PROSTŘEDÍ SÍDLA A PODMÍNKY ROZVOJE ÚZEMÍ

PROSTŘEDÍ SÍDLA A PODMÍNKY ROZVOJE ÚZEMÍ Doc.Ing.arch. Ivan Vorel, CSc (ČKA, IFLA) Katedra urbanismu a územního plánování FSv ČVUT v Praze ivan.vorel@fsv.cvut.cz

Prostředí sídla

MĚSTO PROSTŘEDÍ PRO ŽIVOT JEHO OBYVATEL Každé sídlo je pro jeho obyvatele důležité tím, že vytváří prostředí každodenního života je prostředím pro bydlení, pro trávení volného času, pro práci, pro cesty do práce, pro společenské kontakty, pro kulturní zážitky, pro zábavu a trávení volného času

PROSTŘEDÍ MĚSTA JAKO SCÉNA ŽIVOTA JEHO OBYVATEL

PROSTŘEDÍ MĚSTA JAKO SCÉNA ŽIVOTA JEHO OBYVATEL Město je stavební strukturou, která má vedle funkčních hodnot (něčemu slouží) také hodnoty kulturní, historické a památkové (města a jednotlivé stavby jsou kulturním dědictvím po předchozích generacích) Město je velkým pracovištěm plní funkce sociálně ekonomické Je to struktura částečně pevná a neměnná, částečně se však neustále doplňující a měnící se (dostavby, přestavby území, stavebních souborů a jednotlivých staveb)

Prostředí sídla

PROSTŘEDÍ MĚSTA JAKO SCÉNA ŽIVOTA JEHO OBYVATEL Ve městě se odehrávají činnosti a události spjaté s životem jeho obyvatel město je prostředím kulturním a sociálním Společenský život města se odehrává na veřejných prostranstvích mohou to být prostranství otevřená pod širým nebem (náměstí a drobná náměstíčka, ulice s motorovou dopravou i pěší ulice (ulice nemusí být jenom koridorem, ale také vytváří místa!), parky, nábřeží, promenády nebo prostranství uzavřená součásti areálů (velká nákupní centra, pasáže)

PROSTŘEDÍ MĚSTA JAKO SCÉNA ŽIVOTA JEHO OBYVATEL Prostředí města s jeho zástavbou, náměstími, ulicemi a parky a s jeho panoramaty vytváří scénu každodenního života

PROSTŘEDÍ MĚSTA JAKO SCÉNA ŽIVOTA JEHO OBYVATEL Arthur Erickson Robson Square, Vancouver

PROSTŘEDÍ MĚSTA JAKO SCÉNA ŽIVOTA JEHO OBYVATEL M. van Valkenburgh - Tear Drop Park, New York

M. Schwartz Marina Linearpark, San Diego

PROSTŘEDÍ MĚSTA JAKO SCÉNA ŽIVOTA JEHO OBYVATEL Peter Walker Sculpture Center, Dallas

PROSTŘEDÍ MĚSTA JAKO SCÉNA ŽIVOTA JEHO OBYVATEL Peter Walker One North Wacker Drive, Chicago

PROSTŘEDÍ MĚSTA JAKO SCÉNA ŽIVOTA JEHO OBYVATEL Martha Schwartz Monte Laa Vídeň

PROSTŘEDÍ MĚSTA JAKO SCÉNA ŽIVOTA JEHO OBYVATEL P.Walker Highbrook Park, Auckland, Nový Zéland

PROSTŘEDÍ MĚSTA JAKO SCÉNA ŽIVOTA JEHO OBYVATEL Tato scéna bývá v určitých partiích (scenériích) atraktivní pro diváka, vyznačuje se přítomností cenné architektury skladby objektů a prostorů, významem přírodních prvků (vody a zeleně) a má kulturní a umělecké hodnoty (cenné stavby) Obyvatelé nejsou jenom pouhými diváky na této scéně, ale spolu s dalšími účastníky se stávají její součástí (Kevin Lynch)

