Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s. Závěrečná konference projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v České republice CZ.1.07/1.2.00/43.0003 ŠKOLA ALL INKLUZIVE - Jak se připravit na společné vzdělávání POSUZOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ŽÁKŮ Tomáš Habart, Jindřich Monček 9. června 2015 Centrum současného umění DOX 1
Vstupní otázky: Máte zmapováno, co potřebují vaši žáci pro úspěšné vzdělávání? Stává se vám, že si někdo svými projevy říká o zvýšenou pozornost? Dokážete takovému žákovi zajistit přiměřenou míru podpory? Dokážete tu míru změřit nebo dokonce podporu měnit v čase? Možná odpověď: POSUZOVACÍ SCHÉMA (potřeb žáků) ve spojení s KATALOGEM podpůrných opatření dílčí část pro žáky s potřebou podpůrných opatření z důvodu sociálního znevýhodnění 2
Cíl workshopu seznámit se s Posuzovacím schématem (Metodikou pro práci s Katalogem podpůrných opatření), prakticky si vyzkoušet zmapování potřeb konkrétního žáka na základě jeho projevů, navrhnout příslušná podpůrná opatření a zkonzultovat svůj postup s kolegy v rámci integračního týmu. 3
Metodika ke Katalogu podpůrných opatření dílčí část pro žáky s potřebou podpůrných opatření z důvodu sociálního znevýhodnění vodítka pro identifikaci potřeb žáků s nezdravotními překážkami v učení a výběr vhodných podpůrných opatření z Katalogu ne nálepka žákovi, ale poskytnutí informací, jak lze přistupovat ke zjišťování potřeb žáka a volbě PO lze využít k podpoře všech žáků ve třídě některá témata na podporu žáků s potřebou PO klíčovou částí metodiky je POSUZOVACÍ SCHÉMA, jehož cílem je zjednodušit a zpřehlednit práci s Katalogem 4
Projevy žáků, které mohou mít příčiny v různých aspektech sociálního znevýhodnění Oblasti: 1. Indikátory spojené s rodinou žáka a jejím sociokulturním statusem 2. Indikátory popisující interpersonální charakteristiky žáka 3. Indikátory popisující intrapersonální a osobnostní charakteristiky žáka 4. Materiální podmínky vzdělávání žáka 5. Školní připravenost v období prvních let docházky do školy 5
1. Indikátory spojené s rodinou žáka a jejím sociokulturním statusem (projevy, které mají taktéž dopad do vzdělávání žáka a jeho zapojení v kolektivu) 1.1 Spolupráce s rodinou podpůrné opatření 3.1, 7.1, 8.4 1.2 Absence ve výuce podpůrné opatření 3.1, 5.4, 8.4 1.3 Omezení ve výuce z důvodu kulturní odlišnosti podpůrné opatření 5.1,5.5, 9.1.6, 9.1.7 6
2. Indikátory popisující interpersonální charakteristiky žáka (projevují se v interakci s dalšími osobami spolužáky ve třídě či dalšími žáky školy a učiteli - důležité je zjistit příčiny) 2.1 Jednání a chování žáka ve škole podpůrné opatření 1.2, 1.6, 1.7, 2.4, 3.3, 3.7, 3.8 2.2 Vztah k autoritě podpůrné opatření 1.4, 1.7, 2.4, 3.3, 3.7, 3.8, 9.1 2.3 Začlenění do kolektivu podpůrné opatření 1.8, 2.1.1, 1.4, 1.7, 2.4, 3.3, 3.7, 3.8, 5.5, 9.1 7
