STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Pöyry Environment a.s. květen 2007 STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 1. STAV OCHRANY PŘED POVODNĚMI A VODNÍHO REŽIMU KRAJINY Objednatel: Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/5 602 00 Brno

ÚVOD... 2 ÚČEL STUDIE... 2 ZAJIŠTĚNOST PODKLADŮ... 3 1. STAV OCHRANY PŘED POVODNĚMI A VODNÍHO REŽIMU KRAJINY... 4 1.1 SRÁŽKO-ODTOKOVÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ... 4 1.1.1 Obecná charakteristika území... 4 1.1.2 Hydrologické údaje... 13 1.2 ZHODNOCENÍ SRÁŽKO-ODTOKOVÝCH VZTAHŮ V DÍLČÍCH POVODÍCH... 14 1.2.1 Využití území... 16 1.2.2 Půdní poměry... 18 1.2.3 Sklonitostní poměry... 20 1.2.4 Srážky... 21 1.2.5 Odtok... 21 TABELÁRNÍ A GRAFICKÉ PŘÍLOHY... 22 MAPOVÉ PŘÍLOHY... 23 1_zprava_JMK.doc strana 1

ÚVOD Předkládaná je zpracovaná na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi Jihomoravským krajem a firmou Pöyry Environment a. s. Brno, dříve firma AQUATIS a. s. Brno ze dne 6.3.2006. Zpracovatelská firma Pöyry Environment a. s. Brno, Botanická 56, je inženýrským, projekčním a poradenským podnikem pro vodní hospodářství, vodní stavby a speciální inženýrské stavitelství. Studie, která byla zpracována pod zakázkovým číslem, má být podkladem nejen pro plány oblasti povodí, ale i kvalifikovaným podkladem pro řešení Územního plánu velkého územního celku Jihomoravského kraje. Studie je zpracována dle zásad, které vyhovují ekonomickým a ekologickým požadavkům. ÚČEL STUDIE Povodně, jako extrémní projev srážko-odtokového procesu, který je přirozenou součástí přírodního prostředí a krajiny, patří mezi největší přímé nebezpečí pro ČR v oblasti přírodních katastrof (rozsáhlé materiální škody, rozsáhlá devastace kulturní krajiny včetně ekologických škod, ale i ztráty na životech). Dříve byla ochrana před povodněmi opomíjena, do popředí se dostával rozvoj obcí a měst především podél vodních toků - zastavování záplavových území a umisťování infrastruktury do poříčních zón, které by měly primárně plnit funkce vodohospodářské (protipovodňová ochrana) a ekologické. V současné době je však ochrana před povodněmi aktuální a stěžejní vodohospodářský problém. Účelem studie je zhodnotit aktuální stav ochrany před povodněmi a stav vodního režimu krajiny na území Jihomoravského kraje, stanovit slabá místa a vymezit cíle ochrany před povodněmi včetně návrhu postupu řešení. Studie má přinést jak souhrn možných opatření na ochranu před povodněmi, tak i návrh konkrétních opatření. Koncepce řešení protipovodňové ochrany Jihomoravského kraje vychází z datové analýzy vodního režimu v krajině a zahrnuje základní vymezení problematiky ochrany před povodněmi, charakteristiku území dílčí části povodí, která ovlivňuje oblast ochrany před povodněmi, základní přístupy k protipovodňové ochraně, popisuje dnešní zabezpečenost sídel podél hlavních toků před povodněmi a naznačuje postupy ke konkrétnímu způsobu řešení. Cílem studie je vytvořit ucelený přehled o stavu ochrany před povodněmi na území Jihomoravského kraje a možnostech řešení této problematiky v rámci protipovodňových opatření na území kraje, především zvyšováním retenční schopností povodí, ovlivňováním průběhu povodní a systematickou prevencí. Použitá terminologie (ČSN 75 0101): Protipovodňová ochrana (ochrana před povodněmi) opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů, společnosti a na životním prostředí, prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní. 1_zprava_JMK.doc strana 2

ZAJIŠTĚNOST PODKLADŮ Mapové Soubory vektorových a rastrových map: - Základní báze geografických dat ZABAGED 1:10 000 - Digitální barevná bezešvá rastrová ZM ČR 1:10 000 - Digitální barevná bezešvá rastrová ZM ČR 1:50 000 - ArcČR 500 - Základní vodohospodářské mapy 1:50 000 - Digitální báze vodohospodářských dat (DIBAVOD) - CORINE 2000 - NATURA 2000 - Ortofototomapy, atd. Hydrologické Především základní hydrologická data Českého hydrometeorologického ústavu z května a srpna roku 2006 Historické hydrologické údaje - Hydrologické poměry ČSSR (z roku 1970) Evidenční listy hlásných profilů Legislativa Platné zákony a doporučené normy např. : - Zákon č. 254/2001 Sb. - Vodní zákon - Vládní usnesení ze dne 19. dubna 2000 č. 382 Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky - Technická norma vodního hospodářství TNV 752103 Projekční - Možnosti revitalizace údolních niv hlavních brněnských toků - Již zpracované studie a projekty, které poskytly dotčené obce Jiné podklady Podklady poskytnuté správci vodních toků (správci povodí, ZVHS, LČR): - Generel protipovodňových opatření - Studie odtokových poměrů - Dokumenty zpracované v rámci Plánování v oblasti vod ČR - Zprávy o povodňových situacích v jednotlivých povodí - Další požadovaná konkrétní data Podklady poskytnuté Jihomoravským krajem - Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje - Územní plány velkých územních celků Jihomoravského kraje - Zprávy z povodní minulých let - Věcné části povodňových plánů ORP - Hodnotící zprávy a vyjádření některých obcí ve správních obvodech ORP Vlastní poznatky z průzkumů terénu a rozhovorů s obyvateli znalých místních poměrů 1_zprava_JMK.doc strana 3

