech ročnících, aby nám do tohoto čísla přispěli. Každý ročník měl zadán určitý úkol, který souvisel se školním prostředím. Prvňáčci naši školu nakreslili. Druháčci ji vyrobili z papírových krabic. Třeťáci se pokusili napsat básničku o škole či popsat svoji třídu. Čtvrťáci vymýšleli křížovku s předem zadanou tajenkou o školním výročí. Páťáci vytvářeli kvíz, který by měl zvládnout každý žák, jenž prošel výukou na prvním stupni. Také třídy na druhém stupni se zapojily. Šesťáci vymýšleli reklamu na naši školu. Žáci sedmých tříd psali o svém nejlepším školním zážitku. Osmáci popisovali svůj ideální den ve škole či představu ideální školy. Deváťáky jsme poprosili o vyplnění anketních otázek, které souvisely s jejich devítiletou školní docházkou. Všem žákům děkujeme za ochotu přispět do našeho výročního čísla. Z každého ročníku jsme vybrali pár prací, které si na dalších stránkách můžete prohlédnout a pročíst. Zároveň zde najdete starší i současné fotografie naší školy. Nakonec si prohlédněte výtvarné práce současných žáků. Přejeme příjemné počtení. Naší škole přejeme i nadále plné lavice žáků, kteří se zde budou cítit dobře a budou se rádi vzdělávat. redakční rada s paní učitelkou Konvalinkovou 1
výstavba školy - rok 1967 fotografie dokončené školy první ředitel František Bradáč při slavnostním otevření školy 28. 6. 1969 první dochovaná fotografie učitelského sboru - školní rok 1978/79 2
Poslední aktuální fotografie učitelského sboru V následujícím testu, který sestavil Honza Tran z redakční rady, si vyzkoušejte své znalosti. Kvíz o naší škole 1. Jak se jmenoval první ředitel školy? A) Bohumil Havlík B) František Bradáč C) Jan Krakovič 2. Kdy byla naše škola oficiálně otevřena? A) 1967 B) 1968 C) 1969 3. V jakém školním roce byl zřízen školní bufet? A) 1997/98 B) 1996/97 C) 1995/96 4. Jak se jmenoval první školní časopis? A) Poprásk B) Blesk C) Bublina 5. V kterém roce si školní jídelna prošla první rekonstrukcí? A) 1999 B) 2000 C) 2001 3
6. Kolik peněz stála přibližně první rekonstrukce školní jídelny? A) 5.000.000 B) 10.000.000 C) 15.000.000 7. Školní družina je určena jakým žákům? A) 1. - 5. ročníku B) 1. 3. ročníku C) 5. 9. ročníku 8. Jakou aprobaci vystudovala paní učitelka Petrová? A) český jazyk a tělesná výchova B) český jazyk a občanská výchova C) český jazyk a hudební výchova 9. Nadané atlety na naší škole již léta úspěšně trénuje A) Mgr. Ilona Špinarová B) Mgr. Zdeněk Harvánek C) Mgr. Vlasta Holubová 10. Základní škola v Pohledci A) spadá od roku 2003 pod novoměstskou základní školu, žáci zde absolvují 1.- 5. ročník B) patřila do roku 2003 pod novoměstskou základní školu, žáci zde absolvují pouze 1.- 3. ročník C) spadá od roku 2005 pod novoměstskou základní školu, žáci zde absolvují 1.- 4. ročník ŘEŠENÍ 1B, 2C, 3B, 4A, 5B, 6B, 7A, 8B, 9C, 10A 4
Fotogalerie škola na aktuálních fotografiích areál školy přízemní chodba při vstupu do školy - vitrína se sportovními trofejemi šatny školní bufet ekonástěnka v přízemí výzdoba chodby ve 2. patře 5
učebna chemie učebna chemie jedna z učeben s interaktivní tabulí žákovská knihovna ve sborovně kuchyňka 6
školní družina II herna ve školní družině školní družina II školní družina I tělocvična školní jídelna 7
Ve výročním čísle školního časopisu nemůžeme samozřejmě opomenout osobu, která stojí v čele naší školy. V současné době je naším ředitelem Mgr. Jan Krakovič, který vystřídal pana Bohumila Havlíka. Nedalo nám to, abychom oběma ředitelům, současnému i minulému, nepoložili pár otázek. Rozhovor s Mgr. Janem Krakovičem 1. Jak byste zhodnotil své dosavadní působení ve vedení školy? Hodnotit mé působení na škole by měl někdo jiný (žáci, učitelé, rodiče, zřizovatel nebo veřejnost). Pro mě jako ředitele je to zaměstnání jako každé jiné, má své klady i zápory, úspěchy i zklamání. Škola není jenom ředitel, jsou to také učitelé, provozní zaměstnanci a hlavně žáci. Vzájemná důvěra, dobré klima, ochota přidat něco práce navíc to posouvá školu dopředu a to se, myslím, zatím docela daří. 2. Na jakých školách jste působil, než jste se stal ředitelem naší školy? Začínal jsem na malotřídní škole, zkušenosti mám i z 2. stupně základní školy. Učil jsem též na střední škole. 