3. Indikátory popisující intrapersonální a osobnostní charakteristiky žáka 3.1 Sebepojetí PO 2.1.3, 2.7, 3.3, 3.7.1, 6.1.1, 6.2.2, 9.1.9 3.2 Motivace ke vzdělávání PO 2.1.1, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 5.2, 6.1, 6.1.1, 6.2, 6.2.1, 6.2.2, 6.3, 8.4 3.3 Únava PO 1.1.3, 1.2, 3.1, 8.4, 10.1 3.4 Pracovní tempo PO 1.1.3, 1.2, 2.2, 2.2.1, 5.2, 6.1, 6.2.1 3.5 Znalost vyučovacího jazyka PO 1.2, 1.4, 2.1, 2.2, 2.2.1, 2.3, 2.4.1, 2.9, 3.2, 3.2.6, 3.4, 4.1.1, 5.1.1, 5.2, 5.5, 6.1, 6.1.1, 6.2, 6.3 3.6 Pracovní návyky a samostatnost ve výuce podpůrné opatření 2.2.1, 2.3, 3.5.8 3.7 Pozornost PO 1.1.3, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5, 2.1, 2.2, 2.2.1, 2.3, 2.8, 2.9, 3.5.8, 5.2, 6.1.1 3.8 Kognitivní výkon PO 1.1.3, 1.2, 1.4, 1.5, 2.1, 2.2, 2.2.1, 2.3, 2.4, 2.4.1, 2.5, 2.7, 2.9, 3.5, 3.5.8, 5.2, 5.4, 6.1, 6.1.1, 6.2, 6.2.2, 6.3 8
4. Materiální podmínky vzdělávání žáka (indikátory uvedené v této kategorii jsou úzce spojeny s ekonomickou situací rodiny, škola má k jejich řešení jen omezené prostředky, úlohou školy je zmírňování dopadů) 4.1 Výživa podpůrné opatření 3.1, 8.2, 8.4 4.2 Ošacení podpůrné opatření 3.1, 8.4 4.3 Hygiena podpůrné opatření 3.1, 8.4 4.4 Pomůcky podpůrné opatření 3.1, 4.1, 4.2, 8.4 9
5. Školní připravenost v období prvních let docházky do školy (je klíčové včasné zahájení podpory bezprostředně po registraci prvních projevů obtíží v níže uvedených oblastech) 5.1 Připravenost na školní docházku - sebeobsluha a samostatnost ve výuce podpůrné opatření 2.3, 3.2, 3.5.8, 3.6, 3.7.2 5.2 Připravenost na školní docházku dílčí funkce podpůrné opatření 3.5.2, 5.2, 6.1 5.3 Připravenost na školní docházku zvládání myšlenkových operací podpůrné opatření 2.2, 1.2, 3.5.2, 3.5.3, 5.2, 6.1 10
Na jaké projevy byste reagovali u Huga? Jakým podpůrným opatřením byste začali? 11
1.1 SPOLUPRÁCE S RODINOU Optimální stav Rodiče se školou spolupracují podle nastavených pravidel a motivují k takové spolupráci i své dítě. Docházejí na třídní schůzky, reagují na výzvy pedagoga, pravidelně kontrolují žákovskou knížku, řádně omlouvají absence svého dítěte ve škole a v rámci svých možností pravidelně zajišťují adekvátní domácí přípravu žáka. Svoji případnou neúčast na třídních schůzkách a jiných setkáních se zástupci školy omlouvají a o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka se informují jinou formou. Žák má obvykle splněné domácí úkoly v souladu s požadavky učitele, má potřebné pomůcky, učebnice a sešity podle svého rozvrhu. Rodiče chápou domácí přípravu jako důležitou podporu úspěchu dítěte ve škole. 12
1.1 SPOLUPRÁCE S RODINOU Stupeň 1 Nižší kvalita spolupráce rodičů se školou vede u žáka k méně závažným rozporům s požadavky učitele nebo školního řádu (např. častěji nenosí vypracované úkoly, rodiče nezajišťují kvalitní domácí přípravu, neinformují se o prospěchu žáka, nezajímají se o drobné kázeňské potíže svého dítěte apod.). Důvody nižší spolupráce rodiny mohou mít objektivně pochopitelnou příčinu (časové vytížení, nízké výchovně-vzdělávací kompetence jinak pečujících rodičů, vztahové problémy mezi rodiči, dlouhodobá nemoc rodiče apod.), ale také nemusejí. Při motivaci školou jsou rodiče ochotni ke spolupráci, ale většinou s krátkodobým dopadem nebo s potřebou průběžného metodického vedení učitelem, protože si se situací sami poradit neumějí. Na řešení závažnějších potíží dítěte rodiče mají zájem a vždy se na nich v rámci svých možností podílejí. 13
