Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha
Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5. Podmínky a význam všeobecné rovnováhy
Rovnováha ve spotřebě Řešíme otázku, jak vyprodukované statky rozdělit mezi spotřebitele tak, aby nešlo zvýšit užitek jednoho spotřebitele jinak než za cenu snížení užitku druhého spotřebitele.
Krabicový diagram Předpokládáme, že množství statků, které mají jednotliví spotřebitelé k dispozici, je omezené.
Izokvanta je křivka stejného užitku, udává veškeré kombinace dvou spotřebních statků, jež vedou k stejnému uspokojení spotřebitele.
Krabicový diagram Do krabicového diagramu rovnováhy ve spotřebě můžeme nakreslit indiferenční křivky prvního i druhého spotřebitele.
Rovnováha ve spotřebě Při přesunu z X do E, si oba spotřebitelé zvýší svůj užitek oba se vyšší indiferenční křivku; 1. z IC 1 1 na IC 1 2; 1. z IC 2 1 na IC 2 2
Smluvní křivka ve spotřebě V bodě dotyku indiferenčních křivek mají oba spotřebitelé stejnou míru substituce ve spotřebě MRSC. Graficky to lze vyjádřit tečny v bodě dotyku indiferenčních křivek mající stejný sklon
Smluvní křivka ve spotřebě Nutnou a dostatečnou podmínkou dosažení rovnováhy ve spotřebě je: mezní míra substituce ve spotřebě obou spotřebitelů se rovná. MRSC 1 = MRSC 2 MRSC 1 mezní míra substituce 1. spotřebitele, MRSC 2 mezní míra substituce 1. spotřebitele
Tečna k indiferentním křivkám v bodech jejich dotyku a průniku V bodě průniku indiferenčních křivek prvního a druhého spotřebitele platí, že mezní míra substituce prvního i druhého spotřebitele platí MRSC 1N MRSC 2N.
Rovnováha ve spotřebě Podmínkou rovnováhy ve spotřebě je, že mezní míry substituce ve spotřebě jednotlivých spotřebitelů MRSC jsou shodné. Je to paretovsky efektivní stav, neboť nelze zvýšit užitek jednoho spotřebitele jinak než za cenu snížení užitku jiného spotřebitele.
Všeobecná rovnováha a její nastolování Hledáme takový stav, kdy je produkováno optimální množství statků, které je optimálně rozděleno (alokováno) mezi spotřebitele.
Výrobně spotřební rovnováha
Výrobně spotřební rovnováha Diagram vznikl vložením krabicového diagramu popisujícího optimum ve směně do schématu popisujícího hranici produkčních možností, ukazující optimum ve výrobě. Sklon tečny s, odpovídá mezní míře substituce ve spotřebě MRSC. Sklon tečny t odpovídá mezní míře transformace produkce MRTP.
Výrobně spotřební rovnováha MRTP = Q 1 : Q 2 = 2:1 MRSC = Q 1 : Q 2 = 1:2 Na trhu statků by vznikla nerovnováha!
Výrobně spotřební rovnováha Podmínka všeobecné rovnováhy: mezní míra substituce u daných produktů musí být rovna mezní míře transformace těchto produktů MRSC = MRTP MRSC mezní míra substituce, MRSC 2 mezní míra transformace
Výrobně spotřební rovnováha Rovnovážná cena vzniká jen v případě: MRSC = MRTP = ΔQ 2 / ΔQ 1 = P Q 1 / P Q 2
Výrobně spotřební rovnováha Aby nastal stav všeobecné rovnováhy, musí platit, že mezní míra substituce ve spotřebě se rovná mezní míře transformace produktu a obě tyto míry se rovnají cenovému poměru daných statků. Jen v této situaci nelze zvýšit produkci jednoho statku jinak než za cenu snížení produkce jiného statku a nelze zvýšit užitek jednoho spotřebitele jinak než za cenu snížení užitku jiného spotřebitele. Jen v této situaci nevzniká na žádném trhu statků přebytek, respektive nedostatek
Kroky k vyrovnání MRTP a MRSC 1. Cena statku Q 1, producentů, je pro spotřebitele nízká, cena statku Q 2 producentů je pro spotřebitele vysoká. 2. Spotřebitelé by za ceny, s nimiž by přišli výrobci, kupovali 1. statek a nekupovali 2. statek. 3. Na trhu 1. statku by vznikl nedostatek, na trhu 2. statku přebytek. 4. Výrobci by zjistili, že mohou zvyšovat cenu 1. statku, a že musí snižovat cenu 2. statku. Změnil by se tedy cenový poměr mezi statky. 5. Výrobci vyrábějící 1. statek by dosahovali kladného ekonomického zisku, výrobci vyrábějící 2. statek by se dostali do ztráty. 6. Do odvětví, ve kterém se vyrábí 1. statek, by začali vstupovat další výrobci, a z odvětví, ve kterém se vyrábí 2. statek, by začali výrobci vystupovat. 7. Zvýšení výroby 1. statku a snížení výroby 2. statku povede k tomu, že se začnou měnit mezní míry transformace produktu u obou statků. 8. Výše uvedené změny MRSC, cenových poměrů, a MRTP mezi 1. a 2. statkem by pokračovaly tak dlouho, dokud by nenastala rovnost MRSC = MRTP,, přičemž obě míry budou rovny cenovému poměru obou statků.
Vznik nové výrobně spotřební rovnováhy smluvní křivka CC se posouvá z polohy CC 1 do polohy CC 0 (spotřebitelé poptávají více 1. a méně 2. statku), tečna s, vyjadřující mezní míru substituce, se posouvá z polohy s 1 do polohy s 0, tečna t vyjadřující mezní míru transformace se posouvá z polohy t 1 do polohy t 0 (výrobci zvyšují produkci 1. statku a snižují produkci 2. statku).