3. Jaký učitelský obor jste vystudoval a kde jste jako učitel začínal? Mám vystudovaný obor učitelství pro 1. stupeň základní školy. Mým prvním působištěm byla malotřídní škola ve Věcově. 4. Kdybyste měl opustit školství, jaký obor byste si vybral pro své další povolání? Nejspíš soukromé podnikání. 5. Máte nějakou milou vzpomínku na léta strávená za katedrou? Těch vzpomínek je mnoho. Objeví se většinou, když potkám bývalého žáka, ten se usměje a pozdraví, někdy se dá i do řeči a zavzpomínáme společně. 6. Co byste popřál naší škole do dalších let? Samozřejmě hodně žáků, kvalitní a vzdělaný pedagogický sbor. Též bych si přál, aby se o ní všude mluvilo a psalo hezky. 7. Máte čas věnovat se nějakým zálibám? Jakým? Moc času není, ale když to vyjde, snažím se hlavně sportovat. Občas si brnknu na kytaru a rád čtu. Rozhovor s Mgr. Bohumil Havlíkem 1. Zajímalo by nás, jak se Vám v současné době daří? Mohu s povděkem konstatovat, že celkem dobře. V mém věku si člověk musí hlavně přát trochu toho zdravíčka, aby mohl dělat to, co ho zajímá a baví. Mám spoustu zájmů a nyní se jim mohu v klidu věnovat, např. četba, práce na chalupě. 2. Věnujete se ještě svému koníčku hudbě? Bez hudby, a to nejen pasivního poslechu, ale i aktivního provozování, si nedokáži život představit. Celý život jsem muzicíroval, začínal jsem v kapele na gymnáziu, kde jsme hrávali dixieland. Když si připomenu náš soubor, vybavují se mi melodie, které jsme tehdy hráli. Vystupovali jsme na různých estrádách, ale i samostatných koncertech. Později jsem hrál na kytaru ve skupině Jana Sedlaříka, kde jsem strávil dlouhá léta. Díky šikovnosti a schopnosti našeho kapelníka jsme se podívali i do zemí západní Evropy. Zjistil jsem, že všude existují lidé, kteří mají rádi hudbu. V současné době spolupracuji s pěveckou skupinou čtyř děvčat, která doprovázím na varhany a připravuji pro ně aranžmá. Děvčata si sama vybírají písničky a s nimi pak vystupujeme při různých příležitostech. 3. Jaký učitelský obor jste vystudoval a kde jste jako učitel začínal? Vystudoval jsem Pedagogickou fakultu v Brně, obor fyzika - základy průmyslové výroby. Svou učitelskou dráhu jsem začínal na této základní škole v roce 1969. Na druhém stupni jsem učil až do roku 1992, kdy jsem vyhrál konkurz na ředitele. Ve funkci ředitele jsem působil do roku 2010. Od té doby jsem v důchodu. 8
4. Máte nějakou milou vzpomínku na léta strávená ve školství? Vzpomínek je mnoho a je těžké vybrat ze všech tu nejmilejší. Rád vzpomínám na všechny kolegy i na veselé historky s žáky. V mysli mi zůstaly i mé snahy o zlepšení prostředí naší školy, jejího vybavení. Ne vždy bylo vše jednoduché, ale na to nepříjemné se rychle zapomíná. 5. Co byste popřál naší škole do dalších let? Přeji naší škole, aby se stala místem, kam se žáci budou rádi vracet a s úctou i úsměvem vzpomínat nejen na své spolužáky, ale i na učitele, kteří se snažili jim předat své vědomosti a dovednosti. Všem současným učitelům přeji hlavně zdraví a hodně zvídavých a hodných žáků. Oběma mnohokrát děkuji za rozhovor. Mgr. V. Konvalinková Anketa s učiteli Slavíme 45. výročí založení naší školy. Jsme škola podporující žáky ve sportu i v učení se cizím jazykům. Proto nás zajímalo, jaký vztah ke sportu a k cizím jazykům mají naši učitelé. Členové redakční rady poprosili učitele na prvním i druhém stupni o odpověď na naši otázku. Mgr. Aleš Kříž: Ke sportu mám kladný vztah. Sport udržuje kondici a utváří charakter. V zimě si rád zahraji hokej nebo vyrazím na běžky. Mimo zimu je to hlavně kolo, ale občas si jdu jen tak zaběhat. Pasivně