1. STAV OCHRANY PŘED POVODNĚMI A VODNÍHO REŽIMU KRAJINY 1.1 Srážko-odtokové charakteristiky území 1.1.1 Obecná charakteristika území (Zpracováno z podkladů a s využitím textů ČSÚ a ČHMÚ) Jihomoravský kraj se rozkládá na jihovýchodě České republiky, v jižní části Moravy. Celkovou rozlohou 7 196 km 2 a počtem obyvatel 1 130 tisíce se řadí na 4. místo mezi 14-ti kraji České republiky. Na celkové ploše naší republiky se Jihomoravský kraj podílí 9,1%. Poloha kraje je z geografického hlediska poměrně výhodná díky jeho postavení na historickém spojení mezi jihem a severem Evropy. V rámci republiky sousedí Jihomoravský kraj na západě s krajem Jihočeským a Vysočinou, na severu s krajem Pardubickým a na východě s krajem Olomouckým a Zlínským, v rámci EU sousedí se Slovenskem a Rakouskem. Různorodé přírodní podmínky v kraji mají samozřejmý vliv na způsob využívání krajiny a na způsob života v konkrétní lokalitě. V severní části kraje se nacházejí rozsáhlé jeskynní komplexy Moravského krasu, známé především nejhlubší propastí v České republice Macochou o hloubce 138 metrů, skalními úbočími a množstvím chráněných lokalit. Jižní část kraje je převážně rovinatá oblast polí, luk a vinic se zbytky lužních lesů podél řeky Dyje. Množství vodních ploch národního parku Podyjí se stalo ideálním hnízdištěm vodního ptactva. Symbolem této části jižní Moravy je biosférická rezervace Pálava a Lednicko-valtický areál. Milovníci všech vodních sportů a rybaření navštěvují každoročně vodní dílo Nové Mlýny. Za řekou Moravou ve východní části se krajina postupně zvedá do kopců Bílých Karpat. Tato biosférická rezervace patří k nejcennějším přírodním oblastem v Evropě. Krajina v okolí Brna je ovlivněna existencí velké městské aglomerace, i navzdory tomu je okolí města považováno za jedno z nejkrásnějších v České republice. Na severu k němu těsně přiléhají lesy Moravského krasu, na jihu jsou otevřené roviny jižní Moravy a přímo k hranicím města přiléhá Brněnská přehrada. Pokud se zajímáme o nejvýše a nejníže položené místo Jihomoravského kraje, pak nejvyšší nadmořskou výšku má v okrese Hodonín hora Čupec (819 m n. m.) a nejníže položený bod kraje je soutok řek Moravy a Dyje (150 m n. m.) v okrese Břeclav, který se může pochlubit také nejjižněji položenou obcí naší republiky Lanžhotem, na jehož katastru se soutok obou řek nachází. Nejstarší přehrada na Moravě, postavená v letech 1894-1897 se nachází v okrese Znojmo v Jevišovicích, stejně jako největší vodní mlýn na Moravě ve Slupi, který pochází z 16. století. V Březině na území okresu Vyškov se nachází na rozloze 15 821 ha také jeden z pěti vojenských újezdů České republiky. Přehledná mapa Jihomoravské kraje je znázorněna v mapové příloze M.1.1. Zájmové území Jihomoravského kraje spolu s jeho centrem Brnem je v rámci celé České republiky zobrazeno na obr. č. 1. 1_zprava_JMK.doc strana 4

Obr. č. 1: Zeměpisná poloha zájmového území Z celkové rozlohy kraje tvoří více jak 60% zemědělská půda, z níž připadá 84 % na ornou půdu. Nejvyšší stupeň zornění (podíl orné půdy na zemědělské ploše) mají okresy Znojmo a Vyškov. Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno především na obiloviny, řepku a cukrovku. Nadprůměrná úroveň přírodních předpokladů umožňuje nadále pokračovat v dlouhodobé tradici specializovaných oborů zemědělské výroby s vazbou na specifické regionální rysy. Je to především vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji se nachází 90% plochy vinic ČR. Vinohradnictví je rozvinuto především v okrese Břeclav, kde je 47% plochy všech vinic v ČR, ale i v okresech Hodonín, Znojmo a částečně také Brno-venkov. Přirozené spádové centrum celé jižní Moravy je krajská metropole Brno, ležící na soutoku Svratky a Svitavy. Město s významným regionálním postavením, situované na křižovatce dálnic ve směru Praha, Vídeň, Bratislava a Olomouc, je střediskem tradičních mezinárodních výstav a veletrhů, které podtrhují jeho status rušného mezinárodního obchodního centra. Druhé největší město České republiky má také značný nadregionální význam. Jednak je sídlem řady institucí celostátního významu, především soudnictví, ale i významným centrem kultury a vysokého školství. 1_zprava_JMK.doc strana 5

Jihomoravský kraj jako celek má relativně kvalitní ovzduší. Znečištění ovzduší, hluk a podobné nepříznivé vlivy jsou pouze lokálního charakteru, především u velkých průmyslových center. Z tohoto hlediska dosahují nepříznivých hodnot emisí znečisťujících látek především okres Brno-město a Hodonín. Podíl na znečištění má rovněž vzrůstající množství automobilů, zejména ve velkých městech. Nadále zůstává prioritním úkolem výstavba čističek odpadních vod, odpovídajících požadavkům EU. Je to jedna z cest, jak zlepšit silné znečištění části vodních toků Moravy, Dyje a Svratky. Celkový počet obyvatel činil k 1. 1. 2005 v Jihomoravském kraji 1 130 240, tj. 11,06 % z celkového počtu obyvatel v České republice. V současné době má Jihomoravský kraj 672 obcích, z nichž 47 obcí má přiznaný statut města. Hustota obyvatel činí 157 obyv./km 2, což je v porovnání s celostátním průměrem o 27 osob více. Největší hustotu osídlení v kraji má obec Zastávka (2 007 osob na km 2 ) a nejmenší Zálesná Zhoř (7 osob na km 2 ). Tab. č. 1: Správní obvody obcí s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ VÝMĚRA [km 2 ] POČET OBYVATEL k 1. 1. 2005 HUSTOTA OBYVATEL [obyv./km 2 ] Blansko 351 53 965 154 Boskovice 511 50 025 98 Brno 230 367 729 1 598 Břeclav 439 58733 134 Bučovice 171 15 764 92 Hodonín 286 61 968 217 Hustopeče 355 34 551 97 Ivančice 172 23 485 136 Kuřim 77 19 272 250 Kyjov 470 56 199 120 Mikulov 245 19 696 80 Moravský Krumlov 348 22 334 64 Pohořelice 195 12 565 64 Rosice 174 23 089 132 Slavkov u Brna 158 20 230 128 Šlapanice 343 54 667 159 Tišnov 343 27 417 80 Veselí nad Moravou 343 39 964 117 Vyškov 547 50 731 93 Znojmo 1 243 90 069 73 Židlochovice 194 27 805 143 1_zprava_JMK.doc strana 6

