PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 955/0 Návrh poslanců Stanislava Grospiče, Jany Lorencové, Vojtěcha Filipa, Jaroslava Borky, Zdeňka Ondráčka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zástupce předkladatele: Grospič S. a další Doručeno poslancům: 4. listopadu 2016 v 12:21
zákon ze dne. 2016 kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb. a zákona č. 188/2016 Sb., se mění takto: 1. V 34 odst. 1 písm. a) se text a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu, zrušuje. 2. V 35 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: d) za trestné činy spáchané při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu a za trestné činy spáchané při zadávání, schvalování nebo realizaci veřejné zakázky podle jiného právního předpisu.. Čl. II. Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, upravuje problematiku promlčení trestní odpovědnosti v ustanoveních 34 a 35. V ustanovení 34 upravuje zánik trestní odpovědnosti za trestný čin uplynutím promlčecí doby a v ustanovení 35 upravuje výjimku z jinak obecné promlčitelnosti trestní odpovědnosti za spáchané trestné činy institutem vyloučení z promlčení. Trestní zákoník stanovuje délku promlčecí doby trestní odpovědnosti od 3 do 20 let. Promlčecí doba v délce 20ti let se vztahuje na trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu. Promlčecí doba v délce 15ti let se vztahuje na trestné činy u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let, promlčecí doba v délce 10ti let se vztahuje na trestné činy u nichž činí horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně pět let, promlčecí doba v délce 5ti let se vztahuje na trestné činy u nichž činí horní hranice trestní sazby nejméně tři léta a konečně promlčecí doba v délce 3 let u ostatních trestných činů. Trestní zákoník umožňuje přerušení promlčecí doby. Stane-li se tak, počíná běžet promlčecí doba nová. Promlčecí doba se přerušuje zahájením trestního stíhání pro trestný čin, o jehož promlčení jde, jakož i po něm následujícím vzetím do vazby, vydáním příkazu k zatčení, podáním žádosti o zajištění vyžádání osoby z cizího státu, vydáním evropského zatýkacího rozkazu, podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, návrhu na potrestání, vyhlášením odsuzujícího rozsudku pro trestný čin nebo doručením trestního příkazu pro takový trestný čin obviněnému nebo spáchal-li pachatel v promlčecí době trestný čin nový, na který trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější. Vyloučení určitých trestných činů z promlčení trestní odpovědnosti zakotvené v 35 trestního zákoníku má za následek to, že trestní odpovědnost za dané trestné činy nemůže zaniknout uplynutím promlčecí doby. Ve vztahu k těmto trestným činům totiž není zákonem vůbec stanovena žádná promlčecí doba trestní odpovědnosti a trestní odpovědnost ze ně je nepromlčitelná. V principu jde o výjimku z jinak obecné promlčitelnosti trestní odpovědnosti za spáchané trestné činy. Tato výjimka je opodstatněná jednak specifickou povahou daných trestných činů a jednak jejich společenskou škodlivostí a závažností. Odůvodnění navrhované právní úpravy Současná právní úprava zakotvuje zánik trestní odpovědnosti po uplynutí dvaceti let, jde-li o trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu. Jiným právním předpisem se zde míní zákon o tzv. velké privatizaci (zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby). Podle tohoto zákona se trestným činem spáchaným činem spáchaným při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu míní v zásadě jakýkoliv trestný čin namířený proti řádnému průběhu tzv. velké privatizace podle tohoto zákona, a to bez ohledu na to, zda byl spáchán úmyslně nebo z nedbalosti, a bez ohledu na trestní sazbu stanovenou za jeho spáchání.
Vzhledem k tomu, že uplynulý čas ukázal, že mnohé trestné činy spáchané při realizaci zákona o tzv. velké privatizaci nebyly potrestány pro uplynutí promlčecí doby, přestože potrestány být mohly, je nutné tento stav do budoucna změnit. Proto je předkládán návrh zákona, který předpokládá změnu současného stavu tak, aby trestné činy spáchané při realizaci zákona o tzv. velké privatizaci byly nepromlčitelné. Zároveň jsou do kategorie nepromlčitelných trestných činů zařazeny jakékoliv trestné činy spáchané při realizaci veřejných zakázek a koncesních řízeních podle jiného právního předpisu, a to též bez ohledu na to, zda byl spáchán úmyslně nebo z nedbalosti, a bez ohledu na trestní sazbu stanovenou za jeho spáchání. Jiným právním předpisem se zde míní zákon o veřejných zakázkách (zákon č. 137/2006 Sb.) a koncesní zákon (zákon č. 139/2006 Sb.). Od 1.11.2016 pak zákon o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb.). Předkládaný návrh vychází z toho, že trestné činy spáchané při realizaci zákona o tzv. velké privatizaci a zákonů upravujících zadávání veřejných zakázek, splňují podmínky pro výjimku z jinak obecné promlčitelnosti trestní odpovědnosti za spáchané trestné činy. Opodstatněnost této výjimky je spatřována především ve společenské škodlivosti a závažnosti takových trestných činů. Dopady návrhu na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí Předkládaný návrh zákona nebude mít žádný dopad na státní rozpočet z hlediska výdajů. Z hlediska příjmů může být přínosem v případě vymožených náhrad škod způsobených trestnou činností, která bude nepromlčitelná. To platí i pro rozpočty krajů a obcí. Soulad s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR Předkládaný návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Soulad s právem Evropských společenství Navrhovaná změna není v rozporu s právními akty Evropských společenství. Další specifikace Předkládaný návrh zákona nemá dopad na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí, ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Zvláštní část K čl. I Dochází k úpravě promlčení trestní odpovědnosti, která spočívá v tom, že trestné činy spáchané při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu se vylučují z promlčení trestní odpovědnosti a zařazují se do kategorie trestných činů nepromlčitelných. Zároveň se do této kategorie zařazují, a tedy se vylučují z promlčení trestní odpovědnosti, také trestné činy spáchané při zadávání, schvalování nebo realizaci veřejných zakázek podle jiného právního předpisu. Co je považováno za jiný právní předpis je uvedeno v obecné části důvodové zprávy odůvodnění navrhované právní úpravy.