rád sleduji sportovní přenosy, hlavně lední hokej. S cizími jazyky jsem ve škole bojoval, upřednostňoval jsem angličtinu před němčinou. V zahraničí jsem se zatím vždycky dokázal nějak domluvit. Mgr. Kateřina Petrová: Sport pro mě znamená hlavně relaxaci, zábavu s přáteli a možnost vyzkoušet si i něco nového. Využívám toho, co mi zdejší podmínky a počasí nabídnou v zimě lyže, v létě kolo. Líbí se mi také kolektivní sporty, baví mě hlavně volejbal. Mám radost, když vidím, že děti sportují s nadšením. Těší mě sportovní úspěchy našich žáků. Zážitky v cizině způsobily, že jsem si uvědomovala, že musím své znalosti zlepšit. Doma mě ale nic nenutilo ke zdokonalování, a tak se původní nadšení nějak vytratilo. Líbila by se mi představa, že bych se musela učit jeden cizí jazyk od 3. třídy. Dnes by se mi asi v cizině komunikovalo líp. Mgr. Zita Baxantová: Můj vztah ke sportu je spíše rekreační. Ráda si zaplavu, v létě si zajezdím na kole, ale moc to nepřeháním. Jestli se turistika řadí mezi sporty, tak té se věnuji aktivně. Vzhledem k mému zaměření na matematiku a chemii je můj vztah k jazykům spíše lehce pasivní. Trochu se domluvím anglicky. Mgr. Jan Krakovič: Jelikož se sportu věnuji odmalička (volejbal, běh na lyžích, atletika), můj vztah k němu je samozřejmě kladný. Snažím se sportovat pořád, pokud to čas a zdraví dovolí. Znalost cizích jazyků je hodně důležitá a v dnešní době nezbytná. Mně osobně hodně pomohla. Důležitá je hlavně motivace. Až bude víc času, chtěl bych se přiučit i dalším jazykům. Mgr. Lenka Zdražilová: Můj vztah ke sportu je velmi pozitivní. Sport beru jako nezastupitelný doplněk svého volného času a od dětství je přirozenou součástí mého života. Na základní škole jsem se začala věnovat ryze ženskému sportu (moderní gymnastice), který jsem ještě za studií na žďárském gymnáziu provozovala závodně. Doplňkovým sportem v té době bylo pro mne běžecké lyžování a taneční sport v taneční skupině Sagitta. Sport se z mého života nevytratil ani v dospělosti. V současné době trénuji děvčata v gymnastickém oddíle. V létě jezdím ráda na kolečkových bruslích, v zimních měsících si ráda vyjedu na běžkách. Velmi se mi líbí jízda na snowboardu. Letos v zimě jsem absolvovala týdenní kurz na snowboardu v Krkonoších a moc mě to baví. Ráda sleduji sport i v televizi, fandím lednímu hokeji. Staré moudro říká - kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. To má hluboký obsah, ne nadarmo se udrželo po staletí. Dnešní doba klade na znalost cizích jazyků velký důraz. Domluvím se německy, zvládnu i ruštinu. V kurzu francouzského jazyka jsem získala základy francouzštiny, ale po dvou letech jsem z časových důvodů studia tohoto jazyka zanechala. Francouzština se mi velmi líbí, chtěla bych se k ní v budoucnu určitě vrátit. 9
Mgr. Anna Lüftnerová: Vzhledem k tomu, že velmi ráda cestuji, jsou cizí jazyky pro mne nutností. Bez znalosti alespoň dvou jazyků je dnes člověk handicapován. Velmi obdivuji lidi, kteří se dokázali za život naučit pět a více cizích jazyků. Sama mluvím německy, rusky, anglicky a pasivně francouzsky. Velmi mě láká španělština. Třeba tedy budu ještě dále studovat. V mládí jsem zkoušela různé sporty. Dnes už ale aktivně provozuji pouze plavání a pěší turistiku. Pokud se naskytne příležitost, vyrážíme i do hor (Alpy, Dolomity apod.). Mgr. Ladislava Kachlíková: Ke sportu mám velice kladný vztah. Vedl mne k němu otec, takže jsem prošla i lyžařským oddílem. Vždyť se správně traduje, že na Vysočině se děti rodí s lyžemi na nohou! Všechny kopce a meze v okolí byly v zimě obsazeny malými i velkými lyžaři s obyčejným, jednoduchým vybavením. Hrála jsem za školu volejbal, vybíjenou, jezdila jsem na závody ve sportovní gymnastice. Sportovní základy ve mně zůstaly, a tak jsem pokračovala v aerobiku, bosu, posilovně apod. V současné době se věnuji hlavně turistice. K jazykům mám spíše negativní vztah. Na školách jsem prošla ruštinou, němčinou, francouzštinou a latinou. Myslím, že bychom měli nejdříve pořádně umět svůj rodný jazyk. Prvňáčci malovali naši školu (Jirka Prosecký, 1.A) (Jolanka Janíčková, 1.A) 10