Jihomoravský kraj je podle platného zákonného ustanovení vymezen okresy Blansko, Brnoměsto, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Z hlediska územně-správního členění bylo na území Jihomoravského kraje stanoveno 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo, Židlochovice (viz tabulka č. 1 a obr. č. 2), a 21 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Obr. č. 2: Územní příslušnost obcí s rozšířenou působností Území Jihomoravského kraje patří k úmoří Černého moře. Celá Česká republika, se svou složitou geologickou stavbou a různorodým reliéfem na pomezí dvou velkých geologických jednotek, představuje z hydrografického hlediska významnou pramennou oblast evropského kontinentu. Nachází se na hlavním evropském rozvodí. Řeky z celého území ČR odvádějí vodu do tří moří patří tedy do úmoří Baltského (povodí Odry), Severního (povodí Labe) a Černého moře (povodí Dunaje). Většina území Jihomoravského kraje patří do oblasti povodí řeky Dyje a jen menší část na východě kraje patří do oblasti povodí řeky Moravy, která zaujímá 14,23% z celkové rozlohy Jihomoravského kraje. Hranice mezi oběma povodími se táhne od severovýchodu až po jih Jihomoravského kraje. Jednotlivé oblasti povodí zasahující na území Jihomoravského kraje jsou plošně vymezeny na obr. č. 3. 1_zprava_JMK.doc strana 7

Obr. č. 3: Oblasti povodí na území Jihomoravského kraje Plocha povodí Dyje v Jihomoravském kraji.. 6 160,23 km 2.. 85,77% Plocha povodí Moravy Jihomoravském kraji....1 022,44 km 2.. 14,23% Hustota říční sítě, jejíž vznik a utváření ovlivňují faktory, jako jsou klimatické podmínky, sklonitost terénu, propustnost půd a horninového podloží i charakterem vegetačního pokryvu, je definovaná jako součet délek stálých vodních toků na plochu daného území. Na území Jihomoravského kraje činí hustota říční sítě 0,81 km/km 2, což je o něco málo méně než je celorepublikový průměr, který činí přibližně 0,9 km/km 2. Přehled hustoty říční sítě je zobrazen v mapové příloze M.1.2: Hydrografická síť na území Jihomoravského kraje. Hustota sítě vodních toků výrazně ovlivňuje odtokový proces, erozní činnost vody i ekologickou stabilitu krajiny. Rozdílnou hustotu říční sítě způsobuje hlavně nerovnoměrný geomorfologický vývoj krajiny a různorodý ráz a složení půdy. Z vodohospodářského hlediska členíme (dle zákona č. 254/2001 Sb.) vodní toky na významné vodní toky a drobné vodní toky, které dle výše zmiňovaného zákona podléhají správě. Významné vodní toky (stanovené vyhláškou MZe č. 470/2001 Sb.) mají ve správě státní podniky Povodí a drobné vodní toky většinou spravují organizační složky státu (ZVHS a Lesy, s.p.). Správci drobných vodních toků však mohou být i obce či fyzické a právnické osoby, popřípadě organizační složky státu. 1_zprava_JMK.doc strana 8

Poznámka: Případné odlišné hodnoty ploch (např. povodí) a délek vodních toků v textu od hodnot, které uvádí jiné zdroje např. ČSÚ, jsou dány zdroji vstupních dat a způsobem zpracování (vypracováno v prostředí GIS). Povodí Dyje Většina území Jihomoravského kraje, téměř 86%, patří do oblasti povodí řeky Dyje, která zaujímá i významnou část kraje Vysočina, pouze malá část oblasti povodí Dyje patří do Jihočeského a Pardubického kraje. Samotná oblast povodí Dyje, která je druhá největší z osmi oblastí povodí na území České republiky, má vějířovitý tvar a odvádí povrchové vody z východní a jižní části Českomoravské vysočiny, z části území severního Rakouska a z jižních svahů Ždánického lesa. Hlavním tokem oblasti povodí Dyje je stejnojmenná řeka Dyje. Po stránce hydrologické patří oblast povodí Dyje, k úmoří Černého moře, vodu odvádí prostřednictvím řeky Dyje do Moravy a dále do Dunaje. Hlavní pramennou oblast představuje východní a jižní část Českomoravské vysočiny, především oblast na území kraje Vysočina. Řeka Dyje V pramenné oblasti má řeka Dyje dvě větve vodnější Rakouskou Dyji a méně vodnou Moravskou Dyji. Tyto zdrojnice se nacházejí v nadmořské výšce asi 650 m n. m. Dyje je největším pravostranným přítokem řeky Moravy má několik hlavních přítoků, z nichž nejvýznamnější jsou řeky Svratka a Jihlava. Ačkoliv má Rakouská Dyje delší tok, větší povodí i vodnost, v České republice je považována za hlavní větev Moravská Dyje, která vyvěrá na katastrálním území Panenská Rozsíčka cca 7 km jihovýchodně od Třešti na Jihlavsku v kraji Vysočina ve výšce cca 657 m n. m. Teče jižním směrem převážně zemědělskou krajinou, otevřenou pahorkatinou, protéká okolo Telče a Dačicemi a v Písečné opouští Českou republiku. Na rakouském území pokračuje jižním směrem až k obci Raabs cca 20 km nad Vranovskou přehradou, kde se slévá s Rakouskou Dyjí a do České republiky se vrací nad obcí Podhradí, kde poprvé vstupuje na území Jihomoravského kraje. V horní části byla na toku Dyje vybudována přehradní nádrž Vranov, jedna z největších údolních nádrží v celém povodí Moravy. Dále Dyje meandruje ve strmém a zalesněném údolí na území Národního parku Podyjí. U Znojma byla na Dyji vybudována stejnojmenná vodní nádrž, pod ní se Dyje dostává do rovinatého Dyjskosvrateckého úvalu. V této nížinaté části povodí se stéká s jejími největšími přítoky, řekami Svratkou a Jihlavou. Dnes je v místě soutoku těchto tří řek vybudována soustava tří údolních nádrží Nové Mlýny, které svou rozlohou představují největší vodní plochu v moravském regionu. Dolní tok Dyje protéká Břeclaví a vlévá se do Moravy pod Lanžhotem, kde spolu s Moravou opouští Českou republiku. Řeka Svratka Největším levobřežním přítokem řeky Dyje je řeka Svratka, která odvádí vody ze severní části Českomoravské vysočiny. Pramení severně od Žďáru nad Sázavou u obce Cikháj (kraj Vysočina) na jihozápadním úbočí Žákovy hory a Křivého Javora ve Žďárských vrších ve výšce 823 m n. m. Odtud teče nejprve severovýchodním směrem až po obec Borovnici, dále pak pokračuje jihovýchodním směrem k Brnu. Do Jihomoravského kraje přitéká u obce Nedvědice. Až po Veverskou Bítýšku protéká Svratka většinou úzkým údolím s vysokými úbočími, kde údolní dno nepřesahuje šířku několika metrů. Pod Veverskou Bítýškou byla na toku řeky Svratky vybudována přehradní nádrž Brno. Pod Brnem vtéká do nížinné části Dyjskosvrateckého úvalu. Ve střední nádrži vodního díla Nové Mlýny se řeka Svratka vlévá do řeky Dyje. 1_zprava_JMK.doc strana 9