1.1 SPOLUPRÁCE S RODINOU Stupeň 2 Nízká kvalita spolupráce rodičů se školou vede u žáka k závažnějším rozporům s požadavky učitele nebo školního řádu (žák např. nemá několikrát do týdne vypracovaný úkol, je zanedbáváno doplnění zameškaného učiva provázející dlouhodobé zdravotní potíže žáka, dochází ke krytí občasných absencí ze strany rodiny apod.). Bez kompenzace podpory rodiny jinou osobou nebo institucí hrozí u žáka významný propad ve školních výsledcích nebo v chování, a to prokazatelně právě z důvodu nedostatečné podpory žáka rodinou. Rodina je však ochotná přijmout školou nabízená alternativní řešení situace, nebo alespoň nepodniká kroky proti nim. Na řešení závažnějších kázeňských problémů svého dítěte rodina alespoň formálně spolupracuje. 14
1.1 SPOLUPRÁCE S RODINOU Stupeň 3 Žákovi se doma nedostává pravidelné nebo účelné pomoci od rodičů v oblasti přípravy na výuku. Nespolupráce rodiny se školou vede u žáka k dlouhodobým nebo velmi závažným potížím v oblasti vzdělávací nebo kázeňské. Rodiče přitom neprojevují zájem o řešení situace či negují nabízená opatření ze strany školy. 15
Doporučená podpůrná opatření z Katalogu PO pro posílení v oblasti 1.1 SPOLUPRÁCE S RODINOU podpůrné opatření 3.1 Spolupráce rodiny a školy (vytváření vhodných podmínek pro komunikaci a spolupráci mezi zákonnými zástupci a školou) podpůrné opatření 7.1 Jiné formy přípravy na vyučování (vytvoření vhodných podmínek pro žákovu domácí přípravu, posílení spolupráce mezi zákonnými zástupci a školou) podpůrné opatření 8.4 Spolupráce s externími poskytovateli služeb (s neziskovými organizacemi, s orgány sociálně-právní ochrany dětí) 16
Zadání: pracujte s indikátory z Posuzovacího schématu 2.3 ZAČLENĚNÍ DO KOLEKTIVU 3.1 SEBEPOJETÍ 3.8 KOGNITIVNÍ VÝKON K jakému popisu projevu se v případě Huga přikláníte? Jakou míru dopadu do vzdělávání Huga u vybraného indikátoru vnímáte? Jaký stupeň podpory Hugovi přisuzujete? Optimální stav - stupeň 1 - stupeň 2 - stupeň 3? 17
Zadání: k navrženému indikátoru (míře dopadu do vzdělávání ) vyhledejte podpůrná opatření v Katalogu podpůrných opatření v příslušném stupni podpory 2.3 ZAČLENĚNÍ DO KOLEKTIVU => 1.8 Volný čas ve školním prostředí, 2.1.1 Skupinová výuka, 1.4 Úprava zasedacího pořádku, 1.7 Mimoškolní pobyty a výcviky, 2.4 Kooperativní učení, 3.3 Intervenční techniky, 3.7 Nácvik sociálního chování, 3.8 Zvládání náročného chování, 5.5 Obohacování učiva, 9.1 Klima třídy 18