(Matyáš Kotinský, 1.A) (Filip Kotovic, 1.B) (Jan Šmarda, 1.B) 11
(Karolína Dobiášová, 1.B) (Rozálka Konečná, 1.B) Druháčci vyráběli budovu školy 12
Třeťáčci psali o naší škole a o své třídě Jedna hvězda pro Lenku a naši školu Hola, hola, škola volá!! I ta naše třída křičí, že vždy máme hodně řečí. Psst! Hodina už začala. Lenka větu napsala a jedničku dostala. Protože se učila, tak se hodně zlepšila. Naše třídní jenom září, když se práce dětem daří. Pobaví nás ředitel, je to prima velitel. A pan školník, to se ví, je od ruky šikovný. Hurá, na přestávku zvoní, svačina nám v tašce voní. Nachystám se, jdu si hrát, školu tu má každý rád. (Kristýna Petrová, Lenka Slámová, Jiří Olišar, 3.B) Škola Hola, hola, škola volá, děti aktovky chystají, paní učitelky práce dělají. Pondělí, úterý, středa, čtvrtek pátek, už mám konečně svátek. V sobotu, v neděli pojedu k dědovi. V hudebce muzika, čas rychle utíká. V pondělí je matika, v úterý praktika, ve středu psaní, ve čtvrtek čtení a v pátek dobrý den, na plavání pojedem. (Ivana Košíková, 3.B) Můj školní den Ráno přijdu do školy, nachystám si úkoly. Učíme se chvilinku, pak si dáme svačinku. Na lavice učebnice, učíme se toho více. V bříšku už nám vyhládlo, prosím, řízky na sádlo! Naše učení není mučení. A když přijde trocha dřiny, těšíme se na prázdniny. (Michal Starý, 3.B) Škola Třetí rok chodíme do školy a děláme si úkoly. Jedničku si zasloužíme, když se dobře naučíme. Dovádíme s kamarády, navzájem se máme rádi. Škola, ta je prostě prima, ať je jaro nebo zima. (Vojtěch Hájek, 3.B) Naše třída 3.A V naší třídě je 25 žáků. Máme tady 17 kluků a 8 holek. V naší třídě stojí 13 lavic. Na tabuli máme vyjmenovaná slova. Ve třídě děláme dalton. Na psacím stole paní učitelky je počítač. Nad počítačem visí státní znak a data narození spolužáků. Vedle dveří je umyvadlo a tři koše. Nade dveřmi visí hodiny. Uprostřed stěny je tabule. Máme daltonské skupiny, je jich šest. Podlaha se skládá z 609 dlaždic. Nad magnetickou tabulí je rozhlas. Z okna vidíme stromy. Oken máme dvanáct. Ve třídě pěstujeme kytky. Líbí se nám, jak máme třídu hezky provedenou. Chtěli bychom do naší třídy ještě televizi a interaktivní tabuli. (J. Starý, J. Sláma, M. Sochor, D. Štorek) 13
Žáci čtvrtých tříd vymýšleli křížovku k výročí Všichni žáci se snažili, děkujeme jim. Vybrali jsme z každé třídy dvě ukázky. Řešení všech křížovek naleznete na konci časopisu. Křížovka č. 1 Budova, kde se učí Nádoba na zalévání K Smyslový orgán A T Květina Chlapecké jméno (18.10.) S Luštěnina Přelož do češtiny LOVE M Začátečník Řeka protékající Prahou Vzor středního rodu L Řídí stát Škaredý (opak) Rostlina u vody Chemický prvek Pb Slovensky borůvka O Vánocích pečeme sladké (Lukáš Hudec, 4.A) 14
Křížovka č. 2 Roste na jehličnatém stromě Český kronikář Budova, kde se učíme L P Zahradní náčiní Dívčí jméno (26.7.) S Luštěnina Zvíře příbuzné velbloudu Kontinent Svátek na jaře Vzor rodu středního Anglicky 12 Naše největší sova R Část těla Chemická značka Pb Čtvrtý den v týdnu První (opak) (Jitka Doležalová, 4.A) Křížovka č. 3 Pták se žlutým zobákem Zvíře příbuzné koni L Dopravní prostředek A S Exotické ovoce A O Cizí ovoce (tmavě zelený plod) L Smysl (jeden z 5) Mléčný výrobek Máme šetřit Člen rodiny Středověká zbraň Zvíře příbuzné psovi Noční pták Nejznámější český panovník Zvíře, které dává vlnu Medonosná Kola na vodě vodní (Adéla Křesadlová, 4.B) 15
