Občanské právo. Občanský zákoník. odpovědnost za škodu bezdůvodné obohacení

Transkript

1 Občanské právo Občanský zákoník odpovědnost za škodu bezdůvodné obohacení Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední školou technickou a řemeslnou Nový Bydžov.

2 Obsah 1. Občanský zákoník 2. Obsah občanského zákoníku 3. Předcházení hrozícím škodám 4. Odpovědnost za škodu 5. Druhy odpovědnosti za škodu 6. Předpoklady vzniku obecné odpovědnosti za škodu 7. Způsob a rozsah náhrady škody 8. Snížení náhrady škody 9. Škoda na zdraví 10. Bezdůvodné obohacení 11. Otázky ke zkoušení 12. Použité zdroje

3 Občanský zákoník je vedle Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod základním pramen občanského práva (č. 40/1964 Sb. mnohokrát novelizován). Další prameny speciální předpisy, např. obchodní zákoník, zákoník práce, zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním

4 Obsah občanského zákoníku obecná ustanovení věcná práva dědění odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení závazkové právo

5 Předcházení hrozícím škodám Odpovědnost za škodu je v občanském právu budována na principu prevence, tedy předcházení škodám. Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a na životním prostředí. Ten, komu hrozí škoda, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem. Ten, kdo způsobil škodu, když odvracel nebezpečí, které sám nevyvolal, není za ni odpovědný, pokud toto nebezpečí nebylo možno odvrátit jinak a způsobený následek není stejně závažný nebo ještě závažnější, než ten, který hrozil (jde o tzv. jednání v krajní nouzi). Za škodu také neodpovídá ten, kdo ji způsobil v nutné obraně proti hrozícímu nebo trvajícímu útoku.

6 Odpovědnost za škodu Škoda je majetková újma, kterou lze vyjádřit v penězích. Podle předmětu znehodnocení rozlišujeme: a) škody na majetku b) na zdraví c) na občanské cti. Pokud porušením povinností někdo způsobí jiné osobě škodu, je povinen tuto škodu nahradit. Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. Občanský zákoník odlišuje obecnou úpravu odpovědnosti za škodu a zvláštní úpravu odpovědnosti za škodu.

7 Druhy odpovědnosti za škodu 1. obecná odpovědnost vztahuje pouze na ty případy,na které nelze použít ustanovení o zvláštní odpovědnosti 2. zvláštní případy odpovědnosti odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům odpovědnost za škodu způsobenou povahou přístroje nebo věci použité ke splnění závazku odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků odpovědnost za škodu na vnesených a odložených věcech odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání

8 Předpoklady vzniku obecné odpovědnosti za škodu Obecná odpovědnost za škodu vzniká při splnění těchto podmínek: a) vznik škody b) protiprávní úkon c) příčinná souvislost mezi vznikem škody a protiprávním úkonem d) zavinění. Vznik škody a její výši je povinna prokázat poškozená strana.

9 Způsob a rozsah náhrady škody Hradí se vždy škoda skutečná i ušlý zisk: 1. skutečná škoda spočívá ve zmenšení majetku, snížení nebo znehodnocení 2. ušlý zisk vzhledem ke škodě nedošlo k rozmnožení majetku poškozeného, které bychom mohli očekávat za normálního chodu věcí. Škoda se hradí v penězích a je-li to možné a účelné a poškozený o to požádá, hradí se uvedením do původního stavu. Při určení výše škody se vychází z ceny věci v době poškození. Pokud způsobí škodu více osob, odpovídají za škodu společně a nerozdílně (tzv. solidární odpovědnost). Poškozený pak může požadovat náhradu škody po kterémkoliv z nich v plném rozsahu, ten je povinen škodu uhradit a po ostatních může požadovat, aby mu podle míry svého zavinění uhradili, co za ně zaplatil.

10 Snížení náhrady škody Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud náhradu škody přiměřeně snížit, jde-li o škodu způsobenou z nedbalosti. Přihlédne při tom 1. k tomu, jak ke škodě došlo 2. k osobním a majetkovým poměrům poškozeného 3. k osobním a majetkovým poměrům osoby, která škodu způsobila. Nelze snížit u škody způsobené úmyslně.

11 Škoda na zdraví U škody způsobené na zdraví se hradí: 1. účelně vynaložené náklady na léčení 2. bolestné a ztížení společenského uplatnění (zranění ohodnocuje lékař body) 3. ztráta na výdělku: a) po dobu trvání pracovní neschopnosti b) po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě c) ztráta na důchodu

12 Bezdůvodné obohacení je majetkový prospěch, který někdo získal bez právního důvodu, z neplatného právního úkonu, z nepoctivých zdrojů; předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán, popř. státu. U peněz jsou to i úroky; musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada; bezdůvodně by se obohatila i osoba, za kterou bylo např. omylem plněno to, co měla plnit sama. Bezdůvodné obohacení není: 1. přijetí výhry ze hry, sázky (ale nelze je soudně vymáhat pokud nejsou státní) 2. přijetí promlčeného dluhu 3. přijetí neplatného dluhu pro nedodržení předepsané formy

13 Otázky ke zkoušení 1. Co je to škoda, jakým způsobem a v jakém rozsahu se hradí? 2. Jaké jsou obecné a jaké zvláštní případy odpovědnosti za škodu? 3. Co rozumíte pod pojmem solidární odpovědnost? 4. Může soud náhradu škody snížit? 5. Co je to bezdůvodné obohacení?

14 Použité zdroje RYSKA, R. Právo pro střední školy. 6. vydání. Praha: Fortuna ISBN ŠÍMA, A., SUK, M. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 7. vydání. Praha: C. H. Beck ISBN při práci jsem použila i studijní materiály získané v rámci DVPP a své vlastní poznámky