Řeka Jihlava Řeka Jihlava je druhým významným přítokem Dyje. Stejně jako Svratka je levostranným přítokem Dyje, také pramení na Českomoravské vysočině a také ústí do střední nádrže vodního díla Nové Mlýny. Její pramen se nachází na louce nedaleko u obce Jihlávka (na území kraje Vysočina) v kopcovitém terénu s výškou okolo 760 m n. m. V horním toku protéká Jihlava převážně sevřenými zaklesnutými údolími, která znemožňují rozlivy do větších šířek. Protéká významným městským centrem Vysočiny Jihlavou a pokračuje jihovýchodním směrem. Pod Třebíčí se nacházejí na toku Jihlavy dvě nádrže s energetickým využitím Dalešice a Mohelno, které současně zajišťují dodávku vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Do Jihomoravského kraje se řeka Jihlava vlévá u obce Biskoupky. V Ivančicích se do Jihlavy vlévají dvě řeky Rokytná a Oslava. V nížinné části povodí ústí Jihlava do Dyje v území s nadmořskou výškou cca 170 m n. m. Řeka Rokytná Řeka Rokytná, pravostranný přítok řeky Jihlavy, pramení v Jaroměřické kotlině nedaleko Rokytnice nad Rokytnou (poblíž obce Chlístov) na území kraje Vysočina. Teče nejprve jihovýchodním směrem, od Biskupic v častých meandrech východním směrem a poblíže Moravského Krumlova se stáčí k severovýchodu. Po krátkém úseku se u obce Ivančice vlévá do řeky Jihlavy. Do Jihomoravského kraje vtéká poblíž obce Horní Kounice. Její spodní úsek pod obcí Vémyslice, nacházející se v Jihomoravském kraji, již teče oproti hornímu živému toku s peřejemi pozvolna mezi hlinitými břehy. Řeka Oslava Řeka Oslava, levobřežní přítok Jihlavy, pramení v bažinách nad Babínským rybníkem u obce Česká Mez v jižním cípu chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a dále pak vytéká ze soustavy novoveselských rybníků. Pokračuje jižním směrem k městu Velké Meziříčí, před kterým je na řece Oslavě vybudována přehradní hráz Mostiště z let 1957-61. Pod Velkým Meziříčím se Oslava stáčí jihovýchodním směrem a míří k městu Náměšt nad Oslavou, pod kterým meandruje směrem k soutoku s řekou Jihlavou v Ivančicích v Jihomoravském kraji. Do Jihomoravského kraje vtéká u obce Senorady jižně od Náměště nad Oslavou. Řeka Svitava Řeka Svitava pramení v romantické oblasti Svitavské pahorkatiny nedaleko města Svitavy u obce Javorník v nadmořské výšce cca 465 m, na rozvodí Černého a Severního moře a je největší řekou Moravského krasu. Její tok míří jižním směrem Českotřebovskou vrchovinou, protéká městem Svitavy a dále pak jižním směrem přes Letovice, Blanskem směrem k Brnu. Na jižním konci Brna se vlévá zleva do řeky Svratky. Do Jihomoravského kraje vtéká nad Letovicema u obce Stvolová. Řeka Jevišovka Jevišovka pramení západně od Komárovic, na západ od Moravských Budějovic na území kraje Vysočina ve výšce 560 m n. m. Do Jihomoravského kraje přitéká u obce Blížkovice. Teče převážně jihovýchodním směrem a poblíž obce Jevišovka se vlévá do Dyje ve výšce cca 117 m n. m. Z počátku protéká zalesněnou náhorní rovinou, údolími a lesy a dolní úsek teče v okolí luk. Na vodním toku Jevišovka se nachází nejstarší přehrada na Moravě a zároveň jedna z nejstarších přehrad ve střední Evropě, vybudovaná v letech 1894 1897 jako ochrana proti záplavám a pro potřeby cukrovaru v nedalekých Hrušovanech. Řeka Kyjovka Pramení v lesnatých kopcích Chřibů u obce Staré Hutě na Uherskohradišťsku poblíže hradu Buchlova na území Zlínského kraje, odkud teče směrem jihozápadním až západním. Protéká obcí Koryčany a stejnojmennou vodní nádrží, která je zásobárnou pitné vody a u obce Mouchnice vtéká do Jihomoravského kraje, kde se velkým obloukem stáčí na jih směrem ke Kyjovu. Pod Hodonínem se 1_zprava_JMK.doc strana 10

protéká jihozápadním směrem, který si udržuje až do svého ústí do Dyje na česko rakouských hranicích. Zprvu je říčka úzká s větším spádem a v lukách tvoří četné meandry. Od Moutnice teče listnatými lesy Kyjovské pahorkatiny a břehy má většinou regulované a travnaté. Povodí Moravy Na území Jihomoravského kraje zasahuje povodí vlastní řeky Moravy pouze dvěmi nevelkými oblastmi na východě kraje a dále pak malým výběžkem v jeho severovýchodní části. První oblast se nachází v okolí města Vyškov, jedná se o povodí řeky Hané. Druhá oblast patří do povodí řeky Moravy a rozkládá se jižně od Veselí nad Moravou. Jedná se o povodí samotné řeky Moravy, které se táhne Jihomoravským krajem v úzkém pruhu podél jeho východní hranice se Slovenskem až k soutoku obou hlavních řek povodí Dyje a Moravy. Ačkoliv je povodí samotné řeky Moravy zastoupeno na území Jihomoravského kraje pouze necelými 15-ti %, pro lepší pochopení všech souvislostí a skutečností je důležité uvést i jeho obecnou charakteristiku. Z větších řek patřících do povodí vlastní řeky Moravy jsou uvedeny dvě Morava a Haná, které se nacházejí na území Jihomoravského kraje. Povodí Moravy odvádí vodu do Dunaje a jeho prostřednictvím až do Černého moře. Hlavní pramennou oblast představují hory v severovýchodní části povodí Jeseníky, Beskydy a Bílé Karpaty. Hlavním tokem povodí Moravy je řeka Morava, která odvádí vodu z Jihomoravského kraje do Dunaje. Povodí řeky Moravy má protáhlý tvar ve směru sever - jih, s výrazným výběžkem směrem k východu, který tvoří řeka Bečva. Řeka Morava Největším a nejdelším tokem v oblasti povodí Moravy je stejnojmenná řeka Morava, která pramení pod Králickým Sněžníkem s pramenem ve výšce 1 380 m n.m. Je také nejdelší moravskou řekou vůbec. Protéká přes Mohelnickou brázdu nejprve Hornomoravským a potom Dolnomoravským úvalem. Jejími nejvýznamnějšími přítoky jsou Bečva a Dyje. S druhou nejvýznamnější řekou povodí Moravy s řekou Dyjí se řeka Morava spojuje v místě, kde opouští území České republiky. Do Jihomoravského kraje vtéká řeka Morava severně od města Veselí nad Moravou a pokračuje dále jihozápadním směrem kolem Hodonína až na hranice s Rakouskem a Slovenskem, kde opouští nejen Jihomoravský kraj, ale i celou Českou republiku. Na dolním toku tak tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Slovenskem a Slovenskem a Rakouskem. Řeka Haná Haná je po Bečvě druhým největším přítokem řeky Moravy. Podle ní dostal název úrodný kraj střední Moravy mezi Litovlí, Vyškovem, Kroměříží, Přerovem a Olomoucí. Řeka Haná vzniká v obci Dědice u Vyškova soutokem vodních toků Malé a Velké Hané, které pramení na svazích Drahanské vrchoviny v Jihomoravském kraji. Jihomoravský kraj opouští řeka Haná u obce Chvalkovice na Hané, dále protéká Olomouckým krajem směrem na východ a vlévá se do řeky Moravy u obce Bezměrov ve Zlínském kraji. Přehledná mapa vodních toků na území Jihomoravského kraje je znázorněna v mapové příloze M.1.2: Hydrografická síť vodních toků na území Jihomoravského kraje. 1_zprava_JMK.doc strana 11