Křížovka č. 4 Zvíře, které má rádo sýr Pták se žlutým zobákem Čím vidíš? (1. pád, č.j.) U Šíp a Bílé zvíře, co má rohy a dává mléko V solničce je Zdrobnělina lavice Co jezdí na benzín? V V Ž Hnůj se Pichlavý keř Venku fouká Vyjmenované slovo po v (pták) 365 dní je jeden 10 2 = Č Jablka se ze stromu V Sobota a neděle je (Tomáš Humlíček, 4.B) Páťáci sestavovali znalostní kvízy 1. Jak se jmenují zuby, které máme v dětství? a) mléčné b) trvalé c) staré 2. Vypočítej příklad zpaměti 38 x 20 =? a) 1 200 b) 760 c) 1458 3. Matka Josefa II. se jmenovala: a) Božena Němcová b) J. K. Rowlingová c) Marie Terezie 4. Jaká je naše nejznámější spisovatelka? (už nežije) a) Lucie Bílá b) Božena Němcová c) Andrea Polívková 16
5. Kolik máme v našem Novém Městě kostelů? a) 5 b) 8 c) 3 6. Doplň i/í nebo y/ý: M_ máme doma v b_tě mnoho m_ší. a) My máme doma v bytě mnoho myší. b) Mi máme doma v bitě mnoho myšý. c) My máme doma v bytě mnoho míší. 7. Jak se jmenuje česká hymna? a) Kde domov náš b) Kde domov tvůj c) Kde domov můj 8. Napiš obvod obdélníku: a) O = 2.a + 2.c b) O = 4. a c) O = 2.a + 2.b 9. Kolik je měsíců v roce? a) 8 b) 12 c) 13 10. Bedřich Smetana byl: a) hluchoněmý b) hluchý c) slepý (Řešení: 1a, 2b, 3c, 4b, 5c, 6a, 7c, 8c, 9b, 10b) (Adéla Pochopová, 5.B) 1. Čj - Kolik je slovních druhů? A) 5 B) 10 C) 7 2. M - Nula je číslo: A) sudé B) liché C) žádné 3. Vl - Největší český soused je: A) Rusko B) Itálie C) Německo 4. Př - Mars je v pořadí: A) 1 B) 4 C) 6 5. Aj - Jak se anglicky řekne dobré ráno? A) good morning B) hello C) bye-bye 6. Čt - Kdo napsal knihu MACH A ŠEBESTOVÁ? A) J. Karafiát B) J. Žáček C) M. Macourek 7. Hv - Kdo složil operu LIBUŠE? A) J. Lada B) B. Smetana C) A. Dvořák 8. Pč - Co vznikne smícháním žluté a modré barvy? A) hnědá B) zelená C) fialová 17
9. Tv - Fotbal se hraje v: A) teniskách B) tretrách C) kopačkách 10. Naše škola byla založena roku: A) 1968 B) 1969 C) 1869 (Řešení: 1. B, 2. A, 3. C, 4. B, 5. A, 6. C, 7. B, 8. B, 9. C, 10. B) (Veronika Novotná, 5.B) Jestli jsi chytrý, tak už víš, že... (viz tabulka) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 1. Jaké i/y se píše ve slově l_žina? Š) i S) y Z) oboje 2. Kolik je 1+(-1)+[1-(-1)]=? A) 1 K) 2 U) 3 3. Jaké slovo se nehodí do řádku: fast, skillful, handsome, strong V) fast P) skillful O) handsome J) strong 4. Matkou Karla IV. byla. Ě) Anna Falcká E) Jana Lucemburská L) Eliška Přemyslovna 5. Jak se nazývá oblast s jeskyněmi? A) kras L) punkva R) sudeta 6. Podle jakého vzoru se skloňuje podstatné jméno dítě? E) kost T) stroj J) kuře 7. Součin čísel 42 a 356 vyděl podílem čísel 784 a 28 a výsledek pak bude dělitelem dělence 51264. Jaký je výsledek? O) 109 E) 96 A) 81 18
8. Co vyjadřuje budoucí čas? U) going to B) caning to M) doing to 9. Karel IV. patřil do rodu... Č) Lucemburků Á) Habsburků U) Přemyslovců 10. Co nepatří do trávicí soustavy? Š) hltan E) hrtan J) jícen 11. Jaké i/y se píše ve větě: Šl_ ženy a muži. Č) i M) y N) oboje 12. Obvod obdélníku a je 68 cm. Byl čarou rozdělen na dva menší, b a c. Obvod b byl 52 cm a obvod c 30 cm. Jaké byly rozměry obdélníku a? Í) 27 x 7 É) 30 x 4 Á) 33 x 1 13. Co znamená throw a die? O) dnešní datum A) hoď kostkou U) vyskoč do výšky 14. Kdy zrušil Josef II. nevolnictví? J) 1803 M) 1659 N) 1781 15. Jaké zvíře nemá echolokátor? Š) delfín E) klokan J) netopýr 16. Kolik čárek se napíše v následujícím souvětí?,,čeština někomu připadá jako slovník který se musí naučit zpaměti nebo jako nesrozumitelná i a y která čekají až se vylosují jak v loterii kde vyjde všechno nesprávně špatně a chybně. J) 4 L) 5 M) 6 19
17. V divadle jsou řady do trojúhelníku tak, že vždy dvě řady jsou stejné a pak se zúží o dvě sedadla na každé straně, jen za druhou řadou se zužuje o jedno na každé straně. V první řadě je 30 sedadel. Jsou zde i čtyři balkony. Každý z nich má 5 jednasedmdesátin z poloviny počtu všech sedadel dole. Při vystoupení se obsadila všechna místa kromě pětiny 7. řady a osminy všech balkonů. Lístek stál 78 Kč. Kolik peněz se utržilo? Ě) 25650 Ó) 24980 U) 24570 18. Jaký je minulý čas slovesa go? Č) Went Š) Want V) Walk 19. Jak vypadá basový klíč? P) E) S) 20. Od kterého století obývali české země Slované? T) od třetího K) od čtvrtého N) od pátého 21. Které zvíře necítí bolest? Í) rypoš lysý L) hraboš polní G) velkoskokan goliáší Řešení tajenky: Jestli jsi chytrý, tak už víš, že Š K O L A J E U Č E N Í A N E M U Č E N Í 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 (Veronika Borková, 5.A) 20