Všeobecná ekonomická rovnováha syntéza Soulad mezi preferencemi spotřebitelů a strukturou produkce (graf výrobně spotřební efektivnosti). Vytváření rovnováhy v příslušném odvětví (graf rovnováhy firmy v odvětví). Soulad mezi množstvím nabízeného a poptávaného statku (graf tržní rovnováhy).
Pokud se rovnají MRTP = MRSC pak Při cenách vycházejících z podmínek výroby tj. MRTP vzniká na trhu 1. statku nedostatek, a na trhu 2. statku přebytek. Výrobci zjišťují, že u statku s nedostatkem na trhu Q 1 mohou zvýšit cenu, u statku s přebytkem na trhu Q 2 musí cenu snížit. Jakmile dojde v jednom odvětví ke zvýšení ceny, začnou do odvětví s vyšší cenou přicházet další firmy. Příchod firem do odvětví statku Q 1 posouvá na grafu tržní rovnováhy křivku S 1 z polohy S 1 2 do polohy S 1 0. Odchod firem z odvětví statku Q 2 posouvá na grafu tržní rovnováhy křivku S 2 z polohy S 2 2 do polohy S 2 0. Vzniká nová cena jednoho a druhého statku, a to na takové úrovni, kdy v obou odvětvích je právě tolik firem, aby jejich ekonomický zisk na jednotku byl nulový.
Výrobně-spotřební rovnováha
Stav v odvětví Q 1 a Q 2 před změnou cen a následná změna cen Firmy proto, že v odvětví statku Q 1 dosahují kladného ekonomického zisku na jednotku EP/ Q 1 > 0, přicházejí do tohoto odvětví výroby. Firmy v odvětví statku Q 2 dosahují záporného ekonomického zisku na jednotku EP/Q 2 < 0, odcházejí z tohoto odvětví.
Příchod firem do odvětví a odchod firem z odvětví
Ve výsledné rovnováze platí: MRSC = MRTP Na trzích obou statků je při daných cenách nabízeno tolik statků, kolik je poptáváno. Firmy vytvářejí nulový ekonomický zisk na jednotku při novém rozsahu produkce Q 1 a Q 2 (EP/Q 1 = EP/Q 2 = 0). Rovnováha firmy je v každém odvětví a každé odvětví je v bodě nulového ekonomického zisku v žádném odvětví není důvod k příchodu do, a odchodu z odvětví. Odvětví statku Q 1 i Q 2 jsou v rovnováze. Jak u statku Q 1, tak u statku Q 2 se tržní nabízené množství rovná tržnímu poptávanému množství. V obou odvětvích nastává tržní rovnováha.
Podmínky a význam všeobecné rovnováhy 1. Mezní míra technické substituce (každého) jednoho vstupu za druhý musí být stejná pro oba (všechny) výstupy. 2. Mezní míra substituce ve spotřebě (každého) jednoho výstupu za druhý musí být stejná pro oba (všechny) spotřebitele. 3. Společná míra substituce ve spotřebě se musí rovnat společné míře transformace produktu pro oba (všechny) výstupy.
Základní předpoklady všeobecné ekonomické rovnováhy 1. Mezní výstup MQ všech firem je stejný. 2. Mezní míra transformace produktu MRTP je u všech firem stejná. 3. Mezní míra technické substituce MRTS všech výstupů je stejná. 4. Mezní užitek ze spotřeby každého statku MU v případě každého spotřebitele je stejný. 5. Mezní míra substituce ve spotřebě MRSC všech spotřebitelů je stejná. 6. Mezní míra substituce každého ze spotřebitelů MRSC se rovná mezní míře transformace produktu každé z firem MRTP.
Podmínky a význam všeobecné rovnováhy Za těchto podmínek současně platí, že poměrná cena výstupů (poměr ceny jednoho statku ke druhému) se rovná mezní míře substituce ve spotřebě a mezní míře transformace produktu při jejich výrobě. MRSC = MRTP = Q 2 / Q 1 = PQ 1 /PQ 2
Podmínky a význam všeobecné rovnováhy Model všeobecné rovnováhy je nepochybně elegantním výsledkem ekonomického bádání. O jeho praktickém přínosu či praktické aplikovatelnosti se dodnes vedou spory.
Podmínky a význam všeobecné rovnováhy Reálný ekonomický systém je ovšem dynamický. Nejdůležitější změnou je inovace ať už v podobě snížení nákladů, objevení nové technologie, nového statku apod.
Podmínky a význam všeobecné rovnováhy Jakákoliv změna (zejména v případě inovací) má multiplikační efekt.
Podmínky a význam všeobecné rovnováhy V každém okamžiku působí v reálném ekonomickém systému dva protichůdné vlivy: 1. Adaptační chování ekonomických subjektů na základě informací zprostředkovaných tržním mechanismem a jím generovanou cenou statků, které usměrňuje ekonomický systém k rovnováze. 2. Inovační chování ekonomických subjektů (také podněcované informacemi poskytovaných v cenách), které vyvádí ekonomický systém z rovnováhy (mění podmínky rovnováhy).
Podmínky a význam všeobecné rovnováhy I v podmínkách nedokonalé konkurence dochází k nastolování ekonomické rovnováhy. Pokud bude nastolení všeobecné rovnováhy výhodné, bude k němu docházet.
Podmínky a význam všeobecné rovnováhy V reálném ekonomickém systému v podmínkách nedokonalé konkurence působí i vlivy, kterými se ekonomické subjekty snaží zlepšit svůj užitek blokování procesů vedoucích k rovnováze či blokování inovačního chování jiných subjektů. V reálném ekonomickém systému hraje určitou roli stát.
Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Děkuji za pozornost.