Do naší republiky nepřitéká téměř žádná voda, většina významných toků na území ČR odvádí vodu na území sousedních států, čímž jsou vodní toky na našem území výhradně závislé na atmosférických srážkách. Řadí se tak mezi středoevropské vodní toky dešťovo - sněhového typu. Vodní toky většinou u nás pramenní a tečou až k hraničnímu profilu po území České republiky. Území povodí Moravy v ČR má jen vlastní vodní toky, žádný z větších toků do tohoto území nepřitéká. Pouze řeku Dyji v horní části povodí tvoří Moravská Dyje pramenící na Českomoravské vysočině a Německá Dyje, která pramení v Rakousku. Hydrologické poměry jednotlivých povodí se vyvíjejí v závislosti na hlavních činitelích utvářejících vodní poměry, tj. na srážkách, geomorfologii, geologické skladbě a půdním krytu. Podle velikosti průtoků patří v Evropě naše řeky ke středním a menším tokům, vodní stavy našich řek jsou v průběhu roku značně rozkolísané. Rozdělení průtoků během roku vychází z klimatických podmínek. Přirozený vodní režim průtoků se na vodních tocích v kraji projevuje v dlouhodobém průměru vysokou vodností v jarních měsících v době tání sněhové pokrývky především podhorských a horských oblastech a značným kolísáním průtoků v době letních intenzivních přívalových srážek. Zbytek roku je charakteristický nízkým odtokem. Mnohé vodní toky jsou ovlivněné srážkovými a odtokovými poměry v krajině (srážkové stíny hor, přívalové deště, krasová území) natolik, že na jednom místě je spalující sucho a jinde zase záplava. Rozdělení srážek v průběhu roku má spíše kontinentální charakter. Nejvyšší měsíční úhrny srážek připadají na květen až srpen, nejméně srážek je v únoru a březnu. V letních měsících se často vyskytují krátkodobé extrémní srážky bouřkového charakteru, které zasahují poměrně malá území. Sněhová pokrývka se objevuje v průměru od poloviny prosince do poloviny března, na horách leží sníh někdy až do května. Výška sněhové pokrývky v průměru dosahuje v nížinách 10 20 cm, ve středních polohách 40 60 cm a na horách dosahuje výšky přes 100 cm. Období tání sněhové pokrývky není pravidelné. Tání významná pro vznik povodní mohou nastat prakticky od prosince až do dubna. Obr. č. 4: Roční srážkové úhrny na území ČR 1_zprava_JMK.doc strana 12

1.1.2 Hydrologické údaje Hydrologické údaje povrchových vod (dle ČSN 751400) představují negrafická data charakterizující hydrologické poměry a režim vodních toků, která jsou vázána k určitému místu (měrný profil, úsek toku, apod.). Hydrologické údaje poskytuje a zpracovává ČHMÚ podle platných metodik za jednotné reprezentativní období. Základní hydrologické údaje, které charakterizují odtokové poměry na území Jihomoravského kraje, byly zpracovány a poskytnuty ČHMÚ pobočkou Brno pro vybrané měrné profily v síti vodních toků na území Jihomoravského kraje. Celkem se jedná o 51 měrných profilů, z toho povodí řeky Moravy charakterizuje 10 měrných profilů a povodí řeky Dyje 41 měrných profilů. Aktuální hydrologické údaje velkých vod N-letých průtoků byly předány ke dni 24.8.2006. Dlouhodobý průměrný průtok Q a, dlouhodobá průměrná roční výška srážek na povodí H sa a M-denní průtoky byly poskytnuty také v srpnu 2006 a jsou odvozeny za období 1931 1980, které dosud zůstává v platnosti jako reprezentativní období pro výpočet M-denních průtoků do nepozorovaných profilů na vodních tocích. Základní hydrologická data jsou sestavena v tabulkách viz tabelární přílohy T.1.1: N-leté průtoky a T.1.2: M-denní vody a graficky zpracována v mapových přílohách M.1.3 - Průměrný dlouhodobý průtok Q a ve vodoměrných profilech a M.1.4 - Q 100 ve vodoměrných profilech. Použité zkratky: P plocha povodí [km 2 ] Q a dlouhodobý průměrný průtok [m 3 /s] H sa dlouhodobá průměrná roční výška srážek na povodí [mm] Tato aktuální hydrologická data poskytnutá ČHMÚ byla porovnána s historickými hydrologickými údaji získanými z atlasu Hydrologické poměry ČSSR, které byly vypracovány za období 1931 1960 (viz tabelární přílohy T.1.3: N-leté průtoky a T.1.4: M-denní průtoky). Protože v některých případech nebylo možno dohledat přesně měrné profily v hydrologickém atlase odpovídající lokalizaci profilů dodaných ČHMÚ, byly porovnávány pouze profily, jejíchž plochy povodí se nelišily o více jak 2%. Porovnání bylo především zaměřeno na průměrný roční průtok Q a a stoletý průtok Q 100. Rozdíl aktuálních a historických dat u průměrného ročního průtoku Q a se pohybuje v absolutních hodnotách v rozmezí 0 75%. Pro necelou polovinu 49% profilů jsou aktuální hodnoty průměrného ročního odtoku nižší než hodnoty historické a přibližně u 41% profilů jsou naopak aktuální hodnoty průměrného ročního odtoku vyšší než hodnoty historické. Pouze u 4 profilů se aktuální hodnoty téměř shodují s hodnotami historickými. Největší rozdíly hodnot aktuálních a historických dat jsou u profilů Kuřimka nad soutokem se Svratkou, Jevišovka VD Jevišovka, Bělá odtok z VD Boskovice a Kyjovka odtok z VD Koryčany U stoletého průtoku Q 100 se pohybují absolutní procentuální rozdíly historických a aktuálních hodnot v rozmezí 0 55%. Pro většinu profilů 76% jsou aktuální hodnoty stoletého průtoku Q 100 nižší než hodnoty historické, pouze u 17% profilů jsou aktuální hodnoty Q 100 vyšší než hodnoty historické. Zbylé 3 profily mají tyto hodnoty Q 100 stejné jak pro aktuální tak i pro historická data. Největší rozdíl aktuálních a historických hodnot je u profilů Litava pod soutokem s Říčkou, Svratka pod soutokem s Nedvědičkou, Jevišovka LG Hrušovany nad Jevišovkou a Jevišovka VD Výrovice. Nejmenší rozdíl je u profilů Velička Velká nad Veličkou, Velká Haná nad soutokem s Malou Hanou a Kuřimka nad soutokem se Svratkou. Porovnání aktuálních a historických hydrologických dat je uvedeno v tabulce T.1.5: - viz tabelární a grafické přílohy. 1_zprava_JMK.doc strana 13