(Řešení: Škola má narozeniny) (Adéla Bartoňová, 5.A) 21
Žáči šestého ročníku tvořili reklamu na naši školu (Gabriela Zajíčková, 6.A) (Miroslav Smrček, 6.B) (Jan Kopřiva, 6.A) (Tadeáš Bukáček, 6.A) 22
Sedmáci popisovali svůj nejlepší školní zážitek Brožová Linda: Nejlepší den je ten, kdy slavíme ve třídě Vánoce. Vždycky si nastrojíme stromeček, uvaříme čaj a rozdáváme dárky. Ve třídě vládne krásná vánoční atmosféra. Skoro všichni přineseme cukroví a u čaje si povídáme. Nejlepší na tom je, že se nikdo nehádá a že jsme všichni spolu. Slonková Marta: V 5. třídě jsme měli na angličtinu paní učitelku Kozárovou, se kterou jsem se zúčastnila zájezdu do Anglie. Po cestě jsme zastavovali v Paříži. Zde mě samozřejmě uchvátila Eiffelova věž. Nejprve jsme s kamarádkou chtěly vyjet výtahem až nahoru, ale zjistily jsme, že v druhém patře jsme tak vysoko, že krásně přehlédneme celou Paříž. Byl to krásný pocit, být tak vysoko! Ani ve snu by mě nenapadlo, že se sem pojedu podívat se školou. Dále jsme navštívili hrobku Napoleona, katedrálu Notre Dame či náměstí Concorde. Další den jsme se brzy ráno vydali do přístavu Calais, kde jsme najeli s autobusem na vlak. Přeprava pod kanálem La Manche do Anglie trvala 45 minut. V Londýně jsme toho zhlédli mnoho prošli jsme se po Tower Bridge, viděli bitevní loď Belfast, šli po nábřeží řeky Temže a prošli Hyde Park, projeli se dvoupatrovým autobusem či londýnským metrem. Nejlepším zážitkem z celého zájezdu byl asi výlet do London Eye a 45 minutová projížďka na obrovském kolotoči. Z kolotoče byl vidět celý střed Londýna, nejlepší z toho byl dům ve tvaru krávy na zádech, s nohama nahoře, který byl barevný jako kráva Milka. Poslední den jsme prošli čínskou čtvrť, Downing Street, náměstí Trafalgar Square, park Greenwich (zde je nultý poledník), kolem hodin Big Ben. Nejlepší z posledního dne byl Buckinghamský palác, kde zrovna probíhala výměna stráží. Vojáci tam mají na hlavách velmi směšné, černé vysoké čepice a jezdí na koních. Ze zájezdu jsem si domů přivezla nějaké pohlednice, malé Eiffelovy věže a britskou poštovní schránku. Byl to úžasný zážitek, klidně bych tam jela znovu. Svobodová Tereza: Nejlepší školní zážitek byl výlet v 6. třídě. Jeli jsme do Brna do Bongo parku a na Špilberk do kasemat. V Bongo parku to bylo super skluzavky, velká skluzavková věž. Moc jsme si to tu užili. Potom jsme šli pěšky na Špilberk. Zde jsme v tmavém podzemí poslouchali napínavou historii hradu. Občas jsme narazili na figuríny. Jednou ve vězení, podruhé v mučírně. Paní průvodkyně dokonce ukazovala mučení na našem spolužákovi. A na kom jiném než na Petrovi! Když jsme to celé prošli, vydali jsme se na nádraží. Cesta zpět uběhla rychle. Všichni si výlet moc užili. Štorková Nikol: Mezi nejkrásnější zážitky ze školy patří čtyři roky s paní učitelkou Kachlíkovou. Bezpochyby to byla a navždy bude nejlepší učitelka, jakou jsem kdy měla. Byla spravedlivá a hodná, ale když bylo potřeba, dokázala být i přísná. Školní výlety byly fantastické. Vždy byly skvěle naplánované a užili jsme si kopu srandy. Výlety paní učitelka pořádala a stále pořádá ve spolupráci s Duhou. I teď s nimi jezdím na výlety, a když je s námi paní učitelka Kachlíková, je to báječné. Naposledy jsem byla i se svými dvěma spolužačkami na výletě v Brně na baletním představení Sněhurka. Fungovaly jsme i jako ochranka a nechápeme, jak to může paní učitelka vše zvládnout sama. Konec 4. třídy patří mezi nejkrásnější i nejsmutnější zážitky zároveň. Paní učitelka nás alespoň částečně připravila na to, že život není žádné peříčko a že nebude přichystaný na zlatém podnose. Dokázala dát dohromady náš, ne vždy dokonalý kolektiv. A tak jsme si všichni popovídali, paní učitelce dali květiny a drobné dárečky na památku. Ona nám na oplátku dala každému pusu na tvář. Zkrátka - chtěla bych jí poděkovat za ta nádherná léta a doufám, že jí její současní a budoucí žáci budou vyjadřovat stejný vděk. 23
