SOKRATES Teorie práva - letní semestr 2012 6. cvičení: Právní skutečnosti Právní skutečnosti jako předpoklady právního vztahu. a. Právní jednání b. Právní události c. Protiprávní stavy Předpoklady vzniku právního vztahu 1. Právní norma: právní norma musí být pro aplikaci platná a účinná. 2. Právní skutečnost: skutečnosti, s nimiž právní normy spojují vznik, změnu a zánik právního vztahu. Právní skutečností může být cokoli, co má dopad na právní vztahy. a. Závislé na vůli člověka, př. smlouva vs. nezávislé na vůli člověka, př. přírodní událost b. Jednání právní vs. protiprávní i. Činnost (př. přijet návrhu smlouvy) vs. nečinnost (př. záměrné nevyjádřen souhlasu s přijetím smlouvy) ii. Úmyslné (př. zaslání návrhu smlouvy) vs. neúmyslné naplnění právní normy (př. autor povídky primárně nezamýšlel vytvořit autorsko právní vztah). iii. individuální právní akt: úkon aplikace práva, př. rozhodnutí, které činí soud nebo správní orgán. Dělíme je na konstitutivní a deklaratorní podle toho, zda mají moc zakládat, měnit a končit práv í vztahy (konstitutivní, př. rozhodnutí o výši dluhu) nebo jen autoritativně potvrzují, že zde určité právo je či není (deklaratorní, př. rozepnutí o vydržení). - Hmotné vs. procesní iv. právní úkon: projev vůle subjektu směřující ke vzniku, změně, zániku právního vztahu podle počtu stran: jednostranné, dvoustranné a vícestranné náležitosti: osoby: úkon může činit pouze osoba způsobilá o kontrahent je nezletilý a právní úkon není přiměřený rozumové a volní vyspělosti odpovídající jeho věku o kontrahent byl (částečně nebo úplně) zbaven způsobilosti k právním úkonům (svéprávnosti) o kontrahent sice svéprávnosti zbaven nebyl, ale právní úkon učinil v duševní poruše, z níž jeho nezpůsobilost vyplývá (je nepříčetný vůle: musí být učiněn vážně, svobodně, bez nátlaku nebo vyvolaný v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, prostý omylu. projevu vůle: musí být učiněn srozumitelně, určitě, v předepsané nebo dohodnuté formě, nesmí se příčit zákonu, jej obcházet ani být v rozporu dobrými mravy. Pro řadu úkonů je stanovena písemná forma, pro určitá zvlášť závažná jednání se pak vyžaduje forma notářského zápisu. Neplatné jsou právní úkony zapovězené zákonem nebo takové, které zákonný zákaz obcházejí.
Následkem nedodržení povinné náležitosti rozeznáváme neplatnost právního úkonu, relativní (dotčená osoba se jí musí dovolat u orgánu státní moci) x absolutní (nastává přímo ze zákona od počátku a přihlíží se k ní z úřední povinnosti). Příkladem je relativní neplatnost kupní smlouvy, kterou jeden z manželů prodal věc, která byla součástí společného jmění manželů, anebo právní úkony, jimiž dlužník ve snaze vyhnout se účinné exekuci obmyslně převádí majetek na svého otce. Neplatnost ex tunc (s účinky od doby vzniku neplatnosti, tj. zpětně) vs. ex nunc (změna do budoucna). Neplatnost částečná vs. úplná neplatnost. Neplatný právní úkon je ten, který předpokládá nemožné plnění, i v případě, že nemožnost vznikne nebo vyjde najevo dodatečně, i když ji vyvolá ten, kdo se k plnění zavázal. Odporovatelnost: ochrana před protiprávním jednáním vykonanému v úmyslu zkrátit věřitele. Vyžaduje aktivní jednání ohroženého. Odstoupení od právního úkonu: v dispozici účastníka tam, kde ho zákon předpokládá nebo kde si tuto možnost strany dohodly. v. protiprávní jednání: jednání v rozporu s právní normou. Subjekt je možno potrestat, tj. podrobit sankci nebo jinému nepříznivému důsledku. zaviněné vs. nezaviněné úmyslné vs. nedbalostní 3. Právní události vs. protiprávní stavy soukromoprávní vs. veřejnoprávní hmotněprávní vs. procesněprávní správní delikty vs. trestné činy (zločiny a přečiny) a. Právní události: nejsou závislé na vůli člověka, tj. jsou objektivní. Vznikající stav je v souladu s právem. i. Výsledkem působení biologických procesů (př. narození člověka, dosažení zletilosti smrt zvířete) nebo fyzikálních a přírodních sil (př. povodeň, vichřice, apod.). Rozdělujeme mezi nimi na události předvídatelné a nepředvídatelné (vyšší moc - vis maior, které nelze odstranit ani při vynaložení veškeré péče a úsilí) ii. Plynutí času: významná právní událost, s níž jsou spojovány dopady v právních vztazích - Lhůty: časově ohraničený zákonem předpokládaný úsek, s jehož dovršením jsou spojovány právní následky. Zákonné x smluvní; hmotné x procesní; a. Promlčení: oslabení práva v občanskoprávním smyslu, právo je nevymahatelné, ale stále existuje v tzv. naturální podobě. V případě sporu je nutno tuto námitku před soudem vznést, aby se jí vůbec zabýval. b. Prekluze: způsobuje zánik subjektivního práva, státní orgány k ní přihlížejí i bez návrhu z úřední moci c. Právní domněnky a fikce