1.2 Zhodnocení srážko-odtokových vztahů v dílčích povodích Průtoky v tocích, které ovlivňují vytváření povodní, jejich časový průběh, tvar povodňových vln i jejich kulminaci, jsou výslednicí několika faktorů fyzicko-geografických, meteorologických a klimatologických, ale i antropologických. Souhrnné působení všech výše jmenovaných činitelů dává každému toku vlastní tzv. hydrologický charakter. Pro komplexnější zhodnocení srážko-odtokových vztahů na území Jihomoravského kraje byla vytvořena menší dílčí povodí významných vodních toků (tabulka č. 3), což umožňuje snadnější a rychlejší odhalování existujících nedostatků v oblasti ochrany před povodněmi. Základem pro jejich vymezí byla především povodí 3. řádu (tabulka č. 2) a také posouzení různých charakteristik území kraje. Využití území Půdní poměry Sklonitostní poměry Srážky Odtok Tab. č. 2: Povodí 3. řádu na území Jihomoravského kraje POVODÍ ČHP P cel [km 2 ] P v JM. kraji [km 2 ] Povodí Moravy Haná a Morava od Hané po Dřevnici 4-12-02 1 425,32 387,02 Morava od Bečvy po Hanou 4-12-01 810,65 42,80 Morava od Olšavy po Myjavu 4-13-02 874,27 500,04 Moravská Sázava a Morava od Moravské Sázavy pod Třebůvku 4-10-02 1 318,91 61,91 Myjava a Morava od Myjavy po Dyji 4-13-03 79,69 30,46 Povodí Dyje Dyje od soutoku Moravské a Rakouské Dyje po Jevišovku 4-14-02 1 091,10 609,64 Dyje od Svratky po ústí 4-17-01 1 609,71 1 401,20 Jevišovka a Dyje od Jevišovky po Svratku 4-14-03 1 011,10 871,16 Jihlava od Rokytné po ústí a Svratka od Jihlavy po ústí 4-16-04 336,95 336,95 Jihlava po Oslavu 4-16-01 1 205,46 30,14 Oslava a Jihlava od Oslavy po Rokytnou 4-16-02 869,68 95,57 Rokytná 4-16-03 584,95 150,13 Svitava 4-15-02 1 151,61 768,64 Svratka od Svitavy po Jihlavu 4-15-03 1 238,41 1 186,30 Svratka po Svitavu 4-15-01 1 725,52 710,50 viz mapová příloha M.1.5 1_zprava_JMK.doc strana 14

Tab. č. 3: Dílčí povodí Jihomoravského kraje pro vyhodnocení srážko-odtokových poměrů DÍLČÍ POVODÍ ČHP P cel [km 2 ] P v ČR [km 2 ] Povodí Moravy Haná po Brodečku 4-12-02 532,95 532,95 Hloučela po Kleštínek 4-12-01 101,97 101,97 Jevíčka po Úsobrnský potok 4-10-02 97,85 97,85 Morava od Okluky po Dyji 4-13-02 584,34 563,71 Povodí Dyje Dyje po ústí do Moravy 4-17-01 1 044,70 813,07 Dyje po soutok se Svratkou 4-14-02, 4-14-03 2 409,10 1 114,80 Hodonínka, Chlébský potok, Tresný potok 4-15-01 100,26 100,26 Jevišovka 4-14-03 788,75 788,63 Jihlava od VD Mohelno 4-16-04 390,39 390,39 Kyjovka od VD Koryčany 4-17-01 651,02 650,60 Litava 4-15-03 788,31 788,31 Oslava od Chvojnice 4-16-02 139,40 139,40 Rokytná do LG Příštpo 4-16-03 329,26 329,26 Svitava od LG Rozhraní 4-15-02 930,95 930,95 Svratka od soutoku s Nedvědičkou 4-15-01, 4-15-03 1 469,40 1 469,40 viz mapová příloha M.1.6 1_zprava_JMK.doc strana 15

1.2.1 Využití území Způsob využití území je bezprostředním projevem působení hospodářských aktivit člověka na okolní prostředí. Má zásadní indikační význam při hodnocení území z hlediska kvality a stupně narušení životního prostředí. Stabilita současné kulturní krajiny, posuzovaná podle podílu jednotlivých forem využití ploch v daném území, charakterizuje stav přírodního prostředí a poskytuje kvalifikovanou představu o potřebě a rozsahu optimalizačních zásahů v krajině. Podkladem pro vyhodnocení zemského pokryvu z hlediska využití území byla použita databáze krajinného pokryvu CORINE (celoevropský program zaměřen na shromažďování informací o životním prostředí na evropském kontinentu) poskytnutá MŽP, jejímž pramenem jsou multispektrální družicová data mezinárodního projektu CORINE Land Cover. Konkrétně byla použita data 3. úrovně (využití území dle CORINE) tématických map vegetačního pokryvu se základním měřítkem 1:100 000, která zahrnuje 44 tříd, z nichž se na území ČR vyskytuje pouze 28 tříd a na území Jihomoravského kraje pouze 23 tříd. Pro snadnější orientaci byly tyto třídy využití území dle CORINE 3. úrovně vyskytující se v kraji sloučeny do 5 kategorii podle celkové schopnosti území zadržet dočasně povrchové a podzemní vody (podle retence území schopnost povodí akumulovat vody a snížit tak kulminaci) - viz. tabulka č. 4. Procentuální podíl jednotlivých kategorií na území Jihomoravského kraje je sestaven do tabulky č. 5. Tab. č. 4: Rozdělení do jednotlivých kategorií podle charakteristiky území TŘÍDY CORINE kategorie % z plochy kraje Souvislá městská zástavba ZAS 0,02 Nesouvislá městská zástavba ZAS 5,74 Průmyslové a obchodní areály ZAS 0,77 Silniční a železniční sítě s okolím ZAS 0,06 Letiště ZAS 0,04 Oblasti současné těžby surovin ZAS 0,12 Haldy a skládky ZAS 0,02 Staveniště ZAS 0,01 Sportovní a rekreační plochy ZAS 0,18 Nezavlažovaná orná půda AGR 52,77 Sady, chmelnice a zahradní plantáže AGR 0,97 Vinice LOUK 1,5 Městské zelené plochy LOUK 0,05 Louky a pastviny LOUK 1,01 Směsice polí, luk a trvalých plodin LOUK 2,38 Zemědělské oblasti s přirozenou vegetací LOUK 4,06 Přírodní louky LOUK 0,28 Jehličnaté lesy LES 8,42 Smíšené lesy LES 9,21 Listnaté lesy LES 10,3 Nízký porost v lese LES 1,04 Mokřiny a močály VOD 0,03 Vodní plochy VOD 0,92 1_zprava_JMK.doc strana 16