Krondráfová Kateřina: Bylo úterý a já se připravovala na písemku z fyziky. Fyzika mě nikdy nebavila. Sedla jsem si k sešitu a začala číst vše, co jsem v něm měla napsáno. Byl večer a já byla unavená, a proto mi padala hlava a oči se mi samy zavíraly. Látka nebyla těžká, ale mě už z mnoha informací bolela hlava. Šla jsem se napít a znovu si to pročítala. Četla jsem si to tolikrát, až se mi písmenka rozmazávala. Druhý den jsem si nebyla jistá, zda to umím, nebo ne. Nemohla jsem si dovolit horší známku než dvojku, a proto jsme se cítila pod tlakem. Hned první hodinu byla fyzika a já byla nervózní jako nikdy předtím. Když pan učitel nadiktoval zadání, zdálo se mi až moc lehké. A to mi přišlo divné. Cokoli bývalo lehké, dopadlo u mě většinou špatně. Napsala jsem vše, co jsem věděla, a písemku odevzdala. Se svojí prací jsem byla spokojená. Příští hodinu nám pan učitel rozdal písemky a já opravdu dostala jedničku! Tím jsem si zajistila dvojku z fyziky na vysvědčení. Od té doby se na fyziku učím ráda. Janů Jitka: Mým nejlepším školním dnem byl ten, kdy jsme jako žáci 5.B jeli na výlet do Prahy. Cesta vlakem nám uběhla rychle. Na cestu po Praze jsme měli plánek, který nám již předem vysvětlila paní učitelka Ondráčková. Nejvíce se mi líbilo, když jsme šli po Karlově mostě do McDonaldu, kde jsme si koupili zmrzlinu a hranolky. Také jsme pluli lodí po Vltavě. Z lodi jsme vystoupili kousek od Národního divadla. Cesta nás zavedla dále na Pražský hrad, kde se právě střídaly stráže. Byl to moc pěkný den. Rychtářová Natálka: V pátém ročníku nás měla na český jazyk paní učitelka Topinková. Pročítali jsme cvičení v učebnici, kde se psalo: Dnes se mi dařilo. Ve škole i doma. V matematice jsem vypočítal každý příklad. Paní učitelka se na nás podívala a řekla: To by se paní učitelka Dvořáková asi lehce vyděsila, kdyby se vám všem tak perfektně dařilo v matematice u tabule! I když už jsme v 7. ročníku a paní učitelka Topinková k nám přijde suplovat, vždy ji rádi přivítáme. Staříková Tereza: Můj nejoblíbenější den byl, když jsme ve škole se spolužačkami zdobily třídu. Když jsme poprvé před soutěží vešly do té prázdné a smutné třídy, nevěděly jsme, jak ji rozveselit. Něco jsme měly už přichystáno ze 6.třídy, kdy jsme se ve výzdobě umístily na 2. místě, ale toho bylo málo. Holky napadlo vyzdobit to spoustou květin, což jsme také udělaly. Když jsme se potom všichni učili, připadali jsme si jako na rozkvetlé louce. Chyběli nám tu už jen pestrobarevní motýlci! Nakonec naše třída soutěž vyhrála, i když jen o bod. Felcmanová Bára: Úžasným zážitkem ve škole pro mě byl letošní lyžařský kurz. Hodně jsme se nasmáli. Já jsem jezdila s Aničkou. Ze začátku jsme hodně padaly, ale potom se nám začalo dařit. Celý týden jsem přijížděla domů mokrá a zmrzlá. Ale ty zážitky bych nevyměnila ani za suchý ponožky! Zkrátka to byl ten nejlepší týden! Jiroušková Klára: Únorový lyžařský kurz na Harusově kopci byl nejlepším školním zážitkem. Na sjezdovce panovala dobrá nálada. Sjezdování mi docela šlo, jen mi dlouho trvalo obouvání. Byl to krásný pocit - jen tak si jezdit a na nic nemyslet. Dufek Petr: Pátral jsem v paměti, o čem bych měl psát. Vzpomínám si na den bylo to asi ve třetí nebo čtvrté třídě měli jsme paní učitelku Hubáčkovou. Ta se domluvila s ostatními učitelkami a uspořádaly pro nás akci, při níž jsme spali ve škole. Bylo to zrovna okolo Halloweenu, a tak pro nás připravily stezku. Nebyla sice moc dlouhá, ale ve škole to ani jinak nejde. Prvně