V justiční sféře až na výjimky nejsou stanoveny procesní lhůty, jimiž by byly vázány orgány, které mají rozhodovací pravomoc. Průtahy soudního řízení mohou ovšem způsobit značné znehodnocení subjektivních práv hmotně právní povahy, o něž se jedná. Zjišťování objektivní pravdy o skutkové stránce však není v různých případech stejně jednoduché nebo složité a náročné a často závisí na nepředvídatelných okolnostech. Zájem na co nejspolehlivějším zjištění skutkové podstaty případu je vyšší než zájem na rychlosti řízení. Proto není namístě stanovit zde lhůty určité, tj. počtem dnů, v nichž by orgán musel rozhodnout. Význačným pokrokem je úprava obsažená v evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a její interpretace a aplikace Evropským soudem pro lidská práva. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivé, veřejné a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem. Stížnosti na nedodržení přiměřené lhůty posuzuje Evropský soud z hlediska složitosti případu, chování stěžovatele, pokud mohlo přispět k průtahům, a způsobu projednávání orgány příslušného státu. Jako omluvu přílišné délky řízení při tom Soud výslovně odmítl uznat nedostatečné personální obsazení a příliš velkou agendu soudů v daném státě či lokalitě. b. Protiprávní stavy: objektivně vzniklá situace, která je v rozporu právem, vznikající nezávisle na vůli člověka. Tomu, kdo způsobil protiprávní stav, je uloženo, aby situaci napravil, př. odstranil závadný stav a nahradil škodu. V případě, že nezáleží na zavinění sankcionované osoby, hovoříme o tzv. objektivní odpovědnosti. Pouze některé zákony dávají subjektu, který poskytuje náhradu možnost se vyvinit, resp. prokázat, že vzniku protiprávního stavu nemohl zabránit. Učinil totiž vše, aby protiprávní stav vůbec nevznikl.
PŘÍKLADY 6. cvičení 1. Určete typ právní skutečnosti, s níž operuje hypotéza právní normy. 320 trestního zákona Válečná zrada (1) Občan České republiky, který za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu koná službu v nepřátelských ozbrojených silách, bude potrestán odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestem. (2) Příprava je trestná. 2. Určete typ právní skutečnosti, s níž operuje hypotéza právní normy. 345 obchodního zákoníku (1) Znamená-li prodlení dlužníka ( 365) nebo věřitele ( 370) podstatné porušení jeho smluvní povinnosti, je druhá strana oprávněna od smlouvy odstoupit, jestliže to oznámí straně v prodlení bez zbytečného odkladu poté, kdy se o tomto porušení dověděla. 3. Určete typ právní skutečnosti, s níž operuje hypotéza právní normy. 3 insolvenčního zákona Úpadek (1) Dlužník je v úpadku, jestliže má a. více věřitelů a b. peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c. tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost"). 4. Určete typ právní skutečnosti, s níž operuje hypotéza právní normy. 424 občanského zákoníku (1) Za škodu odpovídá i ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. 5. Určete typ právní skutečnosti, s níž operuje hypotéza právní normy. 7 zákona o některých službách informační společnosti (4) Zaslání elektronické pošty za účelem šíření obchodního sdělení je zakázáno, pokud a. tato není zřetelně a jasně označena jako obchodní sdělení, b. skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečňuje, nebo c. je zaslána bez platné adresy, na kterou by mohl adresát přímo a účinně zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace odesílatelem nadále zasílány.