Tab. č. 5: Využití území Jihomoravského kraje a procentuální podíl jednotlivých kategorií (dle CORINE) DÍLČÍ POVODÍ P [km 2 ] ZAS AGR LOUK LES VOD Povodí Moravy Haná po Brodečku 532,95 6,93 56,66 2,84 33,34 0,22 Hloučela po Kleštínek 101,97 3,06 29,96 7,02 59,97 0,00 Jevíčka po Úsobrnský potok 97,85 5,86 49,64 7,96 36,54 0,00 Morava od Okluky po Dyji 563,71* 7,18 45,90 16,27 30,81 0,11 Povodí Dyje Dyje po ústí do Moravy 813,07* 5,78 62,41 9,62 18,83 3,24 Dyje po soutok se Svratkou 1114,80* 4,39 67,62 6,54 19,36 1,84 Hodonínka, Chlébský potok, Tresný potok 100,26 2,27 44,08 16,46 37,18 0,00 Jevišovka 788,63 3,41 68,43 3,65 24,37 0,14 Jihlava od VD Mohelno 390,39 6,08 69,98 5,86 16,33 1,75 Kyjovka od VD Koryčany 650,60 7,04 57,02 8,30 26,69 1,01 Litava 788,31 7,08 63,30 4,98 24,60 0,03 Oslava od Chvojnice 139,40 7,47 47,94 3,69 40,90 0,00 Rokytná do LG Příštpo 329,26 5,21 62,83 4,32 27,56 0,08 Svitava od LG Rozhraní 930,95 6,90 37,01 11,33 44,51 0,25 Svratka od soutoku s Nedvědičkou 1469,40 10,01 47,73 9,14 32,91 0,21 * Pouze plocha na území ČR Způsoby využití zemského povrchu jsou zobrazeny v mapových přílohách M.1.7 a M.1.8 1_zprava_JMK.doc strana 17

1.2.2 Půdní poměry Půdní poměry jsou souhrnem jednotlivých vlastností půdy, které se projevují působením na velikost a časový průběh infiltrace srážkové vody do půdy a působením na odolnost půdy vůči destrukčnímu účinku dešťových kapek, povrchově stékající vody a působením větru. Na Zemi se vyskytuje obrovské množství nejrůznějších půdních forem, které se mohou třídit dle různých kategorií. Za jeden ze stěžejních faktorů pro povodňovou odolnost krajiny je třeba nepochybně považovat schopnost půd jímat srážkovou vodu a zadržovat ji pro další efektivní využití. Rozhodující pro velikost a časový průběh infiltrace srážkové vody do půdy je rozhodující především textura a struktura půdy, její vlhkost a zvrstvení a také obsah humusu a nasycenost sorpčního komplexu. Podíl infiltrace se většinou při povodňových stavech snižuje. Pro vyhodnocení půdních poměrů v řešeném území byla jako podklad využita digitální pedologická mapa s přesností měřítka 1:500 000 a datová mapová vrstva půdních druhů odvozená z Atlasu podnebí ČSSR v měřítku 1:1 000 000. Jednotlivé půdní typy a půdní druhy, které se vyskytují na území Jihomoravského kraje, jsou plošně specifikovány v grafických přílohách (M.1.9. Mapa půdních typů na území Jihomoravského kraje a M.1.10. Mapa půdních druhů na území Jihomoravského kraje) a tabelárně zpracovány v následujících tabulkách (tab. č. 6 a tab. č. 7). Tab. č. 6: Typy půd na území Jihomoravského kraje TYPY PŮD VÝMĚRA [km 2 ] % z plochy kraje černice 391,02 5,47 černozem 2 309,75 32,28 fluvizem 671,61 9,39 glej 111,51 1,56 hnědozem 856,4 11,96 kambizem 2 218,74 31 luvizem 29,62 0,41 organozem 0,48 0,01 pararendzina 234,72 3,28 pseudoglej 62,74 0,88 rendzina 88,23 1,23 šedozem 15,57 0,22 1_zprava_JMK.doc strana 18

Tab. č. 7: Půdní druhy na území Jihomoravského kraje DÍLČÍ POVODÍ P [km 2 ] Povodí Moravy J JH H PH HP K [%] [%] [%] [%] [%] [%] Haná po Brodečku 532,95 0,00 23,00 75,00 0,00 0,79 0,00 Hloučela po Kleštínek 101,97 0,00 100,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Jevíčka po Úsobrnský potok 97,85 0,00 73,00 9,00 17,00 0,00 0,00 Morava od Okluky po Dyji 563,71* 29,00 0,00 38,00 0,00 29,00 2,00 Povodí Dyje Dyje po ústí do Moravy 813,07* 44,00 0,00 37,00 0,00 18,00 0,00 Dyje po soutok se Svratkou 1114,80* 11,00 0,00 88,00 0,00 0,00 0,00 Hodonínka, Chlébský potok, Tresný potok 100,26 0,00 0,00 100,00 0,00 0,00 0,00 Jevišovka 788,63 39,00 0,00 60,00 0,00 0,00 0,00 Jihlava od VD Mohelno 390,39 80,00 0,00 15,00 0,00 0,00 4,00 Kyjovka od VD Koryčany 650,60 17,00 0,00 58,00 0,00 23,00 0,00 Litava 788,31 35,00 7,00 57,00 0,00 0,00 0,00 Oslava od Chvojnice 139,40 0,03 0,00 96,00 0,00 0,00 3,00 Rokytná do LG Příštpo 329,26 14,00 0,00 77,00 7,00 0,00 0,00 Svitava od LG Rozhraní 930,95 0,00 25,00 27,00 14,00 0,00 32,00 Svratka od soutoku s Nedvědičkou 1469,40 7,00 0,00 71,00 1,00 0,00 19,00 * Pouze plocha na území ČR 1_zprava_JMK.doc strana 19