jsme byli všichni ve třídě a potom jsme po skupinkách šli na procházku školou. Po cestě byly všude dýně, abychom se nevydali nesprávným směrem. Nic strašidelného tam nebylo, kromě paní učitelky Pulgretové, která stála ve druhém patře za rohem, a vždy, když někdo šel, vybafla na něj. Kališová Simona: Každý den ve škole je nějak pěkný. Často jezdíme na zajímavé exkurze a účastníme se různých soutěží. Občas nás dokonce potěší dobré známky, ať už jsou z češtiny nebo třeba z fyziky. Přestože všechny dny jsou super, mám už od první třídy nejradši poslední den školního roku. Do školy se jde jen na chvíli, kterou strávíme s naší hodnou paní učitelkou. Všichni jsme pěkně oblečeni a paní učitelka má plno práce s květinami, které od nás všech dostala. Nejdříve krásně poklidíme třídu, postavíme lavice ke zdi a posadíme se na židle do kruhu. Chvíli si povídáme, jak se máme a nemáme o prázdninách chovat. Pak už přijde čas na vysvědčení, která sice moc vábně nevypadají, ale nějaká jednička se tam také najde. Nakonec se všichni rozejdeme domů a v duchu se těšíme na nový školní rok. 24
Janů Dominika: Jaký je můj nejlepší školní zážitek? Dlouho jsem nad tím přemýšlela, ale rozhodla jsem se pro zájezd do Vídně, který jsem absolvovala minulý rok. Přihlásilo se nás hodně. Já jsem seděla s kamarádkami na pětce. Cesta autobusem byla dlouhá, ale zábavná. Říkaly jsme si různé vtipy a dělaly jsme blbosti. Ve Vídni jsme navštívili chrám sv. Štěpána, viděli lipicány, Schönbrunn a nakonec Prater. Bylo to moc zábavné, hlavně když jsme si šly s kamarádkami něco koupit a nevěděly, jak se to říká. A když už jsme to daly dohromady, nerozuměly jsme odpovědi prodávajícího. Byla to jedna velká komedie. Nebo například v chrámu sv. Štěpána jsme si řekly, že za posledních pět minut rozchodu se stihneme podívat na věž. Zaplatily jsme vstupné a vydaly se po točitých schodech nahoru. Kdybychom ale věděly, co nás čeká, raději bychom tam ani nešly! Cesta byla nekonečná. Pořád jen schody!! Když jsme konečně zahlédly světlo, začaly jsme jásat. K naší smůle tam ale byla jen klec s holuby a schody vedly dál. Když jsme konečně vystoupaly nahoru, rychle jsme se podívaly z okna a utíkaly zase zpátky dolů, abychom přišly včas!! Nejvíc jsme se ale vyblbly v Prateru. Zážitků máme hodně, ale vyzvednu jen jednu atrakci. Když už jsme myslely, že máme dost, koupily jsme si zmrzlinu. Vtom se ale mezi atrakcemi vynořili páťáci a hecovali nás, abychom šly s nimi na drsnější atrakci nevím už, jak se jí říká. Tak jsme do sebe rychle nacpaly zbytek zmrzliny a šly jsme. Nebylo by to tak hrozné, kdybychom nesnědly právě tu velkou zmrzlinu. Točili nás tam hrozně dlouho a víc než normálně. Nakonec jsme to přežily ve zdraví, a měly i chuť na zbylou svačinu, která na nás čekala v autobuse. Osmáci snili o ideální škole Moje škola snů Kdybych mohla mít svoji školu snů školu, v které se budu učit, chodila bych do ní jen za všedních dnů, za to klidně mohu ručit. Stála by v pěkné v zahradě podobné městskému parku. Nesmím však v žádném případě chodit k ní velikou dálku. Uvnitř by jezdily výtahy stále nahoru a dolů a naleštěné podlahy zdobily by tu školu. Bez písemek a zkoušení výuka by probíhala. To každý žák jistě ocení a z toho bych se radovala. Moje ideální představa o škole Vstávala bych v devět hodin, nečichala bych smrad kouřových zplodin. Učili bychom se pouze krátce, bylo by nám jak v pohádce. Byla by tam hezká třída a nechyběla by nám zas křída. Uklízečky by byly veselé, neviděla bych jejich obličeje kyselé. Učitelé by se smáli, k jedničkám nám blahopřáli. V jídelně by byly špagety bez housky či bagety. Šla bych pak domů a utrhla jablko z kouzelného stromu. Vzpomínala bych na tento den a řekla si, že to nebyl jen sen. (Radka Slámová, 8.A) Přestávky dlouhé byly by podle přání žáků. A prázdniny, ty mohly by být tresty poškoláků. (Kateřina Polnická, 8.A) 25