6. Určete typ právní skutečnosti, s níž operuje hypotéza právní normy. Čl. 39 Povinnosti lodí a letadel během tranzitního proplutí či přeletu 1. Při výkonu práva tranzitního proplutí či přeletu lodě a letadla musí: a) proplout průliv či přeletět nad ním bez prodlení; b) zdržet se jakékoli hrozby silou nebo použití síly proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti států, které hraničí s průlivy, anebo jakéhokoli jiného způsobu porušování zásad mezinárodního práva zakotvených v Chartě OSN; c) zdržet se jakékoli jiné činnosti než činnosti související s normálními způsoby nepřerušovaného a urychleného proplutí či přeletu, s výjimkou případů vyvolaných vyšší mocí anebo stavem nouze; d) podřídit se jiným příslušným ustanovením této Části. 2. Lodě se při tranzitním proplutí musí: a) podřídit obecně uznávaným mezinárodním předpisům, postupům a zvyklostem týkajícím se bezpečnosti na moři, včetně Mezinárodních pravidel pro předcházení námořním srážkám; b) podřídit obecně uznávaným mezinárodním předpisům, postupům a zvyklostem týkajícím se předcházení, snížení a kontroly znečišťování z lodí. 3. Letadla při tranzitním přeletu musí: a) dodržovat pravidla týkající se vzdušné dopravy stanovená Mezinárodní organizací pro civilní letectví, pokud se týkají civilních letadel; státní letadla se běžně podřizují takovým b) bezpečnostním opatřením a vždy létají s náležitým ohledem na bezpečnost plavby; c) vždy sledovat rádiovou frekvenci určenou příslušným mezinárodně stanoveným orgánem pro kontrolu letecké dopravy nebo příslušnou mezinárodní rádiovou frekvenci pro stav nouze. 7. Určete typ právní skutečnosti, s níž operuje hypotéza právní normy. Určete, zda v daném případě konstruuje právní norma právní domněnku, nebo právní fikci a analyzujte předpoklad, který je potřeba dokázat. 24 správního řádu Překážky při doručování (1) Jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. 8. Určete typ právní skutečnosti, s níž operuje hypotéza právní normy. Určete, zda v daném případě konstruuje právní norma právní domněnku, nebo právní fikci a analyzujte předpoklad, který je potřeba dokázat. 51 zákona o rodině (1) Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo po jeho prohlášení za neplatné, považuje se za otce manžel matky.
9. Určete typ právní skutečnosti, s níž operuje hypotéza právní normy. Určete, jaký je následek doběhnutí času do konce lhůty. 22 zákona o myslivosti (8) Považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí přijaté podle odstavce 7. 10. Určete typ právní skutečnosti, s níž operují hypotézy právních norem. Určete, jaký je právní následek doběhnutí času do konce lhůt. 106 občanského zákoníku (1) Právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. (2) Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. 11. Právní událostí není: Smrt člověka Mezinárodní smlouva Živelná pohroma Pojistná událost Sociální událost Zákon Narození člověka Promlčení práva Výkon práva 12. Určete typ právní skutečnosti, s níž operuje hypotéza právní normy 4 občanského zákoníku Proti tomu, kdo právo ohrozí nebo poruší, lze se domáhat ochrany u orgánu, který je k tomu povolán. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem soud. 13. Určete typ právní skutečnosti, s níž operuje hypotéza právní normy. 6 občanského zákoníku Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit.
14. Určete typ právní skutečnosti, s níž operuje hypotéza právní normy. 10 občanského zákoníku (1) Jestliže fyzická osoba pro duševní poruchu, která není jen přechodná, není vůbec schopna činit právní úkony, soud ji způsobilosti k právním úkonům zbaví. 15. Určete typ právní skutečnosti, s níž operuje hypotéza právní normy. 43b občanského zákoníku (1) Návrh, i když je neodvolatelný, zaniká a. uplynutím lhůty, která v něm byla určena pro přijetí, b. uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu, nebo c. dojitím projevu o odmítnutí návrhu navrhovateli. 16. Určete typ právní skutečnosti, s níž operuje hypotéza právní normy. 460 občanského zákoníku Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele. 17. Určete typ právní skutečnosti, s níž operuje hypotéza právní normy. 463 občanského zákoníku (1) Dědic může dědictví odmítnout. Odmítnutí se musí stát ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením jemu zaslaným.