CO JE DŮLEŽITÉ V PROSTŘEDÍ MĚSTA? jeho funkčnost, provoz, bezpečnost, energetická úspornost, srozumitelnost pro orientaci, příjemnost, estetická působivost, identita místa a specifický duch (genius Loci), Základem stavby měst je především postavit město tak, aby lidé byli bezpeční a zároveň šťastní (Aristoteles)

CO MUSÍ ŘEŠIT A CO NEŘEŠÍ URBANISTÉ? Urbanista řeší jak vytvořit nebo změnit strukturu města nebo jeho části či dílčí lokality Vychází ze zadání obyvatel reprezentovaných svými zastupiteli (zadání ÚPn, změny ÚPn, zadání ÚS) nebo ze zadání investorů (developeři) Urbanista řeší funkční a prostorové uspořádání zástavby uspořádání, tvary, velikosti a návaznost veřejných prostorů, funkce, objemy, výšky a půdorysné rozměry staveb, návaznost na přírodní prostředí, zásady dopravního řešení a řešení technické infrastruktury Urbanista neřeší architekturu vlastního objektu jeho myšlenku, výtvarné ztvárnění, konstrukci, dispozice, technické zařízení atd.

CO JE TO TEDY URBANISMUS? Urbanismus je součástí architektury. Je architektonickým oborem (technickým a uměleckým), který se zabývá funkčním a organizačním uspořádáním sídel a jejich krajinného prostředí, tvorbou podmínek pro vznik sociálně a kulturně cenného prostředí života obyvatel tvorbou prostorové skladby a vizuálního obrazu města Urbanismus se zabývá nejenom městy, ale sídly obecně i vesnicemi a krajinou obklopující sídla nebo krajinou, která tvoří prostředí sídel

CO JE TO PAK ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ?? Územní plánování je disciplinou, která svými nástroji vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území (vyvážený vztah mezi příznivým životním prostředím, hospodářským rozvoje a soudržností obyvatel). Územní plánování se při tvorbě svých nástrojů (ÚPP, ÚPD) opírá o urbanistickou teorii a tvorbu.

PROBLEMATIKA STRUTURY MĚSTA OBOR PRO MNOHO DISCIPLIN Je vidět, že v problematice struktury města (plánování, realizace výstavby, přestavby, údržby a zajišťování provozu) se uplatňují různé odbornosti architektura a urbanismus, krajinářská architektura a krajinné plánování management a ekonomika, stavitelství a technologie výstavby, doprava, energetika, vodní hospodářství (voda, kanalizace), komunikace a It, ochrana životního prostředí

Struktura území města Struktura území města je tvořena strukturou krajiny (georeliéf, vegetační kryt, vodní toky a plochy, fauna) strukturou hmot zástavby strukturou nezastavitelných ploch (volných ploch v zástavbě a nezastavěných ploch přírodního charakteru - zeleň) veřejnou infrastrukturou (dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, občanské vybavení, veřejná prostranství)

Struktura území města Veřejná prostranství a další nezastavitelné plochy tvoří prostředí pro život města. Jedná se o jejich podobu, formy, měřítko, zapamatovatelnost, funkčnost, vazbu na těžiště aktivit Vazbu na vybavenost Vazbu na pracovní příležitosti, Vazbu na dopravní uzly

Struktura území Struktura území (regionu) je tvořena strukturou krajiny (georeliéf, vegetační kryt, vodní toky a plochy, fauna) strukturou osídlení (sídla městského nebo vesnického typu) a veřejnou infrastrukturou (dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, občanské vybavení)

Struktura území Struktura území je tvořena vzájemně provázanými a překrývajícími se strukturami a infrastrukturou. Tato skladba se projevuje nejenom skladbou hmotných prvků a využitím ploch, ale též vzájemnými vztahy prvků v prostoru (prostorové vztahy) a vazbami mezi probíhajícími procesy uskutečňujícími určité funkce (funkční vztahy). Struktury a infrastruktura území se projevují též vizuálně v obrazu města, či v obrazu krajiny.