K čl. II Vzhledem k tomu, že navrhovaná změna nezasahuje do systemizace trestního zákoníku, ani jej výrazně věcně nemění a nevyžaduje přijetí žádných opatření ze strany příslušných orgánů, je účinnost navrhována od okamžiku vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů. V Praze dne 3.listopadu 2016 Předkladatelé: Stanislav Grospič, v.r. Jana Lorencová, v.r. Vojtěch Filip, v.r. Jaroslav Borka, v.r. Zdeněk Ondráček, v.r. Pavel Kováčik, v.r. Alexander Černý, v.r. Miloslava Vostrá, v.r. Vojtěch Adam, v.r. Hana Aulická Jírovcová, v.r. Zuzka Bebarová Rujbrová, v.r. René Číp, v.r. Jiří Dolejš, v.r. Miroslav Grebeníček, v.r. Milada Halíková, v.r. Gabriela Hubáčková, v.r. Jan Klán, v.r. Vladimír Koníček, v.r. Leo Luzar,v.r.
Stanislav Mackovík, v.r. Soňa Marková, v.r. Květa Matušovská, v.r. Josef Nekl, v.r. Alena Nohavová, v.r. Miroslav Opálka, v.r. Marie Pěnčíková, v.r. Ivo Pojezný, v.r. Marta Semelová, v.r. Václav Snopek, v.r. Josef Šenfeld, v.r. Karel Šidlo, v.r. Jiří Valenta, v.r. Josef Vondrášek, v.r. Josef Zahradníček, v.r.
Platné znění části zákona s vyznačením navrhovaných změn 40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník Promlčení trestní odpovědnosti 34 Promlčecí doba (1) Trestní odpovědnost za trestný čin zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí a) dvacet let, jde-li o trestný čin, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu, b) patnáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let, c) deset let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně pět let, d) pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta, e) tři léta u ostatních trestných činů. (2) Promlčecí doba počíná běžet u trestných činů, u nichž je znakem účinek anebo u nichž je účinek znakem kvalifikované skutkové podstaty, od okamžiku, kdy takový účinek nastal; u ostatních trestných činů počíná běžet promlčecí doba od ukončení jednání. Účastníkovi počíná běžet promlčecí doba od ukončení činu hlavního pachatele. (3) Do promlčecí doby se nezapočítává a) doba, po kterou nebylo možno pachatele postavit před soud pro zákonnou překážku, b) doba, po kterou bylo trestní stíhání přerušeno, c) doba, po kterou oběť trestného činu obchodování s lidmi ( 168) nebo některého trestného činu uvedeného v hlavě třetí zvláštní části tohoto zákona o trestných činech proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti byla mladší osmnácti let, d) zkušební doba podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného odložení podání návrhu na potrestání, e) doba, po kterou nebylo možné pachatele v České republice trestně stíhat, jde-li o čin, jehož trestnost se posuzuje podle zákona České republiky na základě 8 odst. 1, f) doba od vydání příkazu k zadržení do jeho odvolání nebo do pozbytí jeho platnosti z jiného důvodu, g) doba, po kterou bylo dočasně upuštěno od některých úkonů trestního řízení podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, h) doba, po kterou bylo trestní stíhání dočasně odloženo.
(4) Promlčecí doba se přerušuje a) zahájením trestního stíhání pro trestný čin, o jehož promlčení jde, jakož i po něm následujícím vzetím do vazby, vydáním příkazu k zatčení, podáním žádosti o zajištění vyžádání osoby z cizího státu, vydáním evropského zatýkacího rozkazu, podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, návrhu na potrestání, vyhlášením odsuzujícího rozsudku pro tento trestný čin nebo doručením trestního příkazu pro takový trestný čin obviněnému, nebo b) spáchal-li pachatel v promlčecí době trestný čin nový, na který trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější. (5) Přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová. 35 Vyloučení z promlčení Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestní odpovědnost a) za trestné činy uvedené v hlavě třinácté zvláštní části tohoto zákona, s výjimkou trestných činů založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka ( 403), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka ( 404), popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia ( 405), a to i pokud byly v minulosti spáchány činy, které by nyní měly znaky těchto trestných činů, b) za trestné činy rozvracení republiky ( 310), teroristického útoku ( 311) a teroru ( 312), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva, c) za jiné trestné činy spáchané v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně deset let, pokud z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby, a které byly spáchány veřejnými činiteli anebo byly spáchány v souvislosti s pronásledováním jednotlivce nebo skupiny osob z důvodů politických, rasových či náboženských., d) za trestné činy spáchané při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu a za trestné činy spáchané při zadávání, schvalování nebo realizaci veřejné zakázky podle jiného právního předpisu.