1.2.3 Sklonitostní poměry Sklonitost území je jednou ze základní charakteristik, která významnou měrou ovlivňuje vznik a průběh nebezpečných odtoků z povodí, které mohou mít za následek vznik povodní. Sklon území má rozhodující vliv na vznik vodní eroze. Lze se konstatovat, že vodní eroze není na zemědělských půdách nebezpečná do sklonu 2 a viditelnou (patrnou) se stává při sklonu 5 (půda mírně ohrožená vodní erozí) a zřetelně výraznou na půdách o sklonu větším než 8. Sklonitostní poměry Jihomoravského kraje jsou zobrazeny v mapové příloze M.1.11. Tab. č. 8: Sklonitostní poměry v dílčích povodí Jihomoravského kraje DÍLČÍ POVODÍ P 0-1 1-5 5-10 10-15 15-20 >20 [km 2 ] [%] [%] [%] [%] [%] [%] Povodí Moravy Haná po Brodečku 532,95 52,5 33,1 11,5 2,2 0,5 0,1 Hloučela po Kleštínek 101,97 45,2 32,5 17,2 4,3 0,7 0,2 Jevíčka po Úsobrnský potok 97,85 36,9 38,4 19,4 4,6 0,6 0,0 Morava od Okluky po Dyji 563,71* 59,7 20,9 14,4 4,2 0,7 0,1 Povodí Dyje Dyje po ústí do Moravy 813,07* 62,5 20,4 13,6 3,0 0,4 0,1 Dyje po soutok se Svratkou 1114,80* 65,2 26,8 5,5 1,6 0,7 0,3 Hodonínka, Chlébský potok, Tresný potok 100,26 47,3 15,6 24,5 8,7 2,7 1,1 Jevišovka 788,63 59,0 38,2 2,5 0,1 0,0 0,0 Jihlava od VD Mohelno 390,39 65,4 26,4 6,0 1,6 0,5 0,1 Kyjovka od VD Koryčany 650,60 68,0 20,9 8,9 1,9 0,2 0,0 Litava 788,31 56,2 23,5 17,2 2,6 0,3 0,1 Oslava od Chvojnice 139,40 51,5 36,1 8,7 2,6 1,0 0,1 Rokytná do LG Příštpo 329,26 51,1 42,8 4,9 1,1 0,2 0,0 Svitava od LG Rozhraní 930,95 44,4 26,8 21,5 5,7 0,2 0,3 Svratka od soutoku s Nedvědičkou 1469,40 52,1 26,5 15,3 4,4 1,2 0,5 Výsledkem analytického rozboru území, kde základní posuzovanou jednotkou pro vyhodnocení oblastí s rizikem urychleného odtoku srážkových vod byla povodí 4. řádu, je zobrazen v mapové příloze M.1.12. 1_zprava_JMK.doc strana 20

1.2.4 Srážky Jedinými dostupnými podklady o srážkových poměrech jsou mapa ročního úhrnu srážek uvedená v kap. 1.1.1 a údaje o srážkových úhrnech ve vodoměrných profilech získané v rámci hydrologických podkladů - kap. 1.1.2. Roční srážkové úhrny se pohybují v poměrně úzkém rozmezí hodnot cca 450-700 mm. Pro hlubší posouzení srážko-odtokových vztahů by určitě bylo zapotřebí mít v nějaké formě k dispozici i intenzity krátkodobých dešťů, nebo příčinných srážek ke konkrétním povodním. Takové podklady má ve své správě ČHMÚ, ovšem jejich získání je značně časově a hlavně finančně náročné a proto nebyly pro tuto studii objednány. Předpokládá se, že při dalším postupu prací na plánování v oblasti vod bude otázka přístupu k těmto datům dále sledována a nějak uspokojivě vyřešena. 1.2.5 Odtok Pro posouzení odtoku se vycházelo z hodnot dlouhodobých průměrných průtoků ve vodoměrných profilech, které byly dodány jako součást hydrologických podkladů. Přepočtením těchto průtoků na odpovídající plochy povodí se získají specifické průtoky, které charakterizují základní vodnost jednotlivých srážko-odtokových oblastí : Qa q a =, kde Fp qa... specifický odtok [ l/s/km 2 ] Qa... průměrný dlouhodobý roční průtok [ l/s ] Fp... plocha povodí nad uvažovaným profilem [ km 2 ] V mapové příloze M.1.13 jsou znázorněny hodnoty specifických odtoků pro jednotlivé SO oblasti. Nejvyšších hodnot je dosaženo v oblasti Morava nad Dyjí - 5,1 l.s-1.km-2. Naopak nejnižší specifický odtok je v oblasti Jevišovka, kde činí pouze 1,2 l.s-1.km-2. Celkově jsou specifické odtoky dosti nízké ve srovnání např. s horním tokem Moravy, kde dosahují až 20 l.s-1.km-2. Je to způsobeno tím, že na území kraje nemá žádná z větších řek svůj horní tok, kde jsou specifické odtoky vždy nejvyšší. Další charakteristikou srážko - odtokových vztahů je hodnota odtokového součinitele, který vyjadřuje přirozené retenční schopnosti toho kterého povodí a stanoví se ze vztahu : qa Co =, kde qs qa.. průměrný specifický odtok z povodí [ l/s/km 2 ] qs.. specifický odtok odpovídající plné hodnotě ročního úhrnu srážek [ l/s/km 2 ] Hodnoty vypočtených odtokových součinitelů vztažené na SO oblasti jsou uvedeny v mapové příloze M.1.14. Pohybují se v rozmezí hodnot od 0,07 v oblasti Jevišovka až po cca 0,22-0,23 v oblastech Jihlava, Svitava a Morava po Dyji ( tj. vlastně Velička ). Jde o bezrozměrný ukazatel, který vyjadřuje, jaký podíl ze srážek z daného území odtéká. Dopočet do hodnoty 1 naopak udává, jaká část srážek se v území zadrží. Čím je tedy tento koeficient menší, tím lépe území zadržuje srážky. Příslušné výpočty k této kapitole jsou uvedeny v tabelární příloze T.1.6. 1_zprava_JMK.doc strana 21

TABELÁRNÍ A GRAFICKÉ PŘÍLOHY 1_zprava_JMK.doc strana 22

MAPOVÉ PŘÍLOHY 1_zprava_JMK.doc strana 23