Podmínky rozvoje území Přírodní podmínky a krajinná struktura (města nebo regionu) georeliéf, biogeografické podmínky, aktuální vegetační kryt, vodní toky a plochy, fauna, suroviny, skladba ploch lesů, orné půdy, trvalých travních porostů, sadů a zahrad, mokřadů, vodních

Podmínky rozvoje území Sociálně kulturní podmínky území města nebo regionu) Skladba obyvatelstva, socio-demografické podmínky, možnosti a tendence vývoje, sociodemografické podmínky ve vztahu k rozvoji odvětví průmyslu, potenciál (množství, kvalifikovanost, stabilita, věková struktura atd.) pracovních sil

Podmínky rozvoje území Sociálně ekonomické podmínky území (města nebo regionu) podmínky pro lesní a zemědělské hospodářství, přítomnost přírodních zdrojů (voda, suroviny), podmínky pro rozvoj průmyslu, struktura osídlení a možnosti jejího rozvoje, možnosti technické a dopravní infrastruktury

Udržitelný rozvoj v územním plánování Udržitelný rozvoj uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života budoucích generací. Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (Stavební zákon, 18, odstavec 1

Udržitelný rozvoj v územním plánování Tři pilíře udržitelnosti ENVIRONMENTÁLNÍ, SOCIÁLNÍ EKONOMICKÝ. Udržitelný rozvoj spočívá ve vyváženosti všech tří pilířů.

Udržitelný rozvoj v územním plánování Pro trvalou fyzickou udržitelnost vývoje fyzického životního prostředí musí toky materiálu a energie splňovat tři podmínky: intenzita využívání obnovitelných zdrojů nepřesahuje rychlost jejich regenerace, intenzita využívání neobnovitelných zdrojů nepřesahuje rychlost, s níž jsou vyvíjeny jejich trvale udržitelné obnovitelné náhrady, intenzita znečišťování nepřesahuje vyrovnávací kapacitu životního prostředí. (Daly, 1991)

Udržitelný rozvoj v územním plánování Proč současný vývoj tyto podmínky nesplňuje? ekonomický růst je založen na spotřebovávání neobnovitelných, zejména energetických zdrojů a na extenzivním využívání území pro stavby a výrobní činnosti rozvoj je ztotožňován s růstem výroby a s akumulací vyrobeného kapitálu. přírodní zdroje jsou považovány za nahraditelné vyrobeným kapitálem sociální hledisko udržitelnosti lze vyjádřit jako sociální soudržnost (kohezi).

Hlediska udržitelnosti regionů a sídel (1) funkční využití sídel kompaktní města o přiměřené intenzitě využití, s promísením funkcí umožňujícím snadnou dostupnost základního občanského vybavení a pracovišť a efektivní fungování dopravních a technických infrastruktur, doprava příklon k energeticky méně náročným a environmentálně málo zatěžujícím způsobům dopravy; omezování zbytné dopravy, ochrana a maximální zachování přírodních a přírodě blízkých systémů,

Hlediska udržitelnosti regionů a sídel (2) hospodaření se zdroji a odpady uzavřený metabolismus využívání obnovitelných zdrojů energie; recyklace území; užívání recyklovatelných materiálů na stavby, environmentální spravedlnost a sociální rovnost kvalitní životní prostředí pro všechny obyvatele; všeobecně dostupný, bezpečný a kvalitní veřejný prostor, regionální soudržnost vyvážený regionální rozvoj, rozmanitost ekonomických aktivit v regionu.

Další důležitá hlediska dosažení udržitelného rozvoje Intenzifikace a recyklace urbanizovaného území při současném omezování růstu zastavěného území. Únosná kapacita v centrálních oblastech měst omezit růst intenzity funkčního využití při přestavbách a dalších regeneračních zásazích. Polyfunkční využití, obzvláště v předměstských a periferních územích. Omezit vznik monofunkčních uniformních ploch (problémy suburbanizace) Zelené ekosystémy vytvářející podmínky pro stabilitu místních ekosystémů, hospodaření s územím v souladu s ekologickými principy.

Účast veřejnosti Stavební zákon 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, vychází z principů udržitelného rozvoje a vytváří podmínky pro jeho prosazování. Jednou z nezbytných podmínek je zajištění dostatečného množství informací veřejnosti a vyvážená míra podílu veřejnosti na spolurozhodování o rozvoji obcí, krajů a státu.