Zadání: k navrženému indikátoru (míře dopadu do vzdělávání ) vyhledejte podpůrná opatření v Katalogu podpůrných opatření v příslušném stupni podpory 3.1 SEBEPOJETÍ => 2.1.3 Cílené vytváření prostoru a příležitostí pro seberealizaci žáků, 2.7 Podpora motivace žáka, 3.3 Intervenční techniky, 3.7.1 Podpora rozvoje emocí, 6.1.1 Diferenciace učebních cílů, 6.2.2 Formativní hodnocení, 9.1.9 Systematická podpora osobnostně sociálního rozvoje žáků 19
Zadání: k navrženému indikátoru (míře dopadu do vzdělávání ) vyhledejte podpůrná opatření v Katalogu podpůrných opatření v příslušném stupni podpory 3.8 KOGNITIVNÍ VÝKON => 1.1.3 Úprava časového uspořádání výuky, 1.2 Další pracovní místo pro žáka (ve třídě i mimo třídu), 1.4 Úprava zasedacího pořádku, 1.5 Snížení počtu žáků ve třídě, 2.1 Způsoby výuky adekvátní pedagogické situaci, 2.2 Individuální práce se žákem, 2.2.1 Individualizace časové dotace pro práci ve výuce, 2.3 Struktualizace výuky, 2.4 Kooperativní učení, 2.4.1 Skupinová práce podporující komunikaci, 2.5 Metody aktivního učení, 2.7 Podpora motivace žáka, 2.9 Pravidelná kontrola pochopení osvojovaného učiva, 3.5 Rozvoj specifických dovedností a poznávacích funkcí, 3.5.8 Rozvoj exekutivních funkcí, 5.2 Úprava obsahu a rozsahu učiva, 5.4 Rozložení učiva..., 6.1 Individualizace hodnocení, 6.1.1 Diferenciace cílů..., 6.2 Podmínky a metody dlouhodobého sledování žáků, 6.2.2 Formativní hodnocení, 6.3 Rozšířené formy hodnocení 20
Příklad využití PO SAHRAB, afgánský chlapec ÚPRAVA REŽIMU VÝUKY (ČASOVÁ, MÍSTNÍ) vizualizace obsahu a procesu vzdělávání jazykové vzdělávání ve všech předmětech SPOLUPRÁCE RODINY A ŠKOLY zahájení spolupráce rodiny a školy průběžná spolupráce rodiny a školy ROZVOJ JAZYKOVÝCH KOMPETENCÍ jazyková podpora v češtině jako druhém jazyce jazyková příprava pro žáky s odlišným mateřským jazykem využití tlumočnických služeb METODICKÁ INTERVENCE SMĚREM K PEDAGOGŮM ZE STRANY ŠPZ A ŠPP Výukové materiály pro žáky s OMJ ÚPRAVA ROZSAHU A OBSAHU UČIVA 21
Příklad využití PO SAHRAB, afgánský chlapec OBOHACOVÁNÍ UČIVA INDIVIDUALIZACE HODNOCENÍ KLIMA TŘÍDY příprava na příchod a následná adaptační fáze po příchodu žáka s SVP do třídy ovlivňování postojů žáků v přijímání různosti rozvoj dovedností a kompetencí zprostředkovaných jedincem s odlišností využití "peer" efektu (posílení vazeb napříč ročníky a stupni vzdělávání) Speciální pedagog, Komunikátor škola rodina 22
Implementace podpůrných opatření ve škole NUTNÁ podmínka => intervenční tým ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ pomáhá učitelům s identifikací potřeb žáků doporučuje využití vhodných PO modeluje zavádění PO ve škole, ve třídě vzdělává učitele praxí PODPORA ze strany ŘEDITELE a vedení školy Nastavování PODPŮRNÉHO PŘÍSTUPU ŠKOLY 23
Naplnily jsme cíle workshopu? seznámit se Posuzovacím schématem (Metodikou pro práci s Katalogem podpůrných opatření), prakticky si vyzkoušet zmapování potřeb konkrétního žáka na základě jeho projevů, navrhnout příslušná podpůrná opatření a zkonzultovat svůj postup s kolegy v rámci integračního týmu. 24
Děkujeme Vám za pozornost Tomáš Habart tomas.habart@clovekvtisni.cz Jindřich Monček jindrich.moncek@clovekvtisni.cz a Hugo. 25